2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. května 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí sei
v Praze v administraei
na něsit
ntrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáško
na nlsle
na uvt ieta . . . . 7 K 50h
ve filialkácht
2 K 9on
z1 uěsle . . . . . .
Poštou:
sa naěsſe
na čtvrt lela
s drojí zlsilkoa
s nie
nr leta . . . . k soi
Praha
5
article
Dnešuí číslo pro Prahu je o 14 stranách.
Dnešuí číslo pro Prahu je o 14 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
13. května t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Paříže, 11. května. (C.-B) Dopi-
sovatel »Matinu« v Petrohradě sdě-
luje, že koluje tam pověsť, dle níž
v prásmyku molienském byla sve-
dena bitva mezi Rusy a Japonei
pod generálem Kurokem. Rusové
utrpěli prý opět porážku a těžké
ztráty. Generál Zasulič jest prý
mezi mrtvými (?).
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně4.
Dop
Matin
Kurok
Rus
Zasulič
Paříž
Petrohrad
7
article
Projev poslanců českých.
Projev poslanců českých.
(Zvláštní telegram »Nár. Listů«
Klub svobodomyslných poslanců českých
ve své poslední schůzi konstatoval se zadost-
učiněním, že všechno úsilí, zlomiti českou ob-
strukci, zůstalo marným a bozúspěšným. Naopak,
uzavřením pevného svazku se Slovanskou
svezou, jakož i věrnou součinností pokrokových
Slovinců a Rusínů, obstrukce slovanská stala
se tak mohutnou a nepřemožitelnou, že nikdo již
ani nepomýšlel na její zdolání. Čeští poslanci
s díkem a vděčností vzpomínají věrné pomoci
sbratřených klubů slovanských.
České poselstvo neuzavírá se poznání, že
nynější stav věcí těžec ohrožuje životní zájmy
národů rakouských, ale všechnu zodpovědnost
za nesnesitelné tyto poměry svaliti musí na ty.
Rusín
8
article
kteří českému národu a národům slovanským
vůbec odpírají právo a spravedlnost, zákonem
slavnostně jim zaručené. Hlavním a předním
vinníkem poměrů nynějších jest jedině vláda
která odpírá plniti platné zákony o rovnopráv-
nesti v zemích českých, tatáž vláda, která ne-
váhá proti právu a zákonu na příkaz Všeněmců
očisťovat tak zvané uzavřené územi od úřadníků
českých a pracovati tak k uskutečnění plánůa
zámyslů, ohrožujíeích způsobem nejnebezpeč-
nějším celistvost a neodvislost říše. Vláda jestto
také, která jest největším odpůrcem uspořádání
poměrů v parlamentu. Vláda jest největším od-
půrcem opravy jednacího řádu, poněvadž boji
se, že by spořádaný parlament ani chvíli ne-
ztrpěl vlády, jako jest nynější, vláda jest to
ktorá svými orgány nabádá Němce, aby nevzdá-
vali se výhody možnosti obstrukce, vláda jest
to, která každý zárodek smířlivé nálady dusí
poněvadž bojí se smíření národů. Jediným ci-
lem vlády jest sebezachování bez ohledu na
stát, na jeho budoucnost a prostředkem k tomu
jest soustavné klamání veřejného mínění, jakého
posud nebylo. Bez této korrupce nebylo by
možno, aby se udržela vláda, jejíž jediným úto-
čištěm jest paragraf 14. Vláda, která se přiznati
musila, že velká její zákonodárná akce, týkající
se alpských dráh, jest přímo úžasným důkazem
lakové lhostejnosti a povrchnosti a takovým
hřišným plýtváním státního jmění, jakého se
dlouho již žádná vláda nedopustila. Finance
státní jsou na pokraji chronického doficitu, ve-
řejná správa jest desorganisována, důvěra ve
spravedlnost a bezpečnost právní v zemích če-
ských zviklánay nejvážnější otázky státní: ra-
kousko-uherské vyrovnání, celní tarif a smlouvy
Němec
9
article
obchodní jsou nevyřízeny a není vyhlídky, že
by mohly býti vyřízeny bez poškození životních
zájmů této poloviny říše, poněvadž vláda chceje
provésti jen paragrafem 14., bojíc se, že by
v parlamentě pro ně většiny nenašla — na všech
stranách přímo hrozivý hospodářský a politický
úpadek říše, který naplniti musí každého nej-
vážnějšími obavami pro budouenost, komu na
zachování její záleží.
