ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 df9580f0-660c-11dc-a65b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 94, place 80, org 5, work 5
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISNĚY
3 masthead
31. května 1901
4 masthead
Císlo 148
5 article
nuli se kolem něho, tisknouce mu ruce, za nimí Němci a poslední teprve vlastní krajané. Hlasování, jež odbylo se rychle a hladce mělo zajímavé momenty. Články 1.—4. přijaty podle návrhů výborových s malou změnou, na vrženou bar. Sedlnickým, že se m vzíti při stanovení sazebzvláštn zřetel na hospodářské zájmy. O ročovací návrh dra. Mettala padl. Pro tento hlasovali blízcí jeho přátelé Všeněmci, čeští agrárníci a několik poslaneů z katolického centra. Zajímavo bylo, jak zacho- vali se stante concluso jednotliví členové kon- servativního velkostatku. Proti dunajsko-oder- skému průplavu hlasovali všichni, vyjma hraběte Zedtwitze, který se dnes v zemědělské radě vyslovil velmi rozhodně pro stavbu prů- plavů. Proti průplavu dunajsko- vltavskému,s kterým sloučeno jest splavnění Vltavý od Budě jovie do Prahy, hlasovala jen část. S hrabětem Zedtwitzem hlasoval pro něj také hrabě Mens Jen princ Schwarzenberg byl důsledným Ten hlasoval proti všem průplavům a ta k proti splavnění Vltavy od Budějo víc do Prahy. Bylo již s půlnoci, když sněmovna zahájila rozpravu o novém článku předlohy, článku 5., který stanoví sumu 75 mill. K na regulaci řek v Čechách, na Moravě. ve Slezsku, v Halíči, v Dolních a Horních Ra- kousích. Článek ten se dojedná teprve zejtra.
Němec Mettal Zedtwitz Schwarzenberg Budějo Praha Vltava Čechy Morava Slezsko Dolní a Horní Ra Mensa
6 article
Předseda zahájil schůzi v 11.35 hod. dopol. Posl. Kaftan podává petíci prům. jednoty v Čechách v příčině urychlení vodníci ce st. Posl. Fresel táže se předsedy, je-li ochoten požádati ministry obchodu, železnic a vnitra, aby odpověděli na jeho dotaz hospodářského obsahu. Na jiné méně důležité inlerpellace dali tito ministři jit odpověď. Neodpovědí-li, bude to novým důkazem, ž tvrzení, jakoby sněmovna řešila nyní hospodářské ptázky, je pouhiou šalbou. Předseda odvětil, že přání vyhoví. Sněmovna, vykonavši doplňovací volbu do že- lezničního výboru, rokovala dál
Posl Kaftan Čechy
8 article
o vodních dráhácl. 1 Bel. posl. Jenger ve svém doslovu snažil se vyvrátiti jednotlivé námitky proti předloze. Věc ne- byla přenáhlená, Geboť přes svátky bylo dosl času k prostudování předlohy. Vláda nepodala předlohu předčasně, neboť o vodních dráhách jednávalo se již na zemských sněmích a v obecních zastupitelstvec větších měst. Je přirozeno, že po dlouhé parlamentní nečinnosti vyřizují se hospodářské věci poněkud rychleji. S hospodářského stanoviska namítalo se. že železniee ulrpí souběžnými proplavy. Tato ohavn je lichá. Odkazuje v té věci na zkušenosti v jiných zemích. Protože ve sněmovně byl velký šum, pravi řečník k předsedovi: Nebude-li ticho, nemohu dál mluviti. Nejsem povinen mluvit, až bych ochraptěl načež předseda několikrát zvonil. Když nastal klid dr. Menger vyvracel obšírn jiné námitky. Ohledně úhrady tvrdil, že záleží také v akci, jež způsobuje větší příjem z přímých i ne- přímých daní. Při řešení tak důležité otázky rozho- duje povinnost k ststu a ke všem jeho národům, ne zisk nebo škoda jednotlivce. Žádá, by se předloha schválila. Přechází se k hlasování a posl. Peschka žádá, by se konstatoval poměr hlasů. Odročovací návrh Wolfův propadl 221 proti 2 hlasům. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Pr něj hlasovali Všeněmci, češlí agráři, posl. Kaiser a Malik a selská strana německá. Usnešeno 200 proti 47 hlasům, aby se začal zevrubné rokování.
