ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7e46590-71f8-11dc-b558-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 92, org 10, place 50, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
15. prosince 1904. Číslo 346.
4 article
„Dzien. Polski“, jeden z hlavních orgánů kola polského, brání ještě jakž takž dra. Körbra a všechnu vinu svaluje na Němce. „Němci — píše — dokázali ještě jednou, že nestojí o vládu parlamentní, že dávají přednost absolutismua prostě klamou, vydávají-li se za ochrance ústav- nosti. Byli by sice pro parlament, ale jen v tom případě, kdyby jim zabezpečil jich uměle způ- sobenou převahu ve státě.“ List soudí, že z chování Němců provede konečně i dr. Körber důsledky a vystoupí energičtěji proti jichi chout- kám. „Pověsti o demissi kabinetu — dodává k závěrku — jsou bezpodstatny, ježto kabinet na to vůbec nepomýšlí. Také však soudíme, že ani rozpuštění sněmovny není blízké, bez ohledu na to, jaký úspěch budou míti ponovoroční po- kusy o uzdravení parlamentu. Pravdě nejblíže, zdá se nám, jest „Slow Polskie“, které praví: „Do arsenálu prostředků, jimiž vládní tisk se snaží „vpracovati“ německé poslance, náležejí také pověsti o demissi a roz- puštění sněmovny. Kdo však zná nynějšího předsedu kabinetu, ví, že dlouho ještě ne- dojde ani na demissi, ani na roz- puštění sněmovny. Demissi nepodá, po něvadž koruna by snad tentokrát demissi při- jala. Za dovolení k rozpuštění sněmovny korunu nepoprosí, poněvadž by v případě odřeknutl musil podati demissi a té se bojí více než ohně. Soustava vášně prosté vytrvalosti drží se jen lavírováním a pomíjením jakéhokoli činu. Ve vzhledě tom nezmění se nyní pranic. Sněmovna poslanecká zůstane, předseďa kabinetu bude z kulisami opět vyjednávati, slibovati, vystříhati a bahno zůstane bahnem. Teprve nějaká velká katastrofa, finanční nebo politická, přiměje roz- hodující kruhy k činu. Ale pak, rozumí se, ne- bude už místa pro systém, jemuž je odporný každý čin.
Němec Körber Slow Polskie puštěný sněmovna
5 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 14. prosince.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 14. prosince. Rumunsku hrozi hlad. Bukureštská sněmovna přijala ve své schůz dne 9. t. m. návrh, aby si vláda opatřila půjčku 20 mill. franků k nákupu kukuřice, byse předešlo hrozícímu hladu. Finanční ministr Co- stinescu odůvodňoval dotyčný návrh tím, že z 32 krajů království v 17 hrozí obyvatelstvu smre hladem, z čehož by mohly vzniknouti v lidu ne- bezpečné bouře. Časopisy přinášejí zprávy, že v obvodech Oltu, Buzenu, Ilfova a Brajly již o tři neděl propukl hlad a udály se případy úmrtí z hladu. Dle zprávy finančního ministra jest za- potřebí 24.000 vagonů kukuřice, v zemi však je zásob prodejných pouze 18.000; ostatní se koupí v jižní Americe. Průměrná žeň kukuřice obnáší 220.000 vagonů, z čehož se doma spo- třebuje 100.000 a ostatek se vyváží. Letošní žeň dala však pouze 60.000 vagonů.
Ilfův Brajl Praha Rumunsko Olt jižní Amerika Company
6 article
Spolek novinářů pro zahraniční politiku. V Paříži založili žurnalisté, zabývající se politikou zahraniční, odborné sdružení pod ti- tulem »Zahraniční politik as. Spolek ten má dvojnásobný význam v Paříži, kde žur- nály bývají často nevalně informovány o věcech zahraničních a jejichž mínění nicméně se př- kládá velká důležitost. Žurnalisté pařížšti vzhile- dem k obtížím, s nimiž je spojeno zaopatřován si dokumentů neb zpráv o otázkách zahraniční politiky, usnesli se k návrhu p. Saint-Maurice ze »Gil-Blasu«, utvořiti sdružení spolupracovníků všech velkých žurnálů zabývajících se věemi zahraniční politiky. Nové sdružení sešlo se 8.t. m. a po schválení stanov byli zvoleni do vý- boru pp. de Saint-Maurice, předseda, Emile Mas- sard a Semenov, místopředsedové, dále Maygil Reně d'Aral. J. Languet, Belle. Snad nové sdru- žení přispěje k tomu, aby o zahraničních zále- žitostech, zejmena o věcech slovanských objevo- valy se přesnější zprávy v listech francouzských. »Politika zahraniční« je čistě věcným odborným spolkem, jehož nestrannost je zaručena již tím, že ve výboru zasedají žurnalisté nejrůznějších stran.
Emil Semenov J Languet Bell Paříž SaintMauric GilaBlas Maygil Rena d ' Aral
7 article Rozmnožení italského loďstva.
Rozmnožení italského loďstva. Z Janova se sděluje, že italské ministerstv námořnictví v tamních loděnicích Orlandově Okarově objednalo pět obrněnc ů po 10.000 tunách a o 19 000 silách koňských. Proli komu asi se tak Italie chystá?
Orlandův Janov
8 article
Syvetonova afféra.
