1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 1. záři 1908
Praha
4
article
Na ranní s odpol. lIsty
předolácí so
v Praže v adulnistra
na čivrt leta . . . . s K —
s drují donáškon
na 1. . ! . 7 K so
ve nalkách: 2 K so
na něske-
Pešteut
n . . . . s k o
drojí záellkee
5
article
:: Ke
:: Ke
na měsí
tot o
6
article
Německé praeludie k nastáva-
jícímu sněmu zemskému.
Německé praeludie k nastáva-
jícímu sněmu zemskému.
Pouhých 14 dnů dělí nás od nového
sněmu českého, jemuž kladou se do vínku
úlohy vskutku veliké: především konečná
oprava neudržitelné barabiny Schmerlingova
volebního řádu a s ní změna zřízení zem
ského i jednacího řádu sněmovního; neod
kladná sanace zbědovaných financí zemských
zemské závazné pojišťování a řada pilných
hospodářských důležitostí.
Nevíme, je li mezi námi optimistů, kteří
doufají, že novému sněmu svítiti bude hvězda
příznivější než minulému, ježto prý vláda
Beckova jemným, ale vydatným nátlakem
mravním působiti bude za pomocí velko
statkářů na oba tábory národní, aby vlaste
neckým sebepřemaháním umožnily sněmu
klidnon, soustředěnou práci.
My však k optimistům těm nenále
žíme. Ne proto věru, že bychom snad
v řadách nových sněmovních poslanců
českých tušili převahou náladu nesmíři
telně rozhořčených radikálních bojovníků.
kteří by propůjčovali bluboké roztrpčenost
národa výrazu vehementního. Vždyť jdou
naopak zvěsti, že pracuje se o koalici strany
agrární se stranou svobodomyslnou, čímž by
na 80 poslanců českých spojilo se v jeden
tém za účelem posifivní, klidné práce sně-
movní, zajisté s předsevzetím, nedatise
protivníkem podráždit a strhnout k prudkým
sečím, pokud jim bude lze bez ujmy sebe
úcty a beze škody interessu národa a vlasti
srážce vyvarovat.
Schmerlingův
Beckův
7
article
Avšak se zlým sousedem nelze, jak
známo, ani nejvtělenější dobrotě na dlouho
vyjíti — nuž a tu ozývá se z tábora ně
meckého do té chvíle pouze jen urputný ryk
zlého souseda . ..
Marně bychom po všech německo-po-
krokových, německo nacionálních, německo
agrárních a německo-radikálních listech, co
jich vychází v oblasti naší země, pátrali po
hlasu smířlivé, dobré sousedské vůle vůč
našemu národu a jeho spravedlivým náro
kům. Ani drobnohledem by nenalezl vládn
»Prager Abendblatt« německý neodvislý list.
jenž by poslance německé napomínal ke
spravedlivému, objektivnímu posuzování na
šich národních, kulturních a politických
potřeb, jenž by hledal momenty, o nichž lze
se oběma národům dohodnout a dorozumět.
Prager
8
article
Avšak nejen že o podobné smířlivější náladě
není na čtrnáct dní před sněmem na straně
německé ani potuchy, nýbrž naopak: duch
nesmířlivé zpupnosti, nesnášelivosti, ba žhavé
nevraživosti proti všemu, což našeho jest
mezi Němectvem zdejším od loňského pod-
zimu valem vzrůstá, šíří a zdouvá se vichrem
šalby a lži jako na povel demonův, usilují
cích, aby nám tu připravili peklo ve vlastní
zemi. Neslýchaný útisk našich menšin ve
zněmčených krajích, k němuž veřejně se
buntuje 54 německých měst, vypuzování po-
sledního zbytku rovného práva z úřadoven
c. k. »německých« soudů, vyděračské dikto
vání mimisterskému předsedovi napořád
drzejších podmínek na naši škodu národní
vše to za účelem roztržení země české a zří-
zení samostatné německé provincie Deutsch-
böhmen na pruských hranicích a konečně
nejzlovolnější ostouzení naší Prahy v tisku
německém: tak vyhlíží ta německá dobrá
vůle s níž bude nám setkati se za čtrnácte
dní na sněmu království českého. — Bojovní
kohouti němečtí nikterak se tím netají, že
by nejraději poslali celý zemský sněm krá-
lovství českého ke všem ďasům. Chtějí svůj
vlastní německý sněm v Liberci. Ale pokud
se toho nedodělají, chtějí si poroučet a foukat
na společném sněmu českém jako pašové
jichž všelikým choutkám máme po-
korně vyhovět za tu milost, že
nám sněm nerozbijou obstrukcí.
