Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpoledni.

2 DOPISY

DOPISY frankované a podepsané přijímá

3 Předplácí se v administraci

Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

4

Г © d a, 1C C e v Ostrovní ulici čís. 1508—11.

5

misíóně . étvrtletné půlletni .

6

poštou: v Praze: . 3 „ 30 „ - 6 „ 60 „ .13 „ 20 „

Praha

7 Rukopisův

Rukopisův nevracíme a nepodepsanýcb nedbáme.

8

celoročně

9

luruuuo a IO n я *“ 0

10

Jednotlivá čísla 5 kr. S nedělní přílohon 6 kr.

11 REKLAMACE

REKLAMACE nezapečetěné posýlány liutitež nefrankovány.

12

Inseráty počítáme nejlevněji.

13

ČÍSLO 77.

14

V Praze, ve středu dne 4. dubna 1894.

Praha

15

Ročník XXVI.

16 title

Pozvání к předplacení

17 article

na druhé čtvrtletí polltlclséHo cien ní Ir и.

Ir

18 article „CECH”

„CECH” Předplatné poštou obnáší měsiéně zl. 1'35 čtvrtletně zl. 4- — ročně zl. 16 — Pro Prahu s donáškou do domu: měsiéně zl. 1*10 ětvrt letně zl. 3‘30 celoročně zl. 13’20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obatarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními poukázkami administraci „Čecha“ v Praze, Ostrovní ulice é. 1508-II.

Čecho Cecha Praha

19 article Začátek obrate.

Začátek obrate. S—a. Se stísněnou brudí stojí na stráži rakouský liberalismus, zasmušile patře, jak se valí dravé vlny к Uhrám, hrozící smet' nouti в povrchu veškerou stavbu započatou vládou Wekerlovou ohledně církevné-poli tického programu. Jak jsme již v čísle ze dne 17. března předpověděli, napsavše v úvodním článku ku konci : .snad Prozře telnost Božská právě chce do bojů církevních v Uhrách zasáhnouti smrtí Košutovou — stalo se, a kdo pohlížel к úmrtí Košu- tovu ze stanoviska minulosti pouze, teu — hlavně liberalismus — stojí tu dnes pln trapných pocitů a bázně jak bude dále. Nevýslovná laskavost a dobrota jsoucí znakem ušlechtilé mysli našeho císaře svolila, aby Košut stal se v Uhrách podnětem demonstrací tím, že jest či bude tam -pochován, jak jinak ani o Madařích myeliti se nedá. Než — konec života Košutova jest začátkem obratu politických poměrů v Trans- lajtanii, a zeduářský liberalismus vidí, že všechny námahy v oboru církevním podniknuté počínají se rozpadávali v nivec a že směr politiky vládní vzal náhle netušený obrat, jako by tu byla působila sila neviditelná. Tyto pocity trapné tlumočí „Neue Fr. Presse* ve svém úvodním článku ze dne 25. března takto: „A netajíme se tím; my sledujeme v Rakousku ne bez obavy o vlastní zájmy změny boje proti uherskému liberalismu, neb jako uherské základní zákony vyslovují zachování naší ústavy za podmínku dualistického řádu, tak i trváni liberáluí vlády v Uhrách jest mocnou oporou liberalismu u nás.* I Smysl slov těch jest, že s uherskou vládou to jde ku konci a jako Košut nyní i jest fysickou mrtvolou, tak za nedlouho se ; stane vláda uherská pro dědictví Košutovo mrtvolou politickou.

Košutův Koša Košut Neue Uhry Rakousko S — a

20 article

Strana Košutova — tak zvaná neod- vislá a strana osmačtyřicátníků, která dosud ohledem církevně-politických předloh byla 'rozdvojena tak, že větší část byla pro vládni program, strana ta už formulovala požadavek svůj ohledně Košuta, aby totiž Košut a jeho .zásluhy* byly vtěleny do zákonníku uherského, к čemuž ovšem Wekerle přivolili nemůže a nesmí — A strana ta, číta- i jící pro vládní program na 40 hlasů — zů I stane li si důslednou, přejde i v tomto ' ohledu do oposíce. A že si důslednou zů j stane, to jest jisto, neb zde působí ne- ! viditelná síla které se musí podrobili i rozum konečně, byt i jinak včera smýšlel. Pod vlivem této neviditelné a nepřekonatelné síly začíná obrat v Uhrách. My tu sílu nazýváme po křestansku : všemohoucí Prozřetelností Božskou. Košut jest ctěn- v Uhrách jako hrdina veliký, ačkoliv takovým nebyl, on se zbožňuje jako vtělená sila odbojná proti trůnu a církvi katolické a proto nyní nastane v Uhrách jeho smrtí Babel — myslí.

