1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 13. ze dne 13. ledna 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Coquelinovo ohnivzdorné divadlo. Z Paříže se
oznamuje: Požár divadla v Chicagu vyburcoval též
pařížskou policii a nikoliv bez důvodů, neboť iv
Paříži jest dosti budov, jež slouží též k jiným úče-
lům než k divadelním, jsou obklopeny příbytky
mají úzké, nepraktické východy atd., čímž se zodpo-
vědnost policie značně zvyšuje. Mimo jiné zabývá
se policejní prefekt velmi důkladně projektem bu-
doucnosti, ohnivzdorným divadlem Coquelinovýr
Slavný herec již po několik let mluví o svém vyná-
lezu. Společně s architektem Binetem počal minulého
leta plán svůj uskutečňovati. V Pont-aux-Dames
blíže Meaux, kde má pozemky asyl herců, založený
Coquelinem, bude podniknut pokus ve větších roz-
měrech. Zřizuje se tam malé divadélko, jež svým za-
řízením podobá se divadlu antickému jak amfite-
atrálně uspořádaným hledištěm, tak i zařízením di-
vadla. Chodby a příchody k místům pro diváky jsou
velmi prostorné a četné. Podrobnosti své myšlenky
Coquelin dosud tají, avšak prohlásil, že mimo bez-
pečnost proti požáru dociluje ještě jiných výhod, jako
lepšího rozhledu pro diváky a divadelního technického
zlepšení. Bezpečnosti proti ohni dociluje se zejmena po-
užitím obnivzdorného materiálu a četnými prostran-
nými východy. Zdá se, že se Coquelinovi podařilo
přesvědčiti i policejního prefekta o vhodnosti své
myšlenky. Avšak, poněvadž by to znamenalo úplně
novou stavbu všech divadel vadně zařízených, ne-
bude tato myšlenka míti prozatím praktického vý-
znamu.
Binet
Coquelin
Paříž
Chicago
Pont
Dames
Meaux
Coquelinovo ohnivzdorný divadlo
Požár divadlo
Coquelinovýr
4
article
= Co všecko dovede moda. Již po několik roků
varují četní lékaři angličtí a američtí před libáním
na rty i mezi osohami dospělými, prohlašujíce je —
snad poněkud přepjatě — za svrchovaně nebezpečné
zdraví. V poslední době dámy anglické společnosti,
jež dosud, i když to byla známost jen povrchní, na
potkání se líbaly a objímaly, počínají nahražovati
tento pozdrav pouhým potřásáním rukou. Lékaři.
kteří se zasazovali o tento hygienický způsob po-
zdravu, domnívali se již, že změna ta způsobena
byla jejich horlením proti líbání na rty. V této do-
mněnce se ovšem zklamali, neboť dámy byly vedeny
k této změně důvody, jež nemají naprosto ničeho
společného s hygienou. Tyto důvody jsou: 1. že lí-
báním se velké klobouky pošinou ze své polohy, 2.
že tím trpí dlouhé vlající závoje, 3. že jemně nane-
sený pudr se tím stírá. 4. že krásné bluzy s něž-
nými ozdobami se příliš prudkým obejmutím poma-
čkají. — Tyto důvody ukazují, že změna byla zpu-
sobena modou a nikoliv důvody zdravotním.
= Zajímavou anekdotu vypravuje „Gaulois“ o
zesnulém těchto dnů děkanu právnické fakulty paříž-
ské, Colmetu de Santerre. Byl to muž velmi duchaplný
jenž mnohdy nejvtipnějším způsobem tropil si šprým
sám ze sebe. Jednoho dne přišel k němu prof. Ducrocc
a stěžoval si mu, že studenti v jeho přednášce trop
nehorázný povyk. Byl to rámus zajisté důkladný, nebo
jinak by jej Ducrocq nebyl slyšel, bylť vynikající ten
právník hluchý jako pařez. Colmet de Santerre pohlédi
na svého kollegu s ironickým úsměvem a pravil pak
„Ach, hluk ve vaši přednášce? O, vy šťastný!“ —
Když si ho Ducrocq nedůvěřivě prohlížel doložil s po-
vzdechem: „V mé přednášce netropí nijakého povyku.
oni spí!“ — Ducrocg neodpověděl ničeho a odešel uko
nejšen.