Boj proti vládě, která vším tím předovšímje
vinna, jest vlasteneckou povinností. Čeští po-
slanci rádí by přispěli k uzdravění neudržitel-
ných těchto poměrů národním smírem v českých
zemích. Český národ není smířlivý pouze slovy.
nýbrž skutky: svými požadavky, poněvadž ne-
chce žádných privilejí, žádného nadpráví, jen
pectivé provedení rovnoprávnosti. Také češt
poslanci projevili ochotu, jednat o krajském zří-
zení, ale loyálně a otevřeně prohlašují předem.
že nedopustí, aby zřízením krajským ztenčena
byla jazyková práva národnostních menšinv
celém království, jednomu nebo druhému ná-
rodu přináležejících.
Není to ani malicherný vzdor, ani neroz
vážná umíněnost, která velí českým poslancům
žádat bez ohledu na jednání o smír český, vni
terní jazyk úřadní a universitu na Moravě —
není to neoprávněné požadování jakéhosi prae-
cipua, nýbrž přímo podmínka zdárného jednán
o smír od národa k národu. Obě věci, jak vni
terní jazyk doma, u sebe a nad to ještě v če-
ských okresech, tak nadbytek universit
univerzita na Morava
10
article
Němci mají. Ze souboru otázek, které tvoří před
mět jednání o smír v Čechách, dostalo se přízni
vého vyřízení jedné z hlavních: zastoupení
kurii velkostatkářské na sněmu českém, Něm-
cům již jednostranně a bez náhrady. Němci tedy
dávno jsou v držení většího praecipua, než ja
kého kdy Čechové se domáhali a čeští poslanei
nemohou dopustit, aby eventuální jednání o
smír stěžováno bylo nerovnocenností obou kom-
pasciscentů, poněvadž jen rovnoprávný s rovno-
právným může uzavříti pevný, trvalý smír. Za-
vedení vniterního jazyka úřadního, který skor
po tři léta byl v úřadech v užíváni a osvědči
se jako znamenitý prostředek ke zlepšení veřejne
správy, stejně jako zřízení české university na
Němec
Čecho
Čechy
Německo
11
article
Moravě jest povinností vlády. Vyplněním těchto
dvou požadavků českého národa zjednána by
byla nálada pro dohodu za podmínek vzájem-
ného, pokojného spolužiti obou národů v če-
ských zemích. Jest tedy nepopiratelno, že k do-
sažení lepších poměrů v říši je především po-
třebí energické a spravedlivé vlády, jest potřeb
vlády, která by mluvila pravdu, jejíž slovům by
mežno bylo věřit, vlády, která by chtěla za
chrániti ne sebe, nýbrž stát před hrozicimi po
hromami, vlády, která by plnění zákona a ko-
nání spravedlnosti k národům nečinila závislým
na povolení kterékoli politické strany, vlády
která by nebála se uspořádaných poměrů parla
mentních a nechtěla loviti jen v kalných vodách
České poselstvo vždycky ochotno jest po-
dati ruku ke spravedlivému spořádání politi-
ckých poměrů v zemích českých a v parlamentu
ale zároveň také odhodláno jest neustati v boj
proti vládě, která vítězstvi německé obstrukce
činiti chce trvalým a která plnění svých zákon-
ných povinnosti odvislým činí na svolení něme-
cké menšiny. Vládě, která konati bude právo
spravedlnost, neohlížejíc se ani na pravo, ani na
levo, vládě poctivé, pravdomluvné a spravedlivé
žádnou českou stranou překážky činěny nebudou
Morava
12
article
Za říšskou radou.
Za říšskou radou.
Máme psáti již dnes nekrolog odročené radě
říšské, odročené prý až do pozdního podzimu?
Probírámeli se hlasy z německého tábora, ne-
nalezáme než vynuceně skuhravé a plačtivé
nářky, upomínající na řemeslné účastnice
každého pohřbu, kteréž tentokráte jen tím se
odlišují, že o zdánlivé či skutečné mrtvole ne-
dovedou pověděti ani jedinou opravdovou zá-
sluhu z její činnosti. Horší účasti se ani nemohla
odročená rada říšská dočkati. Odročení jej
stalo se způsobem tak pokořujícím, že již tatc
forma sama o sobě každému hlásá, jak málo-
mocným a bezvýznamným sborem se stala kor
porace, jež nese pyšný název parlamentu ra-
kouského. A může-li co ještě zvýšiti toto po-
znání, jest to naprostá lhostejnost, s nižl oby
vatelstvo událost tuto přijalo.
