1
masthead
V Praze, v sobotu dne 20. června.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Situační.
Z Vídně, 20. června. Ministerský před-
seda dr. Körber byl dnes ráno císa-
řem přijat ve zvláštní audienci.
Není pochybnosti, a netají se také, že slyšení
to souvisí se situací vnitropolitickou vůbec
a parlamentní zvlášt. Tato přivedena na ostří
nože: buď vláda umožní českému poselstvu
přejíti z postupu obstrukčního k postupu op
posičnímu positivními předch o zí m
činy, nebo také nynější zasedání jarní a tím
pak také celá kampaň 1903 skončí naprostým
neúspěchem kabinetu v jeho akci, čelící ke
spořádání poměrů sněmovních.
»Neue Freie Presse«, »Neue
Wr. Tagblatt« a »Morgenzeitunge
sdělují určité informace, které pocházejí patrně
od vlády, ve příčině jejího poměru k Če
chům.
»Neue Fr. Presse« sděluje: »Naděje,
že sněmovna dostane se k jednacímu pořadu,
to jest k prvnímu čtení rozpočtového provi-
soria, posuzována byla velmi skeptickya
skoro všeobecně očekává se odročení sně-
movny koncem budoucího týdne. Dr. Körber
včera jako v posledních dnech mluvil o ně-
kterých českých věcech s drem. Pacákem,
drem. Kramářem a drem. Stránským
a jinými. Dr. Rezek jako vyjednavač jest
ve stálé činnosti. Podobá se však, že Če-
chové za propuštění rozpočtového provisoriaa
vyrovnacích předloh kladou nesplnitelné pod-
mínky; prvním jich požadavkem jest, aby
vydáno bylo císařské rozhodnutí, jímž uklada
se vládě zahájiti zřízení dvou universit na
Moravě.
doktor
Körber
Neue Wr
Neue
Pacák
Kramář
Stránský
Rezek
Vídeň
Francie . Presse
Morava
Neue Frei Presse
6
article
Císařským rozhodnutím by se však ne-
stanovilo město nebo nestanovila města, ve
kterých by se university zřídily. Tento poža-
davek Čechů zamítán jest všemi německými
stranami bez rozdílu nejostřejším odporem
a zejmena ministerstvo, počítající na pod-
poru Němců, nemohlo by vyhověti českým
požadavkům; poněvadž pak dr. Körber zá-
sadně trvá na stanovisku, že v národně-
politických věcech, jakoži v důležitěj-
ších hospodářských věcech jenom
ve srozumění s příslušnými kmeny jednati
bude, jeví se splnění českého požadavku se
vzhledem na námitky Němců plně vylou-
čeno.«
Proti tomu budiž konstatováno: Jest da-
rebáckou lží, že se konaly včera nějaké
konference českých poslanců s dr. Körbrem.
Není také pravda, že dr. Rezek byl nějakým
vyjednavačem. Vláda zná postuláty českéz
přímého styku s poslanci českými. Zná je
již dávno, jest jimi zpravena, že bez nich
žádná dělnost poslanecké sněmovny není mo-
žnou. Prohlašuje-li však dr. Körber, že nejen
ve věcech národně politických, nýbrž také
hospodařských jest a zůstati chce mrzkým
otrokem zločinné obstrukce, prohlašuje-li, že
také nadále chce býti pod komandem pana
Grossa, tož mu předpovídáme s veškerou
určitostí a jsme pevně přesvědčeni, že nebu-
deme falešnými proroky, že dr. Arnošt
Körber v objetí železné panny
německé levice bídně zahyne.
Čecho
Němec
Körber
Körbr
doktor
Rezek
7
article
Nechť o tom se neoddává žádnému
klamu. Nalezá-li se ještě v nějakém, osud
pana Szella, který se opíral o několikasto-
hlasovou většinu, může mu býti, nedíme vý-
strahou, nýbrž znamením.
