1
masthead
častenství církevních hodnostářů bylo zejména
2
article
šlo svou vlastní cestou a které nedá se vynutiti,
ale jest s to, aby mělo na příznivé mínění mezi
jednotlivými národy nejúčinnější vliv.
Státní tajemník pro Indii Morley prohlá-
sil, že císařská vláda oznámila, jakmile došel jí
názor indické vlády, čínské vládě, že přistupuje
především v zásadě na návrh, aby dovoz indi-
ckého opia do Číny byl snížen ročně o 1/1e se
zřetelem na stejný úbytek domácí sklizně až
do r. 1910 a sdělila, že hodlá vývoz až dor.
1911, jakož i v následujících létech, ve stejné
výši snižovati.
Korea a Japonci.
Ze Seulu, 29. července. (K. k.) Reuterova
kancelář sděluje: Veškeré posily 12. brigády
již přistály. Obsazení Seulu japonským vojskem
bude skončeno dle nového plánu zítra večer.
Srbsko a Černá Hora.
Z Cařihradu, 29. července. (K. k.) Přiby
sem nově jmenovaný černohorský diplomatický
jednatel G regovič.
Volby do generálních rad ve Francii.
Z Paříže, 30. červencc. (K. k.) Dle posled-
ního statistického výkazu jest známo 1298 de-
finitivních volebních výsledků. Bylo zvoleno
253 reakcionářů, 10 nacionalistů, 137 progre-
sistů, 297 republikánů z levice, 565 radikálů a
socialistických radikálů. Reakcionáři ztratili 20,
nacionalisté 10, progresisté 47 mandátů. Re-
publikáni z levice dobyli 14, radikálové a soci-
alističtí radikálové 65, spojení socialisté dva,
neodvislí socialisté dva mandáty.
Ze Španělska.
Z Madridu, 29. července. (K. k.) Žasedání
parlamentu bylo dnes ukončeno.
Morley
Japonec
Přib
Indie
Čína
Korea
Seul
Srbsko
Černá Hora
Cařihrad
Francie
Paříž
Re
Španělsko
Madrid
Reuterův
3
article
Marocké záležitosti.
Z Tangeru, 29. července. (K. k.) (Něm. kab.
spol.) Mezi sultánovým vojskem, jemuž velel
Buchta Ben Bagdadi, a Kabyly kmene
elkmesského, strhla se půtka, v níž Kabylové
měli 7 mrtvých, 8 Kabylů bylo za-
jato. Jest naděje, že v situaci M seleano vě
nastane proto příznivý obrat.
Z Tangeru, 29. července. (K. k.) V půtce,
jež strhla se 27. t. m., zajalo sultánovo vojsko
asi 60 žen z kmene elkmesského. Má se za to,
že okolnost tato pohne kmen elkmesský, aby
obrátil se proti Raisulovi. 7 uťatý ch
hlav bylo posláno do Tetuanu.
Haagská konferenice.
Z Brugg, 29. července. (K. k.) Členově haagské
mírové konference prohlédli si dnes, pozváni byvše
belgickou ládou, přístavní stavby zeebruggské a
byli na to uvítáni na radnici bruggské starostou, jenž
přál pracím konference všeho zdaru. První německý
delegát svob. pán Marschall provolal „slávu“
králi belgickému, městu Bruggám a Belgii. Za bel-
gickou vládu poděkoval ministr zahraničních záleži-
tostí d'Avignon. Na to prohlédli si delegáti vý-
stavu zlatého rouna.
Německý řiditelný balon vojenský.
