1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. září 1913.
Praha
4
article
lu ranní a večerní llsty
předplácí sa
V Prase v administrasls
a měsln,
na čtvrt fsta . . . . 8 K —
s dvoji donáškou
a měsín. . . .
čevrt ieta : . . . iR ess
ve fliálkáeh
na měslo . . . . . 1 K 80
Poštou:
na měsio,
na čtvrt íeti : . . . B k on
s dvoji zásilkos
na měsíg.
na riot: . : :kk
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Telefon »Národních Listů“:
Redakcer al pro hovory místní 2400, b) pro hovory
mezíměstské 1061. — Admínistracs, expedicea
obchodní tískárna 1052.
Praha
6
article
Albanie a její přátelé.
Albanie a její přátelé.
Do Valony se právě ubírá mezinárod-
ní komise, která vypracuje pro Albanii
statut, od něhož se očekává ten zázrak, že
z divokých kmenů rázem udělá národ a
stát. Jiná komise se zase chystá na alban-
ský jih, aby stanovila hranice proti Řecku,
podobně jako se to stalo proti Černé Hoře
a Srbsku.
První komise bude mít ruce dostí vol-
né, poněvadž i ti, kdo pro přátelství vůči
Albanii nemají žádného důvodu, jsou pře-
svědčeni, že ani Lykurg neudělal by z Al-
banců státní občany a z jejich území oprav-
du suverenní stát. Zásadě národní suvere-
nity ponechá se jistě se všech stran v Al-
banii volné pole, aby se tam trochu od-
škodnila za to, jak se jí špatně vede doma
u těch, kdo ji do albanské ústavy budou
vtělovat. Něco jiného je však, jak se naloží
s národnostním principem v otázce jižních
albanských hranic. Velké skupiny řeckého
obyvatelstva brání se ze všech sil proti to-
mu, aby byly násilím pojaty do hranic bu-
doucí Albanie, ale Italie stojí v této věcí
proti nim, nechce jim povoliti splynutí
s Řeckem, a Rakousko Italii podporuje
Řecké obyvatelstvo, takto ohrožené, pro-
testovalo již proti osobám, které Rakousko
a Italie do ohraničovací komise vyslaly.
ale jeho protesty proti komisi budou asi
marny. Velmoci, které chtěly na Balkáně
spravedlnost a pořádek, přihlížejí už
k úpravě zbývajících věcí s jakýmsi fata-
lismem, a sotva se postaví proti tomu, aby
heslo suverenity národa, které vyslovila
londýnská konference ve prospěch Alban-
ců, nebylo porušováno v neprospěch ji-
ných. Sir Edward Grey prohodil ostatněo
londýnské konferencí dosti ironicky, že je-
diným jejím cilem bylo zachovati evropský
mír a shodu, a to i za cenu několika roz-
hodnutí navzájem si odporujících a nelogi-
ckých.
Grey
Albánie
Řecko
Srbsko
Alo
Rakousko
Balkán
Alban
Lykurg
Italia
7
article
Měl jako všichní skeptikové vůči Bal-
kánu pravdu a ještě ji bude míti častěji.
Rakousko bude státi na straně Italie
a protí Řecku. Od anexe Bosny a Herce-
goviny znají Pešť a Vídeň už jenom jedno-
ho nepřítele, a tím je Bělehrad. Od té do-
by spatřují v Srbsku stálé nebezpečí a po-
dezírají je, že je nástrojem v rukou Ruska.
ačkoliv právě druhá válka balkánská mo-
hla by celý svět přesvědčiti, že Srbsko bu-
de žárlivě střežit svoji suverenitu. Stejně
znepřáteluje si rakouská politika druhý
mohutnící balkánský stát, nadějné Řecko,
které jistě kvapem vybuduje svou námořní
moc. Nenávist proti Srbům překonala i
antipatie tak silné, jako byly v Rakousku
chovány proti Italii. Pro ni se pracujev
jižní Albanii, jí se Valona, ovládající
otrantskou úžinu, reservuje, dokud tam
Italie nemůže sama, ji tam už rakouská po-
litika málem byla uvedla, když šlo o akci
proti Černé Hoře, a pro větší popularitu
Srba
Valon
Bala
Rakousko
Řecko
Bosna
Pešť
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
Rusko
Albánie
Italia
8
article
Italie mezi Albanci zasazuje se teď Vídeř
o to, aby albanské hranice nešly tak, jak
ukazuje národnostní statistika, nýbrž o kus
na jih, tak, jak to chce albanská a italská
zvůle. Může hrabě Berchtold učiniti pro
Italii ještě více než když takto pomahá za-
okrouhliti její budoucí sousto? Udělal už
tolik, že více udělati mu nezbývá — dokud
si toho ovšem Italie nebude přáti.
