ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e10fe470-8ea7-11dc-843f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 24, person 95, work 3, org 8
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v sobotu 4. prosince 1909
Praha
3 masthead
Číslo 334.
4 article
Ma ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administrani- na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měslo. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve filiálkách: na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt iota : . . . 9 K 8o s dvoji zásilkou na měsíe. E vrista: . . : e
Praha
5 article K pádu italského ministerstva
K pádu italského ministerstva Letošní rok je zvláště bohatý na chysta jící se změny v politických směrech četných států evropských. Rej zahájilo Německo svou reformou říšských financí, jež způsobila nejen změnu v osobě říšského kancléře, nejen pře- vrat ve většině říšského sněmu, ale zane chala po sobě i silné stopy ve smýšlení spo- lečnosti německé, jejíž rozestup na dva ostře se potírající hospodářské tábory urychlila; a že účinky tím ještě nejsou vyčerpány tomu nasvědčuje nejen nevyjasněná dosud politika »mlčícího« nového kancléře Beth- mana-Hohlwega, ale i nesnáze, jež se vy- skytly ihned při volbě presidia říšského sněmu. Kritické poměry v soustátí rakousko uherském vlekou se, jak známo, do omrzení a řešení zůstává stále zahaleno neproniknu telnou temnotou, ač blížící se konec roku hrozí novými potížemi, jež nikterak nepode přou vyhlídky na brzký konec vládních ne snází jak v této, tak v uherské polovině soustátí. Anglie ocitla se ve velikém ústavním konfliktu, kterýž zahájen byl sněmovnou lordů odporem provedeným proti státnímu rozpočtu sněmovnou poslanců přijatému jehož další rozvoj záviseti bude na výsledku voleb, jež budou bezpochyby v lednu pří štího roku provedeny. Nyní přibyla k těmto nápadným politi ckým zjevům i krise ministerstva italského V Německu dá se z posavadního vývoje provázejícího finanční říšskou reformu, vy stihnouti sklon ve směru klerikálně-konserva- tivním; v Rakousko- Uhersku jest patrné kle- sání vlivu parlamentního, za nímž se rovněž objevují obrysy starorakouského klerikalismu a centralismu: ústavní zápas anglický pod- nícen byl rovněž konservativními lordy. Jsou to zároveň přípravy k novým kursům v poli- tice zahraničné?
Bethman Německo Hohlwega Anglie Rakousko Uhersko
6 article
Pokud se týká trojspolkových států. hlásá se ovšem v trojspolkových projevecha tiskových orgánech, že jest trvání trojspolku zabezpečeno, zvlaště když v nedávné své trůnní řeči i císař německý co nejdůrazněji důvěru svou v tomto směru vyjádřil. Ale přese vše to postihly časopisy francouzské jakési jemné odstiňování ve příčině té, jež by platilo především polepšení styků německo francouzských Aní právě propuklá krise v ifalském mi nisterstvu Giolittově neposkytuje jasného ná- zoru o tom, jaké byly hlubší příčiny jejího vzniku. Trojspolkový ráz dodával minister stvu tomuto hlavně ministr zahraničních věc Tittoni, ale i on uspořádáním schůze italského krále s ruským carem v Racconigi dal na jevo, že zahraničné politice italské záleží o čas na zvláštním mimotrojspolkovém tanečku a tak po sblížení italsko-francouzském došlo i na sblížení italsko-ruské, k čemuž ovšem co nejvydatněji přispěly události balkánské z roku minulého. Tiskový hlasatel ministra zahraničných záležitostí, hraběte Aehrenthala, nicméně by se nerad rozloučil s ministerstvem Giolitto- vým, jehož zásluh si vysoce váží a praví, že by zahraniční přátelé království italského ničeho více nelitovali, zůstane-li při od- stoupení nynějšího jeho ministerstva, než toho, kdyby italský zahraničný ministr s úřadem svým se rozloučil, protože zásluhy jeho jak o mezinárodní postavení Italie, tak o evrop- ský mír opětně došly uznání.