Slyšme, co vše si milostpáni poroučejí
Jmenování prince Ferdinanda Lobko-
vice nejvyšším maršálkem zemským prý
milostivě strpí a dopustí. (Neboť princ Fer
Deutsch
Lobko
Praha
Liberec
9
article
dinand Lobkovic osvědčoval jim jako před-
seda zemědělské rady co největší laskavost.
Ale za to musí prý se státi předsedou
zemědělské rady známý Taschkův pomahač
posl. dr. Schreiner. Tomuto vyzname-
nání dra Schreinera přikládají prý »největší
váhu« a činí od toho své chování na
sněmu závislým. Kdyby byl jmenován před-
sedou zeměd. rady prine Bedřich Schwarzen-
berg, nebo kn. Karel Schwarzenberg, nebo
baron Nádherný, odemstí se Němci zmaře-
ním sněmu. — Za druhě musí se Němcům
dostati záruky, že do úřadoven zemského
výboru bude dosazeno tolik německých úřad-
níků, kolik dle národního klíče jim přísluší
Avšak skupina asi osmi radikálních poslanců
německých, vedená p. Petersem, nechce ani
za tuto cenu od obstrukce sněmu upustit,
nýbrž žádá, aby prvé byl jmenován vice-
presidentem poštovního ředitelství v Čechách
rozhodný Němec, i aby pro Prahu a Plzeň
byla jmenována řada německých soudních
radů. Pak teprve připustí volebníopravu
na jednací pořad. Ale tato musí být opět
sestrojena jen dle diktátu Němců, kteři
o všeobecném, rovném a přímém
právu volebním nechtějí ani slyšet, »po-
něvadž by tím byli Němci v zemském sněmu
stlačeni do příliš skrovné menšiny« (37: 639),
nýbrž trvajíce pevně na zastoupení zá-
jmovém, budou hájiti proti nám (s velko-
statkáři a s vládou) zacho v a n
posavadního kuriatního řádu, připouštějíce
toliko, aby se přičlánkovala ku posavadním
třem, ještě čtvrtá všeobecná kurie, v níž by
se volilo bez censu; avšak počet poslanců
z této kurie nesmí býti nikdy tak značný.
aby výše jeho ohrožovala zájmy Němců.
Lobkovic
doktor
Schreiner
Bedřich Schwardit
Schwarzenberg
Nádherná
Němec
Peters
Čechy
Praha
Plzeň
10
article
Nejvýše 36 poslanců dělnictvu dopřejou, více
ne. Avšak i tuto milost jim máme zaplatit:
povolením národních kuril, německéa
české ve sněmu, jinak nedopustí žádné vo
lební reformě vůbec. —
Tak zní praeludle německé ku příštímu
sněmu podnes. Žádné straně německé a n
agrárníkům německým nejde upřímně
o zdar plodného sněmování, o sanaci zem-
ských financí atd, nýbrž všechny diktují
před prahem sněmovním nám, většině své
zpupné podmínky vítězův.
Než pak dojde k sněmování, když si
o kolik roubíků ještě povytáhnou stavidl
své diktatury! Tak na př. zaslechli včera
z Vídně, z nejlepšího prý pramene, že na
místě odstupujícího ryt. Šafaříka- Pštrossa
bude prý jmenován poštovním ředitelem pro
království české Čech, a sice sekční rada
ministerstvu obchodu dr. Žampach.
Zpráva ta stačí, aby ihned německý tisk
strhl indianský povyk o vypovězení
války Němectvu zdejšímu před samým
sněmovním zasedáním.
Tak tedy: v Čechách nesmí se za
boha státi ředitelem poštovnictví Čech, toho
milostpáni Němci si nedají líbit, nýbrž strhnou
pro to válku na sněmu děj se co děj. O
praesidia zemědělské rady až po místo-
držitele, od praesidia finančního ředitelství
až po presidenty zemského a vrchního soudu
musí býti v Čechách jmenován pouze a vý-
hradně — kovaný Němec, jinak nedají po-
koje a míru zemi české, nýbrž rozházejí
obstrukcí český sněm, ba i sám vídeňský
parlament. Tak sobě mazličky vychovala
mamá, zvaná: Moudrost rakouských vlád.
