ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 d1f0fcf0-71f5-11dc-9077-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 29 celkem · entity: person 142, place 81, org 13, work 5
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
26. října 1904.
4 masthead
Číslo 296.
5 article
útok ruského loďstva na rybářsk loďstvo. Náklad lodi má dle »Daily Mailu« cenu 100.000 liber šterlingů. Japonské finance. Z Londýna, 25. října. (C.-B.) »Standardue sděluje se z Tokia ze včerejška, že obnos třet japonské válečné půjčky jest již nyní jen úpisy v Tokiu uhražen, ač oficiální upisování počne prve za 8 dní. Lista padlých a zraněných Japoneů u Jantaje. Z Londýna, 25. října. »Daily Telegraf« do- vídá se z Tokia: Japonci v bitvě u Jan- taje ztratili 8300 mužů a mají 26.000 zraněných. Třicet a jedno dělo bylo jim vzato a 56 děl demontováno. Boj na mandžurském bojišti opět začíná? Z Paříže, 25. října. »Petit Journal« sděluje z Petrohradu: Soukromý telegram oznamuje z Mukdenu, že opětně japonské ce- trum přikročilo k offensivě. Hnut veškeré japonské armády jest již od včerejška patrným. Zdá se, že veškeré operace směřují proti pravému křídlu ruskému.
List Jan Petit Londýn Tokio Paříž Petrohrad Daily Maila
6 article
Baltické loďstvo. Z Brestu, 25. října. (C.-B) Tři ruští mino- nosci a uhelná loď pozorovány dnes dopoledne západně od Quessantu. Z mandžurského bojiště. Z Petrohradu, 25. října. (C. B.) [Úřadní.) Generál Kuropatkin telegrafoval včera: Dne neudála se u první mandžurské armády ž ádná srážka s nepřítelem. Z Petrohradu, 25. října. (C.-B.) [Úřadní G.l. Sacharov dnes telegrafoval: V noci na dnešek nedostal jsem žádnou zpráv u srážce vojsk. Japonské ztráty v bojích u Ša. Z Tokia, 25. října. (C.-B.) Maršál Ojam sděluje: Veškeré (??) ztráty japonské v bojích u řeky Ša činí včetně důstojníků na mrtvých, ra- něných a pohřešovaných 15.879 mužů) Japonská skladiště shořela. Z Čifu, 25. října. (C.-B.) »Reut. kancel.« sděluje: Džunka, přibyvší sem z Antunu sdě- luje: 8japonských skladišť, jež, ob- sahovaly zásoby patron, oděvu, střeliva a předměty ukořistěné na Fece Jalu, shořelo. Oheň trva! dva dny, soudí se, že byl založen. Dva japonští úřadníci, zodpovědní za bezpečnost skladiš těch, spáchali sebevraždu. Kuropatkin konečně vrchním velitelem. Z Petrohradu, 25. října. (C.-B.) »Ru- ská tel. kancelář« sděluje: Generál Kuropatkin byl carským úkazem ze dne 23. října jmenován vrchním velitelem armád mandžur- ských.
Kuropatkin Sacharov Ojam Brest Petrohrad Tokio šo Čif Reut Antun Jal
7 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 24. října. (C.-B.) Bulharský exarchát rozhodně popírá, že obdržel někdy od nějského komitétu seznam jmen k obsazení mlst učitelských a že učinil sliby v té příčině, jak tvrdí se v listě sděleném Portou vyslancům ra- kousko-uherskému a ruskému a pocházejícím o komitů. Následkem tohoto listu Porta dala ma- kedonským místním úřadům nové přísnější pří kazy v příčině učitelských míst. Učitelé loni od- souzení a letos amnestovaní maji býti úplně vy loučeni z udílení vyučování, naproti tomu poža duje se od církevních úřadů záruka za učitele již byli ve vyšetřovací vazbě neb kompromito- váni. Ale na rozkaz exarchátu církevní úřady nechtějí dáti tuto záruku, ukazujíce k privilegiu exarchátu. V poslední době byli četní učitelé z této příčiny propuštěni. V okresu kosturském (ve vilajetě bitolském) jsou n ní všechny školy bulharské zavřeny a dle depeše včera dosl místní úřad nechce déle uznávati představeného tamějšího církevního úřadu. Exarchát podal dnes Portě proti tomu rozklad. Z Cařihradu, 24. října. (C. B.) Odjezd ra- kousko-uherských důstojníků pro makedonské četnietvo zdržel se proto, že důstojníci hodlaj přibyti na místo svého určení současně s ru- skými důstojníky, z nichž někteří odebrali se do východní Asie a musí býti nahrazeni nyn jinými soudruhy.
