2
masthead
NÁRODNÍ LISNĚY
3
masthead
31. května 1901
5
article
nuli se kolem něho, tisknouce mu ruce, za
nimí Němci a poslední teprve vlastní krajané.
Hlasování, jež odbylo se rychle a hladce
mělo zajímavé momenty. Články 1.—4. přijaty
podle návrhů výborových s malou změnou, na
vrženou bar. Sedlnickým, že se m
vzíti při stanovení sazebzvláštn
zřetel na hospodářské zájmy. O
ročovací návrh dra. Mettala padl.
Pro tento hlasovali blízcí jeho přátelé
Všeněmci, čeští agrárníci a několik poslaneů
z katolického centra. Zajímavo bylo, jak zacho-
vali se stante concluso jednotliví členové kon-
servativního velkostatku. Proti dunajsko-oder-
skému průplavu hlasovali všichni, vyjma
hraběte Zedtwitze, který se dnes v zemědělské
radě vyslovil velmi rozhodně pro stavbu prů-
plavů. Proti průplavu dunajsko- vltavskému,s
kterým sloučeno jest splavnění Vltavý od Budě
jovie do Prahy, hlasovala jen část. S hrabětem
Zedtwitzem hlasoval pro něj také hrabě Mens
Jen princ Schwarzenberg byl důsledným
Ten hlasoval proti všem průplavům a ta k
proti splavnění Vltavy od Budějo
víc do Prahy. Bylo již s půlnoci, když
sněmovna zahájila rozpravu o novém článku
předlohy, článku 5., který stanoví sumu 75
mill. K na regulaci řek v Čechách, na Moravě.
ve Slezsku, v Halíči, v Dolních a Horních Ra-
kousích. Článek ten se dojedná teprve zejtra.
Němec
Mettal
Zedtwitz
Schwarzenberg
Budějo
Praha
Vltava
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní a Horní Ra
Mensa
6
article
Předseda zahájil schůzi v 11.35 hod. dopol.
Posl. Kaftan podává petíci prům. jednoty
v Čechách v příčině urychlení vodníci
ce st.
Posl. Fresel táže se předsedy, je-li ochoten
požádati ministry obchodu, železnic a vnitra, aby
odpověděli na jeho dotaz hospodářského obsahu. Na
jiné méně důležité inlerpellace dali tito ministři jit
odpověď. Neodpovědí-li, bude to novým důkazem, ž
tvrzení, jakoby sněmovna řešila nyní hospodářské
ptázky, je pouhiou šalbou.
Předseda odvětil, že přání vyhoví.
Sněmovna, vykonavši doplňovací volbu do že-
lezničního výboru, rokovala dál
Posl
Kaftan
Čechy
8
article
o vodních dráhácl.
1 Bel. posl. Jenger ve svém doslovu snažil se
vyvrátiti jednotlivé námitky proti předloze. Věc ne-
byla přenáhlená, Geboť přes svátky bylo dosl času
k prostudování předlohy. Vláda nepodala předlohu
předčasně, neboť o vodních dráhách jednávalo se již
na zemských sněmích a v obecních zastupitelstvec
větších měst. Je přirozeno, že po dlouhé parlamentní
nečinnosti vyřizují se hospodářské věci poněkud
rychleji. S hospodářského stanoviska namítalo se.
že železniee ulrpí souběžnými proplavy. Tato ohavn
je lichá. Odkazuje v té věci na zkušenosti v jiných
zemích.
Protože ve sněmovně byl velký šum, pravi
řečník k předsedovi: Nebude-li ticho, nemohu dál
mluviti. Nejsem povinen mluvit, až bych ochraptěl
načež předseda několikrát zvonil.
Když nastal klid dr. Menger vyvracel obšírn
jiné námitky. Ohledně úhrady tvrdil, že záleží také
v akci, jež způsobuje větší příjem z přímých i ne-
přímých daní. Při řešení tak důležité otázky rozho-
duje povinnost k ststu a ke všem jeho národům, ne
zisk nebo škoda jednotlivce. Žádá, by se předloha
schválila.
Přechází se k hlasování a posl. Peschka
žádá, by se konstatoval poměr hlasů.
Odročovací návrh Wolfův propadl 221 proti 2
hlasům. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Pr
něj hlasovali Všeněmci, češlí agráři, posl. Kaiser a
Malik a selská strana německá.
Usnešeno 200 proti 47 hlasům, aby se začal
zevrubné rokování.
Menger
Peschek
Wolfův
Kaiser
Malik
9
article
Předseda oznamuje, že bude se jednati
článcích zákona v tomto sdružení: a) š8 1.—4
b) § 5.; c) 88 6.—12.; d) 8 13.; e) §§ 14., 15.
