ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dd00e250-7631-11dc-9ba6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 54, person 71, work 2, org 4
1 masthead
Řečník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 1. prosince 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 331.
4 article
su edenl a všene
5 article
Na ranní avečerní listy předpláci se V Praze v administracit na měsle na rrt ista : ! : 5 K Z s dvoji donáškoh, na měsie n čtvrt lota . . . . 7 K Poh ve fiiiálkách . 2 K 30 k na měsic- Poštou ra mdsle 1 na čtvrt leta s dvojí zárilkou nvr ista ! . . HI K do na měsle
Praha
6 title
Cechovél
7 article
sieden rdlnb
8 article
—V Podkrušnohoří v našich českých men šinách 40 obcí dnes zahájilo stavku školních dětí; německé obce a c. k. školské a poli- tické úřady již léta a léta neplní zákon Místnosti školské nevyhovují zákonným po žadavkům, ohrožujíce české děti na zdraví pro nedostátek místností musí býti vyučován pofodenní a tím zase děti naše trpí na těle i na duchu. České dítě se soustavně týrá mrzačí, aby se mu nedostalo toho školského vzdělání, jehož v těžkém boji o existenci po třebuje dnes každý dělník, každý pracovník S nelítostí v kultürních státech nevídanou snižuje se škola na brutální prostředěk so- ciálního a plemenného aristokratismu. Všecky prosby, všecky stížnosti zůstaly marnými; úřadové nesplnili ani svých vlast ních slibů ani jasného znění zákona a proto nezbylo českým rodičům, nežli na obranu svých dětí a sebe samých zabájit školskou stávku na tak dlouho, dokud nebudou splněny požadavky vládě podané Čechové! Nemusíme užívat mnoho slov — stávka 15.000 dětí mluví jazykem každému vzdě lanci a člověku srozumitelným. Jest povin- ností nás všech naše české děti a rodiče, ho- spodářsky slabé a krajně závislé, v jejich nerovném boji podporovati Proto výzýváme každého, bez obledu na politické strannictví, ke společné práci, aby především podle možnosti přispěl na pod půrný fond pro stávkující českě děti. Obracíme se k jednotlivcům a zvláště k obcím, korporacím a ke všem peněžním ústavům Příspěvky, které budou veřejně kvito vány, bude přijímat redakce našeho listu a pomocný menšinový komitét školský (Vo dičkova ulice č. 20) O další práci a o postupu pomocného menšinového komitétu školského budou české veřejnosti dávány zprávy — kulturní potřeby našich menšin zůstanou nadále záležitost všech politických stran.
Čecho Podkrušnohoří
9 article
Pomocný školský menšinový komitét v Prazei Posl. red. Josef Anýž, předseda, za stranu agrární posl. Ant. Slavík a posl. Aut. Švehla za stranu katolického lidu taj. Em. Jungre a dr Guštav Mazanec, za stranu národní učitel Rud. Cerv a prof dr. Městecký, za stranu národné- sociální Fr. Auda a taj. Josef Saidl, za strany národní svobodomyslnou školní rada dr. Jindřich Metelka a dr. Al. Rašín, za stranu pokrokovou taj Kamil Harmach a dr. Přemysl Šimal, za stranu sociálně-demokratickou taj. Ant. Brůhaa dr. Alfréd Meisner, za stranu státoprávně-pokro- kovou Jan Havlena a red. K St. Sokol, za menši- nové pracovníky řed. Fr. Bélehrádek, Václav Rejmon a taj Jos. Škába. Dále následují podpisy veškerých zemských i rišských poslanců z Čech, Moravy a Slezska V PRAZE, dne 30. listopadu, 1908
Anýž Slavík Švehla Jungr Mazanec doktor Městecký Auda Saidl Metelka Al Harmach Šimal Meisner Havlen František Bélehrádek Rejmon Jos Škába Prazei Posl Cervo Čechy Morava Slezsko Praha
10 article Af se plní zákon!
