ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dda4aa60-fd99-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 32, work 2, person 47, org 2
1 masthead
Číslo 74.
2 masthead
V Praze, dne 17. března 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, administrucea expedice Praha. Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé číslo za e
Praha Pštrossův
5 article KAl
KAl Telefon redakce č. 1126.
Kala
6 article ULKt
ULKt Předplatné vo Praku s donáškou do domu: měsíčné. . . . . K 2.80 čtvrtletně . .. 8.40 celoročně. . .. K 88.6p Pro tuzemsko poštou: měsíčné . . . . čtvrtletně ... K 8.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie. Anglie a Ruska: čtvrtletné . .. K 18.2 eloročně K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Bela Anglie Rusko Italia
7 title
LlS
8 article
Slunce vychází v 6 hodin 12 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 6 minut odpol. Sobota: Sv. Jan Sarkander, mučeník v chrámu Páně Čtyřicetihodinná pobožnost U sv. Voršily ve Ferd. třídě od 17.—21. t. m.
Sarkander svatý . Voršila
9 article Sto let.
Sto let. = Konec století vzbuzuje staleté upomínky, v nichž se zračí vždy věčná svěží pravda. Tento měsíc dne 2. konal sv. Otec Lev XIII. své 90leté narozeniny a doznal ovací se stran, odkud nejméně uvykl slýchati papež pochvalu. »N. Fr. Pr.« sla- vila jej jako papeže vítěze, který nejvíce slavil triumfů, »Fremdenblatt« jako knížete pokoje a »D. Volksblatt« jako společenského správce. Tak v roce 1900. V r. 1870 vážně mnozí politikové se domnívali, že nedojde již k nové volbě a v roce 1800, v době revoluční, volba konána v Benát- kách, z níž vyšel Pius VII. byv prohlášen dne 14. března za okolností nejméně slibných. Kato- lické Rakousko volbu Pia VII. nelibě neslo a — odepřelo kostela sv. Marka pro korunovaci, která se proto konala v chrámu řádu benediktinského, z něhož Barnabas Chiaramonti (Pius VII) po- cházel. Pius VI., předchůdce jeho, podlehl útra- pám zajetí a zemřel smrtí takřka mučednickou. »Dravý orel« — jak se nazýval Napoleon — chystal své drápy na Pia VII, jenž měl revoluci v Italii, nepřízeň v Rakousku, nepřítele Napoleona ve Francii a přece se na něm osvědčila pravda o »nesmrtelném papežství«. Pius VII., jeho stoletá památka intronisace bez vlád a proti vládám, se koná, jest zářným zjevem v církevních dějinách a důkazem věčného kněžství papežova. Sdílel vyhnanství, pronásledo- vání a věrolmonost se strany vlád, hlavně Napo- leona. Učinil konkordáty, kterých Napoleon neza- chovával, ale konec konců přece vyznal: »Na- rodil jsem se pozdě. Podívejte se na Alexandra, on bez odporu se mohl nazývati synem Jovišovým, a já nalézám ve svém století jediného kněze moc- nějšího, než jsem já, protože tento vliv svůj vykonává na duchu, já však jen na tělo.« Ve slovech Napoleonových vězí uznaná věčná moc papežství.
Lev XIII D Volksblatt Pius Kato Marek Barnabas Chiaramonti Napoleon Alexandr Jovišův Francie Benát Rakousko Napa
10 article
Týž odpůrce prohlásil: »Kněží jsou pří- liš mocní, oni podržují duši a mně nechávají mrtvolu.« Týž Pius opuštěný vládami, pronásledovaný vladaři stává se útočištěm pronásledovanýcha vlády přesycených mocnářů. R. 1800 nechtěli mnozí věřiti, že bude nástupce Pia VI. a r. 1819 již císař a císařovna rakouská spěchají v králov- ském průvodu k Piovi. R. 1822 král pruský při- jíždí do Říma, v roce 1821 král neapolský mu holduje. Vypuzená královna anglická hledá v Římě na čas útočiště a matka imperatora Laetitia umírá v Římě. Karel Emanuel IV. savojský, otec Viktora Emanuela, klečí o Vánocích podepřen o ramena dvou sluhů u oltáře Santa Maria Maggiore. Čle- nové rodiny císařské, od níž tolik trpěl Pius, na- lézají útočiště u něho. »Jaká změna, řízením Bo- žím« může katolík větším právem volati než Vi- lém pruský po Sedanu. Pius VÍI. učinil konkordát, avšak císař Na- poleon chtěl při něm jen bráti a nic dáti. Duch gallikanismu měl v konkordátu obživnouti a císař Napoleon měl 2 třetiny biskupů si jmenovati a Paříž měla býti sídlem papežským, purpur měl za- dávati si Napoleon a zakazovati nositi těm, komu ho Pius věnoval.
