1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 288. ze dne 22. října 1903.
3
article
= Zakázaná vědecká produkce. Z Karlsruhe se
oznamuje: Psycholog Leo Erichsen, jenž právě zde
mešká, uspořádal ve čtvrtek první svou produkci
»suggesce bez hypnosy«. Ku pokusům přihlásilo se
čtrnact pánů a dam. Dr. Erichsen dal jim návod
kterak soustředit myšlenky, načež počal pokusy s jed
nou z dam. Když tato dáma, jinak duševně úplně
svěží a úplně jasných myšlenek, na prohlášení expe-
rimentatora, že nezná svoje příjmení, vskutku se již
nedovedla upamatovat na svoje jméno, nařídil okresní
lékař dr. Battlehner, jenž byl na přednášku vyslán
okresním úřadem, že se v pokusech nesmí pokračo-
vat. Dr. Battlehner dovolával se ministerského naří
zení, jímž se veřejná představení hypnotické sug
gesce zakazují též v Badensku a setrval na svém
rozhodnutí, ačkoli p. Erichsen dokazoval, že toto
všeobecné ustanovení nemůže se týkat jeho pokusů.
jež koná bez hypnosy.
= Obratný poštovní zloděj. Z Londýna se ozna
muje: Na poštovní úřad v Picadily přišel jakýs pán,
žádaje »postal orders«, poštovní poukázky, jež se za
platí hotovými a jež možno u každého jiného poštov-
ního úřadu opět vyměnit za hotové. Dal si dát těchto
poukázek celkem za 15 1. st.. přepočítal je, vynda
pak tobolku a pravil: »Obávám se, že nebudu míti
dosti hotových peněz, abych je zaplatil.« — Mladá
poštovní úřadnice chtěla vzít poukázky zpět, ale ne
známý pravil: ». prosím, zde tento chek právě
stačí.« — Mladá dáma obrátila se tázavě ke své
představené, smí-li chek přijmout, ale když se ohlédla
opět po cizinci, aby mu chek vrátila, byl ten tami
s poukázkami. Jak později bylo zjištěno, vyměnil si
taškář poukázky ihned u nejbližšího poštovního
úřadu za hotové.
Erichsen
doktor
Battlehner
Karlsruhe
Badensko
Londýn
Picadit
4
article
= Svatý Ondřej okradl sedláky. Přítel našeho
listu píše nám z Athén: Jak známo, mají Řekové
zvláštního Pánaboha, který prý jest chytřejší než ten
obyčejný a nedá se ani obelhati ani ošiditi. Rozumi
se samo sebou, že Pánbůh ten má své vlastní svaté,
z nichž mnohý má pestrou minulost. Jednoho takého
poslal před několika měsíci na návštěvu do vesnice
Kosliva, kde se ve sklepě pastýře Skyrya ubytoval,
aniž by se dal někomu viděti. Toliko v noci prozra-
zoval šramot a temný hlas jeho přítomnost ve sklepě
a přilákal mnoho pobožných ovčiček, jež by byly
svatého Ondřeje rády viděly nebo slyšely, kdyby jim
to byl jeho hostitel dovolil. Pastýř prokázal tuto milost
jen svému příteli Jankovi, dovoliv mu naslouchatia
oznámiv mu při té příležitosti, že svatý Ondřej mu
udělá z padesáti drachem pět set. Třeba mu jen ode-
brati se o půlnoci do blízkého údolí a udělati tam na
jakéms kamenu křídou kříž a položiti naň padesát
drachem, načež musí se vzdáliti, když se po půlhodině
vrátí, nalezne desateronásobné peníze. Janko učinil,
jak mu jeho přítel poradil a pozoroval z dáli, jak se
bílý duch po jeho odchodu plížil ke kamenu a prováděl
tajemné posunky, načež zmizel. S tlukoucím srdcem
chvátal Janko zpět ke kamenu, na němž ležela nová
pětistovka národní banky řecké. Druhého dne byla
celá vesnice na nohou a každý prosil pastýře, by mu
vyžádal podobnou milost od svatého Ondřeje. Avšak
ten se dlouhý čas vzpíral, ale přijímal dary, slepice,
vejce, selata atd., jež mu sedláci nosili, by si ho zí-
skali, a jež v Athénách prodával. By však jeho věřící
