ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d8c4ce60-7675-11dc-92b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 151, place 104, org 22, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. září 1907. Císlo 249
4 article
ložil základ ku politické organi sa e národní a ku politickému programu českému. Mužem tím nepoplratelné kri dr, Rie ger Již roku 1848, když svolán byl první řs- ský sněm, který měl dáti Rakousku ústavní zři- zení, upoutal dr. Rieger na sebe všeobecnou po- zornosl. Z národa, který neměl politického života který neměl časopisectva, který neměl tribunu vysokých škol, vyšel politik, který bohatost svých myšlének, ohnivou svou výmluvností zároveň svou vyškolenosti, vzbudil mezi sou časníky zasloužený podiv. Mělť ale také dr. Rieger všechny fysické duševní vlastnosti, které činily jej způsobilým, aby postavil se v čelo probouzejícího se národa v boji za podmínky národního života, za jeho národní neodvislost a stální samostatnost. My všichni pamětníci minulých dob ještě dnes vidime mužně krásnou onu postavu s ty- piekou hlavou, se smělým čelem, jiskrným okem a s výraznou tváří, která značila odpor i brdost, energii, bystrost, vášeň i chladnou rozvahu. A byť si jen krátká byla episoda politická a parlameniní na řišském sněmu z roku 1848. ona již označila budoucnost dra Riegra jako muže, který povolán a predeslinován jest k tomu, aby vedl politicky národ v dalším zápase za jeho postavení v této říši, aby jej sloučil a organisoval v jediný bojovný celek a aby se takto stal viditelnou a zodpovědnou jehoc hlavou. Doba absolutismu minula a říjnovým di- plomem z roku 1860 národové rakoušti povo- láni k spolupůsobení na novém státoprávníma ústavním zřízení říše. Nastal zásadní obrat v ce- lém veřejném životě. Dosavadní absolutislická moc panovníka, utrpěvši těžkou porážku na bo- jištích italských, ustoupiti měla principu ústan- nímu a konstitučnímu.
Rieger Riegr Rakousko
5 article
Avšak tradicionalní německá politika vídeň- ská vyeítila od prvního okamžiku, že nejnebez pečnějším odpůrcem jejím je český národ až nejohnivějším jejím potratelem bude dr. Rieger A tak od počátku ústavnosti v Rakousku od roku 1861 až do let sedmdesátých jsme svědky velkého onoho zápasu mezi vídeňskou centralisujíeí mocí a mezi českým národem, zá- pasu ústavního i národního, v němž šiky české k stále trvajícímu boji vede dr. Rieger, který jest jeho hlavou, jeho mluvčím a zároven srdcem. Mladší generace již sotva pochopí ve- likost fohoto zápasu a budoucí historie možná bude kritisovati jednotlivé jeho fase. V zápase tom byl dr. Reger nejen vedou- cím politikem, nýbrž i tvůrcem novodobého polítického programu českého. V tomto prvním období však vytvořil dr- Rieger program národní, který je dosud směro datným. Byl to požadavek za uznání a provedení státního práva koruny svatováclavské a za uznání rovného práva národa i jazyka jeho v ži- votě státním i veřejném. Obojí tento program byl programem svobodomyslným. Pravilt Riegen již roku 1861 takto: »My Čechové byli jsme vždy národem svobodomyslným od nejstarších dob až do nejnovější« Riegrův program a nazírání v příčině státo- právního ústrojí říše habsburské zůstává i na dále směrodatným a to, co připomněl dr. Rieger na šněmu českém roku 1865 v přičině ústav- ního vý voje, platí i dnes pro novodobou politiku českou. Státoprávní program český, jak byl Riegrem vytvořen a formulován, nalezl ko- nečně výrazu v deklaraci a ve fundamentálkách českých z doby hráběte Hohenwarta. Tento státoprávní program český přesně označuje hranice, ve kterých zápas o samostat- nost a neodvislost českou veden býti má.
doktor Rieger Reger Čecho Riegrův Riegr Hohenwart Rakousko
6 article
Rieger jen v souvislosti s ostatními zeměmi mocnářství rakouského viděl uskutečnění svých státoprávních ideálů. A jakkoliv byly okamžiky, kdy zdálo se že fomuto programu českému zjednána bude platnost, Rieger vždy dobře si byl vědom obtiž- ného našeho postavení a všeho nebezpečí, které národu českému hrozi a proto dalším základním prineipem jeho politické práce bylo, působiti k tomu, aby národ český kulturně a ho- spodářsky se sesiloval, aby společnost česká dovršila se všemi stavy i také šlechfoua stala se takto dle tehdejšího názoru rovnocennou jiným společnostem národním, aby jazyk český v úřadech i školách nabyl platnosti a stal se v zemích českých jazykem národa politického, jazykem státním. Rieger dobře chápal, že toto povzneseno české národní myšlenky jedině státi se může, když bude národ vědecky vzdělán vlastním jazykem, když vysoké školy budou nejvyšším zakončením samostatného českého národního kulturního života a proto již záhy věnoval nej- úsilovnější svoji práci zřízení českých ško středních, české techniky a zavedení jazykové rovnoprávnosti na universitě pražské. Veliký státoprávní zápas let šedesátých. který vedl až k umluvení fundamentálních člán- ků a reskriptu, uznávajícímu státní právo král českého, bohužel neskončil vítězně. Dr. Rieger a český národ dožil se nejtrpčiho sklamání. Výsledky neúmorné práce o vyrovnání mez myšlenkou rakouskou a samostatnosti zemí ko- runy české zmařeny intrikami nepřátel národa českého a národ český uvržen opětně do posie nejúsilovnějšího odporu proti utiskovacímu sy stemu centralisačnímu a germanisačnímu. Po- slancové čeští a dr. Rieger v čele jich nastoupi cestu pasivního odporu.