Šafařík
doktor
Žampach
Němec
Vídeň
Čechy
království český Čechy
11
article
Ařéra Restrankova.
Ařéra Restrankova.
Poslanec Brdlik napaden v „Právu
Lidu
Ústřední orgán českoslovanské sociálně-
demokratické strany dělnické přinesl včera tento
odstavec v článku »Kestránkova odpověď«: »Ke-
stránek prstem ukazuje na budějovického po-
slance Brdlika, známého milionáře, jehož zvo-
lení v Čes. Budějovicích bylo prohlašováno za
vítězstvi národní věci prvního řádu — —
hle, týž poslanec Brdlik, sotva že měl posla-
necký mandát v kapse, už utíkal za zuřivým
Germánem Kestrankem, jenž se ostentativně ho-
nosl, že česky nerozumí ani slova, a používaje
svého veřejného vlivu, chtěl na něm vy
nutit slevy pro svou vlastní to
várnu.. .«
K tomu sděluje se nám se strany posl.
Brdlíkovi blízké, že jakmile se p. Brdlík vráíi
z cest svých v Dánsku, že tvrzení tolo
uvede na pravou míru nejenom pokud se týče
»Práva Lidu«, nýbrž i vzhledem ke Kestrankov
samému i vídeňským orgánům karlelu, kteří na-
douvají zminku Kosírankovu o intervenci Brdl
kově na aféru pod záhlavím »politická korupce«
Záležitost tato nabývá však objasnění pro posl
Brdlika rozhodně přiznivého, uvedeme-li, že to-
várna, o níž se jedná, šráubovna v Čes. Budějo-
vicích, není majetkem posl. Brdlíka.
Řečený závod zamýšlen jest totiž jako továrne
Národního podniku i jest na jevě, že poslanec
Brdlík neucházel se o výhody větší, než jaké
požívají ostatní továrny. Není pochyby, že b
se jich bylo čes.-budějovické továrně dostalo
kdyby se nejednalo o český podnik právě v Čes
Budějovicích. Železný král v Čechách kalkuluj-
ceny kartelu jakožto německonacionální premi
Posl. Brdlík vráti se ve středu.
Ařér Restrankův
Brdlik
Kestránkův
Germán
Kestrank
Čes . Budějovice
Dánsko
Čes Budějovice
Čechy
12
article
Pokud se týče »Práva Lidu«, jest zůmysl
nost jeho invektivy proti posl. Brdlíkovi tím patr
nější, že sám Kestranek nemluví než »o to-
várně pod záštitou Brdlíkovou.e
K téže věci vzlahuje se následující depeše
c. k. korespondenční kanceláře:
Z Vídně, 31. srpna. (K. k.) V listě, za
slaném »Prager Tagblattu«, tvrdil ústřední ře-
ditel Pražské železářské společnosti Vilém Ke-
stranek, že ho říšský poslanec Brdlik žádal za
úlevy při odbírání železa pro šroubovnu, z ři-
zovanou pod jeho záštitou a že od
borový přednosta v ministerstvu obchodu šl.
Roesler v této věci vykonával nátlak.
C. k. telegrafní korespondenční kancelář se
dovídá, že tvrzení toto jest nepravdivé.
Ve skutečnosti šlo o toto: Konsorcium pro zři-
zení šroubovny v Čes. Budějovicích, jemuž ná-
leží také průmyslník a poslanec Brdlik, obrátilo
se lelos z jara na obchodní minister-
stvo se stížností do železářského
kartelu, který chtěl založení této
továrny zabrániti působením ne-
snází při odbírání nutných polo-
tovarů z tuzemských závodů. Tot
jednání železářského kartelu bylo
vytknuto centrálnímu řediteli
který byl pozván k poradě a bylo
mu doporsčeno, aby vzal náležitý
zřetel na nový podnik. O nějakých
výhodách pro českobndějovickou to-
vřrnu se nestala zmínka ani slův-
kem. Šlo jedině o to, aby železářský
kartel dodával českobudějovické to
várně nezbytný železný materiál vů-
bec a za stejných podmínek jako
všem ostatním továrnám na šrouby
Posl. dr. K. Černohorský Jan
Černohorský.