Výkonný výbor sdružených stran něme-
ckých pociťuje patrně trpké výčitky svědomí, že
takovýto stav jest přímým násled-
kem vítězné německé obstrukee,
jež vynutila si na vládě pokoření bývalé většiny
sněmovny, jež zpupně jí diktovala porušení rov-
ného práva národa a jazyka českého a vložila
na vládu jho svého protizákonného vela. Vý-
konný výbor německý s hrůzou postihuje, že
zbujnělý nájezd německý na samy základy
ústavnosti byl zároveň smrtící ranou, ústrojí par-
lamentnímu zasazenou, jež ochromila všecky
jeho tvůrčí síly, a učinila z něho mrzáka, jemuž
skutečná smrť stane se vitaným osvobozením.
Proto přeplněno jest osvědčení výkonného
výboru německého jednak dlouhou řadou uji-
štění, jaká měli němečtí poslanci dobrá přání
nikoliv snad napraviti bezpráví, na právech na-
šeho národa spáchané, ale zachovati a podržeti
nezkrácenou kořisť, již svou obstrukcise
zmocnili.
13
article
Ovšem této vlastní příčiny úpadku parla-
mentu se nedotýkají ani slovem, za to po způ-
sebu všech postižených při činu neostýchají se
volati, že my zlí Čechové jsme vinni, že Něme
nejsou s to jak náleží ztráviti uchvácené sousto.
tak že i s říšskou radou se octli v bezútěšném
stavu. Německý výkonný výbor nedovede ukázat
ani na jediný opravdový skutek, jímž by byl
přispěli němečtí poslanci k opravdovému sbl
žení, a jak vypadala jejich dobrá vůle při smiřo-
vacích pokusech polských, o tom jsme tyto dny
podali doklad citátem oněch zvrácených
informací a překroucených fakt
jež dodali polským časopisům ja-
kožto domnělý obraz poměrů če-
sko-německýcihl
Osvědčení poslanců českých, v čele listu
našeho dnes uveřejněné, všestranně vyličuje
pravý stav poměrů vídoňských, a proto se tuto
omezíme na ony dalši části projevu německého
výkonného výboru, jež prozrazují německé
obavy do budouenosti Pritom nemůžeme ne-
konstatovati, že vedle „Vaterl.“, jak jsme jit
včera zaznamonali, i „Reichswehr“ poukazuje
na neupřimnost německé omluvy úplného fiaska
činnosti rady říšské, vytýkaje, že „byli Če-
chové německou obstrukcí poško-
zeni ve své národní državě.
Čecho
Nout
Vaterl
14
article
Stejně neupřímně, jako v části, nám Če-
chům věnované, vede si projev německého vý-
konného výboru i ve svém dalším obsahu. Tváří
se, jakoby Němeům zvláště na tom záleželo,
aby způsobem parlamentním konečně se vyřídile
rakousko-uherské vyrovnání a obchodní smlouvy
s cizinou, při čemž chtějí vzbuditi zdání, že
jsou proti tomu, aby se užilo čl. 14. pro vyřízen
těchto záležitosti.
Ale nehledě k tomu, že Němci svého času
svou obstrukcí zmařili sami parlamentní vyřizen
jejich, ani za své nynější výsadní a vládou
hýčkané posice nikdy žádná jejich strana ne-
učinila nijakého závazného prohlášení, že bude
úmluvy ony hájiti a zastávati. A i v nynějším
svém prohlášení výkonný výbor německý obratně
se vyhýbá každému závaznému slovu.
Nejde tedy německému výkonnému výboru ani
nyní o to, aby opravdově se podjal akce proti
čl. 14. a umožnil soustředění v šech parlament
ních sil k tomuto úkolu. On chce prostě učiniii
nahoru dobrý dojem, a nechce před svými volič
vzíti na sebe ani stín odpovědnosti.
Stejně neupřímné jest místo německého
projevu, kdež mluví se o možnosti mimořádných
opatření „vně rámce ústavy“, t. j. o ab-
solutišmu. Pravíť: „Musíme v této vážné hodině
nezastřeně připustiti, nepodaří-li se brzy posta-
viti opět náš veřejný život na zdravé základy
zabezpečiti pravidelnou činnost parlamentu, že
stále se šířící mínění, že bude ozdravení našich
státních zmatků možné jedině prostředky, kteréž
leží mimo parlament a ústavu.
vzroste na nebozpočnou a neodolatelnou moc.
jež se konečně může státi i rozhodujícím pr
vývoj událostí.