Košutův Košut Babel Uhry

21 article

Nevyzpytatelní jsou soudové a úradky Boží, jakými On všechuo řídi a spravuje. Občanský sňatek v Uhrách uzákoněný byl by se stal ouverturou к hudbě liberálů oslajtánských To bylo lze už dávno vyčisti mezi řádky listů svobodomyslných. Zatím člověk míní a Pán Bůh mění. Snad chtěla Prozřetelnost Božská této pohromy uchrá- niti naše země rakouské odvoláním Košuta ze světa a pohrobením jeho pohřbíti i úmysly církvi naši nepřátelské. Wekerle doufal' doufali i zednáři uherští, ano měli to jistým, že občanský sňatek stane se přece zákonem ; počítali, že z opo sičních poslanců se jich mnoho vzdálí při hlasováni — zatím bude hlasovati proti církevním předlohám mrtvý Košut, který byl za živa pro ně s tělem i duší — budou hlasovati jeho stoupenci proti, mezi nimiž žije duch Košutů. Kdo by se toho obratu byl nadál ? Než smrt Košutova bude miti i jiné následky, ona značí obrat i v jiném směru.

Košut Košutův Uhry

22 title

Ráiská rada.

23 title

Poslanecká sněmovna. Schůze 267.

poslanecký sněmovna

24 article

sud jsme viděli. Smrt Košutova jest za čátkem proticísařského vření, jest začátkem domácích třenic a bojů. Více nechceme tu říci. Snad nejbližší budoucnost nám ukáže ještě více. Nyní začne bouře hučeti nad hlavami vlády uherské, pak přejde do lidu po svržení této, revoluční duch Košutův jako zlý I démon seštve národ celý — aby vzal tento ; zaslouženou pokutu. Smrt Košutova bude : miti i vliv ua obrat poměrů stísněných, ' v jakých úpějí národy nemaďarské, které , Košut pronásledoval — jeho smrt značí i ! tu obrat — byť i ne okamžitě neb v krátkém čase, ale jistě v nedaleké budoucnosti. Tak stojíce u hrobu Košutova, stojíme na prabu jiné budoucnosti, která vykope zpupnosti maďarské také — brob.

Košutův Košut

25 article Ve Vidní, 4. dubea 1894,

Ve Vidní, 4. dubea 1894, Pokračováni v sesedáních Hštké rady bylo včera opít «uhájeno, prvni jarni tebůsi aabáj 1 sám předseda poslanecké sněmovny baron Chlumecký; přítomni byli všichni ministři. Prvním číslem denního pořádku bylo defi nitivni vyříienf šódosti o. k. okresního sondu v Prase, jenš sněmovnu žádal o vydáni posi. Václava Břeancvského, jebož bývalý starosta dr. Jmdř ob Šolo byl žaloval pro nráiku ca oti ; jak anámo, ve sobůai obecního saitopi teislva pražského pan Véci. Břesnovský svolal i starostovi drn Šolcovi: „To je dráb, to není itarosta !“ Immnnitní výbor ústy svého sprsvo daje posi. Ferjančiče navrhuje, aby žádost pražského sonda byla aamitnnta proto, poněvadž žaloba jest promlčena, avšak aby sně movna aároveá i vyslovila své politováni nad výrokem pana Václava Břexoovskébo. Po delší debatté byl návrh výborn přijat. Po té následovala verifikace voleb posi. Morrebo a Pastore, načež potí. Krainski podává správo národohospodářského výborn o 118 peticích s& úlevy při obokodu s vepřovým dobytkem s Haliče, posi. Wiedtrsperg navrhl, aby správa výborn byla výborn vráoeua a výbor aby podat správa novoa. Fřijato. T.m byl program vjčerpán: načež spustil se déšť interpellaci a dotasúv; я téch sssaa menáváme poese inorpellaci dra Síla, jenš mi nistra vnitra interpelloje pro rozpuštění obec n bo sa.topitel.tva v Lomnici.

