1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 15. prosince 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. lIsty
předplácí sen
v Praze v administrai
za měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denážkou
na měsíe
n čtvrt leta . . . . 7 K 50 h
ve álialkách: „ K 3o
na měsíe-
Poštou:
a mtěsdc
nrr lia . . . . 9 k oon
s dvají zásilkou
na Haěsíe
n tvrt lets . . . . 11 K c0
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu Je o 10 stranácl.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 14. prosince. V z
hodin 52 minut. (Pův. telegram zvl. dopisovatele
»Nár. Listů«). Osobnost výtečně informo-
vaná z ministerstva námořního uji-
stila mne dnes, že posily pro Rože-
stvenského vyslány budon ce možná
nejrychleji. Názor Kladův tudíž, jak
vidno, zvítězil.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Petrohrad
7
article
Obrat v Uhrách?
Obrat v Uhrách?
V žádném sensačním románě nevyskytují
se takové náhlé přechody ve seenerii, jaký se
stal po úterním výbuchu opposice, jejímuž roz-
čilení padl za oběť nejen předsednický stolec.
křesla ministrův a mnoho jiného sněmovního
náčiní, ale krvavě zraněno i několik členů nově
rozmnožené sněmovní stráže, slovem, způsobena
v zasedací síni nádherné nové parlamentní bu-
dovy spousta, pro níž není v dějinách sněmo-
vání dokladu. Ohlas bouře této ozývá se ještě
veškerým časopisectvem, zmaření první schůze
v novém období uherského sněmu působilo n
všech stranách jako ohromný výbuch živelní
znásilněné opposice, a již již domníváno se, že
bouřlivými těmi výjevy dán byl signál k udá-
lostem nevypočítatelným.
A neminulo od těchto vzrušujících události
ani čtyřiadvacet hodin, jež sotva na to stačily,
aby se v noci z úterka na středu odstranily ze
sněmovny trosky rozbitého nářadí a opatřily ná-
hradní křesla pro ministry a stolec pro před-
sedu, odbyta v největším klidu a po-
řádku včera první zahajovací,
v úterý zmařená, schůze nového zase-
dánísněmovny, a neuherská veřej-
nost bude tímto nenadálým pře-
metem ještě více překvapena, než
předchozím výbuchem.
Během několika oněch hodin, jež minuly
od poledne v úterý do 10. hodiny ve středu, pro-
vedli uherští politikové opravdový div politické
discipliny, na nějž jiný parlament rovněž byse
nezmohl.
Jakých prostředků bylo k tomu použito
Situace zdála se býti po úterku pro hr. Tiszu
naprosto nepřízniva, jeho plány úplně zhaceny
Možna to tvrditi ještě po včerejší, naprosto klidně
odbyté schůzi?
Obrat podobný stal se již za ministerstv
hr. Tiszy, když na zakročení stařičkého předáka
opposice, Thalya zastavena byla letos v březnu
obstrukce a ujednán kompromis ve věcech vo-
jenských. Tehdy prý stalo se tak z obavy o
budoucnost uherské úsťavnosti.
Tisza
Uhry
Tisza
8
article
Po úterním výbuchu ve sněmovně mohly
obavy tyto nabyti ještě určitějších forem, než
tehdy
Co předcházelo překvapujícímu obratu ny
nějšímu, jest dosud tajemstvím vůdců obou
stran, spojené opposice a vládní většiny, jen
tolik jest známo, že se dostalo předsedovi mini-
sterstva nového rozšíření posavadního zmocněn
králem, zjednati — pořádek.
Není ovšem též vyloučena možnost, že
úterní bouřlivé události otřásly vnitřní organi-
saci spojené opposice, jejíž nejčelnější členové
sice hlásali, že násilná změna jednacího řádu
musí se odčiniti, kteří ale zároveň hodlali tohoto
cile dosíci přisným šetřením zákonitosti
S tímto stanoviskem, na němž stál hlavně h.
Apponyi a urozená skupina v čele s oběma h
Andrássyovými, a bývalými ministry Vlassicsem
a Daranyem, sotva lze srovnati události úterní.
