1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 246. ze dne 6. září 1904.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Proč Mistral nechtěl viděti Daudetovu „Arlé-
senku“. Z Paříže se oznamuje: Všeobecně bylo ná-
padno, že slavný provencálský básník Mistral nebyl
přítomen provedení Daudetovy „Arlésanky“ s hudbou
Delibesovou v římském divadle v Orange. Oba básníci
byli upřímnými přáteli a Daudet svému tehdaž ještě
neznámému příteli věnoval ve svých „Listech ze mlý-
na“ nadšená slova láskyplné úcty. Látka kusu jest
ze života provencalského, jemuž posvěcena veškerá
básnická díla mistrova. Přes to nemohl se básník
„Mireia“ dosud odhodlat býti přítomen provedení
Daudetovy „Arlésanky“. Praví, že by tento kus vzbudil
v něm příliš bolestné vzpomínky, neboť byl ve svých
mladých létech svědkem tragické historie, kterou
Daudet uvedl na jeviště. Byl to mladý krajan Mistra-
lův, jejž něžně miloval a jenž zhynul ve svůdných
osidlech koketní krasavice z Arles. Mistral vypravoval
Daudetovi smutnou tuto historii a autor „Naboba“
podle jeho vypravování vytvořil svoje dojemné dílo.
Mistral
Daudetův
Arlý
Arlésanka
Delibesův
Daudet
Paříž
Orange
Arles
3
article
= Sebevražda náměsíčného. Z Říma se oznamuje:
Bývalý četník Pietro Bianchini, jenž značnou měrou
trpěl náměsíčností, a byl těchto dnů z nemocnice pro-
puštěn jako nevyléčitelný, byl jat takým zoufalstvím nad
svou chorobou, že se odhodlal učinit životu svému
konec. Za svítání spěchal k řece Albero a počal se
svlékat, chtěje se utopit. Pojednou spatřiv přijížděti
vlak změnil úmysl. V košili běžel vlaku vstříc a vrhi
se na koleje před parostrojem. Stroj jej uchopila
vlekl více než 200 metrů daleko, při čemž nešťastník
utržil těžká zranění na celém těle a mimo to poškozena
mu páteř. Pak jej stroj odhodil. Několik přikvapivších
osob — ležel před jakous villou — dopravilo jej
ještě živého do nemocnice, avšak pochybuje se, že
ce uzdraví.
= Sicilské pověry. Z Palerma se oznamuje: Man-
želé Bartolomeo a Lucretia Fouteriovi, rolníci v Teras-
sině, ztratili před nedávnem svoji dceru. Dle názoru
lékaře zemřela dívka žaludeční chorobou, ale rodi-
čové věděli to lépe. Vypravovaliť známým, že sou-
sedka Antonia Scolová dívku očarovala a tím zavinila
její smrt. Scolová dověděvši se o tom, odebrala se ke
strážmistru četníků a žádala ho, aby ji chránil, po-
něvadž manželé Fouteriovi zajisté budou se jí chtít
pomstit. Strážmistr a farář pokusili se vysvětlit Foute-
riovým že není čardějnic a že jejich dcera zemřela
smrtí přirozenou, ale nadarmo. Těchto dnů nalezeni
Antonie Scolová a její manžel ve své ložnici mrtvi
Mrtvola Scolové byla zuhelnatělá. Vrahové zabili nej-
prvé jejího manžela a pak nešťastnici spoutali, polil
petrolejem a zapálili. Hned rozneslo se po celé obci
že to spáchali Fouteriovi, kteří vskutku také byl
zmizeli. Avšak v sousední obci byli poznáni a za-
tčeni. Zatčení se již přiznali.
Bianchini
Bartolomeo
Lucretius Fouteri
Antonius Scolová
Fouteri
Scolová
Řím
Palermo
4
article
= Zahynul při požáru. Onehdy po 1. hodině od-
polední byl v domě na Howard streetu v New-Yorku
zjištěn požár, k němuž byli přivoláni hasiči dvěma
alarmy. Požár vypukl ve III. poschodí v dílně na pa-
pírové krabice H. Marksohna a plameny rozšířily se
na IV. poschodí, kde má sklad per a různého zboží
C. H. Buschmann. Hasiči, kteří se domnívali, že
všichni lidé v budově zaměstnaní se zachránili, náhle
zaslechli volání o pomoc a ve IV. poschodí spatřili
muže. Podnáčelník Kruger volal na něho, aby se ode-
bral na ochrannou pavláčku, kam rychle spěchalo muž-
stvo od stříkačky č. 55. Hasič Driscoli nalézal se jiz
nedaleko ohroženého muže, když pod ním vyrazily
plameny a on byl kouřem tak přemožen, že padl zpět
na plošinu III. poschodí, odkud byl po provaze vy-
tažen na střechu. Mezitím muž ve IV. poschodí zmizei
v plamenech. Teprve po uhašení požáru byla mrtvola
nebožáka nalezena. Byl to hlídač u Buschmanna, jehož
jméno není známo. Škoda požárem způsobená páčí
se na 15.000 dol.