Brdlík
Brdlíkův
Prager
Posl
K Černohorský
Černohorský
Vídeň
Čes . Budějovice
Vilém
13
article
Některé včerejší poledníky pražské české
i německé přinesly zprávu, podle kteréž osob-
ností, kteráž s Kestrankem vyjednávala, nabí-
zejíc mu svou inlervenci ve prospěch dodávky
železářského kartelu není nikdo jiný, leč posl.
dr. K. Černohorský, člen sboru obecních
starších, a že do téže aféry zapleten také jeho
bratr, velkoobehodník s dřívím Jan Černo-
horský. Podle známého přípisu centrálního
ředitele Kestranka mohou se týkati téchto dvou
jmen jenom lato obvinění:
»Dne 7. června tohoto roku, v době, kdy ješl
ničeho nebylo známo o výsledku submise, objavi
se u nás jistý městský radní pražský, do správní
rady společně vodárny nenáležející a sdělil nám
pod podmínkou nejpřlsnější diskretnosti, že mimo
nabídku rakouských závodů, jež zněla na K 19 25
za 100 kg franko i s dovozem, jest ještě jedna
nabídka a to závodů Pont Mousson, jež měla
za základ cenu K 20.60 za 100 kg franko Bro
n. L (= K 21.25 franko s dovozem na místo
skládky). Prohlásil, že dodávka litých rour doslane
se jistě závodům francouzským, nebude-li použito
jeho inlerveuce. Bylo mu odpověděno, že obchod
spadá v obor pražské prodejní kanceláře společ-
nosti, načež si vyprosil, aby mu sjednána byla
návštěva ředitele télo kanceláře.
Dne 30. července byl ředitel Epler jistým praž
ským obchodním přítelem telefonicky vyrozuměn.
K Černohorský
Černo
Pont Mousson
Epler
kg
14
article
že dříve již zmíněný městský radní, jenž učini
nabídku, že bude v rourové dodávce intervenovat
naléhá na odpověď. Bylo mu odpověděno, že do-
tyčný městský radní může si sestrojiti odpově
již z toho, že nebyla splněna jeho žádost, aby je
zástupce prodejní společnosti navštivil, a jestliže
to nestači, můte se mu odpověděti, že my vyjed
náváme a uzavíráme své obchody pouze na záko-
nítém podkladu.
To pokud se týče posl. dra. K. Černoho
ského, s jehož veřejnými funkcemi nesrov-
návalo se označení jeho ja k
městského radního. Pan Kestranek tente
svůj omyl opravil v nedělním »P. Tagblattue
dodávaje, že » městský rädní« jim mlněný j es
členem sboru obecních star šl ch
Ježto obvinění jeho směrem k osobě dra
Černohorského slalo se zprávami listů Kestran-
kovi blízkých určitým, vystoupil obviněný na v-
řejnost sám tímlo prohilásením, jež nám k uve-
řejnění z aslal.
Prohlášení dra. K. Černohorského.
»Dozvěděl jsem se teprve dnes, vrátivse
z cesty, co sensačního p. Kestranek odhalil
Poněvadž dává jedné mé roz ml uv
s panem ředitelem Horovským
o kartelu takový ráz, jako bych
něčeho nečestného se byl dopustil, považuji
za svou povinnost sděliti tolo s veřejností:
Zvěděl jsem několik málo dn
po otevření nabídek na roury.