Aní Tittoni Aehrenthal Italia
7 article
Jest zajisté pozoruhodno, že ve Vídni na zprávu o odstoupení posavadního ministerstva italského první myšlenkou jest, zůstane-li v nové vládě italské nynější její ministr za- hraničný? Již to samo nasvědčuje tomu, že za nynější ministerskou krisí se tuší jiné pří činy, než jsou ony, jimiž byla veřejně odů- vodňována. Tato domněnka sesiluje se i tím, že bern předlohy, pro než vznikla krise a jež Giolitt italské sněmovně podal, jsou takového druhu. že oposici sněmovní proti sobě sjednotiti mu sily, ač jsou populárnosti odstupujícího mini- sterstva ku prospěchu, z čehož se usuzuje že svůj odchod zůmyslně připravil. Tato do mněnka nepřipouští tedy prostý a přímý vy klad, že krise nynější jest jedině účinek po- měrů vnitřních, ale naopak vede k dohadu. že souvisí i s poměry zahraničnými, mezi národními, zvláště však se schůzí v Racconig konanou. Nedějíť se v takových případech změny ve vládě náhle, ale až po uplynut více méně delší doby a zahalují se co možná hustě. Takovým hustým závojem chce byt i pád italského ministerstva, přivoděný na rychlo improvisovanou berní reformou, teprve před několika dny podanou, jež účinkovala na zájmové skupiny italské sněmovny jako »puma«. Sněmovna totiž zvolila do dotyčné reformní komise sedm odpůrců vládních pouze dva její přívržence, což se stalo do- poledne a již odpoledne ohlásil předseda ministerstva sněmovně, že vláda podala králi žádost za propuštěnou Král si vyhradil rozhodnutí a uložil vládě, aby prozatím zá- ležitosti vládní dále obstarávala; na sně- movnu pak vznesl odstupující předseda mi- nisterstva přání, aby se odročila, než krise bude rozřešena.
Vídeň ministerstvo sněmovna
8 article
Giolitti byl po třetí předsedou ministe stva, jest nyní šedesátsedm let stár; tento- kráte stál v čele vlády od r. 1906. Když v onom roce byl postaven v čelo vlády. vytkl v programové své řeči za hlavní zá- měry vládní: péči o otázky hospodářské upravení sociálního zákonodárství. Prohlásil zvláště, že vláda zamýšlí snížiti a vyrovnati tlak berní, polepšiti postavení dělného lidu a zjednati lepší podmínky pracovní. Jak z různých hlasů, jež se na straně italské po schůzi v Raceonigi ozvaly, známo, pociťovali v Italii zvlaště nemile hospodářské účinky středoevropských smluv obchodních což rovněž nepřispívalo v lidu italském k na dšení pro politiku trojspolkovou.
Giolitti
9 article
Giolitti také skutečně mnoho provedl v smyslu své řeči programové až na slíbenou reformu berní. K reformě berní, o níž se již v roce 1903 za druhého svého předsednictví v ministerstvu pokoušel, odhodlal se však až nyní, aby si připravil pěkný pád. Označo- vali-li ve sněmovně předlohy berní jako »pumu«, pro překvapení, jež způsobila, při pouští se na všech stranách, že Giolitti právě to měl v úmyslu. Jeho reforma berní pro- zrazovala spíše taktické než věcné záměry Považovaloť ministerstvo jeho své postaven již od měsíce února za nejisté a bylo by as utrpělo ve sněmovně porážku pro smlouvy uzavřené s paroplavebními společnostmi kteréž narazily na veliký odpor. Kdyby byl Giolitti v této záležitost utrpěl porážku, byl by odcházel z minister- stva jakožto veličina odklizená na dlouhou dobu, ne-li na vždy. Tomuto nebezpečí se obratně vyhnul tím, že si sám vybral otázku. jež pád jeho připravila, ale pád, po němž možno se ještě vrátit ke vládnímu kormidlu. Oposice proti němu sestávala totiž ze stran protichůdných, byli v ní i konserva- tivní stoupenci Sonninovi i sociální demo- kraté. Své berní předlohy reformní sestavil tak, aby oposičním skupinám po svém pádu znemožnil sjednocení o vládním programu a o sestavení ministerstva. Na široké vrstvy
Giolitti
10 article
lidu měla příznivě účinkovati vzestupná daň z příjmu, z dědictví a daň akciová; za to ovšem daně tyto musily naraziti na odpor v kruzích aristokratických a konservativních. Možná, že Giolitti doufal, že oposice se roztříští již těmito předlohami; jisto však jest, že se tak nestalo. I sociální demokratě zůstali důslední ve svém oposičním stanevisku proti mini sterstvu Giolittovu a tak byl osud jeho roz hodnut ihned volbou do berní komise sně movní, do níž mezi devíti členy se dostal pouze dva z jeho věrných. Bude nyní ovšem na stranách vítězné oposice, aby dovedly dosaženého vítězstv také prakticky využitkovati a to se částečně ukáže již podle toho, jak bude sestaven nové ministerstvo, při němž mimoitalské kruhy ovšem zvláště bude zajímati, koho král pověří vedením záležitostí zahraničních. Brzké vyřízení italské krise ministerské se však neočekává; řešení její bude prý před- cházeti slyšení četných politikův a členů sněmovny.
