2
masthead
V Praze, v sobotu dne 21. září 190k
Praha
4
article
Na rnnní a odpol. Iisty
přilohami (Naněný Obzor“ v
středu a „Litorárnl Hlidka
v pátek) předslácí su:
Praze v náninistraci
2 K-
na měsí
6 k —
na čivrt leta . . . . .
s dvojí čenáčkou
na měsle
7k s0n
na čtví leta
ve filislkácht
S K 90n
na něsle . . . . .
Toštont
a měsío . . . . .
na čtvrt lele.
s dvejí zlellkou
ns něsl
kBi
s štzrě. lel
Praha
Litorárnl Hlidek
Naněný obzor
Combi
5
article
O Francii a o nás.
O Francii a o nás.
Orgánu tak zvaných starorakouských
kruhů bylo, jak se podobá, souzeno, aby
prozradil všecek onen neklid, kterýž od
setkání panovníků německého a ruského ve
Gdansku na cestě tohoto do Francie zmítá
nitrem těch kterých politiků vídeňských,a
nemoha jinak, vylévá veškeru svou hořkost
— na národě francouzském, snaže se se
strany jiné při této příležitosti doplniti pro-
jevy výstředních skupin společnosti francouz-
ské. Jak jinak máme poznamenati projev
»Reichswehru«, jenž přesycen jest ve svém
včerejším článku vypočítáváním více mén
všeobecných lidských slabosti, jichž nejsou
prosti ani Francouzové, aby mohl na konec
zvolati v pose nejpřísnějšího Rhadamanta
»Základní podmínkou veškerého přátelstv
jest vzájemná úcta. Kdo v pokoře sklán
hlavu a očekává, stoje se hřbetem shrbeným.
ten zřekl se dobrovolně nejpřednějšího pří-
vlastku přátelství — rovnocennosti.«
Nevěřili jsme svým očím, čtouce tako-
vouto charakteristiku nynějších událostí fran-
couzských, pro niž nejméně odůvodnění
však lze nalézti v důstojném a mužném
znění všech významných projevů, kteréz
z úst povolaných až do tohoto oka-
mžiku byla pronesena za nynějšího pobytu
carských manželů na půdě republiky fran-
couzské. Zejmena všecka místa obapolných
projevů, jež se týkala francouzského vojska
a námořnictva, obsahovala uznání zdatnost
a pokud se týká slov předsedy republiky
Loubeta, spolu i sebevědomí, plynoucí ze
skvělých branných sil mohutné Francie tak
povznešené, že by je ani nejproslulejší vá-
lečník důstojněji a účinněji nebyl mohl dát
na jevo.
Francouz
Francie
Reichswehr
6
article
Či co vlastně mělo se díti ve Franci
při návštěvě věnované zvláště fran-
couzskému vojsku a námořni
ctvu?
Ze starorakouského listu vídeňského
ozvala se tu opět jednou v nestřežené chvil
všecka ona zarputilá zkostnatělost, kteráž
nemůže a nemůže se srovnati s moderním
pokročilým životem, pro niž počíná člověk
teprve baronem, a jež ve francouzském na-
mořnictvu a vojsku pozemním při nynějších
manévrech vidí pouze admirály a generály,
kteří »jsou po většině skromného
původu a jejichž otcově byl
poctiví živnostníci, kramáři, to-
várníci« ll
Může se ozvati na počátku dvacátého
století zaschlejší mumie, než jest duch,
kterýž takovéto názory z dob pánů drábů
vykládá na březích dunajských? Či je tomu
snad tak dávno, co američtí admirálovéa
generálové původu »živnostenského a kam-
nářského« hnali před sebou admirály a ge
nerály, jejichž předkově se čítali mezi nej
hrdější grandy španělské, ať už nemluvíme
o současných anglických lordech v Jižní
Africe a jejich burských soupeřích?
Než věc má i svou vážnou stránku pro
naše poměry vnitřní.
Tušíme, odkud vytryskla tak náhle
ostře nechuť proti francouzskému národu.