že sice jest železářský kartel
o mnoho-li lacinější, ale že někteř
členové vodárny přece jeho nabídku považují
vzhledem k úspoře cla circa 900 000 K z
velmi drahou a že se chtějí přimlou-
vati za nabídku franeouzské
firmy. Neschvalovaí jsem to
rádil, aby ruději hleděli kartel ještě stlačin
v ceně, a sice byla mně při tom vedl' e zájmu
o domáci průmysl také i ta okolnost vo-
díikem, že jsem věděl, že položka za roury
bude značně vyšší, než jak byla původně roz-
počtena. Nevím již určilě, který člení správn
rady to byl, který na mé námitky řekl
Kestranek
P Tagblattue
K Černohorský
Kestran
obecní star
15
article
»Jsi často ve Vídni, pohroz jim, že přijme
se francouzská nabídka, snad př jdou k ná-
hledu, že by neměli ochrány ela tak využit-
kovati.« Učinil jsem tak a sdéli! pan
řediteli Horovskému pouhá fak-
ta, která v té době nebyla ž á-
nou tajnost! a sdělil, v jaké n jsou
nebezpači. Slovem »utervence«, pro-
nest-li jsem toto slovo, mínil jsem
to, že bycb navázal cestu, ab
kartelu poskytnuta byla mož-
nost dalšího jednání. O žádné
odměně ani pro mne ani pro j
něho jsem nemluvil a nic tako
vého nensznačil. Pan ředitel Horov
ský mně poděkoval za toto upozornění To
jest vše. Opskuji, že jedlně to, abych
přiměl kartel k slevě, měl jsem př
své návštěvě na zřeteli. To se tak
stalo Lituji ovšem dnes této sv
rozmluvy a zejména té okolno-
sti, že nevzal jsem s sebou a s po
dva svědky. Dr. Černohorský
K tomuto prohlášení p. dra. Černohorského
nutno připojiti tylo poznámky: 1. Dr. K. Černo-
horský doznává výslovně, že on jest mu
žem, který příšel nabídnouti kar
telu svou intervenei (»řekl-li to slovo«)
2 P. dr. Černohorský udává jiné utilitaristicke
elle své návštěvy, než jaké mu řed. Kestranel
zřejmě podložil. Tu stojí tvrzení proti tvrzení
jež prohlášením pana dra. Černohorského nen
vyvráceno. 3. Ve věcech tak choulostivýeh
nerozhoduje, čí pravdomluvnost kdo více cení
komu spíše věřiti. Tu panu dru. Černohorskémne
nepomůže nie jiného, než žaloba na všecky
původče obvinění, k jeho osobé se vztahujle
a jest škoda, Ze jeho prohlá š en
postrádá narážky na to, že bu d-
hledat nápravy své eti jen tam
kde jilze napraviti. 4. Pan dr. Černo
horský jest povinen tak učiniti nejen pro svou
osobu, nýbrž také pro veřejné fun kee
jež mu volbou jeho voličů pr
padly, 5. Musí tak učiniti následkem věty
která se vyskytuje v pondělní » Kestrankově ol
doktor
Černohorský
K Černo
Černo
Kestrankův
Vídeň
16
article
V drebném prodej
ranní číslo o sobě . . . za
. na 2
odpoledni
Ve žlialkách na vonkovs.
10h
ramnní zíslo. . . . .
odpoledsí . . . . . . . . 4b
Inserálv
platí se hotově rapřeo
Předplacení a inssrty přljimá sdsafni-
strace v Mariznské ulicí č.s.
Tam nachásejí se též redskas
tiskirna a expadice „Národnich Listů“
Bukoptsy so nevraesji.
Mariznský ulice
17
article
povědi«, v »P. Tagblatfu« uveřejněné. Věta tato
zní: »Novinářská polemika, kteráž dopouští vy-
vracení, za něž nelze popadnouti (»nicht fass-
bare Dementis), jeví se v tomto případě
nedostatečnou — osoby tu jednající
mohou býti nuceny pouze k tomu,
aby jakažto přísežní svědkové potvr-
dili vše to, co bylo mnon sděleno, pr
kteréž přiležitosti se počet svěd ko
p reterujíelch značně zvýsI.« Kdyby
mělo zůstati při hořejším prohlášení dra Černu-
horského, dal by za pravdu každému slovu to-
hoto tvrzení Kestrankova. 6. Ani veřejnost ne-
přijme tolo prohlášení dra. Černohorského jako
průkaz jeho neviny. 7. Jeho jednání nesnes
kritiky ani v tom případé, shoduje- li se n
plsmenu s tím, co problašuje . ..
Obvinění, kleré se v tvrzení Kestrankově
jedině mohlo týkati obchodníka s dřivím p. J.