Giolitti
11 article Vyjednávání o rekonstrukci kabinetu.
Vyjednávání o rekonstrukci kabinetu. (Pro částečno u rekonstrukci kabinetu. — Roz dělování portefeuiliů. — Projekt česko- ně me cké konference. — Jak baron Bienerti rozumí rekonstrukci — Slovanská jednota pro z ru- šení krajanských ministerstev.) Z Vídně, 3. prosince. (Zvl. telef.) Beze všeho zájmu, beze vší pozornosti a také beze všeho rozruchu zahájeno o 2. hodině odpolední první čtení zatímního roz- počtu na první polovici roku příštího. Veškeren interes poslanců byl odvrácenji nam, ze zasedací síně ven do kuloarů, do síní klubovních, do veliké dvorany, kde přetřásány byly zprávy, že včera vážně zahájena byla transakce pro částečnou rekon strukci ve vládě, pro rozšíření nynější většiny na strany Slovanské jednoty a na vypra- cování programu pro tuto většinu. Když vešlo v známost, že Slovanská jednota trvá na tom, aby v nynější vládě politicko-parlamentní z ministrů bylo tolik slovanských, kolik německých, vznikl z toho na straně německé veliký nepokoj. Němei nemohou pořád ještě smířiti se s faktem, že jsou menšinou netoliko ve státě, ale také v par
Roza Bienert Vídeň
12 article
Proto věřilo se, že hlavní překážkou rekon- strukce kabinetu bude spor o to, kolik Slovanů by zasedalo v rekonstruovaném kabinetu Bie nerthově a kolik Němců, kdyby napřed odečuí se ministerský předseda a ministr zeměbrany resorty to, které pokládány jsou také Slovan skou jednotou za neutrální, jakkoliv přesně vzato jimi nejsou, poněvadž až na hr. Potockého hr. Badena dosud všichni chefové vlády byl Němci a nestalo se ještě, by ministrem země- brany byl Slovan. Vyslovováno však, že tato věe nobude kamenem úrazu a že Slovanská jednotn kdyby postavena byla před volbu, má-li spokojiti se s 5 portefeuilly: 2 polskými (1 resortním a 1 bez portefeuillu), 2 českými (1 resortním a 1 bez portefeuillu) a 1 slovinským resortním, či má-li celou kombinaci rozbíti, raději voliti bude eventualitu první. Bylo ve sněmovně se vší určitosti tvrzeno že jest úmysl v době nejbližší vykonati změnu v ministerstvu pro veřejné práce a to v ten roz- um, že nynější ministr tohoto portefeuillu dr Ritt odstoupí a na místo jeho povolán bude slovinský konservativec, řiditel hospodářské ško- ly a velkostatkář Povše. Tyto zprávy byly později potvrzeny, když oznámeno bylo, co ba Bienerth prohlásil předsednictvu kola polského. které bylo dnes odpoledne o 3. hod. u něhoa co prohlásil deputaci strany německo-liberální
Slovan Němec Potocki Baden Ritt Povš Bienerth Slovan
14 article
