1
masthead
20. září 1901. Císlo 260
4
article
Organisace českého učitelstva, čítající
12.000 zdatných a nezištných národních pra-
covníků, vysílá několik svých členů, by služby
své, již mnohokráte oceněné, národu nabídli
o přízeň voličstva se ucházeli. Učitel vychovává
nejširší vrstvy obyvatelstva, žije stále mezi li-
dem, zná jeho potřeby i tužby, nestranně po-
suzuje poměry i byl by nejlepším tlumočníkem
na sněmu všem, zvláště však třídám pracu-
jícím. Řečník slibuje, bude-li poctěn důvěrou
voličstva a zvolen, že chce s veškerou píl
a nejlepší vůli ku prospěchu milého národa
svého pracovati. — K dotazu dřive již učině-
nému, slibil p. řečník, že v připadě zvolení
vstoupí do klubu národních poslanců svobodo-
myslných.
Po skončení této kandidátní řeči, jež byla
za nejhlubšího klidu a s živou pozorností vy-
slechnuta, přihlásilo se o slovo několik stou-
pénců strany agrární, kteří mluvili ve prospěch
kandidatury agrární, s čímž zase uvědoměl
stoupenci strany svobodomyslné nechtěli sou-
hlasiti. Tu stalo se, že třeba několik osob mlu-
vilo najednou, čímž povstal značný hluk, takže
předseda schůze, pan Václav Horák, nájemee
velkostatku v Těnovicích, vyzval přitomné, aby
volil každý dle svého nejlepšího vědomi a svě-
domí a schůzi ukončil.
Horák
Těnovice
národní poslanec svoboda
5
article
Po ustoupení pana dra. Dyka z Plzně o
zdejší kandidatury jest situace pro p. říd. Tučk
příznivá i jest třeba, aby všichni upřímní stou
penci národní strany svobodomyslné horlivě
práce se ujali a přičinili se, aby mandát tento
i nadále straně svobodomyslné zachován
zůstal.
Z Opočna. Ve schůzi voličské 15. zář
konané, voličové stavu rolnického, živnosten
ského a jiných povolání v Opočně, četně shro
máždění zástupci většiny měst venkovské sku-
piny novoměstské a velké části obeí okresu opo
čenského, projevili ve svých řečích přesvědčení,
že jen ten vhodným poslancem pro skupinu
býti může, kdo pro veškeré vrstvy národní
a zvláště pro těžce zkoušený stav rolnický
živnostenský vůbec a okresu volebního zvláště
vší silou pracovati a zájmy jeho na sněmu há-
jiti chce a dovede bez ohledu na to, kterému
povolání sám náležl. Poslancem skupiny může
býti jen muž lidový o zájmy osvětové, svobody
lidové a neodvislost stavu soudcovského se za-
sazující, krátče muž pokroku milovný, který té
dle sil svých zbytečný militarismus a snaby
zpátečnické potírati chce a k tomu svým vzdě-
láním a zkušenostmi dostatečné průpravy
schopnosti má. Jen při vzrůstu duševní, osvělové
a hospodářské mohutnosti veškerého lidu lze
očekávati, že též národu a království našemu
dostane se práv mu zadržovaných a kýžené sa-
mostatnosti v mezích tohoto soustátí. Mužem
takým účastníci k různým směrům a stranám
politickým náležející shledali p. MUDra. J a na
Dyk
Mudra
Plzeň
Opočno
Opočeň
6
article
Dvořáka, lékaře a okresního sta-
rostu v Opočně a vzdor steskům na ne-
důslednosti některých poslanců strany svobodo-
myslné prohlásili ho z vlastního podnětu za
svého kompromisního kandidáta.
S návrhem svým na kandidaturu čistě agrár-
nickou p. Beneše zůstal redaktor místního agrár-
nického listku a nevolič p. Pavlik osamocen.
Také na schůzi, kterou téhož dne do obce
Čánky svolali stoupenci strany agrární, byla
přijata kandidatura p. MUDra. J. Dvořáka.
Výbor hospodářského spolku opočenského ve
své schůzi téhož dne konané, usnesl se jedno-
myslně taktéž na kandidatuře p. MUDra. Dvo-
řáka. Pokud na základě bezpečné informaee
víme, p. Dr. Dvořák volbu za poslance pro
zdejší venkovskou volební sku pinu neodmítne.
Dvořák
Beneš
Pavlik
Mudra
J Dvořák
doktor
Opočeň
strana svoboda
hospodářský spolek opočenský
7
article
K otázce reformy dívčích mě-
sťanských škol.
Za příčinou dotazů o zamýšlené reorgani-
saci dívčích škol měšťanských navrhuje
výbor »Spolku českých učitelek
v Praze« přizpůsobuje se částečně ná-
vrhu »Jednoty učitelstva měšťanských škol če-
ských« následující:
A. O škole dívčí měšťanské.
1. Měšťanská škola dívčí budiž zalím roz
šířena na číyří ročníky.
2. Učebná osnova měšť. škol divčích budi
rozšiřena o vyučování algebře, jazyku francouz
skému a ruskému, domácímu hospodářství, vy
chovatelství a slušnému obcování s lidmi.
3. Při vynčování na měšť. školách budi
přihlíženo zvýšenou měrou ku praktickým po-
třebám a budiž zachován dosavadní způso
učiti v soustředných kruzích.
