2
masthead
V Praze, v pátek dne 13. září.
Praha
4
article
Na »Národní Listv«
ranní a odpolední
s příl. („Naučný Obzor“
ve střodu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
národní Listv
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
7
article
Před třicíti lety.
Před třicíti lety.
Z Vídně, 13. září. Dnes jest tomu
třicet let, co byl jmenován kníže Jiří
Lobkovic poprve nejvyšším mar-
šálkem království českého. To-
muto jubileu věnuje »Reichswehr« ob-
šírnou stať, ve které vykládá politickou čin-
nost maršálkovu, jeho působnost na před-
sednickém křesle sněmu českého a jeho
osobní vlastnosti, kladouc při tom důraz na
jeho marné snaby o smír a rovnoprávnost
obou národů v Čechách.
Volby v Krajině.
Z Lublaně, 13. září. Teprve po půl-
noci došly výsledky včerejšího volebního boje
ve venkovské kurii. Podrobnosti do-
sud nejsou, neboť není znám ještě počet
hlasů, které dostal ve venkovském obvodu
lublaňském dr. Susteršič a ředite
Povše. Neskončil první den voleb na nový
sněm krajinský pro pokrokovou stranu
příznivě. Tato ztratila mandát ve skupině
kočevské. Udržela tudíž jediný mandát ve
venkovské kurii.
Kolej jeronymská.
Ze Záhřeba, 13. září. Úřa dní no-
viny napomínají v záležitosti koleje
s v. Jeronyma ke klidu a rozmyslu. Vý
straha jest adresována na chorvatskou oppo
sici. Věc jest prý povahy choulostivé a mo
hla by se poškoditi.
Opposice prý vyslechla v trůnní řeči
uherské, že Rakousko ke všem státům chová
styky přátelské, tudíž také k Italii a tyto
prý nemohou býti rušeny nepatrnou příhodou
jakou jest afféra ústavu sv. Jeronyma.
Nechť se tudíž nepodniká nic, čím by mohlo
být podrážděno veřejné mínění v Italii a co
by mohlo býti přátelské vládě italské ne-
milé. Vyslovena konečně naděje, že vla
stenci a rozvážné kruhy chorvatské se
uklidní.
Chorvaté a Italové.
Ze Záhřeba, 13. září. Naproti tvrzení
římských listů, jakoby byl král italský ura
apn.
Lobkovic
doktor
Susteršič
svatý . Jeronym
Chorvat
Italos
Vídeň
Čechy
Lublaň
Záhřeb
Rakousko
Reichswehr
8
article
žen na nedělním táboře opposičních stran,
konstatují zdejší listy, že jmeno krále ital-
ského vůbec nebylo ani vysloveno. »Hrvat-
ska« vyhrožuje italským listům, že kdybyo
Chorvatech šířily nepravé zprávy, tito pro-
vedou důsledky a nebudou zaměstnávati žád-
ných italských dělníků.
Peníze z Německa pro hnutí „Pryč
od Říma“.
Z Lipska, 13. září. Vláda brunšvická po-
volila podomní sbírky na prospěch
»Evangelické jednoty« ku podporování hnutí,
provozovaného v Rakousku za hesla »Pryč
od Říma«.
Nepřijala čínskou návštěvu.
Z Berlína, 13. září. Princ Čun
chtěl také navštíviti vdovu po zavražděném
německém vyslanci v Pekině Kettelerovi.
Paní Kettelerová však návštěvu tu
rozhodně odmítla.
Chorvat
Čun
Ketteler
Kettelerová
Německo
Řím
Lipsko
Rakousko
Berlín
9
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Athén, 12. září. (C.-B.) Přivítání
310 rumunských studentů, kteří
sem dnes přibyli po lodi, bylo velice vřelé.
Loď s nimi připlula do Piraeu, provázena
deseti loďmi, hustě naplněnými obecenstvem.
Starostové piraejský a athénský pozdravili
studenty jmenem obou měst. V ozdobených
ulicích tísnily se davy obecenstva. Časopisy
vítají srdečně příjezd rumunských hostů.
Slavnosti na jejich počest pořádané potrvají
asi čtrnáct dnů. Mezi jinými jsou projekto-
vány výlety do Delf, Olympie a Epidauru.
