„JÄTISS

,To jsou

офГ|охт|С

Snchý ivolea bri, P*k i аргДто1Ьо výbor«, ktorý bdi nod obeentm blahem jednoty. Podivné jaat, le anad kaidý ftřadnlk avo* laný na jiném mlátě bydli 1 mnobo »et mil od aobo vadělanýeb (aa německou aeměp. míli přijde 6 anflicko-amerikěnekých) ; ke př. pan před* aeda Paola mě oidio avé v měotě Milwaukee a mlotopředoeda v Baltimora atd. Tato oeaeni trvala od dterka ai do ooboty věetaě, Jenom ve ětvrtek byl vieobeoný výlet ёмко-katolické otady ov.-Václavoké do parku katolíka pana íreiora, před měatem leifciho. Po oplvané mil ov. ili neb jeli na koních a ve vooech oaml Öoii a katolíci, nlioemi hlavními métta Baltimore, ěltajlclho 340.000 obyvateli, meti nimii 110 000 katoltkl, okolo překrěané, u bílého mramoru aa 9,000 000 dollarů vy otavené radnice; pan měitanoita (Major) hleděl n okna na výanamný ten průvod. V prvním odděleni ila napřed měitikě atrii, potom banderium, poxůetávajlel o rytířů ov. Václava a jiných ůdů katolických ipolků ; odděleni hedebnlků, rytíři ov. Václava v otejno* kroji, apolek ov. Václava, mládenecký apolek nv. Norberta, nátledoval vůa, na kterém te na- ohásel kráaný, ■ bílých kvítin udělaný křti ■ ěerveným ardoem v atředu dvon ramen oe oa* ěáteěnimi latinakými plameny VII. (»edmé)

S (ahromáiděni) t. (první) К (katolické) C (òeiké) J (jednoty), okolo křlie aedělo čtvero bíle oblečených ikolaček ; aa Um jiný vůa o duchovními, (Jenéem, kaplanem Suchým Arantem redemptoriotou a Frantiikem Nepomukem), pak delegáti ve voolcb. Bytlři a kaidý apolek měl tvůj prapor a odinaky na praon. V druhém odděleni tuae banderinm, hudebnici, rytíři, kteřii jako hoaté a Nového Torku ae dottatili a ostatní ětyři epolky mniské. Když ae přiilo do parku, oslovili dpp. Jenž, Suchý a předseda Jednoty ehromáidénl, načel náale dovalo: přátelaké nenucené baveni ae, byl tam i kuželník, kola na výhry, ano pro mládei i aKiagelapiel' atd. Jedno odděleni hudebníků hrálo v domě, drahé v tabradě. I e pokrmy a nápoje bylo poataráno. Jak uhodila večer 10 hodina, hudba umlkla a lid shromážděný iel neb jel v Uchu domů. Vstupenka atála 96 eentů. Co abude po aapravent výloh, připadne kostelu av. Václava. V neděli ráno v 7 hodin nleuiil u av. Václava ndp. arcibiskup Uchou mii svátou, 8 hnětl jemu přisluhovali, lid český aplval českou píseň. Mesi mil avatou podával ndp. arcibiskup rytířům av. Václava a spolku av. Václava a jinému sbožnému lidu Tělo Páně.

Bylo aai 960 kommunikantů. Po mii svaté činil ndp. arcibiskup Gibbone к Udu anglickou řeč, kteroai lid, ie větiinou alespoň smysl chápal, napnuté poslouchal. Ndp. arcibiskup projevil nelíčené radost svou nad plesajícím mnoi- atvlm českého lidu. Před velkou mil avatou, kterou dp. Suchý s assiatencl dpp. Jenče a Arante sloužil, posvěcen byl nový prapor spolku mládeneckého uv. Norberte, jeboito obras se na něm nachásl, a dle obrisku av. Norberta, jak v loni na Strahově vyhotoven byl, malován jeat. V kásani, kteréž činil dp. Suchý, popisoval к veliké ra- doaU posluchačů avýoh prataký Strahov a rakvi av. Norberta v tamnějilm kostele se nechá- ugid a av.-Vltaký chrám na Hradčanech a kapli ■v.-Václavskou, kde tělo в v. Václava odpočívá. V neděli pak odpoledne po sv. požehnáni přečetla ěkolačka Aneika Krnmpochová v míst noatech pana Horáka, Čecha-katollka, před při temnými delegáty poděkováni, načei pan Zamrvia delil řeči shromážděni sakončiL Páni de legátt odebrali se do svých růsných sídel v Státech amerických. Bohu čest chvála sa roskvét katolické Gir* kve n náal К tomuto původnímu dopisu dodáváme, co ku konci delitho článku, věnovaného této sedmé generilo! schisi prvního katolického českého Ústředního арЛко, německé noviny baltimoraké (.Katil. Volkaseitang") piiou: .Že sdejii čeiti katolíci vie, co jen možno, učinili, aby avým etejoovčrcóm a spolurodákům