Dementis
18
article
Černohorského, znělo takto:
»Dne 13. července t. r. přišel do naší pražské
kanceláře jistý, českým kruhům blízký podnikatel
a žáda), aby řediteli, v tu dobu právě odcestovav-
šímu, bylo co nejrychleji sděleno, že jest dodávk
pro společnost ztracena, jestliže mu společnost n-
vyda dva úpisy na provisi — jeden na 5 procen
sumy dodávkové, jež má připadnouti správní radě
vodárny, jež jest zrovna tak zkartelovaná, a druhý
na 2 procenta, jejž si pro sebe vyhražuje. S datem
13. srpna došel zdejší naší kanceláři přípis od jisté
pražské firmy s tímto doslovným zněním: Jest
v pivaze věci, že nemohu Vám vykládati o zmí
něné obchodní záležitosti dříve, dokud nemám
jistoty, že mi přiřknete v případě, odhodláte-li se
postupovat podle měho plánu, po připadě vstou-
plte-h ještě ve spojení s jinými osobnostmi, které
já navrhnu, jedno procento z fakturní ceny rour
jako provisi a že mi tuto provisi vyplatíte.«
Zpravodaj náš navětívil p. J. Černo-
horského, který na příslušný dolaz uěmni
mu následujíeí prohlášení:
Černohorský
J Černo
19
article
Prohlášení p. Jana Černohorského
obchodníka s dřívím.
»Já jsem s Eplerem ani Ke-
strankem od června do nynějš ka
vůbec nemluvil. O záležitost
dodávky rour a zejména tak
o docflení provise pro sprá v n
radu vodárny a pro sebe na-
prosto s nikým jsem nemluvil.
Také nejsem žádněmu peněžnímu závodu
blizkým. Veškerá tvrzení a domněnky o tom.
že jsem se nějakým způsobem o dodávku
rour interesoval, jsou bezpodistatná.
Učiním také kroky právaí prolti
»Čssu« na obhájení mé ct ie
Prohlášení loto dlužno respek-
ovati jako naprosto korekla,
přímé a veškeré vybrady osobn
vylučujlcí. Pan Jan Černohorský slibuje,
že zakročí soudně a to úplně postačí, jesl-li slib
dodrží, o čemž nesmí se dnes pochybovati
Čast obžaloby Kastrankovy, sem spadající,
jest ostatně nejslabšI. Každý znalec ob-
chodních usancí, ve světě Kestranků obvyklých,
ví, že 5procentní provise z faktury, o niž se
jedná, jest pro svou horendnost nesmysl nou.
Že pak vůbee úpisy na pětiprocentní a ja kou-
koli provisi pro členy správní rady
vodáranské jsou stejným nesmyslem,
nahlědne každý, kdo uváží, že každý
pokus vymáhati honorování tako-
vého reversu, znamenal by trestn
udání na vlastní osobul
Černohorský
20
article
Umí Kestranek česky
S laluje se nám: Centrální ředitel Kestranek
ivrdí, že nerozuměl českému telegramu ná-
městka dra. Štycha, jímž byl vyzván, aby sdě-
lil jméno měslského rady, který se tak kompro-
mitujícím způsobem zajímal o dodávku rour.
Jest jisto, že umí česky vel m
dobře. Když přijeli před nedávnem z Vídně
do Prahy účastníci kongresu »Iron and Stell
Company«, přijel s nimi na radnici i Kestranek
a hovořil v praesidiu velmi dobr
česky. Mimo to na svém letním sídle v St.
Gilgen každý den hrál karly a cls. r. Katzrem
a drem Bulovem z Prahy, jichž se mohl zeplal
(kdyby tedy telegramu nerozuměl), co mu to
z Prahy posílají. Kdyby mu tak bylo česky
Štych
Katzr
Bulov
Vídeň
Praha
St . Gilgen
Iron and Stella Company
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kežmark
22
article
Napsal dr. K. V. Adámek
Jsme v Kežmarku, královském svobodnén
městě, hlavním obchodním a průmyslovém stře
disku spišského komitátu.*)
Celkový staromodní ráz města, přituleného
k vysokým horám, pozměnil se v poslednich
desetiletích zvláště výstavbou nového evangeli-
ckého kostela, jenž vyniká velikou kopulí svou
chlubně nad celé město a ovládá je hřmetnou
věží neobvykle vysokou. V levo od něho upo
zorňuje na sebe zvláštní úpravou své věže, na
hoře otevřené, katolický kostel farní, jejž za
stínil nadobro svou výškou mladší jeho evange
lický druh, a nedaleko rozsáhlý zámek starobyl
vyhliží svými renaisančními cimbuřími a bašla
mi ze směsice kežmarkských střech.
