2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
24. září 1901.
5
article
váhu proti vzrůstající straně německo-radikální.
Dodává však, že má kompromiss také stránku
nepříznivou, poněvadž vzdálí če-
skou šlechtu od ostatních stran
národních. »Kompromis mezi stranou mlado-
českou a staročeskou — píše »Czas« dále —
jest zjev rozhodně výhodný. Pokud jde o poli-
tický pregram a taktiku, jeví se tento kompro-
miss jen zevní sankcí dávno již hotové vnitřní
evolnce . . . Ačkoliv se kompromiss týče pouze
nynějších voleb, bude míti dojista také účinek
po volbách na samém sněmu. Tam mohou s
Staročeši státi mostem mezi Mladočechy a kon-
servativnou šlechtou a zmírniti nepříjemné ná-
sledky velkostatkářského kompromissu.« Ob
kompromissy mohou míti dle dalšího odstavce
»Czasu« důležitý význam i pro celý stát, a proto
sluší vše, co se nyní v Čechách podniká v
směru umfrněném, vítati se zadostučiněním.
»V Čechách — končí »Czas« — kde se vedle
politiky státní křížují různé náhledy čistě do-
mácí, mohou kompromissy vyvolati posudky sobě
odporující. Pro nás, Poláky, kteří na české
volby pohlížíme se stanoviska všeobecně stát-
ního, úsudek o kompromisech nepřipouští nijaké
pochybnosti.«
Polák
Čechy
6
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. září.
Artur Grottger před soudem
pruský m.
Policie poznaňská skoufiskovala firmě »An-
toni Rose« 22 pohlednic s reprodukcemi arciděl
slavného Artura Grottgera z cyklu » Polska«,
»Litva«, »Zimní večery« a »Neznámé práce« a
státní zastupitelstvo podalo na p. V. Chřanov-
ského a paní Marii Barčovou žalobu pro roz-
šiřování konfiskovaných tiskopisův a pro zločin
pobuřování k násilí proti národ-
nosti německé.
Přeličení konalo se minulý pátek. Obhájce
advokát Bernard Chřanovský pravil ve své
obraně, že obrazy Grotigerovy už od několika
desitiletí rozšířeny jsou po všech domech pol-
ských právě tak, jako mazurky a polonézy
Chopinovy, a kdyby názery státního žalobce byly
správny, že by musila býti skonifiskována celá
polská literatura, z německé »Polenlieder« Le-
nanovy, Platenovy a Herweghovy, že by musily
býti zakázány reprodukce velkých historických
obrazů Malejkových, jejichž originály byly vy
staveny v Berlině, anebo reprodukce Vojlěcha
Kossaka, jenž těší se přízni cisaře Viléma II.
Státní žalobce setrval při obžslobě a žádal.
aby konfiskace byla potvrzena a obžalovaní od-
souzeni k peněžité pokutě. Soud ale uzna
obžalované za nevinné.
Grottger
V Chřanov
Barčová
Chřanovský
Chopinův
Platenův
Herweghův
Malejkový
Vojlěch Kossak
Vilém II
Praha
Polsko
Litva
Berlín
Grotigerův
7
article
Pletky bosenské vlády.
Z Bosny nám píšou: Falešnou zprávu
ol »spiknutí« pravoslavných a muslomanů ne-
vymyslil »Budapesti Hirlap«, nýbrž vláda sara-
jevská. Tak ona připravuje půdu dalšímu jed-
nání s pravoslavnými a muslomany! Klevetya
lži o nich roznáší! Ráda by je zapletla do
jakýchsi »velezrádných« tenat, jakoby jejich
opposice naproti p. Kallayovi byla totožna s
snahou zvrátiti státoprávní položení okupovaných
zemí. A přece klevetníci nemohou v té příčině
vymyslit nic pravdě podobného a musejí spo-
kojiti se tím, že domnělým spiklencům kladou
za cil prohlášení sultána za vrchního pána oku-
povaných zemi. Ale uím on podle berlínské
smlouvy jest, a protože rakousko-ruská dohoda
z r. 1897 zaručuje status quo na Balkáně, do-
stalo se vrchnímu panství sultánovu nad Bosnou
a Hercegovinou ochrany dvou nejpovolanějších
velmocí — není tedy třeba, aby »spiklenci« za
tím účelem se namáhali. Lživé zprávy o spiknut
nieméně nejsou s to naladiti vůdce našich pravo-
slavných a muslomanů k důvěře ve vládu, která
lakovým způsobem vychází vstříc jejich spra-
vedlivým a skromným požadavkům.
Z úst jednoho pravoslavného mitropolita
mám, že vláda již přípravila své rozhodnut
v otázce srbské pravoslavné církve. V tom roz
hodnuti státi bude, že »mítropolité nemohou
být nuceni, aby něco v ehrámech nařízením
měnili a že národním vůdeům dává se rada, aby
se podrobili arcioteům církevním«.
Pletka
Kallay
Bosna
Balkán
Bosna a Hercegovina
Budapest Hirlap
8
article
Ale toho ani národ, ani duchovenstvo o
mitropolitů nežádají, aby »v chrámech svými
nařízeními něco měnili, nýbrž aby ani oni, ani
vláda ničeho neměnili na kanonických zákoneeh
pravoslavné církve a spravovali se jimi.