Menger Peschek Wolfův Kaiser Malik
9 article
Předseda oznamuje, že bude se jednati článcích zákona v tomto sdružení: a) š8 1.—4 b) § 5.; c) 88 6.—12.; d) 8 13.; e) §§ 14., 15. 5) 88 16. a 17., proti čemuž nikdo ničeho nenam ftai Poslanec dr. Schreiner se stanoviska agrár níků není spokojen se včerejšími výklady minister- ského předsedy. Měly zaplašiti obavy agrárníků do účinku dovozu cizího obilí k nám, až budou prů plavy hotovy. Vláda také měla prohlásiti, že při uza vření obchodních smluv bude považovati ochrano domácích hospodářských výrobků za nejpřednější hospodářský cíl. Bude- li stavěn průplav dunajsko- vllavský, pak by řečník byl pro trať budějovicko- lineckou, aby vodní práva jednotlivců co nejméně byla poškozena. Kromě toho žádá řečník upraven Oharky, která by snad také mohla býti splavněna Ministr obchodu bar. Call konstatuje, že před
doktor Schreiner Oharek
10 article
Ioha došla obliby a jen několik poslanců vyslovil se proti jejím podrobnostem. Takové rokování o věc je zárukou, že tato předloha, jež má hluboký hospo dářský význam, bude věcně řešena. Hydro technichý odbor ministerstva obchodu studoval dunajsko oderský průplav již dlouhá léla. Také plány du najsko-vltavsko labského průplavu jsou hotory, ze jmena čásť z Vídně do Budějovic. Je pravdou, že inženýři prou se podnes o různé systemy, avšak po- slouží to jen pokroku. Jako největší vada vytýkalo se naším průplavům, že značnou čásť roku budou pod ledem, zdá se však, že nebude tak zle, použije-li se jako v cizině ledoborů. Připouští, že by bývalo líp provádět úpravu řek aspoň současně s průplavy avšak nynější stav je následkem nyni rozšířené před lohy. Ministr nesdíli obavy, jež pronešeny vzhledem k cizí soutěži, neboť vláda stanoví tarify a můžeje opraviti tak, že domácí produkce, rozumí se tak zemědělská, nebude poškozována. Souhlasí, aby § 4. přidal se Schreinerův dodatek, aby při stáno- vení sazeb dbalo se zemědělských zájmů. (Pochvala.
Schreinerův Vídeň Budějovice
11 article
Posl. Žitník neschvaluje, způsobují-li se uměl odpory mezi jižními a severními zeměmi. Vlád i parlament musí věnovati finanění stránce vodní předlohy bedlivou pozornost, aby stát nezabředl do bezedných dluhů a našel úhradu, úroky i úmor. Avšak jak některé země a jejich poplatníci seženou žádoucí prostředky, jest mu záhadou. Dovozuje nut- nost pvyznešení zemědělství, zvlášť krajinského přimiouvá se za vysušení lublaňského močálu, poda- vaje příslušnou resoluci. Posl. Vukovič přohlašuje, že dalmatští po slanci budou hlasovati pro předlohu v naději, že uskuteční se záhy také přání dalmatská. Líče ta- mější žaiostné poměry dokazuje, že třeba tam vysu- šovati bahna, upravovati řeky, hraditi bystřice a sla- věti železnice. Předkládá dvě resoluce. Přimlouvá se za stavby dunajskovitavského průplavu a kanálu linecko-budějovického a přimlouvá ještě jednou za své resoluce, žádaje, aby jim vláda věnovala pozor- nost. (Hlučná pochvala mezí řečníkovými přáteli.) Rokování přerušeno potom od 3 do 7.30 hod. večer Večerní schůze byla zahájena o 7.10 hod. předseda udělil slovo posl. Kaftanovi. Posl. Kaftan upozorňuje oproli tvrzení řeč níků německých, že olázka vodních dráh a ctázka splavnění Vltavy a Labe v Čechách není nová, an ukvapená, protože již Rožmherkové, předchůdci Eggen- bergů a Schwarzenbergů, pomýšleli na splavné spo jení Vllavy s Dunajem. V Belgii, Nizozemí a Franci trvají průplavy již celá století, nikdy však si nestě žovalo tamní zemědělstvo na průpiavy a kanaliso vání řek, které staly se zeměděství právé nezbyt nými.
Posl Žitník Vukovič Kaftan Schwarzenberg Dunaj Franek Vltava Čechy Belgie Nizozemí
12 article
Rakousko počalo teprve v druhé polovině 19 věku zabývati se vodními dráhami. Sném královstv českého a sněm dolnorakouský vyslovily se co nej rozhodněji pro ně a za podpory konservativníh velkostatku na brzké provedení průplavu dunajsko- vliavského slíbily značné příspěvky peněžité. Na podnět poslanců českých a německých po dala vláda předlohu průplavní. Tu najednou byly jistým politickým větrem zaneseny pochyby ve pří- čině užitočnesti průplavů. Nemůže to překvapiti Každé veliké dílo nalezlo své odpůrce. Stejně bylo při prvních železnicích, kdy leckterá města vysíla a depulace, aby dráha vedena byla daleko od města. Nyní však města přinášejí veliké oběli, aby dostala aspoň drahu lokální. Praví se, že zemědělství utrpí soutěží uherskou. Nezapomínejme však, že počet obyvateistva v Ra kousku ročně stoupá, v Čechách o celé procento kdežto plochy pro ně že nepřibývá. Již dnes mu- síme přiváželi pšeníci a spotřeba bude stále stoupati Vždyť dělník, živnostník, průmyslník, obchodník úřadník nemůže platit lichvářských cen obilních kdyby nastal nedostatek obilf. Vodními cestami od- voz pšenice, ovsa, řepy, cukru a jiných výrobků se zlevní, což přispěje zajisté zemědělství. Ceny obilní stanoví nyní trh světový, nikoliv Rakousko nebo Čechy. Zemědělství naše musí se zprůmyslniti. Zla- ciněním dopravy budou zkvétati domáci průmysla domácí živnosti, které jsou nejlepším odběratelem plodin zemědělských.