5) 88 16. a 17., proti čemuž nikdo ničeho nenam ftai
Poslanec dr. Schreiner se stanoviska agrár
níků není spokojen se včerejšími výklady minister-
ského předsedy. Měly zaplašiti obavy agrárníků
do účinku dovozu cizího obilí k nám, až budou prů
plavy hotovy. Vláda také měla prohlásiti, že při uza
vření obchodních smluv bude považovati ochrano
domácích hospodářských výrobků za nejpřednější
hospodářský cíl. Bude- li stavěn průplav dunajsko-
vllavský, pak by řečník byl pro trať budějovicko-
lineckou, aby vodní práva jednotlivců co nejméně
byla poškozena. Kromě toho žádá řečník upraven
Oharky, která by snad také mohla býti splavněna
Ministr obchodu bar. Call konstatuje, že před
doktor
Schreiner
Oharek
10
article
Ioha došla obliby a jen několik poslanců vyslovil
se proti jejím podrobnostem. Takové rokování o věc
je zárukou, že tato předloha, jež má hluboký hospo
dářský význam, bude věcně řešena. Hydro technichý
odbor ministerstva obchodu studoval dunajsko
oderský průplav již dlouhá léla. Také plány du
najsko-vltavsko labského průplavu jsou hotory, ze
jmena čásť z Vídně do Budějovic. Je pravdou, že
inženýři prou se podnes o různé systemy, avšak po-
slouží to jen pokroku. Jako největší vada vytýkalo
se naším průplavům, že značnou čásť roku budou
pod ledem, zdá se však, že nebude tak zle, použije-li
se jako v cizině ledoborů. Připouští, že by bývalo
líp provádět úpravu řek aspoň současně s průplavy
avšak nynější stav je následkem nyni rozšířené před
lohy. Ministr nesdíli obavy, jež pronešeny vzhledem
k cizí soutěži, neboť vláda stanoví tarify a můžeje
opraviti tak, že domácí produkce, rozumí se tak
zemědělská, nebude poškozována. Souhlasí, aby
§ 4. přidal se Schreinerův dodatek, aby při stáno-
vení sazeb dbalo se zemědělských zájmů. (Pochvala.
Schreinerův
Vídeň
Budějovice
11
article
Posl. Žitník neschvaluje, způsobují-li se uměl
odpory mezi jižními a severními zeměmi. Vlád
i parlament musí věnovati finanění stránce vodní
předlohy bedlivou pozornost, aby stát nezabředl do
bezedných dluhů a našel úhradu, úroky i úmor.
Avšak jak některé země a jejich poplatníci seženou
žádoucí prostředky, jest mu záhadou. Dovozuje nut-
nost pvyznešení zemědělství, zvlášť krajinského
přimiouvá se za vysušení lublaňského močálu, poda-
vaje příslušnou resoluci.
Posl. Vukovič přohlašuje, že dalmatští po
slanci budou hlasovati pro předlohu v naději, že
uskuteční se záhy také přání dalmatská. Líče ta-
mější žaiostné poměry dokazuje, že třeba tam vysu-
šovati bahna, upravovati řeky, hraditi bystřice a sla-
věti železnice. Předkládá dvě resoluce. Přimlouvá se
za stavby dunajskovitavského průplavu a kanálu
linecko-budějovického a přimlouvá ještě jednou za
své resoluce, žádaje, aby jim vláda věnovala pozor-
nost. (Hlučná pochvala mezí řečníkovými přáteli.)
Rokování přerušeno potom od 3 do 7.30 hod.
večer
Večerní schůze byla zahájena o 7.10 hod.
předseda udělil slovo posl. Kaftanovi.
Posl. Kaftan upozorňuje oproli tvrzení řeč
níků německých, že olázka vodních dráh a ctázka
splavnění Vltavy a Labe v Čechách není nová, an
ukvapená, protože již Rožmherkové, předchůdci Eggen-
bergů a Schwarzenbergů, pomýšleli na splavné spo
jení Vllavy s Dunajem. V Belgii, Nizozemí a Franci
trvají průplavy již celá století, nikdy však si nestě
žovalo tamní zemědělstvo na průpiavy a kanaliso
vání řek, které staly se zeměděství právé nezbyt
nými.
Posl
Žitník
Vukovič
Kaftan
Schwarzenberg
Dunaj
Franek
Vltava
Čechy
Belgie
Nizozemí
12
article
Rakousko počalo teprve v druhé polovině 19
věku zabývati se vodními dráhami. Sném královstv
českého a sněm dolnorakouský vyslovily se co nej
rozhodněji pro ně a za podpory konservativníh
velkostatku na brzké provedení průplavu dunajsko-
vliavského slíbily značné příspěvky peněžité.
Na podnět poslanců českých a německých po
dala vláda předlohu průplavní. Tu najednou byly
jistým politickým větrem zaneseny pochyby ve pří-
čině užitočnesti průplavů. Nemůže to překvapiti
Každé veliké dílo nalezlo své odpůrce. Stejně bylo
při prvních železnicích, kdy leckterá města vysíla a
depulace, aby dráha vedena byla daleko od města.
Nyní však města přinášejí veliké oběli, aby dostala
aspoň drahu lokální.
Praví se, že zemědělství utrpí soutěží uherskou.
Nezapomínejme však, že počet obyvateistva v Ra
kousku ročně stoupá, v Čechách o celé procento
kdežto plochy pro ně že nepřibývá. Již dnes mu-
síme přiváželi pšeníci a spotřeba bude stále stoupati
Vždyť dělník, živnostník, průmyslník, obchodník
úřadník nemůže platit lichvářských cen obilních
kdyby nastal nedostatek obilf. Vodními cestami od-
voz pšenice, ovsa, řepy, cukru a jiných výrobků se
zlevní, což přispěje zajisté zemědělství. Ceny obilní
stanoví nyní trh světový, nikoliv Rakousko nebo
Čechy. Zemědělství naše musí se zprůmyslniti. Zla-
ciněním dopravy budou zkvétati domáci průmysla
domácí živnosti, které jsou nejlepším odběratelem
plodin zemědělských.