Prvá čásť vládního rozhodnutí je tedy na
hlavu převrácenou skutečností a žádným vy-
řízením palčivé otázky. Proto nebude míti žád-
ného účinku a boj pravoslavných za práva
svobodu své církve potrvá dále.
Rovněž nikdo neuposlechne »rady«, daně
druhou polovinou rozhodnntí. Jak máme bez
podmínky poslouchati svých metropolitů, ne-
majíce k nim důvěry, ano pokládajíce je za
sehopny i odpadnutí od víry? Či by si vláda
Kallayova přála, abychom »bez podmínky po-
slechli«, kdyby nás metropolité chtěli převěsti
do unie?
Kallayův
9
article
Z Jilemnice. V neděli dne 22. t. m
konala se v Sytové schůze voličů z okresů ji-
lemnického a vysockého, svolaná pp. J. Zuba-
lým, starostou okresu jilemnického a F. Schrüt-
trem, staroslou města Vysokého n. Jiz. k vůli
úradě o kandidátu poslanectví za jmenovanou
volební skupinu. Po zahájení schůze p. staro-
stou Schröttrem byl zvolen předsedou p
V. Havlíček, rolník z Mřičně, zapisovatelem
p. Petrák z Vysokého. Předseda p. Havlí-
ček zahajuje schůzi pravil, že občanstvo přeje
si, by za kandidáta navržen byl muž zásad
svobodomyslných, ducha pokrokového,
pečlivý o blahobyt lidu. Pan Petr Skrbek,
čien okr. výboru vysockého, žádal rovněž, aby
navržena byla kandidatura muže svobodomysl-
ného smýšlení a přesvědčení, přejícího pokroku
a pro každý případ způsobilého k hájení našich
stáloprávních a vůbec politických, stejně pak
hospodářských a kuiturních potřeb a poža-
davků. Řečník dal pak na uváženou kandida-
turu domácí. Po řeči pana Skrbka rozvinula
se debata, ve které pan MUDr. Knopp z Ja-
blonce dal projev svému přesvědčení, že je
třeba postupu ve svorném šiku a důsledkem
toho žádal, aby byl kandidován schopný muž.
který shodě přeje. Pan Janat a navrhl za
J Zub
F Schrüt
Schröttr
V Havlíček
Petrák
Skrbek
MUDr
Knopp
Janat
Jilemnice
Jizera
10
article
kandidáta p. Dorníka z Jilemnice (agrárníka)
který však pln rozpaků prohlásil, že by kandi
daturu nepřijal. Agrárník pan Šimůnek na
vrhl kandidáta strany agrární pana Syrového.
Starosta p. Miksánek proti tomu žádal kan-
didaturu domácí, poukazuje na odstrašujíeí při-
klad posledních říšských voleb, při kterých
zvolen byl za poslance tohoto kraje muž,
o němž nyní vycházejí na jevo podivné
pověsti. Pan Skrbek vyslovil se proti
jakékoli kandidaluře stavovské. Pan dr.
Knopp žádal, aby kandidát byl vzatz
řad sdružených nyní politických stran.
Šimůnek
Syrový
Skrbek
doktor
Knopp
Jilemnice
11
article
Po kralší další debatě vyložil přítomný tajemník
národní strany svobodomyslné p. G. Mo udrý
význam letošních voleb zemských zvláště po
stránce politické, žádaje, by voličstvo politický
význam jejich mělo na mysli, když rozhodovati
bude o svém kandidátu, zvláště proto, že vo-
lební skupina, k níž okresy jilemnický a vy-
socký náležejí, je národnostné smíšená a živlem
německým ohrožena. Řečník provedl mimo to
důkaz nesprávnosti programu a postupu české
strany agrární. Úkol obhájiti stranu tuto převzal
p. Syrový, o němž šel hlas, že předem už
byl výkonným výborem české strany agráraí
určen za kandidáta této strany pro skupinu ji-
lemnickou. Všichni účastníci schůze jsou svědky
pravdy, že pan Syrový úkolu svému ni v nej-
menším nedostál; řeč p. Syrového pak účast-
níkům ukázala v celé nahotě »schopnosti« to-
hoto agrárního kandidáta. Nepřejeme p. Syro-
vému, aby byl úsudek českého lidu krkonoš-
ského o svých řečnických a politických »schop-
nostech« slyšel. Byl by se přesvědčil, že mu
na Jilemnicku ani na Vysocku pšenice nekvel
ani nepokvete. Po výkladech p. Syrového, jež
byly snůškou trhaných slov a nesouvislých vět.
pronášených bez ladu a skladu, rozpředla se
ostrá polemická debata, na níž brali podíl pp
Petrák, Skrbek, Miksánek, dr. Knapp, Syrový.
tajemník Moudrý a j. Konstatujeme pravdu,
řekneme li, že v této debatě p. Syrový naprosto
nepochodil. Vzhledem k pokročilé době byla
pak schůze, na které agrárníci tvořili sotva
jednu čtvrtinu účastníků, skončena.
