ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d824f100-71f8-11dc-80be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 39, person 69, org 10, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 17. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 348.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sole v Praze v adminístraei aa město. . . . . . K — za čtvrt leta s dvojí donáškos za měsí vit leta . . . . 7 K 6ok va úlislkách na měsíc . . . . . . 2 K 30 Poštou: a něsíe ne čtvrt lela . . . . 9 K 60 s dvojí zásilko na měsíc na čtvrt 1la . . . 11 K eoh
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 16. prosince večer (Pův. tel. zvl. dop. »Nár. Listů«.) Kapitán Klado byl dnes propuštěn na rozkaz cara sama a odjede zejtra do Paříže aby byl přítomen 20. prosince první schůzi mezinárodní komise. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Klado Petrohrad Paříž
7 article Nadhánění Německu.
Nadhánění Německu. Za rozčilujících událostí ve sněmovně uher- ské a fiaska, jež utrpěl dr. Körber v rozpočtovém výboru odročené rady říšské, ustoupil zájem o postup vyjednávání o obchodní smlouvu s Ně- meckem poněkud do pozadí, ač nově navázané vyjednáväní po odjezdu hr. Posadowského z Vídně předcházela výměna listů mezi panov- níky obou států a tím nanovo dokumentována důležitost, jakou má smluvné upravení hospo- dářských styků mezi Rakousko-Uherskem a Ně- meckem pro blízkou již budoucnost, ježto posa- vadní obchodní smlouva bude do konce nyněj- šího roku vypovězena a platnost její skončí tudíž 31. prosincem r. 1905. Zbývající krátká doba do Nového roku jes jaksi poslední lhůtou příznivou skoncování smlouvy; pro Německo proto, že po uplynutí této lhůty předloží říšskému sněmu nové ob- chodní smlouvy s ostatními státy již uzavřené. čímž odhalí zároveň své karty hospodářskéa pro Rakousko-Uhersko proto, že výrobní, prů- myslový a obchodní svět zdejší nemůže dále ještě udržován býti v posavadní nejistotě o zá- kladech příštích hospodářských styků, kteréž jsou vlastně upraveny pouze s královstvím ital- ským. Třeba že politické poměry jak ve Vídni, tak v Pešti jsou přímo chaotické, přece za vyjedná- vání s hr. Posadowským osvědčily obě vlády tolik pevnosti, že způsobila přerušení a odjezd plnomocníka německého z Vídně, ač. ani tehdy nebylo parlamentní postavení dra. Körbra a hr. Tiszy o mnoho lepší než jest nyní, a možno tudíž předpokládati, že podstatně neubude ani za nově navázaného vyjednávání v Borlíně této pevnosti rakousko-uherských vyjednavačů.
Körber Körbr Tisza Německo Vídeň Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Pešť
8 article
Ve směru tomto zachovala i všecka zdejší veřejnost v obraně hospodářských zájmů ne- bývalou jednomyslnost, a jest proto tím více žá- doueno, aby tato péče se osvědčila zvláště v ny- nější, dle všeho rozhodující fási vyjednávání. Pokládali jsme tudíž naprosto za nemožné, že by v tomto okamžiku se vyskytli politikové, kteří by chtěli podrývati zdejší hospodářské zájmy, a zadávati je na prospěch Německa. Než našli se, a to v táboře všeněmeckém. Vídeňský orgán těchto politiků nejen se snaží provésti „důkaz“, že Rakousko-Uhersko musí se podrobiti celním požadavkům Německa, ale opatřil si i z Berlína seznam domnělých něme- ckých ústupků, nabídnutých hr. Posadowským, jež pokládá nejen za dostatečné, ale prohlašuje to přímo za jakousi zpronevěru a falešnost, že po nabídkách těch Rakousko-Uhersko nesáhl oběma rukama. Ano, v Berlíně prý to způsobilo pohoršení, že snížení obilních cel německých se pokládalo v Rakousko-Uhersku za věc samo- zřejmou, vždyť prý se tím zasáhlo — do něme- ckého zákonodárství. Nás však zajímá ze všeněmeckého útoku na hospodářské zájmy rakousko-uherské zvláště nadhozená otázka, komu, zda Rakousko- Uher- sku či Německu více na tom musí záležeti, aby se vzájemná obchodní smlouva uskutečnila ? Na slušné smlouvě mají zajisté oba státy a jejieh obyvatelstvo stejný zájem. Na smlouvu, po- škozující hospodářské zájmy zdejší, nemá však Rakousko-Uhemsko na- prosto nijakého spěchu. Ani kdyby v Berlíně svou neústupností chtěli věc hnáti až do krajnosti a způsobiti celní válku s Rakousko- Uherskem, nemáme zapotřebí obávati se více jeji následků, než Němocko samo.
