Strana 6. Číslo 161.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 14. června 1900.

sám je demonstrovati, jen když po staropolském oby- čeji příchozí se napřed zbožně pokřižuje a pak stří- davě třikrát pohlédne k nebi a zemi, aby pana Soro- czinského — »neuhranul«. * Veliký požár záložen byl jistým domkářem ve Frauenreithu u Tachova. Oheň vznikl na půdě u kramáře a obchodníka dobytkem N. Hauschildaa v krátce padl mu za oběť nejen tento dům, ale ještě 4 jiné, 5 stodol, 5 stájí a 4 kolny se zařízením i ná- řadím, hospodářskými stroji a j. Při požáru shořel úl, dva vepři, 20 husí a 600 K na penězích. Úhrnná škoda činí 72.000 K, a pohořelí pojištěni jsou sotva na 27.920 K. Žhář zatčen a dopraven k okresnímu soudu do Tachova. * Dozvuky holešovských bouří. Před krajským soudem v Uh. Hradišti konati se bude dne 27. t. m. nové přelíčení s bývalým purkmistrem ži- dovské obce holešovské Š. Zwillingrem a jinými židy, kteří nedávno odsouzeni byli pro přepadení a ztýrání holešovského knihkupce p. L. Klabusaye loni 22. října, ale odvolali se, jak známo. * Příšerný nález ve studni. V neděli dne 10. června nalezena byla ve studni při usedlosti Krajdlově na samotě »Poušti« u Mirošova mrtvola utopené 19leté svobodné dcery Drncovy z Plzně.

Dívka ta odešla o svátcích na návštěvu k bratru mat- činu do Pavlovska u Mirošova, odkudž o druhém svátku opět odešla. Strýc domníval se, že jela k ro- dičům zpět do Plzně, kdežto rodiče opět myslili, že dcera jejich dosud jest u strýce a žádný po ní ne- pátral. Teprve když v pondělí dcera Krajdlova jdouc ke studnipírovodu viděla na povrchu studně vztýčenou ruku utopené, učinila pokřik, načež utopená dívka byla vytažena. Lékař uznal, že ležela ve studni již asi 5 nebo šest dnů. Charakteristickým je, že o své návštěvě tázala se strýce, kde by byla pohřbena, kdyby u něho zemřela. Usedlost Krajdlova patřívalu druhdy její rodičům. Příčina neblahého skutku jest neznámá, ale zdá se, že dívka byla trudnomyslnou, vzpomenuvši si na bývalou majetnost rodičů. * Zvláštní »štěstí« má Petr Votrubec, 28letý, svobodný nádenník v Loučkách. Na sobotu, dne 16. t. m. jest volán do Žel. Brodu jako svědek na R. H . . pro »ženské blekty«, na to v neděli, dne 17. t. m. v 7 hodin ráno má nastoupiti na 28 dní v Turnově jako záložník ku cvičení, hned však druhý den v pondělí, dne 18. t. m. se má zodpoví- dati u c. k. krajského soudu v Mladé Boleslavi ze zločinu dle § 85. Kdysi totiž v neděli ráno místo služeb Božích popíjel s bratrem Adolfem v bytě to- hoto kořalku, a když se poněkud napili, o něco se nepohodli a Petr vyšel ven a z venčí bratrovi vyra- zil okno. Věc přišla před soud.

* Zemřel hladem. Těchto dnů odešel pěšák Onderka od svého pluku č. 100 z Těšína na dovo- lenou. Překročil míru její a z obavy před trestem ne- vrátil se k pluku svému, nýbrž po kolik dnů bez peněz, živě se bylinnými kořínky, potuloval se v grabovském lesíku. Úplně jsa vysílen doškrábal se s největší obtíží na okraj lesa, kde byl nalezen a dopraven do vojenské nemocnice. A zde za krátko zemřel. * Odměna práce. Na jámě Šalamouně v do- lech moravsko-ostravských zasažen byl dne 8. t. m horník Jan Dominik vozíkem při práci tak nebez- pečně, že v krátce na to skonal.