H Marksohn
Buschmann
Kruger
NewYork
5
article
= Hrozné neštěstí. Ve velké tovární budově na
newyorské Broadway přihodilo se onehdy odpoledne
hrozné neštěstí. Závaží nákladního elevatoru ve váze
as 2500 liber sřítilo se na tak zvanou „klec“, ve které
se nalezalo několik osob, při čemž byli 2 muži usmr-
ceni a 16 jiných více méně těžce poraněno. Neštěstí
způsobila dvě protizávaží, která se na 10. poschodí
nějakým způsobem uvolnila a padla na střechu klece
nákladního elevatoru, která se právě nalezala na 1.
poschodí. Klec byla právě přeplněna dělníky, v bu-
dově zaměstnanými, kteří byli většinou poraněni. Ři-
dič elevatoru Leonard Schmidt, 27 roků stár, a Francis
Ward, agent a správce dotyčné budovy, byli zatčeni.
Tato nehoda způsobila v celém okolí ohromný poplach
a na místo neštěstí sbíhali se lidé se všecn stran.
Leonard Schmidt
Ward
Broadway
6
article
Též i policisté přichvátali na místo a v celé budově
panovala nevylíčitelná panika. Ranění byli nejdříve
dopraveni na policejní stanici a později převeženi do
hospitálu sv. Vincence. Budova, ve které se toto ne-
štěstí přihodilo, jest jednou z největších svého druhu
v městě a rozprostírá se od Broadway až k Mercer
streetu; tamtéž jest zaměstnáno několik set dělníků
a účetních, kteří během odpočinku v poledne používají
velkého elevatoru. K polednímu se zjistilo, že jest
tento elevator porouchán a bylo tudíž nařízeno, aby
se použilo k dopravě zřízenců elevatoru, kterého se
jinak používá k dopravě zboží. Řidič elevatoru Schmidt
pozoroval již na 4. poschodí, že není elevator v po-
řádku a proto měl v úmyslu, že dole necná dělníky
vystoupiti a že se přesvědčí, kde chyba vězí. Sotva
že však dvéře otevřel a nežli se mohli lidé v „kleci“
se nalezající zachrániti, sřítilo se těžké závaží na stře-
chu elevatoru, kterou rozbilo. Nářek lidí v „kleci“ uza-
vřených byl srdcervoucí a ranění byli jen za značných
obtíží ze své trapné situace vyproštěni. Řidič motoru
Schmidt vyvázl beze všeho úrazu. Někteří z dělníků
v budově zaměstnaných vypravovali, že usmrcený
muž, který nebví zjištěn, byl krejčí a do budovy
přišel žádati o práci. Jmenoval prý se Miller.
svatý . Vincenc
Schmidt
Miller
HOSPITÁLU
Broadway
Mercer
7
article
— Uprchlý balon. Z Paříže se oznamuje: Létací
stroj pana Lebaudya, jenž pro svou žlutou barvu
nazván „La Janne“, podnikl minulé neděle malý výlet
na vlastní vrub, jenž však minul beze zlých ná-
sledků. Větroplavec Juchféz podnikl svůj obvyklý vziet
a poněvadž byl prudký vítr, snesl se nad lesem. Létací
stroj byl zakotven a připevněn na jedli a větroplavec
sestoupil. Avšak následkem. prudkého větru so strom
zlomil a balon vznesl se přímo do výšky, nečež se
s velkou rychlostí dal směrem k severozápadu. Po-
něvadž se směr větru změnil, dostal se později na
západ, zatím co p. Juchféz se svými soudruhy násle-
doval jej v motorovém povoze. Střeštěná jízda šla až
do Evrex, v jehož okolí se balon klidně snesl, takže
mohl býti neporušený dopraven nazpět do Moissonu.
Lebaudya
Juchféz
Paříž
Le Jann
8
article
Zemřeli v Praze.
Zemřeli v Praze.
Dne 30. srpna 1904: Liškova Růžena, dcera
obchodníka, 12 roků, 431—I. Stejskalová Marie, vdova
po rolníku, 63 roky, 667—I. Klika František, syn sluhy.
I Stejskalová
Marie
I Klik
František
Praha
Liškov Růžena
9
article
11 neděl, 197—III. P. Babický Vilém, zpovědník, 82 r.
33—IV. — Vevšeobecné nemocnici: Kostková
Marie, manželka nádenníka, 29 r. Vacek Josef, lokaj,
50 roků. — U Milosrdných sester: Ketzenber-
gová Barbora, vdova po šafáři, 86 roků. Mlünichová
Františka, vdova po obchodníku, 75 roků. Růžička
Jan, čeledín, 43 roky. Tumpachová Marie, pradlena,
79 roků.
Dne 31. srpna 1904: Hochmann Josef, sluha,
59 roků, 285—II. Hašek Ludvík, stravovatel, 46 roků,
286—II. Novák Jan, soukromník, 73 roky, 571—II.
Vránová Barbora, choť slévače, 51 rok, 218—VII.
Renssova Eleonora, dcera soukromníka, 13 r.; 193—III.