Němec
15
article
Němci tedy jsou si toho jasně vědomi, jake
neústavní následky bude míti jejich neústupnost
jejich tvrdošijné držení neoprávněné kořisti, je-
jich vyvyšování se nad ostatní národy a jejich
práva, oni vědí dále, že to způsobí další sesílen
druhé poloviny soustátí, že to bude míti za ná-
sledek použití čl. 14. i pro vyrovnání s Uhram
i pro úpravu obchodních smluv s cizinou, to
vše Němci dobře vědí, ale přece neostýchají se
tvrditi — oni že nemají na takovémto smutném
vývoji nijaké viny.
Kdo nemůže neviděti, že jeho nájezdn
práva ostatních národů dovedl k takovýmto kon
cům, ten nesmí deklamovati o své dobré vůli
ten píše obžalobu na sebe sama, ten prostě
hlásá: já stavím se nad zájmy celku, nad zájen
státu, já nemám nijakého smyslu pro živo
opravdu ústavní, já jsem sám vtělený absolu
tism, a já podnikám vše, aby éra absolutismu
aby opatření, „ležící mimo ústavu a parla
ment“, se stala nezbytnými a nevyhnutelnými
Ne, páni Němci, tentokráte připadne a ji
připadl úkol hrobařů ústavnosti jen a jedině
vám samotným
Němec
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 11. května.
K volbě předsedy Spojených států.
Demokratická strana Unie jest ještě dalek
vší sjednocenosti v příčině kandidáta pro listo
padovou volbu Unie. Ač — jak se zdá — vět
šina delegátů strany přeje kandidatuře Pastre
rově, pokračuje vydavatel Hearst úsilně v kan
didaluře své. Bryan ho nyní podporuje zcela
nepokrytě. Hearstova matka věnovala znovu i
mil), doll. pro volební fond synův. Jest možno.
že při této nesmiřitelné téměř soupeřivosti obou
soků těchto na konec bude, aby uniklo se boj
tak vášnivému, kandidatura Clevelandova. Také
ta neměla by ale proti Rooseveltovi valných
čak, zvláště když Cleveland v posledních letecl
svého presidentství velmi na dřívější své popu-
laritě byl pozbyl.
Anglický postup proti Lhasse.
Postup anglické výpravy tibetské proti hlav
nímu městu Lhasse, jest dle »Daily Mailu« věc
rozhodnutou. Připravy k tomu se již konají.
Angličané odůvodňují to houževnatým odporen
Tibeťanů proti všelikému vyjednávání. V pravdě
ale rozhodnutí anglické vyplynulo z nepřízni
vých pro Rusy události ve východní Asii.
K povstání hererskému.
Generál Trotha odebere se do jižní Afriky
se štábem velice rozsáhlým. Přidělen mu bude
Hearst
Hearstův
Roosevelt
Angličan
Tibeťan
Rus
Troth
Praha
spojený stát
Bryan
Cleveland
Lhass
Asie
jižní Afrika
Unia
Daily Maila
17
article
v drobném prodeji:
ranní čilo o sobě . . . za 8 b
odpoladai
.. . . za 2h
Ve filialkách na venkově-
ranní číslo, . . . . . . . 10
od pelední
. . . . . . . 3b
Inserá t
plati e hotové rapřed.
Přsdplseení a inserty pelšímá dmini-
strace v Mlarianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rrěsken
tiskárna n ezpedice , Národních Listi“
Rukopisy se nevracsji
Mlarianský ulice
národní List
18
article
i geograf, professor Richthofen. Jak veliký bude
Trothův štáb, vysvítá z toho, že pro něj určeno
jest 300 koní.
Okázalejší a parádnější bude
tedy nyní německá výprava, zda ale vílěznější,
ilužno ještě velice pochybovat
Papež Loubetovi.
Pařížská »Patrie« otiskuje list papeže
Pia X. presidentu Loubetovi. List
datován jest ze dne 28. m. m. Papež projevuje
v dopisu trpkost, kterouž vzbudíla v něm ná-
vštěva Loubetova v Římě a žádá na konec pře-
sidenta, jejž zove mnohomilovaným synem, by
užil vlivu svého k zachování starých smluv
mezi Francif a Vatikánem. List jest spolupode-
psán tajemníkem papežské stolice Merrým del
Val. Vládní listy francouzské označují list ten
jakožto apokryf!