Syvetonův
9 article
Afféra Andréova protivníka nabývá rázu stále ošklivějšího. Ovšem po všech těch zkuše- nostech, jež učinili jsme za afféry Dreyfusovy, netřeba bráti vše za bernou minci, co se tvrdí v socialistických a ve vládních listech fran- couzských, ale co doznávají o Syvetonovi tak listy nacionalistické, jimž ovšem teprve nyníse v příčině jeho oči otevírají, to jest samo též nepěkno dost. Listy odpůrcův jejich tvrdí však přímo, že Syveton byl po odhalení poměrů s nevlastní dcerou svou k sebevraždě přímo dohnán. Jak služka před vyšetřujícím soud- cem vypověděla, kouřil Syveton v kou- pelně dýmku opiovou a mimo to vdechoval plyn, vycházející z malé pánve, načež teprve, otrávený již, donesen byl do své pracovny.
Andréův Dreyfusův Syveton
10 article
Rána na čele jeho způsobena byla nahodilým nárazem o rám dvéři. Útok Syvetonův na Andréa spadá prý právě do doby, kdy již ne- sváry v rodině poslancově byly v plném proudu Syveton doufal, že syn Andréův neb jiný důstojník jej v souboji usmrtí. Chtěl míti prý tak aspoň čestný odchod na onen svět. Dokládá se též, že paní Syvetonová — rodilá to, jak se nyní zjišťuje, Belgičanka — dávala manželi svému z velikého jmění svého tři tisíce franků mě- síčně. Pařížské listy ovšem zabývají se podrobně příčinou sebevraždy Syvetonovy. »Petit Pari- sien« vypravuje: Večer před sebevraždou Sy- vetonovou odehrál se v jeho bytě strašlivý vý- stup. Mezi Syvetonem, chotěm jeho nevlastn dcery Menardem a paní Syvetonovou došlo k hádce. Menard činil Syvetonovi prudké výtky, jimiž paní Syvetonová byla ve svých eitech jako choť a matka velmi uražena a žá- dala za bezodkladný rozvod. Syveton prohlásil prý po tomto výstupu: »Nezbývá mi nic jiného než zmizeti.« Nikdo mu nebránil, aby neprovedl svého úmyslu. — »Gil Blas« sděluje nezaru- čeně, že Syveton měl poměr s nevlastní dcerou jenž nezůstal bez následků. Také dopustil prý
Andréův Syvetonová Belgičanka Syvetonův Petit Pari Gil Blas Syveton Menard
11 article
se mnohých nepřístojností finančních. Jistá zá- možná paní zdráhala se od drahné doby zalo- žiti ho potřebnými obnosy, ač za to žádal, na- opak prý odeslala po jeho žádosti své jmění do Brusselu. »Humanité« opakuje tvrzení, že proti Sy vetonovi podal udání trestní blízký jeho příbuzný (nevlastní zeť Menard), jenž byl též prý odho dlán, při porotním přelíčení — pro spoličkování Andréa nařízeném — způsobiti skandální scénu. Socialistický list tento ohlašuje pro dnešek sensační zatčení, sou- visící se Syvetonovou sebevraždou. Dreyfusardská »Action« těší se již,že jsou nacionalisté afférou touto zdrceni. Jest ale zajisté bludem největším, chtíti delikty, natož skryté a neznámé muže některého stotožňovati se stranou, k níž se tento hlásil, nechť jest to strana jakákoliv. Jest to bludem i nespravedl- ností zároveň. Některé listy afféru Syvetonovu náramně rozšlapávají. Ze strannických ovšem jen dů- vodův, které v podstatě na celých sloupcích ne- chutných podrobnosti opakují stále jen jednu tutéž věc.
Brusel Menard
12 article
Schůze voličů v Pelhřimově. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na neděli 11. t. m. o 10. hedině dopol. svola říšský poslanec pan dr. Hynek Lamnu schůzi voličů svých IV. kurie do zasedací síně nové budovy našeho okresního zastupitelstva. Schůze byla vzdor nepřízni- vému, špatněmu a deštivému počasí velmi četně na- vštívena, tak že sotva prostranná síň všechny účast- níky pojali mohla. Za předsedu zvolen jednomyslně starosta města a okresu pan Antonín Rosol, za jeho náměstka p. Matěj Dalík, rolník a člen okresního výboru. Poslanec p. dr. Lang, poděkovav za četnou ná vštěvu, uvedl nejprve příčiny, proč schůzi svých va- ličů na neděli dne 18. t. m. svolal. Jednalo se mu o to, aby jednak schůze původně na den 4. t. m.. svolaná, však okresním hejtmanstvím zaká zaná. z kteréžto příčiny on interpellaci na říšské radě ji podal, přece konána byla, jednak aby osobně se- znal přání voličstva svého z Pelhřimovska v akei nouzové a mohl tlumočiti je v řeči, kterou při druhém čtení o vládní předloze nouzové v tčchto dnec v zájmu veškerých jím zastupovaných okresů proněst hodlal, k čemuž arci následkem neočekávaného a kvap ného odročení říšské rady nedošlo.
doktor Hynek Lamn Rosol Dalík Lang Pelhřimov Pelhřimovsko
13 article
Řečník kritisoval ostře vládní tuto předlohu, jí měla býti navnaděna delegace česká, aby na čas o obstrukce upustila a sněmovnu dělnou učinila. Pro- hlédnuta byla brzy poslanci českými snaha vlády, aby pod záminkou, že jest ochotna pomoci našemu rol- nictvu v nouzi a bídě se nalézajícímu, pomohla vlastně sobě z nouze a tísně linanční, žádajíc od zá- stupců lidových, aby za 151/4 mill. povolili jí, vládě celých 69 mill., dokazoval, že žádané vládou refun- dace nepatří do zákona na odpomoc v nouzi, doka- zoval, že není žádné spojitosti, l. z. junktím, mez vládní předlohou nouzovou a mezi žádanou refundací tím méně mezi první a mezi rozpočtem provisorním a proto delegace česká musila prohlásiti nedůvěru ka- binetu Körhrovu a poraziti vládu na hlavu již v výboru rozpočtovémi.
