Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 13. února 1909.

Číslo 44.

Ra ranní a večerní listy předplácí se v Praze v admínistrnei na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h ve filiálkáchi na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštout a měsle na čtvrt ieta . . . . 9 K a0h s dvojí zásilkou na měsie na čtvrt lota . . . . 1I k c

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Hr. Dzieduszycki na obranu práv zemských sněmů. Z Vídně, 13. února. Bývalý polský ministe hr. Dzieduszycki vyslovil se v rozmluvěs zpravodajem »Gazelly Narodowě«, že, kdyby osnovy jazykové pro královstv české opět dostaly se na jednací pořad po- slanecké sněmovny, musil by polský klub sou- časně nabýti závazné záruky, že říšská rada její většina Haliči nepřátelská by nerozho- dovala ve přičině úřadní řeč v Haliči. Bez takové záruky by polšti po- slanci prokázali věci národní špatnou službua nemohli by ospravedlniti svůj postup ani vůči zemi ani vůči sněmu zemskému, který by jejich vinou pozbyl nejdůležitějších práv. Polšti poslanci musí vyčerpati všechny prostředky, aby uchránili zemský sněm před násilím, zemi před citelnými škodami a stát před neblahým zmatkem ve chvili, ve které by všechny otázky národni dostaly se ve vídeňském parlamentě na přelřes. Protože vládní předlohy o rozdělení krajském v Čechách pravomoc českého místodržitele roz- šiřují, nemohou polští poslanci dopustiti, aby místodržitel haličský měl menší práva než český. Nemohou také dopustiti, aby polský jazyk v poštovnictví a správě železniční měl měně práv nežli český. Pro polskou delegaei ve Vídni nastávají nyní nové povinnosti. Polšt poslanci neuchýli se ani o píď od jejich splnění.

Řlšská rada může rozhodnouti o nových soud ních obvodech a krajském rozdělení toliko v dohodě s českým sněmem. České prolesty proti ignorování českého sněmu jsou tedy úplně oprávněny. Kolo polské nesmí odpo- činouti dotud, dokud mu nebudou dána ujištěnt nad vši pochybnost, že po té stránce haličský sněm neutrpí újmy pražádné. Kdyby si říšská rada osvojila právo náležející sněmu zemskému, byl by lo postup protizákonný, což mělo by za následek úplnou ztrátu zákonodárných práv a politické důležitosti zemských sněmů. Zemská zastupitelstva snižila by se k pouhým radám departemeniním, která by jen rozhodovala o sil- ničních stavbách a záležitostech nemocničních. Nový ministr obchodu a poštovnictví v Čechách Z Vídně, 13. února. Teprve v ponděl ujmou se noví ministři úřadu svého. Ministr dr Weiskirchner však dává již dnes ohlašovati, že energicky zahájí obnovu pořádku v poštovaictví v království če skem.

Novi ministři přisahali. Z Vídně, 13. února. (K. k.) Císař vzal dnes o polednách do přísahy nově jmenované mini- stry. Intervenovali při tom ministerský předseda svob. pán Bienerth a nejvyšší komoří hr. Gude- nus. Přísežní formuli četl ministerský rada sv. pán Villani. Programová řeč ministra financi ryt. Biliňského. Z Vídně, 13. února. Nový ministr finanei ryt. Biliňski převzal dnes úřad svůj. Veškerj personál se dostavil v parádním oděvu a vyšel vstříc novému ministrovi financí na schodiště, odkud ho doprovodil do modrého sálu Eugenova paláce. Slavného aktu zůčastnil se také dolno- rakouský místodržitel hr. Kielmansegg jako titu lární president dolnorakouského firančního ře- ditelstvi. Když byl sekční chef Kniazioluck oslovil ministra, měl tento programovou řeč, ve které pravil: „Když opouštěl jsem před 12 lety (po pádu Badenově) toto ministerstvo, byly kasovní hotovosti na veliké výši. Dnes jsou

úplně vyčerpány. Proto dnešní ministr finane má těžký úkol. Avšak doufá, že jej rozřeší spo- lečně s parlamentem, neboť bez parlamentu není možna žádná reforma berní, žádná reforma financi. Povinností všech resortů jest, aby dbaly největší spořivosti a poctivosti, čeho jest nyní naprostá potřeba. Co jest stanoveno zákonem to musí býti provedeno, nechť se šíří o prospěš- nosti toho mínění jakékoliv. Povolené úvěry ne- smějí býti na dále překročeny. Zapřísahám úřadnictvo, aby se vrátilo ke starým tradicím rakouským a sloužilo jedině státu a obyvatel stvu.