4. Počet žákyň v jednom ročníku školy
měšt. nechť nepřesahuje 50; žákyně nechť při
jímají se bez ohledu na bydliště rodičů.
5. Podmínky ku přijetí žákyň do měšt
škol buďlež přísnější, než dosud.
6. Absolventky škol měšť. buďlež posta-
veny na roveň absolventkám nižších ško
středních.
7. Budiž vydán zvláštní organisační statu
pro školy měšťanské.
8. Měšťanské školy nebuďlež spojovány
s obecnými školami pod jedním ředitelstvím.
B. O učitelstvu dívčích měšťan-
ských škol.
Praha
spolek český učitelka
8
article
1. Odborné učitelky měšť. škol vzdělávejt
se na vysokých školách.
2. Vyučování cizím jazykům (německému.
francouzskému, ruskému), zpěvu a tělocviku při
děleno budiž zvláštním odborným kvalifikovaným
učitelkám.
3. Pro školy měšťanské zřízen budiž zvláštn
inspektorát.
4. Učitelské sbory měšť. škol mějtež při
měřený vliv při schvalování učebných kniha
pomůcek.
5. Služebná doba na školách měšť. nech
činí 35 roků.
6. Týdenní počet hodin na školách měšt
budiž takový, jako na školách středních.
7. Učitelky divčích škol měšť. mějtež své
zástupkyně ve všech školních úřadech a kor-
poraeích.
8. Na čtyřtřídní dívčí škole měšť. (bez po
boček) budiž uslanoveno kromě ředitelky—ře
ditele a katechety nejméně 5 učitelek, nepo-
čítaje v to industriálních učitelek na té které
škole měšťanské.
9. Ředitelkami, po případě řediteli dívčich
škol měšť. ustanovováni buďtež jen ti, kdož na
měšť. školách více let jako odborné učitelky.
odborní učitelé působili.
10. Učitelkám dívčích měšť. škol budi
zákonitě zabezpečeno, aby mohly přestupovat
na školy odborné a ústavy učitelské.
11. Učitelkám měšť. dívčích škol nálež
zákonitý titul »odborná učitelka« a příjmy při
měřené jich vzdělání i práci, jakož i významu
škol měšťanských.
Z výboru spolku českých učitele
v Pra z e.
Božena Tesařová,
starostka.
Tesařová
ústav učitelský
výbor spolek český učitel
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“,
— Dohoda k volbám za účelem
společné obrany práv národa. Sděluje
se nám z výkonného výboru: Zástupcové
výkonných výborů národní strany svobodo-
myslné a strany národní uznávajíce, že ná-
sledkem útočného vystupování německých
stran proti národu českému tlak událostí
nutí všecky upřímně vlastimily, aby se
sjednotili za účelem společné obrany
práv národa a vlasti, tak aby společné
zájmy celého národa, jeho státoprávní
stanovisko i národní práva, jeho politi-
cké, kulturní a hospodářské prospěchy
společným úsilím důrazně byly hájeny a ku
platnosti přiváděny, usnesli se ve srozumění
s politickými přáteli svými a s ohledem na
převážné smýšlení v kruzích voličských, uči-
niti pro nastávající volby do sněmu zem-
ského dohodnutí, podle kterého jedna každá
strana postaví kandidáty v určitě vyzna-
čených volebních okresích za účinné pod-
pory obou stran při nastavajících sněmovních
volbách a obrátí se k voličstvu se samo-
statnou kandidátní listinou a volebním pro-
voláním, ve kterém na společný postup
v otázkách svrchu naznačených zvláštní důraz
bude položen.
Hlídek
výbor národní strana svoboda
10
article
Z tohoto prohlášení, o jehož významu
dosahu na úvodním místě pojednáváme, zřejmo
jest, že dohoda mezi zástupci výkonného vý-
boru národní strany svobodomyslné a zástupe
české strany konservativní pro nastávajíe
volby do sněmu král. českého je holovou udá-
losti. Dlouho trvalo, než dospělo se k určitému
výsledku. Úvod dán byl řečí posl. dra. IIerolda,
ve svatodušní sobotu pronesenofi v klubu ná-
rodní strany svobodomyslné, další podnět přiše
z lůna strany staročeské. Nejedna porada vý
konného výboru národní strany svobodomyslné
od svatodušních svátků byla buď úplně neb
aspoň z části věnována otázce dohody mez
oběma stranami. Již zásadní návrh na kompro
misní vyjednávání narazil na silný odpor ně
kterých členů výkonného výboru, ale byl schvá
len jen nepatrnou většinou. Mezi tím sešly se
komitéty obou výkonných výborů a zasedaiy
jejich subkomitéty. Byly chvíle, kdy rozbor
momentanní situace připouštěl úsudek, že s do-
hody sejde. Tato možnost nebyla vyloučena ani v
středu, kdy výkonný výbor nár. strany svobodo
myslné jednal o otázce dohody znova a kdy svým
delegátům v kompromisním komitétu definitivně
vyměřoval cestu ke konečnému rozhodování
v mezích a dosahu řády strany připustnýcha
kdy určoval hranice jejich cesty. Nikoli libo-
volně, nikoli samostatně, nikoli bez předchozíh
šetření ve volebních skupinách, jež mohly
v úvahu býti vzaty. Ve středu po pětihodinné