Körhrův
14 article
Rečník nastínil potom politickou situnci. Vin neblahého stavu vidí jedíně v rozpínavosti, domý- šlivosti a panovačnosti Němců a v povolnosti, ba sla- bosti „slavné“ vlády oproti těmto zhýčkancům. Vítězstvím Německa nad Francií a sjednocením všech německých států a státečků stali se Němci v celém světě tak zpupnými a surovými, že veškeř národové neněmečtí jejich zářící kulturu vidí a „cítí důkaz v Inšpruku, Opavě a ve Vídni na rampě uni- versitní, v Litovli a j a piolo žádný národ, ani čer- nochy v Arice nevyjímaje, nechce o německé léto „zářící kulluře“ ani slyšeti. I naši Němci rakouští počínají sobě jako smyslu zbavení a vidouce, že moc státní za Badena před ními, vlastně před ulicí, kapitulovala a že vláda krok za krokem před nimi ustupuje, že přání jejich její rozkazem, troufají si na každého, kdo nechce je- jich vyvýšenost a vícecennost uznati. Šeredně mstí ze pronešené heslo vlády: „Nic bez Němců!“ dnes na této samé, neb toto veto samou vládou jim přiřknuté, dovolují sobě prohlašovati již za svůj t. zv. „Besitzstand“, s nímž hýbati se nesmí Za to však vláda v páteční schůzi výboru rozpočto- vého stržila ten vděk a dík německý za jich věčno nadchá zeníl Co se dále díti bude, nemůže nikdo dnes před- vídati, půjde dr. Körber a s ním jeho centralistický námi stále potíraný systém anebo půjde parlamen — na zasloužilý odpočinek — kdož může dnes pře- vídati? V Rakousku jest vše možné a proto je možno i sejití se opět rozhorlených Němců s milým jejich drem. Körbrem po svátcích vánočních, a uzavření nového svazku přátelského.
Němec doktor Körber Německo Francie Inšpruk Opava Vídeň Litovel Arica Rakousko
15 article
Či hodlá vláda, poučená čirým nevděkem se strany Němců, a uznávajíc nesnesitelné již poměry stávající, vybaviti se konečně z osudné pro stát klatby diktátu německé menšiny a byla by ochotna vůči všem národům neněmeckým, zejmena ale stále a stále odstrkovanému národu českému vykonávati bez chledu na terror německý opravdovou spravedlnost tak jak ve své programové řeči dne 17. listopadu učiniti slíbila, bohužel ale již ve druhé své řeči na nátlak německý slib svůj seslabila a ve třetí na něj již zapomněla? V tomio případě ale nespokojíme se žádnými krásnými řečmi, hladkými a vypočtenými slovy, ani pěknými ujištěními, tu třeba činů! Příležitosti k tomu má vláda dostalek! Má k tomu vůli a ochotu? Bude v tomto smyslu panovníka informovati? O tom nás přesvědčí blízká budoucnost — dosud však ne- slalo se ničeho, co by poměr náš dosavadní k vládě měnilo.
Němec
16 article
Ujišťuji vás, že jsem se z dlouholelého jednání klubovního přesvědčil a že přesvědčení své vždy a všude veřejně prohlásiti mohu, že delegace naše pevně a neoblomně tak jako doposud i na příště hodlá a bude domáhati se práv národa našeho a pracovati se vším úsilím k lepší a šťastnější jeho budocnosti majíc vždy a při všem jedinou snahu, prospěti milé vlasti blahu celého národa i všech jednotlivých jeho vrstev rolnictvu, řemeslnictvu i dělnictvu. Řeč tato byla dlouhotrvajícím polleskem a po chvalou odměněna. Na to rokováno o potřebách hmotných v okresu Poslanec dr. Lang uvedl, že loňská akce vládní ma- cešsky podělila nejvíce poškozeně a zubožené okres politické: pelhřimovský a táborský, neboť z 5 mil oba okresy nepoměrně málo obdržely, tak že bída loňská ani zažehnána nebyla. Dle výpočtů jeho ob- držely české okresy pouze 2,976.550 K, kdežto zbytek ohdržely bohaté okresy na Žatecku, ačkoliv tyto po vydání císařského nařízení teprve poěkozeny bylv tak že ony vlastně českým okresům ony dva milliony
doktor Lang Žatecko
17 article
uzmuly. Proto uvádí, že zcela správným byl návrh posl. hr. Pálffa v pátečním rozpočtovém výboru, aby vláda předložila výkaz sum, vydaných posledně na vrub nouze i letošního obnosu, neboť kdyby tak uči- nila, shledalo by se, jak nepoměrně většími obnosy poděleny byly — péčí a laskavostí našeho „nestran- ného“ místodržitelství — okresy německé, než mno- hem více živelními pohromami navštivené okresy če- ské; objevil by se opět ten starý rakouský ne- stejný loket. Ostatně upozorňuje voliče své, aby se na na- dělení vládní — na těch 151/2 míll. — které nyní vláda, má-li dobrou vůli pomoci lidu našemu, vedl provisoria rozpočtového § 14. lehce také poskytnout může — mnoho netěšili, neboť má-li z obnosu vládou nabízeného pouze 5 mill. na království české, které opět nejvíce letos poškozeno bylo, připadnouti a ma- jí-li všecky okresy, jak české tak i německé (v nichž ně- kterých ani žádné škody nebylo), jak jsem se byl v ministerstvu vnitra dověděl, stejnou sum ou poděleny býti, pak připadlo by na každý ze všech 205 okresů kolem 30.000 K, tedy opět nepatrný obnos se kterým se v žádném okresu ničeho nesvede. Český národ by se za taký a tak dlouho připravovaný dan pěkně poděkoval. Po skončené řeči dra. Langa a když se nikdo k slovu nepřihlásil, povslal předseda Anl. Rosol, vy- slovil delegaci české v delším a vroucím proslovení upřímný dík a úplnou důvěru, zejmena též i poslanci p. du. Langovi a vyzval přítomné, aby povstáním z míst svých dali na jevo, zdali s návrhem jeho sou- hlasí. Veškeré shromážděně voličstvo povstáním s ná- vrhem tímto projevilo souhlas, čímž schůze za volání „Na zdar!“ po 12. hodině byla skončena.