Af se plní zákon! Zvykli jsme věru dobám těžkým, kdy bývalo národní neodvislé žurnalistice české píti kalich utrpení s národem svýmdo dna;.. kdy padalo péro z ruky rozechvě ním nad zažitými hroznými scénami mstivé bezohledné persekuce za neblahých státních převratů v letech šedesátých, sedmdesátých a devadesálých minulého století. Nicméně pocifujeme krušnou tehdejší tíhu vážně po- jalé své povinnosti publicistické uprostřd trapného rozčilení veškeré naší vlastenecké veřejnosti dnes znovu měrou takovou, že jest nám napnouti všechny síly rozumua rozvahy, abychom opanovali blas srdcea dovedli bez vášně, chladnokrevně obhajovati velkou spravedlivou věc těžce zkoušeného našeho národa Ano, zlé časy přikvačily opět na národ náš beze vší viny jeho a to v dobé, kdy se toho nejměně nadál. Klid nerušený a obecný panoval ještě před sedmi týdny v celé velké Praze i po všem venkově našem. Kdo je porušil? Kdo způsobíl pohoršení? A na to opět ta stará, známá historie o vlku stojícím nahoře u pramene a zalujícím na ovci dole pijící, že prý mu zkalila vodu.
11 article
Každému myslícímu pozorovateli musí býti po zkušenostech prošlých sedmi týdnů jasno, že bylo se strany našich protivníkůa škůdců s demonickým obmyslem podniknuto a nastrojeno vše, aby dál a dále vyprovo- kovány byly kormutlivé ty scény zoufalých štvanic a zmntků po ulicích hlavního města našeho, až by dosáhli svého cíle a uzřeli je sevřené pouty stavu výminečného. Pak dou faj, že by snad nadešla chvíle pro jejich známě záměry dalekosáhlá, jimž dosud ne- zdolně čelí vlasfenectví našeho národa, ke — štěstí Rakouska Apelujeme proto dnes znovu upřímně snažně ke všemu dobrému lidu našemu, aby seč jest opanoval se a nevbihal v osidla ne- přítelem nastražená — apelujeme však zá- roveň na povolané státníky ra kouské, aby otevřeli oči a prohlédli kdo a za jakým účelem vše to pohoršení a pří koří osudné způsobuje, a učiníli mu přítrž, nikoli suspendováním státních základních zákonův, nýbrž právě naopak: rozhod- ným, opravdovým jich plněním a uskutečňováním stejnou spra- vedlivostí vůči všem národům. nvoaolonu lel sm mobase
Rakousko
12 article
zle p sak o
14 article
jak se toho déle půl století hlasem své duše dovolával a dovolává národ český. — Nechť postarají se, svě do mitě, a rázně povolaní státníe rakouští, aby skutkem se sťale všude v zemích koruny česk krásná slova, jež pronesl předevčírem J. V. císař k veliké holdovací deputaci 800 zástupců všeho rakouského úřadnictva H l státního, an pravil: »Do rukou veřejných zřízencu je vložen osud státních občanů K vám chová státní občan důvěru, vám vy kazuje společnost čestné poštavení. Jenom tenbude dobrým úřadníkem, k do pociťuje tíhu záva ziku v znikaj- cfho z této důvěry Vaší či n nosti začátek i konec musí být zákon a nicnežli zákone aslee Čím čilejší stává se strannický ruch tím pevněji musíte se opírati o zákonnost, nenáležející k žádné straně. Najdete v tom nejsilnější oporu a získáte si za to uznání vděčnosti. Národové Moji mají veliký počet společných zájmů, jež mohou býti zvelebo vány jen společným úřadnictvem. Pří slušník každého z Mých národů má stejně volno vstoupiti do ve řejné služby.