Syrová
Syrový
Petrák
Skrbek
Miksánek
doktor
Knapp
Moudrá
Jilemnicko
Vysocko
český strana
12
article
Z Křivoklátu. Dne 21. září konalas
v Křivoklátě u příležitosti sehůze okresního za-
stupitelstva schůze voličů okresu křivoklátského
kterou svolal okresní starosta pan Mach. Na
schůzi té vyložil pan František Udržadl, rolník
a říšský poslanec z Dolní Rovně, svůj program
a představil se jako poslanecký kandidát národní
strany svobodomyslné. Shromáždění voličové, vy
slechnuvše výklad pana poslance Udržala.
přijali jej jednomyslně za svého kandidála.
Z Křivoklátu. Důvěrníci okresu křivoklát-
ského, zvolení ve schůzi obecních starostů okresu
křivoklátského, usnesli se dne 18. září jedno-
myslně na opětné kandidatuře svého dosavadního
zemského poslance pana Františka U držala,
rolníka a říšského poslance z Dolní Rovně za
okresy rakovnický, lounský, novostrašecký a kri-
voklátský.
Z Březnice. Znamenitou a lacinou reklamu
vymyslil si pro volby okresní starosta březnický
p. Jos. Novotný, který na Blatensku kandiduje
proti svobodomyslnému říšskému poslancip.
Václ. Sehnalovi. Pan Novotný sezve dopisy
nejdůvěrnější své kamarády, s nimiž při zavre-
ných dveřích nějakou chvili beseduje. Den u
to objeví se v novinách zpráva, že na četné
navštívené schůzi voličské tam a tam jedno-
hlasně usneseno, navrhnouti pana Novotného
za kandidáta poslanectví pro sněm královstv
českého. Divíme se, že tento zjevný švindl ně-
které listy otiskují.
Mach
František Udržadnout
Udržal
František
Novotná
Blatensko
Václ
Sehnal
Novotný
Křivoklát
Dolní rovně
Dolní
Březnice
13
article
Říšský poslanec p. Václav Sehnal
kandidát poslanectví nár. strany svobodomyslné
ve venkovských obcích okresů Bllatná, Břez-
nice a Mirovice, svolává schůze voličů
do Březnice (26. t. m), Mirovic, Mirotie, Či
melie (29.), Tochovic (I. říjns), Sedlice (2.).
Kasejovic (4.), Blatné (5.), Rožmitálu a Bělčie
(6. října). Mistnost a denní doba oznámena
bude všude plakály.
Z Chrudimi. Na nedělní schůzi voličů
důvěrníků nár. strany svobodomyslné z okresu
chrudimského navržen byl za kandidáta poslanectv
pro sněm království českého za okresy chru-
dimský a nasavrcký, pan Václav Kudrnka,
rolník z Kočí, dosavadní sněmovní zástupee
těchto okresů. Pan Kudraka kandidaturu přijal.
Z Kolína. V noděli dne 22. t. m. konala
se v Kolíně schůze důvěrníků národní strany
svobodomyslné z okresů kolínského a kou-
řimského, ve které všemi hlasy proti jednomu
navržen byl za kandidála národní strany svo-
bodomyslné pro okresy kolinský, kouřimskýa
uhlířskojanovický pan Jan Bříza, rolník
a člen okresního výboru v Pučerách.
Sehnal
Břez
Kudrnka
Kudrak
Bříza
Mirovice
Březnice
Tochovice
Sedlice
Kasejovice
Blatná
Rožmitál
Chrudim
Kolín
Bělčie
14
article
Volební provolání německé lidové strany
jež bylo včeta vydáno, prayl, že vo by konají se
v době, v níž německý lid v Čechách poskytuje obraz
politování hodné nesjednocenosti. Ať je všsk zjev
tento sebe žalostnějším, musí se na druhé straně
uznali, že živé účastenství ve volebním hnutí jest
známkou, že německý lid v Čechách zhostil se již
nároní lhostejnosti, ve kterou klesl za vlády libe
rálů. V provolání odmítají se útoky, hrubé nadávky
a bezpodstatná podexřívání, jež činí se straně lidové
která nevzdává se naděje, že k odražení proti-
německých nepřátelských úloků tak potřebná sjedno-
cenost Němců v Čecháchi vyjde vítězem ze zmatků
a zdivočení, v něž nynější volební boj vybočil vy-
stupováním Všeněm c ů.
Německá strana lidová sestavila za příčinou na-
stávajících voleb do zemského snému své zásady
v programu, který hude s brožurkou, v níž objasněna
bude otázka o národnostním rozdělení Čech, za
účelem poučení valičů uveřejněn a rozštřen. Z pří-
diny té možno se ve volebním provolání omeziti
pouze na vytčení podslatných, lidovou stranou ně
meckou zastupovaných zásad.
Německá strana lidová jest stranou antise-
mitskou a potírati bude tudíž vždy škodný vliv
mezinárodního židovství na poli národním, politickém
a hospodářském.
Německá strana lidová trvá pevně na říšské
ústavě se změnou zvláštního postavení Haliče
spatřuje ve statoprávním spujení všech ostatních
království a zemi v zaslupitelstvu, zákonodárství
správě za německého vedení a s něm
ckým charakterem nejbezpečnější záruku pro
další trvání Rakouska a jeho mocné postavení
srdci Evropy, by sloučeno s Německem v národo-
právním spolku, rozšířeném v oboru hospodářském
utvořením společného celního území,
udržovalo mír, chránilo německou kulturu
mrav a pečovalo o blaho obyvatelstva obou
Němec
Čechy
Halič
Rakousko
Evropa
Německo
Všeň c ů
15
article
Volební ruch.