Lang Rosol
18 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy ve včerejší mimořádné schůzi své za předsednictv starosty p. dra. Srla pokračovál v projednávání obecního rozpočlu, jehož valnou čásť byl v ponděln schůzi vyřídil. Pozornost vzbudila dnes hojná účas obecenstva jak v ložích tak na galeriích. Zjev to řídký v posledních dobách, kdy v zasedací síni valně uluch již rozpor stanovisek stran a kde jednání o věceel tak důležitých, jakou na př. jest otázka zásobován Prahy pitnou vodou, míjí bez debaty, zcela hladce Náhoda tomu chtěla, že hned první bod projednáva- ného pořadu objasnil pozadí a pohnutky tak četně návštěvy auditoria. Valná část posluchačstva včerej- šího záležela z pražských příslušníků stavu ho stinského, kteří dostavili se počtem tak imposant- ním proto, by sledovali rokování sboru o otázce pro ně nadmíru důležité, o jejíž spravedlivé rozřešení byli se již po léta marně zasazovali, ač nežádali přece ničeho jiného, než aby odstraněno bylo neoprávněno a bezdůvodné břemeno, jež tkví doposud na bedrácl jejich, ohrožujíc v řadě jiných ještě svízelův a strast jejich beztak již trudnou, těžkou existenci. Zástupcové a přátelé stavu hostinského ve sboru obecních starších zasadili se včera a lze Híci, že s úspě- chem o zrušení nespravedlivého policejního příspěvku, jenž dosud beze všeho právního podkladu v Praze s vybírá.
Srla Praha
19 article
Při oddílu VIII. Veřejná Bezpečnost (řád- ná potřeba K 470.417, úhrada K 168.440, mimořádná potřeba K 3305) ujal se v této věci slova především ob. st. p. Syřiště, jenž pravil v podstatě: Slavný sbore! Tak jako každému jest počílat s úsporou každého haléře, těžce nese i hostinský po- vinnost odvádění mimořádných příspěvků k policej- nímu fondu, tím tíže, ježto nenahlíží, proč právě on ze všeho občanstva samojediný má přispívati k udržo- vání policie a proč právě na něho samotna uvalujese vedle řádné přirážky obecní, která jako každému „ji- němu živnostníku“ se ukládá, ještě přirážka mimo- řádná, jakou jest policejní fond“ (Souhlas.) Že dávka tato jest nespravedlivou a nemravnou (Výborně!), jest povzneseno nad všechen spor. Vzdyt v obcích předměstských povinnosti této není a přece nikdo se neodváží tvrditi, že hostinští pražští co do bezůhonnosti a spolehlivosti stojí za předměstskými, a že potřebuji zvýšeného policeiního dozoru? (Vý- borně!) Kterak přichází hostinský pražský ke cti, platiti na přirážce obecní od 8 až da 300 K ročně více, než kterýkoliv jiný živnostník, jehož závod policie musí zrovna tak hlídati jako hostince? Dovolím si poukázati na to, že právě předměstští poplatníci na tuto dávku poukazují a také agitují proti připojení se předměstí k naší královské slovanské matičce Praze. odvolávajíce se na platy jim neznámé, kteréž by pak na ně byly uvaleny.
Praha
20 article
Dovoluji se tudíž slavného skoru lázali, stojí- nepatrný výnos této dávky za to, by pro ni byl mařen vznik Velké Prahy? Ukazuji na dvorní dekret z vý- nosu ze dne 9. listopadu 1808 č. 19.957 a 21.495, jím obci pražské výsada, vybírati od hostinských zvláštní příspěvky policejní propůjčena; jakož i § 43. vyhlášky místodržitele království českého ze dne 1. srpna 1850 č. 142 z. z, dle níž náleží policejním úřadům, aby pozorováním, předcházením, stavováním a vyjevová- ním způsobem zákonným měly bedlivost na pokoj pořádek a bezpečnost. Jsou snad pražští hostinští tak nebezpečni pokoji, pořádku a bezpečnosti, že by bylo potřebí k vůli nim vydržovati zvýšený počet policej- ních orgánů a za to od nich žádali zvýšené náklady?
Velká Praha
21 article
Ohrožují snad jídelny, kulečníky, kuželníky tak ne bezpečně pokoj, pořádek a bezpečnost veřejnou, když z nich policejní příspěvek se vyměřuje? (Souhlas.) Namítá-li se nám: kde jinde bylo by tolik stráž- níků zapotřebí ke zkrocení všelijakých výtržníků jak v hostincích? Pak ať strážníky platí také kasi n s buršáky, kteří k ochraně svých neděl- ních bumlů a všedních dnů projížděk fiakry po celých částech města mají zajisté zapotřebí vždy celé armády po- licejního mužstva. (Hlučná pochvala.) Ať plat dále na strážníky majitelé cihelen, kde se schází a noclehuje různá podezřelá cháska, jíž policie stálou zbystřenou pozornost musí věnovati a v jejíž kruzích se jí zdaří nejednou nadmíru vzácný, cenný lov, necht platí na stráž také spolky, jež pořádají různě průvody a slavnosti, pro něž četná assistence policejní jes nezbytnou, ať zkrátka platí ten, kdo má zapotřeb policie k ochraně svého majetku, a tím jest veškeré obyvatelstvo a ne jenom hostinští. (Hlučný souhlas.