císař H l
15 article
Mé úřadnictvo musí a má ob sahovati syny všech národ kteří nezapomínajíce své pří slušnosti ke kmeni, přece vždycky jsou pamětlivi, že slouží společným zájmůn všech a že úřad nikdy nesmí být stranou. Nikoli národní cit, al národní spor musí býti z úřadu vyloučen. . « »Tak,« končil panovník, »bude rakouské úřadnictvo po všechny časy národům bezpečnou záštitou, státu zdatným služebníkem a všem Mým nástupcům věr ným pomocníkem « — Tak si toho vždy žádal národ nášz půlstoletých bojů za poctivou konstitučn svobodu od časů Havlíčkových. Aby pomi- nula všeliká libovůle a plnil se jen zákon. čili jak panovník praví: »Začátek i kone vaší činnosti musí býti zákon a nic nez zákon.« V Čechách platí nezrušený zemský zákon Ferdinandův z8 dubna 1848, dle jehož příkazu česká ře ve všech veřejných úřadech v ce- kém království úplnou rovnos míti má s jazykem německým Nuže, tento zákon ve skutek uváděti a po ctivě plniti jest dle vznešených slov panov níkových svatou povinností veške rých c. k. úřadníků státních ve vlasti naší Dále stanoví platný státní základní zákon z 21. prosince 1867 čís. 142 říšsk zákonníku, že »veškeří veřejní úřadové jsou všem občanům státním stej ně přístupni« (čl. III), což císař uznal připome- nouti s důrazem znovu, řka: »Přísl uš- ník každého z Mých národův má stejně volno vstoupiti do státní služby«. Neuznává tedy žádného privile govaného národa, jehož synům by snad byla jedině vyhražena důležitá a předn místa ve službě státní, kdežto ostatní byl by pro svou národnost odmítáni neb praeie- rováni; alébrž prohlašuje stejné právo pří slušníků všech národů na úřady statn beze všeho obmezení.
Havlíčkův Ferdinandův Čechy
16 article
Tím je opět utvrzeno stanovisko právní jehož hájíme oproti německým protivníkům kteří nechtějí strpět na vyšších úřadech stát ních nez Nemce, a kteří i boykotem i štva nicemi nezřízenými hledí vypuditi vešker české státní úřadníky ze všech úřadů v kra jích převahou německých, naléhajíce, aby celé tak zvané německé území v Čechách bylo uzavřeno úřadníkům národnosti české a vyhraženo pouze osvědčeným německým nacionálům, kteří by po příkladě chebských chomutovských a t. p. soudcův odmítali český zemský jazyk od práhu úřadů státníeh jako cizí, bezprávný idiom. — Jemné ve formě, ale důtklivé co do věe jest tu napomenutí panovníkovo: »Mé úřad nictvo musí a má obsahovati syny všech národů, kteří nezapomínajíce sv příslušnosti ke kmenu svému přece vždycky zůstávají pamě tlivi, že slouží společným zájmům všech a že úřad nikdy nesmí být stranou. Nikoliv národní cit — ovšem ale národní spor mus zůstat z úřadů vyhoštěn.« — »Čím čilejší stává se strannický ruch, tím pevněji musíte se opírati o zákonnost, nenále žející k žádné straně.« Co říká tomu německý »Volksrathe s drem Tittou, který již osoboval si téměr všemohoucí moc při obsazování úřadů stat ních v Čechách, který diktoval ministrům kandidáty své, nefalšované to německé na- cionály a požadoval, aby byli sebe lépe kvalifikovaní čeští uchazeči odmítáni a pře- skakováni jen proto, že nejsou Němci.— Bude-li vláda páně Bienerthova míti vůli a odhodlanost, aby přání panovníkovu v Čechách při řešení otázky úřadnické zjed nala průchod? Či bude i na dále dbáti veta pánův Schreinerů a spol. jako jej předchůdci? Na tom závisí mír a klid v Čechách, aby zde konečně vládl zá kon a nikoliv terror stranníkův a fanatikův velkoněmeckých. 1zv sotáa a a
Titta Němec Bienerthův Čechy
17 article Všeobecná stávka českých škl ních dítek v Podkrušnohoří.