Balkán Cařihrad Asie
8 article
Ze Sofije, 25. října. (C.-B.) Úvodník demo- kratického »Dnu« tvrdí, že zdejší srbský agen Svata Somič vyjádřil se k redaktoru, že com- muniqué srbské vlády nemožno stavěti na rover ofieiálnímu projevu, nýbrž že jest to pouze článek »Samoupravy«, psaný dle ústních výroků ministra vnějších věcí, kterýž nemá významu communiqué. »Den«, blízký makedonským kru- hům, zaznamenává Simičovo tvrzení s uspo- kojením. Ze Sofje, 25. října. (C.-B.) Snaha dávná po splynutí mezi oběma velkými rusofilskými stranami, národni stranou Gesova a pokrokovými liberály Danes projevila se aspoň nyní ve sblížení obou. O čtvrtečním sjezdu strany prvé na oslavu 10letého trvání její mají se výbory obou stran sestoupiti k poradě o otázce té. V politických kruzích nepokládá se splynutí, jež by mělo i politické následky, za nemožne
Svata Somič Simičův Danes Sofijá Sofj
9 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (II. zasedání schůze 18.) V Brně, 25. října 1904. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz o 11.40 hod. Pilný návrh posl. dra. Šileného stran regu- lace Moravy přikazuje se výboru pro vodní stavby Návrhy podali posl. Samohýl a soudr. stran vydání zákona, týkajicího se zprostředkovacíeh úřadů. Posl. Seidel a soudr. interpelují zemského bejtmana v tom směru, by slezská vláda byla vy zvána, by akta o živelních pohromách v okresech opavském a krnovském zapůjčila finančnímu odboru za účelem vyšetření škod v moravských enklavách Okresní školní rady v Brně, Olomouci, Jihlavě Znojmě přes nařízení zemské školní rady zapisuj do české školy německy. To jest strannictví stejně jako při zkouškách z druhého zemského jazyka v otázce postupu. Vy — praví, obrácen k lavicím na levici - kteří dnes slavíte svá jubilea a při- pravujíce se k odchodu na pensi, chcele českému lidu činiti násilí a českému dítěti křivdu, připravte se, že vás buď smete stáří aneb pokročilá masa, nasazující svá prsa prot obnaženým zbraním a proti soldalesce, poslané na udupání práva a spravedlnosti. Nezapomínejte, že pod modrou bluzou skrývá se také srdce .. Poslanec Kancnýř: Spíše než kde jindel Poslanec Novák (pokračuje): ... plné lásky pro dítě a pro cesty svého trpícího národa a ruka v modré bluze jest sice mozolná a hrubá, ale když dopadne, lze ji cítiti. Zanesli jste do sněmu polské a české pobočky na paedagogilch v Tě- šíně a Opavě a protestovali jste pro jich zřízení a trvání. Jakým právem jste tak učinili. Poslanec Kancnýř: To oni sami nevědí.
Vetter Samohýl Posl Seidel Kancnýř Novák Brno Morava Olomouc Jihlava Znojmo Opava okresní školní rada
10 article
Poslanec Novák: Či snad vám překážejí nebo škodí? Vzpomeňte si, že na Moravě pro německé školy nebylo demonstrováno od úřadníků českých. jako stalo se na jmeniny císařovy ve Slezsku od úřadníků německých. Možná však, že bude proti vám pozdvižena celá česká Mo- rava, budete-li nám odpíratí českou universitu v Brně a šířili zbujnost prušáckou. Pak se svojí politikou nevystačite! Nevystačíte ani s hanobením českých davů, ani s hanobením če- ských spolků v interpellacích, které přičinlivostí svou a obětavostí stírají zločiny vaše, sbírají- li na české děti podpory k jich zdárné výchově. Poslanec Perek: Interpelanti jsou synové kul- turního národa! Mohli by se styděti? Poslanec Novák: Dámy ony s klidem snesou urážky lidí nízkých, nehoť jich eíl je vznešený á ti, kteří je v této sněmovně chtějí uraziti, podobají se psu, který byť s ůmyslem, škoditi, štěká na měsíček zbytečně a marně. Výborně! Řečníku blahopřejí.) Poslanec P. Ševčík praví, že škola jest dnes předmětem bojů stran politických i národních bojů. Duch řízení našeho školství se mu nelíbí. Neboť ne- pěstuje se v něm smýšlení mravní a náboženské. Ciluje četné doklady na důkaz svého tvrzení, dovolává se i Komenského (n Poslanec dr. Stránský volá: A přece jej za života jeho církev katolická pronásledovala! Poslanec P. Ševčík končí přáním, by na příště ve školách udržel se křesťanský duch. (Souhlas u klerikálů) Poslanec dr. Stojan žádá, by chudým obcím dostávalo se větších podpor na stavbu škol Poslanec Hulka vyvrací útoky P. Ševčíka na naše národní školství. Poslanec dr. Hruban: My konfesionální školy nechceme! Poslanec dr. Stránský: Chcete! Ale jste př svědčení, že ji nedustanete!