Volební ruch.
států.
Takovýto názer o bytí rakouského státu vede
sám sebou k nutnému důstedku, že v něm ně me-
cká řeč musí míti všeobecnou platnost jako
státní řeč; zasaditi se o to, působit k tomu, aby
německá řeč zákonně prohlášena byla
státní řečí, považuje německá strana lidová tudía
za samozčejmou, jí ostatně vždy uznávanou povin-
nost každého zástupce německého lidu.
Každou činnost, jež se podníká, aby chráněny
a uskutečněny byly svobodomyslné zásady, obsažené
ve státních základních zákonech, zejmena aby odra-
ženy byly přehmaty a osobivosti klerikálů v oboru
státním, jakož i jejich útoky proti svobodné volběa
projevu náboženského vyznání a proti nové škole
bude lidová strana také příště podporovati.
Provolání praví dále, že německá strana lidová
podporovati bude všemožně snaby rolnictva, živnost-
nictva i dělnictva po zlepšení jejich poměrů, i zájmy
domácího průmyslu a že trvá pevně na národ-
nostním všemi německými poslanci v Čechách
žádaném rozdělení země a samo správě
obou národností v Čechách ve všech
oborech. Strana tato domáhá se na základě ná-
rodnostního ohraničení obel a okresu
také rozdělení a samostatné správy
příjmů země vyplývajících z příspěvků placených
německým hidem na její potřeby.
Provolání chvástá se tím, že prý Němci platí u
porovnání s počtem obyvatelstva více nežli polovinu
na potřeby země a že po zaplacení společných ná-
kladů použiti by mohli zbytku v bohaté míře k
prospěchu zemědělství, živnostnictva a dělnictva.
Němec
Čechy
16
article
Vedle toho však toto rozdělení správy skytá sy-
nům všech našich soukmenovců lepší vyhlídky n
mista ve službách jak země, tak státu,
poněvadž tím odstraní se trpké bezpráví, jež pociťuje
národ náš nad tím, že jsou Čechové výhradně
v zemských úřadech a ústavech, ba že se jich služeb
užívá i v německém území k obstarávání právnícha
správních záležitostí.
Národní samosprávě dostane se posily také tím
že německý národ nebude nadále znásilňován (?
Čechy a feudály, zavedou-li se národn
kurie a rozdělí a zmenšíli se obor pů-
sobnosti zemského výboru tím, že jed
notlivá jeho odvětví svěřena budou novým, ná-
rodně odděleným zastupitelstvům
krajský m.
Proto žádá německá strana lidová důtklivě za
toto národnostuí rozdělení země; tím v šak nen
nijak vysloven souhlas se zavedením
vnitřní úřadní češtiny nebo nejso
vydány v šanc zůjmy německé v Če
chách a není také řečeno, že by státn
němčina byla v ohraničeném územ
českém vyloučena.
Čecho
Čechy
17
article
Jsou proto bezpodstatuy jak veškeré námitky
proti tomuto požadavku pronesené, tak i oba vy.
že by toto národnostní rozdělen
musilo býti provedeno také v ostatních
zemích, v nichž Němci mají většinu, nebo
v žádné z těchto zemí národnosti neněmecké ne-
tvoří tak významnou menšinu jako Němci v Če-
chách, a poněvadž není tam skutečná podmínka po-
třebných pro ně vlastních prostředků k úhradě všech
kuliurních a hospodářských potřeb národností, které
vůči německému obyvatelstvu tvoří menšinu,
v těchto ostatních korunních zemích podmínka
tato schází. Na základě těchto zásad, končí pro-
volání německé, může pro nové zemské volby
Hleděli jsme k tomu, by skoro výhradně za
kandidáty postaveny hyly osohy z jednotlivých vo-
lebních okresů, ježto dle našeho náhledu lidé tací
nejlépe porozuměti mohou potřehám a poměrům vo
ličstva. V těchto dobách je však též povinností kaž
dého našeho soukmenovce, by nevzdaloval se z malo-
myslnosti politické a národní činnosti, nýbrž mužně
zastával se cti, blaha a moci milovaného německého
národa.«
Němec
18
article
Kandidáti německou lidovou stranou pre
nastávající volby navržení jsou:
V městském volebním okresu Rokytnice—Jilem
nice Josef Dufek, továrník v Roketnici: za Děčín-
Českou Kamenici Erhard Arnold. učitel měšťan-
ské školy v Liberci; za Českou Lípu Josef Ma
kert, kupec v České Lípě; za Šluknov—Ehrenber
dr. Frant. Kindermann. říšský poslanec v Miku
lášovicích, za Liberec Bedřich Legler, řídící učitei
dr. Karel Schücker, advokůt a Jindřich Prade
říšský poslanec v Liberci; za Georgswalde—Königs-
walde Jindřich Holfeld, starosta v Georgswalde
Ve venkovských okfesích: frýdlandském Jos
Herbig. rolník v Raspenavě, karlovarském a lo-
ketském Richard Fassmann, stalkář a starosta
obce v Donici, jabloneckém a chrastaveckém Franti-
šek Möse, statkář ve Weiskirchenu, za českolipský
a mimoňský Vilém Niesig, rolník v Lindavě, za
šluknovský a hanspašský Gustav Nowak, říšský
poslanec v České Kamenici, za liberecký František
Besemüller, kupec a okresní starosta v Ratschen
dorfu, za dubský a obce okresu ve Stětí Karel
Ungermann, rolník v Košově, děčínský a bene-
šovský n. Ploučnicí Josef Behmel, řídící učitel
majitel usedlosti v Huntířově.