Z Berlína, 29. července. (K. k.) Řiditelný balon
vojenského vzduchoplaveckého oddělení vznesl se
dnes ráno a plul mezi Tegelem—Berlínem. Vzducho-
loď kroužila kolem budovy říšského sněmu, přeletěla
vítězný sloup a třídu „Pod lipami“ až ke královskému
zámku, kolem něhož několikráte zakroužila. Zpáteční
plavba do Telegu provedena byla rychlost. 20 km
proti větru.
ben
Kabyl
Raisul
Členův
Marschall
Tanger
Německo
Bruggy
Belgie
Berlín
Tegel
d ' Avignon
km
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Přepadení Němci. Mnoho hluku nadě-
lala a dojista ještě nadělá v německé žurnali-
stice nepříjemná episoda, jež přihodila se vý-
pravě německých turnerů v jižním cípu tyrol-
ském, ve starém vlašském městě Pergine. Spo-
lečnost asi sto německých výletníků byla tu
přepadena italským obyvatelstvem, poštvaným
provokačními plakáty a napřed úmyslně zaran-
žovanou protestní schůzí, hrubě insultována
a na konec přinucena opustiti městečko za
silné ochrany četnictva, jež přes všecku svou
námahu nemohlo zabrániti, aby někteří Němci
nebyli i tělesně ztýráni. Čeho se tu dopustilo
poštvané italské obyvatelštvo na zcela klidných
prý německých výletnících; jest ovšem neomlu-
vitelné barbarství, schopné dodati krásnému již-
nímu cípu Tyrol, tak houfně vyhledávanému tu-
risty, pověsti nějakých nebezpečných Abruzz,
jimž lépe by bylo se vyhnouti slabýma
nestatečným turistům. Nám Čechům však při-
padá celá ta historie přepadu klidných výlet-
níků tak nějak známá, až příliš dobře známáa
skoro všední. Probírejme se ročníky českých
časopisů a najdeme v nich nepřeblednou téměř
řadu podobných případů, jako bylo surové pře-
padení klidných výletníků v tyrolském Pergine.
V tak zvaném uzavřeném území v Čecháchi
na Moravě — málo-li bylo barbarství, s jakým
přepadáni češti výletníci poštvanou německoul
luzou, která zcela podle italského receptu při-
pravila se na mírumilovné přijetí jejich štváč-
skými plakáty a protestními schůzemi? Proto
nám připadá trochu kuriosně larmoyatní tón
dnešního úvodníku ranní »Bohemie«, která
usedavě naříká, jak přes všecky smířlivé pokusy
rakouských státníků nacionální vášněv
tomto soustátí nebezpečně rostou a bují.
Němec
Čecho
Pergine
spo
Tyroly
Abrozzo
Čecháchi
Morava
Bohemia
5
article
Zcela zvláštně vyjímá se v ústech úvodníkáře
listu, který jest této nacionální vášně
ovšem ryze německé — nejperfidnějším
a nejbojovnějším hlasatetem a podněcovatelem,
snaha jíti poněkud hloub na psychologii národ-
nostních sporů v Rakousku a vyvozovati z nej-
novějšího případu tyrolského svrchovaně vážné
memento o zhoubnosti nacionálního běsnění,
které divoce přepadá a na životě ohrožujei
klidné výletníky. Tenkrát byly by záslužné ta-
kovéto úvahy, kdyby se obracely přímo na
německé čtenáře a konnacionály
»Bohemie« a demonstrovaly jim přímo na
italském násilnictví, jak krásné jsou jejich vlastní
manýry, užívané proti Čechům v uzavřeném
území téměř denně.