spoluobčané neztratili trpělivosti a důvěry přemluvil
Ondřej
Řek
Janko
svatý Ondřej
Atény
Kosliva
blízký údolí
národní banka
5
article
svatého Ondřeje, by prokázal milost ještě dvěma se-
dlákům, kteří k témuž účelu uložili na označeném
místě menší částky peněz a nalezli desateronásobnou
sumu v zcela nových bankovkách. To musilo přesvěd-
čiti obyvatele celého okolí o zázraku a způsobilo ta-
kové pobouření, že Skyvy nemohl více odolati pros-
bám. Vyžádal si však, poněvadž mu nemožno tak často
svatého Ondřeje obtěžovati, by všichni sebrali peníze
dohromady, aby v ustanovenou noc jeden z nich je
donesl na určité, odlehlé místo. Všichni musili se i za-
vázati, že potom vystaví svatému Ondřeji kostela
ošatí popa. By rychle zbohatli, prodávali sedláci pole
a stáda za nepatrnou cenu, tajíce při tom účel před
cizími a sebrali tak několik tisíc drachem. V ustano-
vený den zvolili jednoho sedláka, ke kterému měli
důvěru, že jich neokrade, aby donesl o půlnoci peníze
na vzdálené místo a když odešel, čekali toužebně
v krěmách s popem, při čemž nešetřili v naději na
neočekávané bohatství vínem. Asi v jednu hodinu
po půlnoci přichvátal vyslaný posel zpět celý zděšen
a utrmácen a oznámil jim, že peníze, jež na označeném
místě uložil zmizely. Málem by ho byli roztrhali,
kdyby je byl pop neupozornil, by vyhledali Skyrya
a vyžádali si od něho vysvětlení. Běželi tedy k bytu
jeho, ale po pastýři nebylo ani stopy; ten se bezpo-
chyby prochází v Athénách se svatým Ondřejem a
čeká, až sedláci vystaví svatému nový kostel, načež
má světec tolik naděje jako pop na novou kutnu.
Ondřej
Skyva
Ondřej kostel
Skyrya
Atény
6
article
= Zasílání zmrzlých živých ryb. Americké listy
oznamují, že v Tacomě nechávají umělým způsobem
zmrznout živé ryby a v tomto stavu je zasílají na
východoamerické trhy, kdež ponenáhlým rozmrznutím
opět obživují. Mr. J. Parker Whitney ve své zprávě,
kterou podal na vyzvání státu Oregonu připomíná
že se mu podařilo, nechat ryby úplně zmrznout a vy-
dat je mrazu 12° C., aniž zahynuly. Při tom však při-
pomíná výslovně, že slunečné paprsky mají na zmrzlé
ryby účinek smrtelný. Nejlépe hodí se pro zmrzlé ryby,
zejmena choulostivější, obal sněhový, poněvadž ob-
sahuje mnohem více vzduchu než leď a odstraňuje
nebezpečí zadušení. Když není sníh po ruce, vyrábí
se chladícím strojem, jako ied. — Ostatně také na
některých rybářských výstavách evropských znázor-
něno bylo zasílání živých zmrzlých ryb, jenže sev
praxi dosud nejevilo ve značných rozměrech, jako
v Americe.
Mister
J Parker Whitney
Tacoma
Amerika
7
article
Zemřelí v Praze
Dne 14. října 1903: Rozšafných Celestina.
dcera sluhy, 12 roku, 1094. Slavíčková Anna, manželka
bankovního sluhy, 58 roků, 1503—II. Vaníček Jirí,
c. k. voj. vrchní účetní rada v. v., 69 roků, 360—II
Keilhauer Bedřich, mistr krejčovský, 72 roky, 370—II
Jiříkova Anna, dcera dělníka, 21/2 měsíce, 200—II
Novotný Ferdinand, syn jircháře, 5 měsíců, 613—VII
Vápenkova Jarmila, dcera zednického mistra, 3 neděle,
235—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Kou-
bová Marie, nádennice, 60 roků. Kramář Josef, kočí,
71 rok. Míčová Marie, dělnice, 63 roky. Strnad Frant.,
podsudní, 45 roků. — U Milosrdných bratří:
Bauer Vilém, soukromý úřadník, 74 roky. — U Milo-
srdných sester: Ryklová Viktorie, manželka ná-
denníka, 64 roky. Velebilová Marie, prodavačka, 77r.
