Periodikum ALTO Viewer

1

Vyekau ka*dv dea Min* p* Bedèli • Hvmtkn. Fŕtápláeí m v administrtei

2

CECH.

3

ooeinv froMkovué щ |>«dop«Mé přlJIwA xndLnlcc*

4

▼ OotroTBl nikl ё. 1608-Q.

5

»»< «HM IH«»»-I1. * rraMl •!>•*«••: - «l.Wkr. I I »i.Mkr.

6

n er rari * t

7

• oapod.^tauji

8

Rukopitfiv

9

ck nodkéMO.

10

... », 70 . 3 , Гб . ...IO . 00 . 16 , - .

Гб

11

REKLáMACf o.saprdeUaA pocikaj bnMoloolro*. k ovin 7.

12 Jednotlivá ölaln po 4 кг.

Jednotlivá ölaln po 4 кг. Z* don àtei I do dotta métlèaé 10 kr.

13

Činí o ***3.

14

яЯМ

15

\ Pr«'/,e. ve stredu due 14. prsRtuce 1вв1.

16

Rečnili ЖНК.

17 title

LiboraliemuB nt prnvici.

18 article

hrozného, aby popohnány byly obé sn k vyřízení vboduébo zákona ve dvou ve sněmovně, pH níž doraženo na správce ministeria spravedlnosti dra. Pražáka spůso- bem neslýchaným. Poslanec dr Jacques v židovské scbytralosti vy užitkoval svého návrhu opravdu mistrovsky, tak že pravice konečně musela svoliti i ki ustavení se zvláštního výboru, jenž rokoval o „urážce*, učiněué drein. Pražákem německým poslancům z Čech. Skoro dvé celé schůze poslanecké sněmovny věno- vány hýly této „urážkové* záležitosti. Kdy bychom vypočítali, co stojí dvě takovéto schůze na penězích, věděli bychom, jak draho u čest mají nyní ústaváčtí poslanci z Čech. Tet byl by také jediný positivní výsle dek hlučného dvoudenního debatování. Utopme ge .připravit), že .spojená le vie«* i na 4Ule bude p>o»Adéli «аЬе-птоу taktíku a že bbde si počínat! čím dále vždy výstředněji. Vždyť .jen právě proto se „spo- jua*t Nic jiného nemůže ani sloučit! nepokojně ty živly levice ku svorné akci, kromě zásad rozruchu a rozkladu. Tito zuřivci liberální json všude stejní. Kde zatlačeni jsou v menšinu, tam překážejí zdárnému rozvoji sil apraci většiny; kde pak jsou u většině, tam zase metri sebou se perou o vládu a o místa pH plných žlabech. V každém státu, kde liberální výstředníci jsou u vesla, vznikne v několika letech celá legie opotřebovaných či vlastně liberálními soudruhy vytlačených ministrů.

doktor Jacques Čechy spojený le vie poslanecký sněmovna Ula

19 article

Italie na př. .spotřebovala* v posle- dnlch desíti letech 49 a Francie 106 ministrů. V Německu řekl nedávno kníže Bismark o pověstné straně pomrokářské: „Kdyby tato strana dnes či zítra měla sestaviti ministerstvo že svého středu, rozpadne se ihned a členové její bndou potírati vlastní svoji vládu, poněvadž právě každý její člen chce býti stůj

Francie Německo

20 article

co stflj ministrem * Tato slova boilf se dploè pohled, te jim velico je záleženo na upravení I na .spojenou levici-v poslanecké siiéiuovné platn nižšího duchovenstva. Tu a onde získají ZoMáhia utišu i se mysle, pobouřené vídeňské. Kdo ale nej'ke trpí tímte pachté- si tím přiseti a náklonnost a vedle toho désnou událostí v okružním divsdle vídeň ním se Hberálfi po křeslech ministerských a vibtuií nedftvéru k tém „nejzarytéjsim zpá skéni. Rada říšská, jejíž obé sněmovny pře> po točných úřadech? kdo ca tyto 1 evropské teč^frám*, o nichž jen jako mimochodem při- devěírem a vč^ra vyřídilj’ zákon o dodáte- přátele amerického Guitteaua krvavé uiuaí pomeneu. že .iim jde více o svěcení neděl čném úvéfru na podporu neštastných rodin, piatiti lehkomyslné prohýřený řád? Tet j-ou a svátků* a o jiné toho druhu .zpátečnictví“, zabočí ad opět přičiněním ústaváků v перо- národové, jsou to poplatníci! A témto náro- než*hmotné postavení nižšího duchovenstva hodliié koleje zdlouhavé a málo plodné čin- dóm, těmto poplatníkům neposkytuje moderní Jedlou ranou dvě mouchy! — „Věrohodný* nosti. Bylot k tomu třeba neštěstí pravé tak parlitiiientarismns skoro žádné ochrany ftroti zpravodaj tenkráte se ale trochu zmýlil. Yy- snémovny liberálnímu vydíračetví ; ano naopak, moderní b*ci radící se o upravení kongruy, nemá co on dnech ; Parlamentarismus «dělán jest skoro výlučné étnHi s opatřením proti zne-vécování neděl kdyby zákon podobný měl býti výří- na liberální kopyto, tak že těžko, hrozné téžto a svátků a proto zlomyslné jest vylhána