toho už hodná suma. Ale co? Žně mu nahradí vie a bude zase hej Bylo parno. Nikde ani človíčka nepotkali v poli, každý sedí raději doma, až nastane chládek. Na cestě zvedaly se kotonče prachu a Horák přece kočár nezavřel. Což kdyby někdo šel přece? A< vidí jebo vítězoslávu 1 Půda byla vypráhli. Obilí větrem jsouc pohybováno, vlnilo se jako vlnky na jezeře. Anežka dívala se v boží přírodu. Na venkově se zrodila, tam žila, ač na čas byla z něho vytržena, přece milovala tu boží přírodu více než domy, věže, krámy městské. Jak se ráda probíhá po bnjnýchlu- Čínách, jak utěšeně se na ni ta kvítka nemívala? Bořit! se do vysokého mechn bylo jí milejěí, než chodit! po pěkném dláždění ve městě. Báda pracovala v poli, rozsévala, plela, žala, ač jí otec nechtěl dovolit! tou prací se obirati, říkaje, že jí vychoval ne pro vesnici ale pro město. Jak by se mohla a vesnicí rozloučí ti, kde jí to tak táhlo, tak vábilo? A proč by nemohla žiti doma, proč by měla jiti do města? Snad že se naučila něčemu více, než nmějí vesnická děvčata? Nemají i ony uméti Čisti, psáti, počítati, žiti? Čím nad ně vyniká? Zhola ničím. Je jim rovna, ráda se s nimi veselí, zůstane také na vždy mezi nimi. — Zatím dojeli města. (Pokračování.)

-ГоИе» osada av.-Václavská pod vedením statečného duchovního avébo správe«, dp. P. Jenče, О. SS. B. viečku čest a jsme přesvědčeni, že vHckni hoaté bes roadilu, ty nej pH jemné) il vspomlnky a sebou s .aaěeta památek" domů odnesou. Kél by statečný tento spolek datřednl ae smáhal a kvetl к blahu Glrkve, к větil cti Boži а к dobru českých katolíků v sjednocených Státech."

Paběrky. —k. Církev sachranitelkou národnosti. Včera připomenuli jame, kterak němečtí katolíci věrně saatávajl se Poláků. Dnea opět dovídáme ae, te ve Francii kněžstvo jediné takořka sachorává starou řeč Bretoncův, plilo řeči tou episy jednak náboženské, jednak poučné I sábavné. Pouhých Bretoncův, kteří jsou sbytkem katolických Britů, jež vypaseni byli Angly a Sasy a Belgie, doaud jest ve Francii 868 000. Sídli nejhustěji v departe meotech: Cotes de Nord (916.000), Finistere (879.000), Morblhan (174.000) V těchže okresích žije také jetté četně Bretonoů, kteří fran- oeussky rosami a těch Ise napočítat! 694 000, což a horním číslem čistých Bretenců činí 1,899.000 bretónsky mluvicích obyvatelů Francie.