a křesťansko-sociální, která meškala u něho ve- čer celé 3 hodiny a o pobytu svém u něho ne- vydala žádné zprávy, nýbrž oznámila pouze žurnalistům, že zavázala se čestnýn slovem k naprostému mlčení... Na zejtra svolán jest výkonný výbor něme- ckých stran, jemuž učiněn bude návrh, aby zmocnil strany ty ku přímému vyjedná vání s Čechy. Kdyby k tomu výkonný výbo spojených německých stran dal souhlas, jest pro jektována, jak jsme stručně oznámili ve večer ním vydání, společná porada německo česká na pondělí. Téhož dne však o 1/5 hod. večer koná se společná porada Slovansk jednoty s parlamentní komisí kola polského Z tohoto vnějšího momentu jest viděti, že po kusy o částečnou rekonstrukci kabinetu, vybudo vání nové většiny a sestavení pracovního pro gramu pro ni trvají dále. Pozdě večer stihly do parlamentní budovy zvěsti, že bar. Bienerth důvěrníkům polským a německým prostě pravil, že „rekonstrukce kabinetu může býti provedena snadno a rychle. ale toliko v miře malé a to tak, že by Čecho- vé zase vrátili se do posic, kter měli, že by totiž spokojili se resortem orby ministerstvem bez portefeuillu, že by nanejvýše mohla státi se změna v ministerstvu pro veřejné práce a to tak, že by tohoto resortu dostalo s Slovineům, avšak jinak podstatně a vůbec že by zůstati musil kabinet, jak jest tou chvílí ne- změněně a nedotčeně zachován nadále.
Čechy
15 article
Kolo polsk é konalo v podvečer schůzi ve které vysloveny díky a uznání předsednictv za jeho úspěch, že přimělo Slovanskou jednotu by taktiku zatarasovací v jednacím pořadu za stavila a připustila první čtení zatímního roz počtu. Kolo polské prohlásilo, že první met prostřodkovací akce kola polského jest dovršen a skončena a že zůstaveno jest stranám sněmov ním nyní, kdy zasedání zavedeno a zároveň ob noven normální stav ve sněmovně, aby dohodly se o změnách ve vládě, o změně většiny a for mulování pracovního programu pro ni. Sotva začala dnešní schůze poslanecké sně movny, donesl tam svob. pán Chiari, o kte rém tvrdilo se, že byl ráno již u bar. Bienertha zprávu, že kabinet sice nechce překážeti dohode stran, že však hrozí, že nedohodnou-li se mez sebou, bude říšská rada ještě před vánocem rozpuštěna Z Vídně, 3. prosince. „Centrum“ ozna- muje: „Parlamentní krise dospěla do stadia po- sledního. S neděle na podnět Poláků a za jejich akuvní součinnosti vejdou Němci a strany Sl- vanské jednoty v jednání přímé. Bude se jednat hlavně o to, zdali sněmovna na základě spolehli- vého pracovního programu ukáže se dělnou. Jes úmysl, aby umožněna byla dohoda v nejaktuál- nějších sporech národních, dáti podnět ku příměři podobnému, jaké vymáháno bylo v noci ze dne 13. na 14. listopad 1908 (na kon ferenci u bar. Bienertha). Dojde-li k dohodě možno nadíti se také dorozumění v příčině r konstrukce kabinetu. Nedojde-li však k ní, po tom přestane všeohno vyjednávání o rekonstruke kabinetu, potom nebude parlament již vůbec k schůzi svolán.
