1
masthead
Románová příloha „Národnich Listü“ k číslu 7. ze dne 7. ledna 1904.
Národnich
2
article
= Dobrodružství v železničním kupé, jež počalo
jako drama a skončilo jako veselohra, odehrálo se
onehdy v předměstském vlaku mezi Paříží a Nogen-
tem sur Marne. Elegantně oděný starší pán usedl
v kupé první třídy vedle mladé dámy a když se
vlak hnul, snažila se dáma připomenout mu, že sedí
na jejích šatech. Pán si toho nikterak nevší mal a
zůstal též nepohnutý a němý, když dáma snažila
se povstat a důtklivě mu domlouvala. To konečně
dámu rozlítilo tou měrou, že vyskočila nedbajíc, že
by si mohla potrhat šaty a vyťala pánovi několik
políčků. Pán přijal první s největším úžasem, ná-
sledující políčky však také jeho rozčilily a odstrčil
ráznou dámu tak důrazně, že odletěla na druhý
konec kupé. Dáma volala o pomoc a poněvadž vlak
právě vjížděl do nádraží ve Fontenay, dala pána za-
tknout. Oba předvedeni komisaři ve Vincennes, je-
muž dáma nanejvýš rozčilena vykládala, že muž ten
zajisté jest zločincem a že patrně výstup úmyslně
vyvolal. Pán se dosud nehýbal, ale když zpozoroval
posuňky a výraz tváře komisařovy — poznal, že věc
pro něj vezme špatný obrat a pravil konečně:
»Prosím, promiňte! Ale nerozuměl jsem jediného
slova, co tato dáma vypravovala. Jsem totiž hluchý
jako pařez a vím toliko, že jsem dostal několik po-
líčků — proč? jest mi naprosto neznámo. Bránil
jsem se poněkud prudce a prosím tudíž, aby mi bylo
prominuto!« — Tvář dámy při těchto slovech se vy-
jasnila; podala pánovi ruku na smířenou, načež oba
pospolu opustili komisařství.
sur
Paříž
Nogen
Vincennes
3
article
= Zavražděný poslanec. Z Pešti se oznamuje
V parlamentárních kruzích způsobuje značnou sensac
zpráva o zavraždění poslance Pavla Emeritsa ve
Velké Kikindě. Poslanec tento, jenž od r. 1901 byi
členem říšského sněmu uherského, náležel ke straně
liberální. Byl advokátem ve Velké Kikindě a kdyžv
úterý dopoledne opustil soudní budovu, počíhali si
na něj bratři Vladan a Džura Sibrulovi, s nimiž po
12 neb 15 let měl proces o peněžní záležitosti a vy-
střelili na něj pětkrát z revolverů. Emerits chtěl se
utéci do krámu, jenž se nalézá v tak zvaném »Ka-
tolickém domě«, avšak útočníci strhli jej nazpět na
ulici a povalili jej. Jeden z nich bušil do něho že-
leznou holí, druhý tloukl ho do hlavy revolverem.
Emerits byl v pravém slova smyslu ubit na veřejné
ulici a klesl mrtev. Policie zatkla oba bratry a bě-
hem odpoledne je vyslechla. Vyznali se z cela zřejmě.
že chtěli zabít Emeritsa, poněvadž prý je podvedl a
hmotně poškodil. Oba vrahové budou odevzdáni soudu.
O příčinách vraždy oznamuje »Magyar Ország«. Po-
čátkem let osmdesátých byl otec bratří Sibrulových,
zámožný muž, těžce skličován svými věřiteli. Aby
se jich zbavil, uzavřel s Emeritsem, jenž tehdáž byl
ředitelem spořitelny, líčenou smlouvu, ve které mu
postoupil svůj statek, odhadnutý as na 80.000 zl.