* Mrtvola utopence vytažena byla z Vltav včera dozorcem A. Fialou u občanské plovárny pod řetězovou lávkou. Utopenec, muž asi 20letý, oděn byl v šedý kabát, tmavé kalhoty, modrou trikotovou ko- šili; jest prostřední postavy, podlouhlého obličeje, ka- štanových vlasů a má světlé chmýří pod nosem. Po lékařské prohlídce byla mrtvola odnesena na hřbitov v Olšanech. V kapsách šatů mrtvoly, která byla již ve stavu rozkladu, nalezena pracovní knížka na jméno Jana Štěpničky z Hořovic. * Utonul v rybníce. Předevčírem chtěl 18letý tovární dělník Josef Höfer v Aši přeplouti rybník zvaný »Neuenteich«. Uprostřed rybníku pojednou zvolal na soudruha Waldheima, proti němu plovou- cího: »Nemohu více!« — při tom zmizel pod hladi- nou. Waldheim hleděl ho zachrániti, ale marně. V městské věznici. Řeznický pomocník 43letý Fr. Fouček v Mladé Boleslavi byl v těchto dnech zatčen a dodán do městské věznice. Časně ráno stižen byl záchvatem šílenství opilců, vytáhl řeznický nůž, který měl někde v bodě u sebe skrytý, počal nesmyslné věci mluviti a mířil sobě nožem na prsa. Zatčený s ním jistý tesařský dělník, měl strach, aby též jeho nepobodal a začal tlouci na dveře. Než však strážník, který zastává místo žalářního mohl přispěti na pomoc, vrazil si Fouček nůž s takovou prudkostí a silou do levého prsu, že v okamžiku mrtev k zemi klesl. Mrtvola po prohlídce lékařské, předsevzaté p. drem. Semerádem, dopravena do márnice na hřbitov. Zemřelý byl svoboden a vedl život spustlý.

*Z hladu, či ze surovosti? Soc.-demo- kratický brněnský »Ženský List« přináší zprávu o případu, kde chudý lid u Brna vykopal zdechlinu koně, již pak snědl a dovozuje, že se tak stalo z nouze. Neuškodí snad, připomeneme-li, že takové pojídání zdechlin, nebo zvířat, jež z pravidla za lidskou potravu neslouží, jako psů, koček atd. jest velmi rozšířeným zlozvykem, jenž svědčí pouze o chtivosti po mase, nikoli však o hladu. V ně- kterých krajinách zejména jest tento zlozvyk velmi rozšířen. Pamatujeme se na případ z novin, že lidé vykopali a snědli vzteklého psa, nota bene bylo to právě na Moravě. Jiné dva případy známe z vlastní zkušenosti. V městečku Libouchci (Königswald) u Podmokel seděli v lepším hostinci dva dosti zá- možní rolníci a bavili se o hospdářství. Náhle jeden z nich praví: »Včera jsem zabil mého psa. Hádej, kolik žejdlíků měl sádla?« Důkaz to zajisté, že né hlad, ale ošklivá chtivost nutí lidi k takové potravě. * Přejeta do smrti vlastním vozem. V těchto dnech vracela se Marie Benischková z Tře- boně do Schremsu, sama řídíc jednospřežní lehký vozík. Na silnici poblíž Suchdolu setkala se s něko- lika vozy; na jeden z nich narazila však Benisch- ková, vyhýbajíc se, tak prudce, že byla s vozíku shozena a jím přejeta tak nešťastně, že druhého dne ve své domovině, kam byla dopravena, zemřela. Přišel o oko. Ve vápenném lomu hrab. Buquoye v Stolzenhahnu lámalo předevčírem několik dělníků skálu pomocí prachu. Když rána vyšla, při- blížil se na místo 30letý skalák František Huss, ale v témž okamžiku vybuchl zbytek prachu a vlítl ne- bohému skalákovi do obličeje. Nešťastný muž byl těžce zraněn na obličeji a na prsou a vyraženo mu bylo levé oko. V povážlivém stavu byl odvezen ne- božák do zdejší všeobecné nemocnice.

* Smrt neznámého muže. Mezi dědinami Kbely a Vinoří nalezen byl včera dopoledne v sil- ničním příkopě neznámý muž silné postavy v plném bezvědomí. K chorému přivolán pan dr. Chini, jenž dal ho dopraviti do pražské všeobecné nemocnice; leč tu neznámý muž vědomí nenabyv, včera odpoledne zemřel. Dle šatů patří zemřelý asi ke třídě děl- nické. *Sebevražedná manie. Jako v pondělí, tak i v úterý zuřila v Praze a předměstích sebevražedná manie. Tak policejní hlídka zpozorovala předevčírem u Karlova mostu k 11. hodině noční, že tu as 30ti- letý muž, oblečený v černý kabát a šedivé kalhoty, vylezl blíže sochy Sv. Kříže na zábradlí a vrhl se do Vltavy. Když za chvíli na to zaznělo z vody vo- lání o pomoc, vsedli oba strážníci do záchranného člunu a jeli neznámému zoufalci na pomoc. Ten však mezi tím již zmizel pod vodou a strážníci ulovili pouze jeho černý klobouk, který odnesli na strážnici. — A přes týž most šla před půlnocí v úterý v průvodu svého miience, vojína pěšího zeměbraneckého pluku, 22letá služka bez zaměstnání Antonie H., bydlící u své tety v domě č. 715—VII. Když se rozcházeli, řekl jí milý, že už s ní déle mluviti nebude, a to do- jalo služku tou měrou, že se od vojína odtrhla a vy- lezši na zábradlí, chtěla se vrhnouti do Vltavy.