Podle římského sdělení berlínského »Local-
Anz.« konalo se ve Vatikánu shromáždění z
předsednictví Rampollova, jehož se zúčastni
kardinálové Vincenta, Serafino Vanutelli, Oreglia,
Steinhuber, Satolli, Vives, Taliani, Agliardi,
Ferrata, Cavagnis i Merry del Val. Shromáždění
zabývalo se otázkou zachování neb zrušení
nynějšího poměru ke Francii. Má se učiniti po-
slední pokus, by se dospělo k nějakému modu
vivendi.
Richthofen
Pius
Loubet
Papež
Vincent
Steinhuber
Satolli
Vives
Taliani
Agliardi
Řím
Vatikán
Francie
Patria
Merrý del Val
Serafin Vanutelli
LocalAnza
19
article
Všestudentská slavnost v květnu 1904.
Všestudentská slavnost v květnu 1904.
Dnes ve čtvrtek koná se o 10. hod. plenární
schůze zábavního odboru (všech tří sekcí) v Kle-
mentinu č. II.
Na úterní schůzi zvolen byl slavnostní ubylovach
odbor, v němž zasedají koll. MUDr. Kafka, Bukovský
inž. Švágr, Dobruský, A. Hrabák, Korselt, Paul, Mar-
Pštross, Setunský, Slaré, Šejd a E. Veselý.
Výbor tento vyzývá všechny, kdož ovládají ně-
který cízí jazyk, aby laskavě nabídli svých služeb
a znalostí pro slavnostní dny ku provádění, informaci
a tlumočnictví cizích hostí, kteří do Prahy zavítají,
a oznámili to ústřední kanceláři „u Choděrů“
Dále appeliuje výbor na české obyvatelstvo Prahy,
aby poskytováním noclehů a pohostění usnadnilo práci
a starosti s ubytováním
Přihlášky s udáním bližších disposic nechť zaslány
jsou rovněž do ústřední kanceláře.
Některé přední rodiny samy se již přihlásilya
vezmou si na starost mnoho studentů, kteří se slav-
ností zůčastní jako hosté. Akademikové francouzští
ubytováni budou v hotelu „U saského dvora“
„Ubytovací odbor“ bude mítí schůzi v pátek dne
13. května o 5. hodině odpol. „u Choděrů“ v kance-
láři slavnosti.
Kafka
Švágr
Dobruský
A Hrabák
Korselt
Paul
Setunský
Slarý
Šejd
E Veselá
Choděra
kla
Mar
Pštross
Praha
Bukovský Ing
20
article
Vzhledém k mnoha žádostem, s různých stran
projeveným, bude nutno změniti disposice v příčině
manifestační schůze všestudentské, proponované na
nedělní dopoledne dne 29. května. Schůze tato bud
se patrně konati již den před lím, t. j. v sobotu a to
o 2. hod. odpol. v Národním domě, poněvadž by
v neděli nebylo lze, v případě, že by se schůze pro-
dloužila, dodržeti stanovenou časnou hodinu k seřazení
odpoledního průvodu.
V neděli konány budou schůze důvěrné a odbo
rové, případně projektovaný sjezd okrašlovacích spol-
ků a lázeňských sdružení, čímž vším by mohla býti
rušena jednotnost schůze všestudentské, jež musí býti
jednostejným manifestačním projevem českého stu-
dentstva a veřejnosti pro nezbytné kulturní požadavky
celého národa.
Tato schůze bude stěžejným bodem vážné části
slavnosti a pořadatelstvo doufá pevně, že nebude ru-
šena žádným projevem, jenž by mohl býti důstojnému
významu jejímu na úkor
Schůze zúčastní se všichni hosté a deputace, aby
tak svou přítomností projevili solidaritu se spravedli-
vými nášimi požadávký
Informační článek o letošní všestudentské slav-
nosti bude rozeslán všem čelným listům zahraničním
Slavnostní představení „Jana Husa
v Národním divadle, při němž účinkovati bude vý-
hradně naše čacké studentstvo, budí i mimo Prahu
všeobecný zájem, jak z přečetných přihlášek jesk
zřejmo. Toto úchvatné drama Tylovo, stíženo dřív
po 30 let kletbou censury, uvedeno bude 28. května
našim studentstvem poprvé na scénu Národního di-
Hus
Tylův
Praha
národní dům
národní divadlo
národní di
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Manýrou Nerudovskou.*)
V Praze, dne .. . . 1894
Už jsem z toho zoufalý — — —
Od Nového roku hledám a hledám, jednoho
krámu zlatnického, jednoho výkladu galanter
ního, jednoho závodu ozdobnického jsem nevy-
nechal, Prahu jsem prochodil ve všech osmi
čtvrtích, prolezl všechna její předměstí, byl jsem
až i v Dejvicích — běhám a běhám, div si nohy
neuběhám, poptávám se až do vysílení výřeč-
nosti, a nic — nikde nic! A přece . ..