Ducrocc
Santerre
Ducrocg
Colmet jít Santerre
5
article
= Ohrožená primadonna. Slavná zpěvačka mrs.
Nordica, jež právě v Novém Yorku -vede processo
rozvod proti svému manželu, dostávala v poslední
době tak velké množství výhrůžných dopisů, že ko-
nečně musila žádat o pomoc policii. Když se policie
přesvědčila, že je tu vskutku nebezpečí, dala dům
umělkyně bedlivě střežit a když vychází, jest stále
provázena tajnými policisty. Mrs. Nordica sama do-
posud odepřela podat jakékoli podrobnosti o těchto
dopisech na veřejnost, ale různí její známí prohla-
šují, že vědí, že tu jde o zprávy, ohlašující, že se
ukládá o její život. Umělkyně měla právě v úmyslu,
podniknouti delší koncertní cestu, avšak následkem
oněch výhrůžek prý se odhodlala, že aspoň prozatím
od svého záměru upustí. Toliko nejbližší přátelé
umělkyně a její právní zástupci znají pramen, odkud
jí hrozí nebezpečí, ale odpírají rozhodně něco o tom
prozradit. Na každý způsob dokazuje jednání policie,
že tu nejde snad o nějakou »reklamu«, nýbrž že po-
licie považuje situaci vskutku za nebezpečnou.
Nordica
Nový York
6
article
= O vražedném attentátu na tajemníka banky
oznamuje se dále z Londýna: Sedmnáctiletý příručí
Schutz, jenž v kanceláři Electric Lighning and Trac-
tion Co. obořil se na tajemníka této společnosti se-
kerou, dostavil se dobrovolně na policii. Jest synem
vážených rodičů a nezavdal dosud nijaké příležitosti
ke stížnostem. Zcela na rozdíl od ostatní anglické
mládeže nezabýval se ve svých prázdných chvílích
čtením krvavých románů, nýbrž studiem vědeckých
spisů. Avšak mladík zdá se být choromyslnýma
obrazotvornost jeho jest chorobná. Se zvláštní záli-
bou sepsal na policejním komisařství neobyčejně pěk-
ným rukopisem vylíčení celé věci. Byl prý dopisy
vyzván, aby usmrtil člověka, jenž mu bude naznačen.
Potom koupil na žádost neznámého onu sekeru.
Tento neznámý přišel příštího dne do kanceláře
vyzval jej, aby tajemníku odevzdal těžký balíka
dopis. Balík prý obsahoval sekeru. Když tajemníku
věci odevzdal, zaslechl za sebou šramot a zpozoro-
val, že neznámý skrčen za ním seděl. Zpozorovav.
že je objeven, neznámý pojednou vyskočil, vytrh
mu sekeru a udeřil jí tajemníka do hlavy. Na to
vtiskl vrah zkrvácenou sekeru jemu do ruky a utekl. Ze
strachu pak sekeru odhodil a při tom snad tajemníka
zranil, načež se dal na ú ěk. Policie ovšem neber
tuto historii vážně. Přepadený tajemník jest prý mimo
nebezpečí života.
Schutz
Londýn
Electric Lighning and Trac
Company
7
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 6. ledna 1904: Krob Josef,, syn poštov
zřízence, 23 dni, 497—III. Stárková Anna, vdova po
mlynáři, 64 roky, 243—III. Wagnerová Barbora, vdova
po úřadníku, 76 roků, 243—III. Kordač Václav, majite
továrny, 33 roky, 795—VII. Drábová Anna, vdova
88 roků, 17—VIII. Řezníček Jindřich, sluha, 65 roků
145—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Bra-
dáč Václav, dělník, 67 roků. Bukač Bartoloměj, sluha,
78 roků. Kuntová Marie, manželka zřízence, 44 roky
— U Milosrdných sester: Misař František
nádenník, 81 rok.
Dne 7. ledna 1904: Mayerová Anna, manželk
inkasisty, 50 roků, 40—I. Parsch Jan, c. k. finanční
rada, 74 roky, 728—I. Juppa Jiří, c. k. místodržitelský
účetní officiál, 40 roků, 665—II. Merhautova Ludmila,
dcera obuvníka, 1 rok, 47—III. Kotrčova Helena, dcer
přadláka, 5 měs., 123—VII. Franz Václav, úřadník
dráhy, 58 roků, 140—VII. Hüttich Josef, tesař, 61 rok,
Krob
Josef
Anna
Wagnerová
Kordač
Řezníček
Bro
Václav
Bartoloměj
Kuntová
Marie
nádenník
I Parsch
Jan
I Jupp
Jiří
Merhautův
Kotrčův
Helena
Franz Václav
Praha
Misař
Mayerová Anno
Ludmila
8
article
288—VII. Sýkora Antonín, hostinský, 45 r., 52—VIII.