Německo Rakousko Uhersko Berlín Uhry RakouskoUhersko
9 article
To vysvítá samozřejmě z příčin, jež Ně- mecke k tomu dohnaly, aby pomocí vysokých cel zvýšily se příjmy říše něme- cké. Německo všecky své ostatní plány a zá- měry, zvláště vojenské a námořní, utvořilo utváři na předpokladu, že polepší své příjmy říšské; a tohoto cíle by nedosáhlo, kdyby důle- žitá položka hospodářská — pravidelné ob- chodní styky s Rakousko-Uherskem byly por. 1905 přerušeny. Tím by byl nejen ohrožen vý- voz Německa k nám v ceně přes půl milliardy marek, ale němečtí výrobci a továrníci by pro massu tovarů, tuto cenu representujících, sotva hned nalezli tržiště jiné. Mimo to by vznikla celních příjmech Německa velmi značná mezera kdyby přerušením pravidelných obchodních sty ků vývoz rakousko-uherský byl nucen, odvrátit se od hranic německých. Ve veřejném mínění Německa samého ne panuje proto nijaké nadšení, že nedospělo dosud k nové obchodní smlouvě s Rakousko-Uherskem. Poslyšme jen, jak píší v Berlíně o otázce této. Poslanci říšského sněmu odebrali se na vá- noční prázdniny s pocity smíšenými. K ne- jistotě poměrů zahraničných „přibyla nejistota v oboru obchodních styků s cizinou, jež smý- šlení ještě více stísnila. Bylo to zklamání pro říšskou vládu, že ob- chodní smlouva s Rakousko-Uherskem nebyla v čas hotova k počátku zasedání říšského sněmu. Ještě větší překvapení způsobilo, že vyjednávání se přerušilo, protože Rakousko-Uhersko nechtělo tančiti dle píšťaly hr. Posadowského. Tím ztratil kaneléř hr. Bůlow svého hlavního trumfa pro říšský sněm, a tento sám nejdůležitější progra- mový odstavec.“ „Věříme,“ praví „Berl. Tag- blatt“, „že konečně se dospěje ke smlouvě, ale nelažte se, jak! Přepjaté celní ochranářství bude co nejnepříznivěji účinkovati na náš německý
Berl Německo RakouskoUhersko Berlín Rakousko Uhersko
10 article
světový obchod, na náš průmysl, na hospodář- skou výkonnost našeho národa. Ale říše potře- buje peněz, velmi mnoho peněz. Spolkové stáíy prohlašují, že nejsou s to platiti přispěvky pro říši, a říše musí půjčkami uhražovati své po- třeby. A potřeby tyto rostou nejen povstáním Hererů, ale vzrostou zejmena dvouletou službou vojenskou, nehledě k jiným podnikům. Tuto díru v říšských financích mají ucpati vysoká cla. Zdá se však, že již nyní tato naděje bledne, aspoň státní tajemník říšských financí svob. pán Stengl již říšskému sněmu ohlásil, aby se zvý- šení celních přijmů nepřeceňovalo. Ještě více znepokojilo jeho prohlášení při návrhuo úpravě vojenského výslužného, že nemůže ještě sděliti výši nákladů, jíž bude třeba na úhradu jeho, ač prý to při ročním schodku 100 mill. marek vlastně nerozhoduje. Ale ani německý říšský ministr nevykouzl příjmů, kde jich není. Ba finanční stav říše německé jest již t neuspokojivý, že se mluví o zabrání fondů pre pojišťování, jako se stalo již s fondem inva- lidním.
11 article
Německo vlastně v tomto okamžiku ani od jinud výpomoci z finaněních nesnáží nemůže očekávati, než z dalšího rozvoje svého zahra ničného obchodu — a v této příčlně pra- videlného a vydatného trhu rakousko-uherského postrádati nedovede. Jiné prameny: buď z opravy daní přímých neb z daní nepřímých jsou velmi pochybny. Oprava daní přímých by vyžadovala dobu mnoha let, než by se provedla ve všech spolkových stá- tech. Daně nepřímé pak by příliš těsně sepjaly státy ty s říší, ohrožovaly jejich postavení, proto ani tato cesta neslibuje mnoho úspěchu Uvaliti daň spotřební na pivo a tabák na př. sesílilo by řady sociální demokracie a rozhořčilo by ještě více široké vrstvy lidové, jímž i tak vy sokými sazbami nového celního tarifu zdraží se každé sousto nejnutnějších potravin. Jest to tedy Německo, jemuž na dojednán obchodní smlouvy s Rakousko-Uherskem velice musí záležeti.