Všeobecná stávka českých škl ních dítek v Podkrušnohoří. z Duchcova, 30. listopadu. lold paadnl zpráva »Nár. Listů- Včera v neděli pořádány byly ve 40 mě- šlech a obcích pod Krušnými Horami veřejné české schůze, na kterých protestováno bylo prol dlouholetým německým štvanicím proti če skému dítěti, při kterých c. k. vládní or gány s žádanými rozhodnutími ve smyslu zá kona stále odkládaly přes veškerě urgence, žá- dosti a deputace české. Včerejší schůze pořáda český školský komitét podkrušnohorský, který se byl z českých rodičů tamních za předsed nictví dra. Stejskala v Duchcově sestoupil. V so botní předporadé — jak známo — usneseno bylo komitétem (imto jednomyslně, že sobotn rozhodnutí ministerstva pouze stran místnost čtyř českých škol s nový zase odkla rozhodnutí dalších, stejně oprávněných poža- davků, naprosto nemůže uspokojiti a že stávk školská dnem 1. prosince má býti zahájena Zároveň proteslováno, aby v akci proti če- skému díiěti rozhodujíeí slovo vedl ně- mecký ministr krajan dr Sehreiner, který nemá práva znemožňovati kulturní rozvoj če ského lidu a vzdělání českých dílek, kteréžto jednání jeho nejlépe osvětluje nastávající právě dny. Kladen důraz na vyřizení věci v příčině školy v Ervěnicích, ministerstvem už vyřizeně, dále škol v Chabařovicích, Světci a Rožnově zemskou školní radou povolených. Rekursy ně mecké proti rozšíření škol, jsk je nařídila zem- ská školní rada, musí býli zamitnuly. RRekursy proti stavbám nových školních budov nutno vy říditi tak, aby evenluální odvolání těchto obe nemělo moci odkládací a proti obcím něme- ckým, jež by se vzpíraly vyhověli tomu, možno zakročiti se stejným důrazem, jako se stalo při německých školách na Vinohradech a v Žižkově.
Stejskal Sehreiner Podkrušnohoří Duchcov krušný hora Kladno Ervěnice Chabařovice Rožnov Vinohrady Žižkov
18 article
Rekůrs českých autonomistů v zemské školn radě proti subkomitélu pro minoritní školy mus býti konečně vyřizen, a to příznivě. Proti pro- následování českých rodičů nutno zakročovat co nejrozhodněji. Ve smyslu těchto zásad po- jednáno bylo včera na čityřiceti veřejných českých schůzích, jichž účastnili se čeští po- slanci veškerých stran, zejmena Hyrs, Masaryk Sláma, Soukup, Drüina, Habrman, Choc, Su hrada, Fresl, Slavik. Modráček, Němec, Lysý Jaroš, dr. Sibrt. B novec, Hudec, Dürich Klička. Vojta, Krejčík, Zázvorka Melhuba, Ba bánek, Johanis, Donša, Mohl, Kuhyňka, Udržl Pavlíček a j. Rasoluce sehválila stanoviske ústředního komitétu a požadavky konferene květnové v Lomu, žádajíe za vyřízení přislus ných rekursů ministorstvem. Rovněž schválen zahájení stávky
Hyrs Masaryk Soukup Drüin Habrman Choc Fresl Slavik Modráček Němec doktor Sibrt Dürich Klička Vojta Krejčík Zázvorka Melhuba Johanis Donša Kuhyněk Udržl Pavlíček Lom Lysá Jaroš
19 article Bouřlivé události po buršáckých provokacích v Praze.