Byl to též jeden z hrabat Andrássyův, kterýž dle
všeho sehrál tentokráte březnovou úlohu Tha-
lyovu. O něm ještě v úterý došla zpráva, že se
ujal prostředkování mezi hr. Tiszou a opposicí
on též včera, když vešla vládní strana a ministř
do sněmovny, šel v čele a vybidl opposiční po-
slance, kteří opětně obsadili stolec předsednický
aby jej opustili a zaujali svá místa, on též ozná
mil, že schůzi nebude předsedati Perezel, kterýž
provedl dne 18. listopadu násilné odhlasování
prozatímního jednacího řádu dle návrhu Da-
nielova a že budou odstraněni strážcové, usta-
noveni k ochraně předsedy. Nehledíme-li k to-
mu, že o Perezelovi úřadně se sděluje, že one-
mocněl na chřipku, jsou tyto dva ústupky oppo-
sici — nepřítomnost Perezelova
odstranění strážeů od stolce před-
sednického, jedinou na venek vi-
ditelnou cenou, jež byla vládou
dána opposici za klidný průběh
schůze včerejší. Ojedinělá dosud zpráva
tvrdí však, že hr. Andrássyovi se podařilo dosíci
dohody ohledně jednacího řádu Danielova.
Vlassics
Andrássyův
Tisza
Danielův
spojený opposice
9
article
Schůze sama odbyta za předsednictví místo
předsedy Jakabffya v 10 min. Předseda minister
stva oznámil, že došel královský reskript a žádal
aby byl přečten a dodán sněmovně magnátů
Reskript se týká nynějšího zasedání sněmovny
Na to ustanoven pořad schůze, na dnes polo
žené; na programu jsou pouze volby místopřed
sedů, zapisovatelů a ostatních funkcionářů sně
movních a ustavení sněmovních výborů. Pr
schůzi zaujali i zapisovatelé, pokud náležej
k opposici, svá zapisovatelská místa.
Z klidného průběhu této schůze nelze
ovšem činiti žádné vývody ohledně případné
dohody v parlamentě. Tato, jakož i dnešní
schůze koná se dle pravidelného řádu jedna-
cího, prozatímní jednací řád Danielův v této při
čině neučinil nijaké změny. Teprve z třelí
schůze bude vidno, stal-li se skutečně kompro-
mis, prostřednictví hr. Andrássye připisovaný.
Danielův
Andrássy
sněmovna
10
article
Protože tento prozatímní jednací řád bude
obtěžkací zkouškou sněmovny, a bude klíčem
k porozumění dalších události, opětujeme tu
hlavní jeho podstatu. Řád ten se nazývá v
Uhrách „lex Daniel“. Týká se pouze následu-
jících záležitostí: 1. rozpočtu na rok 1905
věcí, s ním souvislých a vyrovnání chorvatského
2. Kontingentu nováčků na rok 1905 ve výš
posavadní. 3. Rovise jednacího řádu. V pří
čině těchto návrhů přípouští se ukončení debaty
když promluvili aspoň dva řečníci, načež se pro-
vede hlasování. Výborům sněmovním přikázané
návrhy o těchto věcech musí se vyříditi ve vý-
boru ve lhůtě, předem ustanovené. Jedná-li
se o některé záležitosti, může se na písemnou
žádost padesáti členů, předsedovi podanou, bez
zvláštní debaty provésti hlasování, kdy se má
jednání ukončiti; o jiném návrhu se do ukon-
čení rokování jednati nemůže. Kromě toho se
v průběhu rokování připouští pouze návrh, aby
se provedlo sčítání hlasů, a přeje-li si toho
dvacet poslanců písemné, aby před hlasováním
se poskytla pětiminutová přestávka; o těchto
návrzích se nerokuje, pouze se odhlasuje o nich.
Daniel
Uhry
11
article
Program, na příští schůzi určený, nelze nikterak
přerušiti, a dokud není vyčerpán, nepřikročí se
k jednání o jiných návrzích; též schvalování zá-
pisníků schůze předešlé děje se až na kone
schůze, podobně na konci se podávají dotazy
petice a pod. Připouštějí se však osobní po
známky a vysvětlivky, pokud předseda neuzná.
že „se dějí jen ku promarnění času“. Poslance
který by jednání vyrušoval aneb předsedu ne-
uposlechl, může předseda ze schůze vyloučit
a dáti ho stráží vyvésti; případ se pak přikáže
immunitnímu výboru, o jehož návrhu se v nej
bližší schůzi bez debaty hlasuje. Vyloučený po-
slanec pozbývá na dobu svého vyloučení die
a nesmí vkročiti do sněmovní budovy.