Pius Karel Emanuel Viktor Emanuel Santa Marius Napoleon Řím Sedan Paříž
11 article
To vše chtěl Napoleon, ale měl moc jen nad smrtvolou«, ne — nad duší. Totéž vidíme v pří- tomnosti opět ve Francii v jiném vydání. Biskupům některým upírá vláda francouzská své uznání, a chce jen ty uznati, kteří byli druhdy uznáni v konkordátu. Plat biskupský zastavuje se biskupu lyonskému proto, že hlásá »svobodu učení« proti francouzské republice, která »svobody učení- nechce dopřáti katolíkům a je nutí, aby chodili do škol státních, které jsou zařízeny tak, aby soustavně v nich se podkopával duch víry. Proto, co má Francie poctivého v sobě začíná se kupit kolem »svobody učení«, jak ji hájil a hájí Lev XIII.a jak Montalambert před desítiletími ji hájil. Obrana katolické školy, jak ji provedl svou dobou Monta- lambert, jest dílo tak klasické, že vynikající Fran- couz o něm pravil, že jedině může býti Francou- zům útěchou, že nejsou krajany Danteovými, aneb souvěkovci Bossvetovými. Avšak ač dílo Monta- lambertovo jest výtečné, přece pravil o něm an- glický státník Burke: »Vy jste lepší než
Napoleon Lev Fran Danteový Bossvetový Burke Francie
12 article
O' Conell, ale vy nemáte za sebou Ir- sko.« To byla chyba Montalambertovy doby. Pří- tomná však doba zdá se, že Francii silně rozlišuje dle ducha. Brunetiére, jenž dědí výmluvnost Monta- lambertovu, zdá se, že má za sebou daleko čelnější stoupence, néž měl Montalambert. Brunetiére zá- pasí za myšlénku, že škola nesmí býti cvičištěm nováčků politické strany a že musí býti prosta toho vlivu státního, o němž kdys Lamennais psal: »budiž proklata matka i dcera« státní universita s odnoží. Tento zápas o školu ve Francii není nový, nýbrž on jest odnož starého boje, který už Napo- leon zahájil za doby pontifikátu Pia VII., kdy chtěl ve školách pěstovati: »národní nauku« a »občan- skou víru«. O výsledku této výchovy Napoleona, pravil Gasparin (protestant): »s hrůzou vzpomínám na dobu, kdy jsem prožil národní výchovu«, a svo- bodný myslitel Sainte-Beuve: »Profesoři i kdyby nebyli nepřátely náboženství, jsou bez náboženství Chovanci to cítí a opouštějí ovzduší neprosáknuti sice beznáboženstvím, ale lhostejní — malí křesťané.« Podobný zápas bojován byl před 100 lety, Pius VII ústupný až do krajnosti na konci ústup- nosti zvolal: »Svědomí mi praví, že dále nemů- žeme« a jeho »nemůžeme« bylo vydatnější než síla »dravého orla«. Myšlénka katolické výchovy a zřízení církve ohrožováno bylo v r. 1800 daleko více než dnes v r. 1900 a proto lze očekávati šťastný výsledek boje ve Francii, jenž se tam svádí v 90. ročnici Lva XIII. a ve výroční měsíc staleté korunovace Pia VII. Neměl-li Montalambert za sebou Irsko, zdá se, že za Brunetiérem se církvi přibližuje ve Francii akademická její část, a za Munem její lid. Fran- couzským svobodným myslitelům třeba připome- nouti slova Chrysostomova: »Přestaňte s bojem proti církvi, maříte zbytečně sílu země.«
O Conell Ir Mont Lamennais Pius Gasparin Lev Mun Fran Francie Irsko SainteBeuve
13 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 16. března. K situaci. Nenadejde-li ještě nějaká nepřed- vídaná změna, sejde se české oddělení česko- německých konferencí v pondělí, a sice budou ko- nati hned dopoledne oba její podvýbory, z nichž jeden zvolen byl pro zákonnou úpravu platnosti obou zemských jazyků při úřadech samosprávných, druhý pak pro změny zemského volebního řádu. Odpoledne pak, ať již výsledek dopoledních porad bude jakýkoliv, konána bude plná schůze celého oddělení pro království české a čeští poslanci učiní prý vše možné, aby docíleno bylo nějakého, ať již kladného neb záporného rozhodnutí. Budou doléhati nejen na Němce, nýbrž i na vládu, aby vytkla ko- nečně jasně a určitě své stanovisko, tak aby uči- něna byla již přítrž všelikým dalším a zbytečným průtahům. Bude li ohledně změny volebního řádu pro království české a ohledně užívání jazyků při samosprávných úřadech docíleno nějaké shody, budou sněmu království českého podány příslušné osnovy zákonů. Mimo to rozmnožila by je vláda ještě novou osnovou zákona, týkající se zřizování a vydržování menšinových škol. Ždá se však, že Němci budou se snažiti, aby za každou cenu zne- možnili uzákonění těchto předloh. Tvrdily aspoň jejich časopisy již dnes, že němečtí poslanci od- hlasují tyto zákony pouze tenkráte, když současně se změnou volebního řádu zřízeny budou také národní kurie s právem veta a když nad to ještě provedeno bude národnostní rozhraničení okresů. Přílišné naděje na uzavření trvalého smíru není tudíž ještě ani dnes. Zákon o letošním odvodu nabyl již cí- sařského schválení a byl vyhlášen v dnešním úřed- ním vídeňském listě. Deputace města Černovic odevzdala včera železničnímu ministru dr. Wittkovi diplom čest- ného měšťanství města Černovic. Ministr děkoval
Němec Wittek Praha Černovice
14 article
za toto vyznamenání a prohlásil, že vláda věnuje svou péči hlavně hospodářský slabým zemím, on pak sám, rovněž tak jako vláda, že veden je snahou, podporovati co nejhorlivěji hospodářký vývoj Bukoviny. Uherská sněmovna poslanecká pokračo- vala dnes v rokování o rozpočtu ministerstva orby. Posl. hr. Alexandr Renzovszky mluvil proti, posl. Bernath pro. — Následkem včerejších demon- strací před Národním divadlem a národním kasi- nem nashromáždilo se tam množství zvědavců, jež však policie rozptýlila. Několik demonstrantů há- zelo po policii kamením, při čemž byl jeden jízdní policista raněn. Dva demonstranti byli zatčeni.