Čecho
Rakousko
Čechy
13
article
Stavební obtíže v příčině průplavů lze nyní bei
překážek překonat. Vody pro průplav dunajskosvilav
ský jest dostatek. Správa a stanovení sazeb na
vodních dráhách náleží státu ve srozumění s přísluš
nou zemí, která bude musit chrániti domácí výrobky
Splavněním středního Labe bude plavbě a zemědě.
ství stejně výborně poslouženo. Tolikéž získá splav-
něním Vltavy a průplavem dunajsko-vltavským český
jih, který dosud jen lidské zboží vyvážel do ciziny
Obava prince Bedřicha Schwarzenberga před velikým
dovozem výrobků a plodin jest tedy bezpodstatnou
Rozumí se samo sebou, že na splavněné Vllavě mus
býti zřízeny přlstavy. Především přístav holešovický
musí býti spojen s dráhami sousedními co nejrých-
leji. V příčině té navrhuje řečník resoluci a pokra-
čuje: Nelze dle náhledu puince B. Schwarzenberg
provésti dříve regulace menších vodotoků a poboč-
ních řek, nežli splavnění hlavních vodotoků, jelikož
by byla zrychleným přítokem vody údolí hlavních
toků, středního Labe a Vitavy, zaplavena. Způsol
provedení regulací musí se bráti cestou opáčnou.
Jest zapotřebí, aby byly brzy vypracovány důkladné
projekty. Princ B. Scbwarzenberg přeje nejvíce prů
plavu dunajsko-oderskému. Bylo by prapodivným
vlastenectvím zastrkovati viastní stavby k vůli jiným
do pozadí a připláceti 25% na slavby cizí a zane-
dbávati své. Německé průplavy spojují všecky řeky
které ústí do moře v Hamburku, Brémách a Lubeku,
kde jest čilý dovoz cizích a vývoz vlastních výrobků
Řečník končí vřelým appellem, aby se předlohy
vodohospodářské co nejdříve staly skulkem. (Hlučný
potlesk a pochvala. Řečníku se blahopřeje.)
K návrhu posl. Kratochvíla debala uzavírá
se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Meltal (con-
tra) a dr. Kaizl (pro).
Schwarzenberg
B Schwarzenberg
Kratochvíl
Meltal
doktor
Kaizl
Vltava
Hamburk
Brémy
Lubek
14
article
Poslanec Metall prohlašuje, že on a jeho
přátelé nejsou odpůrci průplavů. Ale musí míti na
paměti zemědělské nesnáze, jež by mohly vzniknout
ze zamýšlené akce. Je prý třeba úpravy a kanalisace
řek. Řečník uvažoval potom o obchodní politice na-
proti Německu a konečně prohlašuje, že jeho stran
nedělá z průplavní otázky strannicko-polilickou. Jeho
strana bude hlasovati pro kanalisaci řek a pro stavb
průplavů po provedení kanalisace.
Posl. dr. Knlzl: Předlohou buduje se monu
mentální dílo v Rakousku, o kterém pracovaly ji
celé generace a které bude četným generacím n
prospěch a k blahu. Jedná se o velký nároďohospo
dářský a kulturní pokrok, který se zalmnjuje společn
po dvou letech. Jedná se takořka o novou komuni
kaci, jíž Rakousko postrádalo. Kromě toho jde o po
čátek oné velké akce, které pohřešováno v Rakousku
k jeho škodě, ba přímo k jeho skandálu. Při takové
akci jest čestno vzpomenouti předbojovníků, kteří ujali
se díla, kdy zdálo se marným. Nemohu nezmíniti s
o Proskowtzovi (Pochvala.) a dru. Russovi.
Vyložím-li nyní vznik předlohy, konstatuji
především, že právě naše strana ve svých
rozpravách s vládou položila na to
důraz, aby se do zákona pojaly nejen
kanálové stavby, nýbrž také meliorace
a regulace. To se stalo ještě, než se
předloha do sněmovny dostala. To se
dělo, i když sněmovně byla podána-
Naše strana ujala se po té stránce ini
ciativy a tormulovala návrhy, kter
byly po tom sděleny ostatním straná m.
Metall
Posl
doktor
Knlzl
Russ
Německo
Rakousko
15
article
Žáleží mně na konstatování, aby se budoucně
netvrdilo, že jsme teprve dodatečné jevili jakousi
péči pro to, co jest dobré kromě kanálu.
Pro Čechy jedná se zvláště o to, aby Labe
celém toku až po Jaroměř a také Vltava byly rogu-
lovány a kanalisovány. Regulace a kanalisace řek
není toléž. Reguluje-li se řeka napřed a potom kana-
lisuje, musí se vydati dvojnásobné peníze na tentýž
objekt.
Regalace a kanalisace Labe jest pilnou nezbyt-
ností. Penize na to vynaložené sklidí se záhy. Mám
zde spis záslužného »Labského komitétu«, ve kterém
jest vypočteno, že průměrná škoda, způsobená Labem
za nynějšího stavu, činí ročně nejméně 4 mill. kor
Jsou však také léta, kde činí 5 až 6 mill. k
(Slyšte ! Slyšte l)
Že český jihs kanalisací Vltavy by se zvelebil
že levnou dopravou uhlí ze severočeských revínů
založen by býti mohl průmysl, jest dnes již vše
obecným přesvědčením, o kterém mluviti tady se
věru stydím.