Kolem jdoucí třídník Antonín Bouška ji s druhým vojínem násilím se zábradlí strhli a odvedli ji pak na policejní strážnici na Malé Straně. — Příšerným způsobem pokusil se včera zbaviti se života 50letý malíř pokojů František H., bydlící na Smíchově v Ostrovní ulici č. 695. Posíliv se notnou dávkou al- koholu, usedl o 11. hodině noční na Jakubském ná- městí za vážní budkou a břitvou podřízl si krk a žíly na obou rukou. Následkem silné ztráty krve upadl v bezvědomí, ale později zase přišel k sobě a volal o pomoc. Náhodou kolemjdoucí dva občané zavolali strážníky, kteří těžce zraněného odnesli na strážnici, kde mu policejní lékař pan dr. Brejcha a lékař ochranné stanice pan dr. Kotáb poskytli první pomoci a dali jej dopraviti do všeobecné nemocnice. Za pří- činu svého činu udal různice se ženou, s kterou již deset let nežije. — Poslední pokus sebevražedný téhož dne o 10. hodině večerní učinila 21letá služka Marie N., která vrhla se v sebevražedném úmyslu s mostu u karlínské porážky do Vltavy. Počínání její zpozorovali dva policejní strážníci, kteří za ní skočili do vody a s velikou námahou ji ještě živou vytáhli na břeh. Policejní lékař pan dr. Mařík ji prohlédl a dal ji dopraviti do všeobecné nemocnice. Příčina sebevražedného pokusu není sice určitě známa, ale lze se jí domysliti ze dvou lístků, které byly v ša- tech služky nalezeny. Na jednom je napsána delší básnička, počínající slovy: »Ta láska krásná je a rozkoš plodí jen,« a na druhém: »Milá Mařenko, přijměte mé srdečné pozdravení a sděluji Vám, že jsem zavřenej v Karlíně — — —.« — Zdá se, že na počet sebevražd v poslední době není bez vlivu i panující parno.

* Do smrti přejet. Předevčírem jel jistý če- ledín z Hrnčíř s řebřinovým vozem od Libuše k do- movu a za dědinou Jalovými Dvory vlezl mu na vůz 13letý synek kočího František Nesvorný, jenž ne- šťastnou náhodu spadl pod vůz, kterýž jej v půli těla přejel. Těžce poraněný chlapec dopraven byl do bytu svých rodičů, kdež za krátko skonal. Mrtvolu jeho prohlédl lékař z Kunratic p. dr. Mudrych, kterýž o případu učinil povinné oznámení. V záležitosti té zavedeno jest trestní vyšetřování. Povětrnost. Počasí většinou jasné a teplé potrvá.

Směs. ** Století elektřiny. Dvacáté století bude bez odporu stoletím elektřiny, jako bylo století devate- nácté stoletím železa a páry. Jak daleko pokračují výzkumy v oboru elektrotechniky, můžeme se na příklad dnes v Praze v technologickém museu pře- svědčiti, kde uvidíme elektrickou kuchyň, kde bez uhlí a bez dříví, bez plynu a bez petroleje možno vařiti elektrickými aparáty. Tyto dny konány zkoušky ve velkozávodu Siemens a Halske v Berlíně, kde před vybranou společností odborníků zkoušeny byly výkony elektrických vozů. Největší rychlost, jaké dosaženo bylo parostrojem jen na drahách amerických. byla za hodinu 100 kilometrů. Elektrické vozy po- kusné dráhy elektrické firmy jmenované urazí za ho- dinu 150 až 170 kilometrů. Trojnásobný drát hořej- šího vedení jest napájen proudem napnutostí 10 tisíc volt, kdežto dosud napájeny jsou vedení na 500 volt. Samo sebou se rozumí, že pro tak ohromně rychlou jízdu učiněna také všemožná opatření bezpečnostní, hlavně ta, aby, když se někde přetrhne drát, byl nebezpečný proud zachycen a odveden. Výkony po- kusné elektrické dráhy firmy Siemensovy vzbudily ohromný úžas všech přítomných odborníků. ** Bohatství přírodních pokladů Číny.