Ilimo to rostlřen a vmíšen je národek ten po celé republice francousské a má ae к světa. — V Pařili rovněž žije jich nejméně 60.000. Že by keltický sbytek tento vymřel, není starosti, ant se pH každém sčítáni pot oraje veliký jeho pHrůstek. — Také poslední sbytek větve slovanské, Luiičtl Srbové, život jaayka svého dé kaji mnohým a kněžt katolických. Nejpádněj žim oviem ta příkladem jest šachováni řeči české duchovními vlastenci a proto boleti musi každého knése dnes nevděk rozvinuté literatury české, kteráž obrala si látku hanobeni svátých památek viry, pustoienl náboženských sákonů mravních a snetvořovánl charakterů kněžských v očích lidu. Kněžstvo pak má spisy ty ode- blrati, rosžiřovati a schvalovat!, kněžstvo, jemuž uloženo je sloužit! věcem svaté viry, má se stát! rozsévačem slého semene, koukole. Ano totéž kněžstvo, jehož božský Mistr farise)ce a klamné proroky pádnými slovy pravdy svaté porážel a hnusnou jejich hnilobu doževnl, zakrytou falei- ným vnéjikem, odkrýval, totéž kněžstvo má s vlky v rouie beránčím pokoj miti. Toho bohdá nebude, aby české kněžstvo na povely Mllotův a boje svého sa viru svátou utíkalo.

Ptáme se, člm by potom bylo? Kněžstvo miluje matku svou Církev, kněžstvo miluje i pozemskou matku avou vlast a když vžiekni ti křiklooni v dobách zlých utekou, kněžstvo vlast a národ svůj neopustí, jako jej až dosud neopustilo. Ale proto přece hHchu, .jenž bídné činí národy", sloužit nebude, .čertu se sepsat" nedá. tlm by národ avůj i sebe subito. У naži literatuře dnes je vidět, kdo řidl ae násadou: L.účel posvěcuje prostředky." Heslem literátů nažich, až na malý počet, jest: .Pii co pii, jen když to bude české." Proto strážcům i pa stýřům sládci Kristových nastává povinnnost vlky saháněti. 82letý samovrah. V Přlblictoh za střelil se vodou bednářský panský mistr, bělovlasý stařec, kterýž měl hezké jmění v ceně několik tisíců. V posledním čase musil na avůj domek přidělat! dluh 1.000 si. a to prý pii mělo jej к aamovraždě. — Opět jeden přiklad, kterak staroba nethránl člověka před hříchem.

Stroakotáni rodinného života posorovati lze viude tam, kde náboženský život vymizel. Smutné zvěsti jdou s vysokého levého břehu Býna blíže Francie. V Saarbrůokenu odeiel horník jedea a vdanou ženou do Ameriky, kteráž od dítek a muže utekla, Jiný muž od ženy vsdálený umíraje, nepřipustil к sobě knése i pravil na smrtelné posteli, že chce pHjit к čertu a opět jiný slepil tMdy lidu pán uprchl se služkou do Ameriky saneehav tu ženu s dětmi. У ruském městečku sotva 1000 dail čítajícím udály se tyto věci : Muž, který již dlouho život trávil v rozluce od avé ženy, smi- sel; drohý muž odeiel od ženy a děti do Ameriky a totéž učinil jeden s řemeslníků. Celý tento seznam rodinných přestupků je události letoinl ve dvou nevelkých obcích. A vláda německá se na to divá lhostejně, chladně, jako by nevěděla: že na spořádaném živ.té rodinném spočívá trváni státu. Nestará se a kněse, o řádné učitele ve ikoláeh i divá se nečinně na své vlastni vředy hnisající na těle atátu. Za policajta, avébo famulasa by Církev ráda měla, ale s nl sestersky pracovat na zdraví a blahu státu, toho ss ji nechce.

Vnitřní boj protestantismu. Člm vlče se blíži slavnost Luthrova, tlm čiře rosevtrá ae sející propast mesi protestanty orthodoxnlmi a liberálními Na durynském sněmu protestantském prohláieny tyto věty : Luther jakožto nesmiřitelný protivník Ělma byl sralým reformatorem, .osvoboditelem" německého lidu od panství římského Jake Luther energicky vidy se odvolával na původní sjeveoi Boži Kriatem, tak i my nesmime se leksti by- saatických dvorních theologů. Plamem každé dogmatiky jakož i písmem svátým jest nám pro- niknonti ku zjeveni Božímu samotnéma. Luther neosobovul církvi právu články viry Hniti sá- vasaými Nesmíme býti křehkým odlitkem řlm- aké církve, nýbrž opakem jejím. Proto povinnosti nažl je bojovat! nejen proti hierarchickým snahám filma, ale ! proti témže vně církve naěl. — Konservstivnl listy protestantské vytýkají opět liberálům, že slavnost Luthrovu světskými pMméiky a kudrlinkami sná- rodžaji. Tak na př. ve Tormsu 30 L as. má sorvativnl konči úvahu svou slovy: protestantů, ale ne Lothorané I"