Ministr Abrahamowicz a předsedniotvo polského klubu ve Vídni. Z Vídně, 13. února. Krakovský orgán posl Stapiňského „Gazeta Powszechna“ ozna- muje z Vídně: „Polské listy oznámily, že po- stavení Abrahamowiczovo je otřeseno a že tento ministr co nevidět odstoupí, protože dal souhlas k jazykovým osnovám pro králov- ství české a poněvadž nezpravil klub o vstupu Biliňského do kabinetu. Abrahamo- wicz namátá, že se vzepřel jazykovým osno- vám a že neměl žádné vědomosti o vyjednávání konaném s Biliňským, poněvadž se dělo bez jeho vědomí. Tyto námitky neuspokojily. Presidium kola polského zaslalo Abrahamo- wiczovi přípis. Abrahamowicz odvětil že se považuje zřejmě jako Bienerth především za důvěrníka koruny a že žaloby, obsaženo v přípise předsednictva, jsou toliko projevy jed notlivců, nikoli však projevem celého klubu. Od pověď ta způsobila velkou nevoli mezi členy předsednictva kola polského ve Vídni meškají cimi.“ Křesťansko-sociální strana je s novým minister stvem spokojena. Z Vídně, 13. února, „Fremdenbl.“ ozna- muje ze strany křesťansko-sociální: „Nový ka- binet Bienerthův byl touto stranou uvítán dobře. Složení kabinetu se posuzuje jí příznivě. To platí též o ministrech Hochenburgerov a Stürgkhovi, poněvadž oba, dokud byl poslanci, chovali se vždy loyálně ke straně kře sťansko-sociální a působili pro spolek mezi k berály a křesťanskými sociály. Proti oběma mu- žům nechová křesťansko-sociální strana zatím žádné nedůvěry a vyčká jich skutků jako mi- nistrů.“

Dr. Wekerle zase do Vídně. Z Pešti, 13. února. Dr. Wekerle od- jede dnes večer do Vídně, kde bude zltr přijat efsařem ve slyšení, ve kterém podá refe rát o politické situaci. Bude míti také konfe renci s bar. Aehrenthalem. Také státní tajemník Szterényi odjede zltra na krátký pobyt do Vídně. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. února. (K. k.) »Wiener Zlg.« uveřejňuje zákon ze dne 2. února 1909 ve př- čině náhrady výdajů spojených se jmenováním obhájce svazku manželského a ve příčině ru čení zástupců stran za poplatky. Z Vídně, 13. února. (K. k.) »Wiener Zlg.e oznamuje: Správce ministerstva veřejných prací jmenoval inž. Richarda šl. Geista učitelem IX. třídy hodnostní na německé státní škole průmyslové v Plzni. — Správce ministerstva kultu a vyučování propůjčil následujícím střed- ním školám právo veřejnosti: První druhě, třeti, páté a sedmé třídě soukromého dívčího gymnasia »Minervy« v Praze n školní rok 1908/1909, při čemž zároveň uznán poměr reciprocity ve smyslu § 15. zák- ze dne 19. září 1898, dále první a šesté třídy obecní reální školy v Nymburce.