— Na c. k. všeobecnou nemocnici bývá
přečasto slýchati stesky, zvláště co do její po
většině bídných, moderním hygienickým zása-
dám naprosto nevyhovujících místností a zaří-
zení. Než zdá se, že správa c. k. všeobecné ne-
mocnice svojí nedbalostí v dohledu na chování
se a jednání ošetřovatelek chce beztoho již špat-
nou pověst nemocnice ještě rozmnožiti. Pisatel
v poslední době přicházel častěji návštěvou na
ženské oddělení jedné z klinik pro vnitřní ne-
moci a tu měl příležitost viděti několik obrázků
ze života v c. k. všeobecné nemocnici, jež
opravdu překvapují svou bezohledností a nedbu-
lostí vůči nemocným. Tak jednoho dne vyjádřila
se jedna z ošetřovatelek na dotyčném oddělení
ke své kolegyni, nedbajíc ostatních nemocných,
ani jich návštěvníků o jedné těžce nemocné:
Čecho
Rakousko
Bohemia
6
article
„No co! Měli jsme dostati jiného prevíta, tak
jsme dostali tohohle!“ Jakým dojmem tato
„útlocitná“ slova musejí účinkovati na přítomné
lze si představiti. Jindy pisatel vešel do síně
a na jedné z postelí zmítala se v horečce mladá
žena, odhazujíc se sebe neustále pokrývku,
takže většina těla zůstávala obnažena. Ošetřova-
telkám cvšem ani nenapadlo, aby před lůžko
její postavily plentu a zabránily tak trapnému
pohledu rozrušujícímu ostatní přítomné, nehledě
ani k momentu mravnímu. Jindy zase nahodil
se pisatel k tomu, když ošetřovatelky přiváděly
nemocnou, jež bez jejich vědomí utekla jim do
chodeb nemocnice. V neděli 28. t. m., jak
pisateli bylo z věrohodného pramene sděleno,
se podobná scéna v časných ranních hodinách
opětovala. Nemocná v horečce utekla z postele
do chodeb nemocnice, aniž si ošetřovatelky po-
všimly její nepřítomnosti. Teprve jeden ze
sluhů, zhasínajících lampy, nalezl nemocnou na
schodišti a přivedl ji zpět. To věru vše svědčí
o hanebné obsluze i bídném dohledu na ne-
mocné. Jaký div, že rozšířen je mezi lidem taký
postrach, ba odpor k c. k. všeobecné nemocnici
když v tomto ústavě, jehož heslem má býti láska
k bližnímu a humanita, nemocným dostává se
mizerného ušetření, a ještě se s nimi vylíčeným
způsobem zachází! Je na ředitelstvu nemocnice,
aby zjednalo nápravu co nejdříve, aby provedlo
návrhy, jež nejednou podali přednostové klinik.
kteří marně usilují, aby v pražské nemocnici
zavládly poměry, vyhovující zásadám humanity
i potřebám ústavu.
7
article
— Úmrtí. V Čáslavi zemřel v pondělí dne 29.
července t. r. náhle ochrnutím srdce pan Otta
Ullmann, kapelník a ředitel hudby, ve stáří 49
roků. Tělesná schránka zesnulého bude v domě
smutku Formíkova ul. (vedle děkanství) ve středu
dne 31. července t. r. o 4. hod. odpol. vykropenaa
pak na ústředním hřbitově místním pochována.
— Pohřeb světícího biskupa dra. Frant. Krásla.
Ott Ullmann
František
Krásl
Čáslav
Formíkův ulice
8
article
Tělesné ostatky zesnulého monsignora, světícího bi-
skupa pražského a probošta metropolitního chrámu
u sv. Víta, preláta král. českého, dra. Fr. Krásla,
byly dnes o půl 9. hod. dopolední v probošství na
Hradčanech světícím biskupem drem. Frindem vy-
kropeny a ve slavném průvodu odneseny do dómu
svatovítského. V průvodu ubírali se přečetní kněží se
svícemi v rukou, řeholníci a biskupové; za sborem
pěvců, pějících žalmy,nesli alumnové rakev s těles-
nými ostatky. Za rakví ubíral se děkan s pedelem
theologické fakulty. Zesnulý světící biskup dr. Krásl
byl odnesen do dómu, kde arcibiskup baron Skrben-
ský sloužil pontifikální zádušní mši. Po obřadech
byly tělesné ostatky ve slavném průvodu doprovo-
zeny z dómu a převezeny do Šárky, kde na hřbi-
tově sv. Matěje byly pochovány. V dómě svatovít-
ském shromáždili se zástupci úřadů samosprávných
i státních, zejména obce pražské, zemského výboru,
místodržitelství, kruhů soudních, vojenských, členové
české akademie pro vědy, slovesnost a umění, čle-
nové Jednoty k dostavění chrámu sv. Víta, členové
katolických spolků, jichž členem dr. Krásl býval.
svatý . Vít
František
Krásl
Frind
doktor
Skrben
Matěj
Hradčany
Šárek
český akademie
katolický spolek
9
article
značné,
— Zřízenci potravní daně v Praze podali svého
času žádost dozorčí komisi, která jim přislíbila, že
bude vzat náležitý zřetel k jejich opravdu trudným
poměrům. Avšak od té doby minul skorem celý rok
a zřízenectvo marně čeká na splnění daného slibu.