Čecho Rakousko Čechy
13 article
Stavební obtíže v příčině průplavů lze nyní bei překážek překonat. Vody pro průplav dunajskosvilav ský jest dostatek. Správa a stanovení sazeb na vodních dráhách náleží státu ve srozumění s přísluš nou zemí, která bude musit chrániti domácí výrobky Splavněním středního Labe bude plavbě a zemědě. ství stejně výborně poslouženo. Tolikéž získá splav- něním Vltavy a průplavem dunajsko-vltavským český jih, který dosud jen lidské zboží vyvážel do ciziny Obava prince Bedřicha Schwarzenberga před velikým dovozem výrobků a plodin jest tedy bezpodstatnou Rozumí se samo sebou, že na splavněné Vllavě mus býti zřízeny přlstavy. Především přístav holešovický musí býti spojen s dráhami sousedními co nejrých- leji. V příčině té navrhuje řečník resoluci a pokra- čuje: Nelze dle náhledu puince B. Schwarzenberg provésti dříve regulace menších vodotoků a poboč- ních řek, nežli splavnění hlavních vodotoků, jelikož by byla zrychleným přítokem vody údolí hlavních toků, středního Labe a Vitavy, zaplavena. Způsol provedení regulací musí se bráti cestou opáčnou. Jest zapotřebí, aby byly brzy vypracovány důkladné projekty. Princ B. Scbwarzenberg přeje nejvíce prů plavu dunajsko-oderskému. Bylo by prapodivným vlastenectvím zastrkovati viastní stavby k vůli jiným do pozadí a připláceti 25% na slavby cizí a zane- dbávati své. Německé průplavy spojují všecky řeky které ústí do moře v Hamburku, Brémách a Lubeku, kde jest čilý dovoz cizích a vývoz vlastních výrobků Řečník končí vřelým appellem, aby se předlohy vodohospodářské co nejdříve staly skulkem. (Hlučný potlesk a pochvala. Řečníku se blahopřeje.) K návrhu posl. Kratochvíla debala uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Meltal (con- tra) a dr. Kaizl (pro).
Schwarzenberg B Schwarzenberg Kratochvíl Meltal doktor Kaizl Vltava Hamburk Brémy Lubek
14 article
Poslanec Metall prohlašuje, že on a jeho přátelé nejsou odpůrci průplavů. Ale musí míti na paměti zemědělské nesnáze, jež by mohly vzniknout ze zamýšlené akce. Je prý třeba úpravy a kanalisace řek. Řečník uvažoval potom o obchodní politice na- proti Německu a konečně prohlašuje, že jeho stran nedělá z průplavní otázky strannicko-polilickou. Jeho strana bude hlasovati pro kanalisaci řek a pro stavb průplavů po provedení kanalisace. Posl. dr. Knlzl: Předlohou buduje se monu mentální dílo v Rakousku, o kterém pracovaly ji celé generace a které bude četným generacím n prospěch a k blahu. Jedná se o velký nároďohospo dářský a kulturní pokrok, který se zalmnjuje společn po dvou letech. Jedná se takořka o novou komuni kaci, jíž Rakousko postrádalo. Kromě toho jde o po čátek oné velké akce, které pohřešováno v Rakousku k jeho škodě, ba přímo k jeho skandálu. Při takové akci jest čestno vzpomenouti předbojovníků, kteří ujali se díla, kdy zdálo se marným. Nemohu nezmíniti s o Proskowtzovi (Pochvala.) a dru. Russovi. Vyložím-li nyní vznik předlohy, konstatuji především, že právě naše strana ve svých rozpravách s vládou položila na to důraz, aby se do zákona pojaly nejen kanálové stavby, nýbrž také meliorace a regulace. To se stalo ještě, než se předloha do sněmovny dostala. To se dělo, i když sněmovně byla podána- Naše strana ujala se po té stránce ini ciativy a tormulovala návrhy, kter byly po tom sděleny ostatním straná m.
Metall Posl doktor Knlzl Russ Německo Rakousko
15 article
Žáleží mně na konstatování, aby se budoucně netvrdilo, že jsme teprve dodatečné jevili jakousi péči pro to, co jest dobré kromě kanálu. Pro Čechy jedná se zvláště o to, aby Labe celém toku až po Jaroměř a také Vltava byly rogu- lovány a kanalisovány. Regulace a kanalisace řek není toléž. Reguluje-li se řeka napřed a potom kana- lisuje, musí se vydati dvojnásobné peníze na tentýž objekt. Regalace a kanalisace Labe jest pilnou nezbyt- ností. Penize na to vynaložené sklidí se záhy. Mám zde spis záslužného »Labského komitétu«, ve kterém jest vypočteno, že průměrná škoda, způsobená Labem za nynějšího stavu, činí ročně nejméně 4 mill. kor Jsou však také léta, kde činí 5 až 6 mill. k (Slyšte ! Slyšte l) Že český jihs kanalisací Vltavy by se zvelebil že levnou dopravou uhlí ze severočeských revínů založen by býti mohl průmysl, jest dnes již vše obecným přesvědčením, o kterém mluviti tady se věru stydím. Proti předloze byl uveden argument, že průplavy by se dostalo do našich zemí levné obilí. Na takový argumení nemůže vziti ohled žádný řádný hospodál Jeden z pánů řečníků (prine B. Schwarzenberg) víla radostně průplav dunajsko-oderský, ale průplav du najsko-vltavský zamitl. Ohražuje-li se zemědělstv proti dovozu levného obilí, mohlo by se to vztaho vati jen na průplav dunajsko oderský, který bude poměrně levný, avšak průplav dunajsko-labský jes velice dráhý a proto se k tomu nehodí. Po doslovu zpravodaje dra. Mengra hlásíse k věcné poznámce prine Schwarzenberg, že jest si vědom svých povinností k městu Budějovicím že však míní, že jim dostojí svým stanoviskem O právech autonomních nechci zde mluviti. Usne sení z r. 1848 týkalo se jedině království če- ského.
