1
masthead
V Praze, v pátek dne 19. srpna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
K situaci na bojišti.
—ch. Z Berlína, 18. srpna. Známý vojenský spi
sovátel německý, hrabě Pfeil, praví v »Lokal-
Anzeigru« o situaci na východoasijském bojišti
Kdyby se byli Japonci spokojili tím, že Port
Artur pouze dvěma divisemi vojska obklíčili,
byli by měli proti Kuropatkinovi po ruce ještě
asi čtyři divise. Těmito čtyřmi divisemi sesílen,
mohl maršálek Oyama již před čtyřmi nedělmi
dobýti velkého a velmi vážného vítězství nad
Kuropatkinem. Ale nyní je už pozděa
stav věcí před. Ljaojanem stává
se pro Japonce každým dnem ne-
příznivější m. Port Artur se ještě delší
dobu udrží a maršálek Oyama bude Kuropatki-
nem v rozhodující bitvě poražen. To je mým
pevným přesvědčením.
Dobývání Port Arturu.
Z Londýna, 19. srpna. Dle washingtonské
zprávy, z pramene tokijského došlé, nebudeu
Port Arturu poměrně velkého krveprolití při
všeobecném útoku a další dobývání vůbec při-
nese jistá překvapení. Z toho se soudi, že
Japonci potajmu ve velkém slohu
operují minami, jichž položil
celá pásma. Ve vojenských zdejších kru-
zích še však nevěří, že by se staly nějaké ne-
předvídané věci a očekává se zcela normální
průběh oblehání.
Malá pozornost věnuje se zde zprávám,
že do Port Arturu docházejí potraviny. Nebot
Číňané mohou skoro bez překážky vycházetia
vcházeti a přinášeti čerstvé zásoby. Za to se
myslí, že generálu Stesslovi vadí nedostatek
zbroje a střeliva.
Z Londýna, 19. srpna. Japonský vyslanee
ve Washingtoně považuje vyzvání ke kapitulaci
Port Arturu za důkaz toho, že všecko je
hotóvo k poslednímu útoku. Ale ani
odborníci, stýkající se s vyslanectvím, nemohou
přesně zjistiti posice japonské v okoli Port
Pfeil
Japonec
Artur
Oyama
Číňan
Berlín
Londýn
Washington
6
article
Arturu, poněvadž telegramy o tom docházejíeí
bývají zmatené. Ve zmíněných kruzích se myslí,
že v příštích deseti dnech bude již všemu
konec.
Artur
7
article
Operace proti vladivostockému
loďstvu.
Operace proti vladivostockému
loďstvu.
Z Londýna, 19. srpna. V Ljaojanu pře-
vládá mínění, že velká nejbližší akce
japonského loďstva se chystá pro-
ti vladivostocké eskádře. Byla již
učiněna proto příslušná opatření.
—ch. Z Londýna, 18. srpna. Telegram z
Tokia došlý oznamuje: Admirál Kamimura vy-
rozuměl vládu japonskou, že zatarasil již
vjezd do přístavu vladivosto-
ckého. Admirál doufá, že dovede ruským lo-
dím vstup do přístavu zabránit.
Liják zmařil prý bitvu.
Z Londýna, 18. srpna. »Daily Mail«
uveřejňuje tento telegram z Tjencina: Dne
15. srpna začala se rozvinovati velká bitva mezi
armádami Kurokiovou a Kuropatkinovou, avšak
hrozný a trvalý liják zarazil na obou stranách
všechny operace.
Opozděná doba dešťů.
Z Londýna, 19. srpna. Cesty v Mandžur-
sku jsou nyní úplně neschůdny. Z malých po
toků staly se prudké bystřiny. Všechny roviny
jsou pod vodou. Mysli se, že před koncem de-
štivého období (potrvá ještě asi 3 neděle) ne-
dojde k větším pohybům vojska
na ruské ani na japonské straně.
Deště se dostavily letos později než obyčejně a
je proto pravděpodobným, že na bojišti bude až
do konce srpna poměrný klid.
Ztráty Japonců před Port Arturem.