V sobotu dne 27. t. m. odebrala se deputace k staro-
stovi měst pražských p. dru. Grošovi, aby si od něho
vyžádala odpovědi stran svých požadavků. Za jeho
nepřítomnosti přijal ji druhý náměstek pan Jirousek,
který ujistil, že co nejdříve žádoucí náprava bude
provedena. Doufáme, že zastupitelstvo kr. hl. města
Prahy nenechá zřízenectvo potravní daně nadálev
dosavadním zuboženém stavu a co nejdříve postará
se o žádoucí reformu.
Groš
Jirousek
Praha
10
article
— Katolický kněz o katolickém deniníku praž-
ském „Čechu“. Strakonická „Stráž na Šumavě“ při-
náší v posledním svém čísle ze 27. července 1907
následující zprávu: Katolický list „Čech“ lže. Úkolem
tisku pořádného jest šiřiti pravdu, poučení a to jme-
novitě tisku katolického, z něhož bohužel však vane
jen nenávist a žluč, jak bokazuje katolický „Čech““
proti zemskému našemu poslanci faráři Blahovci ve
Volenicích. Pisatel zprávy „Čecha“ nejprve poslal
svůj hanopis do „Hlasu Lidu“ v Č. Budějovicích,
který však zprávu lživou neotiskl — prote poslal svůj
hanopis do „Čecha“, který vše neuveřejnil, ač byl
řádně o věci poučen. Není divu, ž myslivější hlavy
katolické o stavu katolické žurnalistiky — vzácné
výjimky vyjímaje — počínají vážně přemýšleti a uva-
žovati o tom, kdo ty nevěrce dnes činí a kdo sou-
činnosti kněžstva s učitelstvem největší balvany do
cesty staví. Pro „Čecha“ je to dle všeho nemilá
podívaná, že kněžstvo s učitelstvem pracuje pro lid
a nerad o nese. Smutné, ale bohužel. — Charakteri-
stické „Zasláno“ uveřejnil na adresu katolického
Čech
Čo
Blahovec
Čecho
Smutná
Šumava
Volenice
Č . Budějovice
11
article
„Čecha“ p. Fr. Blahovec, farář ve Volenicích a po-
slanec sněmu král. českého. Prohlašuje: Není pravda,
že jsem na avnosti ve Volenicích dne 7. července
t. r. řekl: „Nepřátelé naši z Říma, Israele, jásajía
tyjí z nás“, není pravda, že jsem řekl: „Kněz dnes
odhazuje pouta vlivu římského“, nýbrž ryzí pravdou
jest, že jsem tato slova ve své řeči „O lásce
k vlasti“ ani nevyslovil, jak dopisovatel „Šumavských
Proudů“ dosvědčí a každý dobré vůle, kdo pozorně
přečte zprávu jeho, který o mé řeči pravi jen, že
jsem spravedlivě promluvil o Husovi a více « ní ne-
píše. Doznává, že agitoval při říšských volbách pro
soudního sekretáře Bukvaje ze Strakonic a končí
slovy: Jen hodně lžete v „Čechu“, snad přece někdo
uvěří. Je to smutné, že katolický list takové lži pro-
náší, aniž by se přesvědčil dříve aneb šetřil aspoň
žádoucí opatrnosti. — Může býti větší ostudy a hor-
šího odsouzení ještě než toto? Kněz veřejně doka-
zuje, že orgán katolického duchovenstva 1že.
Čecho
Blahovec
Hus
Bukvaj
Francie
Volenice
Řím
Izrael
Strakonice
12
article
— Německá bujnost. Do Opavy zavítal těchto
dnů 28letý obchodní cestující Jan Straša, původem
uherský Slovák. Poněvadž neznal mistních poměrů,
zejména pak netušil, že jest v Opavě spojeno s ne-
bezpečím života promluviti česky, objednal si, když
vkročil do restaurace Golasovského, pivo a jídelní
lístek česky. Několik českých slůvek podráždilo pří-
tomné Němce k násilnému činu. Několik mužů vrhlo
se na Strašu, ztýrali jej, vyvlekli násilím z místností,
při čemž rozbili skleněnou tabuli ve dveřích a ode-
vzdali jej pak policii s udáním, že ztropil výtržnost
v hostinci a vytloukl svévolně okno. Strašovi ode-
brána byla na policii částka peněz na náhradu „způ-
sobené“ škody a zároveň mu byla uložena pro výtrž-
nost v hostinci pokuta 50 K.