Mourek Vojtěch, mosazník, 29 roků. — V městském
chorobinci: Hohlfeid Josef, 14 roků.
Dne 15. října 1903: Höfrová Josefa, býv. po-
sluhovačka, 67 roků, 104—I. Teveles Samuel, deštní-
kář, 44 roky, 803—II. Korejs František, horní inženýr,
Celestin
Anna
Vaníček Jirí
Josef
Marie
Strnad
Velebilová
Mourek Vojtěch
Teveles
Korejs
Praha
II Keilhauer Bedřich
II Novotná Ferdinand
Vápenkov Jarmil
Höfrová Josef
Jiříkův Anno
Koubová Marie
Bauer Vilém
U Mila
Ryklová Viktoria
Hohlfeid Josef
8
article
47 roků, 595—III. Lepšova Růžena, dcera řezníka,
3 roky, 772—VII. — Vevšeobecné nemocnici:
Hlináková Marie, manželka dělníka, 40 roků. Hudek
P., dělník, 18 roků. Pichová Dorota, vdova po c. k
notáři, 53 roky.
Lepšův
Růžena
Hudek
Pichová
Hlináková Marie
dělník
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek dne 22. října.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
4. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
ARK.
Zpěvohra o třech dějstvích. Složil Zdeněk Fibich.
Text napsala Anežka Schulzova. Dirigent Karel Ko-
vařovic. Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Kníže Přemysl, V. Viktorin. Ctirad, vladyka
B. Pták. Vitoraz, žrec, V. Kliment. Vlasta, Šárka, Li-
bina, Svatava, Mlada, Radka, Hosta, Častava,
děvy rady Libušiny, M. Klánová, Růž. Maturová,
M Kubátova, K. Fabiánová, V. Hájková, G. Hor-
vátova, A. Archlebová, Hel. z Towarnických. Kmeti,
leši, vladykové, žreci, děvy, zajaté ženy, zjevy po-
bitých děv. — Místo děje: I. dějství v obětním háji
blíže Vyšehradu. II. dějství v lese blíže Děvína. III.
dějství v skalnatém údolí na levém břehu Vltavy. —
Doba po smrti kněžny Libuše.
Po prvním dějství přestávka.
Konec po 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Fibich
Schulzův
ko
Krössing
Přemysl
V Viktorin
Ctirad
Pták
Vlasta
Šárek
Svatava
Mlada
Radek
Častava
Libušin
M Klánová
Růža
Maturová
Kubátův
K Fabiánová
V Hájková
A Archlebová
Kmeť
Libuše
Vitoraz
Děvín
Vltava
Hela
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 22. října.
Po čtvrté: Chňap, Lap, Šnůra.
Velká fantastická výpravná fraška se zpěvy o 7 obr.
Dle Endena napsal J. J. Kolár. Režisér F. Šípek.
Dirigent E. Starý.
Konec o 1/210. hodině.
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch sl. J. Hadrbolcovy.
Giroflé-Giroflá.
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali A. Vanloo
a E. Letterier. Přeložil B. Peška. Hudbu složil Ch.
Lecocque. Režisér Josef Kubík. Dirigent V. Soukup.
Lap
Enden
Kolár
F Šípek
E Stará
J Hadrbolcův
E Letterier
B Pešek
Ch
Kubík
V Soukup
Praha
lidový divadlo
Palacký most
12
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
Ve čtvrtek 22. října.
Smíchov
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek 22. října.
5. hra v předplacení (čtvrteční).
Ve jménu zákona! (Le bon juge.)
Fraška o 3 jednáních od A. Bissona (autora »Kon-
trolora spacích vagonů«). Přeložil a scenoval V. Tá-
borský.