Já vím: Nevyjadřuji se dost jasně, ba vy-
jadřuji se dokonce i záhadně, ale to vše jen ná-
sledkem té zoufalé únavy. Ostatně můj čtenái
mne chápe, můj čtenář není člověk zanedba-
ného vychování, jemuž bych musil po příslo-
večné lopatě... Můj čtenář — jak přisadím
péro k papíru — už si řekne: „Aha! Teď to
přijde...!“ — Co přijde: — No: To —
tento — — o tom — o těch — — — ano;
O těch plivátkách . ..
Věc, uznaně potřebná, ale toho názvu
Toho názvu!! — Dnes jsme přece již z litera-
tury nejvíce naturalistické venku, člověk při
pejmenováni věcíi mimoděk vzpomeno na účel,a
ten — jen si to povězme upřímně! — není ale
docela nie pěkný..
Dobře jste děli! Nelíbí se mi taky, nelibí.
ač nejsem povahami docela nic příbuzen ruso-
vlasé miss, tolik rozněžnělé, že omdlévá už př
pouhém zaslechnutí slova „koleno“ nebo „ko-
šilo“. —
Plivátko! — Ohavné slovo, opravdu! Ne-
užívejme ho, když uráží naši krasochuť! Opatřme
si náhradu! Nelze-li z pramene domácího, roz-
množmež své bohatství jazykové výpůjčkou z ci-
ziny! Ono sice u souseda „nechvalno iskat
pravdu“, ale podle nauk práva mezinárodního
dnes nelze se obejíti beze vzájemných styků
s cizinou, sprostředkujících výměnu statkův,
nejen hmotných, ale i kulturních; jsou přím
nutností diktovány.
*) Ze soutěže feuilletono.
Praha
Dejvice
22
article
Skytá-li se nám tedy cizina celým bohat
stvím svých terminů ku použití, terminů vybrou-
šenějších, pružnějších a vždycky než ty - které
naše lahodnějších, kdykoli by se hlásilov
češtině to - ono slovo výrazné, věc příliš
přesně a nepochybně označující: Pryč s níml
Zní beztoho vždy takovým nelibým zvukem, že
jiného nezaslouži. Nahraďme a nahražujme, do-
kud síly stačí! Pro nějaké to „plivátko“ čert
národ nevezme. Jak mluvíme, je věci jedině našt
a našeho svědomí; nikdo není nucen nám roz-
uměti, nerozumi-li však, ať neříká, že mluvíme
volapůkem a ne češtinou, a sám tak nedokazuje
že nemá o našem moderním vývoji ani potuchy
že je nevzdělaný blb, rozumite!.
A protože je vyznamenání takovým titulem
příliš vzáeno, aby každý z nás prostičkých, ma-
lých lidí českého světa, mohl a směl na ně činiti
nároky — „A víte: S něčím takovým nám ne-
přicházejte; my jsme demokraté, a co je to ta-
kový „komerční“ — „eisařský“ — „vládní“
rada? Co? Prázdný, neživný titul. Na nás může
působit teprve rada „dvorní nebo „tajný“ l
Snad jste pochopili!!“ — budeme přesné a
srozumitelné domácí výrazy nahražovat, trvale
a s píli následováníhodnou nahražovát cizími a
néně srozumitelnými. Od čeho pak jsou slov-
níky?! A knihkupei a nakladatelé chtějí taky
denně popít nějakou plzeňskou, v létě se koupat
v mořských lázních a v masopustě tancovat!!