V podivném rozporu s tímto italo-
filstvím stojí ovšem to, co oba státy dělají
uvnitř Albanie. Rakouská propaganda trvá
tam už skoro šedesát let, kdežto italská
pouze dvacet. Rakouská počíná — je to
charakteristické — r. 1855 uvedením Je-
suitů do Skadru. Nevíme, zda je náčelníc
albanských kmenů přijali za svoje zpověd-
níky, jisto však je, že skoro celý rakouský
vliv v Albanii založen je na katolickém
kleru, jehož předáci jsou z Vídně zahrno-
váni poctami a penězi. Ve Valoně si vy-
pravují o jednom z nich, že mu Rakousko
zaplatilo pět ze sedmi zlatých zubů, které
nosí. Na severu má katolický klerus sku-
tečně jistý vliv mezi katolickými Albanci
Vídeř
Berchtold
Albánie
Vídeň
Rakousko
Italia
9
article
Ve střední a jižní Albanii je jich však má-
lo, ale rakouská propaganda tam pracuje
rovněž, opírajíc se o musulmany, jinými
slovy, dávajíc podpláceti musulmanské be-
gy. Zakládá zde také školy, ve kterých vy-
učovacím jazykem stejně jako na severu je
italština. Na severu z toho těžila italská
propaganda, na jihu je však tak silná, že
pracuje samostatně a kvapem odvádí ra-
kouským školám žáky. V Drači při vypu-
knutí italsko-turecké války obě vlády daly
zavříti svoje školy, rakouská patrně ze so-
lidarity s Italií, nyní však italská bude za-
se otevřena, kdežto rakouská nikoli. Dou-
fejme, že budeme míti za to o jednu menši-
novou slovanskou školu v Rakousku sa-
mém víc... O italské propagandě jde je-
den soud, že všude předhání a zatlačuje
rakouskou. Italská užívá při tom antipatií,
které budí rakouská svým straněním ka-
tolíkům a získává všude mohamedánské
obyvatelstvo, rozhořčené jmenovítě tím.
že na návod Rakouska bylo velmocemi ve
vilajetu skaderském sesazeno asi 150 mo-
hamedánských úřadníků a nahraženo ka-
tolickými. Rozumí se, že žádný statut ani
panovník toto závodění nezastaví, že sa-
mostatnou Albanii budou oba státy pova-
žovati za svoje předurčené dědictví, že ji
budou žárlivě střežít a posílat do ní pořád
víc a víc peněz, až se pro ni konečně přece
utkají.
Albánie
Drač
Italia
Rakousko
10
article
Albanci ovšem neurazí nikoho odmít-
nutím. Je však otázka, zda se dědicové
přec jenom nepřepočítají. Sebevědomí Al-
banců poroste, avšak jejich hospodářské
potřeby a sousedství s Řeckem a Srbskem
a užší styky, ve které s nimi vstoupí ná-
sledkem stavby silnic a drah, sblíží divo-
ké horaly více s těmito státy, které jsou ci-
vilisovanější a bohatší než oni, ale také za-
se jim bližší než Italie a Rakousko, ke kte-
rým postupem času spíše budou pociťovati
rostoucí nedůvěru. Může se tedy státi, že
vývoj albanských poměrů a vztahů půjde
jinak, než si představovali ti, kdo v Londý-
ně autonomní Albanii tvořili.
Al
Řecko
Srbsko
Rakousko
Albánie
Italia
11
article
Karel Tůma
Karel Tůma
Po padesátileté činnosti v redake
„Národních Listů“, kterou jsme slavili
před rokem, dožil se náš ctihodný senior
Karel Tůma dnešním dnem sedmdesáti ro-
ků. Krásný věk v životě lidském, nevšední
v životě žurnalisty, ale přímo vzácný, je-li
vyplněn takovou prací, jakou ve svém po-
volání redaktora a spisovatele vykonal
Karel Tůma. Jeho dnešní narozeniny jsou
jubileem práce nepřetržité, neúnavné a
nadšené a jubileem bojovníka a hlasatele
jenž celé životní dílo věnoval národu, de-
mokracii a svobodě.