Německo Rakousko Uhersko
12 article Smiřování.
Smiřování. Odpůrcům našim v různých frakcích počíná býti obstrukce česká nepohodlnou. Domnívalise z počátku, že hravě zlomi vzdor zástupcův ná- roda našeho a že za několik měsíců — tak vy kládala »N. F. Presse«, již v roce 1900— zatknou na troskách tohoto vzdoru prapor ví tězný. Zatím uplynula již čtyři léta od té doby a v koncích neni česká, obatrikce, jako spíše ti kteří s vášněprostou vylrvalostí čekali, až do Třeba jen si přečísti a prostudovali reso- luci, na níž předevěírem se usnesl klub kato- lickolidový na říšské radě, jenž mimochoden řečeno, dávno již se zřekl zásad, jimiž se řídil kdy v něm rozhodovali ještě Greuter, Giovanell a Karlon, přilnuv v ohledu nacionálním z plna k německému souručenstvu; třeba jen sledovati aktualní proudy v součástech, z nichž německé souručenstvo sestává, jakož i publicistické a řeč nické projevy z tábora národních odpůrců našich, abychom se přesvědčili, že směr politických větrů rakouských se poněkud změnil. Budiž nám ovšem rozuměno: nechceme ze zjevů těch vyvozovati nijak optimistické závěrky, známe přiliš dobře své nepřátele a tradicionální jejich zášť oproti nám a všem národům slovanským než abychom spolehali na nějaký obrat ve smý- šlení a jednání jejich, upozorňujeme toliko na nepopíratelné faktum, že pánům na druhé straně počínají nezbytné následky nynějšího stavu za- lézati za nehty. Předevčírem objevil se ve vídeňském »N. W Tagblattu« článek podepsaný říšským poslan- cem a stoupencem strany německo-liberáln drem. Skedle m.
N F Karlon N W
13 article
Pan prof. německé university v Černovele naříká v něm trpce na politiekou bídu v télc říši, na neblahé následky hrozných poměrů v tomto státě, jak se zde utvářily v minulých sedmi létech, i dokazuje, že jíž nejvyšší čas aby došlo konečně k jakési shodě mezi čelnými národy v tomto státě, i má za to, že při dobré vůli dalo by se dociliti, aby parlamentní a vůbec ústavní život v Cislajtanii vsunut byl opětdo normálních kolejí. . .. Nevíme, zdali dr. Skedl promluvil v »N W. Tagblattu« za svou stranu, neb jsou-li to jeho vlastní a osobní výklady; pokud víme, snaži se poslanec ten již ve Vídni navázati s čelným poslanci českými styky za tím účelem, aby zjednán byl podklad k eventuálnímu dohodnuti. Nechť ale mluví dr. Skedl za sebe anebo za své politické přátele, při nichž, pokud soudit možno z justifikace barona Offermanna, myšlenk shody zvláštní mohutnosti patrně ještě nenabyla. tolik je jisto, že marné zůstanou všechny po- kusy, nechť si vycházejí ze strany kterékoli, budou-li podniknuty muži s názory takovými, jaké projevuje dr. Skedl ve zminěném článku.
doktor Skedl Offermann Vídeň
14 article
Ochoty a vůle ke smíru, aneb aspoň k ta- kovému upravení poměrů, aby snesitelným stalo se soužiti různých národů této říše a aby konsti- tuční apparát mohl při tom pracovati, je na straně naší s dostatek. Projevili to otevřeně bez záludu ve svých řečech nedávno proslove- ných poslanci čeští dr. Stránský i dr. Kramář. Dr. Skedl uznává smířlivost řeči dra. Strán- ského sám, třeba že prolhaný list pana Mercya udělal ze smířlivé řeči tohoto poslance řeč ne- smířlivou. Však nám možno, jak ostatně samo sebou se rozumí, jednati s Němci o shodu jen na basi jedině. Na podkladě plné a naprosté rovnoprávnosti. Opakujeme tu ovšem věc tk starou, jako je českoněmecký národní boj, však není naší vinou, že stále a stále vraceti se mu- síme k tomu, co jedině přivoditi může smí mezi národy v českých zemich.