Politický přehled domácí ▼ Ртам, éaa 90 Hjna. Z Brn*. Dnes bude semaký sněm moravský usavřen, sniž by přlžly famosnl Sturm o va ikolská správa a změna volebního řádu na denní pořádek. .Presse" tmlňnjo se o věci té následovně : Právě jako krajlnžtl, neohtl 1 ůstavověrnl velkostatkáři moravžtl ničeho alyiati o ouom boji .na nůž", Jejž hlásají fakciosnl listy vídeňské. I v kraších rozhodné německo - liberálních Jevl(t) se mocná reakce proti terorisma, jehož se dopouitěla posad malá koterie brněnská. Nátlaku těchto umírněných živlů musí frakce Sturm-Promberova ustoupili a první z těchto dvou mužů může se utěžiti myilenkou, že se co chytrý člověk pasturai, aby plod ducha jeho byl v osobním žurnále jeho dříve uveřejněn, nei-li by byl rosdán ve sněmovně. Jest to sa- jisté sajlmavé, že němečtí i čeiti poslanci moravžtl dovídají se náhledy sněmovních spravodajů teprv oklikou pomoci novinářských kanoeláM." — To véprejil schůzi sněmu a sice při debatě o několika aměnách zákona žkololho, ujal ae slova dr. Kusý a pravil, že on a jeho strana si přeji jeěté větil sigény sákona školního. Zejména by si přáli rozdělen! okresu! žkolnl rady v Brně v českou a německou, jako to v Čechách zavedeno jest fiečntk odůvodňuje, jak důležito jest české školství od utlačováni se strany protivné vysvobodit! — a jak to patrno se zprávy Stormovy o stavu národních škol. Stížnosti té správy na zkracováni ikolstvl německého jsou nepravdou a pokrytectvím, ježto na Moravě již na 900 Němců a teprve na 1900 Čechů jedna škola pHpadá. Při správě Sturmové dlužno se obdivovali geniální zručnost! jeho v překruco váni, převráceni a prolhanosti, fiečnlk prohlaiuje aa nepravdu tvrzeni, že před nastoupením nynější vlády národní strana s potlačováním, jež se jl dělo a ústavácké strany, spokojena byla.

Když pak dr. Storm ve své zprávě, která překypuje nenávisti jeho к národu českému, tak daleko sahá, že i tisícileté jméno našeho národa popírá a existenci českého národa sa hřích proti ústavě prohlašuje, musi se řečník se vši nehodnosti proti této bezectné drzosti ohrsditi a litovati, že správa byla vzata s denního pořádku a žo nebyla příležitost poskytnuta к odpovědi zevrubné. — Konečně naznačuje řečník jednáni toto jako skutek parlamentárnlho sákeř- nictvi. Zemský hejtmau hleděl několikráte řečníka přerušit!, a levice volala: ,k vědí", poněvadž správa školního výboru byla vsata s denního pořádku! Dr. Sturm odpověděl na řeč dra. Kusého, že jest to neslýchaný parlamentára! útok, na nějž však neodpoví, aby nevyvolal novou rozčilující debatu. Na to směny sákona školského přijaty. — PH jednáni o zákonu stran upraveni právních poměrů učitelstva navrhl dr. Sturm, aby byli učitelky prohlášeny za rovnoprávné s učiteli. — Mlstodržitel hr. Sehöaborn ujal se slova a pravil, že s návrhem Sturmovým souhlasí.

Pak přešed ku školní správě Sturmové, pravil, že vidi se nncena prohlásit!, že neměl žádného vlivu na vseti správy té s denního pořádku a že to umluvili předsedové klubů sně movnlch mezi sebou. Mlstodržitel nemůže elee na zprávu odpovídali, ježto jest vzata z denního pořádku, avšak cítil povinnost pronésti tato alo va, aby se nemyslilo, že ostýchal ae před debatou o věci této. (Výborné v pravo a ve středa.) Návrh Sturmův byl pak pHjat. V tajném sezeni, jež následovalo, svolen předsedou zemské hypoteční banky rozhodný nepřítel Cechů, dr. Bela ig. Z Vidné. Cisař přijme dne 96. t m. uherské a hned,na to rakouské delegace. Drahého dne odjede do GňdčllO, kdež pobude dvůr až do 90. neb 99. prosince. — fifšská rada sejde se dne 3 prosince. — .Extrablatt" uveřejňuje správu s Londýna, že Vatikán žádal Ba koňsko, aby vzalo na ae úkol proatřednika ku docíleni .modus vivendi" mezi sv. Otcem a Itálii.