úradě dána byla direktiva ke včerejší schůz
komitétu, složeného ze zástupců obou výkon-
ných výborů. Schůze ta konala se v menším
sále Zemské banky a trvala od 4. hodiny odpo
lední do 6. hodiny večerní. Za výkonný výbo
národní strany svobodomyslné zúčastnili se pp
prof dr. Čelakovský, JUDr. Berold, Heřman
doktor
Čelakovský
JUDr
Berold
Heřman
národní strana
národní . strana svoboda
11
article
Janda a JUDr. Václav Škarda, za výkonný vý
bor strany staročeské pp. JUDr Karel Matinš
JUC. Jan Sedlák a JUDr. Jindřich Šolc. P
dvouhodinné debaté bylo dosaženo shody. Pri-
spělo k ní valnou měrou přesvědčení, že jo
třeba společného jednotného pochodu če-
ského proti německému tlaku, vykonávanému
na celý stát, jakož i právě uzavřený kom-
promis mezi konservativním a ústaváckým
velkostatkářstvem v království českém. —
Na schůzi komitétů byl kompromis ten podro-
ben kritické úvaze, a zástupcové obou stran
vyslovili se o něm nepříznivě. V důsledku ne-
příznivé kritiky velkostatkářského kompromisu
konservativně-ůstaváckého vyplynul další důvod
pro uzavření dohody mezi stranami českýmia
jich koncentrace. Na schůzi komitétu obou vý-
konných výborů probrána byla také otázka man-
dátů a kandidatur. Pokud jde o mandáty, na
počet jich hlavní váha kladena nebyla; poku
jde o kandidatury, jsou povahy většinou místní.
Výsledek včerejší schůze předložen bude výkon-
ným výborem valné schůzi důvěrníků národní
strany svobodomyslné, která ještě v tomto mě-
síci bude se konati.
Janda
JUDr
Škarda
Matinš
Sedlák
Šolc
12
article
— České hospodářství. Poukázali jame
již k nejnovějšímu německému švindlu, kterým
má býti dokázáno, že roztržení Čech prospěje
Němcům též finančně. Buď že nebudou nucen
tolik přispívat k různým zemským účelům, jako
nyní, neb že za peníze své budou moci mnohem
více vykonati na své osvětové a hospodářské po-
vznesení. Dokazují také, jak vzorně prý hospo-
dařili kaceřovaní němečtí liberálové, za jejich
panství v Čechách že obnášela zemská přirážka
o 16 procent měně než nyní a že svým če-
ským nástupcům odevzdali zemi nezadluženou.
kdežto nyní má 42,600.000 K dluhů a při tom
ještě deficit asi 6,000.000 K, který úplným pro
vedením zákona o zvýšených platech učitelskýeh
vzroste aspoň na 16,000.000 K. Tak prý Čechové
hospodaři. Že ale průběhem toho »českého ho-
spodářství« provedeno již jedno zvýšení platů
učitelských, o něž zasazovali se Němci zrovn
tak, jako Čechové, to páni neuvádějí. Rovněz
mlčí o zemské akci železniční, která rovněž po-
hltila milliony a dojista že na prospěch země
a v zájmu jejího hospodářského rozkvětu. A že
by byli kdy Němci proti této akci protesto-
vali, jí se vzpírali, železnice odmítali, o tom pra-
nic nevíme. Naopak, brali oběma rukama a sta-
věli o přítrž. A nyní na české hospodářství sva-
lují vinu, že rozpočet zemský končí deficitem.
Co vykonáno v zájmu meliorace, co v interesu
hospodářského a odborného školství, o tom ná
Němec
Čecho
Čechy
13
article
rodní odpůrci jako by nevěděli. V Čechách pro
se plati dvakrát tak velká přirážka, jako v Dol
ních Rakousích] Kdybychom měli v Čechách
Vídeň, nebylo by zapotřebí poplatnictvo tak za-
tižiti, jako se děje. Do našeho hlavního města ale
všechno se tak nežene, jako do hýčkané Vídně.
jíž všomožně se nadhání a která sama jako
polyp všechno vyssává. Tak skandální panují
poměry u nás, že některé lokální dráhy české
ve Vídni platí daň, poněvadž tam sídlo jejich
správy. Jakýsi dr. Wieser vypočetl prý, že Němei
v Čechách plati 57.6 procent, Čechové ale pouze
42.4 procent osobní daně z příjmů. Z toho
patrno nejlépe, komu se újma děje. Genialní
němečtí finančníci vyvozují, že poměr takový je
i u jiných daní. A na nesmyslném tomto předpo-
kladu vypočítávají, mnoho-li platí Němci a Če-
chové přímých daní vůbec, jaké tedy ol-
vádějí přirážky a co se jim z přirážek těch
nazpět vrací. I kdyby výpočet Wiesrův byí
správný, nebylo by to nijakým měřítkem pro
vyšší daně ostatních, to dokazovati může jen
naprostý ignorant ve věcech finančních. Jak
vůbec počítají, patrno nejlépe z příkladu, jejž
uvádějí při obecném školství. Jakkoli prý platí
daní více než Čechové, dostává prý se jim ze
zemských peněz k účelům školním jen 40 pro-
cent všech výdajů, kdežto nám Čechům 60 pro-
cent. Strašná to nespravedlnost. Že ale je Čechů
v Čechách i při německém počítání 65 procent,
Němeň ale jen 35 procent, je přece známo aže
tedy i dle doznání německého jsme o 5 procení
zkracováni, národním odpůreům naším dle všeho
známo není.