Pavel Emeritsa
Vladan
Emerits
Magyar Ország
Sibrulový
Pešť
Velká Kikinda
Džura Sibrul
tolický dům
4
article
Během následujícího roku Emerits ponenáhlu splatil
dluhy, váznoucí na postoupené usedlosti, as 30.000
zlatých. Když později starý Sibrul žádal, aby mu byl
statek vrácen, byl Emerits k tomu ochoten jen za
podmínkou, zaplatf-li mu sumu, kterou vydal na
uhražení dluhů, o čemž však Sibru! nechtěl ani
slyšet. Došlo k řadě procesů mezi Emeritsem a Si
brulem. Mimo jiné byl Emerits obviněn z podvodu
a padělání veřejných listin a ve druhé instanci od
sobzen též na dvě léta do žaláře, avšak vel třetí in
stanci uznán úplně nevinným. Také v civilních pro-
cesech, jež proti němu zahájeny, Emerits vyhrál. Po-
zději došlo ke smírnému vyrovnání a Emerits plati
starému Sibrulovi až do jeho smrti malou rentu
Pak vystoupili oba synové Sibrulovi s novými poža-
davky proti Emeritsovi a nastalo zdlouhavé vyjedná-
vání, jež nemělo nijakého výsledku. Příčinou vraždy
byla tudíž pomsta.
Sibrul
Emerits
5
article
= Markýz divadelním ředitelem. Markýz of An-
glesey již často vzbuzoval pozornost svojí výstřed-
ností. V poslední době zřídil si na svém venkovském
sídle divadlo, v němž vystupoval za hlučné pochvalv
svých nájemců v kostýmech, pokrytých šperky. Nejsa
spokojen tímto úspěchem zřídil si nyní společnosta
vystoupil v divadle v Boscombe a sice v titulní roli
kusu »Ideální manže!«. Onehdy přibyl markýz zvlášt-
ním vlakem do Bournemouthu. V komonstvu jeho
nalezalo se neméně než 46 osob, 2 automobily a za-
milovaný jeho psík. Markýz měl k obsluze 2 sluhy
v livrejích, 3 tělesné lokaje, vlásenkáře a 2 řidiče
motorových vozů. Průvod cirku se slony a velbloudy
byl by sotva vzbudil větší sensaci, než příjezd mar-
kýzův, jenž ve svrchníku barvy levandulové vystou
pil ze salonního vagonu, vzal psíka pod paži a za
prudkého lijáku vstoupil na automobil, jenž byl již
pro něj připraven. Úloha lehkomyslného lorda Go-
ringa jest jakoby schválně psána pro lorda of - An-
glesey. Ovšem neposkytuje tato role příležitosti sta-
věti na odiv drahocenné šperky. Vystoupil na jeviště
toliko v obvyklém obleku ranním a pak v obleku
salonním. Toliko závěsek k hodinkám, do něhož za-
sazen diamant v ceně 3000 1. st. a knoflíčky z dia-
mantů a perlí uspokojovaly jakž takž zvědavost
obecenstva.
= Důmyslný autor. »Figaro« vypravuje o jednom
z nejčelnějších spisovatelů francouzských, že vyna
lezl nový prostředek, upozorniti nejširší veřejnost na
svoje díla, aniž by při tom vydal jediného centimu.
Figaro
Bournemouth
6
article
Jakmile totiž vydal jeho nakladatel nejnovější z jeho
prací, rozdal knihu některým svým přátelům, ne aby
ji přečetli, nýbrž aby ji nechali ležet na různých
nádražích pařížských. Byla by prapodivná náhoda,
aby se nenašel někdo, kdo by knihu neodevzdalv
kanceláři pro ztracené věci. Odtud dostane se kniha
do státního depotu nalezených věcí a když se opráv-
něný majitel o ni nehlásí, stane se po určité lhůtě
majetkem státu, jenž spolu s ostatními věcmi, nale
zenými na policejní prefektuře, v soudním paláci
atd. dá ji do dražby, kterou ohlásí plakáty na náro-
žích s podrobným seznamem věcí, jež budou prodá-
vány. Jde-li o knihu, udá se též titul a autor její.
Poněvadž pak tu jde o prospěch státu jakožto pro-
dávajícího, vychválí se kniha co nejlépe. A tak do-
stane se autorovi za několik ochotně »ztracených«
exemplářů zdarma velkolepé reklamy.