doktor Stránský Skedl Mercya Němec
16 article
Od prineipu rovného práva je však pan dr. Skedl patrně velice vzdálen. Třímá v jedné ruce ratolest míru, ale rukou druhou točí klikou německého kolovrátku, jenž skřípe starou pís- ničku o německé kulturní převaze, o tom, že Němci tento stát založili a opatřili mu nynější kulturní lesk, že bez Němců by tento stát ne- byl velmoci, že Němei jsou a zůstati musí ve- doucím národem v tomto státě a jazyk jejich že přirozeně zůstati musí v něm jazykem do- rozumivacím a že vůbec nesmí býti setřen ně- mecký jeho ráz a podstata — — — — Je ovšem dosti milostiv koncedovati nám z plného rohu německých darů jisté národní jazykové ústupky, bu prohlašuje, že by nebyí proti tomu, aby od úřadníků ve smíšených krajích požadována byla znalost obou zemských jazyků, jínak ale jeho ideálem je německé Ra- kousko, v němž bychom se my Čechové směli v koutku hřáti a sbírati drobty odhozené z ně- meckého panského stolu. Jestli se domnívá pan dr. Skedl, že mu někdo z nás na takovou vějičku sedne, pak ve hrozném omylu je tento pán, jenž patrně se domnívá, že i my Čechové sedneme mu na na- líčenou vějičku, jako to učinili ubozí Rusové v Bukovině, kteří se těší tím, že jim pomohou tam Němci a němečií židé.
Skedl Němec Čecho doktor Rus Bukovina
17 article
Především nesluší se, aby kdo pracovat chce v zájmu míru, opakoval hned při prvním pokusu odbytě dávno lži. Jest historickou ne- pravdou a politickou šalbou, že Němci založil tento stát. Rakousko by dnes nebylo ničím, kdyby stavové češti a uheršti nebyli zvolili v XVI. věku Ferdinanda I. za krále. Teprve touto volbou položen základ k nynější rakouské monarchii a jest-li kdo zakladatelem této říše, jsou to v první řadě Čechové a Uhři. O tom rovněž nemůže býti pochybnosti, že Rakousko jako velmoc mnohem spíše by mohlo se udržeti bez Němců než bez Slovanů a ná- rodností neněmeckých. S tím tedy mohil dr. Skédl mlčeti, zrovna tak jako s německým rázem Rakouska, v němž vedle 9 millionů Němeo 18 millionů Neněmců. Má-li tato říše skutečně ve mnohém německý nátěr, je to jen následek do nebe volajícího násili, kterého se ředitelové lohoto státu po věky dopouštěli a i nyní ještě dopouštějí na neněmeckých národech. Podmínkou pak opravdového míru musí býti předevšlm poctivé rozhodnutí setřít tento němečký ráz. jenž beztoho (kví jenom na povrchu. Tolik nechť si pan Skédl pamatuje: my Čechové nikdy neuznáme povýšenosti Němců v tom směru, aby z ní vyvozovšti mohli národní a jazyková privilegia na úkor absolutní rovnoprávnosti, Tím, že akceplovali jsme zásadu, stanove- nou po osudném pokoření českém na Bílé Hoře že spokojiti se chceme s timže právem, jež
Němec Ferdinand Čecho Uher doktor Skédl Rakousko Neněmce
18 article
Němci ve vlastní zemi naší mají, věru že osvěd- čili jsme smířlivost svou v míře takové, že dalš ústupnost v tomto směru bylo by pokoření nové větší, než jaké nám diktoval vílěz roku 1620 Jsou-li Němci skutečně kulturnější a také hospo- dářsky zdatnější než my, jeviti se to budev všem životě a oni přirozeně vyniknou nad nás ve všem pak vlastní vnitřní cenou, vyzbrojit sil- nějšího a lepšího ještě zvláštními výsadamia právy, bylo by nerozumem a nespravedlnosti Spravedlnost vyrovnávací by kázala pravý opak- slabší by v zápasu měli míti výhod větších. My ale se o výhody ty Němce neprosíme, na tom ale trváme, že ve své zemi chceme žíli s nimi jako rovní s rovnými. Jakékoli jiné vyrovnán odmítneme, nechť se děje co déje. Víme, že boj je boj a že vyžaduje obětí a národ náš jako celek je přineze, byť by to jednollivce třeb bolelo. Kdo opravdový chce učinit pokus smíru s národem českým, tak jako pan Skédl s námi mluviti nesmí. Domnívá-li se, že kdyby jinak mluvil, stihl by jej osud soudruha bar. Offer- manna, pak lépe by učinil, kdyby předal úko statečnějšímu, Snad nalezne se konečně i mez Němci muž, jenž bude míti dosti citu pro spra vedlnost a dost odvahy, podati nám jménem svých pokrevenců ruku k smíru jako rovných s rovnými. My vyčkáme, až muž takový se najde.