Z nesčetných čísel „Národních Listů“
promlouvalo už jeho péro, za nejrůznějších
situací hovořil jeho duch k české veřejno-
sti tu úvahou, tu vyzváním, tu protestem
— vždycky nepoddajný a břitký, nikdy ne-
skloněn, vždycky svůj a pln víry v pokrok
národa a nadšení pro jeho čest a právo.
Tůma
jítmokracia
12
article
K publicistické činnosti Karla Tůmy druží
se řada obrazů velkých bojovníků za svo-
bodu, které věnoval svému národu jako
rozněcovatele a vzory. Co na nich miloval
a ctil, to stejně zračí se v jeho činnosti no-
vinářské: je to onen poctivý a přímý duch
liberalismu a vlastenectví, jenž zdobí nej-
větší dějinné charaktery a do naší doby
svítí z minulosti a stále jí připomíná, aby
neustávala ve svém boji za právo a svobo-
du. Naše cíty k sedmdesátiletému muži,
jenž obohacen tak bohatými zkušenostmi.
stále pracuje mezí námi, ze samého jeho
charakteru a srdce čerpaly by dosti látky,
velké životní dílo a ideje, pro které pracuje
a za které také trpěl, působí však, že den
jeho narozenin má pro nás význam daleko
širší a vyšší, že je jubileem práce ve služ-
bách českého národa. Blahopřejeme mu
k tomu s úctou a láskou. Přejeme mu, aby
ještě mnoho vykonal, neboť víme, že si ne-
dovede život jinak představovat, a těšíme
se, že nám také zachová ve svých pamě-
tech něco z historie úctyhodné řady let
které prožil.
Tůma
13
article
Panu Karlu Tůmovi zaslány byly k jeho
dnešním 70. narozenínám mimo přečetné jiné tyte
dva projevy.
S neličenou radosti vykonáváme tímto usne-
sení výboru Spolku českých žurnalistů, vyslovujíce
Vám ke dni Vašich 70. narozenin nejupřimnějs
přání všeho dobra. V plné duševní svěžesti dosa-
hujete životní mety, jež zřídka jen bývá údělem
novináře, a to zejména novináře, jehož neúmorná
činnost po desítiletí znesnadňována byla perse-
kucemi. Že dospělJste, vážený pane kolegfo, mety té.
jest důkazem zdravého jádra životních Vašich sil
a to naplňuje nás radostným přesvědčením, že je
ště dlouho bude Vám možno rozhledem i zkuše-
nostmi svými přispívati k řešení všech důležitých
otázek našeho národa, jemuž Jste od mládí s na-
dšením zasvětil své síly a schopnosti.
Loňského roku u příležitosti 50letí novinářské
činnosti Vaši měli jsme možnost oceniti význan
obrovské, neutuchající ale nadšené práce Vaši
vzpomínáme jí dnes poznova s obdivem i hrdostí
neboť velkost a význam novinářské činnosti Vaš
jest ctí i Spolku českých žurnalistů, jenž čítá Vás
mezi členy své.
Račte přijati tento kolegiální projev s ubezpe
čením dokonalé úcty s jakou se znamenáme
Za výbor Spolku českých žurnalistů
Josei Holeček,
Rajmund Cejnel,
Tůma
Vaš
Josei Holeček
Rajmund Cejnel
spolek český žurnalista
14
article
V den, jehož významnost roste poctivým oce-
něním vykonané Vaší práce, dovolují si i čeští spi-
sovatelé, sdružení ve spolku Máji prositi Vás, slo-
vutný pane, abyste přijal vážné ujištění jejich o-
pravdové úcty a přání nejupřímnějších
V těžkých a zodpovědných dobách, které pro
živá český tisk, zvláště v posledních letech, osvěd
čil jste vždy vzorný smysl pro čestnou přímost
obětavou oddanost k národním prospěchům, jel
hájíte v každém případě s takovou vroucí přesvěd
čivostí.