Oba druhé uvedené listy doznávají, že
Němci všech stran chovají se ve vzpomenu-
tých záležitostech zamítavě. Tož, aby český
národ věděl: »Pánové Gross, d'Elvert a Le-
cher nechtějí svoliti, aby v zastrčeném koutě
»Wiener Abendpost« vytištěna byla lokálk
toho asi znění: »J. V. uložilo vládě, aby
učinila opatření k německé a české univer-
sitě v markrabství moravském, podala pří-
slušné předlohy a požádala za příslušné
náklady.«
Pánové Gross, d'Elvert a Lecher nechtěj-
dáti svolení svého ani k tomu, aby zabezpe-
čilo se císařským aktem zahájení prů-
prav ke dvěma universitám na Mo-
ravě, německé stejně jako české. Tím jes
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Szell
Němec
Gross
Wiener
Lecher
Praha
d ' Elvert
8
article
situace dána. Čechové půjdou cestou, kterou
jim tento stav věcí předurčuje, bez bázně a
strachu, nedavše se zmámiti žádnými hlasy
domácích proroků, kteří bez hanby a studu
radí jim ke zbabělé poddajnosti, půjdou
svou cestou bez ohledu na špatné a fa-
lešné rady, které se jim dnes udělujív
»Reichswehr«, aby hleděli býti státní stra-
nou. Čechové byli do krajního zapření v le-
tech 97—99 státní stranou. Odměna za
to: vzato jim právo vniterního
jazyka, déle dvou let vykonávané.
Diétová afféra Franko Steina opět
v prádle.
Z Vídné, 20. června. Vzhledem na
včerejší výrok, učiněný poslancem drem-
Stránským k poslanci Steinovi, po-
křikujícímu na dra. Kramáře, že jest člověk
pokálený, žádá co nejdůtklivěji »Arbeiter-
zeitung«, aby proti všeněmeckému tomuto
poslanci zakročil beze všeho státní zástupce.
Píše: »Pan dr. Stein včera špatně si vedl
ve své dotěrnosti. Začal s Čechy hádku,
ale dr. Stránský měl tolik duchapřítomnosti,
že mu co nejdůrazněji vytkl, že jen »poli-
tickým úvahám« dra. Körbra může býti po-
vděčen, nechopil-li se ho posud státní zá-
stupce. Pan Franko Stein, jak známo, neo-
právněným způsobem si zjednal náhradu ce-
stovného.
Státní zástupce však o věci té ještě ne-
slyšel. Nyní však výkřikem poslance dra.
Stránského zazněl hlas o spáchaném zlo-
činném skutku tak slyšitelně v jeho ucho,
že třeba čekati, že vykoná svou povinnost.
Panu dr. Körbrovi snad se zamlouvá chrá-
niti poslance, který mu vykonává tak pro-
spěšné služby hafanské před pronásledová-
ním, avšak státní zástupce nesmí činiti
»úvahy politické«, nýbrž jest povinen stí-
hati vinníka bezohledně, také tenkráte, je-l
poslancem.«
Z Pešti, 20. června. Vyšlo na jevo,
že Štépán Tisza včera ve dvorním hradě
Čecho
Stein
Stránský
Arbeiter
doktor
Franco Stein
Körbr
Štépán
Franca
Vídný
Pešť
letechnický 97
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovansko-yankéejská budoucnost
světa.
Známý francouzský sociolog Jean Izou-
let promlouval nedávno o otázkách nejvyššíh
dosahu.
Jaká bude budouenost světa?
Otázka odvážná, vzbuzující odpovědi para-
doxní. Snad i paradoxními jsou názory Izoule-
tovy, ale zajímavostí jim neupře nikdo. A pro
nás jsou tím zajímavější, poněvadž Izoulet při
slibuje vládu světa občanům severoamerickým,
Yankéejčíkům a Slovanům.
O budoucnosti bude rozhodovat zápas
Evropy a Ameriky a zápas dvou oceánů: Atlan-
tického a Tichého.
Procházíme dobou nejmocnější evoluce.
Od tisíciletí bylo moře Středoze m
— moře středu zemí — centrem bohatství,
obchodu a moci světové.
Když byl objeven nový díl světa, přeneslo
se centrum do Atlantického oceánu.
Za dvacátého století bude však toto centrum
přeneseno do Tichého oceánu, jenž se
stane novým mořem středu zemí.
To jsou poslední převraty ve vývoji svě-
tovém.
Proto má panamský průplav takový význam
Bude to poslední geografická událost prvního
řádu. Jinak je vše na zeměkouli již známoa
nelze objevovati nové kraje, jež by měnily tvář-
nost země.