Dnes jest tam ve Francii v popředí směr-
jenž octl se v tuhém sporu s některými ře
jižní Afrika
Francie
7
article
holními organisacemi, kteréž se nechtějí pod-
robiti platným zákonům republiky fran-
couzské. Panovník ruský, jakož se ani jinak
očekávati nedalo, může pěstovati styky jen
s oněmi representanty Francie, kteréž tato
sama si v čelo staví; čímž samo sebou jest
vyloučeno jakékoliv mísení ruské do vnitř-
ních záležitostí francouzských. Takto pak
rázem sřítily se všeliké domněnky a snad
i naděje, že pobyt carských manželů ve
Francii zavdá podnět k nějakým takovým
výjevům, jež by čelily proti nynějšímu mini-
sterstvu a nepřímo pomohly na vrch oněm
skupinám, kteréž se počítají k nynější oppo-
sici, a jejichž jednolliví bojovní kohouti za
plavují v poslední době i území rakousko-
uherské.
Nechybíme asi, že tak zvané starora-
kouské kruhy článkem »Reichswehru« podá-
vají oněm francouzským nespokojencům svou
ruku, ba že vyzývají přímo všecek národ
francouzský.
Francie
8
article
Neodolatelná síla vývoje politiky svě-
tové valí se však v tomto okamžiku jiným
směrem; Gdánsko, Dunkerk, Remeš, Com-
pigne, Vitry a Paříž jsou viditelnými sto-
pami tohoto veleproudu, pokoj jest na dlouh
léta zabezpečen a v »čacké armádě fran
couzské spatřuje car s radostí oporu zásad
spravedlnosti, na nichž spočívá veřejný řád,
mír a blaho národů.«
Vůči tomuto mohutnému proudu, jím
nese se nejen dvojspolek, ale i politika císaře
německého, jest za daných poměrů otázka
francouzských bojovných společností řehol
ních přece jenom málo výdatným činitelem.
aby politikové stojící za vzpomenutým časo-
pisem vídeňským mohli na nich zakládat
své rozpočty. Čítí asi sami tuto nesrovnalost
a nedovedli své nevrlosti dáti jinak výraz,
než pochybným úsměškem nad francouz
skými admirály a generály původu demo-
kratického.
A tento duch, jenž v oněch vídeňských
kruzích jest ode dávna domácí a jemuž nyní
řeholníky z Francie k nám putujícími se
dostává pochybné posily, tento duch jest to
jenž týka se velmi vážně i vnitřní poli tiky
v této polovině říše.
Gdánsko
Dunkerk
Remeš
Como
Paříž
Francie
Vitra
9
article
Možná to pozorovati zvláště v posled-
ních, dosud nedosti vyjasněných evolucích
vnitřní politiky cislajtánské, že soustřeďuje
se ve dvou směrech, jejichž ráz jest nejen
německý, k národům slovanským ne
vlídný, ale i velice příbuzný oněm vrstvám
společnosti státní, kteréž nedovedly ani po
všech posavadních neblahých zkušenostech
se vyzouti ze svého kastovního
ovzduší, a státi se opravdu první m
v řadách novověkého demokratického, pokro-
kového, produktivního, lopotícího se lidstva.
Tato nevyjasněná politika vnitřní, jež nyní
provincie církevní v Čechách upravuje podle
účinků vřavy všeněmecké, ona šikuje ve
zvláštní čety a sbory nejen stavy v ysoké,
ale i střední, ona všude na místo velikých,
osvětných a pokrokových ideí klade úzké
hmotné prospěchy tříd, ve volném rozvoji
svém spoutaných nejen vlastní hospodářskou
málomocí, ale i nedostatkem včasné péče
v dobách minulých a neméně i nedostatkem
energie těch, kdož povolání byli zjednávati
podmínky hospodářského rozvoje celku.
Možná, že se podaři této podivné ny-
nější evoluci vnitřní politiky na chvilku na
se strhnouti přízeň mass, ale kam chtěj
postupovati s takovými stavovsky a
třídně rozvířenými silami v době, kdy nej-
přednější evropské velmoci se-
řaďují své šiky k mírnému po-
stupu a výboji na světovém zá-
pasišti plodné, promyšleně a
harmonicky řízené hospodář
ské činnosti?
Těmto obrovským armádám hospodář
ského pokroku chcete čeliti svým několika-
setletou patinou pokrytým úsměchem nad
demokratickými generály a admiraly ?1
Čechy
10
article
Car ve Francii-
Car ve Francii-
Odjezd z Compiěgne.
Caršti manželé věnovali včerejší den závě
rečným manévrům a návštěvě slavné ka tedrály
remešské. Odjeli z rána v 8 hodin z Compiěgne
Nádraží tamní bylo od 7 hodin úplně vyprázd
něno. Ani zřízenci železniční mimo nejnutnějš
personál služební nesměli na perron vstoupiti.