B Schwarzenberg doktor Schwarzenberg Čechy Jaroměř Vltava Budějovice
16 article
Fosl. dr. Kaizl: To není pravda! Také Dolnícl Rakous. Posl. Pernerstorfer ve věcné poznámce kon statuje, že věcná oprava prince S chwarzen berg od počátku do konce věcnou opravou nebyla. Koná se hlasl ö vání. Přitom se §8 1., 2., 3. a 4. s chvalují po dle výborových návrhů. Odkladný návrh dra. Mettala se z mítá. Přistupuje se k § 5., kterým se sta noví, že se věnuje k regulaci řek v ze mích severních suma 75 mill. Po proslovu zpravodaje menšiny dra. Mettala který zastával návrh: »Regulace těchto řek budiž pro vedena, než zahájí se stavby kanálové pořadem který se slanoví se zemskými zastupílel stvy a vládou. K tomuto účelu musí se všal napřed zajistiti úhrada přispěvku zemského usnesenín sněmů zemských. Proti předloze mluvili poslanci Kasper a Lich Potom byla debata uzavřena. Generálními řečník zvolení poslanci P. Slojan a Polesini. Pak schůze ve 12 hodin 15 minut v noci ukončena Příští schůze kona se z ejtra v pátek. Na denním pořádku jes druhé čtení zákona o vodnich stavbách. Jednotlivé partie — mimo telelonovan vlastním referentem naším řeči posl. Kaftana a dra Kaizla — z večerní schůze podáváme tak stručně poněvadž nánt »Korresp. kancelář. příno již v »proslulé« své loudavosti zaslala začátek večerní schůze — n tato počala již o 74 hodině — a najednou i s koncem jejím v 1 hodinn v noci, tedy pét hodin po zahájení schůze a při samé závěrce listu. poslavši nad to společné se zásilkou tou i 41/2 listi Kallave, úhrnem fedy 81/2 listu při závěrce listu k zpracování. Najdou se záhy prostředky, aby su listy prazské za takovou rychlost zpravodajskou slav nému již podnikutomu dle zásluhy — odvděčily
Fosl doktor Kaizl Posl Mettal Kasper Lich P Slojan Polesini Kaftan Dolnícl Rakousy
17 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 30. května. (C.-B.) Rozpočtový výbor rakonské dele gace autentisoval Bacquchemovu zprávu o rozpočtu ministerstva zahraničných věcí bez debaty Del. Barviňský roferoval o úv'ěru oku pačním. Delegát dr. Kerold: Slátoprávní postaven Bosny a Hercegoviny k celé monarchii jest nejasné Zemský rozpočet bosenský, který byl podán, nepod robuje se rokování delegací. Bylo by velice třeb by k rozpočtu bosenskému přípojena byla správ o vývojí poměro v zabraných zemích, pokud se týká správy, vyučování a hospodářských poměro Žaloby ze zabraných zemí na spravu se množí Jednou je pronášejí Srbové, v pčslední době mosle míni: Trebas lecos je upřilišněno, je přece podivno. že žaloby deputaci a žaloby uložené v pamětníc spisech se opakují a množí a že namířeny jsou proti správě, která jest středověkou. Žádám tudíž, aby nám bylo dáno zevrüžné objasnění poměrů těch a prone- seným žalobám aby se vyhovělo. Kromě toho žádám aby nám byly vyloženy škofské poměry v Bosně poměr správy ke školám konfessionálním, aby po- dána byla zpráva v příčině administrace zemských resp státních škol, konečně aby nám byla podána zpráva o jazykových poměrech na školách středních Táží se p. ministra Kallave, jaké vědecké a literárn spisy podporovány býti mají navrženou subvencí zdali jest určena pro spisovatele domácí, či také pro cizí. Del. Pommor připomíná, že Maďaři vzdali s záby odporu pro okupaci Bosny a Hercegoviny. ale Němci v něm setrvati, následkein toho ztratili také svoje postaveni n svůj vliv na západní části říše.