Rieger doktor
7 article
Roku 1879 nastalo nově období politiky české. Čeští poslanci dostavilí se na říšskou radu a tím také zahájena zásadní změna v postup českém. Utvořeni a zmohutněni velkoněmecké říše na kteréž již před rokem 1866 dr. Rieger pro- rockým duchem poukazoval a tím nastalé ne- obyčejné sebevědomí německého lidu a sesílen německé nacionální myšlenky, bylo mocným faktorem, který nutil politiku českou k opatrno- sti a ku ponenáhlému postupu. Proto práce poslanců českých od r. 187 na řišské radě především směřovala k tomu, aby českému jazyku dostalo se platného uží- vání rovnoprávného v úřadech veřejných a aby zřizováním nových osvětových a vzdělavacici ústavů jak všeohecných, tak odborových náro český zjednal si vydatnou zbraň v nerovném zá- pase hospodářském i kulturním s mohutným jeho odpůrcem. Spojenectví, které dr. Rieger pro věe če- skou vyhledával, ukládalo národu českému znač- ných obětí a začasto nevyhovovalo cítům a tuž hám lidu samého. Z horoucí lásky k českému národu, z oteov- ské obavy o jeho budoucí osud, vylryskla take snaha Riegrova tak často opětovaná po dohodě s německými našimi krajany. Dr. Rieger byl přesvědčen, že smir ten by království české povznesl k nebývalé výši a slávě jak v oboru kulturním, tak hospodářském že český lid by odpoutaných sil svých, kter mařiti musí v denním krutém zápase, užiti moh k dosažení nejvyššího vzdělání a hospodářského posilnění. Dr. Rieger nebyl však jen politikem, on by a musil býti zároveň organisátorem české spo lečnosti a českého národního života.
doktor Rieger Riegrův
8 article
Národní divadlo, Ústřední Matice školská museum, velké instituce umělecké, literární a hospodářské, jako Zemská banka, vše to nese stopy Riegrovy činnosti, jeho iniciativy, jeho horlivosti a jeho práce. A tak znamená Rieger polovici stolet českého živoťa a českého vývoje. Jako tribun lidu, jako politik, jako národn organisátor tvoří Rieger celek. Základní my šlenkou jeho veřejné činnosti bylo také, aby i národ český tvořil celek nerozrušený, a aby veškeré vrstvy a směry v našem národě splynuly k jedinému velikému a vznešené- mu cíli, k dosažení konečných našich ideálů Jednota českého národa v Čeehách, na Mo- ravě a ve Slezsku, jednota, která činí národ sil ným, byla Riegrovou tužbou a Riegrovým přá- ním. O Riegrovi lze právem říci, „agit, qued agit“ — činil, co činiti musil — k čemu pro- zřetelnost jej sama vyvolila! Čiňme též, co činiti musíme. Splňme závět českého patriarchy, věnujme veškeré svě sily jen práci a zase práci na poli národním, učm se vzájemně se milovati a ctiti, důvěřujme vlastní síle, aniž bychom ji přeceňovali, a hled- me vynikajícími duševními vlastnostmi přesvěd- čiti ostatni svět, že národ český v těchto zemích nebojuje jenom za svou svobodu, za své právo a za svou budoucnost, nýbrž že plní veliké dě- jinné své poslání, pro které již tolik oběti při- nesl, pro které se vykrvácel, pro které se vzkřisi novému životu, a pro které dr. Riegrem sve den byl nový boj ještě neukončený, ještě neroz- řešený, boj, který u nás znameuati musí jenom vítözství, vitězství myšlenky národni, vítězství naši národní samostatnosti! (Výborně, potlesk.