Po celou noc zůstal carský vlak na soissonské
trati státi. Oddil 71. pluku řadového a třice
policistů ho střežilo. Policisté zůstali v jednotli
vých kupé.
Paní Loubetová doprovodila ráno carovou
až do velké předsině zámku. Carová, jež měla
na sobě černý oděv s krajkami a collet téže
barvy — kdežto car oděn byl v uniformu pre-
obraženského pluku, Loubet pak v černý kabát
a černý svrchník — bavila se s paní Loube-
tovou živě do posledního okamžiku. Prostý, ale
důstojný zjev pětačtyřicetileté paní Loubetové,
jejíž ohnivý zrak — jestiť paní Loubetová n
jihu zrozena — dodává celé, poněkud smědé
tváři originálního výrazu, učinil zřejmě na c-
rovou dojem nejpřiznivějšt.
Při vystupování z povozu na nádraží při
hodila se caru nehoda. Zachytiv se
ostruhou o stupátko povozu, klo-
pýtl, ale sluha jeden rychle za-
chytil ho a car se opět rych l
z vedl. V málo okamžicích na to odjižděl už
carský vlak k Remeši. Car stoje u okna uza-
vřeného, obecenstvu neustále salutoval.
Loubetová
Loub
Loubet
Francie
Remeš
Loubetová můj
11
article
Manévry u Remeše.
Přibyv kol 11. hodiny k tvrzi Vitry.
vstoupil car na koně a zajel v obvod mané
vrův. Shlédl zda čtyři armádní sbory při díe
Car tryskem projel obvodem manévrovým, pro-
vázen gen. Brugěrem a stanul tu při nějakém
praporu, onde při škadroně, aby z blízka shlédl
činnost jejich. Pak opět odbočil k některé
batterii a pozoroval tak dlouho výkony, které
jej právě zajímaly. Předmétem manévrů bylo-
Nepřátelská armáda ustupuje od řeky Suippe
směrem přes Remeš na Paříž. Chce ale krýti
ústup svůj zřízením obranné čáry, v níž maj
býti tvrze Brimont, Fresnois, Vitry a Berry. Na
tyto tvrze má ale, aby úmysl nepřítele zame-
zila, celá ostatní armáda vésti útok. Na pra-
vém nejkrajnějším křídle veškeré dělostřelectvo
2. armádního sboru pálilo o překot, aby uml
čelo děla tvrze Brimontu. Útok proveden mě
býti v 9 hodin, ale jelikož hlášen příjezd cara
až na 10. hod., dopřán vojsku poklid, za něhož
si smělo kávu vařit a kouřiti. V 10 hodin pak
Vitry
Remeš
Paříž
Vitra a Berra
12
article
zahájen útok 1. sborem armádním a první di-
visí 20. sboru, jež se k nepříteli rychle blížily.
Útočník dobyl tvrze Fresnois a měl dobýti již
jen tvrzí Vitry a Berry. Konečně všeobecným
soustředným úlokem nepřítel zapuzen i z tvrze
Vitry.
Poslední útok tento skýtal skvostné vo-
jenské divadlo, jež car pozoroval z malého pa-
hrbku. Přes 90.000 mužů, podporovaných 120
děly, zúčastnilo se líčeného rozsáhlého boje
toho. Později dal si car dopodrobna ukázat
sestrojení 7.5 centimetrového děla. Vypálen
z něho velmi rychle za sebou 10 ran na do-
střel 2500 metrů. Když viděl, že dělo na zpět
po ráně vůbec neodrazilo, blahopřál dů-
stojníkům. Zatím přibližila se carova se svým
fofografickým aparátem, kterýž stále při sob
na vyjíždkách nosi, a fotografovala cara podl
děla stojícího.
Po manávrech a po snídani ve tvrzi Vitry
k níž uvnitř šest kasamat bylo přeskvostně de-
korováno, kdežto k vůli kontrastu vnější mo
hutné zdivo a přikopy zůstaly bez dekorace
odjel car do Remeše a navštivil zde radníci
kdež, přes to, že zastupitelstvo má většinu so
cialistickou, uvítán byl hymnou »Bože, cara
chraň« — jakož i slavnou katedralu, kdež
sešlo z okázalého uvítání, poněvadž kardinát
Longinieux, dle konkordátu první po pre-
sidentu co do hodnosti osoba ve Francii, ode-
přel předložiti proslov svůj k caru cens ur
vládní. Však i to již jsme telegraficky zazna
menali. Večer byl car opět již v Com
piěgne.