Zbylo by ještě dotknouti se otázky, jaks
v Uhrách představovali vývoj poměrů parlament
ních, než nadešly události z minulého úterka?
Očekávalo se, že spojená opposice odpadáváním
členů vládní strany nabude znenáhla většinyá
Tiszovci, bez Chorvatů, měli již jen 38 hlas
většiny, s Chorvaty ovšem osmdesát. Tak pro
hlásil na př. Szentivanyi, předák, zbylé ve
vládní straně skupiny někdejších Apponyioveů,
že sice věří v dobré úmysly hr. Tiszy a že
uznává obtíže jeho postavení, kdyby všaks
sáhlo k dalším přehmatům, že by složil man-
dát. Odštěpenci od vládní strany snažili se zí-
skati Košutovce pro nový společný program —
úplného a všestranného provedení úmluv vy-
rovnacích. Vládní strana po třicet let prý ztrnula
a nebyla schopna provésti vyrovnání; rovněž
program Košutovců byl dosud v praxi jalovým
Utvořením nové většiny nastalo by tudíž vše
stranné osvěžení.
Chorvat
Košutovec
Uhry
12
article
Avšak týž program prohlásil hr. Tiszaz
svůj, slovy: že není nijakého podstatného přán
uherského, jež by se nedalo provésti v rámci vy
rovnání z r. 1867 a slov jeho dokladem jsou
vymoženosti vojenské.
Posledními úterními událostmi zasaženod
vývoje poměrů parlamentních způsobem, jenž
snad více prospěl hr. Tiszovi, než záměrům
mírných členů spojené opposice a urozených od-
štěpencův
Oproti tomu však klidný průběh schůze
včerejší může také míti ten význam, že mírněj-
sím vůdcům opposice se podařilo v řadách spo-
lečných nabyti rozhodné převahy a že ve smyslu
jejich opposice ve středu se vrátila opět na půdu
přesně zákonnou. Tomu nasvědčovala by zvláště
slova Košutovce Justha, že byl dosažen prozatím
první cil (že totiž opposice nedá s sebou zahrá-
vati) a že bude pokračovati v zápase, dokud ne-
dosáhne plného vítězství.
Košutovec Justh
13
article
Oprava vnitřní správy.
Oprava vnitřní správy.
V týž den kdy zlíbilo se dr. Körbrovi domů
poslati parlament, poněvadž mu komise rozpo-
čtová za 159 millionu nechtěla jich povoliti 69
rozdati dal ve sněmovně tiskopis, nadepsaný
»Studie o reformě vnitřní správ y«.
Nedá se popřiti, že cislajtánská admini
strace vnitřní, zeměpanská i autonomní, je zají
mavý i vděčný studijní předmět a že věru jiá
čas, aby podniknut byl výlet do sfér, jež dosu
pokládala byrokracie za výsadní své působiště.
odmítajíc každého, kdo nenáležel v její kruh
učinil pokus vniknouti v taje vnitřní správy, jak
nepovolaného vetřelce.
Konečně ale uznala sama, že tak jako do-
sud dál to sotva půjde a proto zřízena v mini-
sterstvě vnitra zvláštní komise, jež minulý pátek
vytasila se konečně s výsledkem svého bádání.
Autor zprávy o tom tiskem vydané upřímně
doznává, že vnitřní naše správa velikými trp
nedostatky i namáhá se vypočítáváním nejvěl-
ších vad jejích a nesmělými návrhy, jak by se
vadám těmto dalo odpomoci. Nepopíráme, že v
mnohém správné jsou jeho názory, že čerpal
posudky své ze smutné skutečnosti a v nejed-
nom ohledu bychom se srovnali i s tím co na-
vrhuje k odklizení nedostatků těch, však cel-
kem prozrazuje elaborát zase jen smutný fakt.
že daleko nejde reformatoru tak o zdravou
opravu veřejné správy, jako o opětné sesílen
vlivu i moci byrokratické a o ještě intensivnější
utužení centralisace v tomto státě.
To jsou mediciny, jimiž domnívá se vy
léčiti chorobnou administraci a položiti ji na
základ zdravější.
doktor
Körbr
14
article
Dovolíme si do detailů zprávy vniknout
v další úvaze, pro dnešek obmeziti se chceme
na pouhé poznámky ke konturám, v nichž se
ministerstvem vnitra sestavený tiskopis pohybuje.