Riegrův Rieger Riegr doktor Čeehy Slezsko národní divadlo školský muzeum český národ
9 article
A nyní nechť spustí se rouška, která skrýv jméno Riegrovo na tomto obelisku. Zde na tět- české půdě, na níž stojíme (Rouška padá. Se díci povstávají a všiehni muži smekají), při tom- to jméně slibme a přísahejme sobě, že vždy bu deme státi za práva národa, že tuto půdu bu deme hájiti do posledního dechu svého života aby splnilo se slovo, že tam, kde jednou stanu Čech, státi bude a věky!“ (Bouřlivá pochvala volání slávy a projevy nadšení.) Hudba zanotovala pak Riegrovu znárod nělou „Není muže nad kováře“ Po přijeti obelisku v oehranu města starostou panem Erbanem složeny na stupně obelisku věnce a zapěno „Kde domov můj“ ve škerým shromážděným zástupem. Tím slavnost odhalení opelisku skončent a zbytek dne stráven přítomnými ve Smetano- vých sadech, kde uspořádána národní slavnos za obrovské účasti. Omluvné a pozdravné připisy a te- legramy zaslali: min. dr. Jos. Fořl, min. m sl. dr. ryt. Randa, hr. Jan Harrach, mistodržitel hr. Coudenhove, kn. Jiří Lobkovic, biskup Doubrava stav. r. Hlávka, posl. dr. Jar. Čelakovský, prol Zeithammer, dr. Vlad. Srb, dr. V. Škarda, Česká Akademie. Alois Jirásek, vl. r. Dokoupil, dr. L. Dro- řák, dr. Horák, dr. Hruban, Jos. Kotlář, dr. Steidl inž. Neuman, A. Kalina, dr. Viškovský, K. Prášek, míst. rada Steinfeld, prof. C. Horáček. prof. Miřiov- ský, dr. Lederer, rod. Fiedlerova v Paříži, Akad. čtenářský spol. v Praze, Jednola mag. a ob. úřadníků pražských, kovářstvo české sdružené v Zemské jed- notě, měslská rada Hronova, Vlašimi, Rychnova, Jo lemnice. Písku, Čáslavi, Plzně, Bakova, Nymbupka.
Riegrův Erban doktor Jos Randa Harrach Coudenhove Lobkovic Hlávek Jar Čelakovský Zeithammer Vlad Srb V Škarda Jirásek Dokoupil L Dro Horák Hruban Steidl Ing Neuman A Kalina Viškovský K Prášek Steinfeld profesor C Horáček Miřiov Lederer Fiedlerův Hronův Čechy východ sad Paříž Praha Vlašim Rychnov Písek Čáslav Plzeň Bakov Český akademie Jednol
10 article
Žirovnice, Ml. Boleslavi, Třebenic, Humpolcs, Čes Bredu. Tábora, Česká střelecká župa Riegrova, měst- ský sbor hasičů v Nachodě, okr. výbor v Přibrami okr. výb. Vlašim, okr. výb. v Plzni, okr. výb. Hlinsko- ob. rada Peček na dráze, jednota »Sokol« Ssute Podbaba, Železný Brod, Občanská beseda v Rych nově, Delnická beseda v Karlíně, Lycejní spolek v Jičíně, sdružení čes. a grárn. dorostu v Loučanech u Olomouce, tél. jedn. Sokol »Podlipný« Vídeň —V. Sokol Karlin, tov. Topinka, Jednola ku povzbuzení průmyslu v Čechách, Jednola českých střelců, spol. vysloužitců Náchod, okr. výb. Chrudim, p. Kroutil. dr. Engl, Karl. Vary, dr. Šolc, Praha, dr. Havelka.
Riegrův Sokol Podlipná Topinka Jednol Kroutil doktor Engl Karl Šolc Havelka Žirovnice Boleslav Třebenice Humpolcs Čes Breda Tábor Vlašim Plzeň Hlinsko Pečky Železná Brod Karlín Loučany Olomouc Vídeň Čechy Náchod Chrudim Vara Praha Sokol « Ssute Podbaba Delnická beseda lycejní spolek v Jičín sdružený če Sokol Karlin
11 article
Chrudim, spis. Srhová-Lužická, A. L. Vymetal v Písku, . Rieger v Pardubicích, Umělecká beseda v Praze, Filantropická družina v Praze, Lumír, Smíchuv, Ha- sičská župa chrudimská, městská rada v Dobříchovi- cích, v Poličce, v Žamberku, okresní výbor ve Vyso kém n./Jiz.,, v Táhoře, v Rokycanech, v Nověm Bydžově, v Ústí n JUrl., ve Volicích, karlínský, píse- cký, na Kladně, v Sobotce, Domažlicích, měst. rada ve Vysokém n./Jiz., dr. Jičí Guth, Jimramov, »Dzien- nik Polakt«, Lvov, inž. Herold, Čáslav, dr. Karel Pippich v Chrudimi, P. A. Prokůpek, Král. Vinohrady dr. Petr Durdík, Praha, měsl, rada v Labském Ko stelci, město Cholěboř, ob. rada města Kroměříže, rektor Vokiík. prof. Kalousek v Potštýně, měst. rada v Benešově, město Domažlice, měst. rada v Opočně. První spol. vzáj. se podpor. řezníků pražských, dr- Hruška, starosta na Kladně, Lekárník Kralove Stankov, měst. rada na Kladně, studenistvo českého severovýchodu na sjezdu ve Dvoře Králové, městsk rada v Bělé pod Bezdězem. inž. Jiljí. Jahn, Ferd Mellan a Jos. F. Pollak v Ríčanech, slarosta Müller v Tšňově, sbor hasičů v Černilové, dr. Drozda ve Vídni, Lidový vzděl. spolek »Sušil« v Olomnouci, rada města Turnova, městská rada ve Vys. Mýtě, městská rada v Libáni.