Němec Skédl
19 article Zápas uherské opposice s hr. TIszou
Zápas uherské opposice s hr. TIszou Opposici podařilo se včera zmařiti ustavení uher ské sněmovny: tím popohnány věci o značný krok ke konečnému rozřešení, kterým bude rozpuštěn nynější sněmovny a vypsání novýc voleb snad za stavu ex-lex, který nadejde opětně nepodaří-li se přiměti opposici, aby povolila vlád aspoň na několik neděl zatímní rozpočet. Ve včerejší, přísně důvěrné schůzi liberálního klubu, hr. Tisza již připravil vládní poslance na tuto možnost. Na roz- hodnutí jeho působila zvláště ta okolnost, že k op- posici připojili se i čelní poslanci, kteří byli do ne- dávna přívrženci strany liberální, čímž způsobilí zcela novou situaci. V Danielově jednacím řádu jest ustanovení, že sněmovna v novém zasedání musí se ustaviti nejdéle do tí dnů. Tato lhůta vypršela dnas a sněmovna se neustavila. Proto hr. Tisza vystoupil již dnes se žádostí, aby mu sněmovna povolil krátkou indemnitu (zatímní rozpočet), aby sněmovnu mohl rozpustiti a dal národu přiležitost, by svým hlasem rozhodl, schvaluje-li jednání vlády nebo odpor opposice. Sněmovna na všechen způsob rozpuštěn bune; jde jen o to, na kterou dobu se mají vypsati nové volby. Rozhodnutí o tom stane se ve Vídni kamž hr. Tisza odjíždí, aby si vyžádal u panovník slyšení.
Opposice Tisza Vídeň Tisza
20 article
Dnešní schůze uherské sněmovny. Z Pešti, 16. prosince. Také dnes byly policií ob- sazeny ulice, vedoucí k parlamentu. Členové opposice shromáždili se o 9. hodině v klubovní místnost strany Bánffovy, odkudž se odebrali do parlamentu V kuloárech vítala opposice zejmena hr. Andrássy a bývalého ministra orby Daranye hlučným Eljen Ačkoliv schůze byla ustanovena na 10. hod. dopol zasedací síň byla tou dobou ještě dosti prázdná- plnila se jen pomalu. Když sluhové sněmovní nesli do zasedací síně osudí, určené ke sbírání hlasovacích lístků, voláno hlučně „Abcůk! Jakýsi poslanec volal- Tady dnes nebude se hlasovati kapesníky! O 10. hod 25 min. objevil se místopředseda bar. Feilitz seh na tribuně. Sněmovna jest již velmi četně navštívena Když bar. Feilitzsch zaujímá předsednické místo, vol se na něj z levice: Ten dá stříleli! Budele předsedat dle starého nebo nového jednacího řádu? Místopředseda Feilitzsch zahajuje schůzi Protokol včerejší schůze schvaluje se bez poznámky Na to žádá posl. Štěpán Rakovszky slovo k jed- nacímu řádu a prohlašuje jměnem vlastním a jménem své strany, že stojí na základě starého jednacího řádu výhradně platného a že skloní se před mocí předsed- nictva jen polud, pokud předsednictvo bude státi na temž základu. Jinak předseda nemůže požadovali více úcty, než kterýkoliv poslanec. Vůčí násilí řečníka jeho soudruzi v přesvědčení půjdou ve svém odpor až do krajností. (Bouřlivá pochvala v levo a volání:
Bánffův Andrássy Rakovszky Pešť Budel uherský sněmovna
21 article
Jen ať to zkusí!) Zákony, pořízené na základě jiného jednacího řádu než platného, i kdyby byly králem uvedeným v omyl, schváleny, narazí ve straně řeč- níkově na nejprudší odpor. (Veliký hluk v levo. Volání v pravo: To říkáte jen zde. Bouřlivé volání v levo: I mimo sněmovnu!) Řečník obrací se k předsedajícímu a praví, že jej musí upozorniti na poslední odstave čl. 230. jednacího řádu, dle něhož předseda sněmu jest strážcem důstojnosti a pořádku ve sněmu. V te příčině již poslanci Košut, hr. Apponyi a Szederkenyi vyložili své mínění. (V pravo kdosi volá: Proč ne- jmenujete hr. Andrássye?) Ten bude brzy předsedou vaší strany. (Bouřlivá pochvala v levo) Řečník táže se, co dělali trabanti ve sněmu a na čí útraty a jakým právem byli přijati? Ať se předseda o tom vysloví (Posl. Mikuláš Barta volá: Také předseda mini- sterstva.) Co dělal bar. Feilitzsch 15. prosince s před- sednickou tribunou, jak k tomu přišel, že převza vrchní velení nad předsednickou tribunou a kterak může srovnati se svou důstojnosti, že za povyku se sluhy dal se sehnati s předsednické tribuny? (Hluční pechvala v levo) Talian jednal svého času jinak. Do- vedl hájiti svou důstojnost. (Ilasy v levo: To jes slušný člověk, gentleman.) Řečník navrhuje předseda- jícímu, poněvadž dle starého jednačího řádu má právo přerušiti řečníka kdykoliv, aby také jej přerušil a s ospravedlnil. (Hlučná pochvala v levo.) Předsedajíci bar. Feilitzsch odpovídá: Je- Rakovszky tak dobrým strážcem a vykladačem jedna- cího řádu, musím jej prositi, aby především domluvil chce-li dostati odpověd.