Je zajímavo především, že hlavní vady spatřuje
autor ve správě autonomní, v oněch oborech,
jež dotýkají se veřejného blaha a spadají v kom-
petenci samosprávy. Poukazuje zejmena k ve-
řejnému zdravotnictví, ku polici
tržní, kopatřením v zájmu veřejn
bezpečnosti, pokud jde o ústavy
kárné a polepšovacl a k opatřením, jež
týkají se zásobování velkých oby va-
telských středisk potravinami. Na-
říká dále na to, že prý u nás je množství naří
zení, jež v praxi buď úplně se ignorují aneb se
plní způsobem, jenž nijak nevyhovuje účelu
k vůli němuž byly vydány.
A jestli prý smutně působí okolnost tatc
na obecné vědomí právní, ještě osudnější má
vliv na toto vědomi nepopíratelná pravda,že
u nás naprosto nedostatečná je po-
moc v oboru práva veřejného.
15
article
Příčinu smutného tohoto zjevu prý hledat
dlužno v složitosti našich veřej-
ných opatření, zvláště ale v likn
vosti a zdlouhavosti, jakou v Cislaj-
tanii veřejná správa pracuje. Autor stěžuje
dále do judikatury, jež v oboru vnitřní správy
postrádá pevnosti a objektivity.
zejmena pokud jde o orgány samosprávné.
Autonomní úřadové prý namnoze moci své zne-
užívají a mimo to prý nemají náležitého poněti
o tom, co je na prospěch veřejného blahobytu.
Při tom prý se nedostává orgánům státním pro-
středků k zakročení, tak že nedostatky a chyby
autonomní správy účtují se namnoze na vruh
správy státní.
V dalším postupu poukazuje autor na n
dostatky autonomní správy finanční, na
kterou si interessenti nejvíce stěžují. Jest prý
pravdou, že autonomní sborové s prostředky
danými nemohou plniti úkoly své, následek toho
prý úplná finanční deruta zemí a obcí. Mim
to prý vzájemné zasahování finanční správy
autonomni do finanční správy státní činí jakou-
koli racionální berní politiku nemožnou.
16
article
Již z toho, co jsme zde uvedli, je na
jiné jasno, oč vlastně pánům v ministerstvu
vnitra jde a co svou studií zamýšlejí docíliti
Jest to patrno i z dalšího obsahu tiskopisu.
v němž pojednává se o příčinách uvede-
ných nedostatků a ještě patrnější to z návrhů
uvedených, jakými by měla býti provedena r-
forma cislajtanské vnitřní správy. A co vlastní
obsah opravy navrhované? Reform á ťo
navrhuje, aby těžisko správy p-
loženo bylo ve sbor, v němž by za-
stoupeno bylo obyvatelstvo, ktere
by ale usnesení svá činilo pod do-
zorem orgánů správy státní. Jinými
slovy navrhuje se, abychom, jako v celé řadě
jiných věcí, napodobili ve své vnitřní správě to
co podkladem je administrace v Prusku, kde
domovem tak zvaná soustava smíšená, jiným
slovy, aby živlové autonomní podrobeni byli
vedoucím a rozhodujícím byrokratům státním
jichž v Prusku prototypem je tak zvaný »Land-
ralh«.
Vrátíme se ještě ke vlastním návrhům
vládní »studie«, jak v podrobnostech opravit
naši správu vnitřní, prozatím připomínáme pouze
že samosprávě má býti ponecháno pouze to
co týká se veřejného blaha, odejmuto naprot
tomu všechno, co má ráz působnosti úřadní.
Mimo to navrhuje se, aby z dosavadníeh
svých konpetenci nižší organismy samosprávné
postoupily to, co nad jejich finanční sily, buc
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě .
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve 6lialkách na venkovš
ranní čísle, . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotevě napřel
Přečplacení a inzerty přijímá zěmini-
strsce v Marianské ulicí č. a
Tam nacházají se též redakee
Hiskárna a expedlice „ Národnich Listě
Bukopisy se nevracají.