Novák Perek Interpelanti P Ševčík Komenský doktor Stránský Stojan Hulek Hruban Morava Slezsko český univerzita v Brno
11 article
Poslanec Hulka přimlouvá se dále za zvýšení dotací k stavbě škol v chudých obcích, po případě za mimořádné subvence k tomu cíli. Na dotaz posl. dra, Šíleného stran povin- ného vyučování němčině na českých ústa- vech učitelských na Moravě: Zavedení povinného vyučování německé řeči na ústavech ke vzdělání učitelů a učitelek s českým jazykem vyučo- vacím na Moravě zakládá se na ustanovení dřívěj šího organisačního statutu pro ústavy ke vzdělání učitelů a učitelek ze dne 26. května 1874, č. 7114. jehož § 20. odst. 2. obsahuje stran ústavů ke vzdě- lání učitelů a 8 36. odst. 2. stran ženských ústav učitelských následující stejné ustanovení: »Na ústa- vech he vzdělání učitelů, případně učitelek s neně- meckým jazykem vyučovacím jest vyučování řeči německé povinným; kde zem. zákon odporuje to- muto ustanovení, jest považovati německý jazyk za předmět nepovinný.« Ježto není posud příslušného zákona zemského a v této příčině nebylo vydáno ani ministerské na- řízení, zůstalo povinné vyučování německé řeči na zmíněných ústavech, předeprané dřívějším minister- ským nařízením, tohiž organisačním statutem z roku 1874, v platnosti a bylo zavedeno také na českém ústavě ke vzdělání učitelů v Kroměříži, zřízeném v roce 1892. Podle uvedeného znění organisačního statutu zmíněných ústavů dá se tedy provéstí změna dosavadního způsobu vyučování řeči německé n nich jedině zemským zákonem anebo zvláštním mini- sterským nařízením. Posl. dr. Přikryl podal dotaz na místodržitele o porušování národnostní rovnoprávnosti při státníeh úřadech v okresu zábřežském.
Hulek Posl doktor Přikryl Morava Kroměříž
12 article
Sněm přechází potom k jednacímu pořadu Za zpravodajství posl. Rohrera jednáno:1 o závěrce účtů o výdajích na účely škol národ- ních a měšťanských za r. 1901 s upravenou sumou výslednou 7,946.743 K. Posl. dr. Perek poukazuje na to, že čtyři města požívají zvláštních výhod, že nejsou vpočítána mezi ony obce, které povinny jsou odváděti všeobecný přispěvek na udržování škol, totiž: Brno, Olo- mouc, Mor. Ostrava a Vítkovice. Ale nejen to: městům Brnu a Olomouci dostává se ještě nad to z emské ho příspěvku ve výši 33.000 Kl Žádá, by při sdělávání příštich rozpočtů vzat byl zřetel na všechny obc stejně, by tak i jmenovaná čtyři města započtena pojala byla do všeobecné povinnosti platiti školní pří- spěvek. (Výborně! Pollesk.) 2. O rozpočtu potřeby a úhrady na účely ve- řejných škol národních a měšťanských na Moravě a v mor. obvodních obcích ve Slezsku na r. 1905 s úhrnnou potřebou 12,039.397 K.
K Posl doktor Perek Mor Klement Rohrer Brno Ola Ostrava Vítkovice Olomouc Morava Slezsko za zpravodajství
13 article
Posl. Novák vytýká, že německých měštanských škol je nepoměrně na Moravě mnoho. Českých jest 82 a mělo by jich býti 195, zcela v poměru proti ně- meckým 65. (Slyšte!) To ovšem není nic podivu- hodného, pováží-li se, jak vůbec se školstvím českým jedná se na Moravě a v Brně zvláště. Řečník líčí násilí, jaké pácháno bylo při posledním zápisu do škol v Brně. Pokud měšťanských škol se týče, tož podán byl již s české strany několikrůte návrh na změnu zákona o těchto školách, ale vždy narazil na odpor většiny tohoto sněmu a nebyl přijal. Posl. Jellinek polemisuje s vývody posl. No- váka stran měšťanských škol. Obraci se dále prot výtkám posl. Ševčíka, činěným učitelstvu a praví, ž ve věci stojí na stanovisku, jež se stanoviskem posl P. Ševčíka naprosto se nesrovnává. (Souhlas na levici.) Posl. dr. bar. Pražák promlouvá o křížové cestě, kterou prodělává zřízení české měšťanské školy v Židenicích. Naprosto nepřípustným jest jednání zemského výboru, který povolení ke zřízení školy činí závislým na zřízení německé školy touto obci.
Posl Novák Jellinek Ševčík P Ševčík doktor bar Morava Brno Židenice
14 article
Zde přispěl zemský výbor na pomoc Němcům hned. přání a potřeb Čechů si nevšímá. Návrh české menšiny, týkající se zřízení české mě- šťanské školy v Brně, leží u zemského výboru již po 8 let! Sotva však dr. Fischel v- slovil přání po zřízení obecné školy německé, již chce mu zemský výbor pomáhati všemi silami. Táže se zem. hejtmana, zda chce působiti k tomu, by zemský výbor respektoval usnesení sněmu, když referent ve věci této, protože jdle o školu českou, nehnul ani prstem. (Souhlas) Po faktické poznámce posl. P. Ševčíka mluvi ještě posl. dr. Šílený. Promlouvá o tom, že zemnská školní rada ve věcech školských počíná si strannicky Poukazuje na Mor. Ostravu, kde německé školství vy- držuje nejen rakouský, ale také říšský Schulverein německý. Posl. dr. Perek: Říšské marky! Posl. dr. Šílený uvádí ve známost konkurs na místo učitele na německé škole v Hrabové, kde stálo výslovně, že přednost dá se uchazečům, mocným če- ského jazyka. (Slyšte !) Řečník potom uvádí, že ministerstvo vyučován připravuje nový školní vyučovací řád a vy slovuje požadavek, aby pro vypracování jeho svolána byla anketa, ve které zastoupeno by bylo způsobem patřičným také učitelstvo. Appelluje ve věci této na místodržitele, by u vlády působil ke splnění tohoto požadavku. Konečně dotýká se školských věcí ve Vy- škově a žádá, by v podobných případech jednáno bylo dle zákona. (Souhlas.) Po faktické poznámce posl. Hůlky a doslov zpravodaje posl. Rohrera se rozpočet schva- luje.