22 article
Hostinský si ve svých místnostech udrží pořádel sám a o pravidelný policejní dohled se neprosí. Po- třebuje-li však assistence policejní k různým zábavám musí zvláště opět platiti, platí tedy hostinský n policii třikrát: jednou jako všichni ostatní poplatníc řádnou přirážkou obecní, jež slouží mimo jiné k úhra- dě paušálního příspěvku obci na udržování c. k. stráže bezpečnosti odváděného, po druhé mimořádnou při- rážkou k fondu policejnímu a po třetí při zábavách za dodání policejní assistence. Co se týče úhrady z úbytek 24.900 K ročně, o něž by obec přišla vzdáním se policejní dávky hostinských, bylo by jen sprave- dlivo, kdyby obnos této dávky byl rozvržen na veškeré poplatnictvo. Končím prosbou, by sbor tento můj návr podporoval. (Hlučná pochvala a pollesk ve sboru i n galeriích.) Neméně vřelými slovy přimlouvá se za návri svého kollegy také ob. st. p. Šindelář, jenž připo- miná blahovůli, jež projevena byla před několika léty vůči majitelům domů tím, že zproštěni Byli závazku platiti na přechodní ubytování vojska. (Hlučný sou hlas.)
23 article
Obecní starší p. Filip poukázav na obsah petice již před léty už podal v této záležitosti „Hostimi!“ dovozuje zastaralost a neoprávněnost vybíraného po- platku. I tento řečník má za to, že By v prvé řad dávku měli odváděti německé kasino, „Rede- u. Lese halle“ a kuléroví buršáci, kleří mají patrně patent urážeti klidné obecenstvo královského města našeho a kteří těší se také značné pozornosti od pražské po licie, aby při všech provokacích nestalo se jim křivdy nejmenší. (Bouřlivá pochvala.) Stav hostinský bezlai již utrpěl nedozírné ztráty nešťastnou polilikou pivo- varskou, která v poslední době přeplácí hostinské zavádí zvláštní způsob živnostníků, L. j. podsudních. kteří jsou zaměstnáni na čtrnáctidenní výpověď, jako kterákoli služebná děvečka (Hlučná pochvala na ga lerii) a nepřehlednou řadu existenci zničila také za vedená pivní dávka, ale marně domáhá se ohrožený zivnoslník ve svých strastech spravedlivé pomoei I tam dokonce, kde jedná se speciálně o jeho zájny — v komisi pro udělování hostinských koncesí — vyloučen je tento živnostník z veškerého spolupůso bení (Souhlas.), ač všude jinde rozhodují o svých zá- jmech pouze příslušníci dotčené živnosti. Řečník uznávaje neutěšené finanční poměry obce, činí návrl pozměněný, aby totiž pro tento rok zrušen byl poli cejní příspěvek z výčepův a poplatek z vyvařován jídla, který tíží nejchudší příslušníky hostinské živ nosti, žádá však, aby příspěvek policejní v celém roz sahu nebyl do příštího rozpočtu pojímán už vůbec GBouřlivá pochvala a potlesk.) Ob. st. p. Eim, projeviv souhlas s vývody před- chozího řečníka, žádá, by se hlasovalo o zrušení pří- spěvku dle jmen.
Filip Eim Rede Ob
24 article
Ob. st. p. Maděra stěžuje sobě vůbec do po věstné „slušnosti“, již projevuje policejní mužstv vůči českému obyvatelstvu Prahy, zejmena před ka sinem a žádá presidium, by zjednalo rázným zakro- čením nápravu. (Výborně!) Ob. st. p. Březnovský za všeobecné vese losti ironisuje „bezpečnost“, jaké se těší pražské obe- censtvo, běží-li o ochranu jeho majetku a která zajist v mnohem lepších rukou se nacházela v dobách, kdy ještě po pražských ulicích chodívali ponocní. V Praze jen jen hemží se revertenti, o jízdní řád nejeví pání z ulice Karoliny Světlé nejmenší starosti, ti pečují jen o bezpečnost návštěvníků kasina. Má-li kdo platiti příspěvek policejní, pak by to bylo německé kasino. „Handwerkerverein“, Rede- u. Lesehalle“ a různé ty brlohy v páté čtvrti. (Hlučný souhlas.) Řečník souhlast s návrhem p. Filipa a naléhá na bezodkiadnou reformu jízdního řádu.