Dufek
Erhard Arnold
ma
doktor
František
Kindermann
Legler
Schücker
Jindřich Prade
Holfeld
Herbig
Fassmann
Niesig
Nowak
Besemüller
Ungermann
Behmel
Rokytnice
Jilem
Děčín
Liberec
Šluknov
Mik
Georgswalde
Raspenava
Donice
Lindava
Košov
Huntířov
František Mös
19
article
Německé násilnosti v Litovli.
Německé násilnosti v Litovli.
Z Brna, 23. září. (Telef. zpráva »N. L.«) V zá-
loženském domě českém v Litovli byl
včera večer vytlučena okna — toť rapor
docházející ze včerejšího německého v pádu do to-
hoto českého města. Jinak dnešní zprávy nevědí nie
o nějakém pohnutějším průběhu včerejšího dne-
Z celé Mioravy byli k otevření německé zabrádky
do Litovle svoláváni Němci — a dle cenční samot-
ných Němců sešlo prý se jich tam asi 2 nebo 3000
Průvod z nádraží k německému domu byl zakázán
rovněž vyhrávání kapely před německým domem.
Němec
Litovel
Brno
20
article
Dík rozvaze a vzorné disciplinovanosti českého oby-
valelstva byla němnecká provokace ignorována.
Z Brna, 23. září. (C.-B.) Při příležitosti ot-
vření »dětské zahrádky« (německé) v Litovli udály
se tam včera výtržnosti. Po slavnostním průvodu
srazili se účastníci s českým obyvatelstvem, při
čemž došlo ke rvačce; bylo házeno kamením a skle-
nicemi. Četnictvo několikráte zakročilo a vytlačoval
davy z ulic. Z Olomouce bylo povoláno vojsko, p
jehož příchodu neudály se již žádné bouře.
Z Litovle, 23. září. Slavnost otevření německé
zahrádky dětské, k níž svolání byli Němci z celé
Moravy, skončila včera, jak se předpokládalo, násil-
nými výstupy. Němci zmlátili několik českých lidí
vylloukli okna záloženského domu. Vyzvání, uveřej-
něného v německých listech brněnských ajolomouckých,
bylo tedy uposlechnuto. Okresní hejtman litovelský
jenž do poslední chvíle ujišťoval české obecenstvo,
že k ničemu nedojde, že německý vpád do Litovle
skoučí klidně, bez bouří, se přesvědčil, že příliš dů-
věřoval v německou »mírumilovnost« a že měl pro-
vésti náležitá opatření na ochranu českého obyva-
telstva a majetku, v zájmu udržení klidu a pořádku
v městě. Pan okresní hejtman spokojil se s četní-
ckými hlídkami, které chovaly se k německým pro-
vokatérům nejvýš »šetrně«. Pan hejtman sice povol l
z Olomouce vojsko, ale v nejposlednější chvíli.
Němec
Brno
Litovel
Olomouc
Morava
21
article
Dragouni přijeli sem, když Němci provedlieo
chlěli a byli dávno zmizeli z města. Ke
»slavnosti« přijely do Litovle tři zvláštní vlaky
a sice z Olomouce, z Brna a ze Šumperka.
I některé z brněnských »dam« vedly si velice ku-
rážně, nadávaly a praly se. Průvod z nádraží do
města měl ráz válečného tažení. Každý účastník mě
hůl vzhůru, připravenou k ráně. Všechno křičelo
sheil« s pravou zběsilostí. Koho potkali, na toho se
obořili. Když napadený nechtěl volati »heil«, nebo
hájil se, zbili ho. První obětí stal se pan Zdráhal,
posluchač obchodní akademie. Němečtí klackáři ně-
kolik osob vážně poranili. Avšak hlavní »bitva«
uspořádána byla pozdějí. Slavnost ve škole se odbyla
a nastalo pití. Žizniví »kulturtrégři« pili jako do dů-
chodu. Když jim nestačil německý dům, rozběhli se po
všech hostincích v městě. Pili a provokovali všude.
Renegátů, najatých neuvědomělých českých lidí bylo
mezi nimi dost. Bohužel ! Němců bylo žedy všude plno.
Útok na záloženský dům byl přípravený. Házelos
štěrkovým kamením, jehož na náměstí není, kter
tedy Němci přinesli v kapsách. Nejdřív jali ze kři
četi, že hozeno po nich zkaženým vejcem. Běželi
k okr. hejtmanu, aby vypátral, kdo vejcem hodil
útočníka dal zatknouli. Nikdo však nemohl říe
odkud vejcem hozeno bylo. Konečně bylo »prohlá-
šeno«, že vejcem hozeno bylo z domu záloženského.