Chlumecký Břeancvský doktor Jmdř Šolo Véci Šolc Immnnitní Václav Břexoovskébo Pastor Halič Lomnice poslanecký sněmovna

26 article

Horkokrevní Madaři posedlí duchem Košu-1 Mesi došlými spisy jest i správa výberu tovým začnou nyní jiný tauec — nežli do- rospočtovébo o státním rospočtu na r. 1894

Koša

27 article

a předloha ministerstva vycčovánf o dodatečném úvěrn na asýšeni drobě splátky pro kostelní stávky ve vídeňském okrese rndolfsheimském na 100 000 al. Štátni rospočet na r. 1894 tento jest : Úhrnná potřeba obnáši 618,694.237 si.t dodatečnými předlohami avýienana 620,695.505 al., směnami však výborn sase «menšena na 620,502.303 sl. Úhrada čini 623,082.030 al., tak še se na rok 1894 — alespoň na papíře — jevi přebytek 2,579.722 al.

28 title

FEUILLETON.

29 article Politický přehled vnitřní.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 4 dnbna. Z polského kluba. Polský klnb měl včera schůsi, na jejiž programa byla otáska. jak se v nynějším aasedání říšské rady šachovali к rospočtn. Přítomni byli tèi ministri Ma- deyski a Jaworski. Ujednáno, ie budou požadavky Polákův formulovány. Kosciuszko. z Krakova osnamnji: Při výtržnostech o slavnosti Kosoioszkově sstčenn bylo na 70 osob Výbor pro nepořádáni slav- rosti prohlašuje, ie na výtrinocteob těch nemá viny nijaké a ie svým povinnostem aky byl šachován pořádek, úplnč dostál. O výtržnostech byla rosbita okna v růsných nlioioh a sice okna reosvětlená i osvětlená, mimo jiné též i okna komitétu Kcscinsskovy slavnosti. Úřadní list Ivovský vyslovuje své politováni i rozhorleni nad Kosoinsskovými výtržnostmi. Dnes pak jsou slavnosti Kosciusskovy sahájeny i ve Lvově; slavnostní výbor ivovský vydal provolání, aby se obecenstvo vyvsrovalo všech výtržnosti, by důstojný ráa slavnosti nebyl akaien

Jaworský Polákův Kosciuszko sstčenn Kcscinsskův Ivovský Kosoinsskový Kosciusskův Praha Ma Krakov Lvov

30 article

Dozvuky к pohřbu Košutově. Jest poobopitelno, ie pohřeb Košntův, jakéhož Uhry v skolku dosnd neviděly, stal sa svláitš pro protestanty prostředkem, kterým se snažili postavili se co nejvíce do popředí. Luterský superintendent — či jak liberální listy důslední jej titnloji — biskup Sarkanyi řečnil nad rakví Košutovou. Počal modlitbou a přešel pak к taobním svým stykům s Košatém. Již před padesáti lety — pravil — uváděl mne svými plamennými řečmi v nadšení Kršct, na jehož smrtelnou sebránko nyní požehnání „církve* svolávám.* Sloty biblickými pak líčil velikost meče. jenš jméno své vepsal do srdce každého Uhra ; cituje několik míst s bible, niil o něm slov písma: „Já j*em život, já jsem vzkříšeni a kdo ve mre věří, žije i kdyby byl umřel.“ Porovnával jej pak в božským rekem s dějin apoštolských, jenž ěel do Jemsaléma, ač věděl, jaké nebezpečí mu brasi. Potom mlnvil .lokaj, jemuž členství v redakci díla .Rakousko-Uher-

Košutův Uher Sarkanyi Slota Rakousko Uhry

31 article Vincenc Brandi.