Maděra Březnovská Filip Ob Praha ulice Karolina Světlá Rede
25 article
Ob. st. p. dr. Edv. Baštýř uznává, že příspěvel na policii je zastaralým a neudržitelným, má všal za to, že by vzhledem na obtíž s úhradou nebylo radno škrtnouti položku dotyčnou z rozpočtu pro letošek Navrhuje tudíž, by se od položky upustilo teprve pří- šum rokem a věc do tě doby odročila. Ob. st. p. dr. Podlipný vřelými slovy doporu- čuje návrhy ob. st. Filipa a dovozuje, že pro tentokrát velí spravedlnost, aby vyhovělo se aspoň nejnižším třídám hostinského slavu tím, že se škrtnou z roz- počtu položka poplatku z výčepů a vyvařování jídla jež beztak činí dohromady ročně 9000 korun. Těmto živnostníkům budiž uleveno hned a nechť hlasování o tom je provedeno hned. (Výborně! Potlesk) Při hlasování zamítnut byl odročovaci návrhi ob st. dra. Baštýře, jakož i návrhy ob. st. pp. Šinde- láře a Syřiště; schváleny však znač- nou většinou návrhy pp. Filipa a dra. Pod- lipného, což na gallerii uvítáno bylo bouřlivou pochvalou a polleskem. Intervence hostinských nebyla tedy tentokráte bezvýslednou.
doktor Edv Baštýř Podlipná Filip Ob
26 article
Oddíl VIII. schválen pak ve znění tomuto vý- sledku hlasování přizpůsobeném. Městské radě od- kázány návrhy ob. st. p. Kasalického na novou budovu pro městskou věznici a ob. st. p. Eima n zřízení policejní expositury v Holešovicích Téměř bez debaty schváleny byly tyto oddíly: IX Čistění města (potřeba řádná 677.443 K, mimo- řádná 18.700 K, úhrada 48.111K): X. Osvětlován města (potřeba řádná 292.462 K. mimořádná 27.877. úhrada 300 K); XI. Stoky (potřeba řádná 139.748 K, úbrada 47.024); XII. Zásobování města vo- dou (potřeba řádná 482,552 K, mimořádná 178.922 úhrada řádná 592.278); XIII. Stavení a pozemky soukromé (potřeba řádná 296.424 K, mimořádná 114.198 K, úhrada řádná 733.156 K, mimořádná 9763 K), při čemž dostatečně podporován návrh ob. st. p dra. Jeřábka by zachováno bylo sgrafito, objevené na zámku libeňském. Při oddílu XIV. Veřejné sady (potřeba řádná 147.205 K, mimořádná 45.954 K, úhrada 4157 K) do- statečně podporovány a radě městské přikázány ná- vrhy pp. dra. Jeřábka na úpravu sadů kolem Dienzenhoferovy villy „Ameriky“ a na zřízení parku ze zahrady při ústavu šlechtičen na Starém městě. jakož i návrh prof.dra. Cyrila Horáčka, aby bylo zřízeno stromořadí na Příkopě praž- ském; bez debaty přijat oddíl XV. Vojenské zá- ležitosti (řádná potřeba 223.715 K, mimořádná 1000 K, úhrada 107.143 K). Při oddílu XVI. Řeka Vltava, nábřeži (po- třeba řádná 125.011 K, mimořádná 29.000 K, úhrada 989.232 K) přišla znovu na přetřes otázka zrušení moslnélo.
Eim Jeřábek Dienzenhoferův Horáček Holešovice Amerika Vltava
27 article
Ob. st. p. Schiller žádal totiž, by do příštího rezpočtu byl vypracován modus, jímž by chodci o mostného byli vůbec osvobozeni, a aby úbytek byl nahražen zvýšením -postného z povozů, jež by mělo po případě býti zavedeno i na mostě Karlově. Ob. st. p. Šulc připomíná, že by návrhiemu Schillera stížena byla velká část chudých povozníků, ale uleveno za to bohatším třídám obyvatelstva, jež po mostech přechází. Mnohem spíše byl by řečník pro zrušení mostného vůbec, zač přimlou- vali se také pp. Trnka a Jirousek, jenž dopo ručoval při tom konečné rozhodnutí otázky, aby dů- stojníci a jich rodiny platili mostné tak, jako civilistě Pan Lada dovodil, že zrušení mostného bylo b v zájmu laké příští Velké Prahy. Návrhy byly přikázány městské radě a oddíl celý pak schválen. Oddíl VII. Ostatní komunikace (potřeb řádná 254.811 K. mimořádná 661.570, úhrada řádná 482.663 K, mimořádná 260.990 K) schválen, když byl náměstek p. dr. Groš na dotaz ob. st. p. Šulce sdělil, že otázka zvýšení platů obecních cestářů byl již ve smyslu příznivém vyřízena.
Schiller Šulc Trnka Jirousek Lada Groš Ob Karlov Velká Praha
28 article
Oddíl XVIII. Hřbitovy a pohřebnictv (polřeba řádná 42 095 K, mimořádná 800 K, úhrada 41.442 K) zavdal ob. st. p. prof. dru. Horáčkov podnět k návrhu, by uvažovalo se v hmotném zájmu obyvatelstva konečně o zřízení obecního ústav pohřebního a p. Peterkovi k dotazu po zří- zení krematoria na hřbitovech olšan- ských. Nám. p. dr. Groš odvětil, že otázka zřízení kremaforia byla ve spojené komisi patronátní a ko misi pro obecní hřbítovy vyřízena v tom smyslu, že bylo městské radě navrženo, aby vyká zala spolku pro zřízení krematoria pozemek u olš an- ského hřbitova, kterýžto návrh byl v ponděln schůzi městské rady schválen. (Souhlas.) Městské radě přikázán byl kromě návrhu p. pro dra. Horáčka také návrh p. ob. st. Eima, jenž domáhal se zřízení zvláštního hřbitova pro levý břeh Vltavy. Oddil XVIII. pak schválen.