Košut Szederkenyi Andrássy Posl Barta
22 article
Posl. Rakov szk y líčí pak události ve schůz dne 18. listopadu a prohlašuje, že v ní byl jednae řád nejhanebnějším způsobem znásilněn. (Hlučná po- chvala v levo. Bouře a odpor v pravo.) Byla to ne- stydatost ve svělě ještě nevídaná. (Odpor v pravo Členové opposice vzrušeni povstávají ze svých mís a zahrnují liberální poslance vášnivými nadávkami.
Posl Člen
23 article Není to snad pravda? (Predseda ministerstva hrabo
Není to snad pravda? (Predseda ministerstva hrabo Tisza: Vyslechnele mne, vyvrátím-li to?) Když hluk opět se ztišil, posl. Rakovszky polemisoval s řeč předsedy ministerstva hr. Tiszy z 18. listopadu, v níi mluvil o zachování zákonů a jednacího řádu Slova se ujímá ministerský předseda hr. Tisz a praví: Poskytli jste mi laskavě naději, že mne vy- slechnete. (Hlasy: Jak umíte býti zdvořilým!) Chc odpověděti na politický a také osobní útok, na mne učiněný, při čemž budu mluviti krátce a objeklivně načež učiním dotaz ke sněmovně: Co se týče onoho útoku, posl. Rakovszky přečetl zde čásť jedné mé řeč- z r. 1903, v níž jsem prohlásil, že uslanovení jedna- cího řédu pokládám za závazná pro mne lak, jako pro menšinu. Dnes se mně vytýká, že jednám nedůsledně Výtku tu rozhodně odmítám. Od řeči, kterou Ba kovszky citoval, uplynulo více než rok. Nikdo nemůže tvrditi, že vláda se nechovala k opposici dosti trpělivě
Rakovszky Tisza Tisza Vyslechnele mnout
24 article
Když však nabyla přesvědčení, že jednací řád se musí změniti, oznámil jsem to zde veřejně a s tou upřím- ností, která jest příznakem celé mé bytosti. A nyní musím vám učiniti následující sdělení: Dnes je třelí den od svolání nového zasedání, tedy den, ve kterém se sněmovna musí ustavili. Dávám pánům z opposic olázku: Chcele zmařiti ustavení sněmovny? Jestl že ustavení sněmovny zmaříte, bude třeba užíti ostřejších prostředků, pře- depsaných novým jednacím řádem. Vlád nabyla však přesvědčení, že dříve, než se odhodlá k tomuto kroku, jehož důsledky jsou nedohledně, musí se optati národa, má-li skutečně užíti moci, dané jí novým jednacím řádem. Proto vás žádám, abysta umožnili ustavení sněmovny a poskyili mně co nej- dřívo krátkou indemnitu, aby se volby nemusily konati za stavu ex-lex. Nemůže nám toho odepříti nikdo, kdo má ústavní cit. A dálo prohlašuji: Ať si, pánové, indemnitu povo- líte nebo ne, volby se konati budou (Dlouhotrvající pochvala na pravici, odpor na levicí.