= Záhadný zločin. Onehdy nalezli rybáři neda-
leko obce Pakostane v Dalmacii, blíže sluje u skály
Veliki Bakuljaš mrtvolu, plynoucí na moři. Vytáhli
ji na břeh. Byla to mrtvola muže 40—50letého, snad
i staršího. Nebožtík byl silného těla, měl širokou
tvář zdravé barvy, světle hnědý vlas a rudohnědý
knír. Na sobě měl zimní oděv ještě zánovní. Zji-
štěno, že tu byla spáchána vražda. Lékaři nalezli
na hlavě dvě smrtelná zranění, způsobená několika
nárazy těžkým předmětem, mimo to měl nebožtík
podřezané brdlo. Všechny ostatní okolnosti zločinu
Dalmacie
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
jsou nevysvětleny. V kapse u vesty nalezeny dvě
desítikorunové bankovky a v kapse spodků drobn y
Na spodkách nad kotníky jevily se známky, že byly
sevřeny provazem, na němž bezpochyby byl při-
pevněn kámen. Znalci prohlašují, že mrtvola ležela
v moři as dva dny. Někteří se domnívají, že zavra-
žděný byl obchodní pomocník z Vídně.
= Král jedů. V Kansas City zemřel těchto dnu
Harry Beno, jenž byl po celé Americe znám pod
jménem »Král jedů«, poněvadž snesl zdánlivě beze
vší pohromy značné dávky strychninu, rulíku, otru-
šíku atd. Podivný tento dar jeho vyšel na jevo teprve
před šesti lety v Richmondu, Indiana, když beze vší
pohromy požil kusu chleba, prosyceného strychninem,
jenž byl položen do sklepa proti krysám. Později po-
řáda! pak veřejná představení v polykání jedůa
mimo to dával si zatloukati do lebky břebíky a za-
bodávati do těla jehly, aniž to mělo pro něj zlé
následky. Lékařům, kteří pozorovali Benovu tepnua
temperaturu po polykání jedů, byl »Král jedů« po-
vždy hádankou. Konečně však stal se Beno předce
jen obětí svého nebezpečného povolání, neboť smrt
jeho způsobena byla tím, že si dal do lebky vbod-
nout ševcovské šídlo. Zranění tím způsobené mělov
zápětí ochrnutí mozku.
Harry Beno
Benův
Beno
Vídeň
Kansas Cita
Amerika
Richmond
Indiana
8
article
= Madridští zloději. Z Madridu se oznamuje:
Zdejším zlodějům není již pranic svato. Ode dávna
byly jejich hrdinské činy dost nápadné. Tak na př.
před nějakou dobou, aniž byli dopadeni, ukradli ně-
kolik kilometrů drátu státního telegrafu v bezpro-
střední blízkosti hlavního města, pak zinek se střechy
jednoho zdejšího divadla a konečně bronzovou sochu
markýza de Pontejos, jež stála ve středu města na-
proti ministeriu vnitra. Těchto dnů byl vypleněn hřbitov,
nazvaný Cementario Patrircale na calle Magellanes
na předměstí Vallehermoso. Železná zábradlí, rakve,
mramorové desky, kříže, věnce, vásy, svícny, sochy
atd. ukradeny. Náhrobek slavného básníka Ouintana,
jenž se nalezá na tomto hřbitově, byl rovněž obrán
a bronzová socha básníkova a zlaté litery nápisu
pod ní byly ukradeny. Policii se podařilo zatknouti
hřbitovní zloděje. Jsou to pověstní tři lupiči z ře-
mesla, kteří se již ze svého zločinu vyznali.