profesor doktor Peterek Groš Horáček Eim Vltava obecní ústav
29 article
Pozoruhodným byl rozhovor při oddílu XIX. Pod- niky obecní (řádná potřeba 105.300 K, úhrad řádná 837.130 K), kde došlo k živé výměně náhledů o otázce potravní daně vůbec a správy nájmu jejíh zvláště. Administrátor daně potravní ob. sl. p Mell an. vyžádav sobě slovo, reagoval na vývody páně Ladovy v generální debatě. Poukázal k tomu, že daň potravní je vůbec nepříjemnou a nespravedlivou, zejmena po kud běží o uhlí, dříví a pod. a že zakročil o její zru- šení svého času sám tehdejší starosta p. dr. Podlipný ale bezvýsledně. Vláda nepřikročila k tomu proto, že jí daň potravní vynáší více než 50,000.000 korun. Řečník nedoporučoval úpravy po vzoru vídeňském. neboť tam je daň celkem ve mnohém o 60—100 vyšší! Při své intervenci ve Vídni poukázal řečník na to, že správa i úřadnictvo všemožně stará seo vyšší výnos, ale naše národohospodářské poměry odlidňování Prahy následkem assanace- kdevyháněn jestmenšílidna periferie zavedení pivní dávky, která zavinila, že na př. celkem asi 70,000 hl piva méně do Prahy se přiváží a jiné příčiny jsou vyššímu výnosu na závadu. Při menším výnosu se Praha v nájem uvázala, neboť měla na mysli i moment národní, neboť zaměstnává témě 500 sil, kteréž vesměs konají svou povinnost, což po- važuje řečník za neméně důležité v zájmu českého rázu Prahy. (Pochvala.) Ob. st. p. r. Lada podotýká, že nemínil svými vývody ničeho vytýkati správě nájmu daně, nebo o velmi dobrém jejím vedení — jak pravi — je pře- svědčen, ale protože po jeho náhledu by za 5000 obstaral úřad administrátora laké úřadník do referátu zapracovaný, nehledě k tomu, že i jiné funkce, jako na př. úřad vrchního ředitele chudinství vykonávají se jako funkce čestné. Ostatně v tomto směru domá- háno se již od let nápravy.
Ladův Podlipná Mella an Vídeň Praha Ob
30 article
Ob. sk. p. Voitl připomíná, že dozorčí rada usnesla se na menším rájmu proto, že více by platiti nemohla a oceňuje vřele zásluhy, jež si získal starosta p. dr. Srb před nedávnem o snížení nájemného. Ob. st. p. Vaníček uvádí podrobně, jako před- seda dozorčí rady nad pachtem potravní daně, že praž- ský tarif má o 40 položek více než vídeňský; dále uvádí, že funkce administrátora je čestná a že obno jemu daný je disposiční fond; olázka zrušení funkce administrátora nemůže se probrati v plné schůzi, aby obec snad poškozena nebyla. Konečně připomíná, z i starosta p. dr. Srb, on jako předseda a administráto p. Mellan všecky přednesené výtky vůči dani potravní při jednání ve Vldni přednesli a zájmy Prahy plně hájili Potom oddíl XIX. zchválen Při oddílu XX. kultus, uměnl s vědy (řádná petřeba 105.300 K, mimořádná 94.182 K, úhrada řádná 8864 K, mimořádná 3150 K) ujal ze slova ob. st. p. Březnovský a vřele vylíčiv význam i zásluhy České Filharmonie o českou hudbu, dopo- ručil městské radě, by při rozdílení subvencí na tuto instituci pamatovala příspěvkem co nejvýdat- nějším. (Hlučná pochvala.) Návrh tento odkázá městské radě. Na dotaz ob. st. p. dr. Jeřábka sděluje před- seda, že otázka znovuzřízení kostela av.
Voitl Srb Vaníček Mellan Březnovská doktor Jeřábek Ob Praha Český filharmonie
31 article
Václava na Novém městě pražském po- daří ze bohdá vyříditi transakcí, jež mezi obcí a do- tyčnými činiteli již je v proudu a která záleží v tom. že by kostel sv. Trojice v Podskalí, jenž jednak je již nedostatečným, jednak nalezá se v in- nundaci, byl i s farou nahražen adaptcva- nou budovou kostela sv. Václava. Fi- nanční základ zjednal by se tím, že by obec praž- ská převzala pozemky po zrušeném kostelu podskal- ském a ostatek nahradila státní náhradou, jež přísluší obci za příspěvek, jejž svého času obec vynaložila na indebita při koupi svátováclavské trestnice. Znovu- zřízení kostela sv. Václava bylo by provedeno umě- lecky, dle návrhů p. arch. Fanty. (Hlučný souhlas.) Bez debaty schváleny na to i další oddíly: XX Všecbecně užitečné podniky a zaří zení (potřeba řádná 175.000 K, mimořádná 32.150 K, úhra- da řádná 48.973 K): XXII. Platy výslvžební (potřeha řádná 423.638 K, úhrada 33.931 K ); XXIII.