23
article
Pryč tedy s domácím naším „plivátkem“! Fran-
couzové říkají „erachoir“, nad Francouze vezdy
ještě vynikavější Němci mají „Spucknapí“
Angličané „spitting-box“, Vlaši „sputtaechiera“
a ve své kultuře zvláště rázovitý národ Pražanů
„špukastle
My, jako váleční spojenci, přidržíme se
Francouzů. Ve spojených armádách je jednoty
řeči nezbytně třeba; jen se podívejme do Uher
A potom taky k vůli důslednosti; už jsme od
Francouzů leccos pochytili k zastření svých ná-
rodně jazykových bodrostí. Mluvíme o „cul de
Paris“ bez jakéhokoli uzardění, jež by jistě za-
lilo něhou svou hebké líčko našich krasavie
kdyby měly po česku dobře říci — tento — —
no, no: vždyť já už se pamatuji! — hovoříme
za rozkošnietví hostiny právě při dessertu
o „pot de chambre“ stejně klidně jako o vin-
ném poháru umělecky provedeném, staré české
práce sklářské — navykneme si bez potíže i na
„erachoir“ místo „plivát — —“
Opravdu: Převaluje se mi teď to slovo na
jazyku jako nemaštěný škubánek. Ovšem teprve
od vydání povědomého magistrátního zákazu.
Ejhle, moc zákonů, toho posvátného výronu vůle
vyšší, velebnější, vůle dokonalé! Tady člověk
teprve cíti, jak jest malým, bezmocným, nicot-
ným! Otcové města kážou, a národu se chce na-
jednou tolik plivat, ale tolik...! A — neplivne
— neplivne, třeba věděl, že magistrát tu byl jen
ubohým nástrojem, řízeným skrytou rukou,
třeba znal, že pravým strůjeem je naše — uctivé
se třikrát ukloňte! Tak, zcela dobře! — je naše
nejmilostivější vláda, jíž časté projevy všeobecné
naší spokojenosti s jejími úmysly i skutky v télo
formě počaly už nudit — veřejně neplivne.
Fran
Francouz
Němec
Angličan
Vlach
Pražan
Paris
Uhry
24
article
Skomplotovanému s ni panu městskému
fysikovi všechna čest; úklad se mu povedl do-
konale. Tak dlouho jej mouchy zlobily, tak
dlouho je měl v hlavě, tak dlouho bojoval proti
jejich zhoubné činnosti, roznášející otravu tuber-
kulosních bacillů do všech stran, až mu vláda
pomohla zvítězit, nad námi zvítězit. A to je
pak český člověk, to je pak Mladočech, to je
svobodomyslník! Smlouvá se s vládou prot
svým!! Fuj!!! — Přestali jsme mu tedy na ráz
plivat; když nepliváme, nebudou mouchy kašlat
a když nebudou mouchy kašlat, konec sprostřed-
kovávání tuberkulosní nákazy — lidstvo je za
chráněno. Zrovna v době, kdy se pánům
bakteriologům tak znamenitě začíná dařit pěsto-
vání bacilla, kdy si jej vychovávají ke klassické
dokonalosti! Co teď? Dalo to takovou práci, než
jsme potvůrku objevili, s když ji jednou máme,
příslušník vlastního stavu našeho nám ji za-
bíjí!... Nedenuncuji, jen zdvořile upozorňuji.
že by se věci měla ujmouti medicinská fakulta.
Je to na úkor vědě naší i dobré národn
pověsti ve světě, který z takového vražděn
bacillů snadno může pak nabyti víry, že opravdu
ty Němce na paprice si připravujeme k večeři,a
je to na úkor existenci vědy samy: lidé,
když ten zákaz teď bacillům vzal tipec, nebudou
už ochotni úbytěmi stonat, kdo pak by se opo-
vážil?! Zákon je zákon, byť byste — podle mí-
nění pana dvorního rady ryt. Randy — leckdy
Němec
Randa
25
article
ho nesměli na zlaté vážky brát, a český člověl
od jakživa byl vždy strážcem jeho žárlivým.
Krásná povaha, jen co je pravda! „Dá
vejte císaři, což cisařovo!!“... Ale přece jsem
nespokojen, přece mi sedá na jazyk interpellace
„Nejsem — jářku — v ústavním státě? Ne-
máme základními zákony zaručenu volnos
projevu?? A neznamená ten magistrátní výnos
vydaný ku popudu vládnímu, obmezení našich
občanských práv???... Bude směti nadále na-
šinec ve chvíli radostného rozčilení, když něce
nového — slyšite přece pořád, že se nám chy-
stají novými smiřovačkami navléci trvanlivějš-
chomout než je dosavadní! — když něco no-
vého, silného až do křečovitého semknutí srdce
a potěšitelného až do krvavého rozežhiavěí
mozku nás dojde z Vídně, bude směti obrátit se
obličejem k modrému Dunaji a — podle jiho
českého — „z gruntu“ plic a celým prou
dem — — —?... Já nejsem revolucionář, já
neštvu, abyste se vzbouřili a vzali staroměst-
skou radnici útokem — bůh uchovej, abych
snad chtěl vidět, jak po Staroměstském rynku.