Pontejos
Cementario Patrircale
Ouintan
Madrid
9
article
= Vzpoura na ostrově Samos. Přítel našeho li-
stu píše nám z Athén: Jak známo, stojí bohatý
ostrov Samos jen podle jména pod tureckou vládou,
která tam ve zvláštním táboře udržuje malou vojen-
skou posádku. V čele vlády stojí tak zvaný kníže se
svými ministry a sněmem, zvoleným na základě vše-
obecného volebního práva. Avšak, jak ze všeho vy-
svítá, nejde tato samostatnost obyvatelům k duhu a
dokazují každou chvíli, jako jejich bratři v Řecku, že
jsou k samosprávě neschopni. Každý z nich chce
býti ministrem, nebo alespoň poslancem a využitko-
vati svého postavení v osobní prospěch na útraty
trpasličího státu, při čemž od sultána jmenovaný kníže
i na své osobní prospěchy, jako dobrý vlastenec, neza-
pomíná a hledí co nejrychleji se obohatiti a pro případ,
že ho věrní poddaní z ostrova vyhodí, svou existenci tak
řečenými »úsporami« pojistiti. S tím jest vládnoucí
strana srozuměna vždy, ale za to opposice dělá tím
větší křik a dovolává se pomoci sultánovy. Tento-
kráte volala již dlouho marně o pomoc a proto orga-
nisovala na celém ostrově demonstrace, v jejichž
čele stojí tři poslanci, kteří několik let v tureckých
žalářích si odsloužili, poněvadž nečinili rozdílu
mezi vlastním a cizím majetkem, takže nabyli
pro ministerskou hodnost všelikých potřebných a žá-
Samos
Atény
Řecko
10
article
»Doufám, pane komandante, že nebudete musit če-
kati dlouho... Zažil jsem již horší přihody, nežli tu, již
včera jsem prožil.«
Komandant Tardin, stisknuv ještě jednou ruku agen-
tovu, vyšel z pokoje jeho.
Odcházeje vložil paní Rochemondové do ruky pět
set franků, aby mohla postarati se o nejlepší ošetřování
manžela svého.
Potom vskočiv do prvního povozu, kterýž venku
zastihl, dal se dovézti v největším trysku do ministerstva
vojenství.
Sotva že vstoupil opět do kanceláře svojí, tajemník
jeho Heugg již vyřizoval mu vzkaz načelníka generálního
štábu, generála Vinira.
Několik okamžiků na to uveden byl komandant
Tardin do pracovny generálovy, kdež dleli už plukovník
de Riverolles, prefekt policejní a náčelník služby bezpeč-
nostní.
Tardin
Rochemondová
Vinir
Riverolles
11
article
Na štěstí zeď byla také uvnitř schátralá a tvořila
přirozené tak schůdky také pro sestup dolů.
Slezl jsem tedy po ní.
Avšak v okamžiku tom zaslechl jsem slabý lomoz
s druhé strany obydlí.
Kdosi otevřel dvéře, vedoucí směrem k cestě.
Měl jsem nejvyšší čas položiti se podél zdi a viděl
jsem pana Siegfrieda, jak vstupuje do usedlosti.
Otevřel dvéře na perron a zavřel je za sebou.
Řekl jsem si:
»Dobrá! Jeden jest tu již! Přijdou tedy také
ostatní.«
I učinil jsem nové rozhodnutí.
Přelezl jsem opět zeď zevnitř ven a vzdálil jsem se.
Spěchal jsem plání až do Courbevoie; potřeboval
jsem k tomu deset minut pochodu.
Koupil jsem si pár bačkor, obul jsem si je n
botky své i zaujal jsem pozorovací místo zrovna naproti
usedlosti v příkopu.
Kolem čtvrt na devět přijel před usedlost kočárek
velmi elegantní; vrata otevřela se jakoby sama seboua
kočárek vjel dovnitř, aniž jsem mohl tak kohokoliv
spatřiti.
To mne velice mrzelo a sice vzhledem na kočího,
poněvadž pomyslil jsem, že kdybych znovu vlezl přes zed
dovnitř, kočí by mohl, prodlévaje na dvoře, spatřiti mne
a způsobiti poplach.
Přemýšlel jsem tedy o novém nějakém prostředku,
když nová osobnosť objevila se na cestě.
Nesla jakýsi cestovní vak kožený
Límec měla ohrnutý tak, že zakrýval jí obličej
Muž ten pe olížil se ke brance.
Zaprodáni nepřit
Siegfried
Courbevoie