Platiž Vám za to, slovutný pane, srdečný ob
div nás všech, k němuž přidružujeme též pevno
naději, že ještě dlouhá léta budete v plném zdrav
i svěžím duchu věrnou stráží všech drahých i nut
ných zájmů národních.
S opětovným projevem přání nejupřímnějšíe
16
article
za
Spolek českých spisovatelů-belletristů Máj
v Prazei
Frant. Herites
předseda.
Dr. Quido Maria Vyskočil,
tajemník.
doktor
Vyskočil
spolek český spisovatel
17
article
Bulharská vypůjčka v Rak.
Uhersku.
Bulharská vypůjčka v Rak.
Uhersku.
Z Vídně, 5. září. Večerní „Zett“ uveřejňuj-
z Pešti tulo depeši-
„Ministr hr. Berchtold zaslal uherské vlád
notu v záležitosti výpůjčky, kterou mají povolit
bulharské vládě vídeňské a peštské velkobanky
Nojen že je neobyčejným, že mínistr zahraničníc
záležitostí posílá v takové záležitosti noty uher-
ské vládě, ale ještě neobyčejnějším je vřelý tón, ve
kterém nota je zredigována a pak politické argu-
mentace, kterými jest přání zahraničního úřadu
doprovázeno. Ministr zvěděl, že některé uherské.
jakož i rakouské velkobanky chovají se k jeho
podnětu poskytnouti Bulharsku zálohu 30 mil. k
odmítavě. Nedostaek peněz v Uhrách je tak velký
že četná města musila odložiti nejnutnější stavby
— na př. škol, nemocnic atd. — neboť peněžní
ústavy odmitají veškeré úvěry. Vzhledem na toto
faktum je pochopitelná zdrželivost naproti ciní
zemí, a tato okolnost přispěla také, že vídeňské
konierence v záležitosti bulharské výpůjčky ne-
vedly dosud k žádnému výsledku. Nyní vycývá
hr. Berchtold v dotyčné notě uherskou vládu, aby
uherský ministr financí vykonal nátlak na volko-
banky, aby tyto poskytly potřebné prostředly
Velkobanky činily námitky a to jednak vzhledem n
hospodářskou krisí v Uhrách, jinak také, že b
dotyčný úvěr musel miti konnexe s některými prů-
myslovými objednávkami. Ale ministr zahraničních
záležitostí, jak se zdá, nemá smyslu pro zevnějs
přání velkobank a žádá nejrychlejší splnění bul-
harských požadavků.
Berchtold
Uhersko
Vídeň
Pešť
Bulharsko
Uhry
Zett
18
article
Zatím pověřila uherská vláda v poslední mi-
nisterské radě mínistra financí dra. Teleszka, aby
zahájil jednání s uherskými velkobankami a poku
možná záhy snažil se docíliti dohody. Možná, že
se zdaří pohnouti banky, aby upustily od sváho
zamitavého stanoviska, ale půjčka musola by být
uzavřena v jiné formě a za jinakých podmínek, nei
jak ji navrhuje ministr zahraničních záležitostí.“
Z Pešti, 5. záři. Četné zdejší maďarské noviny
ohražují se velmi ostře protí povolování půjčel
cizím státům
„Pesti Napl6“ praví, že za nynější krise
je potřebí v Uhrách každého krejcaru a všude jeví
se zmatek pro nedostatek pohotových prostředků
Na domácí poměry neberou však správci této říše
pražádného ohledu, a ačkoliv země ocitá se n
krají úpadku, staví se hr. Berchtold do pósy
jakoby měl v kapse poklady celého světa.
„Az Est“ konstatuje, že je největším ne-
Napl
Berchtold
Aza Est
Pešť
Uhry
19
article
U drobném prodejla
ranní disle o sobě . . za lp
večerni
Va fliálkách na venkově
anní čislo . . . . .
večorní
Inseráts
plati se hotově Bnpřod.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těl
ředakce, tiskárna a sxpedlne
„Národnich Listů“
Rukopisy se novraceil
Virginie
20
article
smyslem povolovati půjčku Bulharsku, a ještě vět-
ším nesmyslem že bylo povoliti půjčku Číně. Ra-
kousko-Uhersko nemá nic jiného na starosti, než
stále navazovati exotické styky finanční. Jest jisto
— praví „Az Est“ — že francouzský peněžní trh
bude pro Rakousko-Uhersko nadále uzavřen. A
nelze se tomu diviti, když Rakousko-Uhersko své
poslední prostředky, které si zdejší průmysl musí
od huby utehnouti, poskytuje zrovna zemím, které
stojí proti trojdohodě.