Fischel P Ševčík Mor Posl doktor Perek Hůlka Brno Ostrava Hrabová
15 article
Dle něho obnáší náklad 16,139.028 K, o 3,265.05 K více než r. 1904, z teho připadne uhradit zem 12,037.397 K, o 2,675.651 K více než r. 1904. Náklae na školství byl schválen s výhradou, že větší potřeb asi 2,700.000 K dostane se úhrady ústavním schvá- lením osnovy zákona o vybirání zemské pivní daně Jednáno o závěrkach účtů zemskýe Londů z roku 1902. Slova ujal se poslanec Skéne a kritisova zemské hospodářství; vytkl, že v něm bylo nadě láno v posledních létech na 30 millionů dlubů Dotkl se také akce smiřovací a navrhl resoluci kterou se vláda vyzývá, aby na státních školách středních zavedla povinné vyučování oběma zemským jazykům. Posl. bar. d' Elvert reagoval na slova Ske- nova o vyrovnacím výboru a vykládal, že Němci chtějí se vyrovnati a vzdáti se své většiny na zem- ském sněmu, ale že musí dostati záruku, že jejich práva nebudou dotčena a Němci že nebudou vydáni v šane české většině. Posl. dr. Stránský ujal se slova jměnem českých poslanců a poukázal, že němečtí poslane nemyslí to s vyrovnáním upřímně, což jest zřejmo z jednání ve stálém vyrovnacím výboru. Prohlásil, že čeští poslanci Němcům kuriatní veto postoupí že tudíž není překážky, když tato podmínka Němeů se splní, aby k vyrovnací akci vážně nepřikročilia nesplnili, co na sněmu ústy bar. d' Elverta stále hlásají. Po doslovu zpravodaje rozpočet sehválen. Resoluce poslance Skéna na zavedení obou zemských jazyků jako povinných předmětů na stát- ních středních školách, schválena byla jedno hlasně. Schůze skončena o 5. hod. odpolední.
Londa Skéne Posl bar Elvert Němec doktor Stránský Skén Ske
16 article
Slezský sně m. —n— V Opavě, 20. října. *) (Původní zpráva »Národních Listů«.) Po zahájení navrhuje zpravodaj posl. dr. Hanuš hr. Larisch zřízení místa třetího sekundár- niho lékaře v Těšíně při zemské nemocnici Posl. dr. Michejda žádá, sby jmenovaný lékai znal aspoň dva zemské jazyky, zvláště polštinu, po- něvadž je to pro lékaře velice důležité, by aspoň znal dva jazyky důkladně, a kdyby tak možno nebylo, aspoň tolik, by se s nemocnými domluvili mohl. Z do- savadních lékařů dva znají jen německy a jsou defi- nitivně ustanoveni, nedá se tu nie dělat a donucovaci moci, aby se některému jazyku slovanskému přiučili, když sami necití k tomu morální povinnost, nikdo nemá. Žádá, aby zemský výbor při obsazování usta- novil ze žadatelů toho, kdo bude míti jazykovou kvalifkaci. Zvláštního návrhu nečiní. Posl. bar. Sedl- nický slibuje, že žádosti vyhoví. Dle dalšího referátu upraveny byly platy 16- karů v zemské nemocníci v Těšíně. Třetím bodem byla úprava platů zem- ských úřadníků. Referent hr. Larisch uvádí, že nynější doba s usnesenou zemskou dávkou z piva je nejpříhodnější k úpravě platů a služebních poměrů. Úprava týká se úřadníků manipulačních a účetních, jakož i sluhů. Vyšší potřeba činí 25.000 K.
doktor Hanuš Larisch Posl Michejda bar Opava Těšín
17 article
Posl. dr. Michejda vřele přimlouvá se za úpravu platů hospodářských učitelů na zimních hosp. školách y Opavě (česko-německá) a v Těšíně (polská), by stali se skutečně zemskými úřadníky, když zemí jsou placeni a mají vysoko-školská studia. Posl. dr Ed. Türk souhlasí s drem. Michejdou, tvrdi však, že nutno upraviti školství hosp. vůbec a poměry jeho učitelů zvláště a vyčkati iniciativy říše. Posl. dr Stratil prohlašuje náhled dra. Türka za bludný poněvadž záležitosti hospodářské jsou výslovně při- kázány zemím a ministerstvo orby vůbec nemá opráv- něnosti, a v Čechách a na Moravě jsou hosp. učitei zemskými úřadníky. Po delší debatě, v níž zvláště bar. Zd. Sedlnický rozhodně odpíral úpravě po- měrův učitelů škol hosp., jimž nynější úpravou od kvalifikace závisle uděleny byly 10% kvinkvenálky přijat byl návrh výborový s modifikovaným dodateč- ným návrhem dra. Michejdy, jímž ukládá ze zem- skému výboru, aby provedl šetření o vypravení zim- ních škol hospodářských a by jejich učitelé byli na roveň postaveni zemským úřadníkům stejné kategorie a stejného vzdělání. Dle návrhu referenta posl. OlBricha povo- leny byly podpory na slavby škol a zařízení zahrad při školách. Velkou národnostní dofalu způsobil návrh škol ského výboru na udělení podpory 3000 K pro žá- kovský dům v Těšíně. Zpravodaj doporuči návrh ku přijctí, poněvadž nákladem 60.000 K pra 30 chudých německých žáků má se jim zjednati množ- nost studií.