Bacquchemův doktor Kerold Slátoprávní Srba Kallave Maďar Němec Vídeň Bosna Hercegovina Boseň Bosna a Hercegovina
18 article
Rakouský vliv v zahraničních zemích musí být v poměru s kvotou a žádá, by tam byla dobrá rozumná správa. Ta však uráží pravoslavné i moha- medány a podporuje katolickou menšinu. Táže se jsou-li podstatny výtky v listu podepsaném univ studenty srbskými a přimlouvá se za změnu správy nebo zabrané země budeu říši nebeznečny Del. Wolf dovozuje vzhledem k vývodům min- hr. Golochowského, že poměry na Balkáně jsou ne jisté a povážlivé: bylo by žádoucím, by obyvatelstv zabranýcl zemí bylo spokojeno a důvěřovalo správě Avšak o spokojenosti nemůže tam býti řeči, zejmena mezi mimokatolickým obyvatelstvem. Plá se, proč s podkopává stará organisace mimokatolická a chce- ministr tomu událati přítrž Dotazuje se ministra po daních, zejmena pozem kové a po stavu rolníků, po podporování různýcl průmyslových podnikův a pídí se po závěrečnýc účtech Del. Kozlowski opřel se tvrzení, že bosenšt poddaní prchají do Ruska. Také z jiných států stě hují se lidé. V Bosně pečuje se o katölickou círk a úřadníci mají prý právo podporoval účele vyznán císařské rodiny a většiny rakouského obyvatelstva O nesnášelivosti nelze prý mluviti. V Bosně nen fiskalismu, jenž ly ochromoval zemědélství.
Wolf Kozlowski Balkán Rusko Boseň
19 article
Del. dr. Kramtř táže se po stavu otázky srbské eírkve, a ják daleko dospělo vyjednávánís zástupcí jejimi. Dále po. stavu mohiamedánskéh hnuti. Ve příčině petice srbského studentstva, domní vám se — praví řečník —2 že okolnost, že studen se podepsali na petici, nemůže se vykládati v jejiel neprospěch. Třeba je fantasie orfentáfních národe velmi živá a třeba okolnost ta působila také při vy ličování jejich stížnosti, jest zajisté mnoho věcí které žádají vysvětlení. Ve příčině agrární otázky přeje si řečník vy světlení, zdali vláda něco učinila k řešení tohot obtížného problému a zdasli vláda chce učiniti opa tření, aby při sanovení cen naturálních dáveks jednalo co nejsvědomitěji.
Del doktor Kramtř
20 article
Ve příčině náboženské propagandy myslí řečník že jest povinností vlády šetřiti co nejvíce objekliv nosti a nadržování některé ze společností nábožen ských v Bosně se vyvarovati Konečně doporučuje řečník učitele bosenské pěč vlády a žádá, by bylo na ně v rozpočfu vládním pa- matováno. Řišský ministr financí šl. Kallay (Schůze delegace skončila o 1/48. hod Korresp kancelář zaslala počátek této řečí V/41. hod.) připomíná, že nemá nijakých námitek. aby rozpočet bosenský byl provázen výkladem. Na dolaz del. Herolda, k čemu se užívá položky na vě decké a literární práce, připomínů, že položky té užívá se k vydávání prací všeobecně vědeckých a objektivních a sice v první řadě pro letopis bosen- sko-hercegovského musea, pak pro odborný list uči telský a konečně pro statistické monografie o jedno tlivých správních oborech jako o zemědělství, zvěro- lékařství atd. Na další dotaz jeho odpovídá, že vyučovací řeč na všech státních školách jest výbradně řeč zemská Toliko na několika málo soukromých školách se vy učuje německy. Co se týče organisace státních konfessionálních škol, jsou školy státní, jak se sam sebou rozumí, organisovány dle jednotné osnovy Školy konfessionální mají, co se týče učebné osnovy celkem volnost a vláda nemá nijaký vliví; hlediť se toliko k tomu, aby se neužívalo školních knih, jež sledují polilické tendence. Co se týče dotazů ve příčině deputací, jež ně- kolikráte již přišly do Vídně a do Pešti, jak o pravoslavných tak od mohamedánů, dovozuje, že prý jest tvrzení nikterak nedoložené, že pravoslavní zi vlády turecké požívali vělších svobod, než nyni. Turecké úřady prý se o záležitosti křesťanských vy znání nestaraly, ale nedovolovaly veřejné vystupo vání křesťanů. Jest prý zcela pochopitelno, že iu Srbů jeví se mocná snaha po pokroku.