Posl Renzovszky Bernath Bukovina národní divadlo
15 article
Lex Heinze. V říšském sněmu německém poslanec katolického středu Gröber obhájil skvěle všech námitek, které byly činěny proti ná- vrhu Heinzovu. Lituje německého národa, kdyby neměl jiných zástupců umění než ty, kteří hájí nemravnosti. Poukazuje pak na zákon v Nizo- zemsku z r. 1871, jenž obsahuje ustanovení, že se trestají překupníci v umění, kteří porušují studa mravnost, nemravné kresby a obrazy. Dále mluví o Francii, kde se rovněž trestají přestupky v této věci proti dobrým mravům. Podobně se zamýšlí v Rakousku na zostření příslušného zákona o poru- šování cudnosti anebo slušnosti. Návrh Heinzův není namířen proti umění, nýbrž jen proti předsta- vování a vystavování nahotin. Umění musí býti svobodno, ale nesmí býti prosto mravů a práva, neboť pak by nebylo svobody, nýbrž nevázanosti! Dále poukazuje na svobodu vědy, aby mohli pro- fesoři vstřikovati jed do lidí a zvířat, jak nedávno v Berlíně se stalo, ale proti tomu byli i všichni vzdělanci. Kam by to vedlo, tvrdilo se právem. Není zajisté možno vyzouti se ze všeobecných zá- konů mravův a krásy. Pro vrchní třídy by mrav- nost neměla platnosti, pouze pro lid, který by se ovšem proti tomu ohradil. Důvody tyto nalezly také uznání. Vyvrácení nepravdivých pověstí. »Ag. de Constantinople« byla zmocněna od povolané uher- ské strany prohlásiti, že časopisecké zprávy, zvláště pak ta, již přinesl pařížský »Le XIX. Siecle« o domnělém zatčení četných důstojníkův a vysokých hodnostářů, jsou úplně bezpodstatny.
Lex Heinzův jít Constantinople Niza Francie Rakousko Berlín
16 article
Rovněž tak prohlašují se za nepravdivé tiskem rozšířené zprávy o udalostech ve Škoplji, Pristině atd. Ve skutečnosti jednalo se tam prý jen o uda- losti bez vážného pozadí, jež byly zatím již urovnány. V anglické dolní sněmovně prohlásil včera první lord pokladu Balfour, že americký jednatel White doručil dne 13. t. m. následující telegram státního tajemníka Haye: Sděluji ce- stou přátelských dobrých služeb anglickému mini- stru zahraničních záležitostí, že jsem obdržel dnes telegram amerického konsula v Pretorii, jenž ozna- muje, že vlády obou jihoafrických republik prosí presidenta Mac Kinleye, aby prostředkoval za účelem zastavení nepřátelství, a že podobná žá- dost vznešena byla také na zástupce evropských mocností. Sděluje vám tuto prosbu, dodávám, že uložil mi president Mac Kinley, vysloviti naději, že nalezena bude cesta, jež povede k cíli, a říci vám, že president Mac Kinley rád jest připraven, spolupůsobiti nějakým přářelským způsobem, aby docíleno bylo žádoucího výsledku.« (Hlasitý sou- hlas mezi Irčany.) Lord Salisbury — pokračoval dále Bal- four — poprosil pak amerického jednatele Whita, aby vyslovil americké vládě nejupřímnější uznání za přátelský tón jejího sdělení a aby jí oznámil, že vláda britská nemá v úmyslu při- jati prostředkování nějaké cizí moci v jižní Africe. (Hlučný souhlas na lavicích vládních poslanců) Odpovídaje na dotaz ve příčině výtržností při schůzích ve prospěch míru prohlásil Balfo ur, že je kárá, ale že zodpovědnost za ně spadá na svolavatele takových schůzí. Veřejné mínění jest prý velice vzrušeno, v celé zemi jsou lidé, jichž příbuzní ve válce zahynuli.
poklást Balfour White Pretorius Mac Kinley Mac Irčan Salisbury Bala jižní Afrika Hay