Není již převlak, jichž prokopání by mě
nilo směr světového obchodu.
Kanál suezský prospěl ohromně Anglii.
Jean Iza
Tichý
Evropa
Amerika
Tichý oceán
Anglie
Slovan
10
article
Kanál panamský přenese všechny ty vý
hody a prospěchy do Ameriky a tím vznikne
konečná nadvláda obchodní Tichého
oceánu.
Amerika má zajištěnou, šťastnou budouc-
nost. Má mnohem více vláhy nežli starý světa
její orné půdy je tolik jako v Evropě, Asiia
Africe dohromady!
»Encyklopedie britanická« po
tvrzuje toto neuvěřitelné faktum:
Nový kontinent, ačkoliv o polovici menší
nežli starý, obsahuje aspoň stejné množství uži-
tečné půdy a více nežli jednou tolik produktiv-
ních schopností!
A důsledek toho?
Budou-li přirozené zdroje americké vyvi-
nuty, poskytnou výživy pro tři a půl milli-
ardy obyvatelstva. Nynější obyvatelstvo celé
zeměkoule páčí se na půl druhé milliardy.
A tak přijde doba, kdy Amerika bude míti
více obyvatel nežli tři pevniny starého světa.
Australie ?
Pan Izoulet odpovídá, že tato pevnina, ma-
jící pouze 4 milliony obyvatel, bude hráti dů-
ležitou roli ve vývoji světové populace.
A Sibíř?
Sibíř je ještě neznámou zemí. Ale její
nová kolossální železnice způsobí takový roz-
voj v Sibíři, že to bude divem dvacá-
tého století.
Sibíř, ohromná a bohatá, je skladi-
štěm nevypočítatelných a neod-
hadnutelných pokladů. Tam se po-
hrnou milliony, tam se hrne ruský lid.
Ruská říše vydatně napomáhá dílu zalid-
ňování Sibíře. Proletariát a chudoba ruská vy-
stěhuje se na východ a vývoj Sibíře bude sou-
viseti s novou mocí Tichého oceánu.
Afrika
Izoulet
Amerika
Evropa
Austrálie
11
article
A v těch krajích zanedbaných, pustých,
v Sibíři, Aljašce, Kanadě, Australii a Novém
Zelandě, v těch krajích kolem Tichého oceánu
vykvete nejkrásnější dílo civilisace . ..
Tichý oceán podle věštby amerických
učenců bude Velkým Jezerem civilisace lidské,
na jeho obou březích budou se rozvíjeti na
jedné straně Sibíř, Čína, Australie, Žaponskoa
na druhé straně Kanada, Spojené státy, Jižní
Amerika atd.
Obraz je velkolepý, ale má též svůj rub.
Dvěma obry zemské planety jsou: Rusko
a Spojené státy.
Oba odvracejí se zároveň od Středozem-
ního moře i od Atlantu a obracejí se k Tiché-
mu oceánu.
Rusko, neztrácející ovšem Evropu s očí,
tíhne k východu a tvoří své průčelí směrem
k Tichému oceánu.
A tak proti sobě na obou březích Tichého
oceánu budou státi oba obři budouc-
nosti: Slovan a Yankée a snad mezi
nimi strhne se boj na smrt, jak před 60 lety
to předvídal Palmerston.
Slované a Američané budou tedy pány
světa a nebohou Evropu očekává smutný úpadek.
Již Humboldt předvídal, že obchod Tichého
oceánu předčí obchod Atlantického oceánu ar.
1851 pravil v senátu severoamerické republiky
William Seward, že Pacifický oceán bude hlav-
ním jevištěm velkých událostí budoucího světa.
Závěrečný pohled pana Izouleta:
Evropa zbankrotí.
Facady Ruska a Spojených států budou
obráceny k Tichému oceánu, pravému středisku
a poslednímu krbu civilisace. Slované a Yankéej-
číci vyjdou jedině silni z budoucích vývojůa
převratů . ..
Manon.
Palmerston
Slovan
Američan
Humboldt
William Seward
Izoulet
Tichý
Manon
Aljaška
Kanada
Austrálie
Nový Zelanda
Čína
Žaponskoa
spojený stát
jižní Amerika
Rusko
Středoz
Atlanta
Tichá
Evropa
Slovan
Yankée
Tichá oceán
Tichý oceán