Posl doktor Michejda Ed Stratil Türek Zdeněk Olbrich Těšín Čechy Morava hospodářský . škola y Opava učitel škola hospodářský
18 article
Posl. Cienciala prohlašuje, že je pro zřízen podobné, poněvadž v Těšíně přirostl mu každý kámen k srdci. Kdo poměry nezná, bez odporu by jistě těž přispěl. Avšak návrh výborový je nepřijatelný, po- něvadž ve skutečnosti jedná se o věc nemrav- nou. V Těšíně není studentského něm. domu zapo- třebí. Střední ústavy jsou tam tak dlouho a nikdo po- třeby necítil. Jakmile však zřízeno bylo gymnasium polské a nyní povoleny pobočky, způsobily potřebu tuto, která je nemravná, poněvadž v domě tomto mají býti chudí synově polského národa přijímánia odnárodňováni. Diví se, že školský výbor mohl s ná- vrhem přijíti, když včera doporučoval při stavbách škol úzkostlivé šetření a zde navrhuje hned 3000 K. Máte většinu, praví, dvoutřelinovou většinu, můžete si odhlasovat, co chcete, máte však také zodpovědnost. Usnesete-li se na této nemorální subvenci, vzbudíte nenávist mezi Poláky a Němci, i kde se dobře snášeli. Navrhuje přechod k jednacímu pořadu. Posl. Josephy hájí návrh. Ústav má úkol pae- dagogický. Že by návrh byl nemravným, popírá, tu jednají nemorálně i Poláci, žádají-li polské vyučování. Němci platí 80% daní (Oho! Odpor u slov. poslanců) národní spory na Těšínsku zavádějí Poláci, ne Němci. Nemravné spíše je, přijímají-li peníze z Haliče a Var- šavy na školské účely. Němci ve Slezsku se jen brání. v tom se nedají mýlit, aby nekonali svou povinnost k národnosti a nedají si bráti od Poláků a Čechů svou državu.
Posl Ciencial Polák Němec Joseph Čecho Těšín Těšínsko Halič Vara Slezsko školský výbor
19 article
Posl. K. Tůrk tvrdí, že před nedávnem posl Cienciala prohlásil, že Němci za sta let nenadělali Po- lákům takových škod, jako Češi za 10 a nyní mluví o nemravnosti Němců. Nebude žádné neštěstí, dosta- nou-li se polské děti do ústavu. Kdo chce k něčemu ve Slezsku přijít, musí znát německy. (Odpor posl. slovanských.) Není to krádeží dětí ani betlemsko vraždou, když do studentského domu přijdou polšt Posl. dr. Tůrk prohlašuje, že se nesmí Slované divit, když Němci se nespokojují s protesto- váním, nýbrž přešli k činům. Očekává, že to není ojedinělý případ, že budou následovati další Němci v umělém „chovu“ žáků musí se od Slovanů. jak Poláků tak zvláště Čechů učit. Ti na jazykovýcn kursech v Opavě dali všem žákům zmizet a najednou do první pobočky měli 50 žáků jako ze země vydu- paných. Potom ostře obrací se proti ministru dru. Pietakovi a prohlašuje, že se Němci nedají poloni- sovat ani čechisovat a chtějí zůstat Němci. Prolo budou dělat, co za dobré uznají a jen Slované přimějí je k tomu, že budou bezohlednými. Posl. dr. Bukovský tvrdí, že se Němcům ne- jedná o proselity, posl. Halfar nabádá k umírnění protiv, posl. rada Kudlich jako předseda Nor- marky, která dala popud k věci, prohlašuje, že Němei v tomto spolku trvají na zásadě, že peníze mají jen pro Němce a nikoli pro Čechy a Poláky.