Z konference chorvatské strany práva. Ze Záhřeba, 12. února. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc. sděluje: O včerejší poradě chorvatské strany práva se sděluje, že poslanec Zagorac, jenž nedávno vystoupil ze svazku koalice, současně prohlásiv, že i na dále zůstává členem strany práva, přináležející ke ko- alici a že tudíž i na dále chce podporovati akci koalice, vystoupil též nyní z klubu chorvatské strany práva na sněmu zemském. Ve příčině zprávy o vystoupení poslanců Pinteroviče, Pu- riče, Cerovce Novosela a Kutuzoviče, konstatuje vedení strany, že vyjma poslance Bauera nevy- stoupil ani jediný poslanec ze strany práva an ze svazu koalice chorvatsko-srbské. Poslanec Bauer prohlásil, že vůbec chce odstoupiti z po- litického života a že tudíž se vzdává jak man- dátu na zemský sněm, tak i na říšský sněm. Konečně se konference usnesla, že dosavadní orgán strany »Hrvatsko« má i na dále zůstat oficiálním orgánem chorvatské strany práva že řízením listu mají býti pověřeni poslanci dr. Lisič a prof. Purič. Schůze španělského krále s králem portugal ským. Z Lissabonu, 12. února. (K. k.) Uvílání krále Alfonsa ve Válla Vicosa bylo velmi srde- čné. Ministr záležitostí zabraničních a španěl- ský vyslanee přibyli odpoledne. O schůzce obou panovníků nepodává se žádné sdělení. Odpo- ledne podnikli vyjíždku aulonobilem, za kteréž byli obecenstvem srdečně pozdravováni. Král Alfons vrátí se zejtra do Španělska. Listy zazna- menávají pověsti o nastávajícím sňalku krále Mannela s princeznou Beatricí, dcerou vévody Edinburskélo.

Zmatky v Persii Z Ašabadu, 12. února. (K. k.) »P. t. a.e oznamuje: Revolucionář Agaman ed Husseln, jenž sosnoval vzpouru v severním Chorasanu, byl tyto dny vojskem šachovým poražen. Oby- vatelé osad, poskytnuvší mu pomoc, prchli s ro- dinami přes ruské hranice, aby se zachránili před pomstou držitelů moci v Persii. Škody způsobené tureckým boykotem. Ze Rěky, 12. února. (K. k.) »Uh. tel kor. kanc.« oznamuje: Zdejší obchodní a prů- myslová komora usnesla se v jedné z posledníc schůzí vyzvati rěcké průmyslové podniky vyvá- žející do Turecká, aby ohlásily výši škody způ- sobené jim boykotem. Dosud oznámilo 5 pod- niků škodu celkem 183.000 K. Mimo to utrpěla rěcká papírna, jež byla též nucena zmenšití výrobu, škodu 130 000 K. Nový velitel francouzského loďstva v mao okých vodách. Z Paříže, 13. února. (K. k.) Za kontreadmi rála Berryera byl lodní kapitán Ytier jmenován velitelem francouzského loďstva v marockých vodách. Boj proti panské sněmovně v Anglii. Z Londýna, 12. února. (K. k.) Hlavní hla- satel vládní strany, Pease, prohlásil v řeči, pro nesené v Plymouthu, že vláda v nedaleké době bude apelovati na národ, protože je odhodlán odstraniti právo veta horní sně- movny.

Krise na Balkáně. Srbské nebezpečí. Jakýsi „starý balkánský politik“ vypisuje „Berliner Tageblattu“ obšírně nynější polit eký stav srbského království a líčí podrobně kterak prý Srbsko při provádění své zahraniční politiky, jejímž cílem je získání nových, Seby

dlaní. obývaných území s přístupem k moři, trapného zklamání za zklamáním stále doznává a že tyt- nezdary způsobily nejen v lidu, nýbrž také v po litických kruzích hlubokou nevrlost a napjetí jež vší mocí nějaký východ hledá a proto stále výbůchem hrozí. Politikové, kteří pro toto na- pjetí vhodný ventil nalézti se snaží, obrátili prý zřetel zase na Makodonii a povstaleeke čety, jež pro vpády do Bosny zříze ny a vyzbrojeny byly, dostaly prý nyní pokyn, aby se připravily na výpravu do Makedonie, Tam začnou prý, jakmile sníh roztaje, staré nepokoje znovu. Ale nedosti na tom: Srbsko, vidouc beznadějnost nějakého útoku na Bosnu, pomýšlí prý na vojenskou invasi, ma ozbrojený vpád do novopazatského sandža- ku, aby takto obsazením části tureckého území zjednalo fait accompli čili hotovou událost, kte- rá by evropskou konferenci donutila zabývat se Srbskem u jeho potřebami. To a vůbec celé rozpoložení srbského mároda ohrožuje prý vážně mír na balkánském poloostrově a „slarý balkán ský politik“ doporučuje, aby Rakousko-Uhersk nějakými hospodářskými ústupky srbský lid uko nejšilo a takto i se Srbskem smírně se do hodlo, jako již učinilo s Tureckom. „Starý bal kánský politik“ mluvil prý o tom tyto dni s krá lem Petrem a král je prý ochoten s Rakousko Uherskem pokojně se srovnati.