Diviš František, syn topiče, 1 rok, 53—VIII. Klimán-
kova Pavlina, tovární dělnice, 19 roků, 283—VIII. —
Ve všeobecné nemocnici: Čechová Marie,
vdova po sluhovi, 50 roků. Höfrová Antonie, vdova
po rukavičkáři, 45 roků. Vrba Václav, účetní, 59 roků.
— U Milosrdných sester: Kabátová Františka,
vdova po kočím, 74 roky. Ječná Barbora, manželka
dělníka, 33 roky
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
O 3. hod. odpol.
Ve středu, 13. ledna.
Princezna Pampeliška.
Pohádka o 3 dějstvích. Napsal Jaroslav Kvapil
Režisér Jaroslav Kvapil.
75. hra v předpl.
Ve středu, 13. ledna.
(3. čtvrtka.)
Sýkora
Antonín
Diviš František
Vrba
Barbora
Král
Kvapil
Praha
Höfrová Antonia
národní divadlo
Čechová Marie
Kabátová František
9
article
Nově studováno
Norma.
Opera o dvou dějstvích, Napsal Felice Romani. Nově
přeložil Otakar Smrčka. Hudbu složil Vincenzo Bel-
lini. Dirigent Moric Anger. Režisér Ad. Krössing
OSOBY: Chudý král, A. Sedláček. Princezna Pampe-
liška, H. Kvapilová. Její chůva, M. Pštrosová. Krá-
lovský kuchař, Rob. Polák. Královský obřadník, V.
Zintl. Mocný princ z Hispanie, Fr. Matějovský. Jeho
vojevůdce, P. Řada. Vojín z jeho tábora, J. Karásek.
Honza, K. Hašler. Jeho máma, L. Danzerová. Paste-
vec, K. Mušek. Jiný pastevec, E. Viesner. Třetí pa-
stevec, R. Kafka. Sousedova dcera, M. Hübnerová.
Primátor počestného města, F. Steinsberg. Starší po-
čestného města, J. Mošna. Primátorův syn, E. Focht.
Jeho přítel, J. Havelský. Stráž města, A. Hlaváček.
Tulák, R. Inneman. Mouřenínové, komonstvo a voj-
sko mocného prince z Hispanie, pážata chudého
krále, měšťané z počestného města.
OSOBY: Pollio, římský prokonsul v Gallii, O. Mařák.
Orovist, náčelník Druidů, V. Kliment. Norma, jeho
dcera, vrchní kněžka, A. Slavíkova. Adalgisa, kněžka
boha Irmina, A. Bobkova. Klotilda, důvěrnice Nor-
mina, K. Fabiánová. Flavius, přítel Pollionův, B.
Bohuslav. Dva synáčkové Normy a Polliona. Druidi.
Bardové. Strážci chrámu. Kněžky. Gallští bojovníci.
Děj v Gallii kolem r. 100 po Kr.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Romanus
Smrčka
Vincenzo Bela
Anger
A Sedláček
H Kvapilová
M Pštrosová
Rob
Polák
V Zintl
Matějovský
J Karásek
Honza
K Hašler
L Danzerová
E Viesner
R Kafka
M Hübnerová
F Steinsberg
J Mošna
E Focht
A Hlaváček
R Inneman
Mouřenín
Mařák
Orovist
A Slavíkův
Adalgisa
bůh
Irmin
A Bobkův
Klotilda
K Fabiánová
Pollionův
Bard
Kněžka
Kristus
Hispanie
Francie
Stráž
Gallie
Pollio
Ada
Chudá král
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy.
V zabradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu, 13. ledna.
Začátek o 7. hod.
Po třetí: Schovanec a schovanka.
Obraz ze života o 5 jednáních. Napsal Fr. Havlík.
Schovanec
Havlík
Praha
Francie
lidový divadlo
11
article
Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu, 13. ledna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Aloisa Charváta.