Vincenc Brandi. К šedesátým jeho naroseninám. Dne 5. dubna t. r slaví zasloužilý archi vář moravsko-slezský a věhlasný učenec i spisovatel český pan Vincenc Brandi šedesáté narozeniny. Narozen na Starém Brně, studoval nejprve ve svém rodišti, načež oddal se studiu dějepisnému, na před ním místě pak českému Odbyv státní zkoušky působii jako profesor na obecní německé reblce v Brně 1858 — 1861, když pak vědeckými spisy historickými pozornost na eebe byl obrátil, zvolil jej výbor zemský po smrti Chytilové roku 1861 zemským archivářem moravsko slezským, ve kterémžto blahodárné až doposud působí. Již jako student vynikal Brandi nevšedním ostrovtipem a nadáním spisovatelským. Tak složil „Odu na Tvůrce“, která byla tak vzletnou, že tehdejšímu gymnasialuímu řediteli dru. Fil. Gabrielovi neobyčejné se zalíbila i dal ji každodenně po vyučování žákům odříkávat). Tiskem vyšla již roku 1852. v Netoličkově .Vaterländische Jugendzeitschrift“. Z prvních prací jeho dějepisných vynikají .Otto der Schwarze, Herzog von 01- mütz“ ; ,D‘e Gründung der St Wenzels- kirche io Olmütz“, uveřejněné v .Notizen blattu* roku 1859—1860, jakož i .Handbuch der mäbr. Vaterland-künde“ (1860), .Mähren unter König Johann von Böhmen*

Brand Chytil Gabriel Netoličkův Schwarz Johann on Böhmen Brno D ‘ e Gründung der St Wenzels moravskýslezský Vaterländische Jugendzeitschrift Herzog on 01 Mähre unter König

32 article

(1861). — Neméně zajímavým jest pak jeho dávným oním sídlem Mojmírovců spojováno, apor a historiografom moravským dr. Bědou dokonale jsem odložil, dočte se v nevydá Dudíkem o polohu starého Velehradu. Du- ných dosud letopisech bratra Mikuláše dík sám uznal vývody Brandlovy a své .Dě- z Čech, kněze Minority, že již zajehočasu, | jmy Moravy* dle náhledu Brandlova ve svém t. j. okolo r. 1432, ono míněni nejen proje — — -,— r~7‘ ~ •• . • - českém vydání opravil. V příčině té píše dr. vováno, nýbrž i za nepochybné držáno bylo. skou toho druhu vůbec jest: geniálního zakladatele slavistiky Josefa Do-

Mojmírovec Dudík Mikuláš Brandlův Josef Velehrad Čechy Morava

33 article

Beda Dudík v „Předmluvě* ku dějinám svým následovně : .Na neomylnost pomý sieti nemůže a nesmí nikdo, tedy ani my na hotovém stavení lze již snáze nedostatky shledali, a takových shledáno i na našem ; my pak neopomenuli jsme jich podle povinnosti každého historika poopravili. Každou důvodnou opravu přijali jsme zvláště s upřímným vděkem pro toto česká vydání dějin Moravských, kteréž tudíž ne za pouhý překlad, nýbrž na mnohých místech za nové vzdělání jejich chce býtí považováno, Toť platí především o určení hlavního sídla Moravy za doby Mojmírovcův, totiž o Velehradě. Když již první díl mých dějin Moravy německém jazyku byl vyšel, dokázali zejména dr. Hermenegild Jireček v periodic- íém spise „Světozor* 1860 str. 125 a v pozdější knize své : „Slovanské právo v Čechách a na Moravě*, v Praze 1863 I. str. 60 — 62, — konečně V. Brandi ve svém díle „Poloha starého Velehradu“ (v Brně 1862), že hrad ten slavný stával nad řekou Moravou v sousedství nynějšího král. města Hradiště ; i pronesli zároveň na den. že vížící se к Velehradu ústní podání plnou do sebe má historickou viru, tak že s nejlepšim svědomím к jich náhledu přistoupili mohu, mimo to pak ještě za tou příčinou, jelikož jsem mezi touto prací svou o podstátnosti listin velehradskýsh z let 1202 a 1228 ono ústní podání podporujících, a dostatek byl se přesvědčil. Ano již i pochybnost svou o tom. jak se to státí mohlo, že teprve v 18. století založení kláštera velehradského s pra'