Land
Přečplacení
Prusko
17
article
samosprávným orgánům vyšším neb orgánům
správy státní. Rozumí se samo sebou, že po
choutce německé navrhuje se zřízení instaneí
nových a sice úřadů a zastupitelstev krajských
a mimo to zřízení tak zvaných správních soudů
a sice okresních, krajských a zemských, s nej-
vyšší instancí nynějšího nejvyššího správního
soudu. Jinými slovy navrhuje se úplné odloučení
vlastní správy od soudnictví správního. Mimo
to zabývá se studie též opravou policejního
práva trestního. — — — — Jak jsme se již
zmínili, reforma zbudována úplně na podkladě
centralistickém a že centralismus u nás před-
pokládá panství němčiny, o tom nebudeme
šířiti slov.
Je pravda, že nynější správa vnitřní je pln
nedostatků. Co ale příčinou toho? Především
tendence těch, již byli strůjci nynějších řádů
a kteří vytvořili systém, v němž hrál princip
autonomní úkol falešného drahokamu. Blýštil se
sice, však vnitřní ceny neměl žádné. Zařídili
věc tak, aby se nezasvěcenému zdálo, že máme
u nás selfgouvernement jako v Anglii, však v pravdě
byla věc narafičena tak, aby autonomie
u nás sama sebe kompromitovala
a sama sebe uváděla v nevážnost.
Zřízeny autonomní instance, ale nedána jim exe-
kutiva. Zřízeny úřady s celou řadou kompeteneí
a práv, ale bez moci je provádět. A když nyní
dostavují se následky neblahé politiky, má od-
nésti to autonomie. To vlastní účel chystané
opravy
Anglie
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. prosince. (Polské bla s
o vnitřní situaci.) Nejasnost vnitřní si-
tuace rakouské jeví se také v úsudeích polr kých
politíků, jak je poznáváme ze statí listů lvov-
ských. Orgán podolské šlechty, „Gaz. Narod.“
má za to, že dr. Körbe, se svou politikou „vášně
prosté vytrvalosti“ pohořel úplně a že mu ne-
zbývá nic jiného, než demisse. „Dr. Körber
sbírá plody své politiky — praví ve vídeňském
listě. — Dávaje si příjmení nestranného nebyl
ve skutečnosti nikdy nestranným, neboť se za-
prodal Němcůn v tom smyslu, že jim slíbil, že
otázkách národních neučiní nic, k čemu oni
nedají svolení. Nechcema rozhodovati, učinil-l
ten slib z německo-národního patriotismu, neb
z politického přesvědčení, aneb konečně u víře
v státní rozum německých stran; to však je
jisté, že vydav se Němcům se svázanýma ru-
kama, podal důkaz svých malých politických
schopností a nezpůsobilosti k úkolu vedoucího
státníka, ježto musil vědč , kdo jsou Němci
jací jsou. Musil přece vědět a na paměti míti,
že celá ústavní historie Rakouska jest stálý boj
o to, aby se Němci přesvědčili, že nemohou již
míti v Rakousku hegemonii, nýbrž musejí se
spokojiti s postavením rovných s rovnými. Sam
Němci ten boj usnadňují, ježto při žádné pří-
ležitosti neopominou kompromitovati se a kdy-
koli mají možnost provésti něco, co provádí jen
strana k vládě neschopná, vždy to provedou.“
Pisatel ukazuje, jak Němci utloukli svou vlastní
vládu za Auersperga-Lassera i za Plenera-Wurm-
branda a jak nyní utloukaji také svého Körbra.
doktor
Körbe
Körber
Němec
Auersperg
Plener
Wurm
Praha
Rakousko
19
article
„Dnes — praví dále — zdá se nám už jistým,
že dr. Körber jest politická mrtvola. Snad ještě
rozpustí nynější sněmovnu, ale jest při nej-
menším pochybno, bude-li prováděti také nové
volby. O tom, že by mohl ještě opravdu vlád-
nouti, nemůže býti řeči. My Poláci budeme po-
slední, kdo ho bude litovati. Nynější vládní sy-
stém vždy jsme pokládali za neštěstí a doufáme,
že nyní zmizí bez naděje na návrat.“ Pisatel
končí domněnkou, že značný vliv na rozvoj po-
litických věcí v Rakousku bude míti průběh
rozřešení nynější parlamentní krise v Uhrách.
doktor
Körber
Polák
Rakousko
Uhry
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Něco vzletu!