Bouřlivé události po buršáckých provokacích v Praze. Klid včera v Praze po nedělníeh buršá ekých provokacích nenastal, neboť včera bur š5ci opět provozovali svůj provokativní buml- k malému potěšení obchodníků na Přikopě, jich obchody po celý den byly právzdné. Na Přikope shremáždilo se valim mnoho českého oberen stva. Když pak před 11. hod. dopolední z kasina vyšly první řady buršáků v barevných čapkách byli uvitáni bouřlivou nevolí a zpíváním vlaste neckých písní. Na několika místech dostalise buršáci do tlačenice, z které byli čelnictveu a policií vyproštěni. Než se dostali nazpětk kasinu, ztratili mnozí čapky a četní jiní udal „permanentnímu výboru“ v kasině, že byli n- lemi sbiti. Provokativního tažení buršáko zúčastnili se také hošté „Lesehalle“ z říše poněvadž byli také biti, odebrali se na německý konsulát a stěžovali si. Nesmírné vzrušení velkých zástupů če ského obecenstva zmocnilo se z toho důvodu. že buršáci, kteří seděli v kasině u oken, po- šklébovali se na kolemjdoucí, dlouhé nosy n ně dělali a jeden dokonce i revolver k oknu napřahoval. K důtklivé žádosti českého obecen stva odebral se do kasina policejní úřadnik jméno onoho buršáka zjistil. Sluje Linsberg. Ze šlo buršákům zůmyslně o vyvolání srá- žek, patrno z té okolnosti, že několik řad chtěle proniknouti na staroměstský chodník, odkudz však po bouřlivém protestu českého obecenstva musili se vrátit.
Praha
20 article
Mezitím Přikop naplnil se i v jízdní dráze českým obecenštvem, které buršáky za zpěvu vlasteneckých pisní zatlaěilo do kasina. V prů- jezdu řvali buršaci „Heil“ a začali zpíva „Wacht am Rhein“. Jizdní dráha byla tak hiust zatarasena, že ani motorové vozy elektrick dráhy nemohly projížděti Rozčilení proti buršákům neznalo mezí když jeden z nich vytähl dýku. Dva buršáci byl zatčení, poněvadž kopali do policistů! Obecen stvo na Ilavlíčkově náměstí chtělo buršáky lyn chovati a policisté oehrámili zatčené tasenín šavlí. ne Buml se nezdařil, byl porušen velikými zástupy obecenstva a raport „permanentního výboru“ v kasině zaznamenal několik tuctů po- raněných buršáků. Buršáci chovali se velmi vý- bojně. Zatčeni byli buršáci Kremliczka pro nadávku „česká pakáž“, Oskar Kohn, pro ko- pání a Eckert, který udeřil koně polieisty Po poledni přitáhlo na Přikop silné oddělení čet nietva, které počalo třídu vyklízeti. České obe censtvo zavřelo okenice německého kasina buršáci, kteří byli ve vratech shromážděni, čet nickými bajonety byli zatlačeni do vnitř. Velkou veselost způsobilo v zástupu vyst čení masky s čapkou na kandeláBru u Prašné brány. Z Přikopu odebral se veliký zástup obecen stva na Havlíčkovo náměsti k zadnímu, „Eulen burgovu“ vehodu do kasina. Na nídvoří byl shromáždéni buršáci, kteří přes vysokou ze na české obecenstvo kamčním házeli. Tato trou falest vzbudila odezvu a ve chvilce z náměst snesl se déšť kamení do zahrady kasina. Ně kolik kamenů, hozených od buršáků do českého obecenstva, bylo na policejní strážnici odnesena na důkaz, co büršáci prováděli. Také několik osob se přihlásilo, které byly kamením zraněny. Provokativního řádéní buršáků byli na Pri kopě svédky četní poslanci čeští a starosta měsí pražských p. d.. K. G roš.