Posl K Tůrk Ciencial Němec Čech doktor Tůrk Slovan Polák Čecho Bukovský Halfar Kudlich Slezsko Opava Čechy
20 article
Posl. dr. Michejda uvádí, že co řekl Kudlich schvaluje, je třeba, aby neobraceli svých peněz proti nám, jak se vskutku děje. Má-li země prostředky na podobné věci pro Němce, musí je mít i pro Slovany. Jenže Nordmarkiáni v Těšíně nepracují pro Němce nýbrž o poněmčení Poláků. Proti udržení německé državy nikdo ničeho nenamílá, nechť však nás nechají v klidu a míru a nechtějte z nás dělat Němců. Němci trvají na zásadě, že jsou vyvolený národ (Türk: To jsou židi!), myslí si, že menšina má právo vládnoue většině a že moc jde nad právo. S takovými věcmi nám nechoďte, poněvadž Němci jsou lidmi jako my, ve spořádaném konstitučním státě musí platit právo většiny, nebo aspoň vůle většiny vedle menšiny. Ne- dělejte se směšnými, že Slované dělají Němcům ná- silí, když čtvrt millionu Slovanů proti 50.000 Němců na Těšínsku nic neplatí v úřadech, ve školách a nikde. My jen vegetujeme a vy při tom mluvíle o násilí na Němcích páchaném. Ukužte nám jediného německého žáka na pol- ské neb české školel Není ho. Nechte si své děti a neberte nám naše. Dr. Türk bránil se zasahování dra. Pietaka do záležitostí poboček, ač nevíme, zdaž je to správno, že on tak učinil. Co Němci ve všech sněmích německých nezabývali se pobočkami? Německé souručenství se vynáší, polské nedovoluje. Dr. Körber do podobných věcí nedá s mluvit nikým, leda vyšší mocí, hlasu, ministrů nedbá žáci.
Posl doktor Michejda Kudlich Němec Polák Slovan Türk Körber Těšín Těšínsko Slovan
21 title
*) Za příčinou jiného, neodkladného materiálu opozděno.
22 article
vůbec. Ohromnými frázemi se německé násilí ne- opraví, zůstane vždy stejným. (Souhlas u slovanských poslanců, hlučný odpor a častá přerušení u Němců kteří nenalezli ani slov odpovědi.) Po krátké řeči dra. Mengra a doslovu zpravo daje, který bránil Němce z nařčení nemravných snah byl návrh výborový velkou většinou přijat. Z Vídně, 25. října. (C.-B.) Mezi spisy došlými dolnorakouskéh sněmu je Sturmův dotaz po nedělních sociálně demokratických demonstracích a po zakázání prů vodu křesťansko-sociální strany. V jiném dotazu poukazuje se na loňské reso luční návrhy na zamezení nebo obmezení viviseke a žádá za zprávu, co se v té věci stalo. Sněm rokoval o reformě zákona o ná rodních školách (ref. Gessmann). Posl. Ehrenfels jí odporoval; bískup Rě sler si liboval, že v předloze má se zřetel na ná boženství, neboť bez něho je škola hrobem církve státu; — Völkl a Kolisko (něm. lib.) a Ma chet (pokrok.) jsou proti předloze, protože vylučuje stát a obce ze školských úřadů a všechnu moc dává do rukou zemského výboru, jenž zastupuje prý jen jednu stranu. Koliskův návrh odročiti poradu, až se projedná předloha o pivní dani, propadl, načež debata uza vřena a po řečích hlavních řečníků posl. dra. Por zera (pro) a Seitze (contra) schůze skončena. Příští schůze bude z ejtra.
Němec Sturmův Posl Völkl Kolisko Koliskův Seitz Vídeň Ma chet
23 article
Solnohradský sněm přijal předlohy o dal ším vybírání samostatné obecní přirážky pivní a ko řaleční v Solnohradě od 1. ledna 1906 do 31. pro since 1910, o poplatnosti automobilů a motocyklů aj Příští schůze bude z ejtra. V dnešní schůzi hornorakouského sněmu vysloveno přání, by státní nádraží linecké bylo přestaveno a velsské rozšířeno a aby ze státních budov platily se zemské a obecní přiražky Podán návrh na zrušení živnostenské práce trestnicích. Příští schůze bude v pátek odpoledne. Vistrijském sněmu zemský hejtman před- stavil nového místodržitele, prince Hohenloha jenž přál sněmu vlašsky nejlepšího zdaru, slovinsky ubezpečoval, že bude dbáti, aby státní správa cho- vala se vždy zcela nestranně, aby každému stalo se po právu a končil vlašsky poukazem na nouzi bídu, jež vyžadují k svému odvrácení součinnosti všech stran. Ubezpečoval slavně, že neopomine ni- čeho, co by »provincii« a obyvatelstvu mohlo pro- spěti. Posl. Venier referoval jménem výboru o D vanzově návrhu na zamezení falšování vína a usne seno jednohlasně vyzvati zúčastněná ministerstva aby postarala se zákonem o zákaz výroby stroje- ného vína a podmíněné povolení výroby a prodeje polovína.
