Strana 4. Číslo 161.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 14. června 1900.

Odjezd z Příbrami ustanoven na pondělí v 1 hodinu 45 minut odpoledne. Lístky tam i zpět za poplatek 1 zl. 20 kr. lze obdržeti u pp.: Jana Kalisty, obuv- níka v Plzeňské třídě č. 421 na Smíchově, Pavla Vrány, bytem v Karlově ulici č. 836 na Smíchově, Antonína Šímy, obuvníka na Smíchově č. 59 proti basilice sv. Václava, Jana Kutiny, obchod mýdlem na Újezdě č. 421 v Praze a Františka Šilhavého, bytem v Neklanově ulici č. 731 na Novém Smíchově. Jubilejní pouť do Staré Boleslavi na oslavu Božského Spasitele v posledním roce 19. sto- letí, kterou uspořádati hodlá Marianská kongregace u sv. Ignáce ve sdružení s ostatními katolickými spolky pražskými, a jež ohlášena byla na den 15. čer- vence t. r., bude se konati za příčinou naskytnuvších se překážek teprve o týden později, to jest dne 22. července, což se tímto všem účastníkům do- tyčné pouti známo činí.

Listy o světové výstavě. (Původní dopis »Katol. Listů«.)

V Paříži, 11. června. — Milerád vyhovuji Vašemu přání, jaké na mne bylo vzneseno, abych Vašemu listu podával zprávy stručné o výstavě pařížské a hleděl si všímati hlavně záležitostí katolických, které pro nás mají zajisté tím větsí důležitost. Že to budou pouze zprávy kusé, je pravda, avšak doufám, že vzhledem ku předmětu tak časovému přece najdou tyto řádky aspoň pozorné čte- náře, kteří budou laskavě souditi moje dopisy podle hesla: »Si desunt vires, tamen est laudanda volun- tas« — »Nedostává li se sil, přece jest chvalitebnou vůle.« V městě nad Sekvanou zavládl život, jakému Francouz byl zvykl již od dávných dob. Jsa povahy vznětlivé, jest nadšen pro vše krásné a vynikající, zvláště působí-li to na jeho hrdost národní. Při tom však nemá nikterak vytrvalosti, oddávaje se lethargii, když byl první zápal přestal. Že život tento nabyl rázu bujnosti, jest nade vší pochybnost zjištěno, nebot právě tato okolnost odpovídá francouzskému živlu Cizinec mimoděk dává se strhnouti tímto bezstarost- ným a skoro lehkomyslným názorem na svět, ovšem k svoji vlastní škodě. Výstava již byla přivedena z největší části ke konci, takže jen nepatrná část čeká na své doplnění což zajisté návštěvníci přijali s nemalým vděkem, po- něvadž dosud stále bylo si stěžováno do toho, že vý- stava dosud nebyla hotova.

Proto scházejí se právě nyní se všech stran četní hosté, aby si prohlédli tuto památnou výstavu, která nám skutečně podává jakýsi přehled života světového různých národů celé zeměkoule, takže příchozímu se maně zdá, že se před jeho očima točí kaleidoskop, ukazující nejrozmanitější zjevy rodinného i veřejného života všech končin. Pověst, že německý císař tu pobyl návštěvou jako první korunovaná hlava, udržuje se tu houžev- natě a nebyla dosud úředně vyvrácena. Při podiv- ných názorech Viléma II. nebylo to nic divného, po- něvadž týž dojista by si byl rád prohlédl pokroky národa nepřátelského, aby tak mohl působiti ve své vlasti ku povznesení všeho odvětví průmyslu, obchodu i jiných oborů, poněvadž zamýšlí postaviti Německo v přední řady všech států a velmocí evropských. Král švédský Oskar II. jest nyní předmětem pozornosti Pařížanů a návštěvníků výstavy. Ač se o něm tvrddilo lonského roku, že se vzdá trůnu ve prospěch svého syna následkem porušeného zdraví a rozháraných poměrů obou sjednocených států Švédska a Norska, přece tak neučinil, neboť jeho zdravotní stav nemálo se zlepšil, takže nepomýšlí nikterak na to, aby pustil otěže vlády ze svých rukou.