V Praze, 20. září.
jítkorovat
Bož
Remeš
Francie
Como
Praha
Vitra a Berra
Vitra
jenský divadlo
13
article
Dnešek.
Dnešek.
Po celý dnešek dopoledne byli. Pařížano
v nejistotě, přijede-li car do Patíže čili nic. Pro
jistotu pokračováno v ozdobě ulic, kterými by
ns pravděpodobně jel. Včera ještě odebral se
sám předseda pařižské obecní rady Dauszet do
Campiěgne a žádal za slyšení u m. -presidenta
Waldeck-Rousseaua, ale nebyl jím přijat.
Odevzdal pak navštivenku svou v kabinetní
kanceláři carově a vrátil se do Paříže. Pan
Waldeck Rousseau nepochybně nasadil všechny
páky, aby z této návštěvy nacionalistické
metropole sešlo. Bez vlivu nezůstala asi též
zvěst o attentátu na offieiální vlak, na nějz
prý v noci na včerejšek bylo střeleno. Zpráva
ona, šířená z okoli policejního prefekta paříž-
ského, ukázala se býti pak sice jen plodem
přepjaté policejní fanlasie, jelikož zjistilose
důstojníky spolu jedoucími, že kulatý otvor
v okně vagonu udělán byl už v Paříži,
ale nieméně zvěst o »attentátu« pronikla až
k caru a způsobila zvláště, že bezpečnostní
opatření na dalších vyjíždkách jeho byla značně
sesílena. Třeba že vyvrácená zvěst ta na carské
manžele jistě po určitou dobu účinkem jistým
působila. Neméně pak i dodatek officiáln
»Agence Havas«, že jest »attentát« ten důkazem,
že stoupenci propagandy činu nespí. Ve spoji-
tosti s tím vším jest vznik a účel zprávy
o domnělém »atlentátu« na cara a rozšiřován
její bezprostředně před rozhodnutím carovým
má-li či nemá-li do Paříže jeti, zjevem jistě
velmi podivným, ba zvláštním . .
Některé listy francouzské ujišťují, že ca
odjede z Francie bezprostředně zejtra
v sobotu po snídani, v Remeši po
řádané, před kterouž ovšem koná se velik
přehlidka vojenská; jiné listy tvrdí, že kkn. Urusov
Waldeck
Rousseau
Waldeck Rousseau
Havas
Paříž
Francie
Remeš
14
article
V drobném prodejíe
ranní číslo o sobě . . . za 9
odpolední
. . . . za 2b
sllalkách na venkově-
ranní čjelo. . . . . . . . 10
odpoleduí . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově sapře
Předelscení a insenty přijínsá zdminl-
strace v Marianské ulici č. g
Tam nacházojí ae téš redlakee
tlskárna a ezpedice , Náredlnick Lista“.
Eukopásy se nevracsjí.
Náredlnick List
15
article
bude v Paříži vystřídán panem Nelidovem. U i-
díme ovšem teprv, splní-li se tolo přání pana
Waldeek-Rousseaua, jemuž styky kn. Urusova
s nacionalisty byly vždy trnem v oku.
Veškerá města severofrancouzská jsou z
příčinou návštěvy carovy dekorována. Toliko so-
cialistický starosta města Lillu zamezil dekoraci
i osvětlení. Zakázal také obecní policii, by po-
máhala střežiti za projezdu carova trať želez-
niční, jelikož povinna jest prý konati službu
bezpečnostní pouze v obvodu města.
Telegramy.
Z Complgne, 20. září. (C-B.) Pr
dnešek nebyl dosud ustanoven definativní pro-
gram. Mysli se, že carští manželé budou ve dne
odpočívati. Jistě posnídají v zámku. Dosud ne-
byl projeven úmysl, že prohlédnou si zámek
Pierrepont.
Večer bude veliká hostina, po ní slavnostní
představení, pořádané presidentem na poctu vzne-
šených hosti.
Z Compigne, 20. září. (C-B.) Car
carevna procházeli se dopoledne bez průvodu
v malém zámeckém parku; odpoledne přijali
m-p. Waldeck-Rousseaua a ministra
zahraničních záležilostí Delca sséa.