Buml Kremliczek Kohn Eckert Ilavlíčkov náměstí Havlíčkův Wacht be Rhein
21 article
Pelodní provokace buršácké měly večeí vážné následky. Opět vyšlo na Příkop několik buršáků v čapkách na provokaci a zavinili velke rozčilení. Oddělení policistů marně hledělo bur šáky před sbitím ochránit. Poličistn Behensk. č. 69 byl od buršáků holemi sbit. Říšský posla nec Sláma byl dvakrát zatčen, ale po legitim vání opět propuštěn. Policie zatlačila české obecenstvo z Pr kopu na Můstek, kde několik polieistů tasil šavle, Revirní inspektor Linbart dal však ne prodleně rozkaz k zastrčení šavlí. Obecenstv bylo velmi řízně k rozchodu nuceno. Nemal poplach způsobílo zpráva, že jednomu českém studentu byla šavli rozfata hlava. Zraněný o veden do lékárny na Můstku, kde se mu dostal první pomoci. Potom byl dopraven na záchran nou stanici, odkudž se dostavil, provázen svěd ky, na komisařství, ale sepsání protokolu byl mu odmítnuto. Odešel tedy do pelicejního ředi telství, aby se domáhal zadostučinění za těžkou ránu na hlavě. Tam provázel jej posl. Lisý. Před 7. hod. večerní byly na Příkop vy slány dvě oddělení po 200 četnícich. Příkop by vyklizen a nikomu průchod nedovolen. Velký zástup demonstrantů odebral se na Václavské náměstí, kde na výstražné lucerně vystrčena byla koňská lebka a na ní nasazen čapka, což vzbudilo velkou veselost. Nedaleko musea došlo ke krveproliti Se dvou stran vjeli jízdní policisté do zástupu a šavlemi lid rozháněli. Mnoho bylo poraněných. Nářek a pláč žen a děti rozléhal se kolkolem Také dva důstojníci byli při ataku povalen Jakmile povstali, odvedli policistu na strážnici Průjezdy domů byly přeplněny zraněný mi. Mez zraněný mi byly i čejné dámy, vracející se z pro cházky!
Sláma Lisá Příkop Václavský náměstí Linbarta
22 article
Těžce zraněných jest skutečně úžasné množství. Nesmírné rozechvění vzbudil výjev který se stal před závodem „Politiky“. K Vá- clávskému náněstí byly vyslány kordony poli cejní. A i četnické, kteréž přišel prohlédnout zomský četnický velitel ryt. Weitenveber, Když byl zástup demonstrantů zatlačen nejprvé poli- cií, postupovali za nimi četníci ve dvou řadách. Jízdní policisté vzbuzovali skutečný úžas, nebo nejen koňskými kopyty, ale i šavlemi lid roz- háněli, Před závodem „Politiky“ dostal se ná- hodou do zástupu chlapec, který se chtěl z ne- bezpečné situace vyprostiti tím, že běžel prot kordonu v domnění, že jako nevinný bude pro- puštěn. Ale v tom již policista na bilém kona je šavlí sekl do hlavy. Chlapec klesl na dlažbu bylkopyty koně pošlapán. Ubožák zůstal ležet v kaluži krve a nejevil žádné známky života Nešťastníka ujali se dva dobrosrdeční lidé. kteři s nasazením vlastního života přispěli mu na pomoc. Byli to dlaždič Anlonn Kulhánek knihař Josef Pavlíček, kteří zkrvácené tělo chlapce vyzvedi a odnášeli na protější chodní do lékárny Adamovy. Ale ocitli se opět v ne bezpeči, neboť proti nim ujížděl druhý kordon jizdy a dále postupovali s napřaženými bodáky četníci. „Pozor, neseme těžce zraněného!“ vo lali oba ochránci, ale musili přece zástaviti neboť jim hrozilo nebezpečí probodání bodáky Oba ochránei, značně krví z nešťastného chlap ce zbrocení, dospěli po těchto překážkách k nečně k lékárně, odkudž bylo telefonováno n záchrannou stanici.