Rozloha čínské veleříše měří 11,115.650 čtverečních kilometrů, jest tedy 16krát větší než celé mocnářství rakousko-uherské. Obyvatelstvo Číny odhaduje se nej- méně na 360 a nejvíce na 420 milionů lidí. Čína má na miliony přeúrodné orné půdy, která by vy- nesla mnohem lepší žně, kdyby obdělávána byla na- ším rozumovým způsobem. Dle odborného spisu ba- rona Richthofena v Číně, má Čína obrovské dosud netknuté lesy v Mongolsku a v Koreji a na západě v provincii Nan-shan. V podzemí jsou skryty obrov- ské poklady zlata, stříbra, železa a jiných kovů. Čína jest nejbohatší zemí na uhlí. Jediná provincie Shansi má uhelných polí v rozměru 55 tisíc čtverečních kilo- metrů. Kdyby se zde dolovalo dle našeho způsobu, mohlo by se zde ročně vytěžiti při nejmenším 1300 milionů metráků uhlí. Zásoba ta stačila by při této roční těžbě na tisíc let. Týž odborník praví v ber- línské »Zukunft«, že nynější povstání hlavně přičí- tati dlužno ohromnému učenému proletariátu. Každého roku konají se v hlavních městech provincií zkoušky pro státní službu, ku kterým se hlásí až 8000 kan- didátů, z kterých však při zkoušce projde sotva 200, ostatní propadnou, jelikož není pro ně ve státní službě místa. ** Souboj pod policejní dohlídkou. Č- sopisecká polemika byla příčinou, že se ve Velké Ki- kindě odbýval dne 9. t. m. v jistém hotelu souboj na šavle mezi advokátem drem. Antonínem Stockrem a gymnasialním profesorem J. Albertem. Mezi sekun- danty byl i městský hejtman Wachtel, jehož starost- livost o soubojníky byla tak veliká, že dal ja v ochranu — policii. Hosté z kavárny hotelu byli pelicií vypuzeni; advokát i profesor byli těžce zraněni.

** Bratra zachránil — sám utonul. Tra- gický případ udál se v těchto dnech v Budíně. Tam totiž koupali se v mrtvém rameni Dunaje dva syn- kové krejčovského mistra Petrica 12letý Emerich a 7letý Karel. Náhle Karel se potopil, starší bratr spěl mu ku pomoci a vyhodil ho vší silou z vody na břeh. Sám však sil pozbyl a potopil se. Mrtvola sta- tečného chlapce dosud nenalezena. ** Probodla milence. 19letá tovární dělnice M. Molouxova v Paříži probodla dne 10. t. m. večer v hádce ve svém bytě svého milence 25letého hadráře Alb. Chrétiena, vrazivše mu dlouhý kuchyňský nůž do prsou. Nebožák byl v okamžiku mrtev. Vražed- nice byla uvězněna. * Kappadocké město objevil archaeolog Anastasios Levidis, efopos hieratické školy v Sindši- déré u Kaisariehu. Na kopci Kulteve u Kaisariehu, vedle tureckých vsí Baléru a Karambu, kterého se- dláci již dlouhý čas užívají ke zahnojení svých polí, vystoupily z vulkanického tufu veliké klády, spojené železnými skobami, patrně ze základních zdí někte- rého chrámu. Na místě nalezeny rozbité cihly, soudky, poháry, džbány, urny, pečetidla, popelnice, kosti, ná- hrobní malby kappadockého původu. Nápisy na ma- lých čtyřhranných na vzduchu sušených a pálených cihlách s jako by klínovitým písmem, nalezených v Erdschiasdaghu (Argaus) svědčí proto, že město zničeno bylo jako celá řada jiných zemětřením roku 247 po Kr. Na jedné z cihel jest řecký nápis. O kře- sťanských věcech není památky. Na některých ci- hlách jsou reliefy, průvody bohů, v nichž seznán též průvod bohyně Ma. * Konkurence českým granátům. Dle zpráv německých koloniálních úřadů ve východní Africe našli tam vyslaní geologové granáty. A. sice