Kallay Herold Srba Boseň Vídeň Pešť státní konfessionálne škola
21 article
Ministr opakuje dřívější svoje ujišťování, že jes ochoten vyjíti vstříc přáním srbského obyvatelstva že však žádá, aby se tak dělo také se strany Srbů vůči vládě. On sám choval prý povždy největší úctu ke všem vyznáním. Co se týče rozpočtu bosenského, pravil ministe. že by milerád předložil delegacím závěrečné účty,že však se obává, že by to mělo v zápěti značné oblíže. Počet vystěhovalců z Bosny v poslední dob značně stoupnuší snaží se ministr vysvětlit agitae mohamedánskou, vycházející z Mostaru. Ve přídině otázky agrární připomíná ministr, že učiněny četné pokusy k rozluštění této otázky zcelováním a výmě nou pozemků, že se však nezdařily. Vláda jes ochotna poskytnouti v té věci všemožných úle Podnětu del. Kramáře ve příčině zlepšení platů uči- telských prý ministr ochotně vyhoví. (Pochvala.) Okupační úvěr byl přijat a schváleny rozpočly říšského ministerstva finauci, vrchní účtárny a účetn závěrky. Delegační hostiny budou 7. a 8. června
Srba Kramář Bosna Mostar
22 article
Vojenský výbor uherské delegaee rokoval zevrubně o řádném rozpočtu vojen ském a vyřidil jej až na dva tituly, o nichž stane se usnešení, až dojde zpráva zásobního komitélu. Ministr vojenství šl. Krieghammer odpovída na různě dotazy. Dovozoval, že kuršmídů třeb v zájmu pohotovosti armády. Bylo by nebezpečným exporimentem přijímati dorost zvěrolékařských ško Předloha nového trestního řádu byla ondy poslán oběma ministrům zemské obrany. Troufá, že huda schválena a bude se moci podati ministrům sprave dinosti. Také vojenská správa uznává nutnost téle nápravy. Náhradní záložníci povolávají se na 8 nedě k vojsku za příčioou avěho výcviku. Lepší poměry nastaly by, kdyby se rozmnožil branecký kontingení Delší debata rozpředla se o tom, mají-li učite náboženství na vojenských školách přednášeti také jiné předměty. Někteří řečnici žádali, aby se jiu nesvěřovaly dějiny, jiní vyprošovali si vůbec, aby s nepodněcovaly náboženské otázky Ministr šl. Krieghammer prohlásil, že vojenšt duchovní kromě naboženství přednášívají také při rodopis nebo řeči.
23 article
Ugronův podnět, aby parlamentní komis prohlédla na místé vojenské zásoby, způsobil rovně velkou debatu, v níž někteří řečníci hájili práv k lakovými komisím, avěak v nynější době ji po važuji za zbytečnou. Ministr šl. Krieghammer doznal, že delegue- má nepopíratelné právo prohlédnouti zásoby Na Ugronův podnět, aby výroba prachu byla svobodna, výbor neměl chuti k usnesent. Ministr podal ještě některé zprávy, jež byly prohlášený za důvěrné a schůze skončena. Zejtra v poledne bude se rokovat o mimo řádném vojenském rozpočtu a dodatečných úvěrec Námořní výbor autentisoval dnes bez změny referentovu zprávu o námořním rozpočtu. Příští plenární schůze uherské delegae bude 4. června. C. Z Vidně, 30. května. V dnešní schůzi vojenského výboru uhersk delegace při kap. »Soudnictví« del. Rako v s zk fázal se ministra vojenství, proč nedovolilo se dů stojníko Mattassich-Keglevichoví e internovanému möllersdorské věznici odložiti důstojnickou šarži, za žádal, chtěje se podříditi civilnímu soudu. Ministr šl. Kriegha mm er odvětil, že set nedovoluje důstojníkům, již jsou vo čestném neb trestoím vyšetřování, protože dopustili se svého pro vinění jako důstojnlei. Del. Rakovszký poukázal potom na přípa důstojníka Hudečka-Černuckého, jenž byl za pleten do Drevfusovy afféry a jemuž dovoleno vzdati s důstojnictví. Ministr šl. Krieghammer odpověděl, ž Černuck ý nebyl v čestném vyšetřování, ale byl zavedeno proti němu vyšetřování disciplinární proto že bez oznámení odcestoval do ciziny. — Tím byl věc odbyta.
Ugronův Hudeček Rako MattassichKeglevichový e internovaný
24 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Telegramy. s Z Kolína n. R., 30. květnn. V pe kinském telegramu »Köln. Ztgu.« praví se, že Čína císařským výnosem uznala za povinnost zaplatiti jako válečnou náhradu 450 millionů tselů i se 4 zúrokováním. Akce států prl Čině chýli so ke konci. Všechňo vojsko chystá se k odpluti z Činy Z Vídně, 30. kvělna. (C.-B.) Rakousk válečná loď »Dunaj« připřula včera do Hon konu a pobude tam 8—10 dnl. Na lod všichni zdrávi. Z Berlína, 30. května. (C.-B.) »Ří šs k Věstníke uveřejňuje nejvyšší ro kaz, datovaný ze dne 17. t. m. z Ur víllu, v němž se pravi: 1. Vrchní vojenské velitelstv ve východní Asii vrátí se domů zruší se. 2. Východoasijský sbor zmenš se na smišenou jednu brigádu Ostatní oddily dopraví se do domova a roz pustí se. 3. Zmíněná smíšená brigáda, jakož i východo asijská brigáda okupační zůstanou až na dalš v Čině. Německý vyslanec v Pekině obdržel o Liehunčana edikt císaře čínského z dne 27. t. m., jímž se zaplaceni 45 mill. taelů is úroky 4proc. najil st přislibuje. Edikt tento byl činskými splnomocněn sdělen také doyenu diplomatického sboru pekin ského, Yvonovi.