Chiari Polák Němec Bienerth Vídeň
16 article
Poláci, kteří měli dnes dlouhou poradu s baronem Bienerthem, jsou zevrubně zpraven o plánech ministerského předsedy a budou př nastávajícím jednání konati nadále roli prostřed níka. Odevzdali dnes bar. Bienerthovi též odpo věď, kterou dostali od parlamentní komise Slo vanské jednoty o svých proposicích v ten roz- um, že Slovanská jednota žádá naprostou rov- nost Slovanů a Němců v novém kabinetu zrušení ministerstev krajanský ch což v jednotě bylo usneseno 8 hla- sy proti 7. Protože dr. Kramář se svými ná- zory v Českém klubu zůstal v menšině, musil v parlamentní komisi Slovanské jednoty dne V drobném prodejin ranní čisle o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 k Ve fliAlkách na venkově ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5 h Inserátv platí se hotově napřed Předplscení a inserty přijímá admanistrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se tal redakce, tiskárna a skpediee „Národnich Listů- Rukoplay se nevracejl
Polák Bienerth Němec doktor Kramář Slovan
17 article
hlasovati proti zrušení ministerstev krajanských. Proti zrušení tomu hlasovali se zástupci českého klubu také zástupcové obou klubů jihoslovan- ských, strany česko-katolicko-národní a profesor Masaryk. Pro zrušení hlasovali čeští agrárníci, radikálové, Slovinci a dr. Glěbovický. Motivy byly různé. Zdůrazňováno zvláště agrárníky a to ve smyslu klubovního usnesení, že jest nezbytně třeba zhostiti se německého ministerstva krajan- ského, které bylo připuštěno přispěním Mlado- čechů r. 1906 před volební reformou. Kdož bli proti zrušení ministerstev krajanských, varovali zvláště před zrušením českého ministerstva kra- janského a to tím více, jelikož není žádné zá- ruky, že Čechové za toto ministerstvo nabudou trvale nějakého resortu, nehledě k tomu, že Če- ské ministerstvo krajanské by mělo zůstati in- stitucí trvalou. Dlužno vyčkati, jak rozhodující činitelové zachovají se ve věci té. S neděle stan se po každé stránce rozhodnutí, neboť všichni interesenti naléhají na to, by do příštího pátku krise byla skončena tak či onak.“
Masaryk doktor Glěbovický Čecho českýkatolický
18 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 179.) Ve Vídni, 3. prosince. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) O rozpočtové debatě, která byla zahájen dnes odpoledne, možno pronésti se docela struč- ně. Konstatujeme, že president, kterého sně- movna nyní má, zná se v jednacím řádu tak do- konale, že debatu ani nezahájil a že ne- sdělil, jak jest stanoveno, seznam řečníků, nýbrž vyvolal prostě prvního řečníka proti před- loze zapsaného, dra. Soukupa. Konstatujeme dále, že na ministerské lavici nebyl ani je- diný člen kabinetu, jakoby se vlády vše. co se ve sněmovně děje a mluví, netýkalo. Kon- statujeme konečně, že není tou dobou jisto, zdali toto první čtení zatímního rozpočtu vůbec s dodělá a že není vyloučena možnost, že tuto roz- pravu stihne stejný osud, jaký stihl rokování o návrhu dra. Metelky pro školy menšinové, ž bude nit debaty té náhle přervána odročením uzavřením, nebo rozpuštěním říšské rady. Sdé- lujeme o tom na místě jiném.