„Világ“ ostře profestuje proti půjčce Bul-
harsku, neboť — praví — země potřebuje nutně
každého haléře a hospodářská a finanční krise
byla by do krajní míry přiostřena, kdyby mělo
30 mil. K v nynější době býti odesláno do ciziny.
„A z Ujság“ naproti tomu považuje bulhar-
skou půjěku za vhodnou příležitost rozšířiti ra-
kousko-uherský vliv na Balkáně. Bulharská půjčka
musí býti rozhodně uzavřena. Francouzský, angli-
cký a částečně ruský kapitál činily v Srbsku, Ře-
cku a Černé Hoře pravé divy. Nuže, monarchii
zbývá zájmová sféra, pozůstávající z Bulharska
Albanie.
„A Polgár“ se obává, že poměr monarchie
se Srbskem se přiostří, neboť Rakousko-Uhersko
stále zřejmě podporuje Bulharsko. Hr. Berchtold
diktuje vídeňským a peštským bankám, aby půj-
čily Bulharsku 30 mil. K, ale nestará se, že Uhry
současně jsou stíženy nehoráznou finanční krisí.
Hr. Berchtold pokračuje ve svě politice prestiže
o bezohlednosti. Takový postup byl by na místě
jen, kdyby Rakousko-Uhersko žilo v hojnosti.
Est
Berchtold
Uher
Bulharsko
Čína
kouskoUhersko
RakouskoUhersko
Balkán
Srbsko
Albánie
Polgár
Rakousko
Uhersko
Hradec
21
article
Hostem u dra. Kramáře.
Hostem u dra. Kramáře.
Dopisovatel „Golosu Moskvy“. V. K—v
zajel si na Barbo, do letního sídla dra. Kra-
máře a takto vyličuje své dojmy
V malé vzdálenosti od mysu Aj. Todor
u podnoží zubatého Aj-Petri skoro k samému
moři přilnul malebný park villy Barbo. Je to
majetek a letní sídlo známého politického či-
nitele českého, dra. K. P. Kramáře. Sem za-
jíždí odpočívat od bouří politického života,
od přátelských oslav svých stoupencův a ne-
přátelských demonstrací svých protivníků.
Po kráse pohledů, otvírajících se před
očima divákovýma, park Barbo je snad nej-
krásnější na celém jižním břehu Krymu. Dva
velkoknížecí majetky, Čair a Dulber, obklíčily
villu se všech stran stínivými sady, ale iv
lesku nádherných, přepychových velkokníže-
cích paláců neuvadla krása Barbo. Důmo
krásné architektuře antického slohu s velko-
lepým portikem a k moři se spouštějící te-
rasou stojí velmi příznivě na otevřené plošině
zvýšeného místa a když parník jede mimo,
s paluby krásně vidět dům ve všech podrob-
nostech.
Krásným zevním formám plně odpovídá
vnější a vnitřní výprava. Nejlepší čeští umělci
přispěli k této práci. Tak Barbo dra. Kramáře
stalo se docela českým koutem. Majitelé villy
obyčejně bývají zde dva — tři měsíce. Kaž-
dého roku sem zajíždějí čeští spisovatelé.
umělci a učenci.
Dr. Kramář nerad opouští toto zátiší. Ale
na poznámku novinářovu, že hluk politického
života nezastavuje se u prahu domu a vnikái
do této samoty, odpověděl dr. Kramář-
„Ano, bohužel je tomu tak. Kdo jednou se
zapřáhl do vozu politického života, je nucen
stále jej vléci. Kromě toho události, které pro-
žíváme, jsou tak významny, že při nejlepší vůli
ujít jim každý jest odsouzen prožít jich ostří.
Události běží tak rychle, že mdlá diplomacie
velmocí ve svém opoždění podobá se kočímu,
který vypustil z rukou oprati.
Todor
Kramář
doktor
Krym
Golos Moskva
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Oslava Verdiova v areně veronské.