Z Petrohradu, 18. srpna. Vojenské kruhy
zdejší odhadují na základě zpráv z bojiště, že
Japonci před Port Arturem ztratili už asi 33. 000
mužů.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Japonec
Port
Artur
Londýn
Tokio
Mandžur
Petrohrad
Daily Maila
8
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
9
article
LSTY
LSTY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Jak Němci týrají černochy.
Z Berlína, 19. srpna. »Kölnische Zeit-
schrift« přináší zprávu o nelidském týrání do-
morodců v Africe německými vojíny. Poddů-
stojník Kozack jednoho černocha pro nepatrný
přestupek umučil k smrti. Šestnácte dní nechal
černocha, kterému za tu celou dobu dal jen
3kráte jísti, snášet největší týrání a mučení. V
den své smrti černoch vůbec nedostal jíst a
Kozack mu přivázal ruce k nohám a nechal ho
až po krk ve studené vodě. Teprve nyní, kdy
uplynul skoro rok, zahájily úřady přísné vyše-
třování.
Němec
Berlín
Afrika
Kölnische Zeit
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 19. srpna. (C.-B.) Úřadní list
uveřejňuje nařízení ministerstva spravedlnosti,
vydané ve shodě s ministerstvy vnitra, obchodu
a financi ze dne 9. srpna 1904 ve příčině
zvýšení náhrady dávané přísedícím a náhradní-
kům živnostenského soudu v Liberci a příse-
dícím soudu odvolacího.
Ministr kultu a vyučování jmenoval hlav-
ního učitele na ústavě pro vzdělání učitelův
Litoměřicích Václava Reichela ředitelem
tohoto ústavu.
Křest ruského následníka.
Z Petrohradu, 18. srpna. (C.-B.) Křest
velkoknížete-následníka trůnu bude se konati 24.
t. m. v Petěrhofě.
Velkokníže Cyrill.
Z Petrohradu, 18. srpna. (C.-B.) Velkokníže
Cyrill vrátil se dnes sem z cíziny.
Oslava císařových narozenin v Petrohradě.
Z Petrohradu, 18. srpna. (C.-B.) Dnes od-
poledne konala se za příčinou narozenin císaře
a krále Františka Josefa v Petěrhofě slavnostní
hostina, jíž se zúčastnili císař Mikuláš, cí-
sařovna-vdova Maria Feodorovna, rakou-
Reichel
Cyrill
František Josef
Mikuláš
Marius Feodorovna
Vídeň
Liberec
Petrohrad
Petěrhofa
nařízený ministerstvo spravedlnost
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
První maliřský výlet.
Napsal Frant. Šída L.
Když slunce již dosti vysoko hledělo vlíd-
nou tváří do oken, probudil jsem se. Po ob-
vyklých ranních pracích, když mne byly jako
obyčejně voda, ručník a hřeben obsloužily a po
skrovné snídani, připravil jsem sebe a svůj ap-
parát na první umělecký výlet, na výlet ma-
liřský.
Vypravil jsem se za vesnici, kde krásná,
vábná partie mne čekala, abych ji na plátně
zvěčnil. Ano, tam do toho poetického zátiší,
kde sladce hrči potůček a tisíce pomněnek,
blátouchů, pryskyřníků a jiného druhu květin
bují, do údolí ořeším a olšim zdobeného ...
Bylo půl desáté, když jsem dorazil n
určené místo. Rozložil jsem, stojan, napjaté
plátno naň zavěsil, vzal do jedné ruky uhlík,
do druhé zapálenou cigaretu a začal jsem smě-
lými, ráznými rysy obkreslovati krajinu.
»Dobré jitro!« vyrušil mne chraplavý slabý
hlas z práce.
»Dobré jitro!« odpověděl jsem a ohlednuv
se, spatřil jsem babičku v chatrných šatech,
shrbenou pod otepí klestí ...
»Co to fotografujete?« otázala se, upjatě
na mne hledíe,
»To, babičko, nefotografuji, to budu ma-
lovat!«
»Ihm, ihm. Co si to děláte, vždyť si to
zkazíte!« vytýkala mi, vidouc, že jsem uhlíkem
načrtnuté rysy tužkou překreslil a zbytečný uhlík
kapesníkem setřel.