— Ve všeob. nemocnici: Očenášková Marie,
manželka horníka, 47 roků. — U Milosrdných
sester: Kareš František, kočí 39 roků.
Vilém
Vacek
Josef
Barbora
Růžička
Jan
Marie
Hašek
Ludvík
Novák
Vránová Barbora
Vevšeobecný
Ketzenbry
Mlünichová František
Hochmann Josef
Kostková Marie
Renssův Eleonora
Očenášková Marie
Kareš František
10
article
Král. české zem. divadio v Praze.
Král. české zem. divadio v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 6. září.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
254. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Cyklus dvaceti původních oper českých.
Po šedesáté páté:
Dvě vdov y.
Komická zpěvohra o třech dějstvích. Složil Bedřich
Smetana. S textem dle Mallefilla od Em. Züngla a
V. J. Novotného.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním a druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
Smetan
Züngl
V J Novotný
Kovařovic
Robert Polák
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 6. září.
Praha
lidový divadlo
13
title
Začátek o 7. hod.
14
article
Velká výpravná bra.
Po 31.: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5
jednáních. Napsali Fořt a Hráška. Hudba od H.
Starého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Ba-
letní vložky tančí pí. Stará.
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
Rus
Fořt
Hráška
H Starý
E Stará
Palacký most
15
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
V úterý 6. září.
Smíchov
16
article
Nově studováno.
17
article
Kráska z New-Yorku.
Americká výpravná operetta o 2 jednáních a 4 obra-
zech. Dle anglického originálu H. Mortona upravili
Leopold Krenn a Karel Lindau. Přel. V. Táborský.
Hudbu složil Gustav Kerker. Režisér slovní části
Karel Lier. Tance a choreografickou čásť uspořádala
Mary Groszova.
H Morton
Krenn
Karel Lindau
V Táborský
Kerker
Lier
Maro Groszův
NewYork
18
article
Pištěkovo lidové divadlo vnetradcck
Pištěkovo lidové divadlo vnetradcck
na Krá
Pištěkův lidový divadlo
19
article
V úterý 6. září.
20
article
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční cenv.
Chytrák nad chytráky aneb Šest
havranů.
22
title
Komedie o 3 jednáních. Napsal Viktor J. Krylov.
J Krylov
23
article
Uzavřel oči
Váhal však ..
Celé jeho mládí šťastné vyvstalo nyní před du-
jeho.
Nejmenší podrobnosti jeho dětství, jeho radost ze
života, příhody dávno zapomenuté, vše to zjevilo se oka-
mžitě před zrakem jeho duševním s naprostou určitostí . ..
Viděl v duchu zvláště matku svoji, skloněnou nad
ložem jeho, líbající jej, jak líbávala jej každý večer . ..
Jeho odvaha ochabla na ráz.
Ale svraštiv obrví, v silném náhlém vůle vzepjetí
roztáhl prsty pravé ruky a jedním z nich stiskl na ráz
kohoutek zbraně smrtonosné !
25
article
Kule silného kalibru pronikla naskrz celým mozkem
nešťastníkovým.
René de Riverolles se skácel.
Byl usmrcen na ráz!
V pádu hlava jeho narazila o přístroj lampy elektri-
cké, mědí pobitý, kterýž kabinu osvětloval a krev stříkající
zbarvila rudě sklo kol plamene.
Riverolles
26
article
Krev ostatní řinula se z rány dlouhým praménkem
Krev ostatní řinula se z rány dlouhým praménkem
na podlahu.
Tělo spočívalo poněkud na zad obrácené a přehnuté
tak, že hořejší část zachytla se o lůžko, kdežto nohy vlá-
čely se po podlaze.
Revolver svůj sebevrah svíral i po smrti své v ruce
křečovitě stisknuté.
27
article
Velitel dodal
»Připojíte nyní na dopis svůj datum až z pozej
třejšího dne !«
René de Riverolles váhal však po několik okamžiků.
Komandant se ozval:
»Máte ovšem ještě čas. Dáváte-li přednost tomu,
abyste postaven byl před soudce, můžete ovšem tento do-
pis roztrhati.«
Neodpověděv ni slova, René de Riverolles datum ku
podpisu připojil.
Komandant Tardin vzal dopis a přečetl si ho
nyní sám.
Děl pak prostě
»Dobrá !«
I vyňal tobolku svou z kapsy a vložil dopis ten do ní.
Potom se tázal
»Co zanechal jste ve svých vacích, kteréž jste
Petrohradě byl zanechal?«
»Nic než prádlo, několik kusů oděvu a také peníze.«
»Žádných dokumentů ?«
»Žádných!«
»Napišle nyní depeši, aby zavazadla ta zaslána byla
komandantu Tardinovi do ministerstva vojenství v Paříži
při zaplacení účtu, kterýž v hotelu dluhujete.«
A Tardin dodal:
»Podepište depeši však jménem: Morel.«
René poslechl.
Napsal nyní bez váhání již depeši tohoto obsahu:
Riverolles
Tardin
Morel
René
Petrohrad
Paříž
28
title
Zaprodání nopřítol.