Dne 7. t. m. byl otevřen pavilon francouzského tisku na výstavě za přítomnosti ministra obchodu, smutně proslulého Milleranda, který proti kato- lickému živlu stále brojí, dávaje takto svým stoupen- cům sociálně-demokratickým, z jejichž řad vyšel, pří- činu k pochvale, když nejsou tito spokojeni s jinými jeho opatřeními. Téže doby byl učiněn přístupným též palác republiky transvaalské, který vyniká svojí svérázností a původností a stal se proto přítažlivým předmětem četných návštěvníků tím spíše, poněvadž Boerové si získali svým vystoupením proti Angliča- nům přízeň všeho obyvatelstva francouzského. Vaše čtenáře dojista bude zajímati zpráva, že na výstavě zřízen byl též palác francouzských missií za- hraničních v Trocadéru. Tuto myšlénku pronesli již r. 1898 mužové v osadních věcech zkušení. Bylo by bývalo však potřebí, aby byla provedena výstava všech katolických missií, která by zvala všecky ná- rody do Paříže, aby se na sklonku 19. stol. obdivo- vali výsledkům práce skromných a obětavých missio- nářů ve všech oborech. Bohužel, byl plán této všeobecné výstavy příliš pozdě promyšlen, tak že bylo se třeba obmeziti pouze na missie francouzské. Kardinál Richard, arci- biskup pařížský, obrátil se na všechny účastněné

společnosti, aby je získal pro tuto myšlénku, což se mu také valnou měrou podařilo. Vláda podporovala podnik, neboť odbor pro zámořské osady milerád po- stoupil část místa svého, aby tam byly missie zastou- peny. Společnost zahraničních missií na Rue du Bac, Otcové sv. Ducha, Lazaristé a jiné společnosti daly zhotoviti v přirozené velikosti výjevy, která dávají diváku poznati všeobecný názor o práci a útrapách missionářů. Kongregace propagandy za vedení kardi- nála Led6chowského v Římě a dílo k rozší- ření víry se sídlem v Lyonu ochotně zaslaly před- měty zajímavé z missií, čímž dokázaly, jak si váží této práce, podniknuté ve prospěch dobré věci. Pořádání této výstavky bylo zajisté nemálo ob- tížné, neboť bylo velice těžko znázorniti vliv missionářů, který jest většinou povahy mravní? Proto hleděl výbor aspoň částečně odpomoci této věci a vystavil statistiku, obrazy, sochy a jiné důležité předměty, které by učinily názor o životě a působení obětavých missionářů, kteří opustili rodiče, bratry, sestry, příbuzné a všecky statky pozemské, aby se věnovali službě cizích národů nevzdělaných a je víře a vzdělanosti učinily přístupnými. Nejen dobří ka- tolíci, nýbrž i lhostejní, ano i nepřátelé náboženství hudou míti nemalý prospěch z prohlédnutí této vý- stavy, neboť poznají, že v každé missionářské osadě byla založena také škola, která by působila na zjemnění divokých mravů a ušlechtění divých národů. Že tato výstavka vykazuje mezery, není divno, poně- vadž úplná výstava by vyžadovala práce spojené více roků, a stěží by podobné dílo beze vší vady bylo provedeno.

Návštěva výstavy se den ode dne množí, poně- vadž celé řady cizinců jsou stále pohotově, aby do- plnily mezery odcestovalých. Tak minulou sobotu bylo přítomno 182 087 návštěvníků, kdežto druhý den na to, totiž v neděli již plného půl milionu platících návštěvníků, tak že s volnými vstupenkami jich mohlo býti všech celkem na 510 tisíc, což jest zajisté počet nevídaný a velkolepý. Ký div, že Francouzové si pochvalují tento utěšený vý- sledek a přejí si, aby podobná návštěva byla každé neděle. To by šlo ovšem pořadatelům výstavy velice k duhu, poněvadž by pak byla naděje, že výstava se potká se zdařilým výsledkem finančním. Zvláště na poli Martově, na Trocadéro a »u invalidů« jsme pozorovali největší davy. Vy, Pražané, jste měli atrakci v podobě Křiží- kovy fontainy, my pak máme »le chateau d'eau« — skvostnou kaskadu, která byla právě v posledních dnech upravena a odevzdána veřejnému použití. Že tam je stále hojně zvědavců, můžete si před- staviti. V pondělí se konala na výstavišti schůze pa- tronátu mládaže »Patronage de la Jeunesse« za před- sednictví p. Méziérese, kde se účastníci radili o kro- cích, kterak by bylo možno odpomoci nynější ne- zdárnosti mládeže. Bylo poukazováno na různé nedo- statky, avšak na hlavní vadu nebylo pomýšleno, totiž na úplný nedostatek náboženství, které jest jediné s to, aby přivedlo nápravu.

