1
masthead
Strana 2. Číslo 65.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 8. března 1900.
4
article
předsedy a děkuje za podporu, jíž dostávalo s
mu od sněmovny,
Místopředseda posl. Prade děkuje pánům, již
mu dali své hlasy, za jejich důvěrů, kterouž hodlá
ospravedlniti tím, že záležitosti naň přenesené bude
vyřizovati svědomitě a docela nestranně. (Souhla
v levo). Bude přísně přidržovati se jednacího řádua
plniti jej podle jeho ducha a znění. (Potlesk v levo.)
Jenom tam, kde tento jednací řád vykazuje mezery,
bude se přidržovati dlouholetých sněmovních tradic.
Řečník prosí konečně všecky členy sněmovny z
podporu, neboť jen přátelská součinnost všech po-
slanců a všech stran s předsedou chová v sobě zá-
ruku, že tato sněmovna vrátí se opětně ku kladné
zákonodárné činnosti, která leží v zájmu naší milo-
vané vlasti a všech jejich národů. (Živý souhlasa
potlesk v levo.)
Následují doplňovací volby do několika výborů,
načež sněmovna přistupuje k prvnímu čtení posl.
Kaisra, Hofmanna a soudr. na obžalobu
celého kabinetu Wittkova.
Posl. Kaiser prohlašuje, že obžalovací návrh
nebyl podán za účelem provádění obstrukce nebo
z osobního nepřátelství k dřívějšímu správci mini-
sterstva. Strany řečníkovy jest všeliký obstrukční
úmysl dalek od té doby, co zrušena byla jazyková
nařízení. (Souhlas u německé lidové strany.) Řečník
uznává zásluhy Wittkovy a členův jeho kabinetu.
Právě nejnovější železniční předlohy Wittkovy jsou
s to, zvýšiti k němu sympatie. Přes to podala strana
řečníkova svůj návrh, poněvadž musí požadovati
úplné zachovávání ústavních zákonů. Ministerstvo
Wittkovo porušilo § 14. st. zákl. zák., protože de-
kretováním státního rozpočtu zasáhlo do práv říšské
radě vyhražených a protože bez slyšení a bez sou-
hlasu říšské rady upravilo řízení přikazovací.
Kaiser
Hofmann
Wittkův
Posl
5
article
Ministr Wittek zneužil dobrého jména, kte-
rého požívá jako finanční ministr, aby kryl zbytečné
použití § 14. Parlamentárním nevyřízením státního
rozpočtu neoctl se stát ještě nikterak v nouzi. Sně-
movna měla za všech okolností zasedati až do 31.
prosince. Zdálo se sice, že při většině zjevně ob-
strukční nebude moci býti zákon přikazovací zavča
vyřízen, ale na druhé straně musily Uhry býti do-
nuceny, aby počkaly s vyřízením zákona přikazova-
cího. Ale právě od Uher, jež jsou s námi tak těsně
spojeny, nemohlo býti docíleno ani nejmenšího pro-
dloužení lhůty a následkem toho použito bylo § 14.
Bylo-li Rakousko Uhrům poznovu vydáno, podstatně
přispěla k tomu ochota Wittkova ministerstva k pro-
tizákonnému použití § 14. Vznášíme proto na mini-
sterstvo Wittkovo obžalobu také pro to, že hanebně
vydalo rakouské zájmy Uhrům. (Souhlas v levo).
Řečník se diví, že také soc. demokraté nepodali žád
ného návrhu obžalovacího a končí prohlášením, že
jeho strana bude vždyčky považovati za posvátnou
povinnost zastupitelstva lidu, aby vznášela obžalobu
na každé porušení zákonů a aby klidně nepřihlížela
k tomu, aby ústava byla na prospěch Uher poru-
šována.
Posl. Rieger (soc. demokrat) polemisuje proti
posl. Kaisrovi a poznamenává, že min. Wittek při-
pravil se o sympatie, jimž dříve se těšil, tím, že pro-
půjčil se k tomu, aby za účelem porušení ústavy pře-
vzal v dřívějším kabinetě předsednictví. Soe. demo-
kraté nevznesli obžaloby, protože ji podala již německá
lidová strana. Když jedno ministerstvo odepřelo po-
užíti § 14., musilo ministerstvo Wittkovo věděti tím
spíše, že použitím tohoto § 14. dopouští se porušení
ústavy. Řečník prudce doráží na domnělou úmluvu
min. Wittka s dolnorakouským zemským výborem.