Köln Čína Kolín Vídeň Dunaj Berlín Ur Asie
25 article
Vákka jihoafrická. »Daliky Moail« vyjadřuje podiv sva nad tímí, že voj Kruitzingerův v Kapsku neby dávno už učiněn neškodným; jest prý stále britskými kolonami »stíhán«, ale nikdy jat. Lis se táže, čím to jest, že se britské vojsko cod pohyblivosti napořád ještě nevyrovná burskému. Jest prý povinnosti mínistorstva a národa najít někoho, kdo by s Bury lépe zatočiti uměl. »Standard« se obává, že válka ne skoncí pro Bury žádným Sedanem a že bude nutno potírati je zdlouha. Telegramy. Z Londýna, 30. května. Dle úřadníh výkazu usmrceno v posledním týdnu v jižní Africe 49 mužův a 42 zraněno, a to většin v bojích mezi Bethelem a Standertonem. Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Z P t schefstroamu sděluje se z 25. května: Oddn Liebenbergův o 400 mužích napadl britský od- díl ubírající se z Potschefstroomu do Venters- dorpu — po dvakrát. Byl ale odražen. Čtrnác Burů bylo usmreeno, devět raněno. Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Úřadn list uveřejňuje udělení nového vyznamenání pr Milnera, guvernéra Kapska. Povýšen byl do stavu šlechtického. Do jižní Afriky vrátí prýs přece a to asi již v polovici června.
Lisa Milner Kapsko Kapsko Bura Sedan Londýn Afrika Bethel Standerton Potschefstroom Venters Dalika Moail
26 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Nové okresní soudy, Z Vídně, 30. května. Poslanec dr Herold jednal dnes s ministrem spravedl nosti ve příčině zřízení okresního soudu v Heřmanove Městci. K pracovnímu programu. Z Vídně, 30. května. O druhé hodině s poledne sešli se v presidiální kanceláři po slaneeké sněmovny zástupcové všech klubů vyjímaje Všeněmce, ke konferenci, které před sedal hr. Vetter. Tento učinil návrh, aby v na stávající rozpravě o zatímním rozpočtu do stali se ke slovu řečníci všech dvaceti skupin a to tak, že žádný nebude mluviti déle, nez půl hodiny. Podnět ten doznal všeobecnéh souhlasu. Někteří řečníci vyslovili přání, by do velkých prázdnin vyřídily se některé před lohy povahy hospodářské a ſinanční. Hrab Vetter namítl, že dnešní porada byla svolána jedíně ad hoc, t. j. k dohodě o způsobu. jakým naloženo bude s rozpočtovým provi soriem a že k dalším disposicím o pracec sněmovních v dobé od 3. do 12, června bude svolána ještě konference jedna Pracovní program pro příští týden Z Vídně, 30. května. Dnes večer byl smluven tento program pro dobu od 31. května do 8. června. Žejtra se bude denní i noční schůzi projednávati zákon vodních stavbách, tolikéž v sobotu 1. května Jakmile bude zákon o vodních stavbáe zkoncován, v druhém čtení, provede se třet čtení zákona investičního a pak třetí čten zákona o vodních stavbách. V pondělí dopoledne bude zasedati ple num rakouské delegace. Večer bude plenun poslanecké sněmovny rokovati o rozpočtovén provisoriu. O tomto jednati se bude te v úterní denní i noční sehůzi. V této vyříd se ještě zákon o dani lihové panskou sne movnou vrácený V pátek dopoledne zasedá plenum ra kouské delegace. Večer jest po případo schůze poslanecké sněmovny.
Herold jednat Vetter Hrab Vetter Vídeň Heřmanov Městec poslanecký sněmovna
27 article
Rozpočtové provisorium. Z Vídně, 30. května. Ujednání s pr sidentem ve příčině rozpravy o zatímném roz počtu stalo se s výhradou, že schváleno bude jednotlivými kluby a skupinami. Pak byl po řádek, ve kterém zástupci jednotlivých stran se dostanou ke slovu, určen losem. 1. Proti předloze: řečníci Vše němců, jihoslovanských pokrokovců, národ ních socialistů, sociálních demokratů, klub slovinsko chorvatského, českých agrárníků klubu českého a ruského. 2. Pro předlohu: řečníci německ strany lidové, antisemitů, českého kouserva- tivního klubu, německého velkostatku, ně- mecké strány pokrokové, kátolického centra, německých agrárníků, slovanského centra. kola polského, klubu rumunského a poslanců nenáležících k žádné straně a skupině. Volba arménského areibiskupa. K. Ze Lvova, 30. května. Arménsko- katolické duchovenstvo shromáždilo se dnes, aby zvolilo nástupce zesnulého arcibiskupa Isakoviče. Včerejší volební výbor stanovii toto terno: 1. kanovník Teodorovič, 2. ka- novník Davidovič, 3. správce biskupství Mlošoro. Bosenské memorandum. č. Z Vídně, 30. května. Císař přijal dnes společně Jeftanoviče, Scbolu a Jovano- viče, již mu podali pamětní spis. Volby do uherského sněmu. ch. Z Pešti, 30, května. Volby do uherské sněmovny budou se konati v době mezi 15.—31. říjnem
Isakovič Teodorovič Scbol Jovano Vídeň Lvov Pešť 30 novník Davidovič
28 article
Ze Srbska. č. Ze Zemuna, 30. května. Na místě propuštěné dvorní dámy Heleny Petrovičovy byla slečna Ljubica Petronevičova jmenována dvorní damou královny Dragy. Proti vypovídání Slovanů z Německa. n. Z Desavy, 30. května. Velkoprůmysl- níci provincie saské a anhaltské podají spo- lečný protest proti hromadnému vypovídání cizozemských českých a polských dělníků. pracujících v průmyslových závodech spolko- vých států německých. Zase jedna depeše Viléma II. n. Z Berlína, 30. května. Na zvěst o položení kabelu mezi ostrovem Borkumem a britským ostrovem Bostonem odpověděl Vilém II. touto depeší: »Doufám, že nový dopravní prostředek tento, jehož pořízení děkujeme výhradně německé intelli- genci a pracovitosti, přispěje k tomu, aby ů zké styky mezi Německem a Velkou Britanií byly zvláště na poli hospo- dářském upevněny a posíleny. Úspěch svobodomyslné strany v Německu. n. Z Beršína, 30. května. Svobodo- mýslná strana dobyla při doplňovací volbě většinou asi 2000 hlasů říšský mandát Greiís- wald Grimmen, který od r. 1883 byl v držení konservativců. Zajímavo jest, že také ven- kovské agrární voličstvo opustilo tu z velké části konservativce.