Proti předloze byl uveden argument, že průplavy
by se dostalo do našich zemí levné obilí. Na takový
argumení nemůže vziti ohled žádný řádný hospodál
Jeden z pánů řečníků (prine B. Schwarzenberg) víla
radostně průplav dunajsko-oderský, ale průplav du
najsko-vltavský zamitl. Ohražuje-li se zemědělstv
proti dovozu levného obilí, mohlo by se to vztaho
vati jen na průplav dunajsko oderský, který bude
poměrně levný, avšak průplav dunajsko-labský jes
velice dráhý a proto se k tomu nehodí.
Po doslovu zpravodaje dra. Mengra hlásíse
k věcné poznámce prine Schwarzenberg, že
jest si vědom svých povinností k městu Budějovicím
že však míní, že jim dostojí svým stanoviskem
O právech autonomních nechci zde mluviti. Usne
sení z r. 1848 týkalo se jedině království če-
ského.
B Schwarzenberg
doktor
Schwarzenberg
Čechy
Jaroměř
Vltava
Budějovice
16
article
Fosl. dr. Kaizl: To není pravda! Také Dolnícl
Rakous.
Posl. Pernerstorfer ve věcné poznámce kon
statuje, že věcná oprava prince S chwarzen berg
od počátku do konce věcnou opravou nebyla.
Koná se hlasl ö vání.
Přitom se §8 1., 2., 3. a 4. s chvalují po
dle výborových návrhů.
Odkladný návrh dra. Mettala se z
mítá.
Přistupuje se k § 5., kterým se sta
noví, že se věnuje k regulaci řek v ze
mích severních suma 75 mill.
Po proslovu zpravodaje menšiny dra. Mettala
který zastával návrh: »Regulace těchto řek budiž pro
vedena, než zahájí se stavby kanálové pořadem
který se slanoví se zemskými zastupílel
stvy a vládou. K tomuto účelu musí se všal
napřed zajistiti úhrada přispěvku zemského usnesenín
sněmů zemských.
Proti předloze mluvili poslanci Kasper a Lich
Potom byla debata uzavřena. Generálními řečník
zvolení poslanci P. Slojan a Polesini. Pak schůze
ve 12 hodin 15 minut v noci ukončena Příští schůze
kona se z ejtra v pátek. Na denním pořádku jes
druhé čtení zákona o vodnich stavbách.
Jednotlivé partie — mimo telelonovan
vlastním referentem naším řeči posl. Kaftana a dra
Kaizla — z večerní schůze podáváme tak stručně
poněvadž nánt »Korresp. kancelář.
příno již v »proslulé« své loudavosti
zaslala začátek večerní schůze — n
tato počala již o 74 hodině — a
najednou i s koncem jejím v 1 hodinn
v noci, tedy pét hodin po zahájení
schůze a při samé závěrce listu.
poslavši nad to společné se zásilkou tou i 41/2 listi
Kallave, úhrnem fedy 81/2 listu při závěrce listu
k zpracování. Najdou se záhy prostředky, aby su
listy prazské za takovou rychlost zpravodajskou slav
nému již podnikutomu dle zásluhy — odvděčily
Fosl
doktor
Kaizl
Posl
Mettal
Kasper
Lich
P Slojan
Polesini
Kaftan
Dolnícl Rakousy
17
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 30. května. (C.-B.)
Rozpočtový výbor rakonské dele
gace autentisoval Bacquchemovu zprávu o rozpočtu
ministerstva zahraničných věcí bez debaty
Del. Barviňský roferoval o úv'ěru oku
pačním.
Delegát dr. Kerold: Slátoprávní postaven
Bosny a Hercegoviny k celé monarchii jest nejasné
Zemský rozpočet bosenský, který byl podán, nepod
robuje se rokování delegací. Bylo by velice třeb
by k rozpočtu bosenskému přípojena byla správ
o vývojí poměro v zabraných zemích, pokud se
týká správy, vyučování a hospodářských poměro
Žaloby ze zabraných zemí na spravu se množí
Jednou je pronášejí Srbové, v pčslední době mosle
míni: Trebas lecos je upřilišněno, je přece podivno.
že žaloby deputaci a žaloby uložené v pamětníc
spisech se opakují a množí a že namířeny jsou proti
správě, která jest středověkou. Žádám tudíž, aby nám
bylo dáno zevrüžné objasnění poměrů těch a prone-
seným žalobám aby se vyhovělo. Kromě toho žádám
aby nám byly vyloženy škofské poměry v Bosně
poměr správy ke školám konfessionálním, aby po-
dána byla zpráva v příčině administrace zemských
resp státních škol, konečně aby nám byla podána
zpráva o jazykových poměrech na školách středních
Táží se p. ministra Kallave, jaké vědecké a literárn
spisy podporovány býti mají navrženou subvencí
zdali jest určena pro spisovatele domácí, či také
pro cizí.
Del. Pommor připomíná, že Maďaři vzdali s
záby odporu pro okupaci Bosny a Hercegoviny. ale
Němci v něm setrvati, následkein toho ztratili také
svoje postaveni n svůj vliv na západní části říše.