A L Vymetal Rieger doktor Guth Ing Herold Pippich P A Prokůpek Král Durdík profesor Kalousek Potštýn Hruška Jiljí Jahn Ferd Mellan Jos F Pollak Müller Tšňův Drozda Sušil Chrudim Písek Pardubice Praha Dobřích Žamberk Táhora Rokycany Nově Bydžov Ústí můj Pearl Kladno Sobotka Domažlice Jimramov Dzien Lvov Čáslav Cholěboř Kroměříž Benešov Opočeň Dvůr Králové Bělá pod Bezděz Ríčany Černil Vídeň Olomnouc Turnov Mýto Libáň Lumír
12 article Kongres Volné Myšlenky.
Kongres Volné Myšlenky. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listůs.) Prvý den. Beze všech zevních okázalostí, za vážného a skoro přísného klidu zahájen včera dopoledne XIV. kougres Volné Myšťenky ve velkém sále žofínském. Účastenství na něm bylo tak značné, jak jen dovolily prostory největšího pražského sálu. V posledních dnech před sjezdem a ještě v neděli ráno musilo pořadatelstvo odmítnouti několik set přihlášek, pro něž nebylo více místa. Od 9. hodiny ranní počal se sál rychle plniti cizími i domácími hosty. Krátce před 10. ho- dinou byl sál již zcela naplněn — hlava na hlavě dole i na galeriich; překvapovalo množstní dam. Počet účastníků možno odhadovati n 2200 osob, Vestibul, schodiště i hlavní dvorana vyzdo- beny byly prostě. Hlavní ozdobu tvořila řad znamenitých skulptur — model Š al ou leo nova pomníku Husova, Suchardův bas- relieť »Mzda«, Opatrného »Myslitel«, Su- chardův »Čase, busty Čecha, Vrch li- ckého, Smetany a Dvořáka. Když do- stavili se a svoje místa na tribuně zaujali všichni hoelé zahraniční, zahájeno slavnostní shromáž- dění ouverturou k »Libuši« Smelanově, se- hranou Českou Filharmonii za řízení dra. Ze- mánka. Navrženo a jednomyslně zvoleno před- sednictvo kongresové: předsedou dr. Th. B ar- tošek, I. místopředsedou vídeňský spisovatel Zenger, II. dr. K. Draždák, sekretářem p. Makovec. Čestnými předsedy kongresu zvoleni pp.: posl. Furnémont z Brusselu jako gen. sekretář světové Confederace V. M. za Franeii advokát, poslanec sněm franc. Hub bard, za Belgii univ. prof. Hecfor Denis, za Německo spisovatel Gustav ST s ch i rnz Berlína, za Ilalii prof. Ghisleri z Bergama, za Poláky řed. Andr. Niemojewski, za Čechy univ. prof. dr. Fr. Krejč í, za Slovince básník Anton Aškere z Lublaně, za Špa- něly prof. Odon de Buem z Barcelony.
Husův Suchardův Opatrný Čecho Smetan Dvořák Libuše Smelanův doktor Th Zenger II K Draždák Makovec Franeie profesor Hecfor Denis Gustav Ghisleri Polák Andr Aškere Bu Brusel Belgie Německo Berlín Čechy Francie Lublaň Barcelona národní Listůs kongres Š al
13 article
Jako vládní komisaři fungovali zrovna ťři poli- cejní úřadníci: Peters, Pokorný a dr. Klíma. Zvolený předseda kongresu dr. Barto šel zahájil jednání sjezdové pouze několika větami Kongres V. M. je vůbec první světový kongres, klerý se v Praze koná, zajisté vyznamenání zadostučinění pro kulturní snahy českého národa. Teprve v r. 1904 Češi poprvé účastnili se svě- tového kongresu římského a již letos šťastnou shodou okolností tento kongres zvolil si sídlem svým Prahu; neni bez významu pro Prahua pro naše snahy, že řada vzácných hosti pozná nás a naše poměry z blízka a stane se nám podporou v přištím našem snažení politickém 1 osvětovém. Vítá všechny účastníky a především delegály veřejných korporací, z těch na prvním mistě zástupce král. hl. města Prahy a prohla- šuje jednání kongresové za zahájené. Zahajovae formuli opakuje na to francouzsky a německy. První vděčná zmínka jednání sjezdovéh platí slavné památce zesnulého nedávno učence P. Marcellina Berthelota, největšíh chemika našeho věku, jehož smrti želel celý vzdělaný svět. Posmrtná čestná vzpominka patři mu zde jako oddanému spolutvůrci Volné Myšlénky, býv. presidentu francouzské její sekce shromáždění povstává na znamení smutkua projev úety zanáší se do protokolu sjezdového jednání.