spojený levice

21 article

r.en za ‘jiných okolností, bylo by to trvalo je- chodí se v něm poctivým snahám konservati- zpráva jeho, jako by hr. Martinic sám zane- ště dva, tri týdny, než by se bylo došlo spou- vním. — Jak těžká je to chůze, vidíme nej dbával jednu véc pro druhou, stami prázdných řečí ku konečnému hlaso- lépe v poslanecké naší sněmovně, kde pro- Jeat pravda, že s upravením platův niž* vání. Mol}li bychom vypočísti celou řadu véci, vice při nejlepší vůli a pH dej horlivější snaze šíbO duchovenstva téice jde to ku předu, což kteréž by právě tak rychle a tak správně nemůže vybředuouti ze smrdutého bahna ústa pověděli jame i my svého času na tomto mohly býti vyřízený v čas, jako dotčený zá- vácké zlomyslnosti c ufoěř; jeat pravda že těžce jde to kupředu kon, jen kdyby nebylo téch jistých pánů na Kromě toho má ale konservativní pra- s tak /mnohou, přemnohou véd důležitou levici, kteříž učinili svoji zásadou, překážet! vice na bedrách svých neblahé břímě, kteréž avšak vinu toho nenose nižádný jednotlivec všemu, co není dílem rukou jejich a byt to jí nemálo překáží v rozhodnějším vystupo z řad konservativních. Skutečné příčiny všeho bylo i dílo nejlepší. vání Tímto břemenem jest poloviční tobě vézí jinde, o čemž ještě obšírněji pro

Martinic

22 article

V posledních dnech viděli jsme, kterak ten liberalismus, který zračí se lu a onde mluvíme si příště -, jednotliví členové „spojené levice* vystupo- v řadách pravice a někde i prozrazuje se — ▼ali a rozmanitými návrhy a interpelacemi, jako liberausmiis hotový, jemuž k levičácké '/x říšské rady. jen aby způsobili hodně hlučné debaty a aby úplnosti ničeho neschází a jenž nahodilými * * odvrátili zákonodárný- sbor ode vší plodné okolnostmi toliko přinucen jest idržeti se . (surmevua pánek*. senate **.) činnosti. Neptítrný a úmyslně zkomolený ná- na zádech téžce zkoušené matky-pravice. « Včera mèla vyšil sněmovna cislajtšnska dvě vrh na zrušení objektivního řízení při kon- Tencd více méně utajovaný liberalismus na «ehůze a sice ráno a večer. První schůze zahá- fiskacích časopisů dal podnět k netušené bouři pravici jest v přečetných věcech vydatným jenž po 11. hodině dojmlednl za neobyčejného

23 article

četná řada členů pravice 1 Ze všeho viděli, že postavení upřímných konservative* aa radě říšské není zrovna k závidění PH tem všem pak ještč orgány těchto liberálních skupin pravice rozšiřují.VB< všemožné nedůvěru ku snahám přísné kon- spěchu ! Malou ukázkou ve sméru tomto jest zpráva, uveřejněná v dnešním čísle .Národních Listů,* jichž „věrohodný* zpravodaj sdé luje z Vídně: „Upravení platův nižšího duchovenstva velmi téžce plouží se ku předu.