Hohenloha Posl Solnohrad
24 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Cesta dra. Körbra do Jedlové. Z Vídně, 25. října. Ministerský předseda dr. Körber, jak jsme oznámili v listě večerním, přijel do Pešti, odkud odebere se do Jedlové. Není jisto, jak dlouho tam pobude. Možno, že vrátí se zejtra večer, ale není vyloučeno, že te- prve ve čtvrtek. Němocké souručentsví praská. Z Vidně, 25. října. Z německo-nacionálního tábora vydána byla dnes zpráva, dle které škol- ská reforma, dolnorakouskému sněmu podaná, způsobila u německých svobodomyslných stran rozpravy, ze kterých vyšla hrozba, jež nezůstane na německé souručenství bez účinku, nebude-l tato věc nějak urovnána. Zaznamenali jsme již v ranním listě dnešním pověsti o rozpadnutí svazu německých stran a přičinili jsme k tomu svůj výklad, na kterém trváme v ten rozum. že rozstup ten by po stránce národní pre nás nic neznamenal. Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 25. října. Ministerská rada za předsednictví krále včera večer schvá- lila předlohu zákona o ústřední státní úpravě a veřejné bezpečnosti. Včera ustanoven program ce sty královy do Sofie. Dne 30. října dopoledne budou králem v slyšení přijati diplomatičtí zástupci cizíeh států. Druhého dne bude velká vojenská pře hlídka, po které král navráli se do Srbska. Předseda peštské obchodní komory dal jménem soudruhů slovo srbskému ministerskému předsedovi a jiným ministrům, že v zájmu obchodu bude neprodleně zrušeno i na uherské hranici požadování pasů. Odseuzený zrádce. Z Varšavy, 25. října. Předevčírem odsou zen byl vojenským soudem k trestu smrt štábní důstojník Leočev, protože zradil Rakou- sku tajné listiny. Spoluvinník, který nenáležt svazku vojenskému, dokumenty ukradené do- pravoval přes hranice, byl odsouzen do káznice na čtyři roky. Rozsudek bude s neděle v Petro- hradě potvrzen.
doktor Körber Vídeň Pešť Srbsko Bělehrad Sofie Varšava Petra svaz německý stran
25 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 25. října. (C.-B.) Velitel námoř- nictva místoadmirál hr. Montecuceolli odjel do Pešti. O dnešní doplňovací volbě z em- ské ve sboru bukovinských velko statkářů zvolen poslancem ryt. Konstantin Popovič (Rumun) 76 ze 117 odevzdaných hlasů. Protikandidát střední strany dr. Šalomoun Weiselberger propadl. Z Pešti, 25. října. (C.-B.) Místoadmirá Montecucecli navštívil zde předsedu ministerstva Tiszu. Uherská sněmovna. Z Pešti, 25. října. (C.-B.) Ministr finaneh Lukazcs bude míti v pátek nebo v sobotu finanční výklad. Poslanecká sněmovna rokovala dále zatímné obchodní s mlouvě s Italií. Posl. Košut brojil proti vládě, jež při- znává se k porušení zákona a podává reso- luční návrh, jímž vláda vyzývá se, aby předlo- žila sněmovně definitivní smlouvu a Italií. Za Košutovy řeči jakýsi člověk hodil galerie do sněmovny množství letáků s pro- voláním hr. Butlera, jenž reklamuje dědictv po svých, dle úřadních novin vymřelých předeích. M.-p. hr. Tisza polemisuje s Košutem. pravil, že vláda byla v úzkých. Ostatně chválí smlouvu kdo chce, neba odepře vládě absolutorium a obžaluje ji. Žádá, by se před- loha přijala! (Hlučná pochvala v pravo.) Po přestavce mluvili poslanci: Z. Pa a Visontai proti předloze, načež rokování bylo přerušeno. Na jednacím pořadu zejtřejší schůze je další debata o zatímní obchodní s mlo u vě s Itali! a protože bude nejspíš ukončena, rokování o úpravě řeky Rábu. K poledni příšel do sněmovny námořn velitel hr. Montecuceoli s poklonou m.-p. Tiszovi a předsedovi Perczeloví. Člověk, jenž shazoval s galerie letáky, udal na kvestuře, že je hr. Jan Butler, za- městnaný v továrně na stříbrné zboží. Ode- vzdali ho policii.
Montecuceolli Popovič Rumun doktor Šalomoun Weiselberger Posl Košut Košutův Butler Tisza Tisz Perczelový Vídeň Pešť Rába ministerstvo Tisza Italia
26 article
Sasici uherští. Z Pešti, 25. října. (C.-B.) 14 saských ná- rodních poslanců říšských usneslo se oproti předloze školské z aujmouti stanovisko rozhodně odmítavé. Další kroky pone- chány pozdější době. Delegáti notářství. Z Vídně, 25. října. (C.-B) Ve schůzi de legátů notářských, svolané drem. Körbrem ja kožto správcem ministerstva justice na 22 října 40 této schůzi, konané před třemi dny, podala nám »Korrespondeční kanceláře, nejloudavější ze všech podobnýeh agentur evropských, smutně známá ledabylostl svou, zprávu nejen po třech teprve dnech, nýbrž i pak ještě o půl jedné hodině v noei. Pozn. red.), uvítal dr. Körber přítomné řečí, v níž vytkl za hlavní úkol rozpravy, předejíti nedopatřením, jichž generaliso- vání mohlo by vzbuditi znepokojení. Notářství jest odvětvím justiční správy i může se naditi ochrany a podpory ministerstva spravedlnosti, pokud by se tím nepoškodily zájmy obyvalelstva. Zástupce ministerstva justice, ministerský rada Schauer, prohlásil,! že ministerstvo nechce nijak tomuto stavu, jenž vžil se v právním životě našem, půdu podrývati, naopak zavésti reformy, jež nikoli v řadě poslední jsou žádoucí v zájmu stavu. Zástupce ministerstva spravedlnosti po- ukázal na to, že ministerstvo odmítlo vždy návrhy na sestátnění nebo zrušení notářského stavu. Shromáždění projevilo pak přání za od- pomoc nedostatků a vad objevených.