Peters Pokorná doktor Klím Barta Čech P Marcellinus Berthelot Praha kongres
14 article
Jako zástupce král. hlav. města Prahy chápe se slova městský rada a zemský posl p. Filip. Jest mu milým úkolem pozdraviti zá- stupce inteligence všech národů, kteří se sjeli v Praze a pozdraviti co nejsrdečněji jednání kongresu, jenž má rokovati o nejvyšších eílech lidstva. Kongres schází se v městě slavném svojí minulostí, které v minulých věeích vždycky stálo na předním místě v bojich za svobodu svědomí za svobodu lidskou i národní. Přeje kongresu plný zdar a správné pochopení. (Vřelé projev souhlasu.) Na tribunu řečnickou vstupuje potom pro fesor filosofie na universitě Karlo-Ferdinandově dr. Frant. Krejčí, aby promluvil slavnostní řeč zahajovací. Myšlenkově bohatá a formou krásná řeč jeho sledována jest se živou účastí, jež stupňuje se ve zjevné, rozčilující napjetí, pře- rušována občas projevy pochvaly a nadšeného souhlasu tak bouřlivého, že snáší se jako l- vina se všech stran k místu, odkud zaznivají jeho prosté a skoro suché, ale neobyčejně jasné, precisní a břitké vývody, vrcholíci v účinnou polemiku proti klerikálním sofismatům a nepo- chopení, prýšticímu často spíše z lhostejnosti, než z nepochopení nebo nedostatku dobré vůle Bouří potlesku vzbudíly poehopitelně také silné akcenty národnostní, jimiž řečník právě v německé části svojí přednášky dovolávalse německé spravedlnosti vůči národu českému.
Ferdinandův doktor František Krejčí Praha univerzita Karla
15 article
Právě tato čásť jeho řeči působila silným do- jmem na cizí delegáty- »Dovolte, abych především vůči našim ho- stům dal výraz neličeně radosti, že přišlisi bratrsky stisknout ruku, aby se posilnili ve snaze za nejvyššími ideály lidstva, k nám do naší zlaté české Prahy. Nejraději bych řekl, že tu radost cíti národ celý. Než necltím se oprávněna, abych mluvil za kohokoli, nerci-li za celou českou veřejnost, a také česká sekce Volné Myšlenky, která mne pověřila čestným úkolem zahájiti jednání tohoto kongresu, není složena tak, aby representovala ná- rod, jak jsme zvyklí při jiných projevech českého nadšeni a smý- šlení. Avšak tím můžeme utěšiti sebe i uji- stiti své milé hosty, že radost naši nad jejich přítomností sdílí a pro věc V. M. nadšeno jest mnohem více našich krajanů, než jest těch, kdož přítomnosti svou hlásí se přímo k jejím stoupencům, a že by jich bylo přítomno ještě víe, kdyby si všude uvědomili, oč vlastně jde. Kojím se pevnou nadějí, že se tak stane, až z průběhu jednání kongresu snahy sdružení V. M. v náležitém světle vyniknou. Naše upřímné »Vitejte nám!« vyzní v nejširších vrstvách ve zvolání: »Dík vám, že jste k nám přišli !« Proto se mi zdá přední úlohou tohoto kon- gresu přispěti k poznání a uvědomění cilů Volné Myšlenky tak, aby odstraněny byly překážky, jež neporozumění nebo zloba kladou šíření se idejí, o něž usilujeme v přesvědčení, že o uskutečnění jejich záleží lepší budoucnost lid- stva. Každá myšlenka, každá idea má svou motorickou sílu, kterou tihne ke svému uskuteč- nění. Myšlenka nerodí se z čista jasna; myšlenka je exponentem působlcích sil, které řídí vývoj jedince a člověčenstva, je uvědomělým článkem v řelěze příčin a následků v dění svělovém.