Různým osobnostem byly povoleny žádané
audience, mimo jiné také generálu Boisdef-
rovi.
Z Compiěgne, 20. září. (C.-B.) Cara
president Loubet pracuji každý ve svých poko-
jích a dopoledne así jich neopusti.
Z Remeše, 20. záři. (»Havas«.) Když
car odjižděje z Compiěgne zpozoroval na ná-
draží generála Brugěra, přistoupil k němu a
pochválil dobré držení vojska, které obdivoval
při návratu.
Nelidov
Waldeek
Rousseau
Lill
Delca ssé
Havas
Brugěra
Paříž
Complgne
Compigne
Waldeck
Compiěgne
Remeš
16
article
R. Z Remeše, 20. září. Kardinál L a-
génieux dal zasaditi do proslulého zvonko-
vého stroje válec s ruskou hymnou, jež hraje
se každou hodinu.
Z Puříže, 20. září. (C.B.) Časopisy po-
ukazují k významu přípitků ve Vitry.
»Le Petit Parisien« píše, že míru-
miovné státy Francie a Rusko jsou si jasno
vědomy své váhy ve světě. Jak car, tak presi-
dent Loubet dali veřejně výraz této legitimní
důvěře. »Figaro« spatřuje ve slovích caro-
vých důkaz, že vidí ve franeouzské armádě
mocnou oporu zásad spravedlnosti, dvojnásob-
nou oslavu rusko-francouzského spolku a jeho
významu, a že poukazoval na jeho mravní pro-
gram. Spojená vojska Francie a Ruska, konči
list, tvoři armádu haagskou.
Také ostatní listy jsou úplně spokojeny se
slovy carovými, pronesenými bezprostředně po
schůzi v Gdansku a tlumočícími jasně ráz
svazků spojujících Rusko a Francii, a projevují
svou radost nad jednomyslnými sympatiemi, které
jeví se v úvahách časopisů cizích.
Z Paříže, 20. zárí. (C.-B.) »Ag. Havas«
prohlašuje zprávy, proniknuvší do ciziny, že na
železniční vlak vezoucí do Compiěgne pozvané
hosty, bylo vystřeleno z revolveru,
za úplně bezpodstatny. Podnět k této
liché pověsti zavdala tato okolnost: Jeden z ce-
stujících zjistil, přijeda do Compigne, že v jedné
tabali v okně byl kulatý otvor, který zdál se
pocházeti od koule. Ale když policejní president
Lépine obledával otvor, přišel k tomu generál
Deloyé, jenž pravil, že on a jeho syn viděli
a zjistili tento otvor již před odjezdem vlalu
Petit Parisien
Figaro
Havas
Deloyý
Remeš
Puříž
Francie
Rusko
Paříž
Aga
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Stratford-on- Avon.
Z prázdninové cesty vypráví Karel Mušek.
Tři a čtvrt hodiny jede se expressem »Eas
and West Junetion Railway«. Rodiště Shakespeu
rovo leží v nejrozkošnějsí části hrabství war-
wiekského a jest středem tak zvané »Shakespearéa
Country«.
Dnešní Stratford ovšem liší se valně o
Stratfordu z doby Alžbětiny, ale stará čás
města posud výborně je zachována. Domy s dře-
věnými arkýři a štíty, s černým trámovím.
střechami a střiškami malebně lámanými a okny
starožitně einovanými jsou tu ještě hojně za-
stoupeny. Staroanglické hostince jako vystřížené
z Diekensových románů vábí svými facadam
i malými pokojiky s dřevěnými stropy.
Karel muška
Stratford
Avon
Eas and West Junetion Railway
18
article
Nové části města tvoří většinou rodinné
domky a villy známého anglického slohu, čer
vené s úpravnými zahrádkami napřed i v zadu.