Beda Dudík Mojmírovcův doktor Jireček V Brand Morava Velehrad Čechy Praha Brno Světozor král . město Hradiště

34 article

Uvedeuí Gisterciáků německých do kláštera velehradského, zatemnilo památku slav ných panovníků a činnost apoštolů slovanských. Jsemť tomu zajistě velice vděčen, shledávaje oblíbené míněni dějepisné stvrzené a moha si je sám osvojili. Po stranických cestách v dějepise nikdy jsem nechodil, aniž bohdá kdy po nich chodili budu. Historická pravda jest a zůstane jedinou průvodkyni mou!“ Tak napsal v měsíci říjnu 1870 dr. Beda Dudík, historiograf moravský — což zajisté bylo vysokým uznáním zásluh Bendlových o déjepisectvi domácí, a my nerozpakujeme se slova tato v paměti znovu obnovili.

Beda Dudík Bendlův

35 article

Jako zemský archivář jal se zkoumali jobaté poklady archivu, které byly jeho správě svěřeny a výsledek těchto studií byl moravský diplomatář: „Codex diplomaticus et epistularis Moraviae“, jejž ve formě zdokonalené dle vědeckých požadavků doby vydával dále po předchůdcích svých Antonínu Bočkovi (zemřel 13. ledna 1847) a Josefu Chytilovi (zemřel 10. února 1861) od svazku Vili, a to v letech 1874—1890 pět dalších Z dalších spisů Brandlovýcb uvádíme : svazků, obsahujících listiny latinské, českě ! .Společenské poměry naší vlasti před ro- a německé, vztahující se к dějinám Moravy kem 1620“ (Brno 1866), „Kniha pro kaž- až do konce století čtrnáctého. Před tímjiž dého Moravana* (1863 první vydání), jejíž roku 1865 vydal : „Sněm držaný v Brně druhé vydání roku 1892 vyšlo, jest příruční roku 1612", sepsaný od Karla ze Žerotína, kompendium dějin, zeměpisu a statistiky jakož i jiné spisy od tohoto vlastence mo- Moravy. ravského nás dochované, jako: „Zápisy o Vincenc Brandi nepracuje však jenom soudé panském* a „Apologii panu Jiřímu z Hodíc* (.Spisy Karla Staršího ze Žero tma*, ve 2 odděleních a o 5 svazcích roku 1866—1872), dále knihu .Drnovskou* a „Tovačovskou* (r. 1868). Po nich následovala „Kniha Rožmberská* (roku 1872). Velice důležitou knihou к dějinám če skomoravským a první prací slovan-

Boček Chytil Moravan Brand Jiří Karel starý Morava Brno Žerotín Karel

36 article

„Glossarium illustrans bohe- mico moravicae historiae fontes* (roku 1876), které jest jaksi naučným slovníkem všelikých názorův, úsloví, zřízení, úřadů, osob a poměrů staročeských. Nemalého dosahu co se týče dějin kulturního života našich předků, jakož i starého místopisu moravského jsou : Libri citationum et erectionum, čili knihy půhonné a nálezové cúdy olomoucké a brněnské (od roku 1872 vydány čtyry díly v šesti svazcích). Vedle toho podal Vincenc Brandi nesčetnou řadu článků v různých časopisech, jako v „Časopise Matice Moravské“, .Časopise Českého Musea*. .Archaeologických památkách“, „Právníku“, „Světozoru“, „Obzoru“, „Moravské Orlici“, „Hlase* (brněnském), „Politik“ a j. v. Vyčisti všechny články zde uveřejněné bylo by věcí skoro nemožnou Také Riegrův „Náučný slovník* chová četné příspěvky od něho, zejmena pak článek „Morava*. v dějepise, nýbrž činnost jeho vztahuje se i к jazykovědě (linguistics) a literární historii Sem spadají : .Obrana Libušina sondu* (1879), poctěná cenou Čermákovou, a .Obrana Rukopisu Královédvorského (taktéž Mimo to vydal znamenité životopisy

Brand Světozor Hlas Riegrův Náučný Libušin Čermákův Morava Sema