tam, kde tekla nejšlechetnější česká horká krev
z trupů, porubaných mečem Mydlářovým, teče
syrovátka — bůh uchovej, abych se chtěl do-
čkat, jak v ústředí, kde před popravovaným
právem a jeho hrdými zastanci bledly líce
chvěly se údy vítězův, babsky se klepají znova
poražení potomci, plačtivě škemrajíce: „Po-
níženě prosíme za odpuštěni, my už to viekrát
neuděláme, my už opravdu víckrát tím směrem
k Dunají si neodplivnem!...“ Je dost toho je-
jich žebrání u vídeňských dveří ministerských
kanceláří, tak dost, že by člověk s tou chutís
odpliv', kdyby jen měl hned při ruce crachoir
bůh
Mydlářův
Vídeň
Dunaj
26
article
Bohužel — teď jsem u té své počátečn
zoufalosti; vidíte, že nepromluvím slova na
darmo a bezúčelně! — bohužel: Nebude an
zejtra, aby mohl každý jedinec nositi svůj cra-
choir s sebou. Doma, ano, doma máme v každén
pokoji po kousku toho druhu nábytečku v nej
dojemnějším provedení, právě takového, jal
nařízeno: z kovu, o dvou dílech, naplněného
desinfekčním roztokom a snadno vyplachovatel
ného; zasazen však jest v bohatě řezaný, polo-
vypouklými reliefy ozdobený podstavec z pali
sandru, z ebenu nebo dřeva pernambukového,
ale s sebou. ..
Ovšem, doporučuje se užívati kapesníků a
pláten, zvláště pro výkony toho druhu určených
a přizpůsobených, ale doporučuje se současné
taky, aby byly chovány s nejvyšší pečlivostí,
nejlépe — spalovány. Pan dr. Záhoř je lidumilný
pán! Ví, jak je mezi tkalci zle! Čtyř- až. šesti-
členná rodina pilnou prací od časných hodin ran-
ních do hluboké noci v dusných světničkách
s vytráveným vzduchem, věčně setmělýcha
páchnoueích potem bídy a zemdlenosti, vydě-
lává si týdně průměrně čtyři až šest korun.
doktor
Záhoř
27
article
Zvýšenou spotřebou plátěných výrobků zvýšila
by se výroba, a tkaleům by se pomohlo — my-
slite? Ale což kdyby se jim nepomohlo, což
kdyby se tím pomohlo jen kapsám židovských
faktorův a pruských fabrikantů? Bída nezná
odporu; tkadlec, vyssávaný dnes podnikatelem
a vydělávající někdy týdně sotva šedešát až
osmdesát haléřův, o tom zisku ze zvýšené spo-
třeby nezví a bude nad stavem své tuberkůlosní
tělo těžce skláněti za starých výdělkových pod-
mínek dál.
A s druhé strany: Jsme my takoví kavalíři,
abychom mehli kapesníky po jednom jedinkém
upotřebení házet do pece? A my bychomje
tam házeli, jistě házeli, protože jsme národ
hotubičí, a holubice je pták čistotný, a protože
by strach před infekcí nedovolil, abychom takto
jednou upotřebených po vyprání užili. Takový
tuberkulosní tkadlec si to bude moci dovolit;
což pak dnes stojí tucet kapesníků! Hned dvou
tuctů si denně popřeje... Z čehož násle-
Poprvé, že neumíme spořit, a podruhé
že jsme duševně neteční, že nemáme v sobě
za haléř vynalezavého ducha, který by ve služ-
bách právě té spořivosti věci se chopil a v život
uvedl předmět, nezbytně potřebný, ve formě
snad vkusné, lahodivé, třeba i skvostné a lu-
xusní, co do podstaty však trvalý — hlavní
podmínka! Jednomu jedinému z těch několika
set našich klenotníků, bijouteristův a ozdobníků
nenapadne vyrobit erachoir, který bychom mohli
brát s sebou do společnosti a na procházky,
který by si mohli dvě milující se sestry půjčovat
podobně, jako si dosud půjčují navzájem spo-
duje — — —?