Petrovičův Petronevičův Drag Vilém II Srbsko Zemuna Německo Desava Berlín Boston Velká Británie Beršín Slovan
29 article
Protiřeholní zákon. R. Z Paříže, 30. května. Po několika hodinné úradé schválila komise senátu vše- cky články protiřeholního zákona vyjma č. 18. Tento článek odkazuje rozhodnuti o roz- dílení statků rozpuštěných řeholí před soud. Vládě velmi na tom záleží, aby zákon tento ještě v letním zasedání senátem byl schválen. Z příčiny té usnesla se komise, že upust od povšechné debaty. Francie a Marokko- er. Z Paříže, 30. května. »Köln. Ztg.- otiskl výklady pařížského »Journ. des Débats«, dle nichž snahou Francie není, aby Marokku činěny byly ještě větší nesnáze, nežli sultán beztoho již má. Francie uznáva chování Ně- mecka a Anglie za správné a zdrželivé. »Kölu. Ztg.« připomíná, že z těchto výkladů se zadostučiněním lze dovoditi, že Francii záleží na shodě s ostatními státy, jež maj zájmy v Marokku.
Köln Paříž Francie Maroko Anglie senát
30 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 30. května. (C.-B.) Cís a přijal dnes odpoledne deputaci 26. ru- ského dragounského pluku v zvláštním slyšení. Před tím příjal ruského podplukovníka Polagova. Tarecké poměry. Z Cařihradu, 30. května. (C.-B.) Vyslanci rakouský, francouzský i anglick usnesli se odpověděti na včerejší notu Porty. Praví, že jejich nota ze dne 20. t. m. měla jedině za účel, konstatovati, že prohlášení ministra Tefvika přijímá se na vědomí. Ve- slanci dodali, že ministr ten sám uznal správ- nost not jejich z 20. května; nepřipouštějí proto žádného výkladu ani výhrady v příčině not těch. Poněvadž vlády jich byly prohlá- šením Tefvika uspokojeny, lze pokládati tím příhodu onu za odbytu. Arméňaně. Z Cařihradu, 30. května. (C-B.) Ar- méncům z Ameriky nebo z Ruska, kteří jsou tureckými, ruskými nebo americkými státními poddanými, byl vstup na turecké území for- málně zakázán.
Polagův Tefvik Vídeň Cařihrad Amerika Rusko
31 article
Francouzové a Němci. Z Berlína, 30. května. (C.-B.) »Local- Anzeiger« sděluje, že Vilém II. měl při sní daní po cvičení druhé gardové pěší brigády. jemuž byl přítomen francouzský gen. Bonnal a jeho pobočník, řeč, v níž vzpomenul přede vším císaře Bedřicha a pak děl, že jej těší. že na dalekém východě došlo k uzavřen míru a že za tou příčinou byly mu projeveny s mnohých stran díky, mimo jiné i telegra- mem cara Mikuláše osobně poslaným. Císak předčítal telegram a u přítomnosti obou fran- couzských důstojníků poukazoval pak k tomu že poprvé německé a francouzské vojsko bo- jovalo po boku proti společnému nepříteli Vilém Il. provolal na konci své řeči » hurá !e oběma důstojníkům a jejich celému vojsku. Týž list sděluje dále, že generál Bonnal děkoval za pozornosti jemu prokazované provolal posléze »hoch!« německé armáde a jejímu vojáckému císaři. n. Z Berlína, 30, května. Telegram carův, jejž Vilém II. předčítal francouzským důstojníkům při snídaní důstojníkův 2. pěší gardové brigády, zní: »Za služby v Číně vy- slovuji Vašemu Veličenstvu srdečný dík Hrabě Waldersee provedl téžkou a nevděč- nou věc důstojně a obratně. Projevuji mu plné své sympatie.«
Francouz Němec Vilém Bedřich Mikuláš il Vilém II Waldersee Berlín 30 Čína LocalAnzeiger