Vídeň

24 article

Předloha vládní jest u valné většiny sné movny zapomenuta; výbor se neschází, jeho předsedovi, h r a b ě t i M ar ti n i co vi, vícejde o svěcení svátků v. Pravice již loni utvořila zvláštní komitét, kterýž má shodnoutí se o základních pravidlech, aby pravice v otázce té vystupovala jednotně. O tom arci nemůže být spora, že se mají přQmy nižšího duchovenstva zlepšit Minimum ustanoví se mezi 600—600 zl. Poláci chtějí, aby se do minimum toho nepočítala štola. Poslanci z bohatších krajův však žádají, aby také štola do minima se počítala. Pozemky budou ceněny podle výnosu katastrálního.* Takové a podobné zprávy přinášejí ob čas i jiné listy liberální a zdálo by se na spojencem levice. Kdyby chtěli se poslanci íiaitenstvl. konservativní rozhodné opříti žvástavosti ústa- zahájeni óxnamnje předseda hrabě vácké. vvkládají ihned liberálové na pravití, Tr*« ttmana »do rf jména nových členů že třeba' dbáti , svobod v slova* a že by to “tú aaěmovy. Noyě tjlo Jmenováni skládají slib nebylo liberální (I), kdyby tomu či onomu » »iw i»™ ‘o: Richard hr. Belcredi. Otakar hr. řečníku bylo zabráněno vymluviti se de «у- OàaJii bar Dalberg, hr. Fluck, landkr. Fttrsten- tosti. Podobué zásady bájily nedávno i „Ná- ber8- hr- Herberstein, hr. Lemberg, prof. Ma- rodní Listy,1 a hájí je na radě říšské dosti l«c& hr. Podstacky Liechtenetein, ryt. Tnggen- butg, hr. M. Trsuttmannsdorf, hr. Wodzicki, hr. Ka|t Zedtwitz. ^ Předsedabr. Traattmannsdorf zmi- I* v tklivý řeči o neštěstí v okninim di a přečíiá Hit předeednicšvl poslanecké оаваяиф» ■*, le přijat by]

Polák Richard Belcredi Otakar Dalberg Herberstein profesor M Trsuttmannsdorf Wodzický Zedtwitz Předsedabr Lemberg Ma Podstacka SF

25 article

a ŕ z e вве f g ffiisiin še k iIotb, abych učinil návrh, aby tato předloha byla z pominutím forem jednacího rádu najrýchlejším způsobem vyřízena. Zajisté jest rychlé pomoci zapotřebí. Poskytnonti ji, jest účelem této předlohy. Odpornčnji proto sněmovně, aby zákon bez odkladu přijala (Po- ckvala.) Rytíř Schmerling podpornje tento ná vrh a pronáší naději, že sněmovnu přijme dotčený zákon jednohlasně. К návrhu knížete Karin Auersperga přijat zákon šmahem i v druhém čteni. Po té schůze přerušena. Večer sešla se panská sněmovna opět. Po zahájeni sdělil před seda, že k svátku císařovně blahopřál jmenem sněmovny a vjslovaje dik panovnice, dále že císař potvrdil nsnešený zákon o úvěru Б0.000 zl. pozůstalým po obětech požáro. (Bravo, bravo !) Konečně ze sdělnje jmenováni hr. Kalnokyho ministrem zahraničných záležitosti. Předčítáni ostatních adélenl trvá velmi dlouho a předkládá se od Hůflern xnáioá Již petice eenáto pnŽtkýeA vysokých »kol proti jejich rozděleni Пепег rs- ferujc o předloze »Iran zapadni dráhy. Koalu« noni prý proti steadé převzetí táto trati do ■utni sprAvy, Ale netrovnávA te ae »působea, jakým te to mA státí, z ůnančnta psóiadsnla -r- což bledl dokAsatl Plener dlonhýai výklady.

Rytíř Schmerling Karin Auersperg dokAsatl Plener Hůflern

26 article

Po Pionérovi ujal se zleva miniitr obehodn bar. Pino, xa-tAveje neobyčejné obratným způsobem vladui předlohu Ňejprv z* qjzA гЛмЛу zestAtnéiif dráh, jttěrAž si /.jednavi platnost v okolních stAtech A za« ta kuje přednost již proto, že poskytuje výhody politické i vAlečnické. V ohledu finančním neměly ztAtni dráhy pro svoji rozptýlenou z nesouvislost at nn drába Кв- dolfovn žAdných povzbuzujících výsledků, téek-eo docílilo teprve rokem 1879, když by vie ujaty, vykazovat! začaly pfi státní spořivosti snažně vyšší důchody. Finanční obavy jzon prý pons« subjektivní, zkaženosti neopodstatněné Kdyby se bývala dráha Alžbětina r. 1879 dostala do státní správy, býval by zidhal stát v tomto roce 370.000 zl., v r. 1880 112 000 slM v r. 1881 asi 41.000 zl. Dále pojednával ministr oslatém aiiu a končil ujištěním, ie smlouva ta.jest pro stát výhodná a nová provètti by se dala posse * telikými výlohami, aby toto smlouva tedy saě- movna panská přijala tak, jak se o ni poslanecká sněmovna usnesla. Po ministra obehodn mlnvil hr. Falkenbayn, přimlouvaje'se za nezměněné přijeti předlohy v« smyslu poslanecké sněmovny, z důležitých di* vodů politických, nedbaje při tom aai na to, i« Uhry v ujímáni dráh do své správy Rakousko předstihly. Nejednát se státu zde o žádný zisk, nýbrž o činitele moci, tak jaké .při pořizování Uchatiových a pobřežních děl. Od pančuje jménem menšiny výboru přijet) vládni předlohy. (Bravo! v pravo.) Kůnlgswarter má za to, že se většina vý- 4 boro pro zásadu státních dráh vyslovila jenom s kollegiality k menšině. (TMebecná veselost). . Stát není schopen k správě žádných dráb. Bode-li j v přejímáni dráh pokračovali, bede ie musiti z«s obrátití na peněžní trii. On sám jast prý pnwé, - výčitky, že by v této otázce dbal na svůj