(Psáno pro »Nár. Listy«)
Daly jsme se na útěk před žíravou nudou
našeho letního bydliště, kde vlál závoj typi-
cké rusovlasé vdovy, aniž nalezl hluboký jejt
smutek těšitele; kde rudé kazajky mladých
dívek slibně zářily, aniž někdo se nalezl, jenž
by si byl přál splnění nějakého slibu; kde ve-
liké žluté oko měsíční pohlíželo udiveno n
klídně pokojnou plochu jezerní a potutelný
paprsek světlometu nemohl vyplašiti ni jedi-
ného párku milenců. Ani staré dámy na terase
nemohly podobného nic objevit a v rozhovo-
rech bylo následkem toho nezbytno přestati
na pouhém konstatování, že nějaká žabka
přehodila nohy tuze vysoko nebo že koupala
se v tricotu bez kalhotek. Člověk, suna po-
slední zákusek do úst, činil tak otáleje bez-
děky, poněvadž oddával se tísnivé úvaze: co
jenom počnu, jakmile také to spolknu.
Což divu, že hostiny stále se prodlu-
žovaly, že přestávky mezi obědy a večeře-
mi se krátily a že moje bílé šaty pořáde
byly mi těsnějšími. Konečně pojala mě hrůza
před mým krejčím, jehož pohledy stávají se
pohrdavějšími, čím více blíží se míra objemu
mého sedmdesátce, a v úzkosti té rozhodl
jsem se, že sledovati budu cesty umění v Italii.
což je — jak povědomo — velmi namáhavá
věc a při čem je prý strava špatná.
23
article
Jela jsem napřed, protože k němu bylo
nejbliže, do Milána. Ten mě však velice skla
mal. Opájela jsem se sice vznesenými krásam
Beatricy d'Este a skvostný styl musea, gale-
rie, obrazárny Poldi-Pezzola byl mně vzácným
požitkem. Ale jídlo tam bylo přespříliš dobré
Proto jela jsem dále. Do Verony. Tam jsem
měla, co bylo srdce mého žádostí.
Nejsem žádnou milovnicí nějakých sen-
sací. Dojela jsem tam jedině, bych shlédla
toto krásné a staré město. Hned u nádraží
však zastavil mě divý muž, který mi před
očíma mával cihlověrudými sešity, koule zá-
roveň očima a jako lví řev byly jeho výkřiky
„Aidal!! Aidal!! Ustrašena koupila jsem o
ného spisek, zaplatila 25 centesimů, které zař
žádal a k úžasu svému pozorovala jsem, jak
pojednou řvoucí lev proměnil se v něžného
holoubka, jenž všemi pomůckami románské
výmluvnosti mně lichotil, přemlouvaje mě.
bych odebrala mu také k textu náležející dvě
sedadla parketová. Viděla jsem v tom poky
osudu. 25 centesímů jsem již investovala, při-
dala jsem ještě 20 lír a byla jsem překvapu-
jícím způsobem šťastnou majitelkou dvou líst-
ků ku představení „Aidy“, konanému za pří-
činou stoletých narozenin Verdiových ve sta-
ré aréně veronské. Repris ohlášeno bylo pět.
Do areny vešlo se — tak bylo tvrzeno — pa-
desát až šedesát tisíc lidí. Za takového návalu
diváků a posluchačů bylo město několika-
násobně přelidněno.
Este
Aida
Verdiový
Milán
Verona
Aidal
PoldiPezzola
24
article
Všechny hůtely byly obsazeny. Musila
jsem míti světnici — stůj co stůj. Nuže, po-
kojík stál 20 lir a nalézal se v bídném baráku.
Moje dobrá přítelkyně by do takového bytu
zajisté nebyla dala svého zhýčkaného, bílého
pinčlíčka, jehož kštice jest jako z hedvábí.
Než v tomto městě, jubileem omámeném
považováno každé pomyšlení, zabývající se
více pohodlím tělesným nežli hudbou oslaven-
covou, barbarstvím a profanací umění. Ne-
dosti toho: postihla-li jsem, velmi se namá-
hajíc, smysl hovornosti své bytné, prosté to
ženy z italského lidu, jako vodopád se valící
bylo téměř nemožno žíti vůbec dále tomu, kdo
neslyšel provedení „Aidy“ v areně.