Zamíříme přes bývalý příkop městskýc
hradeb kolem tkalcovské školy k zámku. Ulice
mi města, jemuž četné vysoké lomenice jedno
patrových domů dodávají zvláštní tvářnosti, pro
pleteme se na prostranství před zámek a staro
bylou branou vejdeme do rozlehlého nádvoří
Všimneme si oprchalé výzdoby bašt a zámeckýel
budov Dosud ukazují, jaké to bylo nádhern
eídlo uherského velmože. Část zámku jest pobo
Viz „Národní Listy“ 1907 č. 306, 1908 cíi
K V Adámek
Kežmarok
královský svobodnény město
23
article
Bl. a li4
Bl. a li4
řena, ustoupila nevkusné budově továrny na
vyšívání. Přejdeme dvorem k zámecké kapli. La-
tinský nápis prozrazuje, že ji obnovovali roku
1658 nákladem hrab. Štěpána Tökolya z Kež-
marku. Dosti spustla tato svatyně, ale dosud ob-
sahuje zajímavé některé památky z XVI. a XVII.
věku. U náhrobku hraběnky Marie z Ratotu
( 1659), choti Štěpána Tökölya, stojí stolice
Heleny Zrynské, krásně mosaikou vykládaná
řezbou ozdobená, pochodicí z r. 1544. Všinme-
me si hlavního oltáře s pěkným obrazem a se
sochami čtyř králů uherských Štěpána, Emo-
richa, Ladislava a Bely IV., kazatelny s evange-
listy a se sloupy, révovím ovinutými, stropu
malbami dekorovanébo. V lodi zahlédneme ještě
epitaf veliký vyřezávaný Adolfa sv. pána z Wild-
burgu, c. k. poručíka, jenž padl u Králové
Hradce. V popředí sedí rytíř, se spuštěným hle-
dím, opřený o erb. V pozadí jest ckolí Chlumu
u Králové Hradce. Německý nápis nabádá k mo
dlitbě za zemřelého, jenž padl pro vlast. Dne-
by maďarskému honvédovi takový epitaf něme
cký nepořídili víckrát.
Ke kapli zámecké přiléhají budovy záme
cké. Z nich jest pozoruhodna věž hradní s ozdob
ným průčelím a pěkným klenutím. Štěpán To
köly ji roku 1628 obnovil.
V pravo od hlavního vjezdu jest zahrada
v ní mají kežmarkskou opatrovnu. Děti si právě
hrají, zpívají madarské písně, odříkávají madar
ské básničky. Ani slova slovenského, ani slova
německého! Děti lámou namáhavě maďaršíiu
Po vyučování rozběhnou se vesele k domovům
Tökolya
Marie
Helena Zrynský
Štěpán
Ladislav
Bela
Adolf svatý
Kež
Ema
Wild
Hradec
Chlum
Králové Hradec
Ratot
24
article
Hned slyšíte, jaká jest rodná řeč domnělýei
těchto Maďárků. V maďarisování jsou Madal
k jiným národnostem uherským skutečně rovno
právní. Maďarské opatrovny pro slovenské a ně
mecké děti — pěkný to obrázek ve XX. věku
v civilisované Evropě! Roztrpčeni opouštíme zá
mek, v němž druhdy se roztahoval panský rod-
jenž udržoval lid vůkolní v tělesné porobě. Ted
se odtud šíří poroba národnostní a jazyková.
V nedaleké ulici shlédneme kostel pavlán-
ský, v němž bývají slovenská kázání. Zasta-
víme se tu, prohlédnout si lavice konšelské
starobylé, z počátku druhé polovice XV. věku
vykrášlené mistrnou prací kežmurkského řez
báře.
K nejkrásnějším kostelům uherským nálež
farní kostel katolický. Zbudován byl v XV. věku
U kostela stojí zvonice, stejná jako v Popradu
Hlavní oltář starobylý s velikým Kristem, bohato
sochami a řezbami vyzdobený, krásné sanktu
arium, pozoruhodný náhrobek zámeckého hejt
mana Varkocze z r. 1520, ozdobné pobočn
oltáře se starobylými malbami, křtitolnice z roku
1472, stará sedadla konšelská, vše to skýtá dost
vděčné příložitosti k studiu a k chvalnému úsud
ku o uměnímilovnosti starých Kežmarkských.