Wittek
Uher
Wittkův
Posl
Rieger
Kaisrův
Uhry
Rakousko
6
article
Posl. Bielohlawek:. Byl to jednou ministr,
který konal spravedlnost a nebál se židů!« (Veliký
hluk a různé výkřiky na straně křesť. sociálů a soč.
demokratů.)
Posl. Rieger prohlašuje za lež, že by jeho
strana nebojovala také proti liberálům. (Hlasy mezi
křesť. sociály: »Tak prolhaný jako vy, není nikdo!«
Hluk. Předseda marně vyzývá ke klidu.)
Řečník prohlašuje: Dřívější vlády hledaly pro
své porušení ústavy alespoň záminku, ale ministr
Wittek té práce si nedal. Mohl arciť míti zmužilost
k nezákonnému postupu, poněvadž ještě nikdy mini-
sterská obžaloba nevedla k výsledku.
Řečník prohlašuje, že předseda ministerstva dr
Körber neměl by po prohlášení, jež učinil svého času
ve sněmovně, trpěti ve svém kabinetě ministry Wittka
a Welsersheimba. Dotýkaje se pak dorozumívacích
konferencí, praví řečník, že nebudou míti příznivého
výsledku ani pro Němce ani pro Čechy. Konference
rozejdou se bez úspěchu. To všecko jest jen marným
namáháním. Jediným prostředkem jest zavedení vše-
obecného rovného volebního práva. Sám dr. Lueger
vyslovil se pro ně. (Posl. dr. Lueger: Ano, ale
s pětiletým stálým pobytem.) Odpovídaje na poznámku
dra. Luegra, kterak by mohlo dojíti na všeobecné
rovné volební právo, kdyby sněmovna nepracovala,
odpověděl řečník, nechce-li sněmovna, že musí býti
poslána k čertu. (Smích a ironický souhlas u křest.
Posl
Rieger
Wittek
Körber
Welsersheimba
Němec
doktor
Lueger
Čechy
7
article
sociálů.) Posl. Lueger: Nu, to máme opět státní
převrat a § 14.
Posl. Rieger: Tento státní pře rat leží v zájmu
kultury a pokroku. Řečník končí prohlášením, že ža-
loba vznešená na Wittkovo ministerstvo jest ve všech
bodech ospravedlněna a že soc. demokraté budou proto
pro ni hlasovati.
Posl. dr. Stránský prohlašuje, že v použití § 14.
v listopadu m. r. nelze ani objektivně ani subjektivně
spatřovati porušení ústavy. Navrhovatelé nemyslí to
se svým návrhe také ani do opravdy, jak dokazuje
to dnešní debata. (Souhlas mezi Mladočechy.) Řečník
polemisuje s vývody posl Kaisra a dokazuje z jejich
mírného tonu, že návrh obžalovací není vážně míněn.
Obžaloba měla býti by nařízena vlastně proti ústavě,
jež umožňuje vládnouti proti zákonu a s obcházením
parlamentu. Tuto obžalobu vznésti, nemá levice od-
vahy, poněvadž potřebuje ústavy k tomu, aby jí po-
užívala proti slovanským národům. (Živý souhlas na
lavicích mladočeských.)
Strana řečníkova nemá žádného důvodu, aby
hlasovala buď pro nebo proti obžalobě. (Smích v levo.)
Pro obžalobu proto ne, že v příslušném použití § 14.
nespočívá porušení ústavy. A proti obžalobě nebude
hlasovati, protože ministerstvo, které zrušením jazyko-
vych nařízení pošlapalo zákon nohama, nemůže být
bráno v ochranu od žádného českého poslance. (Živý
souhlas a potlesk u Mladočechů.)
Debata se uzavírá.
Navrhovatel posl. Kaiser polemisuje ve své zá-
věrečné řeči s vývody posl. Stránského a Riegra,
načež následovala celá řada věcných poznámek.
Posl
Lueger
Rieger
doktor
Stránský
Kaiser
Riegr
8
article
Posl. Rieger praví, že neřekl, že všeobecné
rovné a přímé volební právo, nebude-li povoleno od
parlamentu, mělo by býti provedeno státním převra
tem nebo násilím, protože totiž tito zástupcové lidu
budou nevolí jeho odstrašeni.
Posl. dr. Lueger uvádí naproti tomu, že posl.
Rieger odpověděl na jeho poznámku, »nikoliv státním
převratem, nýbrž tlakem z dola.« Znamená to bud
státní převrat nebo revoluci.
Předseda prohlašuje, že dá hlasovati o tom,
má-li návrh býti přikázán výboru čili nic.