(Nám se adá však, že londýnská správa tato vsata jest úplně se vzduchu. Bed.) Z Lnbluně. Ve včerejší sněmovní schůzi přijata byla volební oprava i ve třetím čteni. Preti ptíjetl hlasovala ústavácká menšina, jež se až na dra. Bohreyo zúčastnila hlasováni. Zemský předseda sdělil pH zahájeni achůse na rozkaz předsedy ministerstva, že aa příčinou zasedáni delegaci, které počne 93. Hjna, bude aném dnes v sobotu usavřen. — Ohledně posledních velkoatatkářských voleb na aném krajinský a aloè v otásce, sda majitelé domů v semakých deskách zapsaných mají právo voliti ve skupině velkostatkářské, vydal předevčírem říšský soud sáporný výrok. Jak sněm o, podali ústaváčtl velkostatkáři krajinští stížnost, že semský předseda krajinský pojal do volební listiny velkostatkářské dvě majetnice domů v zemských deskách zapsaných, filšský soud stížnosti této vyhověl, odůvodniv výrok svůj líným také tlm, že majetnice ty, byt i s domy jich spojeny >yly nějaké posemky, nemohou nasvány býti velkostatkáři. Výrokem tímto potvrseno jest sároveň i nabodnutí poslanecké anémovny ohledné horno-rakouských selko- atatkářakýeh volob. Volby tyto byly, ak snámo, anulovány, jelikož se účastnili volby také majitelé domů, kteH dle náhledů většiny poslanecké sněmovny (nyní potměných i řlá- akým soudem) — nemohou ae pokládat! aa velkostatkáře, rovněž ne aa oprávněné к volbě v této ekapině. Ze Záhřebu. Vojenské stráže, zřízené v čas nepokojů, byly dílem odvolány, dílem

Z« Lvova. Ve včerejší avé srhůsi schválil semský sněm haličský návrh rozpočtového výboru. aby obnoa 166 866 al., který žádá zemská školní rada pro prosatlmai učitele na paralelkách, bri smenšeu na 88.000 al. Mlstodržitel bisserai proti návrbu. Zpravodaj prohlásil, žo přáni mlstodržotelovu vyhevéti nelse, poněvadž na základě dHvějšibo hospodářství Ise miti во to, žo výborem navržený obnos dostačí, že však není se obávat! spora a aalstodržitalem, kdyby tento obnos byl schválen. Z Pešti. V sáleiltosti „Fftggetienaegu" oznamuje ae, že trestní vyšetřováni rosšlřeu« bylo i na redaktora Verhovaye. Státní zastupitelstvo požádá tedy poslaneckou sněmovnu, aby byl vydán. Pešfštl antisemité savedli sbírky, chtějíce saloliti Verhovaye penězi, jež sebral pro Čangy. Zadržené obnosy pro spolek к osa- senl Čangů a pro sHsea! pomníku Araoyhojsos dílem již zaplaceny, dílem zaplatí se v několik» hodinách. Také nová kauce pro .FOggetlonsega" jeat prý již sebrána. Antisemité chlubí и, že, jakmile bude vše spořádáno, urovná Verbovay svou záležitost s vrchním státním sástupceaa Kosmou spůsobem, Jenž spůsobl nesmírnou sensad.

Politický přehled zahraniční. rvömeokto. Mnoho mluví a píšu re nyní o cestě sultánova vyslance Mukhtan paže do Berlina. Nčkteré listy píšou, ie zadai, aby bylo Turecko přijato do trojspolku ; jiná vereo, jež povstala na sákladě článku .Nordd. Allg. Ztgu." zni, že se Mokhtar paša dovolával pomoci Německa proti Anglicku, jež ao snaž! turecký stát pozvolna rozdrobiti v množství maličkých národních států. Mukhtar paša, byv však sám otázán o příčině své cesty, odpověděl, žu jest vojín, nikoliv diplomat a že byl v Berlině pouze proto, aby odevzdal německé císařovně vysoký řád, sultánem jl udělený ; dále, aby eu súčastnil vojenských manévrů a sa třetí, aby jmenem sultána dsaH Vilémovi a Bismarkovi poděkoval aa přátelství, jež Německo po oelou řadu let Turecku osvědčuje. Jiného poslán! iu neměl. Sultán si pfqje prý žiti v míru se všemi státy a sejmeoa a Buskem a s Bakonskom. Známo jest však o tureckých diplomatech, že su neumí Hditl heslem : co na ardd, to na jazyku.