Očekávané demonstrace v Bělehradě. Z Bělehradu, 13. února. Na dnešek ma pohotovost veškerá posádka. Jsou totiž obavy že dojde k demonstracím proti skupině. Paši čově a pro Živkoviče. Rozčilení pro změny v tureckém ministerstva- Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Velký vezi Kjamil paša neodpoví dnes v poslanecké sně movně na interpelaci, uby se vyhnul očeká vano velké bouři v poslanecké sněmovně, aby uklidni rozčilené mysli a konečně aby sprostředkoval. Turecké listy oznamují, že Kjamil paša oznámi předsednictvu poslanecké sněmovny, že nemůže se dnes dostaviti do sněmovny, poněvadž mus přijati velevyslance a poněvadž zbraňují mu ještě jiné politické důvody. Mladoturecká propaganda. Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Mladoture cký výbor vyvijí neobyčejně horlivou propa gandu, aby zde i na venkově opět získal půdy což se mu podařilo zejména, jak se zdá, v a mádě, kde mezi důstojníky převládá mladoturecký živel. Mladoturci a sultán. Z Cařihradu, 13. února. (K. k.) Oficiáln sdělení mladotureckého výboru pr jednotu a pokrok vyvrací rozhodně zprá- vy, že se usiluje, aby sultán byl zbaven trůnu na prospěch prince Yusufa Izzedina, a že proto byl ministr vojenství a námožnictva sesazen Výbor, kterýž osvědčil tolik umírněnosti, zavá zal se též v programu, nově vypracovaném za posledního kongresu, chrániti život práva sultána, pokud zůstane věren ústavě a odmítá tudíž lži, šířené nepřátely humanity a Otomanů.

Němci a dělnost sněmu královstvi českého. Nová vláda zahajuje nově politické akce Jednou z nich je patrně dosažení dělnosti sněmu království českého. Toť zjevno z projevů něme ckého tábora, který je nyní hlavním táborem vládním a zřetelně naznačuje, že chce být směrodalným. Češti Němci dosud opětují, teď ovšem tónem již poněkud stlumeným, že trvají na sé

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za d h Ve filiňlkách na venkově 10 k ranní čislo . . . . . vočerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., b. Tam nacházejí se téš redakce, tiskárnu a expedlce „Národních Listů Eukopisy se nevracej

obstrukci na sněmě českém, ale ostatní Němei zajisté pociťují, že není mýslitelno, aby německé strany řídily ve Vídni politiku státu, ale aby jejich součást z království českého mařila sou- časně veškerou prácí v parlamentě zemském. Mimo to je známo a nepopíratelno, že i mezi německými poslanci zemskými jsou někteří, již si další obstrukce německé nepřejí a kteří je- nom terorem německo nacionální knuty musejí k této taktice býti přidržováni. Jak zjištěno, jsou někteří stavovští agrár- níci němečti proti další německé obstrukci na sněmě českém. Nyní pak je patrno, že němečtí vyjednávači a pomahači nového vládního tábora vídeňského použili německých agrárníků z Čech, jichž styky s českými agrárníky jsou známy, k výpravě, směřující k odstranění německé ob- strukce ze sněmu království českého. Ze sou- kromých rozhovorů českých agrárníků s něme- ckými učiněn byl parlamentně politieký akt ze zpravodajského stanu německého generálního štábu již se pouštějí zvěsti, kterak obojí agrár- nici vyjednávají mezi sebou o zjednání dělnosti sněmu českého.

Při tomto zpravodajství užil včera »Zeit« taktiky, která je způsobilá, zmásti veřejnost velmi povážlivě. Napsal o zmíněném t. zv. vy- jednávání: »Čechové svolují, aby Němcům dán byl další mandát přísedicího zemského výboru a přijímají národnostní klíč pro obsazování míst úřadnických. Naproti tomu povolují Němci se- stavení sněmu a připouštějí projednávání šesti- měsíčního provisoria. Sněm má se pak sejíti k krátkému zasedání před opětným zasedáním říš- ské rady a na podzim má býti svolán k delší- mu zasedání. Bývalý ministr Prášek prý s vyslovil: »nebudeme se štítiti obětí, abychom sněm i říšskou radu udrželi.« Poslanec Prášek prohlásil již veřejným projevem tiskovým, že s agrárníky německými nevyjednával, nýbrž jen soukromě hovořil. To je na bíledni, poněvadž žádný říšský poslanec agrární nezasedá na sněmě zemském, ježto agrárníci provedli zásadu neslučitelnosti obou mandátů. Ale ani kdyby nebylo projevu posl.