Posl. Janda navrhuje hlasování dle jmen.
(Pro návrh tento povstává skoro celá sněmovna, také
levice. Veliká veselost, protože Mladočeši hned na to
vycházejí skoro v úplném počtu ze sněmovny.)
Při hlasování dle jmen byl návrh zamítnu
94 proti 60 hlasům. Když dr. Lueger hlasoval:
»Ne«, učinil posl. Noske jakousi poznámku, načež
dr. Lueger zvolal: Ten vídeňský poslanec, kterýž
hlasuje proti Wittkovi, poškozuje zájmy Vídně. Wittek
jest nejlepším mužem pro Víden!
Dalším předmětem denního pořádku je zpráva
berního výboru o usnesení panské sněmovny, týkají-
cím se zákona, jímž pozměňují se u stano-
vení daně důchodo vé.
Po řeči zpravodaje posl. Steinwendra promlu-
vil delší řeč min. financí dr. šl. Böhm-Bawerk,
načež sněmovna přijala ve 2. a 3. čtení zákono
změně ustanovení o dani z důchodů s rozšířením
osvobození od daní také na úroky ze zástavních listů
u spořitelen.-
Příští schůze v pátek, dne 9. března.
Konec schůze ve 4 hodiny 50 minut.
Posl
Rieger
doktor
Lueger
Janda
Wittek
Víden
Böhm
Bawerk
Vídeň
panská sněmovna
9
article
Vláda předložila ve dnešní schůzi poslanecké
s němovny osnovu zákona o poskytování úlev
ohledně splácení státních záloh z nouze a pak
u vyjímečném povolení k odepisování takových
záloh. Od delší doby se množícím prosbám za
sečkání neb odepsání záloh, jež byly poskytnuty
následkem živelních pohrom, má býti na základě
poměrů, jež toho zasluhují, podle možnosti vyho-
věno. Dále má býti provedena jednotná, rozsáhla
úprava této záležitosti prostředkem zmocnění zá-
konodárného. Vyjímečně také povoleno má býti
dle měřítka hospodářské nouze příslušným poží-
vatelům záloh částečné neb úplné odepsání těchto
záloh.
Dále podal ministr obchodu osnovu
zákona, týkající se podporování průmy-
sl u. Osnova obsahuje řadu ustanovení ohledně vy-
tváření a specialisování oněch průmyslových a to-
várních odvětví v Rakousku, kterých v Rakousku
buď dosud není, nebo jest jich jen málo. Obsahují
12leté osvobození od daní, osvobození od kolkůa
poplatků na smlouvy pro zřizování společností,
pro první dvě vydání akcií a vyjímečně také státní
příspěvek. Výhod bude poskytováno jen života
schopnému průmyslu. Při propůjčování státních
příspěvků budou bráni v potaz obchodu znalí od-
borníci. Osnova považuje za správnější, aby pod-
porován byl začínající průmysl poskytováním slevy
na daních a poplatcích a jinými přímými výho-
dami na místě ochrannými, stávající industrie obtě-
žujícími cly. Osnova zákona obsahuje dále ustano-
vení, že platná dosud dvojí zdanění vlastních ka-
pitalií bank, kterých se používá na rozšíření prů-
myslových závodů, se odstraňuje a dalším ustano-
vením, kteréž při dodávkách pro státní, zemské a
obecní úřady domácímu průmyslu, zaručuje se
při stejné nabídce před průmyslem cizozemským
přednost.
Rakousko
10
title
Zprávy politické.
11
article
V Praze, 7. března.
Praha
12
article
Včerejší debata v panské sněmovně
jest hlavním předmětem, kterým zabývají se všecky
dnešní vídeňské listy. Uznávají souhlasně její váž-
nost a důstojnost, za to však nestejně posuzují
význam, jaký snad má pro příští utváření se po-
měrů. »Fremdenblatt« míní, že panská sněmovna
nepozbyla síly ku projednání politických otázek.
Debata její prý usnadnila politický mír. »N. Freie
Presse« spatřuje zásluhu panské sněmovny již
v tom, že proti zdivočelému parlamentarismu vzty-
čena byla ušlechtilejší a důstojnější forma. »Vater-
land« vyslovuje přání, by debata v panské sně-
movně dosáhla účelu, k němuž směřovala. Účelem
tím jest nejúplnější zachování a posilnění Rakouska.