Václav svatý . Václav Fanta Podskalí
32 article
U roky a jistiny (potřeba 2,925.308 K, úhrada 109 890 K): XXIV. Finanční operace (po- třeba —, úhrada —): XXV. Rozličné (polřeba řád- ná 295.542 K, mimořádná 56..000 K, úhrada 170.502); XXVI. Obecní dávky (potřeba 8460 K, úhrada 6,812.102 K); dále rozpočty výpůjček Ginvestiční. assanační a výpůjčky pro podniky elektrické), rozpočet státní subvence a vodáren, načež bez debaty přijat také způsob úhrady schodku celkového, jak jsme jej byli vyznačili již v referátě úterním Ke konci schůze vyřízena ještě celá řada běžných záležitostí. Do komise pro udílení medaillí a diplomů král. hlav. města Prahy na rok 1905 za zemřelého p dra. J. S. Nováka zvolen ob. st. p. Václav Lada magistrátním radou v VlI. třídě hodnostní ustanoven ad personam Mansvet Waldstein, stavebním r- dou v VI. tř. hodnostní ad personam p. V. Ma- chulka a městským okresním lékařem v VII. tříd hodnostní ad personam MUDr. Josef Prokeš. Ve dnešní mimořádné schůzi aboru budou do- jednány ještě zbývající zvláštní rozpočty Schůze skončena po 7. hodině večerní
Novák Lada Mansvet Waldstein V ma MUDr Prokeš Praha
33 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Obstrukce maďarská a obstrukce ně- mecká. Orgánu pana Mercyho a ostatním ně- meckým listům přibuzného směru obstrukce opposičních maďarských stran, jak dovolují si ji provozovati nyní, nijak se nelibí. Odsuzujíji nejostřejšími slovy a nemají po ruce ani dost nepěkných výrazů, aby ji vylíčili jako podník, jenž každého slušného politika prý hnusem na- plniti musí. Jak krátkou mají tyto listy pamět a přece není tomu dávno, co prováděli přátelé jejich a chráněnci ve vídeňském parlamentě totéž. Však to je docela něco jiného, když šlo o to, aby byl vyhnán z ministerstva hr. Badeni, by! prý to zbouřený hněv ve svých právech drz uraženého národa, jinak ale dnes v Pešti. Nebu- deme se hádati se zmíněnými listy o to, která z obou obstrukcí byla oprávněnější, zdali vídeňská, již provozovali Němci ruku v ruce se sociálními demokraty, či nynější opposice maďarská, která čeli proti násilnému zvrácení platného jednacího řádu. Chceme prostě porovnati obě obstrukce tu nemůže býti pochybnosti, že nynější obstrukce pešťská postrádá onoho rázu, kterým vynikal obstrukce vídeňská. Není uličnická, není sprostá a nízká, byť by o nějaký stupeň násilnější.
Mercy Baden Němec Pešť
34 article
Před sedmi léty neimponoval ani dost málo ni- komu »spravedlivý německý hněv« nad uraže- ným právem, kdežto dnes nuceni jsou oproti obstrukci opposice maďarské doznati i stou- penci Tiszovi, že politický patron jejich do- pustil se manipulace, kterou odsoudí i ten, jenž obstrukci v zásadě zavrhuje. Nechápeme, proč německé listy rozčiluje tak velice útok na parla- mentní stráž pešťskou; což nebušili páni němečt a sociálně-děmokratičtí poslanci zrovna tak do vídeňských policejních strážníků? Rozdíl mezi Peští a Vídní je pouze ten, že pešťští strážcové parlamentního pořádku se tlouci dali, kdežto ví- deňští se bránili. Což ve Vídni jinak zacházel páni Bernerové, Wolfové, Lechrové a ostatni s presidiálními křesly než v Pešti? Schönerer je házel z prostoru za barierru a stavěl pak n ministerské pulty. Jiní páni těmito křesly bom- bardovali presidium. Rozdíl jedině je v tom, ž vídeňská křesla zdají se být solidnější, než pešt- ská. A což to nebylo nic, když ve »spravedli- vém hněvu« hodil Lecher na presidenta kovový podnos kalamáře a když Přersehe se sou- druhy ze druhé strany tasil nůž? Anebo snad se jevila ušlechtilost vídeňské německé obstrukce v oněch roztomilých výkřicích, jež z usnesení sněmovny byly ze stenografického protokolu vytrženy, poněvadž by pro věčné časy byly parlamentarismus rakouský ostouzelya hanobily? Což ve Vídni Němci a sociální demo- kraté zrovna tak netrhali presidiální aktaa útržky nerozhazovali po sněmovně, jako se v Pešti dělo? A jestliže presidialním zvoncem na potupu vyzváněl v Pešti poslanec Hocu, činil zrovn tak ve Vídni poslanec Schönerer. Tam jako tam, jenom že ve Vídni o několik let dříve a s tím rozdílem, že ve Vídni došlo k divokým výbu- chům německého vzteku proto, že vláda splnils.
Berner Wolf Lechrová Lecher Přerseh Němec Hocu Schönerer Pešť Vídeň
35 article
co ji velel zákon, kdežto v Pešti rozpoutala se násilná obstrukce z té příčiny, že vlada odvá- žila se zákon frivolně porušiti. Porovná-li ne- předpojatý člověk to, co dělo se před sedm léty ve Vídni, s tím, co děje se dnes v Pešti pojme ho hnus nad vylhaným rozhořčením nad pokrytectvím, jakým německé listy dne rozepisují se o událostech ve sněmovně uherské. — »Agrárnické hromadné projevy prol obstrukci«. Petici »Oesterr. Zentralstelle zu Wahrung der land- und forstwissenschaftlichen Interessen beim Abschlusse von Handelsvertrš- gen« (Rak. ústřední stanice k ochraně zeměděl ských a lesnických zájmů při uzavírání obch smluv«), jejíž obsah a účel jsme v sobotu odd- půldne čtenářstvu sdělili, podepsali a prostřed- nictvím poslanců svého okresu podali mezij- nými z Čech i některé české korporace hospo- dářské. Jména jich pod titulem »Hrom a dné projevy agrárnické proti obstrukei uveřejňuje »Agrar - Korrespondenz«, vydávaná právě řečenou vídeňskou ústřední pomocnini Körbrovi z louže. Zaznamenáváme nestranně beze vší poznámky, toliko s tím dokladem, že petitum navržené a se strany vídeňské »Zentral- stelle« bídnou češtinou také českým zemědě- ským korporacím za vzor předložená petice znl takto: »Vysoká poslanecká sněmovno, račiž ne
Handelsvertrš Hrom Pešť Vídeň Čechy poslanecký sněmovna AgrarKorrespondenz