Z pražanských tužeb
Naše drahá Praha upravuje pomalu ale
úsilovně svůj obnošený, dlouhou dobou věků
velice sehatrnělý háv. Znenáhla vystupují na
odiv nové tvary a barvy příštího bohatšího
úboru. Pražan milující svou Prahu vyjdesi
občas na přehlídku, aby se potěšil, jak dílo
občerstvující pokračuje.
Pražan
Praha
21
article
Veliký pomník Dienzenhoferova umění
slaroměstský chrám Mikulášský, dávno čekal na
obnovu svého zevnějšku. Osvěžen vzhledem
mile dojímá lahodou svých forem kolemjdou-
cího. Minoritský, kapucínský, evangelický, trini-
társký, voršilský, kajetánský, jeden kostel po
druhém jako předměty pozornosti první řady cít
povinnost spolupřispěti, aby povšechný ráz mě-
sta a ulic probral se poněkud ze své ponurosti
Scházeji ještě do řady opravených kostely to
mášský, anglických panen a zejmena staroměst-
ský sv. Ducha. Třeba příslušnou rozhodujíe
instanci upozorniti! Je povinnost »vzezření«.
kleré sluší dbáti ve společnosti. Také ve spo-
lečnosti — domů. Aspoň dvorek před kostelem
bylo by nějak upraviti, přišerné lemy záhonků
něčím vhodnějším nahraditi, přerýti dvorek, za-
seti trávník, cestku vysypati, to vše by nebylo
as tuze nákladné a dalo by žádoucí rámec. Jak
malebný je koutek kolem kostela klimentského
A po kostelích ostatní řady domů! Fasády,
věkovitými vrstvami sazí, čmoudu a prachu po-
krytě znovu vesele prokukují. Vynikající staro-
bylé stavby v popředí (Auerspergovský dům)
Snad se zasloužilému horlivci ve sboru obec-
ních starších dru. Lub. Jeřábkovi podaří docíliti,
aby také Valdštýnský palác dočkal se zaslou-
žené úpravy! Slepá zeď kolem překrásné za-
hrady zasloužila dávno, aby se propadla do
země, aby úpravný, starožitný sad prohlédl do
okolí, dodal mu jasu a života a způsobil žá-
doucí zaproudění vzduchu skupinou panských
parků s hůry od Daliborky až dolů k řece.
Dienzenhoferův
Scházea
Jeřábek
Auerspergovský dům
22
article
Dočkáme-li se té rozkošer
Novostavby vyhýbají se pokud možná ne
úplnému, nepodařenému slohu vídeňské secesse.
Znenáhla ujímá se vliv našich domácích nádher
ných vzorů starodávného baroku, nepředstižené
Dienzenhoferovské křivky, oblouky, lomen
střechy, prejzy kryté (Kaunický dům malostran-
ský, dům s deskou Tomáškovou a mnohoji
ných), zajímavé skupiny prejzových střech
štítů malostranských!
Na bývalé Eichmance mile překvapil blol
novostaveb, jako skupina hřibů náhle po dešti
ze země vyrazivší. A ty veselé, barvité kryty
Bohudík, konečně proniklo uznání prejzů prot
zasmušilé břidlici.
Ve II. ročníku »Máje« zamluvil se milovní
kům Prahy projekt vstupu na Petřín, až budou
zbořeny újezdské kasárny. To by se ne nělo
zapomenout, až dá pán bůh a svrchovanější
vojenský erár toho dožíti. Myšlenka řeší vý
borně zakončení prospektu, jenž počíná u Prašné
brány promenádní A—B, ve středu Národní di-
vadlo a strání petřínskou s amfitheatrálním
schodištěm, jako pohádkovým skoro přechodem
ze hluku a ruchu města do zeleně a zdravého
vzduchu horského sadu.
A teď samo jádro starosti! Střed města
»Mezi N. divadlem a Petřínem je pro »matičku
Prahu« zakopán poklad!« volně dle známé para-
boly o vinaři mluveno, jenž na smrtelném lož
synům sděloval svůj odkaz. Svrchovaný čas
aby rázně byla vzata v úvahu otázka »Střelecký
ostrov!« »Majetek« ve smyslu občanském sice
soukromý (ozbrojené »měšťanské« sbory), ale
není zcela soukromé, co veřejně všem zrakům
odkryto leží. Je jisté právo veřejnosti, jež by
se mohlo nazvati právem na »dobrý dojem«.