Ňejprv Alžbětin Falkenbayn Uher Bode Pino Rakousko NN dráb Кв poslanecký sněmovna

27 article

do státní správy 200 milionů, j‘ež operace ta státi bode, bode to miti velký účinek na knif 1 rakouské státní renty. (Bravo ! v levo). Rečník vtipkuje ministra obehodn, že prý více ví. nežli on při svém obraezeném poddanském rozuma. Však i když bude Alžbětina dráha v státní správě, bode ji Německo dělati nátisky. V peněžních otázkách přestává všecko přátelství. Proč Dentila vláda výborného svého poměru k Německa ve prospěch této dráhy ? (Bravo ! v levo). Řečník .pojednává o mono- a bimetallismn a prohlašuje se pro dvoj! měnu, protože Rakonsko závis! na Východní Indii, kteráž má stříbrnou měnu, a s toho důvodu také proti prioritám ve zlatě (Bravo I v levo.) Po krátké, ale trefné řeči ministra financi dr. Dnnajewského, kterýž vyvrací důvody Königs- wartrovy, zamítnut návrh K. Auersperga na konec debaty, načež schůze skončena.

Alžbětin doktor Dnnajewský K Auersperg Německo Indie

28 article FEUILLETON,

FEUILLETON, * &4d Trappistüv v Jižní Africe.

jižní Afrika

29 article

T Bnnbr*Aj, rok po uloženi této osady. (Dokončeni.)

Aj T Bnnbr

30 title

Г; •« 1

31 article

Po tomto traovitém úvodu přecházím k podrobnostem, jak se mi právě hodí. Vizte naši cestu. Na východě osady zřídili jsme потоп silnici ze Starého Dnnbrody do Nového či z našeho nynějšího plechového sídla směrem k novému klášteru, jenž teprv se bude stavět. Stavba té cesty byla pro nás krušnou prací, nebo jsme museli zkopat velikou a vy- okou stráž návrší středem tvrdých vrstev. Cesta tato jen málokdy stoupá a vede pro

32 article

stbrou, jež se podobá starobylému amfiteátru Г Зп ihľ č/koloseu, půlhodiny v délce; zvýšujeť pakl ^ půvabnost celé krtiny a jest tu pravou zvlkt-1 ^ Л U kde.se uev?o Wh cesüch ^č o pH-. ^ ^ le se blíží krajině vzdělané. Arénou naší i Minulého již roku pídil jsem se v Evropě imfiteatràini osady teče náš pro výdatnost u veřejnózti, jak bych mil soudit o kaktusu mlí Užitečný „Bílý Porok*, ▼jehož poříčí ro- a mrzela mne ta podivná rostlina dosti často, ton zmíněná již trništata a kam bohdá brzo Nedostalo se mi však poučení z Evropy. Nyní tale osení, sady a zahrady nKjdon. Nyní již soudím o kaktusu zcela jinak a ukfivdil-li rypínají se nad trnišfaty mohutná křídla vě- jsem mu dHve, chci to těmito řádky napraného kola, jež čerpá a pHvádí několik již vit Jeden s našich brath zkusil to, zdali ieděl vodu do našich rolí. Tu nemá nová sil- by so ho nedalo s prospěchem opotřebit a lice vedoucí k pHštímu kláštera sa účel, podaHlo se ma to. Seznali totiž ve Francii, ▼všiti půvab celé knginy, nýbrž usnadnit jak se tam vyrábějí ▼ obchodech vinárnička ianoft hospodářskou pH vzdělávání půdy po- pivováraích nápoje a spola jak se pHrozené él .Bílého Potoka* a spola nsnadoiti nám s umělými míchají a jak nyní jest obyčejem, Hstap ke kamenným lomům a k nejbližií i padělají; ožil tudíž šťávy vymačkaného telezničal stanici Blucliff ské. Bydlíme ayní kaktusa dle oné soustavy při vyrábění umě