Soukup Metelka Vídeň poslanecký sněmovna Kon
19 article
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) Na konci debaty o Chocově pilném návrhu stran vyhánění českých trhovců ze znémče- ných měst poslanec dr. Rybář (hlavní řečník pro návrh) přidat se k protestu proti neprotokolování neněmeckých řečí Neněmecké národnosti dají státu, což jeho jest, ale nátlaku se nikdy nepodrobí. Také na jihu mocnářství přenáší se národní boj na hospodářské pole a hospo- dářsky silnější Vlaši a Němci snaží se využitkovati své moci proti jiným národnostem. Třeba vyrovnání Stovinců s Vlachy; prospělo by i Rakousku, jehož budoucnost není na Balkáně, ale na Jaderském moři. (Pochvala) Po Chocově doslovu poslanec dr. Hajn (ve věcn opravě) vytkl dva případy, kde boykot českých živ nostníků a dělníků projevuje se zvláště příkře. Prvý týká se usnesení okr. zastupitelstva vrchlabského, dle něhož bylo při stavbě stavu na horním Labí v Krau- zových boudách podnikateli uloženo nezaměstnávat slovanských dělníků; druhý přeložení sborového ve- litelství z Josefova, jenž lím byl poškozen ročn o 386 930 K. Nyní mají býti také další vojenské od- díly přeloženy z Josefova. Věc přichází do zvlášt- ního světla, povážíme li, že oddily byly už neb mají býti přeloženy do Litoměřic a Liberce. Boyko- tový výnos provádí se jen proti Čechům a boykoto- vání Čechů dosáhlo by svého vrcholu provedením vládou navrženého parcelačního plánu pro Čechy. A hlasování dopadne jakkoliv, český národ po tomto utrpení bude tím energičtějí prováděti heslo »Svu k svému«. Hlasováním pilnost Choeova návrh propadla. Poslanec Budzynovský upustil od pilného projednání svého návrhu o prodeji tajných léčiv naloží se s ním dle jednacího řádu. Předseda prohlásil potom, že sněmovna přechári k jednacímu pořa du,
doktor Němec Stovinec Vlach Hajn Čecho Budzynovský Vídeň Rakousko Balkán Josefov Litoměřice Liberec Čechy
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 3. prosince 1909. H. (Literární poznámky.) Pěkn čin piety vykonal spolek spisovatelů » Máje novým vydáním památného »jarního almanachu Máje, jenž byl opravdu jarem naši literatury Sbírka veršů a prosy, vytištěná r. 1858 ná kladem H. Dominikusa, za redakce Josefa B ráka, byla holdem básnikovi »Máje«, romsn tickému geniovi předčasně shaslému, projeveným družinou míadých spisovatelů, jejichž toto první hromadné vystoupení znamená zahájení nové epochy českého písemnictví. Spolek »Máj« vydal věrný přetisk této vzácné historické památky literární, úplně se shodující obálkou, úpravou, tiskem a rytinou podobizny Máchovy s knihou, vyšlou pře 51 lety. Český čtenář nemůže bez pohnutí rozevřii listy tohoto díla, v němž náhle rozbřesklo se nad šerem politicky i kulturně odumřelých Čech nové jitro, zazářily paprsky slunce hřejného oplodňujíeího a radostné poselsíví nových naděj letělo vlasti. O almanachu »Máji« bylo napsáno jii mnoho kritiky a literárními historiky od Ladi- slava Quise, jenž osobně znal nezapomenutelnou skupinu »Máje« a též napsal zajímavý doslov k letošní edici almanachu, až k F. V. Krejčímu Význam literární manifestace, jež znamenala začátek obrození a zmodernisování českého ducha, do té doby utkvělého v zpátečnictví. malichernosti a ubohosti zatemnělé, malé doby byl tudíž často a výstižně stanoven. Na místě tomto, jež je pouze věnováno volné causerii, bylo by nemístné, pokoušeti se o nějaký kri- tický rozbor. Je však záhodno, vzbuzovati zájem nejširších čtenářů pro publikace tak cenné památné.