Tomáškův
Praha
Petřín
národní di
Petřín
Kaunický dům malostran
23
article
A to je jisté, že dnešní úprava »Střeláku«, jeho
staveb a sadů nezanechává dobrý dojem. Naopak
velmi zlý a schátralý! Od zakončení stavby no-
vého mostu a monumentálního schodiště přímo
»urážlivý dojem«, A jako se netrpí na ulici zjev
člověka, který by úpravou svého zevnějšku urážel
smysl kolemjdoucích pro slušnost, tak nelze
snášeti klidně, aby majitel veřejného objektu,
který trvale vystaven je zrakům obecenstva, ne-
věnoval úpravě zevnějšku jeho péči přiměřenou
svým poměrům. A poměry »ozbrojených sborů«
jak fáma dí, nejsou na štěstí tak chabé, aby
nesnesly nějaké odhodlání ve prospěch dobrého
dojmu, na ozdobu města a na radost a pýchu
spoluobčanů. Premované uniformy, zlaté třapee
a šňůry a epolety, vysoké granátnické čepice
generálské galóny na nohavicích jsou sice take
ozdobou pouličního života, proč pak ne? Dav
se rád připojuje ve hlučnou »kutálku«, aby si
rythmem hudby a bubnu jednou za čas roz-
proudil v žilách krev, a zprohýbal liné klouby
— ale to přece není všechno. Skvostná poloh
ostrova přímo imperativně žádá, aby se pro tutc
»perlu pražské panorámy na Vltavě« něco stalo
Už jen co se sadu dotýče! Pražské zady po-
živají právem nejchvalnější pověsti. Sady na
Střelák
Vltava
24
article
Žofině, ve Stromovce, městský, na »Karlákue
i předměstské, na Nebozízku a v Kinské jsou
skutečné podívané svého druhu. A uprostřed
města, na Vltavě, na tepně všeho městského
života, na prvním nejnádhernějším ostrově, kter
každému cizinci hned padne do oka, nesmí sad
zůstávati déle ve stavu tak primitivném ! Kdyby
ten ostrov měli jinde ! Co by z něho udělali
A věru, že nebude k necti »sborům« jestliže
svému jménu a občanskému smyslu postaví ve
svém »ostrově« nehynoucí pomník. Celá veřej-
nost pražská musí v tom směru naléhati! Brzy
přikvačí doba, kdy zahradám a sadům nastává
chvíle příprav k jarní toaletě ! Upravuje se terén
pro anglické trávníky, pro skupiny, koberce.
zjednává se pozemní plastika, možno holé břehy
ozeleniti, křovinami okrasnými vyzdobiti, arran-
žovati mezi kameny divoké skupiny. Budeme
velmi pilně vyhlížeti, co tou dobou bude se díti
na »našem« Střeláku! V jiných městech zaklá-
dají se nové parky na bývalých staveništich.
Není Pražana jemnějšího citu, který by sadovou
i architektoniekou úpravu Střeláku nepociťoval
jako nalehavou nutnost. Vyhověti pocitu vše
obecné potřeby je občanská povinnost a vyhovět
mu měrou víc než prostřední, co možná lepo
tvárnou, vynikající je příkazem ušlechtilého smý
šlení podle hesla »noblesse oblige
Kinská
Střelák
Pražan
Vltava
25
article
Kdo více může, kdo více učiní pro vše-
obecné dobro, tomu náleží vyšší stupínek n
žebříku občanské pozornosti.
A základna panoramatu? Samo nádherne
zreadlo Vltavino?