Večer bylo město slavnostně osvětleno.
Z Říma, 12. září (C.-B.) Dnes byla
členům sněmovny doručena zelená kniha,
obsahující diplomatické listiny, jež obdržel
ministr zahraničních záležitostí Prinetti
v záležitostech čínských. Kniha záleží z dvou
oddílů. První obsahuje 392 dokumenty od
ledna až do prosince 1900, druhý 202 od
ledna 1901 až do 7. září, mezi nimiž výtah
ze závěrečného protokolu dne 7. září v Pe-
kině podepsaného.
Atény
Delfy
Olympie
Epidaur
Řím
sněmovna
10
article
Čísto v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
11
article
Odsouzení polští gymnasisté.
Z Thornu, 12. září. (C.-B.) V procesu
proti šedesáti polským gymnasi-
stům pro tajné spolčování bylo
15 obviněných osvobozeno, 10 dostalo důtku,
dva byli odsouzeni na den, 19 na týden, 2
na dva týdny, 7 na 3 týdny, 3 na 6 týdnů,
jeden na 2 měsíce a jeden na 3 měsíce do
vězení.
Schůze císařů u Gdánska.
Z Hely, 12. září. (C.-B.) Císař Vilém
přijal před dnešní hostinou ruského ministra
zahraničních záležitostí hraběte Lams-
dorffa v delší audienci a daroval mu svoji
podobiznu.
Nový akciový podnik v Praze.
Z Vídně, 13. září. (C.-B.) Ministerský
předseda jakožto správce ministerstva vnitra
udělil pp. Karlu Egerovi, řediteli cukro-
varu v Oužici a soudruhům povolení ke zří-
zení akciové společnosti s firmou »První
česká akciová parní mlékárna a
drůbežárna v Praze«, se sídlemv
Praze a schválil její stanovy.
Jmenování.
Z Vídně, 13. září. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultusa
vyučování jmenoval zatímného učitele na dív-
čím lyceu v Linci dra. Herrmanna Grabra
zatímným nčitelem na státní reálce v České
Lípě.
Osobní.
Z Vídně, 13. září (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař udělil cestáři
Karlu Gyrovi v Chotěšově stříbrný zá-
služní kříž.
Vilém
Lams
Eger
Herrmann
Grabr
Gyr
Thorn
Praha
Vídeň
Linec
Chotěšov
Hela
týden
Wiener Zeitung
12
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Mafekingu, 12. září. (C.-B.) »Reu-
terova kanc.« oznamuje: Generál Methuen
utkal se dne 5. t. m. ve vážném boji s voj-
skem Delareyovým blíže Zeerustu. Po
několikahodinném boji Burové ustoupili se ztrá-
tou 20 mrtvých, mezi nimi generál Lem-
mer a velitel Joubert, 17 raněných a 44
zajatých. Ukořistěno bylo 300 vozů, 1500
kusů dobytka a 6000 ovcí. Ztráty Angličanů
obnášely 15 mrtvých a 30 raněných.
Methuen
Delareyův
Zeerust
Burová
Joubert
Angličan
Mafeking
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Láska k rodičům.
Črta od Vilmy Bártové Ševčíkové.
Stála jsem nad mrtvolou chudé, prosté
ženy, matky mé posluhovačky Magdy, která si
mne vyžádala, bych křížkem drahou její rodičku
poznamenala, než tělesné pozůstatky černá
ukryje zem.
Mileráda vyhověla jsem přání hodné dcery-
která stařičkou matičku horoucně milovala,j
do posledního vzdechu věrně a oddaně sloužila,
neznající jiného přání než ono, jež oblažit
mohlo vrásčitou tvář starušky tak milé a tak dobré.
Zahleděla jsem se v tu bledou, hubenou
líc, v níž vepsány znatelně stopy staroby, zmír
něny výrazem oddanosti a uspokojením, které
často lze pozorovati na mrtvé tváři těch, jež
klidně, s odevzdaností do vůle boží opouštějí
tuto pozemskou pout.
»Jak byla dobrá, ta matička má, jak velice
hodná«, zašeptla zarmoucená dcera. »Celý svůj
život zasvětila bohu a nám osmi dětem, které
jsme záhy v dětském věku ztratily ubohého
otce, jenž smrtelně se poranil pádem při po-
žáru, který zachvátil domek náš.