doktor
Wieser
Němei
Čecho
Němec
Wiesrův
Čechy
Dolo
Rakousy
Vídeň
14
article
— Němci a židé. Oněm židům, již hlav
ními byli pomahači Němcům proti nám, oněm
židům, bez nichž byli by Němci, zejmenav
Praze, stali se činitelem naprosto bezvýznam-
ným, oněm židům, kteří jsou hlavními podporo-
vateli německého, nám nepřátelského lisku, již
dětmi svými plní německé školy, již udržují
německé divadlo a všechen německý život, do-
stalo se nyní i z té strany německé náleži-
tého vděku, na jejíž »liberalismus« a nábo-
ženskou snášelivost stavěli hrady. Oznamuje se
totiž se strany kompetentní, že voleb n
výbor německé strany pokrokov
všemi hlasy proti dvěma hlas ům
zástupců pražských na tom se
usnesl, aby z volebního provolán
vynecbáno bylo tentokrát obvyklé
misto, čelící proti antisemitis m
a lichoticí židům. Toť se ví, že jeto
voda na všeněmecký mlýn a že všeněmecké
listy mnou si nad usnesením tím ruce, dokazu-
jíce, že je to liberální kapitulace a zároveň
pokus židovakých dosud pokrokářů sblížit s
s protižidovskými nacionály. Nacionálové tím
popuzeni však protestují, že by se tím cos
v poměru jejich k liberálům změniti mohlo
Nacionálové prý dobře vědl, že pokrokáři za-
přeli židovstvo jen v nejkrajnější nouzi a že
skutkové jejich nedají se nijak srovnali s tím
co mluví snad a co zamlčují. Nacionálové prý
dobře zapsáno mají datum protiklerikálníh
sjezdu litoměřického, v kterýžto den pan dr
Funke z Litoměřic zmizel, aby navštivil a svou
reverenei učinil žateckým židům. — Faktem
ale zůstane, že přes namahání německého ka
sina němočtí liberálové židy tentokráte zapřeli.
Němec
Funke
Praha
Litoměřice
15
article
Zdali pak tito konečně procitnou a zdali pakse
ujme v nich konečně lepší poznání? Budou i na
dále přisiuhovat Němcům, dají se i na dále
zneužívat proti nám? Bláhová domněnka, že
obráti. Židě v Evropě k žádnému národu tak
nepřilnuli, jako k Němcům. Lpí na nich jako
kliště. Nejen že židé ve všech zemích slovan
ských jsou vlastně — nehledě k jejich plomen
nému původu — Němci, také židé ve Franci
a v Anglii mnohem více lnou k Němcům, než
k národu, v jehož středu žijí. Je to zvláštním
úkazem, že Němectvo zalibilo se židům nejvlce
To je ale také vysvětlením, proč antisemitismu
nemohl se nikde jinde zroditi, než v Německu
Reakce proti židovstvu vzniknouti musila ne
zbytně tam, kde židovstvo bylo nejzdomácně
lejším.
Němec
Evropa
Anglie
Německo
16
article
— Volební předehry agrárnické. Ob-
drželi jsme následující připis, podepsaný »vylé
čeným agrárníkem«: »Minulého úterka seál
se budoucí — dá-li pánbůh — agrární po
slanci »u Štajgrů« v tak zvaných novoměst-
ských sálech k přátelskému dohovoru a já, ač
koliv nejsem obmyšlen hodnosti agrárního kan-
didáta, svezl jsem se s sebou a nelitoval jsem
toho. Bavil jsem se lépe, než kdybych byl na-
vštivil Šmídův chantant. Především musím sdělit,
že zábava byla velice bouřlivá a bratrská, nebo
pánové nadávali si » . . . .« (následuje jméno
jistého užitečného pomoeníka orby, který krá-
čívá vždycky před pluhem. R.), tak tedy ne-
může se o důvěrnosti všech přítomných ani po-
chybovat. Hlavní pokřik zavínili ti pánové, kteři
by rádi také přišli k poslaneckému mandátu, ale
výboru se do počtu nevejdou, vypadalo to, jako
když se sejde přátelstvo k projednání pozůsta-
tosti. Mnoho nescházelo, a hnedle by bylo došlo
k šrůtce, ruce už byly vzhůru a tuze blízko
kolem uši hádajících se. Obzvlášť neměli dalek
do rvačky pánové Kédl Zázvorka s p. Pražákem,
svatým duchem a hlavním spolupracovníkem
pana posl. Hrubého. Pan Pražák, od něhož má
prý jeden radikální doktor v kapse úpis s ne
pěknými podmínkami, bral do ochrany realisty
před p. Zázvorkou, ježto o nich velmi nelicho-
tivě mluvil a při tom si leceos neberného řekli.