Evropa Francie Blucliff

33 article

na pravém kraji našeho obraženého přírodního amfiteátru. Nový Dnnbrody má stát na opáčném severním kraji (tak alespoň doufáme od Boha a od dobrodinců v Evropě.) Nepředstavujte si však obé stavební místa v malých rozměreah co nepatrné skupení příbytků, nýbrž v rozměru velikém jako rozsáhlý obdélník.- Náš příští klášter bude státi na roz sáhlém svahu, jehož nepatrný sklon sahá k .Bílému Potoku*. Nyní cos o naší vodě. Náš „Bílý Potok* tvoří pH mnohých zatáčkách několik přírodních rybníků ä jezírek, jichžto nejzňačnéjší se nalézá v nejbližším okolí našeho příštího klá štera pod zmíněnou již skalní stěnou. Četné prameny ústí do téchto vodojemů, které jsou

severní kraj Evropa

34 article

lého vína a docílil tím jakéhosi piva, neboť k vyrábění vína nedostávalo se asi dosti organické kyseliny. Nápoj takto urobený brzo kysal a v tomto stavu kvašení dosti příjemně se pil. Leč dlouho nevytrvá a požívající ho musí si tak přispíšit jako Israelité na poušti při sbírání manny, sice jim zkysá a se zkazí. Proto vyrábél onen bratr každodenně nový nápoj z kaktusu, od vánoc až do začátku května. Ježto v tu dobu jsou veliká parna, byl tento nápoj pro mnohého trappistu pra- von pochoutkou a našemu žaludku dobře slon žil. — Z přebytků vymačkaného kaktusu vyrobil dále onen bratr kaktusový ocet a na plnil jím několik sudů. Ocet tento zůstává čistým, není příliš kyselý a příjemně dle mého úsudkn neškodně se pije, neboť kysá bez pHsady. Květ kaktusu nasazuje značné ovoce velikosti hrušky, proto nazývá se kaktus po anglicka .prickle pear* (hruška žáhavu). Ovoce toto má tlustou kůži a jest posázeno jemnončkými cbnmáči ostnů (kly). Vniknou-li tyto ostny do prstu, není iich sice vidět a předce se prst podbírá a velice bolí. Proto musí se toto ovoce kleštěmi česat neb po mocí kožených rukavic, aneb nutno dříve koštětem bo ometat, abý se nioh’o vzít do raky. Véje-U pH česání tohoto ovoce kaktusového vítr, tu lítají malé ostny povétHm, vnikají oděvem až na kůži, což není příjemné. PH silném větra nesmíme se česáním ani obírat, aby nám nepadl některý osten do oka. Místy zrqje ovoce již v dea neposkvrněného početí Panny Mane a zůstává aa stromě až do Svatodnšaích svátků,

Květa Man

35 article

a poskytuje nám výbornou, chladící a užitečnou pochoutku. Co se týká krmivá pro dobytek, tn ožíváme druhu kaktusu, jenž nemá ostnů aneb jen pořídkn. Listí kaktusové jest v čas letních paren, kde veškeré rostlinstvo seschnuto bývá, jediným šfávnatým krmivém pro naše voly a vepře, nebot je t velmi šfávnaté. Jak se zdá, roste a žije kaktus jen od vzduchu, nebot daH se ma nejlépe na velmi suchém a písčitém návrší a peský tuje na takovém místě mnohem lepší ovoce. I to mi bylo nápadné, že peň kaktusový ač přes půl leta byl ze země vykopán aneb podaekán, drže se pouze na křoví, předce pučel, kvetl a dozrával, aniž by se dotýkal země. Ke konci zmiňuji se o nelezu vzhledem ke kaktusu. Tyto dni podala mi Božská Prozřetelnost do raky anglické noviny, kde se uvádí, kterak v Kalifornii se seznalo, Že by se dalo na kmenn kaktusovém nasázet! vína,« kdýné, okurek a jablek (Goldůpfel) tím spůsobem tamější pusté krqjiny te východní Kalifornii vzdělávat!, které nyní kaktusem jsou porostly. Právě chtěli bratří příštích dnech vymýtití veliké kaktus! kmeny na půdě nedávno zorané. Tomu se nyní předešlo; naHdil jsem hned po přečtení oněch amerických novin, aby jen ka- ttusu na žitném poli nšetřili a peuse listí eho odstranili, aby se mohly do nitro klást! sazenice vína O, ty milý kaktuse, pravím nyní, kdežto jaem mu před tím oblud iřezdíval. Bůh mi to odpustí Fr. Franz,

Goldůpfel Kalifornie Francie