Téhož dne pořádáno bylo na výstavišti soirée, kterého se účastnil též president republiky Lou- bet. Bylo to na schůzi kongresu »de la Mutualité«, kde mezinárodní akcionářská společnost se radila o svých záležitostech. President republiky ujal se slova a promluvil delší řeč k organisaci hospodářské, kde dovozoval právem, že pouze národohospodářská organisace může zemi nejvíce prospěti. Ministr orby Jean Dupuy zavítal na výsta- viště do Vincennes provázen jsa svým odborovým náčelníkem, aby byl přítomen kongresu hospodář- skému. Byl uvítán generálním komisařem Varsi- lierem. Ministr si dal představiti jednotlivé členy domácí i cizí a blahopřál jim k výsledkům, kterých se dopracovali. Pozn. red. Katolíkům, kteří jedou do Pařížea chtějí si bedlivěji všímati církevních památek v Paříži a na tamní výstavě, doporučujeme nový popis »Guide pour Paris et l'Exposition« vy- daný nákladem »Maison de la Bonne-Presse (5 rue Bayard, Paris), která ho za 5 franků a porto zasílá. Pařížská chrámy, kláštery a kaple, poutní místaa dobročinné ústavy, jsou velmi prakticky a poučně vypsány v knize »Abbé Duplessy, Paris Reli- gieux, Guide artistique, historique et pratique«; vyšlo právě nyní u A. Roger et F. Chernoviz, 7, Rue des Grands-Augustins, jest opatřeno četnými illustracemi (530 stran) a stojí 4 franky a porto. Po- dobného popisu bychom v Praze potřebovali.

Zprávy denní. * K chorobě J. M. ndp. světícího bi- skupa msgra. Ferd. Kalouse se nám píše z Týna Rovenska: Ndp. světící biskup msgr. Ferd. Jan Kalous odjel odtud dne 11. června zdráv, než přece bude mu jeho rekonvalescence ve St. Boleslavi ještě brániti funkce různé s úřadem tak vysokým spojené vykonávati. Ndp. světící biskup při odjezdu svém vyhlížel v obličeji velice svěží a jakoby mlád, tak že lidé jej velmi obdivovali, jak z tak těžké ne- moci brzy se pozdravil. Při odjezdu vyprovázeli jej, ač výslovně každou ovaci si zapověděl, důst. ducho- venstvo místní, starosta města, školní mládež a zá- stupy lidu. Ndp. biskupu se zde velmi líbilo; v po- sledních dnech svého pobytu rád mluvil s dítkami, které na procházce ho vyhledávaly a vonné kytice mu dávaly. * J. J. nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří z Lobkowiez odjel včera po 6. hodině več. českou severní drahou do Mělníka. * Pohřeb p. G. Franzla konán byl včera odpoledne z útulného kostelíka sv. Vojtěcha za ve- lice četné účasti kleru pražského, knihtiskařů a na- kladatelů pražských, členů Umělecké Besedy, Hla- holu, Měšťanské Besedy, Ústřední Matice školské, Katolické Besedy a j. m. Mezi přítomnými pozorovali jsme J. O. hr. Vojtěcha Schönborna, prof. dra. S- koru, plukovníka ryt. Kriegelsteina, prof. dra. Ko- váře, prof. dra. Pachtu, cís. radu Ottu, dra. Mu- drycha, notáře dp. Kopala, dp. dr. K. L. Řeháka, p. Josef Jedličku, dp. prof. Košnáře, dp. P. Blažka, prof. dr. Otta, Thdra. Sedláčka, dp. dra. Víška, dra. Pospíšila, dra. Zunu, chefreJ. Žundálka, dra. Mrázka, prof. Havránka, dp. Škrdle, dra. Vlčka, prof. dra, Hlavatého, kanovníka faráře dra. Karlacha, dra.