Bacquchemův
doktor
Kerold
Slátoprávní
Srba
Kallave
Maďar
Němec
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Boseň
Bosna a Hercegovina
18
article
Rakouský vliv v zahraničních zemích musí být
v poměru s kvotou a žádá, by tam byla dobrá
rozumná správa. Ta však uráží pravoslavné i moha-
medány a podporuje katolickou menšinu. Táže se
jsou-li podstatny výtky v listu podepsaném univ
studenty srbskými a přimlouvá se za změnu správy
nebo zabrané země budeu říši nebeznečny
Del. Wolf dovozuje vzhledem k vývodům min-
hr. Golochowského, že poměry na Balkáně jsou ne
jisté a povážlivé: bylo by žádoucím, by obyvatelstv
zabranýcl zemí bylo spokojeno a důvěřovalo správě
Avšak o spokojenosti nemůže tam býti řeči, zejmena
mezi mimokatolickým obyvatelstvem. Plá se, proč s
podkopává stará organisace mimokatolická a chce-
ministr tomu událati přítrž
Dotazuje se ministra po daních, zejmena pozem
kové a po stavu rolníků, po podporování různýcl
průmyslových podnikův a pídí se po závěrečnýc
účtech
Del. Kozlowski opřel se tvrzení, že bosenšt
poddaní prchají do Ruska. Také z jiných států stě
hují se lidé. V Bosně pečuje se o katölickou círk
a úřadníci mají prý právo podporoval účele vyznán
císařské rodiny a většiny rakouského obyvatelstva
O nesnášelivosti nelze prý mluviti. V Bosně nen
fiskalismu, jenž ly ochromoval zemědélství.
Wolf
Kozlowski
Balkán
Rusko
Boseň
19
article
Del. dr. Kramtř táže se po stavu otázky
srbské eírkve, a ják daleko dospělo vyjednávánís
zástupcí jejimi. Dále po. stavu mohiamedánskéh
hnuti. Ve příčině petice srbského studentstva, domní
vám se — praví řečník —2 že okolnost, že studen
se podepsali na petici, nemůže se vykládati v jejiel
neprospěch. Třeba je fantasie orfentáfních národe
velmi živá a třeba okolnost ta působila také při vy
ličování jejich stížnosti, jest zajisté mnoho věcí
které žádají vysvětlení.
Ve příčině agrární otázky přeje si řečník vy
světlení, zdali vláda něco učinila k řešení tohot
obtížného problému a zdasli vláda chce učiniti opa
tření, aby při sanovení cen naturálních dáveks
jednalo co nejsvědomitěji.
Del
doktor
Kramtř
20
article
Ve příčině náboženské propagandy myslí řečník
že jest povinností vlády šetřiti co nejvíce objekliv
nosti a nadržování některé ze společností nábožen
ských v Bosně se vyvarovati
Konečně doporučuje řečník učitele bosenské pěč
vlády a žádá, by bylo na ně v rozpočfu vládním pa-
matováno.
Řišský ministr financí šl. Kallay (Schůze
delegace skončila o 1/48. hod Korresp
kancelář zaslala počátek této řečí
V/41. hod.) připomíná, že nemá nijakých námitek.
aby rozpočet bosenský byl provázen výkladem. Na
dolaz del. Herolda, k čemu se užívá položky na vě
decké a literární práce, připomínů, že položky té
užívá se k vydávání prací všeobecně vědeckých a
objektivních a sice v první řadě pro letopis bosen-
sko-hercegovského musea, pak pro odborný list uči
telský a konečně pro statistické monografie o jedno
tlivých správních oborech jako o zemědělství, zvěro-
lékařství atd.
Na další dotaz jeho odpovídá, že vyučovací řeč
na všech státních školách jest výbradně řeč zemská
Toliko na několika málo soukromých školách se vy
učuje německy. Co se týče organisace státních
konfessionálních škol, jsou školy státní, jak se sam
sebou rozumí, organisovány dle jednotné osnovy
Školy konfessionální mají, co se týče učebné osnovy
celkem volnost a vláda nemá nijaký vliví; hlediť se
toliko k tomu, aby se neužívalo školních knih, jež
sledují polilické tendence.
Co se týče dotazů ve příčině deputací, jež ně-
kolikráte již přišly do Vídně a do Pešti, jak o
pravoslavných tak od mohamedánů, dovozuje, že prý
jest tvrzení nikterak nedoložené, že pravoslavní zi
vlády turecké požívali vělších svobod, než nyni.
Turecké úřady prý se o záležitosti křesťanských vy
znání nestaraly, ale nedovolovaly veřejné vystupo
vání křesťanů. Jest prý zcela pochopitelno, že iu
Srbů jeví se mocná snaha po pokroku.
Kallay
Herold
Srba
Boseň
Vídeň
Pešť
státní konfessionálne škola
21
article
Ministr opakuje dřívější svoje ujišťování, že jes
ochoten vyjíti vstříc přáním srbského obyvatelstva
že však žádá, aby se tak dělo také se strany Srbů
vůči vládě. On sám choval prý povždy největší úctu
ke všem vyznáním.
Co se týče rozpočtu bosenského, pravil ministe.
že by milerád předložil delegacím závěrečné účty,že
však se obává, že by to mělo v zápěti značné
oblíže.
Počet vystěhovalců z Bosny v poslední dob
značně stoupnuší snaží se ministr vysvětlit agitae
mohamedánskou, vycházející z Mostaru. Ve přídině
otázky agrární připomíná ministr, že učiněny četné
pokusy k rozluštění této otázky zcelováním a výmě
nou pozemků, že se však nezdařily. Vláda jes
ochotna poskytnouti v té věci všemožných úle
Podnětu del. Kramáře ve příčině zlepšení platů uči-
telských prý ministr ochotně vyhoví. (Pochvala.)