H Dominikus Máchův Quis Praha Čechy Josef B
21 article
Po naivních, nyní již nečlených veršov- nických almanaších z doby Puchmayerovya Thamovy, po Fričově sborníku »Lada Niola«, vydaném r. 1855, prozrazujícím ještě mnoho romantické frázovitosti, byronovské posy a lite- rární nehotovosti, byl teprve Barákův » Máje prvním projevem talentů zralých, vyšinuvšíchse na mnohem vyšší úroveň uměleckou i myšlen- kovou. Pojednou octly se v stísněném ovzduší prostřední, diletantské literatury zjevy silné skvělě. Byl to jaksi společný debut nutorů, kter založili moderní české písemnictví: Nerudy. Hálka, Heyduka, Karoliny Světlé, k nimžse přidružila již známá a uznávaná Božena Němcová. Flajšhans ve svém »Písemnietví českém slovem i obrazem« karakterisuje »Máj« jako vítězné pokračování »Lady Nioly« a jako dědice snů a tuh Máchových. Dva vlivy dominuji v almanachu »Máji«, a sice starý, utkvělý již romantika Máchy a nový, přinášející již zárodek obrození Jana Nerudy. Tento smělý, široký břitký duch, hned na první ráz pronikl svou neobyčejnou vyspělosti uměleckou, svým oso- bitým stylem i vtipem. Jeho básné »O Šimonu Lomnickém« odlišují se od veršování ostatních tonem ryzosti, ve které dospěl k obdivuhodne dokonalosti a čistotě svých »Kosmických písníe a »Zpěvů pátečních«. V almanachu »Májie verše jako: »Z hor vichr — ledový jak ženská pýcha, a ostrý, zlých jako posmiěch, v kraji věje —e. zní zvláštním zvukem, jsou rázovitější nad ostatní. Též prosa Nerudova »Z notiční knihy novinkáře« propaguje již ostrý pohled pozoro- vatele nesmrtelných figurek malostranských. V »Máji« objevil se Hálek se svými senti mentálními, do dnes u mládeže populárními.
Puchmayerovya Thamův Fričův Barákův Neruda Hálek Heyduk Karolina Světlá Němcová Flajšhans Niola Máchův Mácha Šimon lomnický Nerudův Lada Niol
22 article
aspoň u té mládeže, která se ještě nedostala k Przybiszewskému a Garborgovi. Není divu, ž Hálkovy popěvky a pozdější básnické větší skladby získaly si mysl čtenářstva snadněji. nežli umělecky a ideové vyšší Neruda, jehož ironie a duchaplnost okouzlovaly, ale též zará žely. Kritika vůbec dlouho též dle vkusu obe- censtva dávala přednost Hálkovi před Nerudou který též svými satirickými pošklebky a proti klerikálním směrem svých feuilletonů přivodil si mnoho nepřátel. Zajímavé je, že nevraživost jistých lidí pronásledovala ho i do starších lel, kdy již vydal svá přední díla a že »Politik« se zdráhala přinésti referát o jeho »Malostranských povídkách«. Zdá se však, že od té doby se mnoho nezměnilo, neboť podobné umlčováníi vynikajících knih, na nichž je proskribované jméno autora, stojícího stranou jistých klik, je oblibeným zvykem čelných listů. Přítel literatury se zájmem probere všechny stránky almanachu, kde je ovšem mnoho zasta ralého, našemu vkusu cizího, ale tato kuriosita literární dovede upoutati a kromě básní Fričn- vých (pseudonym H Brodský), Haydukových, L. Lánského, Rudolfa Mayera, Anny Sázavské vy- kazuje sborník prosnické práce, podepsané na- mnoze zajímavými jmény Halkem, Karolinou Světlou, Barákem, Boženou Němeovou, Miletin- ským, ano i ze starších Palackým. Almanach byl vydán za tím účelem, aby byla dána příle žitost mladým autorům představit se veřejnosti neboť někteří neměli ještě dosti praci pro vy dání knihy a pak k vytištění původních děl zejména veršů, neměl odvahy žádný nakladatel Pouze Neruda již nedlouho před »Májem« vy- dal své »Hrbitovní kvltí«, šosáckou kritikou strhané. Hálek byl tvůrcem daleko uznanějšího »Alfreda« a Frič již několik let před lím publi- koval svého »Upira«. Heyduk, Rudolf Mayer Zvfie Podlipská (dvě básničky se sifrou Ž.)