Körber Schauer Pešť Vídeň
27 article
K úmrtí Jaworského. Ze Lvova, 25. řijna. (C.-B.) Za příčinou úmrtí poslance ryt. Jaworského poslal předseda poslanecké sněmovny hr. Vetter zemskému maršálku hr. Stanislavu Badenovi soustrastnou depeši. Mrtvola Jaworského bude pohřbena na lyčakovském hřbitově ve Lvově jen prozatímně, později bude převezena do Ostrovčiku, kde na- lezá se rodinná hrobka Jaworských. Z usnešení městské rady lvovské bude konati zdejší obecní zastupitelstvo mjmořádnou schůzi za příčinou smutečního projevu, dále položí věnec na rakev zesnulého čestného občana města Lvova. Pti pohřebním průvodu budou ulice osvětleny. U hrobu promluví president města dr. Mala- chovský. Z Vídně, 25. října. Jako zástupcové vlády odjedou k pohřbu ryt. Jaworského, předsedy kola polského, ministr vyučování dr. Hartel a min. dr. Pietak. Presidium říšské rady bude zastoupeno hr. Vettrem a vicepresidentem Kaisrem. Ze Lvova, 25. října. (C.-B.) Ministerský předseda dr. Körber psal 24. t. m. hr. V. Dzie- duszyckému: »Urozený pane hrabě! Račte do- voliti, bych vyslovil vroucnou a upřímnou účast nad nenahraditelnou ztrátou, již utrpělo Polské kolo smrti svého ctěného předsedy. Žal nad jeho odehodem budou sdileti zvláště ti, jimž pomábal neunavně pracovati. Hojné zásluhy, jichž si vydobyl za své dlouhé politické činnost, zůstanou zajisté ve vděčné paměti. Já pak želím, že smrt vyrvala z veřejného života muže, jenž nikdy nespustil se zřetele velký celek a vždy držel se zásady, že umírněnost jest největší po- litiekou ctnosti. V. Ex. rač být ubezpečena, že zachovám jeho památku ve velké vážnosti.
Jaworský Vetter Baden doktor Malo Hartel Pietak Kaiser Körber Lvov Ostrovčik Vídeň poslanecký sněmovna
28 article
Francouzské konsuláty. Z Paříže, 25. října. (C.-B.) Na místě gen. konsula Rissaulta, jmenovaného zástupcem Francie v Bangkoku v Siamu, jmenován byl gen. konsul varšavský de la Martiniěre gen. konsulem francouzským pro Pešt, Odluka státu od církve ve Francii. Z Paříže, 25. řijna. (C.-B.) V dnešní mini- sterské radě v Elysejském paláci ohlásil min. předseda Combes, že v sobotu v dotyčné ko- misi sněmovní podá určité prohlá šení o úmyslech vlády o otázce odluky státu od církve. Ministerská rada byla jednohlasného názoru, že bylo by radno, aby se sněmovna po svém opětovném sestupu v lednu zabývala otázkou tou. V poslaneckých kruzích se proslýchá, že předseda skupiny demokratické Unie Etienne měl s Combesem rozmluvu o usnešení skupiny té, dle něhož se vláda vyzývá, aby podala vlastní předlohu o odloučení státu od eírkve. Combes odvětil, že odpoví Etiennovi zejtra neb dnes, až dle výsledku dnešní večerní rady ministerské. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 25. října. (C.-B.) Poslanec hr. Montabella hlásí se k dotazu po 14.den- ním vězení majora Cuigneta, jenž žádal, by se mu dovolilo nahlédnouti do lékařských o něm dobrozdání. Ministr vojenství André a min. předseda Combes žádali formálně, by se dotaz odroči na pátek, k čemuž sněmovna svolila 305 prot 275 hlasům. Z Paříže, 25. října. (C.-B.) Sněmovn přijala 360 hlasy proti 177 předlohu, splno- mocňující obec pařížskou k půjčee 120 millicnů a k zřízení plynáren.
Etienne Combes Cuignet André Paříž Francie Bangkok Siam Elysejský palác skupina demokratický Unia varšavský jít le Martiniěre
29 article
Švýcarský rozpočet. Z Bernu, 25. října. (C.-B.) Dle definitiv- ních údajů vykazuje rozpočet švýcarský na rok 1905 115,725.000 fr. přijmů a 116.810 000 fr. vydání, deficit činí tedy 1,085.000 (za le- tošek 3,609.800 fr.). Marocká otázka. Z Londýna, 25. října. (C.-B.) »Daily Telegraph« zvěděl z Tangeru, že situace v La- rache jest velmi vážná. Město jest obleženo Kabyly. Evropané tam bydlicí žádali o pomoc vojenskou v Tangeru. K úloku na Bobrikova. Z Aba, 25. října. (C.-B.) Proces proti býv. státnímu radovi Schaumannovi, kterýž obviněn jest ze spoluviny na attentátu proti generálnímu guvernéru Bobrikovi spáchaném, počal dnes, ale ličení bylo pak odročeno na 8. listopad.
Kabyl Evropan Bobrikův Schaumann Bobrik Bern Londýn Tanger Aba Daily Telegraph