Hotel „u pěti strašidel“
Fraška o 3 jednáních. Napsal Georges Faydeau. Pře-
ložil Josef Kubík ml. Režisér Jan Kubík.
na Krai
Charvát
Faydeau
Kubík
Smíchov
Svandovo divadlo
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohracetn
Pištěkovo lidové divadlo vinohracetn
Začátek o 7. hod.
Ve středu, 13. ledna.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po 84.: Krásná Lída.
Pištěkův lidový divadlo
Krásná Lída
13
article
Juana, krásná jak byla, vládla bez odporu tomuto
světu, tak velice míchanému.
Díky diplomatickému svému umění, ji, Italce vroze-
nému, kteréž napomáhala ještě i její intelligence a její
absolutní volnost, rozhodovati sama nad sebou, dovedla
hraběnka vyzískati z postavení svého pro sebe prospěchy co
největší.
Vybírala si ve světě, jenž ji obklopoval, milence,
jak se jí vůbec hodili, tohoto pro zlato, onoho pro vliv
jeho, jiného opět pro rozkoš svou.
Baron Sehrff, jenž se do ní šíleně zamiloval, uko-
joval všechny její choutky co do přepychu jí kýženého,
otevřel jí úvěr i u banky, ano hrál pro ni i na burse.
Dovedl toho, že Juana Boccinellová do roka vybrala
tak pro sebe dvě stě až tři sta tisíc franků.
Současně měla i poměr milostný s Falmonem, po-
věstným obchodníkem s koňmi, jenž jí pro konírnu její opa-
třil nejskvostnější oře.
Zapředla poměr i s Vreslerem, s novinářem rozto-
milým. Tento poměr ovšem pro žádný zisk . . . toliko pro
rozkoš.
Měla opravdu na vybranou: dychtiliť všichni po ní.
Jednoho dne, po five o'elocku jejím, bankéř Ver-
bachen přivedl jí člověka asi třicetiletého, vysoké, štíhlé
postavy, muže zjevu neobyčejně elegantního a způsobů
vojenských.
I pravil hraběnce:
»Dovolte, drahá hraběnko, abych vám představil
hraběte Stacka, jednoho z dobrých přátel svých, Maďara
rodem, ale Pařížana vkusem svým i zálibami svými,
zvláště pak od té doby, co vás spatřil.
Italka
Baron Sehrff
Boccinellová
Vresler
Stack
Maďar
Pařížan
Juano
Vera
14
article
Zchytrale, s prohnaností ženy zkušené a praktické,
Juana Morenova skrývala a vyhýbala se kapitánu, až
setkavši se s ním přece večer před odjezdem jeho, děla
Morenův
16
article
»Milovala bych vás velmi, milý Marie, ale teprve na
palubě lodi vaší na moři a jen když by přítelkyně moje
byla s sebou.«
Kapitán povzdechl si;
»Všichni svatí, tahle holčice dovedla by mne třeba
i k tomu, polykati oblázký !«
A druhého dne parník »La Monelle«, řízený kapi-
tánem Mariem Bagassonem, odvážel Juanu i mulatku, za-
miřiv k břehům Francie.
Plavba po moři byla pro kapitána rozkoší největší.
Juana nebyla toliko krásná, měla také velikou už
zkušenost za sebou. Dovedla podněcovati lásku a zjedná-
vati stálé změny v požitcích smyslných, jakoby byla ženou
již třicetiletou.
Když vystoupil na břeh, Marius neměl již než je-
dinké přání, hýčkati tuto holčici obdivuhodnou a laskati
se s ní a zároveň opatřiti jí vážné vychování, jež
by ji zjednalo možnost, napraviti poklesky a vady dětství
Marie
Bagasson
Juan
Marius
Francie
Juano
Le Monelle
18
article
Ubytoval obě přítelkyně v hezkém domku v okolí
marseillském.
Carlona sloužila Juaně za komornou.
Marius, zamilován až po uši, nešetřil nijak peněz.
Kromě veškerého pohodlí života materiálního Juaně
dostalo se učitelův i naučila se frančině, hudbě a tanci.
U Juany byla koketnost vrozena a její vkus uprostřed
civilisace evropské se zdokonalil. Tak stalo se, že o dvě
léta později v elegantní Pařížance, jejíž krása rozvinula
Zaprodání nopříteli.
Marius
Juano