Šmídův
Kédl Zázvorka
Hrubý
Pražák
Zázvorka
Ob
17
article
Pan Pražák, když mu došly argumenty, spustil
srozumitelně a sdělil panu Zázvorkovi nemilou
zprávu, řka: »Vy jste d . . . . . kle Toto jen
velice můlo zdvořilé označení bylo Pražákovi
ihned vráceno ze shromáždění, odkudž jistý ná-
jemce statku, p. Benes z Náchodska, na pana
Pražáka: »Vy jste také d..... kl« tak že
bychom byli měli ve schůzi tak dalece dva.
Pan Zázvorka rozhodně se opřel proti lakovým
nápadům pana Pražáka, a kdyby byl skutečně
takovým, za jakého jej Pražák vydával, zle by
se mu bylo vedlo. Jen tak tak zadrželi jej
aby se na místě neodškodnil na panu Pra-
žákovi. Jiný, ještě horší výstup odehrál se mez
panem Práškem a panem Syrovým, klerýž má
se ucházet o mandát v Práškově bývalém
okrese, ale bojí se, že tam zvolen býti ne
může. Žádá, aby mu byl dopřán jiný okresa
stojí na tom, aby se tak stalo, poněvadž má n
to právo, ježto jako předseda rolnické pojišťovny
způsobil, že ústav tento povolil na agrárnické
volby 500 zl. Proti tomu vyslovil se náramně
pan Prášek a konečně se stalo, že si oba vy
Pražák
Zázvorka
Benes
Prášek
Syrův
Náchodsko
18
article
čítali jakési voličské párky a »buřty«. Také tu
málem by byli soukali rukávy vzhůru. Když to
tak dalece přišlo, měl jsem zábavy po krk
styděl jsem se tak dlouho, dokud jsem nevyšel
ze shromáždění a z celé strany. Můžete mi
věřit, že jsem nadobro vystřizlivěl z naděení
pro takováto kandidáty! Poslanci, kteří se na
vzájem potírají takhle, budou se národu dopo
učovat za jeho nejvhodnější zástupce. Já k jieh
oličům náležet nebudu.«
— K úpravě zemských financí. Byl
již oznámeno ve vídeňských našich zprávách
že vláda nechce povoliti zemskou daň z piva
v takové míře, aby jejím výnosem hradil se
schodek 18 mill. K ročně, nýbrž poněkud
menší a to z té příčiny, aby mohla zavést
jedinou státní přirážku k dani té. Z cifer námi
uvedených vycházelo na jevo, že by bylo
třeba — předpokládaje ovšem, že neklesno
spotřeba piva v království českém — dávky
2 K na hl. Jak se dovídáme, jest ocholna
finanční správa povoliti království českému vy
bírání dávky 1 K 40 h na hl., ze které by
plynul do zemské pokladny ročně příjem 11.2
mill. K, výtěžek tedy, při kterém by 4 8 mill. k
nebyly uhraženy.
19
article
— Jakýs Němec v Detmoldě napsa
svému příteli, v Čechách žljícímu, následujíe
list: »Od té doby, co jsí v Čechách, věnuji taměj-
ším poměrům zvýšenou pozornost, ale odpust
že přes všechnu námahu vniknouti do nich
nerozumím jim pořád ani za mák. Co to z
zvrácenost, když čtu, že muži, jako dr. Rieger
Engel, Herold atd. jsou největšími nepřáteli
Němců a jedině pravé a neporušené Všeněme
že vede pan Budik, Střížek a Opička. Všeně-
mecký vůdce dr. Tschan patrně je příbuzný
čínského prinee Tšuna. Nejvíce mě ale baví
že tebe, který jsi se narodil přímo v Teuton-
ském lese, prohlašují nyní v Čechách za mi-
zerného Němce. Také mě baví, že vaši jediné
ryzí Němci nejsou spokojeni s dosavadním
názvy měsíců a že je nahražují starogermán-
skými jmeny, která znal snad Ulfilas, ale nikdo
z moderních Němeů. Byl jsem onehdy v čelné
společnosti velmi vzdělaných lidí a tázal se
jich, co je to »Scheidings«, ale žádný z nich
nevěděl, co to značí. Někteří dokonce nepočítají
již ani od narození Krista, nýbrž počítají s le-
topočtem 114 let před Kristem Naviš, co se to
tenkrát stalo? Ale svědčí to o náramné vroucno-
sti evangelicko-křesťanské, když lidé ti popíraji
velikost okamžiku, kdy narodil se Spasitel světa
a počty i názvy, jež za své přijal celý svě
křesťanský, nahražují — pohanskými. « — Do
brý muž v Detmoldu by trnul nad jinými ještě
věcmi, kdyby tuto zemi navštívil.
Němec
doktor
Rieger Engel
Herold
Budik
Střížek
Tschan
Teuton
Krist
Krist Naviš
Čechy
Všeň
Detmold
20
article
— »Cochons d'Allemands« ve Švý
carech. Za zemi v ohledu národní rovnopráv
nosti a národní snášelivosti vzornou pokládás
Švýcarsko, kde ve svatém míru a plném požitku
národních a občansky rovných práv žijí tři ná-
rodnosti, francouzská, vlaská a německá. Jak
se podobá, přijde i švýcarský národnostní ráj
o tuto svou příslovnost a vzornost a přímo
dokumentární uspořádanost právní, soudě dl
sensační přihody, kteráž sběhla se minulé so-
boty v Lavey, poblíž pevnosti St. Maurice, př
cvičení záložníků 103. watlanského praporu
skládajícího se vesměs z Francouzů. Došlo totiž
ku zjevné vzpouře mužstva tohoto praporu prol
německému jeho důstojnictvu při nastoupení ku
evičení, při čemž se okázala hluboká roztržk
národnostní ve spolkovém vojsku švýcarském.