25 article
Za všechny škody, které vzniknou následkem toho. že indemnita nebude povolena, činím zodpovědny Posl. Košut: Kdybychom měli před sebou vládu která má v úctě právo a zákon, nečinili bychom ná- mitek proti povolení zatímního rozpočtu. Této vlád neučiníme však nijakou laskavost, abychom jí usnad nili dostižení cílů, které si vytkla. Vládu, která by dbala práva a zákona, rádi bychom podporovali, al s touto vládou a jejím předsedou, který se dopusti porušení práva, nevpustímu se ve vyjednávání. Slovo má bar. Banffy: Když povstává, opposice jej volá hlučným eljenováním, pravice však odporuje volajíc: Sednout! Nemluvit! Hluk trvá dále, takže bar. Banífy nemůže promluviti. Předsedajíc přerušuje tedy schůzi. Po čtvrthodinné pře- stávce bar. Banífy chce mluviti, ale pravice ho pře- křičela. Zvláště posl. S zöts hřmotí, což mu opposic velice zazlívá, ježto se ví, že právě Banffy umožni Szötsovu kariéru. Konečně Banífy může mluviti Rozbírá události 18. listopadu. Z pravice se volá Mluvte raději o událostech 13. prosince. Řečník po- kračuje: Dokud nebude odčiněno bezpráví, jehož se dopustil hr. Tisza,, nemůžeme býti pospolu s touto vládou. Hrozbě s novými volbami za stavu ex-lex ne- chce věřiti, ale i když se hrozba splní, bude opposice čílající nyní 180 mužů, dosti silná, aby zemi podala náležitého vysvěllení, takže se vrátí z voleb dosti silna, aby mohla pokračovati v boji s hr. Tiszou vás V drobném prodeji panní číslo o zobě . . . za s odpolední . . . za 2h Ve flialkách na venkově ranní čáslo. . . . . . . . 101 vdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově rapře Předplacsní a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí se též rešakee tiskárna a ezpedice „Národnich Listě“, Rakopisy se nevracejí
Posl Košut Szötsův Banff Tisza
26 article
Prosbě hr. Tiszy, aby opposice připustila ustavení sněmovny a povolila vládě zatímný rozpočet, nelze vyhověti. Ministerský předseda má ovšem různé pro- středky, aby provedl volby dle svého přání. Také řečník zná ony prostředky. (Hlučná veselost a potlesk) Ale opposice jest si vědoma, že takové šílenství s nedá dlouho prováděti. Opposice směle přijímá boj s vládou. (Hlučná pochvala.) Řeč Banffova byla pravicl stále přerušována; když bar. Banífy vínil Tiszu, že pošlapal ústavu, posl. Rosenberg zvolal: To tvrdíle vy, který jste chtěl skonfiskovati celou ústavu? Ke slovu je přihlášen hr. Eugen Zichy. Prvě než mu předsedající udělil slovo, upozornil sněmovnu, že se dnes — třetího dne — musí nezbytně sněmovna ustaviti. (Posl. Polonyi volá: Jest už dávno usla- vena!) Hr. Eug. Zichy kritisuje také události 18. lislo- padu a žádá restitutionem in integrum. Hr. Tísza má prý nešťastnou ruku; čeho se dotkne, vše se roz- bije. Tak to bylo s obchodní a průmyslovou bankou, tak je to s věcmi, týkajícími se národa. Hr. Tisza mě by více šetřiti stařičkého panovníka, jehož večer ži- vola jest beztoho šerý. Levice provází výklady řeč- níkovy pochvalou. Po řeči Zichyově před se da jteí přerušuje schůzi na 10 minut. Po opětném zahájení má slove k jednacímu řádu posl. Polonyi. Dovozuje, že sněmovna se ustavila již na počátku prvého zasedání a že ustanovení o tom, že sněmovna se musí ustaviti do tří dnů, platí pouze pro prvé zasedánt.