Okresní hejtman rozkázal, aby v záloženském domě
byla všechna okna uzavřena. Rozkazu tomu ihneo
bylo vybověno. Sotva však okna byla uzavřena,
začali do nich Němci páliti hlíněnými džbánky od
piva, které s sebou nosili a štěrkovým kamením.
Němec
Zdráhal
Litovel
Olomouc
Brno
Šumperk
22
article
Znamení k útoku dala »dáma« — prý z Brna —
která hrnkem první do okna hodila. Sklo řinčelo
džbánky s hlukem dopadaly zpět na dlažbu. Němci
jali se holemi třískati do lidí, jejich počínání sledu
jících. Na několika místech došlo k řeží. Četníci
zakročili. Rozháněli zástupy a tu a tam někoho
zadrželi. V této kritické chvíli teprve telegrafoval
okr. hejtman do Olomouce pro vojsko. Jízda při
cválala však do Litovle pozdě o půl 9. hod. večerní
kdy byl již klid a Němci pryč.
Němec
Brno
Olomouc
Litovel
23
article
Z Litovle, 23. září. (Zvl. telegram.) Je určite
nade všecku pochybnost zjištěno, že včerejší provo-
kace a výtržnosti páchány byly najatým lidemza
vedení německé intelligence. Rváčů nejvíce najat
bylo ze Zábřešska a Unčovska, Dnes dopoledne sešl
se na zdejší radnicí členové obecního zastupitelstva
a vážení občané, aby se uradilí o tom, jak pro příšíe
se má zameziti německým vpádům do města a ja
kých kroků nutno podniknouti vzhledem k událostem
včerejším, při nichž tak smutně se proslavil okresn
hejtman Zwierzina. Od 3. hod. odpol. až do večera
bylo náměstí jedním bojištěm. Na všech stranách
doráželi němečtí rváči na naše lidi, každou chviti došlo
k nějaké srážce, cetníci tomu neučinili přítrž. Pozde
večer teprv okr. hejtman telegrafoval pro vojsko
Četníci německé rváče nezatýkali. Bylo jim ukázáne
na několik osob, které házeli kamením, jak dokázáno
ale četníci jich nezatkli, ani jmena jich nezazna-
menali. Proti českým lidem obraceli se »energicky«
když se německým násilníkům opřeli, dal rozkaz
aby četnictvo k Němcům chovalo se s respektem, z
to ostře vystoupilo proti Čechům. Faktum jest, že
celá řada Němců, obviněných našimi lidmi z ná-
silných skutků, dopadených při bombardování zá-
loženského domu, nebyla zatčena. Četníci je pustili.
Tolik jest zřejmo, že slavnost otevření školky uspo
řádána byla jen proto, aby. Němci na české Litovl
mohli se pomnstíti,
Zwierzina
Němec
Čecho
Litovel
obecní zastupitelstvo
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kompromiss ve velkých statcích.
Z kruhů zasvěcených se nám sděluje, že pán
ve velkých statcích netušili, jak trapný učiní
dojem v národě českém felonie, které se do-
pustili ne pouze na národě našem, nýbrž i na
vlastní politické reputaci. Do této ovšem nám
nic není, jinak ale, pokud jde o následky, jež
nezbytně bude miti kompromiss na vývoj naší
věci. Kdo pozoruje, co v politice u nás snad
po dvacet let už se děje, neubrání se dojmu,
že v otázce jazykové postupujeme spíše na zad,
než ku předu. Kulturním pokrokem ovšem na-
bývá jazyk náš každým dnem ceny vyšší, avšak
politikou jsme jazykových práv mnoho nepro-
sadili. Naopak, v poslední době všechno, co má
v této ríši význam,vyhurcováno, mohilispxáno
a seřaděno v šik proti nám. Jen se rozhléd-
něme vůkol, co se děje a jak namáhají se od-
půrci naši, aby zadrželi další náš postup ve
vymáhání toho, co nám bylo v nejsmutnějšt
době úpadku proti právu a spravedlnosti vy
rváno a co dnes Němci prohlásit chtějí za -
svou državu, za majetek, v jehož právem jsou
Němec
25
article
držení. Po ochutnání dostavuje se hlad a ná-
rodní odpůrcové naši nejen že do krve chtějí
se bíti, aby zamezili odvolání výnosu ze dne
17. října 1899, nýbrž mají zálusk také na tak
zvané nařízení Stremayrovo, jímž se upravuje
úřadování ne uenitř, nýbrž na venek,
a které vlastně větší má důležitost, než jazy-
ková nařizení Badenova a Gautschova. Chtěji
míti ve všem úřad německý, uvnitr
i zevně, chtějí dospěti ku prvn
etappě Schönererova program
na poněmčení národa našeho. Av
okamžiku takovém, kdy v nezkrá-
cené platnosti, co provedeno bylo
dne 17. října r. 1899, v okamžiku ta-
kovém spojenec náš z celé třeti ny
vyprázdní zbrojnici svou a vydá
ji nepříteli k volné disposici. Jak
se mohli páni mýlit a jiného přijetí očekávat.
než onoho, jímž byli uvítáni, když se vracel
pokořeni z paláce hraběte Osvalda Thuna
z paláce šlechtice, který by jim mohl býti vzo-
rem, jak národně německým dovede být i ari-
stokrat. Nedalo se ovšem nic jiného očekávat.