Praha Vitat já
16 article
Myšlenka pudí, táhne, žene k či- nům: proto chce býti volna! Její slla roste násobením. To jest tím, jak mnoho hlav zaujme. Neboť shrnuje činorodou energii jedno- tliveů v jeden mohutný proud, jejž obrací smě- rem ke svému uskutečnění. Hlásati ideu, šířiti ideu, znamená množit její motoriekou sílu. Ne- porozumění, nepochopení, neuvědomění si — to znamená ochromení myšlenky, po případě její smrt. V tom je celý program sdružení Volné Myšlenky. V tom je vysvětlení epitbeta »volná«. U nás je v té příčině mnoho činiti. Nebo snuhám V. M. škodí více neporozumění, než vědomé odmitání se strany odpůrců. Z nepo- rozumění vzniká lhostejnost — mrtvý bod na postupu ideje k jejímu uskutečnění. Lhostejní nestaví se přímo proti snahám V. M., nejsou jejími přímými odpůrci, a protestovali by třeba
17 article
proti tomu, aby mezi ně byli řadění. Avšak když se jedná o šíření myšlenky v tom smyslu jak jsem naznačil, tvoří lhostejnos netečnost lidí inteligentních, po- stavením společenským vynikaji- cích, hráz, které používají nepřátelé pokroku za vílanou: jsou při svých útocích proti šíři- telům ideje. Tak je tomu u nás ve značn míře. Pro ideje, jichž propagování jest úkolem V. M., jest v našem národě nejen dosti porozumění, nýbrž přímo na- dšení. Malý národ náš vidí a od počátku svého obrození, které už samo působením těeh idejí vyrostlo, víděl v uskutečnění oněch idej záruku svojí existence, o niž usiluje právem přirozeným, hnán k tomu pudem sebezáchrany Dlouhým pak bojem byl poučen, že jenom v po krokových ideách jest jeho spása, a že zpá- tečnietví znamená jeho záhubu. To mu hlásali jeho vůdcové a to pěli mu jeho básníci. A jestliže ve výtvorech básníků, jež Musy naučily naslou chati tlukotu srdce národa, právem spatřuje se nejvlastnější výraz toho, co hýbe duší národa — tož, chcete-li poznati smýšlení lidu našeho. vzpomeňte na nejpopulárnějšího z našich bá- sníků, na Svatopluka Čecha. Jeho »Písně otroka«, napsané před patnácti léty ve spravedlivém hněvu a posvátném nadšení. jsou básnicky konkrétním vyjá- dřením týchž ctlů a snah, za nimiž se nese sdružení V. M. »Pisněm otroka« přihlásil dobrý genius lid náš již dávno ke kongresu V. M. anebo aspoň tu čásť jeho, která repraesentuje budoucnost národa.
Dlouhý Čecho Pisň Musa
18 article
A kdyby tisícové těch, kdo našli v plamenných plsních Čechových, bušicích nemilosrdně do všeho, co lidu našemu a lidstvu vůbec kuje pouta, do násilnictví národního, do kapitalismu i klerikalismu, kdyby ti tisícové tušili totožnos svých citů se snahami V. M., pochopili by vy znam světového sdružení lidí stejně smýšlejícíei a slavili by s námi, abych mluvil se S vato plukem Čechem, »červánky jitra lepšl budoucnosti...« (Bouřlivý, dlouho- trvající potlesk.) Avšak nemajíce o tom tušení, dají si na mlouvati od odpůrců, že je to bůhvi jak do- brodružný spolek živlů podvratných na ukojení sobeckých choutek, spolek lidí, jimž vše se protiví, na čem spočívá nynější společenský řád, jimž nie není svato, co milují a čím se nadchnou jiní. Smělým pomluvám těm dařilo se tím lépe, čím vzdálenější bylo přímo působiště
Čechův Čecho
19 article
V. M., z příčin pochopitelných. Odtud ten po- plach v táboře našeho zpátečnictva, když shodou okolnosti kongres přeložen byl do Prahy. Bojíe se ti dobří lidé, aby se širší veřejnost nedo- věděla pravdy. Aby si to strašidio V. MI., které jim líčili nejhrůznějšími barva mi, neprohlídla z blizka, a aby se jim nevysmekl z ruky jeden cíp, z který táhnou naše lidi zpátky. Za- tím způsobili svým poplachem něco, co byse nebylo tak snadno podařilo našemu výboru po- řadatelskému — obstarati reklamu, za niž by- chom jim měli býti vděčni. Pohnuli i těmi lho- stejnými, i těmi naivními. Veřejnost naše vůbec zvědavě napjala sluch — chce slyšeti pravdu — čemuž chtěli právě zabrániti. Nuže, po- vězme jil Nechť zví naše veřejnost lhostejná a ne- důvěřivá, a vůbec každý, kdo o V. M. pravdu chce zvěděti, že základ, na němž sdružení toho jména spočívá a s něhož působiti chce, jest nejryzejší ethické hodnoty, který je povznesen nade všecko podezřívání, a že idea, jejíž službě V. M. zasvětila své snahy, je nejvyšší mravní zásada, jejíž poznání je nej- větší vymožnost lidstva na cesty tak často bludné, za blahem.