Allemands
Francouz
Švýcarsko
St . Mauric
21
article
Když došlo k nastoupení mužstva, velká čás
z praporu nedostavila se v hodinu k tomu usta
novenou, začež diktován byl 104 mužům pra
poru trest vězení. Tresty tyto byly přijaty o
postížených zjevnou vzpourou. Proti německému
důstojnictvu ozvaly se hlučné vyhrůžky, prokll
nání, nadávky i bouřlivě provoláváno, že s
Francouzi nedají komandovati od »cochon
d'Allemands« (»německých p. ... t«). Proti
důstojníkům obracely se pažby pušek a jeden
z buřičů prohlásil, že první ostrá patrona.
kterou obdrží, určena jest pro velitele pevnosti.
zkrátka, siluace byla taková, že velitel pevnost
dal rozdileti posádce sobě oddané ostré náboje
Vzbouřený prapor odebral se pozdě v noci d
lázeňského místa Bexu, kdež byla mu zakázána
návštěva hospod. Jak se samo sebou rozumí
nedbal nikdo této zápovědi a do půl noci trvaly
bouřlivé výjevy po hospodách a ulicích v Bexu.
Marné byly všechny snahy k zjednání pořádku
čelící a teprve vyčerpáním sil vzbouřeného
mužstva nastal klid. Událost tato nachází se v
vyšetřování a účastníky vzpoury očekává značný
trest. Německé kruhy ve Švýearech snažís
toto hnuti vyložiti působením francouzského
sociálně-demokratického tisku, ale nadávky
které při tom padly proti německému důstoj-
nictvu, nasvědčují národnostním pohnutkám
vzpoury proti Němcům, kteří se ve spolkové
armádě zmocnili všech vyšších míst důstojni-
ckých. Jest pamětihodno, že to byla právě
armáda, v níž ozvaly se první a tak bouřlivé
příznaky národnostních sporů ve Svýcarech.
— Hudební skladatel Jan Knahl mrtev.
Francouz
Allemands
Němec
Knahl
22
article
Ve svém bytě na Hradčanech zemřel v úterý
dne 17. t. m. v požehnaném věku 76 roků
Jan Knahl, velezasloužilý skladatel český.
senior pěveckého sboru svatovítského a konsi-
storiální úřadník. Mimo četné skladby církevní
pocházejí ze šťastného jeho péra po všech
vlastech česko-slovanských známé a valice obli-
bené sbory: »Já jsem Slovan s duší
s tělem!« — kterýžto sbor konal buditelský
úkol svůj v nejprvnějších letech našeho pro-
bouzení národního a jejž s hrdosti zpívají ted
téměř veškeří národové slovanští — dále
»Tam tichou nad Lužnicí«, »N
pažitě ověnčen«, »Kostelíče ke.
»Věj větérku«, kvintelto »Lásky hlase
a j. a j. — Pro svou skromnou povahu by-
společensky málo znám, avšak skladbami svými.
hlavně v oboru zpěvu mužského, zůstavil si ve
zpěvu milovném národě našem pomník nehy-
noucí. Jako skladatel a výkonný pěvec náležel
mezi první pěstitele českého zpěvu sborového.
— Pohřeb koná se dnes o půl 10. hod. dopol
z metrop. chrámu sv. Víta na Hradčanech na
hřbilov břevnovský. Budiž zvěčnělému vděčná
pamět!
— Osobní. Místodržitel hr. Coudenhov
prohlížel včera o 2. hodině odpolední stavidlo u Troje
za přítomnosti členů komise pro kanalisaci Vitavy
Labe, načež odjel s nimi na parníku do Mliřovie
u Veltrus. Večer vrátil se do Prahy.
— Rodinné zprávy. Univ. docent pan MUD
Jaroslav B ukovský a slečna Luisa M a t te s o v
dcera dvorního dodavatele slaviti budou sňatek svů-
dne 21. září t. r. o 4. hod. odpolední v chrámu fran-
tiškánském v Praze.
— Úmrtí. Ve středu zemřela pí. Antonie Q ui-
sová roz. Kreibigova, vdova po hospodářském ředi-
teli, v 73. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 3. hod.
odpol. z ústřední síně olšanských hřbitovů.
Knahl
Slovan
svatý . Vít
Mud
Jaroslav
Hradčany
tichý nad Lužnice
Trója
Mliřovie u Veltrusy
Praha
Olšanský hřbitov
N pažit
Vitava Labe
University
Antonia Q ui
23
article
— Dnešní veřejná manifestační schůze
řezníků pražských zahájena bude o 4. hod. od-
polední »u Štajgrů« ve Vodičkově ul. Rokovati se
bude o dodávkách masa pro místní c. k. vojenskou
posádku, o dodávkách do ústavů zemských, obecních
a jiných ústavů soukromých, jež nakupují přímo ve
velkém na trhu na pražských jalkách i mimo ně.