Rosenberg Zich Posl Hradec Tisza průmyslový banka
27 article
Posl. Rosenberg v osobní poznámce sděluje, že r. 1898 zvěděl od důvěrného rádce tehdejšího mini- sterského předsedy bal. Banffa, že lento chtěl suspen- dovati celou ústavu. Podal tehda v tom zprávu Kolom- Szellovi a hr. Štěpánu Tiszovi. Bar. Banrfy v osobní poznámice namítá, že v ministerské radě nebylo tehda řeči o suspendování čstavy, ačko. se připravovala ostrá opatření pro tehdejší opposici M.-p. hr. Tisza oznamuje, že také on ví, ž bar. Banffy chtěl parlament na delší dobu odročiti, za parlamentních prázdnin dáti vykonati odvod bez zá- konného povolení, vzpurná municipia, která by odvod nechtěla vykonati, chtěl rozpustiti a násilně proti ním zakročiti. Když se o těchto úmyslech přesvědčil jednak z fakt, jednak od osob, dobře zasvěcených v úmysly Banífovy, varoval tohoto ústně i pamětním s pi- sem, jehož opís si zachoval, a v němž stál na stanovisku, že většina může snad proti obstrukc zakročiti, nedbajíc předepsané formy, vláda však může jen vypsati nové volby, nikoli však sněmovnu od- ročiti, aby v době bezparlamentní uchvátila ve své ruce veškeru moc. Varoval lehdy bar. Banífa pře krokem, jenž by vedl k absolutismu a panství bodáků Bar. Banííy replikuje, dovolávaje se hr. Juli Ar drássye, který ho počátkem ledna vyzval, aby ne- hnal věci do krajnosti. O suspendování ústavy nebylo tehdy řeči. Uznal tehda oprávněnost výstrahy Andras- syovy a několik dní na to podal demissi, poněvadž nechtěl zemi vydati ve velíké nebezpeč. Jednání potom přerušeno. Příští schůz bude v pondělí s dnešním jednacím pořadem. Schůze skončena ve M/43. ch. Z Pešti, 16. prosince. Hrabě Tisza měl dnes dopoledne delší rozpravu s hr. Juliem Andrassem.
Posl Rosenberg Tisz Tisza Banífův Juli Ara Andrass Szell Pešť M / 43
28 article
Opposice nepovolí indemnit. Z Pešti, 16. prosince. (C. B) V dnešní poradě spojené opposice bylo prohlášeno nepovolit vládě zatímný rozpočet. Trvá při starém jednacím řádu bude jej hájiti všemi zbraněmi. Tisza do Vídně. Z Pašti, 16. prosince. (C. B.) Min. předseda hr. Tisz a přijede večer do Vídně. Liberální strana bude míti schůzi v pon- dělí večer. Apponyi chce se postaviti st. zástupci. ch. Z Pešti, 16. prosince. Hrabě Apponyi prohlašuje na včerejší vyhrůžky Tiszovy, že jest skutečně hotov svou výzvu sněmovní, aby občanstvo odepřelo poslušnost důsledkům Da- nielova zákona, opakovati také mimo sněmovnu, v tisku i na schůzích veřejných a to také, až ho rozpuštění sněmovny zbaví úplně immunity; nechť prý tedy jen st. zástupce proti němu za- kročí! Odhodlanost opposice. ch. Z Pešti, 16. prosince. V dnešní schůzi opposičních stran, v níž mluvili i hr. Aladar Zichy, hr. Bathyany a Polonyi, prohlásili poslanei, že osobu svou, ano i životy své jsou hotovi nasaditi za přesné dodržení starého řádu sněmovního.
Tisza Apponyi Aladar Zich Pešť Vídeň Tisza
29 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. prosince,
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. prosince, Soud nad vrahy ministra Václava Plova K přelíčeni s vrahy ministra Pleva, Sazo- nova a Sýkorského, třeba poznamenati, že ko- nalo se před obyčejným hrdelným soudem Petrohradě a bylo veřejné. Předsedou byl se- nátor Maksimov, přísedícími: Solivanov, Villken, Delarov a Remezov, a jako stavovští zástupci obžalovaných: újezdný předvoditel šlechty gdov- ské Družinin, předvoditel šlechty petrohradské gubernie hr. Gudovič, a starešina pargolovské selské volosti. Žalobu zastupoval pomocník pro- kurátora Kukuranov, obhájci byli advokáti Ka- rabčevský a Kazarinov. Svědků předvoláno 29, z nich se dostavilo 27. Z příbuzenstva obžalo- vaných nedostavil se nikdo. Sazonov byl od- souzen k nucené práci v trestaneckých koloniích na neurčitou dobu, t. j. doživotně, a Sýkorský na 20 let. Přelíčení trvalo od 11. hod. dopol. do 6. hod. več. Od počátku přelíčení obecen- stvo naplnilo ulici, kde se nalezá hrdelný soud, i ulice sousední. Obecenstva přibylo po poledni, když dělníci vyšli z továren. Jak „Rus“ píše, nebylo zapotřebí žádného „rázného zakročení“ policie a žandarmerie. Policisté vedli si s velkým taktem, jejž by možno bylo doporučiti policii pražské. Rozdělili si obecenstvo na partie, vniknuvše mezi ně, a ve vší tichosti je vyllačili. Následovně telegrafické zprávy o tom, jak po-
Plův Pleva Sazo Maksimov Solivanov Delarov Remezov Družinin Kukuranov Sazonov Praha Petrohrad Rus Villken