Práška, tedy není pochyby, že citovaná stat »Zeitu« není sdělením, oznamujícím fakt, je — zajistě úmyslně a obmyslně — slohově upravena tak, že může vzbuditi dojem zprávy ze skutečnosti vzaté, nýbrž je pouhým zázna- mem stanoviska německého, starého, známého a již také českými stranami odbytého a od- mítnutého. Čeští poslanci zemští trvají od po- čátku německé obstrukce stále až dosud na stanovisku, že se nemá vykupovati žádnými českými ústupky; co Němei žádají, dlužno pro- jednati na sněmě způsobem a postupem ústavním. To Němci dobře vědí a vláda snad rovněž. Proto je odporně komickým pamfletem, co napsal dnes »Pr. Tagbl.«: že prý jest otázka, spokojí li se Němci s koneesí třetiho přisedicího a s národnostním klíčem pro jmenování úfad- nictva zemského. Této otázky vlastně není, poněvadž koncese ty Němcům přece nenabíat nikdo, kdo by k nabídce takové byl oprávněn. »Tagblaltu« stala se nehoda, že arbitrážní ko- rouhvičku »Zeitu« považoval za zprávu o sku- tečném slavu projednávané věci. Němci, kteří se chystají zasednouti na vůdčí místa politiky vnitrostátní, mají však pa- trně jiné starosti a obavy: že ani říšská rada nebude dělnou. A proto se snaží zjednati děl- nost obou sborů parlamentních: sněmu zem- ského i rady říšské zároveň a navzájem. Tomu nasvědčuje projev nejmenovaného říšského po- slance německo-agrárního, uveřejněný právě

FEUILLETON. Uetění stých narozenin Ch. Darwina na české universitě. V pátek 12. února zahájil proř. Vejd o v ský svě výklady o všeobecné biologii následujícím pro slovem: Dámy a pánové! Dnes oslavujeme sté výročí narozenin největšího blologa minulého stololi, 12. února 1809 spatřil svě- tlo světa ve Shrewsbury Ch. Darwin, jehož jměn stkví se netoliko v dějinách biologie, nýbrž stojí na prvém místě i v annalech vzdělanosti lidské vůbec Neboť v několika týdnech bude nám opět oslavovat prvé půlstoletí, kdy vydáno na svěllo nejznamunitějš dílo minulého věku, jímž zahájila biologie nový směr a které razilo dráhu novému myšlení člověčenstva Reku 1859 toliž vyšel spis Darwinův „O původu druhů“, jemuž se všeobecně připisuje význam epo- chální, neboť od té doby sjednocují se veškeré, a dosud všeobecně pěstěné nauky přírodní v jediný určitý colek, společně odhalujíce tajemství, kterak vzniřají druhy organismů a vyšelřujíce příčiny, jež vedou ke tvoření druhů nových. Klasičnest spisu Darwinova jest v každém ohlede oprávněna. V něm snesl autor úžasné množství věc- ných skutečností, zdánlivě a často nepatrných, důle- žitých však pre posouzení pokrevní příbuznosti org nismů všech. Nauka o příčinách původu druhů padl: na půdu úrodnou i byl v té příčině Darwin šťast- nějším svého předchůdce Lamarcka, jenž př počátkem 19. věku podobným způsobem vysvělloval vznik a zrůznění druhů organických; klerážlo nauk však pro nedostatek věených dokladů záhy byla po- tlačena a úplně padla v zapomenulí. Jinak byio s lheorií Darwinovou, kterou, jak pravil, napsal pr své souvěkovce a byl tudíž překvapen, když ny, mladší zenerace přírodovědecká, vychovaná vůbec pod dejmem temných názorů o stálosti a neproměnlivosl tiruhů, přijala Darwinismus a nadšením a přiváděla