— Přerušená jízda na elektrické dráze. Při do-
pravě velkého parního kotle na šestispřežním povoze
dotekl se včera odpoledne kotel vrchního vedení Kři-
žíkovy elektrické dráhy v Palackého třídě v Karlíně
a přetrhl vedení. Příhoda ta měla v zápětí přerušení
dopravy na této dráze přes dvě hodiny.
Straša
Slovák
Golasovský
Němec
Příhoda
Opava
Palacký třída
Karlín
13
article
— Lidé a zvířata. Řezník Augustin Lehovec
z Chval přišel včera s velkým řeznickým hafanem
do Karlína. Když vyřídil Lehovec své záležitosti, ne-
opomenul si důkladně hrdlo propláchnout, kdežto
psovi nepopřál ani trochu vody. Žízní trápeného
psa ujal se obecní dělník Rudolf Čádek ze Žižkova
a dal psovi napít vody z pouličního stojanu. Le-
hovec se nesmírně dopálil, uchopil hrnek a třískal
Čádka nemilosrdně do hlavy, takže byl okamžitě
krví zbrozen. Pro tento surový čin byl Lehovec
zatčen. Po zjištění jména měl býti propuštěn, ale
podnapilý řezník odpíral odpověď a zuřil tak, že
bylo nutno dáti mu svěrací kazajku. Potom byl po-
nechán v separaci na tvrdém lůžku. — Jedenáctiletý
školák Antonín Kladrubský ze Žižkova č. 552 byl
včera odpoledne v Karlově třídě tamtéž napaden
psem a pokousán na pravém lýtku. Chlapci jlékat
ránu obvázal.
Augustin Lehovec
Chval
Lehovec
Čádek
Kladrubský
Karlín
Žižkov
Karlov třída
14
article
— Děvčátko fiakrem přejeto. Tříletá Marie Ma-
ternova, dceruška dělníka z Břevnova čís. 3, včera
odpoledne batolila se na silnici před tímto domema
nešťastnou náhodou dostala se do cesty fiakru č. 63,
jehož kočí Matěj Karásek také nebyl dosti ostra-
žitým. Dítko bylo fiakrem nejen povaleno, ale i pře-
jeto a utrpělo poranění na prstech pravé nohy. Lé-
kař p. dr. Konvalinka poskytl děvčátku první pomoci.
Fiakrista chtěl ujeti, byl ale zadržen a podáno na
něho trestní oznámení.
— Úraz v lomech. Včera odpoledne sesula se
mohutná vrstva kamení v lomech »bílá skála«u
Libně a zasypala 32letého dělníka Josefa Soustruž-
níka z čís. 752—VIII. Šťastnou náhodou dostalo se
zasypanému tak včasné pomoci od druhů v práci,
že byl ještě živý vytažen ze ssutin. Na celém těle
pohmožděnému dělníku poskytl případné pomoci
p. dr. Heindl z Kobylis.
— Náhlé úmrtí. Josef Soukup, pět čtvrti roku
starý synek posluhovačky z čís. 9—V. včera náhle
zemřel. Mrtvola odvezena do pathologického ústavu.
— Nebezpečí ohně. V kuchyni příbytku obchod-
níka Ad. Porgesa ve třetím patře domu čp. 1219—II.
v Klimentské ulici, vypadlo včera z kamen žhavé
uhlí, od něhož se vzňal rýžový smeták a potom chy-
tila i podlaha. Sousedé byli na nebezpečí upozorněni
unikajícím dýmem, domovník povolal zámečníka,
který dvéře otevřel, načež byl oheň uhašen.
ma ternův
Karásek
Konvalinka
Josef soustružit
Heindl
Soukup
Břevnov
Libeň
Kobylisy
klimentský ulice
Ada