Anlonn Kulhánek Pavlíček Adamov
23 article
Inspekční lékař záchranné stanice p. dr Kotáb nalezl zraněného chlapce v úplném bez vědomí a trvalo delší dobu, než ho vzkřísil Ubožák měl hlubokou sečrou ránu šavlí na čelo a nesčetné rány na těle od koňských kopyt. Poranění jeho jest velmi těžk a není vyloučeno, že jinoch zaplat to životem! Mezi dopravou do nemocnice jinoch nabyl vědomí a sdělil, že se jmenuje Vladimír Souček, jest 15 roků starý a uč se zámečnictví ve Vodičkově ulici; bydlí v Ko- šíříeh, Plzeňská třída č. 240. Po ukončení práce v dílně šel na návštěvu ke své tetě Kocourkové na Přikopě a od ní se ubíral domů. Na Václav ském náměstí dostal se do zástupu demon strantů. Nechtěje přijit k nějakému úrazu, vráti se, aby volil cestu Ferdinandovou třídou, al. v tom byl šavlí seknut a koněm pošlapán! Zdra vetní stav jinocha jest velmi vážný Mezitím rozšířila se na Václavském náměst pověsí, že byl mladík usmrcen, což ovšem velké roztrpčení způsobilo. Na záchranné stanici měli lékaři plné rue práce, aby stačili přispívati pomocí návalu zra něných. Šavlemi posekaných lidí přišlo tam vel mi mnoho! Tak zejména bankovní úřadníkp Vilém Bauer z čís. 289-III., který na cestě z banky domů dostal se náhodou do zástupu a byl šavlí seknut do hlavy. Jistý Rus byl vze pnuvším se koněm kopnut do hlavy. Jiný obča byl těžce poraněn do břicha. V hostinci „u Pri masů“ na Václavském náměstí ležel v bezvě demí muž, který byl rovněž šavlí seknut a od vezen do nemocnice. Události tyto jsou tím truchlivější, že zra nění jsou vesměs lidé, kteří se dostali náhodou do zástupůl Skuteční demonstranti mězitím procházel ulicemi hoř. Nového města, kde strhávali něme cké tabulky z průčelí domů a zhasínali plynov lsvitilny. mnnoj
Kotáb Souček Bauer Vodičkův ulice ko ský náměstí Ferdinandův třída Václavský náměstí
24 article
m0 tnšbětab.
25 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . za s n večerní za th Ve nlišlkách na venkov ranní čislo . . . . . večerní lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a insorty příjímá administrace v Marianské ul, s. Tam nacházejí se těž redakce. tiskárna a expedice „Národních Listi Rukopisy so nevracajl
26 article
Velký zástup demonstrantů z Václavskélio náměstí ubíral se na Komenského náměstí, kde zpívány národní písně, odtud ubírali se Ječnou ulicí, uspořádali kočičim před policejním komi- sařstvím. Ve Spálené ulici byly zhasnuty vše- chny plynové svitilny, takže zde panovala úplne tma.1 o n Václavské náměstí bylo uzavřeno četni- ctvem, okolní ulice policií. O 10. hod. v noci nastal všude úplný klin- Policejní ředitelství sděluje, že včera bylo 7 policistů kamením zraněno
Václavskélio náměstí Komenský náměstí Václavský náměstí
27 article Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně. Naše zprávy. dv Sp Z Bělehradu, 30. listopadu. (Původní telegram »Národ. Listů«.) Král přijal dnes ve slavné audienci nového italského vyslance B- rela a večer bude na jeho poctu hostina u dvora. Stav králova zdraví je zas úplně přl- znivý. Vraceje se do vlasti Pasi č zdrží prj se v Soluně tři dni. Novakovič zůstane v Cařihradé až d dne otevření tureckého parlamentu. Z Bélehradu budou přítomni zahájení praci tohoto parlamentu jednotlivi poslanci různých politických stran srbské sněmovny. Do Zemuna přibylo včera pět praporů pěchoty, vesměs Němoo z Rakouska. Také připlula jedna loď se šrapnely a poslána po Dunaji dále do Bu harska. První porada turecko-černohorská. Z Cařihradu, 30. listopadu (K. k.) Včera konala se první turecko-černohorská porada. — List velkovezírův »Jeni Gazetta sděluje, že jednání vedené mezi Tureckem Bulharskem za tím účelem, aby dospělo se k do- hodě o podkladu konference stran otázky ne- odvislosti, bylo ukončeno a že obě strany do hodly se o způsobu, jakým otázky ty maji být vyřízeny. — V kruzích Porty se proslýchá, že dnešní ministerská rada schválila obsah prolo- kolu o turecko-bulharském vyjed- návání, který Liapčev sdělí bulharské míni- sterské radě. Prolokolem dlužno asi rozuměti ohlášený včera pamětní spis turecké delegace. O nošení zbraní v Bosně. Ze Sarajeva, 30. listopadu. (K. k.) Oproti zprávě jisté kore pondence, že zemská vláda na- řidila, aby obyvatelstvo v Bosně a Hercegoviné vydalo všechny zbraně, prohlašuje se na kom- pelentním místě, že takové opatření nebylo uči- něno. Jako všude v mocnářství jest i zde do- voleno nositi zbraň každému — kdo má zbrojní lístek.