Okupační úvěr byl přijat a schváleny rozpočly
říšského ministerstva finauci, vrchní účtárny a účetn
závěrky.
Delegační hostiny budou 7. a 8. června
Srba
Kramář
Bosna
Mostar
22
article
Vojenský výbor uherské delegaee
rokoval zevrubně o řádném rozpočtu vojen
ském a vyřidil jej až na dva tituly, o nichž stane
se usnešení, až dojde zpráva zásobního komitélu.
Ministr vojenství šl. Krieghammer odpovída
na různě dotazy. Dovozoval, že kuršmídů třeb
v zájmu pohotovosti armády. Bylo by nebezpečným
exporimentem přijímati dorost zvěrolékařských ško
Předloha nového trestního řádu byla ondy poslán
oběma ministrům zemské obrany. Troufá, že huda
schválena a bude se moci podati ministrům sprave
dinosti. Také vojenská správa uznává nutnost téle
nápravy. Náhradní záložníci povolávají se na 8 nedě
k vojsku za příčioou avěho výcviku. Lepší poměry
nastaly by, kdyby se rozmnožil branecký kontingení
Delší debata rozpředla se o tom, mají-li učite
náboženství na vojenských školách přednášeti také
jiné předměty. Někteří řečnici žádali, aby se jiu
nesvěřovaly dějiny, jiní vyprošovali si vůbec, aby s
nepodněcovaly náboženské otázky
Ministr šl. Krieghammer prohlásil, že vojenšt
duchovní kromě naboženství přednášívají také při
rodopis nebo řeči.
23
article
Ugronův podnět, aby parlamentní komis
prohlédla na místé vojenské zásoby, způsobil rovně
velkou debatu, v níž někteří řečníci hájili práv
k lakovými komisím, avěak v nynější době ji po
važuji za zbytečnou.
Ministr šl. Krieghammer doznal, že delegue-
má nepopíratelné právo prohlédnouti zásoby
Na Ugronův podnět, aby výroba prachu byla
svobodna, výbor neměl chuti k usnesent.
Ministr podal ještě některé zprávy, jež byly
prohlášený za důvěrné a schůze skončena.
Zejtra v poledne bude se rokovat o mimo
řádném vojenském rozpočtu a dodatečných úvěrec
Námořní výbor autentisoval dnes bez
změny referentovu zprávu o námořním rozpočtu.
Příští plenární schůze uherské delegae
bude 4. června.
C. Z Vidně, 30. května.
V dnešní schůzi vojenského výboru uhersk
delegace při kap. »Soudnictví« del. Rako v s zk
fázal se ministra vojenství, proč nedovolilo se dů
stojníko Mattassich-Keglevichoví e internovanému
möllersdorské věznici odložiti důstojnickou šarži, za
žádal, chtěje se podříditi civilnímu soudu.
Ministr šl. Kriegha mm er odvětil, že set
nedovoluje důstojníkům, již jsou vo čestném neb
trestoím vyšetřování, protože dopustili se svého pro
vinění jako důstojnlei.
Del. Rakovszký poukázal potom na přípa
důstojníka Hudečka-Černuckého, jenž byl za pleten
do Drevfusovy afféry a jemuž dovoleno vzdati s
důstojnictví.
Ministr šl. Krieghammer odpověděl, ž
Černuck ý nebyl v čestném vyšetřování, ale byl
zavedeno proti němu vyšetřování disciplinární proto
že bez oznámení odcestoval do ciziny. — Tím byl
věc odbyta.
Ugronův
Hudeček
Rako
MattassichKeglevichový e internovaný
24
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Telegramy.
s Z Kolína n. R., 30. květnn. V pe
kinském telegramu »Köln. Ztgu.« praví se, že
Čína císařským výnosem uznala za povinnost
zaplatiti jako válečnou náhradu 450 millionů
tselů i se 4 zúrokováním. Akce států prl
Čině chýli so ke konci. Všechňo vojsko chystá
se k odpluti z Činy
Z Vídně, 30. kvělna. (C.-B.) Rakousk
válečná loď »Dunaj« připřula včera do Hon
konu a pobude tam 8—10 dnl. Na lod
všichni zdrávi.
Z Berlína, 30. května. (C.-B.) »Ří šs k
Věstníke uveřejňuje nejvyšší ro
kaz, datovaný ze dne 17. t. m. z Ur
víllu, v němž se pravi:
1. Vrchní vojenské velitelstv
ve východní Asii vrátí se domů
zruší se.
2. Východoasijský sbor zmenš
se na smišenou jednu brigádu
Ostatní oddily dopraví se do domova a roz
pustí se.
3. Zmíněná smíšená brigáda, jakož i východo
asijská brigáda okupační zůstanou až na dalš
v Čině.
Německý vyslanec v Pekině obdržel o
Liehunčana edikt císaře čínského z
dne 27. t. m., jímž se zaplaceni 45
mill. taelů is úroky 4proc. najil st
přislibuje.
Edikt tento byl činskými splnomocněn
sdělen také doyenu diplomatického sboru pekin
ského, Yvonovi.
Köln
Čína
Kolín
Vídeň
Dunaj
Berlín
Ur
Asie
25
article
Vákka jihoafrická.
»Daliky Moail« vyjadřuje podiv sva
nad tímí, že voj Kruitzingerův v Kapsku neby
dávno už učiněn neškodným; jest prý stále
britskými kolonami »stíhán«, ale nikdy jat. Lis
se táže, čím to jest, že se britské vojsko cod
pohyblivosti napořád ještě nevyrovná burskému.