Italie. Jak osoamsje včerejší tdegru- fleká správa, není pravda, še by byl sv. Otoč seslal sástupcům sv. Stolice notu ohledně slavnosti italských radikálův a o posti italských kněžl a katolíků. Zpráva tu pHnesl Hmský list .Capitale", jenž se již častokráte osvědčil býti v podobných věcech nespolehlivým prameueaa. Pro tentokráte však|může se list tento vymluvit! na to, Že má v této chvíli sv. Stiline v skutku na ata pHčin к novým žalobám. Ólánky italských republikánských a radikálních listů obsahuji od posledních pouti a kongresu katolického v Neapoli takou spoustu urážek av. Stolici, že marně bylo by biadati jim rovných. Liberálové sH totiž, šose stáváorganisaceitalskýoh katolíků atále mohutnější a še počet katolických spolků každým měsícem v srůstá. Nad tím poděšeni roshládli, že katolld ae připravuji nu násilný obrat kn snovuzHsenl církevního státu. ■ Toto znovosHsenl jest ovšem jich dlem ; luč dl tento dosáhnout! Ise mírným spůsobem. Liberálové a radikáld vědí dobře, že jest to možno pH důkladné organised ohromné většiny katolické a právě proto snaží se organised tuto překasiti. .Crispiova Biforme" vyzývá vládu dokonce к tomu, aby saujala vůči Vatikánu rozhodné a pevné postaveni, aby mu vsela veškerou naději a jeho přátelům 1 nepřátelům dokázala, že není ani řeči o nějakém dorosuměnL" Této rady aai sotva vláda nposleehne, vit ona, jakých konsekvend by to pro nl mohlo míli.

Forano 10. Ve avých nedávných politických řečech prohlásil, jak jsme již pravili, Feny válku pouze nesmIHtelným. Leč vedl# frakce výstředních iutransigentů utvořila se jit na jaře frakce radikálních Jest nyní otáska, sda hodil Ferry i těmto rukavici. Nesdá se tak aspoň, nebot radikální ministr Herisson nepomýšlí ani, aby podal demisi a Ferry pracuje nyní sám do raky radikálcůa samýžleným sřl- senlm ústřední nutrie pařížské a opravou ústavy. Válečný plán Ferryův, jakž I .Bép. Franc." prosrazuje, směřuje к toma, aby tuto radikální frskd pro sebe slskal a Um skupina nesmlHtelných osamotil. V pHpadn tom med však Ferry těžiště své politiky pošinouti ještě vlče na levo, čímž však opět pohortl levý střed. A tak nalézá se kabinet stále mest Gharibdou a Scyllou. — Zahraniční ministr, Ohallemel-Lacour, podal ve čtvrteční ministerské poradě správu o vojenské si tu ad v Toukioé, jakož i diplomatických vyjednáváních. Zpráva tato předložena bude sněmovnám. Portuealel&o. Povstání selské v Portugalsku bylo, jak se sdá, telegrafickými správami poněkud podceňováno. Nyní ae osná- mu je, že proti povstalcům by.o vydáno s Porto vojsko, jež bylo však od povstalců dvakráte odraženo. Dle telegramu .France* súča*tally se boje i ženy a dítky. Bepublikánské listy španělské jsou «všem veliee rozradostněny nad touto události. .Epoca" píše, te ve ViUaaovč v Portugalsku propuklo nové povstání. Úřady tamní nebyly a to je potlačit! a byly nuoeny město opustili. Nyní může nový kabinet španělský dokázat!, má-U jakou roshodnost, nebot zajisté se Ise obávati, nebude-li vzpoura potlačena v samém jádra, te se přenese přes hranice de Španělska. V Praze, dne 90. Hjna.