»Nic, babičko, jsem nezkazil, buďte bez
starosti.« A otevřev malířskou skřinku, vyndal
jsem paletu, štětce a tuby s barvami.
František
Šída
13
article
»Také můj zeť má takové mastičky, ale
moc mu to neplatí; může si je pořád mazat,
vousy nerostou. Co tomu říkáte ?«
»To, babičko, nejsou žádné mastičky, to
jsou barvy, co se jimi maluje. Hned váso
tom přesvědčím,« a vzav tubu, oddělal jsem zá-
klopku a barvu jednu za druhou do řady na
určitá místa kladl na paletu.«
Babičce se oči zajiskřily od té harmonie
barev.
Začal jsem pracovati na pozadí, oblohu
s naházenými sem tam bílými oblaky.
»To bude krásné — ale škoda, musím jít
Čekají mne doma děti. S bohem !«
A babka shrbená, s otýpkou klestí, jak
přišla, tak odešla.
Když jsem byl hotov s pozadím, přistoupil
jsem k naházení silných až do nejslabších stínů
všech barev.
Parné slunce lilo neuprosné paprskya
ježto jsem neměl stinníku, všecek jsem se za-
potil, při čemž práce byla dvojí: mazat plátno,
obličej pak a vše utírat.
»Má úcta!« zazněl vážný přísný hlas
kolemjdoucího.
»Má úcta« odvětil jsem přede mnou stojí-
címu pánovi, oděnému v úbor nadlesního, hnědé
barvy se zelenými výložky s kordiskem na
»Krásná partie! Kdykoli jsem tudy šel,
vždy jsem si myslel: býti tak malířem ! Zde
v okolí jsou samé pěkné partie, na příklad vrch
Kozákov, velký les hřebenitý Berany, a břid-
ličné lomy za Bratřikovem.«
boku.
14
article
»Dám si také na ně čas.« »Že by to byl
krásné obrázky, nelze upříti.«
»S bohemi !«
»S bohem !«
Nyní jsem si myslil, že již vyrušován ne-
budu. Barva za barvou se mi řadily jedna vedle
druhé dle potřeby, až mi skytaly první celek.
Soudil jsem spokojen, že mne nikdo již nevy-
ruší, ani návštěvou nepoctí, ale než minulo
několik minut překvapil mne trojlístek vesní-
ckých děvčat, selského rázu s planoucími líce-
mi, jiskrnými očky a s usměvavou přítulností.
Z těch by se dal udělat pěkný obrázek! Říkaly
cosi lichotivého.
»Škoda, přeškoda, že už tuto krajinu zde
maluju; bylo by mi milejší, malovati vás, děv-
čátka!« odvětil jsem poklonu. Dívky stanuly
v stydlivém mlčení, jako by se nějak rády vy-
hnuly odpovědi na můj neočekávaný nápad.
Ale jedna z nich, asi ta nejčipernější a spolu
ta nejhezčí mi čtverácky odvětila. »Vy byste
nás ani nevymaloval.«
»Ba že a brzy !« zvolal jsem a vzav jeden
ze štětců naznačil jsem pohybem ruky, jak uči-
nil kdysi karlštejnský malíř, ale — má ne
šťastná situacel
Jedna z dívek, neporozuměvši mému po-
hybu, se ohnala, jak už na venkově bývá zvy-
kem a já, uhnuv se rychle, nešťastnou náhodou
podrazil jsem nožku stojanu a celý můj rozdě-
laný originál i s příslušenstvím převrhl se do
trávy a písku.
Strnul jsem zděšením, že se mi až vlasy
zježily, ale děvčata spustila jasnými hlásky
srdečný, rozpustilý smích, kterýž mne docela
popletl.
Mnoho jsem si nedovolil a za to ten mal-
heur! Snažil jsem se rozdělanou práci zachránit,
ale marně. Dívči smích se zvolna ztrácel. Druhý
den v určitý čas, za stejného počasí jsem začal
znova.