Hlavní z attrakci Benátčanů, aranžovanýc
pro cizince, jsou hromadné projižďky gonda-
lami. Družstva zpěvácká na vyzdobených lodi
cích, benátské nocí atd. Co by se v tom genru
dalo provozovati zde, na tom velkolepém pro
stranství vodní hladiny mezi oběma břehy ! Naš
spolkové veslařáti, zpěváčtí, hudební, tamburaští
vše, co má smysl pro šumný život společenský
a zdravý sport, mělo by se vzpamatovati a užit
vzácného momentu, jaký tak hned není jinde
poskytnut
»Hlahol« teď postavil svůj dům přímo
Vltavy. Bude tak míti blízko k vstupu do lo
diček, kvitím, guirlandami, koberci dekorova
ných. A jaká radost, taková produkce pod ši-
rým nebem, ne v čmoudu alkoholu a nikotinu
A s rámem nádherného panoramatu vůkol! Byl
by na čase heslo, všemu našemu životu spole
čenskému ven z hospod a krčem, ven na vzduch
A ať zazní bujarý, šumný, silný český zpěv
A česká hudba! Dost těch věčných vídeňských
Štrausovin a Lehárovin, nechutných napodobenin
kupletů a odrhovaček, slátanin, neohrabaných pře-
kladů, nečeské formy a nečeského zvuku, plnýeh
neomalenosti a sprostoty. Proč má Vídeň sluš-
nější a svěžejší lidově popěvky? Zdravější
a úpravnějši lidový »humor«.? Pěstuje o
sta let své podomní zpěváky. A což pařížšt
pouliční zpěváci! Zpěv roste sám jako bylina
z duše lidu, však bylinu třeba pěstovati, vší
mati si jí. Máme krásné národní písně, známe
Slovensko zpěvné! Třeba tu hledati materiál pro
lidové popěvky, upravovati sbírky a sborníky pě-
veckým spolkům.
Benátčan
Vltava
Vídeň
Slovensko
Hlahol
26
article
Sportovní kruhy měly by se rozšiřovati
doplňovati, hledati styky se zpěvem, spřáhat
se se zpěváky, s veslaři a pod. Život, druž
nost, společenství! Známo, jak Karlovarští osla-
vují svými »Liedertafel« roční významné dny
Pochodňové průvody na výšiny karlovarské.
strídání zpěvů, zápasy pěvecké ! K čemu mám
v Praze Nebozízek? Je jako stvořen pro po-
dobné účely obyvatelstva, které touží vzplanouti
výrazem nálady povýšené. Jak by se vyjímal
50členný sbor mužský nebo smíšený za tichého
večera od 9. do 11. hodiny za krásné měsíčné
noci tam někde nahoře nad tisíci světel večerní
Prahy!
Čí se nám snad nechce ze »zdravéh
vzduchu« začazených místnosti spolkovýche
Anebo se bojíte účasti obecenstva, že necháváte
v uzavřených místnostech hlaholit svému zpěvur
Či se obáváte, že by vás obecenstvo nepřijalo
s otevřenou náručí? Že nepůjdou za vámi davy,
že neobživne dávno želaný ruch našeho dosu
počestného, o 10. hodině již odpočívajíe h
města? Není věc věru spojena s obtížemi ne-
překonatelnými! Jen trochu kázně sokolské do
sborů! A cvičit! Nacvičit znovu staré oblíbené
sbory, zařaditi program, určiti hodinu! »Lumíre
přesně o 94 na vyhlídce v Hladové zdi! Jak-
mile skončí, přesně o 9.25 h. nastoupí » Hlahole
na lodich, mohutný, 70členný. V přestávkách
vojenská hudba na ostrovech. Střídají se ostatní
spolky v jiných dnech: »Slavoj«, »Škroup«,
»Lukes«, »Vítkov«, »Harmonie«, »Ratolest«.
Škroup
Lukes
Praha
Vítkov
Hlahol
Slavoj
27
article
»Bendl«, »Václav«, »Tovačovský«, »Pěvecký
odbor Sokola pražského« atd. Jindy zpivejte
sbory v Hanavském pavilloně, nebo v restauraci
na Nebozízku, nebo v hořejším hostinci v Kinské.
Nelibila se vám večerní slavnost na Mont Martru
v poslední scéně »Louisy«?
A takové miniaturné hudební festivaly měly
by svoji užitečnost pro obecný vkus a městu by
dodaly charakteru. Spolky by získaly na členstvu.
byl by větší zájem pro zpěv sborový, pro druž-
nost a společenského ducha. »Praha v hudbě
a zpěvu«, by se řeklo právem. Leč jen ve zna-
mení kázně sokolské ! Jinak nelze ! Nějaký muž
myšlenky, rozený organisátor se hledál
Aby ukázal, co se dá dokázati v Praze
užije-li se všeho, co je »dáno«. Pravidelné slav-
nosti a večírky na Vltavě, k určitým dátům,
jako noci v Benátkách, na jezerech v lázen-
ských místech a jinde. A uhlídáte, jak to pohn
i cizineckou návštěvou
Želbog-
Bendl
Václav
Kinská
Louisa
Praha
Vltava
Benátky
Sokol
Mont Martr