Bárt Ševčík
Magda
14
article
Všecky rány osudu přijímala mamička drahá
jako důkaz božské lásky, s trpělivostí, bez re-
ptání, v naději, že věčná odplata ji nemine za
všechno zlo, bídu, nemoce a mnohé svízele,
které v dřívějších dobách dosti často ji proná-
sledovaly.
Jak nás vzorně vychovávala a také na
nás zármutku se nedožila, neboť všichni jsme
ji ctili a snažili se dobrým chováním trochu
aspoň obětavost její splatiti. Rozptýleni jsou
všichni z rodiny naší po světě, jen já nejmladší
zůstala jsem vždy svobodná při ní a dosloužila
jí věrně k smrti, což mi je útěchou, že po-
slední dech její náležel mně a že přáno mi bylo
ty drahé její oči zatlačiti.
Jaké to smutné bude zítra shledání se
všemi sourozenci, kteří doprovodí na poslední
pouť to dobré srdíčko naše.«
Vzlykot tak žalostný rozlehl se sedničkou
čistou, malounkou, v níž přebývalo tolik vřelé,
hluboké lásky, že každý koutek chvěl se oním
tajemným kouzlem, jež duši lidskou si pod-
maňuje v různých variacích.
»Byla světicí, mamálka moje«, po delší
přestávce počala ve vzpomínce Magda znovu,
vzorem jí byla patronka sv. Alžběta, ke které
tak ráda útočiště brávala v dobách těžkýcha
svízelných, důvěřujíc vždy v přímluvu jejíu
trůnu nebes vládce, dle níž žila život tak bo-
habojný a ctnostný jako málo která žena.
Zde leží tak tiše, tichounce, ta dušička
dobrá, květinami a obrázky ozdobená — jak se
na mne usmívá !
, vy drahé, pracovité ruce moje, již mne
nebudete hladit a objímat«, plačic sklonila se
Magda k nebožce a líbala studené, promodralé
prsty, růžencem ovinuté.
Magda
svatý . Alžběta
15
article
»Zítra mi odnesou mamičku, já zde osi-
řím, ach, navždy osiřím a tu drahou tvář
nespatřím nikdy, nikdy víc«, zalkala tak žalostně
Magda, že i mé srdce bolem se sevřelo a plna
obdivu vzhlížela jsem k prosté ženě, v jejíž
duši tolik něhy a lásky rozseto pro starou máti.
Pohnutím nebyla jsem s to více ze sebe vy-
praviti, než: »Potěš vás bůh, Magdo« a podá-
vajíc jí ruku spěchala jsem ke dveřím, bych
se vzdálila.
»Dejžto Pánbůh, nastokrát jim zaplať, že
mi neodřekli navštívit mou matičku; nezapo-
menu jim toho.«
Tak mne rozčilila návštěva u mrtvé, že
jsem jako v mrákotách potácela se s prvého
patra do přízemí, kde pojednou mě zarazil hluk
a křik přímo děsný. S úžasem hledím na dvéře,
odkud povyk vycházel, když tu k uchu mému
dolehly nadávky nejsprostšího druhu, jež se
sypaly na hlavy rodičů synem nezdárným.
»Peníze sem, tatíku, nebo vám tu starou
vaši lebku rozdrtím, jářku, matko, peníze po-
třebuji, jsem zlatku dlužen kamarádovi.«
Chtěla jsem prchnouti, bych nebyla svěd-
kyní zlolajného jazyka nezvedeného syna, ale
nohy mé byly jako přimrazeny, a bezděky za-
chytilo ucho mé celou hrůzu odehrané scény
za dveřmi uzavřenými, kde konečně hádkoua
křikem zbojník vybojoval z mozolných rukou
rodičů nějaký ten groš, s nímž vítězoslavně po
chvíli ze dveří vyrazil a kolem mne s planoucí
tváří, očima divoce rozevřenýma ven prchal.
»Však já vás naučím«, zahučel ještě mezi
vraty, načež zmizel.
Vzpamatujíc se, chtěla jsem se vzdáliti,
ale již spozorovali mne nešťastní rodičové i
s pláčem sdělili se mnou hluboký žal, způso-
bený jim nezdárným synem.
Magda
bůh