jej ku platnosti všeobecné. Tak povznášela se přírodo- věda k významu dříve netušenému a způsobila roz- hodný převrat v názorech o podslatě života. Praktické zkoušení hypothes Darwinových dává podnět k zahájení klassické doby pro všestranné ana- tomické, hlavně vývojezpytné sladium nižších, jedno- dušších organismů, monumentální díla ve výsle dcích svých působi na zdokonalování přirozené soustavy „Boj o život“, „přirozený výběr“ a jiné pojmy stá- vají se heslem dne. Na druhé straně však není divu, že nauka tak přovratného významu, jako Darwinismus, musí na- raziti na odpor, jenž z počálku, veden s prudkostí s jakou se solva selkáváme proti které jině hypolhies vědecké. Tábory Darwinistů, prolidarwinistů, Lasnar- ckistů, Novodarwinistů a Novolamarckistů polírají se vzájemně, až i ozývají se smělé hlasy, že „Darwi nismus jest v úpadku“, anebo že prodělává „krisi““ Mluví se také o „anglické nemoci“ a brzkém „ban krolu“ naší nauky. Jisté pak jest, že přívrženců po vodní lheorie Darwinovy ubylo. Kterak možno obrat tento vysvělliti vůči enthu- siasmu, s jským byla nauka ta přijata a dále pě stěna? A tu nulno s důrazem vylknouti: Není úpad ku, ani krise Darwinismu, není opravněno mluvit o bankrolu, když naše theorie ponenáhlu nabývá pevnější půdy, než v době svého mládí.

Věc se má tak jako v každé jiné vědě, klerá ne- slonoví své hypothesy jako články víry, jako dogma- ta — jež musí tlumiti a zdržovati pokrok vědy — nýbrž čím dále tím více prohlubuje své poznatky na základě všestrannějších bádání a na podkladě zdo kenaicných method. Tak tomu i s Darwinismem; on sám způsobi úplný převrat v názorech biologických a vyvolal vě deckou litemturu, o kleré se našim předkům vůbee nesnilo. Ale tato nosodobá literalura, vybudovaná n základě výtečných melhod bádacích, musila opě léčivě půsubiti na tlumení a pollačování mnohých spekulací, k nimž se v prvé době — v mládí Darwi- nismu — z nedostatků věcných zkušeností, jakožte ku pomocným hypolhesím úfočiště bralo. Po od- stranění lakých starších, dne nepřípustných hypotlies shledáváme tedy zdánlivě zcela nový slav nauky vý- vojové a ti, kterýmí jest tento jedině správný věde cký proces neznámý, vrhaji do veřejnosti ona hesl o bankrotu Darwinismu a pod. Ve skutečnostis však pouze base naší nauky rozšířila, upevnila kořeny své hlouběji zapustila a to na základě ohrom- ného materiálu, nově poznaného ve všech oborech biclogie, mezi nimiž ne poslední místo zaujímá smě experimentální.

Nejdůležitější objevy učiněny hlavně v mikrosko pické anatomii, vývojezpytu a mechanice vývojové Vzdy však prvé místo zaujímá nová nauka o ústro nosti bunečné, tvořící hlavní základ všeobecné blo logie. Poznání kinetického dělení živočišné i rostlin né buňky, objev nových organulí bunečných (centriol) život ohromosomů a proces oplození — tyto poznafky uspadňují daleko spolehlivěji vmysliti se v podstat vývoje a dědičnosli a zároveň ukazují, že nová nauka o buňce nemá se starými představami Schleidena Schwanna nic společného. Dalším fermentem pro rozkvět nauky vývojově Bylo poznání určitých zákonů bastardace, jež poprvé 1866 mních řádu Augustianů v Brně Mendl obje vil, které však ve víru válečném úplně v zapome- nutí upadly a teprve nověji od četných experimen- tálorů polvrzeny jsou Tylo nové, směrodatně objevy mlusíly ovšem po sobiti obtíže a uváděti namnoze přívržence Darwi novy theorie v její původním znění do nesnází. By však těmito nesnázemi Darwinismus již vyvrácen? Ukáži na konkretním příkladu, že nikoliv a že nutne nesnáze ty vysvětliti spíše jen složitějším, avšak tako závažnějším výkladem, opírajícím se ne o prosté do mysly, nýbrž o skulečné věcné skulečnosti, které teprve v nové době objeveny pýli mohly Dylo na př. možno v lelech padesátých minulého století obsáhnouti a pochopiti problem dědičnostiv způsebu a rozsahu a na podkladě zjištěných skuleč- ností jako dnes? Dějiny télo nejdůležitější otázky moderní biologie poučují nás, že nikoliv. A přoce jes dědičnost jedním z nejvýznamnějších faklorů při vý voji, působíc na přenášení znaků a vlastností před chozích zenerací na potomstvo. Darwinovi zajiste