Na jméno Shakespearovo narážíte všude
Poprsí básníka z kostela sv.-trojického opako
váno na každém druhém domě. V hostincíeh
i v soukromých domech není krbu, aby na něm
neb nad ním nevisel obraz slavného rodáka
Hötely, pivnice, banky, divadla, vše se dovolává
jmena velkého dramatika. Za to však ani jedna
ulice, ani náměsti nejsou dle něho pojmeno-
vány. Město žije v blahobytu, žíje doslova z
Shakespeara. Obě dráhy »East and Weste
i »Great Western Railway« nestačí po celý rok
dovážeti sem cizince, nejvíc Američany. Co rok
v dubnu koají se ve zdejším divadle oslavy
na paměť narozenin světového genia. Zvláštní
vlaky z Londýna i okolí dovážejí sváteční obe-
censtvo. Témto slavnostem děkuje Stratford svoj
vzrůst. První konala se r. 1769. Tuto řídil sám
David Garrick. Slavnosti opakovány v leleeh
1827, 1830 a 1864 a od r. 1879, kdy za-
hájeno nové divadlo, konají se každý rok. Strat
fordanům to hezky vynáší. Třeba však doložiti
že ani za velkého návalu cizineů nebývají ceny
nikterak přemrštěny. Zvláštní komitét svědomilě
se stará o to, aby žádný z návštěvníků neodnáše
si z města špatný dojem.
Shakespearův
Hötet
Shakespeare
Američan
Garrick
Londýn
Stratford
East and West
Great western Railway
19
article
Průmysl a obchod stratfordský, myslím, že
zabývá se výhradně Shakespearovskými památ-
kami. Pohlednice, alba, papír dopisný, všeliká
vydání Shakespearových děl, obrázková i bez
obrázků, úžasně levná, sošky, poprší, lžíčky.
talíře, vásy, krabice, dýmky, Shakespearovy
domky atd. Vše, nač sáhneš, oč okem zavadíš.
připominá podobu či jmeno muže.
V kostele sv. Trojice nabízejí Shakespearov
skou známku poštovní. Psaní neb lístek známkou
frankovaný dojde do celého světa. Známka z
60 krejearů rak. číslal
Rodný domek básníkův, zvaný obecn
»Birthplace«, nalezá se v Henley Streetu. Je
nyní úplně osamocen. Patrně k vůli bezpeč-
nosti. Zevnějšek byl mnohokráte opravován, ale
staré trámoví, okna a vikýře mají původní vze-
zření. Železné mřižoví vede ke hlavním dveřím,
které na zazvonění se otevrou a vstoupíš do
prvé místnosti. Slouživala za kuchyni. Úzk
dřevěné schody vedou nahoru. Z malé předsíně
vchází se do rodné svělnice básníkovy. Pokoj
připomenul mi rodnou světnici Mistra Jana Husa.
Táž nepatrná, nízká prostora zde ve Stratfor
jako v pamálném domku v Husinci ! Strop pode-
přen úzkými železnými pásy, aby se nezřitil,
podlaha vyšlapaná, stěny poškrabány nesčetným
jmeny.
Průvodčí upozorňuje na jmena M. Thacke
raye, herců Edmunda Keana a Brookse. Na
okně diamantem vyškrábáno jmeno sira Waltra
Scolta. U zdi stojí dvě vyřezávaně židle, star
pult, stůl a na něm pěkné poprsí Shakespea-
rovo. Vedlejší pokoj, »Woll Room«, byl skla-
dištěm vlny otce Williamova. Na stěně visí tal
zvaná »stratfordská« podobizna básníkova. Nen
však starého data.
Druhá čásť domku chová Shakespearovo
museum. Nejvzácnějším předmětem jest tu část
starého školního pultu, u néhož básník jako
školák sedával. Pult ten sem přenesen ze stare
»Grammar school«.
Shakespearův
Hus
M Thacke
Kean
Brooks
Waltr Scolt
Williamův
Henley Street
Nen
Woll Room
Grammar school
20
article
Dále zlatý pečetní prsten, pohár z benát-
ského skla, krátký kord, přesky ze střeviců,
mnoho památek města se týkajících a několik
dopisů členům shakespearovské rodiny. Ani je-
diný však z ruky Williamovy, ba ani jediný
podpis jeho. Nejvzácnější je dopis Richarda
Quinele, otce manžela Shakespearovy dcery Ju-
dithy. Ve zvláštní ohnivzdorné cassetě nachází
se první výtisk foliový dramatických děl z roku
1623. V knihovně kromě mnoha obrazů starého
Stratfordu a několika podobizen visí hlavní skvosti
podobizna Shakespearova z r. 1603, rovně
umístěná v železné skříni
Za domkem rozkládá se zahrada, kde se
značným nákladem pěstovány jsou stromy
květiny, o nichž básník ve svých hrách s
zmiňuje.