Pasi Novakovič Gazett Balkán Bělehrad Rakousko Dunaj Cařihrad Turecko Bulharsko Boseň Sarajevo hostina u dvůr srbský sněmovna
28 article
Zprávy z Bělehradu »Pravda« oznamuje, že Pašič byl vyzván srbskou vládou, aby se vrátil do Bělehradu, protože nikým nebyl mu dán pokyn, aby jel do Cařihradu. Jak oznamuje »Pravda«, povolal včera za- hraniční ministr Milovanovič předsedu skupštiny a po dvou zástupeích každé politické strany k konferenci, v níž podal zprávu o výsledclch své poslední cesty. Na schůzi bylo usneseno. že má býti vyčkáno návratu ostatních srbských delegátů a pak teprve že svolána býti má skupština. Dnes vyšlo první číslo nového týdenníku, jenž paán jest francouzsky, »La questio Serbe«. Král Petr přijal včera v delším slyšení ru- ského generala Lipovce. Večer byl pozván ge nerál na hostinu ke králi. Černá Hora není na prodej- R. 1876 sultán nabidl knižeti Nikolon Hercegovinu i Bosnu, jestliže se v těchto pro vineiích přizná za vasala Turecka. Kniže na bídnutí zamitl, aniž o něm uvažoval, a vypově děl válku, kteřá dala Černé Hoře slavná vítěz- ství na Vlčím dole a Fundině. Turecké nabídnutí bylo by zajisté vítáno panovníku a zemi, kde by obchodní chytrost měla převahu nad junáckou přimostí. Spekulo- valo by se zpředu na to, že Turecko dál bude upadati a že se dřive nebo později naskytne možnost vasalský poměr zrušiti a provolati úplnou nezávislost.
Pašič Milovanovič Petr Bělehrad Cařihrad Lipovec Nikolon Hercegovina Bosna Turecko
29 article
Kníže Nikola má také slávu politika a di- plomata. On by byl hravě dovedl Bosnu a Her- cegovinu říši turecké úplně zciziti, když by se by jednou ujal vlády nad Bosnou a Hercegovinou. Kšeft by to byl výnosný, ale »junácká tváře černohorská byla by potřísněna, Černá Hora jako nejnadšenější bojovník za národní srbské ideály byla by zneuctěna a kníže Nikola, no- sitel a věštec těchto ideálů, sám by skutek zneuctění vykonal. To dvé se srovnati nedá, pro Černou Horu a knižete Nikolu jiné volby nebylo, než odmi- nulí a vojna. Tyto dni koluje novinami zpráva, že R- kousko-Uhersko učinilo knížeti Nikolovi skrz německého vyslance na Celyni nabídnutí, že Černou Horu vezme pod svůj protektorát s vý- hradou občanské svobody, ale s podminkou, že černohorské vojsko bude připojeno k rakousko- uherskému. Bylo-li takové nabidnutí skutečně učiněno. možno jen prohlásiti, že diplomacie, u níž se vždycky předpokládá chytrost, nikdy neučinila kroku naivnějšího a nikdy neosvědčila méně znalosti poměrů, s kterými jest úkolem jejím pracovati. Aby bylo možno k Černé Hoře s takovým nabídnutím přistoupiti, musila by rakousko- uherská vojska srovnati se zemí Kom i Dur- mitor i Lovčen. Dokud se to nestane, budou pověsti lakové na Černé Hloře považovány z
Nikola R kousko Nikolov Bosna a Hercegovina Černá Hora Komo hrada občanský svoboda