záleželo na tom, aby se opíral o fakta při řešení otáz- ky, kterak možno vysvětliti toto zachování znako předků a jakým způsobem děje se přenášení jich n příští generace. Nemaje však své doby ani stopy urči- tějsího podkladu po ruce, jak by bylo záhadu tuto řešiti, musil sáhnouti ku pomocné hypothese o roz dělení malinkých hmotných nositelů (gemmulí) v všech částech těla organického, na něž ze dědično vlastnosti víží a do svého zárodku přenešené, vlast nosti tyto v potomstvu opělují. Dnes nemá hypothesa gemmulovk hodnoty ni jaké; přes to však neubylo významu Darwinismu i když přenášení dědičných vlastností vysvětluje se ceslou jinou, pravděpodobnější, ač ne ještě nade vš pochybnost doká zanou Podob. příkladů bylo By možno uvésti celou řad Ty však ukazují rovněž tak jasně jako přesvědčivě že prvotný stav theorie Darwinovy musí podléhat změnám dle pokroků skutečných bádání biologických Tak jako z prvotné nauky o ústrojnosti a životě bun- ky nezbylo téměř ničeho, a jako zůstávají přes t zásluhy prvých pěstitelů cytologie, Schwanna Schleidena a Purkyně neztenčeny a oni na- vždy budou slynouti jakožto zakladatelé theorie bu nečně: tak tomu doslovně s theorií Darwinovou Nauka tato není v úpadku, nýbrž se stále dle pokroku věd ostatních zdo konaluje v obecnou nauku vývojovou a i kdyby z prvotných hypothes Darwi- nových nezbylo ničeho, přece zdoko- nalená a v budoucnosti jistě všestran ně uznávaná nauka vývojová pones jméno svého tvůreel

Z kulturní ciziny. Umělci pro Sicilii. Ve prospěch zemětřesením postižených oby vatel Sicilie vydafi ruští literáti dvě zajímavé a umělecky cenně publikace ve formě tak oblibených v poslední době na Rusi »s b o- níků«. Vydavatelstvo »Šipovníka« vydalo knihu, v níž převládají příspěvky belletristické, některé od zvučných jmen (L. Andrejeva, V. Brjusova, F. Sologuba, Zajceva, Čulkova, Goro- děckého a j.); vydavatelstvo sborníků »Zna- nije« pak hodilo na trh literární kniha »Do- pisů z Italie« M. Gorkého, která byla již delší dobu připravena k tisku, a z níž v po- slední chvíli plné dvě třetiny čistého zisku ur- čeny dobročinnému účelu, který bude publikaci jistě nejlepším doporučením. Také němečtí literáti a umělei se sdružili k vydání nádherné umělecké publi- kace, která v nejbližších dnech má vyjítiv Mnichově. Sborník, jehož část literární re- diguje Julius Bierbaum, obrazovou pak známý maliř Franz Stuck, bude míti název: »Für Sizilien und Kalabrien. Ein Sammelbuch deutscher Kunst.e

A. K. Stanislavskij s celou druži- nou moskevského »Uměleckého divad lae chystá se opětovně na dobu Velkého postu (před velikonočními svátky) do Petrohra du jako se stalo v posledních letech již pravidlem. Hlavní sensací těchto pohostinských her bude letos samozřejmě Maeterlinckův »Mo- drý pták«, jehož feerická výprava znamená vůbec nejvyšší, co dosud dokázali Moskevští v moderní režii. Již nyní petrohradské předpro- deje lístků mají tolik záznamů, že to repraesen- tuje 5 vyprodaných představení »Modrého ptáka« a předpovidá se, že jich bude musit býti aspon 10—12. Varšavský »hudební spoleks činí rozsáhlé přípravy k slavnostnímu odhalení pomníku Chopinova, které připadá na den 1. března, datum to stých narozenin slav- ného skladatele polského. Přihlášek ze všech částí rozdělené Polsky i z ciziny dostal k této slavnosti spolek již tolik, že skoro právem s může mluviti o »světovém sjezdě hudebníkův a skladatelů« ve Varšavě.