Nuž, útulně zrovna v našem bytě nebylo
Řekly jsme si však: jednu noc nás to nezabije
Moje sestra stěžovala si, že umyvadlo je pra-
malinké. Neměla jsem však po ruce žádného
dalekohledu a tak jsem ho prostě ani neviděla
Že postele byly čisty, toho jednoduchou příči-
nou bylo, že oněm malým zvířátkům, která
v oněch krajinách bývají nevitanými spolu-
bydliteli, zdály se tuze nehostinnými a špat-
nými. Odebraly jsme se rychle na ulici, by-
chom shostily se alespoň na krátko nemilého
dojmu toho. Ve všech starých ulicích a ulič-
kách, zejména pak na hlavní třídě, tlačilya
tísnily se zástupy. V tomto tisícovém davu
Musil
25
article
jednatel.
předseda.
26
article
nalézali se černoocí kavalíři, upírající zraky
svoje na kolemidoucí dámy způsobem, nám
zvyklým svebodám velkoměstským, přespříliš
směle a bez ostychu, ve shluku a směsi s děl-
níky, sedláky a s podezřelou luzou. Což zů-
stavilo v nás dejem, že Italie je státem
opravdu demokratickým.
Záhy po obědě již odebrali se lidé do
arény. O 1/27. hodině byly kamenné schody
galerie kolkolem dosti hustě obsazeny. N
obou stranách jeviště spočívaly mohutné
rozložité dvě sfingy. Několik sloupů a pilířů.
monumentálně prostých a jednoduchých-
toť byl veškeren inventár dějiště. V pozadi
malý les ze svěží zeleně.
Aréna, dokud bylo přízemí prázdno, zů-
stavuje účinek ohromné prostornosti. Na prvni
pohled zdá se pravděpodobno, ba neuvěřitel-
no, že z daleké scény sem donikne vůbec ně-
jaký zvuk a hlas. Podivný však úkaz: šum
hluk mas, tady nahromaděných, nebyl poměr-
ně velikým ani silným. Ztrácel se pod širokým
obloukem, jejž vyklenul bleděsivý blankyt nad
arénou.
Italia
27
article
Před 7. hodinou vystoupil první spolu
účinkující. Byla to hvězda na večerním sou-
mračném nebi.
Ponenáhlu se stmívalo. Trpělívě čekale
množství. Na vnějšku schodů, na drsných, dře-
věných balustrádách drápali se a šplhali kluci
visíce skoro více ve vzduchu, nežli sedíce
Večer byl příjemně vlažný. Nebylo ani dost
málo chladno, ale nebylo také docela žádné
dusno. Lidé od čekání počali dostávati žízeň.
Nějaký pán nabízel liru za lahev piva. Jin
nabízeli stejně s ním. Četa hochů sesoukala
se několik metrů hluboko s výše, na kterou
byli pracně vylezli. Opatřili nápoje. Co ne-
podnikne italský mladík, kyne-li mu zisl
jedné liry?
Náhle spustil se potlesk. Pěkně rytmí-
cky — jedna, dvě, tři, potom jedna, dvě. Proč
to dělají? ptala jsem se sousedky. Oh, p n
giuocarel per passar il tempof By se obvese-
lili! By si zahnali dlouhou chvíli! odvětila
Několik minut trval tento rytmický aplaus
znějící skoro jako náraz kastagnett. Pak za-
vlály pojednou kapesníky. Všecko auditorium
Jin
mračný nebe
28
article
jimi kynulo a máchalo a nesčíslný počet šátků
vzlétl třepotavě současně nad publikem jako
veliké, potrhlé vločky sněhové. Potom za-
bliklo někde světélko. Hned pak ještě jedno.
A ještě jedno. Když uhasly veliké plameny
elektrické, měly jsme divukrásný pohled na
tisíce a tisíce světélek, jež navštěvovatelé
měli v rukou. Aréna zdála se býti touto chvil
velikým, obrovským stromem vánočním
Z osvětlení toho nehrozilo nižádné nebezpečí
neboť aréna jest ohromná, celá nepokrytá
celá z pouhého kamene vybudována. Elektri-
cké světlo vzplanulo znova. V širém okruhu
viděly jsme nesmírný tábor lidu — hlavu n
hlavě. Parket se již plnil a tím způsobován
zdání, jakobychom se blížily jevišti.