Zajímavou jest budova staré »Grammat
school«, spojená se starodávnou kapli a bývalou
radnicí: »Guild Halle«. Sem chodil Shakespear
v létech 1571—1578. V přízemí je rozsáhlá
místnost, jež sloužívala za shromaždiště ik
různým slavnostem.
V městských papírech čte se, kterak Joh
Shakespear, smírčí soudce (otec Williamův).
r. 1569 zval honoraci města k divadelnímu
představení, pořádanému v Guild Halle. Pravdě.
podobno, že mladý Shakespeare byl přítomen.
Točité schody vedou do prvního patra do velk
místnosti, kde bývala škola. Stropu není. Na
černých vyřezávaných trámech spočívá střecha.
malá okna, vždy dvě pohromadě, zasazena jsou
do zdi, dole dřevem vyložené. Na severní stran
přiléhá ke stavbě »Guild Chapel«, kaple v go
tickém slohu, s věží a cimbuřím. Pochází ze
XIII. století a je ve svém původním slohu za-
chována. Nebyla ještě nikdy opravována.
Williamův
Quinele
Shakespearův
Joh Shakespear
Shakespeare
Stratford
Guild Halle
Guild Halle
Guild Chapel
21
article
Naproti je neméně historický dům, »Nev
Place«, místo, jež zakoupil Shakespeare po svém
přesídlení z Londýna. Starý domek přestavěl
rozšířil. Zde ztrávil poslední léta a zemřel
Dnes je zde umístěn sekretariát společnosti pro
zachování Shakespearových památností.
V zahradě za domkem stojiš na posvátné
půdě. Zde scházival se Shakespeare s přátel
Ben Jonsonem a Michaelem Droytonem, zde
básník rád prodléval mezi květinami.
Studna s výbornou vodou, sousoší, daro
vané městu, zdobivší dříve průčelí Shakespea
rovy gallerie v Londýně, kámen z původního
domu, jenž zde stával, a sloup z první stavby
stratfordské radnice, vše s příslušnými nápisy.
zvyšují památnost zahrady.
Také náš hotel »Falcon« je budova vysoce
zajímavá. Prastará stavba s podivnými okny a
dřevěnými stropy. Zde prý Shakespeare mnohou
veselou chvilku se svými přáteli strávil. I po-
slední dny před smrtí prý zde vesele prožil.
V téže ulici nachází se dům »Five Greblese
(»u pěti štitů«), zvaný tak dle pěti štítů na
střeše prazvláštního tvaru. Je z nejkrásnějších
a nejstarších budov města. Spojen je s hotelem
»Shakespeare«, taktéž starou stavbou, jejíž
pokoje, opatřené překrásně vyřezávanými dřevě-
nými stropy, nažvány jsou dle různých dramat
Shakespeare
Shakespearův
ben Jonson
Michael Droyton
Falcon
Něva
Londýn
Five Grebles
22
article
Shakespearových. Stěny téměř posety jsou obrazy
a podobiznami s autograřy vynikajících literátů
státníkův a herců.
A nyní k perle Stratfordu, k místu, o pra
vosti jehož původu není žádné pochybností
k památnému kostelu »Holy Trinity«. Sem k
hrobu velkého rodáka soustřeďuje se hlavní z
jem přečelných poutníků! Však by kostel za-
sluhoval návštěvy i kdyby nebyl jinak památ
ným, již pro svoji krásu a polohu. Stojí na
velkém starém hřbitově, ovšem již neužívaném
Široká, stinná alej tisových stromů, r. 1690
vysázená, vede ke hlavnímu vehodu. Jiná cesta
»Jubilee Walk«, zřízena r. 1887 za jubilea krá
lovny Viktorie se strany druhé.
Shakespearův
Široká
Stratford
Jubilee Walk
Hol Trinita
tisový strom
23
article
Chrám má půdorys latinského kříže, pře
krásná gotická okna a plochou střechu s cim
buřím. Architektura jeho, z různých dob pochá-
zející, není stejná. Nejstarší je véž s vysokou
špicí ze století XII.
Vstoupivše, nejprve ubíráme se k hlavním
oltáři západní části kostela, ku proslulému
hrobu. Sedm kamenných desk na širokém stupn
oltáře označuje hrobku rodiny Shakespearovy
Druhá deska po straně evangelia náleží básníku
první ženě jeho Anné, zemřelé r. 1623. N
téže straně na zdi umistěno známé poprsí
Básník zobrazen an píše, maje na podušcev
levici svitek papíru, ve druhé ruce brkové péro
Poprsí zhotoveno amsterodamským sochařem Ge-
rardem Jansenem sedm let po smrti básníkově.