Badenův
Gautschův
Schönererův
Osvald Thun
26
article
Generace starých, hrdých, neustupných vymřela
a dnes rozhodují ti, jejichž mluvčím byl mladý
šlechtic, jenž užil slov o tom, že ústava s
vžila, jinak řečeno, že soustava centralistická
nedá se zlomiti a že následkem
toho i marno čeliti germanisaci.
Ostatně snad je to na prospěch českého národa,
co se stalo, snad konečně umlkne již odporná
fráse, že by to jinak u nás dopadalo, kdyby-
chom měli svou šlechtu a že konečně naučíme
se spolehati sami na sebe. Snad se stane poli-
tování hodné jednání velkostatkářů tmelem, který
nás lidové Čechy pojiti bude nerozlučně v jedno.
— Program německé strany nacio-
nální. Strana páně Pradova, která ve vídeňském
parlamentě je sice stranou nejčetnější, jež ale ve
volbách lednových do rady říšské prorazila
v Čechách toliko jediným kandidátem, totiž panem
Pradem samotným, konala, jak jsme se již o
tom zmínili, včera »u modré hvězdy« důvěrnou
sehůzi, kteréž předsedal liberecký dr. K.
Schücker a jemuž v namáhavém úřadě tom po
boku dlel pan Prade sám. Jednáno o slanovisku
strany a jaký byl výsledek těchto úrad? Opětná
kapitulace této strany bez páteře před Schöne-
rerovci. Pan Prade učinil všeněmeckému papeži
Pradov
Prado
K Schücker
Prade
Schön
Čechy
27
article
Schönererovi opět poklonu a nově diskuto-
vaným programem svým páni nacionální Němei
neosvědčili nic než úplnou závislost svou o
libůstek rosenavského rytíře, jenž smýká, jak se
mu zlíbí, nejen svými nejbližšími stoupenci,
nýbrž také ostatními stranami německými. Ty
úzkostlivě pozorujíce, pana Schönerera a každé
jeho hnutí, aby vpravily se bez otálení do jeho
posy, nalezají se rovněž ve kruhu jeho politi-
ckých kouzel, aniž by z toho měly prospěchu
jako jeho nejbližší stoupenci. Především nuceni
byli obnoviti svůj antisemitský štít. Byl jim t
i tam nepohodlným, však pan Schönerer dekre-
toval, že antisemitismua je první podmínkou
zdravého a spolehlivého němectví a pan Prade,
třeba že při tom zuby skřípal, nucen byl se
podrobiti. Pan Schönerer prohlásil dále, že
Němei v Rakousku zasazovati se musí ze všech
sil o přičlenění co možná úzké k sousednímu
Německu. Jaké přičlenění nejvíce by se libilo
panu depossedovanému rytíři, o tom nemůže
býti při jeho povaze pochybnosti. Pan Prade
i v tom se namáhá udržeti se Schönererem
stejný krok. Prozatím ovšem nechce se o nie
jiného zasaditi, než o — společné s Ně-
meckem celní území. Jen v jediné
věci se od Schönerera liší. Žádá totiá
administrativní rozdělení tohoto
království a nechce je pozřít
tedy jediným otevřením úst celé,
za to ale docela v souhlasu se Schönererem
vzpírá se české úřadní řeči v
českém území správním. V té věci
pokořil se Schönererovi nejdůkladněji. Vždyt
je přece znám původní program Pradův a
jeho strany. Tím právě lišili se od liberálů,
že nekladli důraz na interessy a potřeby státu,
nýbrž že upraviti chtěli poměry v Rakousku
toliko s nacionálně-německého stanoviska, že ve
všem měl jim býti rozhodujícím prospěch lidový
a ne prospěch státní. Z příčiny té, jak ně-
kolikráte zjevně a otevřeně pan
Schönerer
Prade
Němei
Rakousko
Německo
28
article
Prade doznal, na vnitřní němčině
v úřadech netrvali, nýbrž připouštěli a
právo nám dávali, v oblasti české zaříditi si vše
dle své vůle a chuti, připomínajíce, že do toho
jim pranic není, jak my si v kraji českém úřa-
dování upravíme. Nyní pojednou hude pan Prade
jinou. Chce míti státní němčinu všude a ve
všem a chce jazyk český z úřadů zeměpan-
ských vyloučiti vůbec. Tak daleko již dospěl
pan Prade ve své politice, hájiti jen práva ně-
meckého lidu a šetřiti při tom práv národů ostat-
ních. Porovnejle jen projevy jeho v zemskémi
v říšském parlamentě, zejmena řeč, kterou měi
naposledy ve Vídni. Pan Prade a jeho stoupenei
chvějí se o mandáty a proto ne — hrr l na
Schönerera, ale hrr za Sehönerere mí
volají. Jestli tím zachrání svou posici, je otázka.