Jest prý povinnosti mínistorstva a národa najít
někoho, kdo by s Bury lépe zatočiti uměl.
»Standard« se obává, že válka ne
skoncí pro Bury žádným Sedanem a že bude
nutno potírati je zdlouha.
Telegramy.
Z Londýna, 30. května. Dle úřadníh
výkazu usmrceno v posledním týdnu v jižní
Africe 49 mužův a 42 zraněno, a to většin
v bojích mezi Bethelem a Standertonem.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Z P t
schefstroamu sděluje se z 25. května: Oddn
Liebenbergův o 400 mužích napadl britský od-
díl ubírající se z Potschefstroomu do Venters-
dorpu — po dvakrát. Byl ale odražen. Čtrnác
Burů bylo usmreeno, devět raněno.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Úřadn
list uveřejňuje udělení nového vyznamenání pr
Milnera, guvernéra Kapska. Povýšen byl do
stavu šlechtického. Do jižní Afriky vrátí prýs
přece a to asi již v polovici června.
Lisa
Milner
Kapsko
Kapsko
Bura
Sedan
Londýn
Afrika
Bethel
Standerton
Potschefstroom
Venters
Dalika Moail
26
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Nové okresní soudy,
Z Vídně, 30. května. Poslanec dr
Herold jednal dnes s ministrem spravedl
nosti ve příčině zřízení okresního soudu
v Heřmanove Městci.
K pracovnímu programu.
Z Vídně, 30. května. O druhé hodině
s poledne sešli se v presidiální kanceláři po
slaneeké sněmovny zástupcové všech klubů
vyjímaje Všeněmce, ke konferenci, které před
sedal hr. Vetter. Tento učinil návrh, aby v na
stávající rozpravě o zatímním rozpočtu do
stali se ke slovu řečníci všech dvaceti skupin
a to tak, že žádný nebude mluviti déle, nez
půl hodiny. Podnět ten doznal všeobecnéh
souhlasu. Někteří řečníci vyslovili přání, by
do velkých prázdnin vyřídily se některé před
lohy povahy hospodářské a ſinanční. Hrab
Vetter namítl, že dnešní porada byla svolána
jedíně ad hoc, t. j. k dohodě o způsobu.
jakým naloženo bude s rozpočtovým provi
soriem a že k dalším disposicím o pracec
sněmovních v dobé od 3. do 12, června bude
svolána ještě konference jedna
Pracovní program pro příští týden
Z Vídně, 30. května. Dnes večer byl
smluven tento program pro dobu od 31.
května do 8. června. Žejtra se bude
denní i noční schůzi projednávati zákon
vodních stavbách, tolikéž v sobotu 1. května
Jakmile bude zákon o vodních stavbáe
zkoncován, v druhém čtení, provede se třet
čtení zákona investičního a pak třetí čten
zákona o vodních stavbách.
V pondělí dopoledne bude zasedati ple
num rakouské delegace. Večer bude plenun
poslanecké sněmovny rokovati o rozpočtovén
provisoriu. O tomto jednati se bude te
v úterní denní i noční sehůzi. V této vyříd
se ještě zákon o dani lihové panskou sne
movnou vrácený
V pátek dopoledne zasedá plenum ra
kouské delegace. Večer jest po případo
schůze poslanecké sněmovny.
Herold jednat
Vetter
Hrab Vetter
Vídeň
Heřmanov Městec
poslanecký sněmovna
27
article
Rozpočtové provisorium.
Z Vídně, 30. května. Ujednání s pr
sidentem ve příčině rozpravy o zatímném roz
počtu stalo se s výhradou, že schváleno bude
jednotlivými kluby a skupinami. Pak byl po
řádek, ve kterém zástupci jednotlivých stran
se dostanou ke slovu, určen losem.
1. Proti předloze: řečníci Vše
němců, jihoslovanských pokrokovců, národ
ních socialistů, sociálních demokratů, klub
slovinsko chorvatského, českých agrárníků
klubu českého a ruského.
2. Pro předlohu: řečníci německ
strany lidové, antisemitů, českého kouserva-
tivního klubu, německého velkostatku, ně-
mecké strány pokrokové, kátolického centra,
německých agrárníků, slovanského centra.
kola polského, klubu rumunského a poslanců
nenáležících k žádné straně a skupině.
Volba arménského areibiskupa.
K. Ze Lvova, 30. května. Arménsko-
katolické duchovenstvo shromáždilo se dnes,
aby zvolilo nástupce zesnulého arcibiskupa
Isakoviče. Včerejší volební výbor stanovii
toto terno: 1. kanovník Teodorovič, 2. ka-
novník Davidovič, 3. správce biskupství
Mlošoro.
Bosenské memorandum.
č. Z Vídně, 30. května. Císař přijal
dnes společně Jeftanoviče, Scbolu a Jovano-
viče, již mu podali pamětní spis.
Volby do uherského sněmu.
ch. Z Pešti, 30, května. Volby do
uherské sněmovny budou se konati v době
mezi 15.—31. říjnem
Isakovič
Teodorovič
Scbol
Jovano
Vídeň
Lvov
Pešť
30
novník Davidovič
28
article
Ze Srbska.
č. Ze Zemuna, 30. května. Na místě
propuštěné dvorní dámy Heleny Petrovičovy
byla slečna Ljubica Petronevičova jmenována
dvorní damou královny Dragy.