Začátek o 7. hod
Fraško
A Bisson
V Tá
Smíchov
Švandův divadlo
Kon
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vinehradeoh.
Pištěkovo lidové divadlo vinehradeoh.
na Král.
Ve čtvrtek 22. října.
Začátek o 7. hod.
Zejtra ve prospěch pana G. Pracného:
Sever proti Jihu.
Obraz ze života amerického o 5 jednáních od W
Gilletea.
Král
G Pracný
W Gillete
Pištěkův lidový divadlo
15
article
»Čemu se smějete?...« tázal se Macek. »Přece
my, cokoliv jsme kdy podepsali, musili jsme vždycky platit,
ať na školu, ať na obec .. .«
»Soudí, jako všichni opilci!...« ozval se kdosi.
Grzyb pokračoval:
»Kmotr Matěj myslí obyčejně, jako takový, co si
hlavu zatemnil, ale pověděl moudré slovo. Já také radím
vám, abyste nepodpisovali, ale čekali, neboť kdo čeká,
bere víc. Vzpomeňte si, jakou jste chtěli učinit smlouvu
s dědicem před pěti lety? Prosili jste tehda po jitru na
usedlost, ale on nedal. O dvě leta později dával po dvou
jitrech a dnes po třech . . .«
»Kdo pak by se shodnul na tři!...« ozval se
jakýs hlas.
»Ať dá čtyry, pak ustoupím...«
»I pět je málo .. .«
Na druhém konci jizby ozval se kdos jiný.
»Milí lidé! zdá se mi, že Josef nemá pravdu ...«
»Oho!.. .«
»Proč pak?«
»Eh, proč pak?... Proto že to, co je moje, je
moje a co není moje, není moje. Pravda, že nám co rok
víc nabízí, ale kdo ví, zdali by za rok dal i jen po třech
jitrech? Dědic povoluje, protože chce prodat les, ale
kdyby les shořel, anebo on všechno panství prodal, tu
někdo nový třeba ničeho nedá. Josefovi se dobře radí:
»Čekejte!« neboť má třicet jiter půdy. Ale my, na které
se dostalo deset jiter půdy a jsou tu ještě dorostlé děti,
nemáme je čím podělit. Což pak mám poslat svého hocha
do lesa, aby jedl lišky? Jemu je třeba půdy a cha-
lupy ...«
Matěj
Josef
Dědice
16
article
Chlap přistoupil k nalévárně a vzal sklenku.
»Macku!... Matěji!« prosila ho žená, »vzpa-
matuj se . . .«
»Nu... tu máš... pí)!...« odpověděl muž, tiskna
jí sklenku do ruky.
»Podívejte se!...« obrátila se žena k sousedům.
»Já ho napomínám, aby nepil a on mne častuje ! . . .«
»Když vás častuje, tak pijte!« radil jí kdosi.
»Arci že vypiju. Což?... mám to vylít, když je
to zaplaceno? . . .«
V jiné skupině nalezal se chlapík vlasatý s očima
červenýma jako králík. U něho stála žena, častujíc ho
zbytkem vodky ze své sklenky.
»Dávno už vám tak na oči padlo?« ptal se ho
soused ve vyšívané haleně.
»Bude tomu as pátý den,« odpověděl.
»Není pravda,« opravovala žena, »příští středu to
bude týden.«
»Děláte si něco?« tázal se chlapík v čapce.
»I... i... to je dělání...« počal vlasatý.
»Co chceš, když tomu nerozumíš?« přerušila ho
žena. »V pátek mu ovčák zasypal oči prachem, ale jen
jednou a příští pátek chce mu víčka mazat kolomazí . . .«
»Pomohlo vám to?«
»Pálilo mne to jak oheň a vyhánělo hnis, ale zdá
se mi, že je hůř...«
»Ty hlupáku!« odpověděla žena. »Jen když ti to
vypálilo a vyhnalo hnis, už to je lepší. Ale kdyby ti hnis
zůstal v očích, ještě bys oslepl.«
U hlavního stolu sedlák v botách z nenatřené kůže
nalehal na lysého chlapa s pěknou tváři, ozdobenou
dlouhými sivými vousy.
Andělka
Macek
Matěj