pravda Praha kongres
20 article
»Vůdčí hvězdou naší je ideál huma- nity, volnosti, rovnosti a bratr- ství všech lidí, v té povznešenosti, jak jej pochopili, lidstvu zvěstovali, za nějž úpěli, z nějž trpěli na kříži a hranici největší duchové prorockém nadšení hledice do budoucnosti, která i nám dosud je daleka — daleka.« V účinné polemice proti útokům klerikál- ním vyvozuje řečník dále: »Nepřicházejte nám se sofismatem, že porušujeme nábožen- ství a porušujíce náboženství, že rušíme mravnost! (Bouřlivý potlesk.) Předně: Nám není náboženství a církev jedno a totéž. A co řekneme o kněžích a jejich učení, neplatí o náboženství. Za druhé: Není nám ná- boženství a mravnost jedno a totéž. Ale poklá- dáme náboženskost, víru v určité představy, za nezbytnou podmínku mravnosti, neboť s ta ví m mravnost výše než náboženství. Neboť mravným musí býti člověk, i když nemá náboženství a mravným může býti i bez nábo- ženství. Důsledně tedy soudíme, že nemá nikdo právo žádati na nás jménem mravnosti, abychom věřili, co se příči našemu rozumu, abychom vměstnávali život svůj bezpodmínečně ve formy církevního zřízení, jež nesrovnávají se is naším názorem na život a abychom od kolébky až do hrobu city a myšlénky svoje po drobovali kontrole znalců živola záhrobního — domnělých »znalců« Neimponuje-li nám tvrzení o nadpřirozeném poslání kněžstva, nechceme-li, aby mezi nás a našeho boha, ať si jej předsta vu je k do jakkoliv, vtíral se prostředník hle dající v tom svou výživu, nerušíme tim náboženství ani mravno st.
21 article
(Ohlušující bouře souhlasu.) Pokračuje německy ve svojí přednášee praví řečník v podstatě asi toto: »Vážené shro máždění! V tomto povznášejícím okamžiku, kdy před námi týčí se ideál lepší budoucnosti, ne- mohu pominouti věci, která schopna jest zakaliti naši radostnou náladu. Zastanci rovnosti a svo- body všech lidí shromáždili se zde na k la- sické téměř půdě národno s- ního zápasu, jehož vysoce vzedmuté vlny nás obklopují. Inter tela volantia — mezi líta- jicími šípy — koná se tu kongres míru. Na cionální zápas odporuje zcela pojmu humanity. a nehodí se nikterak do budoucího obrazu spo- lečnosti, zorganisované dle této zásady. Jest něčím, co musí býti mocí ideje humanitní pře- konáno. Tato základní věta je přece jasna, a její dů- sledek je tak zřejmý, že se formulka utišení tohoto neblahého sporu theoreticky podává sama sebou. Zní: bezohledné u z ná n í v rovedeni rov nopráv no sti v tomtéž smyslu, jak je už ve vztazích jednotlivých lidí z části provedeno, z části se o ně usiluje. Každý volný myslitel připustí beze všeho, že motivy, které rozněcují spory národnostní, žádným způsobem nedají se ethicky ospravedlniti. Kdo proti tomu jedná, jedná proti věčným zásadám! To platí také o sociálním útvaru, o národu: právo žit a vyžít se, nemůže být odepřeno žádnému národu. Není ve světě žádné sily, která by mohla vzíti vědomí, jež nazýváme národním. Uvědomělý národ lze pro- následovati, lze jej vypleniti, ale nelze ho od- národniti! (Ohromná bouře poflesku.) Chovám nejtoužebnější přání, aby tento sjezd, kde scházejí se ke společné práci přísluš- níci obou národů tohoto království, přispěl ke zmírnění protiv, aby přivrženci »V.
Intrum
22 article
M.« vrátili se odtud mezi lid jako apoštolé míru. (Neutuchající potlesk, projevy souhlasu.) Uzavíraje česky, projevuje řečník radost nad tím, že přes všechno snažení klerikálníeh odpůrců povolila vláda konání kongresu v Praze. Víme, že tak neučinila z lásky k nám Čechům, ale kvitujeme také v jejím zájmu s povděkem toto rozhodnutí: Klerikální odpůrce je zlý, ale přímo nebezpečný jest ve spojení se státní mocl. V tom smyslu, dovozuje řečník, snahy »V. M.« kryjí se úplně s potřebnou loyalitou ke státu a vládě a končí slovy: »Přistupte k jednání vlastnímu u vědomí, že máte rozháněti těžké chmury před- sudků a připravovati lepší budoucnost vzděla- ného světa !« (Dokončení.) Bouřlivý den v Prachaticích. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů «. ) Slavnost 25letého trvání české Besedy, ne- politického spolku, v městě s třetinovou menši- nou českou a v okrese většinou českém, nej- prve zakázána a po intervencích u místodrži- telství a ministerstva konána současně s něme- ckou vzdoroslavností za asistence 100 četníků a 3 setnin vojska ! Čistě rakouské poměryI Němci přičinili se všemožně, aby rozčilení, purkmistrem Jungbaurem hlásaně, bylo skutečně uměle vzbuzeno, sehnali z celého okolí turnery a klackáře, zvláště pověstné volarské. Česká účast z venkova naproti tomu nebyla taková, jak se očekávalo, ač přišlo poměrně dosti účast- níků a ještě v neděli odpoledne dostavovaly se hloučky z okolních obcl, zejména 85 osob z Husince.