Mnohem rozumnější bylo by, kdyby se sebrali
šmahem se všichni převalili do tábora všenéme-
ckého. Bylo by to aspoň jednání poetivé a zá-
roveň i politické. Neboť jaký je v tom rozum,
děliti se v bůhví kolik stran a chtit v podstatě
totéž ?
Prade
Vídeň
29
article
— Důslednost všeněmecká. Jest známo,
že v programu Schönererově je na prvním místě
národní ryzost. Schöuerer proti všem
ethnickým zkušenostem, že národní smíšenci
jsou silnější, houževnatější a vůbec duševněi
fysicky lepší, trvá na germánské neporušenost
perhoreskuje všechnu cizí krev. Ne-
víme sice, kde by nalezl Němců tak skutečně
čistých, v jakých si libuje. V Rakousku, ze-
jmena v Čechách, by jich nalezl málo, ješté méně
na německém severu na březích Sprévy, Ha-
vely a Labe, tam v nekonečné rovině, kterou
svým pluhem dříve brázdil Slovan, až pod-
maněn byl bojovným Germánem. Však i na
jihu té německé ryzosti pomalu. I tam působily
jednak vlivy slovanské a na druhé straně vlivy
románské, jež německou původnost »znečišto-
valy«. Však domáhá-li se pan Schönerer německé
ryzosti a nechce-li, aby jeho lid byl cizím ži-
vlem porušován, proč usiluje o naše poněmčení,
proč dochovati chce matce Germanii celou tuto
zem, ne pouze její již poněmčené části? Byla
by to podivná »čistota« německá, která by v této
zemi pojala ve svou podstalu krev šesti millionů
»nečistých« Slovanů. O tom zdá se že pan
Němec
Germán
Schönerer
Rakousko
Čechy
Spréva
Labe
Slovan
30
article
Schönerer nedosti důkladně přemýšlel. Proto
učinil by líp, kdyby nás ze své kalkulace vy-
pustil a obrátil se se svou bojovnou kohortou
v jinou stranu, kde jim kynou vavříny, jež ne-
vyrůstají z programové nedůslednosti.
— Posl. Václav Hrubý před svými
voliči. V neděli, dne 22. t. m. odpoledne po-
dával zemský a říšský poslanec pan. Václav
Hrubý v Malých Kunčicích u Mor. Ostravy
zprávu o své činnosti na zemském sněmus
zmínil se také částečně o činnosti na říšské
radě. Poukázal na těžké postavení českých po-
slanců na zemském sněmu slezském a po
jednal o pracích, které sněm v min. zasedání
vykonal. Český lid jest ve sněmu nespravedlivé
zastoupen. Proto žádá řečník rozšíčení volebníhe
práva do sněmu a zřízení všeobeené volební
kurie pro ty, kteří volebního práva nemajt.
V kurii této nevolili by ti voliči, kteří mají
volební právo v kurii jiné. Jest pro všeobecné
a přímé hlasovací právo jak do sněmu, tak
i do říšské rady. Žádá zastoupení dělnictva v
sněmu. Nynější politika česká nalezá se ve
svrchovaně kritickém a důležitém postavení, kdy
třeba nanejvýš opatrně si počínati. Velkoněme-
cká politika má své silné pozadí a český národ
musí vzhledem k tomu svorně postupovati prot
nepříteli. Na konec přijata jednohlasné resoluce,
v níž schvaluje se stanovisko posl. V. Hrubého,
vyslovuje se souhlas s politikou českého klubu
na říšské radě a žádá se všeobecné a přímé
hlasovací právo.
Posl
Hrubá
Mor
V Hrubý
Malá Kunčice
Ostrava
31
article
— K rozdělení diécesí. Pod tímto zk
hlavím přinášejí včerejší »Katolické Listy«,
orgán páně kardinálův, po otálení celé dloubé
týdny trvajícím, následující prohlášení: »Již od
delší doby využitkuje se ustanovení dvou svě
ticích biskupů pražských k roztrušování zprávy,
jakoby administrace arcidiécese pražské se měla
rozděliti dle národnosti. Delší dobu jsme proti
těmto komentářům určitého postavení nezaujali,
protože jsme myslili, že tento klep, jako mnohý
jiný, sám sebou brzy zanikne. Jelikož však tate
věc se bez ustání ohřívá a přetřásá, viděli
jsme se býti pohnuti — informovav še
se na místech povolaných — k po
učení a upokojení veřejnosti stav věci vysvětliti.
Potřebujeme se při tom toliko odvolati na to,
co jsme v záležitosti zamýšleného jmenovánl
světících biskupů v našem listě již před delším
časem přinesli. Hlavní příčinou a účelem nových
světících bískupů byl stav věcí v litoméřické
diécesi, kde, jak známo, ndp. biskup při stárí
78 let a chatrném zdraví jakož i při počtu
více než 1 a půl millionu obyvatelů obojí ná-
rodnosti úřad svůj zastávati musí. Jelikož pak
obstarávání biskupské výpomoci z diécese lite-
měřické samé by se potkalo s velikými obt-
žemi, žádala sama Jeho Eminence na opětnou
prosbu ndp. biskupa litoměřického na patřičném
místě, to jest u sv. Stolice, aby počet biskupů
v Čochách, kteří by v čas potřeby pomoc pe
svatý . Stolica