Tvář formována prý dle masky sejmuté s tváře
zesnulého.
V jižní části lodi ukazují starou křtitelnici
kamennou, z níž byl Shakespeare dne 26. dubna
1564 pokřtěn. Ve staré farské registratuře, cho-
vané pod sklem možno čísti křestní i pohřební
zápisy:
»April 26. Gulielmus, filius Johannes
Shakspeare«
a r. 1616:
»April 25th. Will. Shakspeare, Gent.«
V obou případech vynecháno u jména první
e. Rovněž pod sklem je stará bible se zbytkem
řetězu, jímž byla uzavírána. Odtud jméno
»Chain Bible«. Tištěna je r. 1611. Dvě tlust
knihy pro zápis cizinců vyloženy jsou na pultě.
Jedna určena výhradně pro Američany.
Kostel má překrásná malovaná okna, jedno
darováno americkými návštěvníky, značí sedm
věků muže ze hry »Jak se vám libi?«; jiné
zvané »American Windou«, darované, rovněž
Američany, s výjevem z bible a řadou figu
mezi nimiž Amerigo Vespucci a Krištof Co-
lumnbus.
Ze hrbitova, plného náhrobků a památníků,
je rajská vyhlídka na prolější přeh. Zde na
terrase Avony Longtellow napsal svoje krásné
verše na Shakespeara.
Shakespearův
Jansen
Shakespeare
26
Johannes Shakspeare
Američan
Vespucci
Longtellow
Gent
Chain
Avon
American Winda
th
Krištof Companylumnbus
24
article
Protějškem ke kostelu sv. Trojiceje
Shakespearovo »Memorial Theatre«. Založeno
bylo r. 1877, v den 312. narozenin básníko-
vých. Ve dvou letech budova dostavěna. Di-
vadlo náleží zvláštní korporaci, jež čítá mezi
svými členy i Sira Henryho Irwinga a jiné členy
londýnských divadel.
Budova jest z červených cihel ve slohu
volné goliky, divadlo samo jest oválové, dle
vzorů starého londýnského »Globu«, kde Shakes-
peare hrával. Ve hlavním vestibulu budovy
socha Shakespearova, tesaná dle pomníku ve
westminsterském opatství: na podstavci hlavy
Richarda III., Jindřicha V. a královny Alžběty.
Biblioteka divadla pozůstává výhradně, ze spisů
shakespearovských. Od nejstarších foliových vy-
dání z r. 1623, 1632, 1664 a 1685, až po
dnešní dobu všechna anglieká a americká vy-
dání zde umistěna. Celá biblioteka spisů a roz-
borů, úvah a výkladů, kollekce cizích překladů,
v pěkných vazbách do více jak 30 jazyků.
Mezi nimi řada slovanských cyrilikou i latinkou.
Z východních hebrejský, indický, čínský
perský
Poněkud zklamán, že nevidím překladu če-
ského, obracím se na hibliotekáře o katalog.
Tu však zeela správnou češtinou stojí zane-
šeno:
Dramat. díla Will. Sbakespeara, přeložen
J. Malým, Čelakovským, Douchou a J. J. Kolá-
rem. Staré vydání Musejní Matice. Nepochybuji,
že i nové vydání bude do Stratfordu zasláno,
jakmile bude ukončeno.
Mimo jiné památky po anglických hercích,
je tu i lebka, již užíval John Kemble v »Ha-
mletu«, kordy, střevíce po Garrickovi a pod.
Krásné schodiště s malovanými okny a miniatur-
ními obrázky scén Shakespearových na stěnách,
vede do obrazárny. Krášná kollekce portrétů
básníka, podobizen herců i hereček v charakte-
rech ze Shakespeara, poprsí a soch. Velká po-
dobizna hraběte ze Southamptonu, Shakespearo a
přítele.
Z herců Edmund Kean, Garrick, Kemble,
Trojicej
Shakespearův
Henry Irwing
Richard
Jindřich
Will
J Malá
Čelakovský
Doucha
Kolá
Kemble
Garrick
Shakespeare
Kean
Stratford
Southampton
Glob
Biblioteka divadlo
Matica
Memorial Theatre
královna Alžběta