Čecho Němec Praha Prachatice
23 article
Již v sobotu o půlnoci, kdy přijeli někteř účastníci z Prahy a také posl. dr. Schreiner, došlo k hlučným výjevům. Hlouček německých výrostků, notně zpitých, uvílal je na nádraží řevem. Zazpival »Wacht am Rhein« a následo- val pak Čechy do města za stálých nadáveka insultů, zdržován od brachialního násilí něko- lika četníky. V nadávání jim komisař Schwara nebránil, řekl prý výslovně: »Ať si nadávají ke Čechové odešli do Besedy, před níž Němci ještě dlouho demonstrovali. Byla to předzvěst příštího dne. Pro den slavnosti učiněna rozsáhlá opa- tření. Z místodržitelství byli do Prachatic vy- sláni čtyři úřadníci, z celého jihu a západu království svoláno 100 četníků a místní posádk měla pohotovost. Z rána vztýčeny na náměstí na žerdleh kolem kašny s poprsím císaře Josefa dva velko- německé a dva černožluté prapory, na Besedě pak tři prapory červenobilé. O 9. hod. očeká- váni na nádraží oběma tábory hosté, kteří při- jeli ranním vlakem a doprovozeni do města opět za hlučných projevů. Všichni účastníci shromáždili se v Besedě. Dostavili se zástupcové četných měst, obcl a korporací, z poslanců pp.
doktor Schreiner Čecho Němec Josef Praha Čechy Prachatice Wacht be Rhein
24 article
Bakvaj, Hubka, Kalina, Suhrada a Žemlička. Z časopisů zastoupeny byly zvláštními zpravo- daji »Národní Listy«, »Den«, »Plzeňské Listy«, »Plzeňský Obzor«, »Národní Politika«, »Čase, »Venkov« a »Stráž Lidu«. Pozdravné přípisy zaslali: Městské rady v Plzni (dar 100 K), v Táboře, v Klatovech. Odbory N. J. P. na Vyšehradě, ve Švihově, v Blatné, v Prapořišti, v Lhenicích, v Hranicích, Paračově, v Plzni, v Dol. Sekyřanech, v Úbor- sku, Dubu, Strakonicích, Ostružně, Šimanově, v Trh. Svinech, těl. jednota Sokol v Kasejovi- cích a v Plzni, z Plzně dělnická beseda, vzdě- lavací odbor, jednota paní a divek »Tyl«, Besedn českobudějovická, sjezd pokrokového studentstv v Dvoře Králové, posl. Kramář, Klub českýeh obchodníků v Plzni, průmyslový spolek ve Vod- ňanech.
Bakvaj Hubka Kalina Suhrada Žemlička Tyl Tábor Klatovy Vyšehrad Švihov Blatná Prapořiště Lhenice Hranice Paračov Plzeň Dolo Sekyřany Dub Strakonice Ostružno Šimanov Sviny Dvůr Králové městský rada v Plzeň Sokol v Kasej
25 article
Po 10. hodině konala se v sále Národníhe domu důvěrná schůze, svolaná poslanci : Hubkou, Kalinou a Žemličkou. Poslanec Hubka uvítai zástupce měst a korporaci, načež nastínil, s ja- kými oblížemi bylo pořádání slavnosti spojeno, ježto úřady podporovaly německý vzdor. Okresní starosta dr. Pluhař vítá účast- níky jměnem Čechů prachatických a líčí pak poměry, jak se vyvíjely v náš neprospěch. Př d patnácti léty konala se besední slavnost klidně s průvodem po městě a dnes se zakazuje i v uzavřené místnosti. Nutno se přičinit především o zlomení systému, jenž proti nám zavládl. Posl. Bukvaj poukazuje, že pro Čechy neplatí zákony, nýbrž rozhoduje vůle okresního hejtmana a místodržitele. Obrací se prudce prot místodržiteli a praví, že všechny strany svorně se musí přičiniti, aby byl odstraněn. Člen deputace vršovické p. Malý pronáši pozdrav s heslem Riegrovým: »Nedejme se !- Za Čechy budějovické promluvil tajemník Národní rady p. Vodňanský. Poukázal na příklad Budějovic a nabádal k vytrvalé práci. Za deputaci sušickou pozdravil účastníky p. Krčma a za českou Plzeň p. Schvarz. Jednatel ústředního výboru Národní jednoty pošumavské pan Titěra ostře kritisoval cho- vání okresního hejtmana Hiebla, jenž se stal v Prachaticích hejtmanem snad jen proto, že kdysi učil místodržitele češtině a zneužívá če- ského lidu za podruž ke kariéře. Český venko nesmí se krčiti, nýbrž vystupovati rozhodněa prováděti heslo: »Svůj k svému«. Také př blízkém zápisu do škol nutno dokázati silu českou na Prachaticku. Jménem městské rady v Protivíně projevi Čechům prachatickým sympatie pan Zelenka a za Čechy vodňanské notář p. Hofmei str, jenž dodal, že český jih nedá si zakázati vstup do města, kde chodil do školy Hus.
Hubka Žemlička doktor Pluhař prachatický Posl Bukvaj Riegrův Vodňanský Titěra Hiebl Čecho Zelenka Čechy Budějovice Prachatice Prachaticko Protivín Národníhe národní rada p národní jednota