Przybiszewský Garborg Hálkův Neruda Hálek Haydukový L Lánský Mayer Sázavský Halko Karolina Světlá Barák Němeová Miletin Alfréd Frič Heyduk H Brodská Zvfie
23 article
Karolina Světlá podali zde své první pokusy Staří páni přijali almanach, jenž ostatně nemě nijaký ráz revoluční, velmi nevrle. Ani Mikov cův »Lumír« nenalezl slova sympatie pro pod- ník mládeže literární. Napěti mezi mladými starými propuklo v ostrém boji, jenž vrcholi v polemikách ironického a svižného Nerudy s těžkopádným tvrdokožcem Jakubem Malým. Pak vyšly další ročníky »Máje« r. 1859, r. 1860 a 1861. Ze spolupracovníků almanachů téch vytvořena byla skupina »Májistů«, v ní byli: J. V. Frič, Vitězslav Hálek, Adolf Hayduk Boh. Janda, R. Mayer, Jan Neruda, Anna St- zavská (Fričová), Žofla Podlipská, Karolina Světlá, Josef Barák, J. V. Jahn, Gustav Píleger Fr. V. Goller a Fr. V. Jeřábek. Tři další almanachy »Máje« neměly už d ležitého poslání prvního. Ladislav Quis stav »Máj«, vydaný před půl stoletím, mezi nejdůle- žitější knihy naší literatury od doby jejího vzkřišení. Od té doby počala se česká lilera tura otvírati evropskému vzduchu a zahájena osvobozující činnost, kterou Neruda nazval »bo- řením činské zdie. Zábavný dokument literární kmitl se m kdesi před očíma. Autor, o jehož chudokrev ných, affektovaných a mnohdy perversních kniháci se jistá kritika nadšeně rozepisuje jako o chef d'oeuvrech české moderny, doznává, že prodá svých veleděl 50—60 exemplářů za 2—3 leta Po takové reklamní vřavě je to politováníhodný výsledek, jenž ovšem velkolepě ilustruje malo- moc kriliky. Tato kritika při svém nejbezohled- nějším útočení jistě neubila knihu, života sehopnou a zajímavou, ale též neučinila lvem žádné lite- rární jehně. Náš autor se doznává brdě k bez- účelnosti vydávání svých knih. Je to patrně jen jeho aristokratický sport, jako je vůbec sportem celá jeho činnost. Ovšem aristokratem je a jeho
Karolina Světlá cův Neruda Malá Májistus J V Frič Vitězslav Hálek Hayduk Boh Janda R Mayer zavská Fričová Žofl Barák J V Jahn Píleger V Goller V Jeřábek Quis Francie
24 article
autentický erb vyvázl z pohromy, jež před lety stihla naše pseudobarony. Velmi uznávaný, ale nikým nečtený posta s pyšnou grandezzou honosl se svým vznešeným původem a v »Knize aristo- kratické« vyslovuje své bratrství potom kori bourbonské lilie hraběti Pařížskému. Na jeho básnickém štítě je též jakási heraldická květina, nevím, zda bourbonská lilie nebo tulpán. Básník hrdý na svou krev a na zbytečnost své literatury, podivnou ironil osudu je odsouzen žíti v plebejském ovzduší podřízeného úřadu odkud zaznivá poněkud divně jeho grand- seigneurská důvěrnost, s jakou oslovuje bou- bonského pretendenta: »Měj hrdý můj pozdrav, Sire !« Není třeba zabývati se nutorem, jenž sám se doznává, že ho nikdo nečte. Je to však velmi pozoruhodný zjev, že poeta a romancier. píšíci konfusní a bízarně fanlastické věci, na- podobující Barbeye d'Aurevilla i Hoffmanna, ob- klopený hlaholem reklamy a kamarádského pře- ceňování, vynášený i nadšenými estety, píšícími do venkovských listů, je obecenstvem zeela igno- rován. A to ne snad obecenstvem, které sil- buje v populárních, snadno přístupných románech, ale i čtenářstvem intelektuálním, zabývajícím se autory největší povýšenosti a moci umělecké od Tolstého a Meroditha až k Anatolu Franceovi a Strindbergovi. Avšak to je osuda kritiky, která ve jménu zvratné modernistické estetiky a ušlechti- lého principu kamaraderie provozuje lomozný marný terror, pomohla nanejvýše několika efe- meridám, ale nikdy nepoškodila pravého spiso- vatele. Možná však, že odbyt 50 —60 výtisků za rok bude prohlášen právě za jakousi uměle- ckou superioritu a že jen tím povznáší sebevědomí našich aristokratů belletristických.
Hoffmann Tolstý France Strindberg 50 podobující Barbey d ' della