Ted
Krist
Varkocz
Evropa
Poprad
25
article
Stkví-li se katolické kostely bohatostí umě
leckých památek, vyniká tamější starý ovangeli
cký kostel svou prostotou, neméně hluboce do-
jímající. Jest unikem. Celý jest zbudován ze
dřeva. Na mohutných čtyřech limbových slou-
pech spočívá jeho rozlehlá konstrukce. Klene
zděných není, vše jen z trámů a prken srou
beno, stěny i stropy jsou pomalovány obrazy
apošlolů a starozákonných proroků, biblickým
alogoriemi, plno jest tu citátů, vesměs něme-
ckých z písma. Celá anthologie úryvků z novéh
zákona jest rozepsána po stěnách kostela. V sa
kristiích prostranných jsou náhrobky předníel
rodů tamějších. Dvě kruchty jsou v průčelí ko
stelním, v středu kostela u oltáře a kazatelny
stojí křtitelnice z roku 1768. Kostel jest za
plněn lavicemi s číslovanými sedadly. Se strop
shlíží v přitmělou prostoru sturobylého kostelt
malované postavy apoštolů. Prosté lomenice
strmí nad průčelím i pobočními lodmi.
Jinak jest již v novém ovangelickém kostele
Tam dřevo nahraženo mramorem, prosté lim
bové sloupy sloupy ozdobnými a vysoko nac
kostelem tím strmí veliká kopule, plným jasen
propouští světlo k oltáři. Není tu doškové stře
chy ani malých oken, ani prostých náhrobků
Pod kostelem jest v hrobee veliký náhrobní
Emericha Tökölya z Kežmarku ( 1657)
A bohoslužba jest zde maďarská. Apoštolská
prostota, jež prostupuje všechno zařízení sta
rého evangelického kostela, se nepřestěhovala
do nové, nádherné, honosné budovy.
Sklání se k večeru. Spěcháme ještě k jedn
památce kežmarkské, starému lyceu. Lipov
stromořadí zavádí k němu od starého evangeli
ckého kostela. Latinský nápis nad vehodem staro
bylé budovy lycejní vítá nás, jako vítával ji
před mnohými lety mladého sludenta Františk
Palackého, když zde pobýval. Dvouhlavý ore
rozhlíží se z latinských nápisů, jímiž za staro
Tökölya
Františk Palacký
Kežmarok
Lipov
26
article
dávna budovu ozdobili. Rozhlíži se jaksi udi
veně a s jistou resignací, vždyť nepoznává Uhry
nové, kteréž kol něho od těch dob, kdy jej na
průčelí budovy umístili, vyrostly a vyrůstají
dále. Dnes už v Uhrách jest řídkým tento od-
znak na veřejných budovách, všude rozvěsili
uherské znaky s maďarskými nápisy. Zasla sláva
starého kežmarského lycea, jeho ztemnělými
chodbami nehlaholí již hovor mládeže vědy-
chtivé. Pro ni postavili v letech 1893 až 1906
v sousedství starého lycea novou rozsáhlou bu-
dovu, evangelické lyceum při pěkném parku.
Rozhlížíme se od starého lycea. Nad zdm
měsíských zahrad kynou nám hřebeny tatranské.
Slunce zapadající zlatí jejich vrcholy. Stráně
jejich stápějí se již v přítmní krásnéhio srpnověho
podvečera.
Zastavujeme se ještě v synagoze. Jest před
sobotou. Velmi živo a hlučno jest ve svaty i
hojně osvětlené. Sem maďarština ještě nepro-
nikla. Rabín koná bohoslužbu jen hebrejsky
Divné jsou poměry v Uhrách. Jedině město
a má tři náboženská vyznání, jež paterým ja
zykem, latinským, maďarským, slovenským, ně
meckým a hebrejským modlí se ke svým b
hům . ..
Noc rozložila se ulicemi čilého města, jeho
jméno (Kežmark, Käsemarkt, forum caseorum
prozrazuje, že od jakživa tu byl domovem ob
chod. Kol města bašty a hradby pobořené vystu
pují z městských zahrad do noční tmy, jak
by tu stíny zašlých dob stály nad tímto staro
bylým městem na stráži.
Uher
Uhry