Proti vypovídání Slovanů
z Německa.
n. Z Desavy, 30. května. Velkoprůmysl-
níci provincie saské a anhaltské podají spo-
lečný protest proti hromadnému vypovídání
cizozemských českých a polských dělníků.
pracujících v průmyslových závodech spolko-
vých států německých.
Zase jedna depeše Viléma II.
n. Z Berlína, 30. května. Na zvěst
o položení kabelu mezi ostrovem Borkumem
a britským ostrovem Bostonem odpověděl
Vilém II. touto depeší: »Doufám, že nový
dopravní prostředek tento, jehož pořízení
děkujeme výhradně německé intelli-
genci a pracovitosti, přispěje k tomu, aby
ů zké styky mezi Německem a Velkou
Britanií byly zvláště na poli hospo-
dářském upevněny a posíleny.
Úspěch svobodomyslné strany
v Německu.
n. Z Beršína, 30. května. Svobodo-
mýslná strana dobyla při doplňovací volbě
většinou asi 2000 hlasů říšský mandát Greiís-
wald Grimmen, který od r. 1883 byl v držení
konservativců. Zajímavo jest, že také ven-
kovské agrární voličstvo opustilo tu z velké
části konservativce.
Petrovičův
Petronevičův
Drag
Vilém II
Srbsko
Zemuna
Německo
Desava
Berlín
Boston
Velká Británie
Beršín
Slovan
29
article
Protiřeholní zákon.
R. Z Paříže, 30. května. Po několika
hodinné úradé schválila komise senátu vše-
cky články protiřeholního zákona vyjma č.
18. Tento článek odkazuje rozhodnuti o roz-
dílení statků rozpuštěných řeholí před soud.
Vládě velmi na tom záleží, aby zákon tento
ještě v letním zasedání senátem byl schválen.
Z příčiny té usnesla se komise, že upust
od povšechné debaty.
Francie a Marokko-
er. Z Paříže, 30. května. »Köln. Ztg.-
otiskl výklady pařížského »Journ. des Débats«,
dle nichž snahou Francie není, aby Marokku
činěny byly ještě větší nesnáze, nežli sultán
beztoho již má. Francie uznáva chování Ně-
mecka a Anglie za správné a zdrželivé.
»Kölu. Ztg.« připomíná, že z těchto výkladů
se zadostučiněním lze dovoditi, že Francii
záleží na shodě s ostatními státy, jež maj
zájmy v Marokku.
Köln
Paříž
Francie
Maroko
Anglie
senát
30
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. května. (C.-B.) Cís a
přijal dnes odpoledne deputaci 26. ru-
ského dragounského pluku v
zvláštním slyšení. Před tím příjal ruského
podplukovníka Polagova.
Tarecké poměry.
Z Cařihradu, 30. května. (C.-B.)
Vyslanci rakouský, francouzský i anglick
usnesli se odpověděti na včerejší notu Porty.
Praví, že jejich nota ze dne 20. t. m. měla
jedině za účel, konstatovati, že prohlášení
ministra Tefvika přijímá se na vědomí. Ve-
slanci dodali, že ministr ten sám uznal správ-
nost not jejich z 20. května; nepřipouštějí
proto žádného výkladu ani výhrady v příčině
not těch. Poněvadž vlády jich byly prohlá-
šením Tefvika uspokojeny, lze pokládati tím
příhodu onu za odbytu.
Arméňaně.
Z Cařihradu, 30. května. (C-B.) Ar-
méncům z Ameriky nebo z Ruska, kteří jsou
tureckými, ruskými nebo americkými státními
poddanými, byl vstup na turecké území for-
málně zakázán.
Polagův
Tefvik
Vídeň
Cařihrad
Amerika
Rusko
31
article
Francouzové a Němci.
Z Berlína, 30. května. (C.-B.) »Local-
Anzeiger« sděluje, že Vilém II. měl při sní
daní po cvičení druhé gardové pěší brigády.
jemuž byl přítomen francouzský gen. Bonnal
a jeho pobočník, řeč, v níž vzpomenul přede
vším císaře Bedřicha a pak děl, že jej těší.
že na dalekém východě došlo k uzavřen
míru a že za tou příčinou byly mu projeveny
s mnohých stran díky, mimo jiné i telegra-
mem cara Mikuláše osobně poslaným. Císak
předčítal telegram a u přítomnosti obou fran-
couzských důstojníků poukazoval pak k tomu
že poprvé německé a francouzské vojsko bo-
jovalo po boku proti společnému nepříteli
Vilém Il. provolal na konci své řeči » hurá !e
oběma důstojníkům a jejich celému vojsku.
Týž list sděluje dále, že generál Bonnal
děkoval za pozornosti jemu prokazované
provolal posléze »hoch!« německé armáde
a jejímu vojáckému císaři.
n. Z Berlína, 30, května. Telegram
carův, jejž Vilém II. předčítal francouzským
důstojníkům při snídaní důstojníkův 2. pěší
gardové brigády, zní: »Za služby v Číně vy-
slovuji Vašemu Veličenstvu srdečný dík
Hrabě Waldersee provedl téžkou a nevděč-
nou věc důstojně a obratně. Projevuji mu
plné své sympatie.«
Francouz
Němec
Vilém
Bedřich
Mikuláš
il
Vilém II
Waldersee
Berlín
30
Čína
LocalAnzeiger