Na pořadu je též rokování o žádoucím upravení trž-
ního řádu a různých nepřístojnostech, jež den za
dnem na úkor a ke škodě řezníků i obce jsou trpěny.
Do schůze pozváni jsou a svou účast slíbili páni
zemští a říšští poslanci, zástupci žurnalistiky, ob
chodní a živnostenské komory, zemské jednoty ře-
meslných živností pro král. české, správní rada jatek
a trhu dobytčího, spolek českých obchodníků se ži-
vým a zabitým dobytkem a jiní činitelé. Komu na
tom záleží, aby spravedlivým požadavkům pražských
řezníků bylo poctivým způsobem vyhověno, neopo-
meň určitě se dostaviti. Zvláštní pozvání se neroze-
— Rozloučení s národopisnou vesnící
českoslovanskou. Jak prolélia novinami zpráva
již před jarem letošního roku a jak bylo o tom psáno
u příležitosti návrhu na zřízení národopisných sadů
v zahradě Kinského, dojde v nedalekém čase ke sbou-
rání národopisné vesnice, tohoto rozkošného pozů-
statku nezapomenutelné výslavy národopisné. Dou-
fejme, že aspoň nejrázavitějši stavby této dědiny bu-
dou zachovány budoucnosti a přeneseny na vhodná
místa řečených sadů — ale v celku svém, v utkvělé
podohě své, která jest nám mile památna z dob vy-
stavy, přestane tato vesnice existovati již v době
nejbližší. Aby se s ní každý Pražan ještě mohl roz-
loučiti, aby se mohl ještě pokochati pohledem na
známé obrysy kosteiíků a chat jejich, učiněna bude
národopisná vesníce českoslovanská přístupnou za
vstupné 20 h (dítky 10 h) tuto neděli dne 22. t. m.
Kinský
Pražan
Vodičkův ulice
živnostenský komora
národopisný sad
24
article
Čistý výtěžek návštěvy připadne ve prospěch Ná-
rodopisného musea českoslovanského. Není pochyb-
nosti, že náves malebné dědiny výslavní stane se
toho dne dostaveníčkem všech vlasteneckých kruhů
pražské společnosti, která tím takto dá na jevo při-
chylnost svou památce po Národopisné výstavě a
k ústavu tak eminentně národnímu, jako jest Národo-
pisné museum českoslovanské. Zejmena naše vlaste-
necké spolky jistě toho dne učiní národopisnou dě-
dinu cílem své vycházky. O náležité občerstvení bude
ve vesnici ovšem postaráno.
25
article
— Tylovo sdružení pro zřízení lidového
českého divadla v Praze ustavi se v nejbližsi
době jako společenstvo. Úmysl zakladatelů, zříditi
tento sbor na základé zákona o spolcích, narazii na
vážné překážky z toho důvodu, že c. k. místodržitel-
ství schválení stanov učinilo závislým na takových
podmínkách, které by členům neposkytovaly dosti
volnosti při disponování s členskými podíly. Po
dlouhých úradách s odborníky byly pořízeny nove
stanovy, dle nichž každý člen ma právo kdykoli
podil svůj vypověděti. Pouze první čtyři roky nesmí
tak nikdo učiniti, aby kroky, ku zřízení divadelní bu-
dovy zahájené, měly náležitou finanční oporu. —
Ve věcech, týkajících se jiných olázek nového di-
vadla, bylo jednáno se všemi činiteli, na nichž při
této akci záleží, avšak podrobnosti kroků učiněných
nemohou býti z důležitých příčin dány prozatím na
veřejnost. Důvěrnost jednání v této příčině byla
jednomyslně usnesena na schůzi delegátů družstva
Národ. divadla, Sboru pro zřízení Národního divadla
a komitélu pro založeni Tylova sdružení. Podílníkům
projektovaného Tylova sdružení bude s pozváním
k ustavující valné hromadě poslána i podrobna
zpráva o učiněných krocích. Výslovně připomenouti
dlužno, že Tylovo sdružení zásadně nebude se
účastniti zřizování nějakého zalímního divadla. Akce
v tomto směru s jiné strany podniknutá nikterak
s touto korporací nesouvisí.
Tylův
Praha
národní divadlo
Tylův sdružený
sdružený pro zřízený lidový český divadlo
26
article
— Z Husova fondu. Zářím končí se správní
rok 1900—1901. Výbor žádá přiznivce spolku, aby
laskavě do konce záři zaslali příspěvky a sbírky.
které maji býti kvitovány ve výroční zprávě za
minulý rok. Dosavadní jmění, nashromažděné pro
podpory na příští studijní rok, obnáší kolem 8000 k.
Proli obnosu 30.000 K, který byl vydán v roce
1900—-1901 na podpory, jest nynější stav financí
dosti smutný. Na veřejný dotaz, před měsícem v no-
vinách učiněný, kteří akademíci reflektují v příštím
roce na podporu z Husova fondu, přihlásil se již
veliký počet akademiků, tak že loňský počet 503 bude
snad letos ješté převýšen. Že studentstvo dobře vi.
co znamená pro ně Husův fond, o tom svědčí
okolnost, že veškeré téměť zábavy studentské na
venkově pořádají se ve prospěch Husova fondu,
jen že, bohužel, výtěžky nebývají takové, aby jmění
Husova fondu dostoupilo výše, jak potřebí jest pro
podpory.