Konečně ohlášeno třemi údery na buben
že hra se zahajuje. Je věru náramně těžko
pověděti, který dojem byl hlubší, byl silnější
byl nezapomenutelnější. Žda divadlo, které nám
poskytovaly shluklé masy lidové či proveden
„Aidy“, které co do jakosti hlasové a here
cké možno klidně staviti po bok představen
díla tohoto ve dvorní opeře, a které konán
pod širým, jižním nebem.
Aida
Žda divadlo
29
article
Měsíc vyhoupl se zatím v úplňku žlutě
pranžový na obzoru. Chvilkami vzlétl nad je-
vištěm netopýr, polekán a udíven nádherou
která zahostila se v jeho domácnosti a která
zaplašila jej z klidu, ve starém zdivu po sta-
letí jen málokdy rušeného. Gigantické audi
torium jakoby ani nedýchalo. Veliké mlčen
viselo nad hledištěm. Jedinkrát pouze byl
přerváno. V parketu někdo zapískal — nevě-
dělo se, zdali ze zbujnělosti či zúmyslně
Fuoril Fuoril ven! ven, ozvaly se hrozivé, zu-
řivé hlasy. Několik lidí pláchlo, ale trvalo ještě
hodně dlouho, nežli nastalo všeobecné upoko-
A v okamžiku tom pokládáno nezměrnou
troufalostí velikého tenoristy Zenatella, že
celé představení byl inscenoval a tuto tisíci-
hlavou bestii, publikum, tady shromáždil, jež
nevolí schvácena také jej mohla rozsápati.
Vlachové nejsou ostatně tak zlí a lití, jak by
se mohlo souditi podle jejich vzezření. Viděla
jsem v Milaně takové černovlasé muže s ostrý-
mí rysy a divými pohledy, kteří v loutkovém
jení.
Vlach
30
article
divadle se smáli a jásali jako veliké děti. Na
druhé straně však: ohromné rozechvění, v ja-
kéž uvedeny byly masy vzácným divadlem,a
suggestivní moc, kterou účinkuje dav na jedno-
tlivce, byly nebezpečným podpalem
Než v tom právě jaly se fialové tanečnice
v křiklavém světle semaforu, ozařujícího je-
viště s protější strany arény, prováděti svoje
posvátné tance a zpěvy a zakňučevši napo-
sled, zalezla bestie z masy, ustupujíc opět
bezdechému, fascinujícímu napětí.
Za celé hry počínalo si obecenstvo neoby-
čejně pěkně. Všechna čest romanskému smy-
slu pro umění.
V naprostém pořádku a pokoji vyprázd-
nila se, bylo již k jedné hodině s půlnoci.
aréna širokými, otevřenými, obloukovitými
vraty. Na ulici potom ovšem opojenost lidu
vybuchla. Tisícové, nenašedše přístřeší, byli
nuceni stráviti čas a noc do odjezdu ranních
vlaků venku na náměstích a třídách, které do
svitání hlaholily a hlučely hudbou a zpěvem.
31
article
Arie ze všech oper Verdiových bylo slyšeti
s několika stran současně a zároveň ale nade
všemi vitězil motiv: La donna č mobile ..
Do naší světnice poblíže hlavní třídy se
nalézající dral se hudební a zpěvní tento hluk.
Nemohly jsme usnouti.
„Bylo te přece čarokrásné,“ řekla jsem
ke své sestře a protáhla jsem se, po několika-
hodinném sedění si polevujíc, na tvrdém, ba-
vlnovým povlakem krytém lůžku. Skrčila jsemi
při tom ovšem opatrně nos, abych jím nena-
razila na žádný trám ve stropě.
„Ano, čarokrásné!“ opětovala sestřička.
rozespalým modrým očkem pomžourávajíc k
nezamčitelným dveřím, zdali tam leží židle
podle všech pravidel umění jak se patří tak,
že by najisto se překotila, kdyby nějaký lupič
učiniti chtěl do naší jizby první krok.
Provedení Verdiovy „Aidy“ v aréně ve-
ronské zůstane mi nezapomenutelnou, krás-
nou upomínkou. Ale doznávám upřímně a po-
ctivě: přála bych si skorem, aby bylo již — —
upomínkou.
V Torbole, koncem srpna
Lily Liebersova.
Arius
Verdiový
Verdiův
Aida
Le donna č mobil