Jinak dlažno ještě dodati, že orgán Wolfův
»Ostd. Rundschau« pochvaluje si naď míru řeč
hr. Merana, člena střední strany panské sně-
movny, který, jak známo, prohlásil, že celá strana
střední si přeje, aby němčina prohlášena byla zá-
konem za jazyk dorozumívací, kteréžto poslední
slovo má býti rouškou jen pro slovo státní. Z listů,
jež rozepisují se o řeči dra. Riegra, zasluhuje
zvláštní pozornosti článek »N. Fr. Pr.«, v němž
praví se m. j.: »Že naproti historické šlechtě na
levici nepostavila se historická šlechta na pravici,
stalo se, že panská sněmovna nedostoupila včera
výše svých slavných dnů minulosti. Ševel historie,
o němž mluvil dvor. rala Albert, pociťován byl
pouze v tom okamžiku, když povstal 82letý
Wolfův
Ostd
Riegr
Albert
Rakousko
Merano
Francie
panská sněmovna
Frei Presse
Vaterland
13
article
dr. Rieger a s vynaložením své veškeré, stále ještě
významné osobnosti znova dal zaznívati staré a
zpola již zaniklé písni o historickém právu a po-
stavil na místě národnostní otázky otázku státo-
právní. Kdo v tom okamžiku pozoroval, kterak
tento muž, který již v ústavujícím říšském sněmu
r. 1849 zasedal a spisovatelem deklarací a spolu-
tvůrcem fundamentálních článků byl, ještě dnes po
52 letech stále ještě dovede pozornost upoutati a
pohrávati poněkud již vybledlými, ale přece ještě
působivými půvaby svého řečnického umění, po-
cítil dech dějin. Neskloněna ještě stojí tu rame-
natá jeho, více než kdy před tím k otylosti ná-
chylná postava, jen málo změněna sedí na ní ma-
sivní jeho karakteristická hlava s energickou
bradou a jiskřícíma očima, a téměř jako za nej-
lepších dob jeho života mistrovsky ovládá jeho
zvučný hlas řeč, obratně mezi poloselskou dobro-
myslností a vášní agitátora se pohybující. Ovšem
to, co mluvil, prozrazuje prý patrnější stopy stáří
než jak to mluvil. Nazpět kříjnovému
diplomu! Toť obsahem jeho řeči dnes jako
roku 1868. Že státní právo nemá už žádné živoucí
ani oživující síly, o tom nepoučil ho ani nevděk
jeho vlastního národa. Rieger nachází se v podivu-
hodném rozporu k nynější generaci českých poli-
tiků. Ochotou k ústupkům vůči Němcům je pře-
konává, co do státoprávní nezlomnosti
doktor
Rieger
Němec
14
article
stojí oni daleko za ním Rieger trvá
na tom, že mír v Rakousku dlužno zje-
dnati nikoli na národnostním, nýbrž
na státoprávním základě. V tom ohledu
jest prý předsudek jeho tak nezmarným jako jeho
postava. Přes to, jak se zdá, není v tom směru
osamocen. Za ním možnotušiti veškerou
feudální šlechtn, kteráž včera dovedla tak
významně mlčeti, a s těží byl by mu právě v tom
kuse kníže Auersperg odporoval tak z ostra, kdyby
se nebyl obracel také ještě na jinou adresu. Kdyby
strana, kteráž vždy něco jiného chce, jenom ni-
koliv rakouskou ústavu, byla jen drem. Riegrem
representována, nebylo by třeba obávati se jí. Jest
však v panské sněmovně zastoupena hojněji, než
z debaty souditi možno. Kdyby nebyla tak mocnou,
již dávno by se bylo přikročilo k provedení vlád-
ního programu na místě neustálých debat o ničem.
Polský klub konal před dnešní chůzí posla-
necké sněmovny důvěrnou poradu, týkající se volby
prvního místopředsedy sněmovny. Na to předložil
posl. Rappaport petici obchodní komory v Kra-
kově, žádající za úpravu paroplavby na Visle, ku
kterémž účelu jest potřebí zvláštní konvence s Ru-
skem. Do výboru pro tuto záležitost zvoleni byli
poslanci: Rappaport, Gorski, Milewski, Weigela
Kolischer.
Klub německo-pokrokových poslanců
na říšské radě ve Vídni radil se dnes o přání uči-
telského stavu, týkajícím se zvýšení jeho platůva
usnesl se, že učiní u vlády příslušné kroky, aby
umožněno bylo přízuivé rozřešení této otázky.
Rieger
Auersperg
Riegr
Rappaport
Gorský
Milewský
Weigel
Kolischer
Rakousko
Visla
Vídeň
sněmovna