— Cestující obeconstvo upozorňuje se, ž
počínaje dnem 30. září t. r. nebudou vydávány jizdní
lístky ze zastávky »Rataje« na odbočce Rataje- Kácov
jako dosud ve vlaku, nýbrž že budou vydávanyv
budově »nakladiště Rataje«, v bezprostřední blízkosti
na trati Kolín—Čerčany Pišely
— Změny držebnosti. Pan JUDr. Jan Ředina,
advokát v Prazé, koupil od paní Marie Smělé dům
č. 1926—II. v Pštrossově ulici za 96.000 K. Na
srážku kupní ceny převzala pí. Smělá od pana dra.
Husův
Rataj
Pišel
JUDr
Jan ředina
Marie
Kácov
Kolín
Čerčany
Pštrossův ulice
Husův fond
27
article
Řediny dům č. 418—II. ve Vyšehradské třídě za
26.000 K. Pan Edvard a Karolina Würthovi koupili
od pana Filipa Ludvíka Volka dům č. 708—VII., ná-
roží Strojnické ul. a »U kapličky« v Bubnech za 28 000
K. Pan MI. Stránský koupil od býv. mlynáře pana
Jaroslava Tomáška a jeho manželky Marie dům čís.
337, hostinec »u krále Jiřího z Poděbrad«, nároží
Poděbradovy ul. a Královské třídy v Karli ně za
99.400 K; na srážku kupní ceny převzal pan Tomá-
šek od pana Stránského parní mlýn č. 120 v Ryn-
holci (okres Nové Strašecí) za 33.000 K.
— Koupě velkostatku. Pan Jan Frauenber
převzal od pp. manželů Jana a Karoliny Frauenber-
gových velkostatek Malé a Velké Kbely (v okresu ko-
linském) za 452.600 K. — Pan Bohumil svob. pán
Henneberg-Spiegel koupil od paní Marie Žoſie z Hen-
nebergu čtvrt velkostatku »Hrádek a Velhartice« (v
okresu sušickém) za 200.000 K. — Pan Josef Hrabat
koupil od pana Josefa a Kateřiny Hrabaňových velko-
statek »Sedlov« (v okresu kolínském) za 114.61 4 K.
— Nehoda na elektrické draze. V Kinského
třídě na Smíchově zachycena byla včera o 1/3211. hod.
dopolední 73letá Kateřina Müllerová ze Smichovn
vozem elektrické dráhy a povalena byvši k zemi.
utrpěla zranění na hlavé a otřesení mozku. Müllerová
přecházela ulici a neslyšela, poněvadž jest nahluchlá,
výstražného znamení, jež dával ji zvonkem řídič vozu.
Dopravena byla do všeobecné nemocnice.
Edvard
Würth
Filip
Ludvík
Stránský
Tomášek
Marie
Jiří
Poděbradův
Tomý
Frauenber
Jan
Bohumil svobodník
Henneberg
Žoſie
Josef
Hrabaňův
Müllerová
Bubno
Poděbrady
Ryn
Nová Strašecí
Velká Kbel
Hrádek
Velhartice
Smíchov
II
Spiegel
28
article
— Sbíral na sirotčinec. Dne 17. t. m. zadr-
žen byl v Rověčíně podezřelý člověk, dle vlastního
udání Severa z Chotovic u Litomyšle, který nápad-
ným svým chováním pozornost vzbudil. Předkladaje
jakési neúhledné kusy papírů, (opatřené razítky a
podpisy farních úřadů a Iarářů z Německéhoa
Jimramova, dožadoval se podpory na dokončení
stavby sirotčince, který vůbec neexistuje. Telegrali-
ckou poplávkou se zjistilo, že podpisy i razítka jsou
padělány. Podezřelému muži odejmut šestiblavňový
revolver, několik patron, střelný prach, nůžky a 73 k
na hotovosti, pak rozličné kousky jpapíru, na nichž
z poznámek patrno, že dosti dobromyslných lidí u
nás i v širším okolí dalo se jím ošálit. Horlivý sbě-
ratel odveden byl četnietvem do vazby vyšetřovací.
— Spadl se skály. Vážná nehoda přihodila
se včera 57letému nádenníku Václavu Svobodovi
z Podola, zaměstnanému u p. Miňovského ze Šarky.
Odkopával odpoledne nad sklárnou p. Innwalda na
Zlichově na stráni zemi, která se pod ním o 3/4 2 hod.
odpolední sřítila a strhla jej s sebou. Svoboda spadl
do hloubky asi 30 metrů a zůstal dole ležeti.
Z ostatních dělníků, pracujících poněkud dále, žádný
nepozoroval, co se mu přihodilo. Teprve po hodině
byl Svoboda nalezen neznámým mužem, jenž snažil
se, by pomohl mu vsláti, ale veškeré namáhání jeho
bylo marným: Svoboda nemohl se na nohy postaviti.
Povolána ochranná slanice, jejíž lékař p. dr. Zoul
sílajl.
shledal, že Svoboda zraněn jest na hlavě, že po-
Severa
Svoboda
Miňovský
Šarek
doktor
Zoul
Chotovice u Litomyšl
Podol
Německéhoa Jimramov