Zítka, dra. Pavlíka, rektora prof. dra. Kryštůvka, P. X. Dvořáka, dp. K. Buriana, knikupce F. Ho- vorku, Reinwarta, Topiče, J. M. Hovorku, Gross- manna, Vilímka, převora Ibla, B. Maydla, Šimáčka, Řivnáče, maj. knihtiskárny V. Kotrbu, členy učitelsk. sboru grem. školy, spolku knihkupeckých účetních aj. Skvostná rakev spočívala na vysokém baldachýnovém katafalku v zelení květin, v záři voskovic a v nádheře četných věnců a kytic. Pohřební obřady vykonal dp. farář Janata za asistence farního duchovenstva. Ra- kev vložena do 4spřežního pohřebního vozu a smu- teční průvod zahájil věncový vůz, žáci gremia, za těmi ubíralo se farní duchovenstvo a vůz pohřební, kol něhož tvořili pohyblivý špalír s rozžatými po- chodněmi zřízenci pohřebního ústavu K. Fuchse ml.

Následovala rodina a nejbližší příbuzní zesnulého a pohřební hosté. Pohřeb ubíral se na břbitov ve Vol- šanech, kde rakev vložena do rodinné hrobky po pří- padných smutečních obřadech. — J. O. Vojtěch hrabě Schönborn, předseda družstva sv. Voj- těcha, zaslal k rukám p. V Kotrby tento soustrastný přípis: »Ježto nemám té cti znáti osobně rodinu zvěč- nělého pana Francla, dovoluji sobě prositi Vás, abyste při vhodné příležitosti laskavě vyslovil pozů- stalým jménem mým vřelou a srdečnou soustrast, kterou upřímně pociťuji. Katolický život pražský úmrtím tohoto rozšafného, ode všech vysoce váženého muže utrpí velikou ztrátu. Též družstvo sv. V j- těcha, jemuž zvěčnělý od prvopočátku přináležel, účinkuje při tom jakožto revisor účtů, ztrácí v něm těžce nahraditelného přítele. Na místo pohřebního věnce dovolím si dáti sloužiti 10 mší sv. za věčné blaho zemřelého.« * Podvody v západočeském rolnickém společenstvu. Zdejší »Pr. Tagbl.« přináší zdrcující zprávu, kterou čtenářům nezkráceně ze jmenovaného listu přinášíme. Správní rada západočeskéko rolnického společenstva v Plzni jest v trestním vyšetřování, a to jsou stíháni: dřívější ředitel jmenovaného družstva Jos. Škarda, obchodvedoucí družstva školní ředitel Emanuel Štorkan, správní radové Martin Černý, sta- rosta lobešský a Antonín Folk, rolník z Hromic.

Soudní pátrání vede tajemník soudu Stůna. V po- sledních letech stěžovali si mnozí členové, že ve ve- dení družstva není vše v pořádku. V měsíci březnu konána valná hromada, ve které usneseno, aby vyko- nána byla prohlídka. Předsedou revisní komise usta- noven Ant. rytíř Klenka Komise podala valné hro- madě velmi smutnou zprávu, z které vyšlo na jevo, že správní rada zneužívala důvěry rolnictva. Již roku 1894 pozorovali členové, že správní rada nevedesi poctivě, avšak hlasy členů takových umlkly, jelikož se jim vyhrožovalo, že padne na ně vina, pakli družstvo se rozejde. Bilance z r. 1894 nemohla býti ani revi- dována, poněvadž k účtům chyběly doklady. Hospo- dářské stroje členům objednané byly správní radou o 100 procent prodávány dráže! Revisní komise zji- stila ohromný nepořádek v knihách účetních. Bilance z r. 1895 byla falšována. Skutečný zisk toho roku byl 9499 zl., valné hromadě však podán byl výtěžek na 4004 zl. Obchodvedoucí Storkan zvýšil sobě z vlastní vůle plat o 1500 zl. Ředitel Treybal bral správní radu do ochrany, avšak shromáždění členové silně odporovali. Co se dál vyklube ukáže budoucnost. My jsme v našem listu často ukazovali na zdárný vývoj rolnických společenstev v Německu a ukazo- vali jsme, jak rolnictvo v Čechách je v tom směru pozadu. Pravili jsme, že veškeré společenské hnutí v rolnictvu bude míti jen tenkrát zdaru, pak-li po- dobné podniky budou v rukou lidí veskrze poctivých, křesťansky smýšlejících. A nyní již stihla první zpráva