Roč. XX.

V Praze, dne 16. listopadu 1911.

Číslo 46.

Cena 6n Vychází každou středu s datem následujícího dne. Cena 6 h.

Sjezd německé sociální demokracie v In- špruku a stanovisko německých soudružek k naší českoslovanské organisací žen. Čtyři dny, od 29. října do 2. listopadu, trva sjezd německé sociální demokracie s předkonferenc žen. Jeden ze zajímavých a hlavních bodů byl bod. pojeanávající »O poměru německé sociální demokracie k bratrským stranám«, či jinak řečeno, o poměru německé strany k českým separatistům a centrali- stům. O otázce té bylo dosti obšírně jednáno a hlav- ním referentem byl dr. Adler. Celé tři hodiny zabral jeho referát, že teprve druhý den mohla se o bodu tom zahájiti podrobná debata a odhlasovati resoluce. Mnoho činěno návrhů a výčitek proti českoslo- vanské sociální demokracii, ba dokonce doporučo- váno s mnoha stran přerušení veškerých styků s če- skoslovanskou sociálně demokratickou stranou a vy- loučení této i z Internacionály a uznání jedině strany centralistické právoplatnou zástupkyní v Internacio- nále. Po různých debatách obrátila se otázka uznán centralistů za právoplatnou stranu. Debata zabočila na docela jiné pole než jaké bylo přáním centralistů, a to na pole otázky národnostní, na pole programu strany, na pole menšinového školství, nacionalismu a internacionalismu. Průběhem debaty samotnými Němci přiznáno, že nejde jen o centralismus a separatismus, ale že strana prodělává krisi, a že třeba tuto postavit na nové základy, aby na těch vybudovaná Internacionála byla obrozena.

Požadavek vybudování vlastních organisací, je- hož se domáhají separatisté čeští, jistě v krátké době vznikne i u jiných národů, Poláků, Rusů, Rusínů a Finů, a tu jsme žádostivi, zda i tou cestou a tímtéž násilím bude německá sociálně demokratická strana boj o osamostatnění jich potírat, jako to činí u če- ských separatistů. Jedno nám dává zadostučinění, a to jest, že in- šprucký sjezd musil kapitulovat a tím že padly všechny návrhy, které směřovaly ku přerušení styků se sociální demokracií českoslovanskou a odvolání všech návrhů na vyloučení separatistů českoslo- vanských. Čeští centralisté uznáni sjezdem bratrskou stra- nou, neboť po podporování jich se strany německé sociální demokracie nedalo se jinak očekávati. Na konferenci žen učiněno vyjádření, jež nelze nechati bez povšimnutí, a vyjádření to přináší »Ar- beiter-Zeitung« v čísle 23. ze dne 7. listopadu, kde stojí: »Uznáním českých centralistů sjezdem bratr- skou stranou sbližuje nás prohlášení to ve smyslu centralistickém se soudružkami v Brně pod vedením soudruž. Skaunicové, neboť pojítkem naším jest společný ideál Internacionály.« Či jinými slovy: Ne- uznáváme ženy, organisované v českoslovanské so- ciální demokracii, neboť ony opustily půdu interna- cionály.« Neméně povšímnutí hodné jest prohlášení v témže listě, kde se uvádí: »Ještě dříve než prohlášení to sjez- dem bylo učiněno, usnesla se konfe- rence žen organisacím českým dopo- ručiti, aby byl centralistický list »Že- na«, v Brně vycházející, obligatorně zaveden.« Pěkně následují německé soudružky příkladu svých německých soudruhů na rozbíjení a utloukání českoslovanského sociálně demokratického hnutí i v řadách žen. Až budou nad rozvratem strany soci- álně demokratické naříkat, posloužíme jim příkla- dem jich vlastní rozvratné práce.

Sociální demokracie německá nemohla prohlásiti přerušení styků se sociální demokracií českoslovan- skou a musila uznat, že stojí program strany na sta- novisku třídního boje, na stanovisku mezinárodním a že českoslovanskou stranou sociálně demokrati- ckou nebyla porušena solidarita. Z nacionalismu byla českoslovanská strana so- ciálně demokratická obviněna posl. Leuthnerem a prof. Hartmanem, což jinými řečníky vyvráceno a německá sociální demokracie porazila sama sebe. Kdo byl nacionální, to byli soudruzi němečtí a v prvé řadě dr. Adler, který při posledním sjezdu ve Vídni odmítl (v soukromé rozmluvě) šíření českého »Ženského Listu«. O českém nacionalismu nelze mluviti. Že boj o formu a samostatnost odborových organisací ni- koliv z nacionalismu vznikl, že vznikne též i u jiných národů, jest zřejmo, a vědí to i vůdčí strany něme- cké, neboť byla nadhozena sjezdem otázka brzkého svolání výkonných výborů sociálně demokratických všech národností v Rakousku, na nichž by se jed- nalo o upravení poměrů a sporů. Co bychom měli nyní po sjezdu dělati, toť otázka, jež se nám nyní vtírá. Na tuto otázku máme jen jednu odpověď: sesilo- vat naše organisace odborové i politické a rozšiřo- vat tisk strany a fedrovat »Ženský List« Čím budou mohutnější a silnější naše organi- sace, čím rozšířenější náš tisk, tím větší naše síla moc.

Činnost ženy v chudinské obecní správě. Vývoj chudinství má svůj vznik ve středověku, a nedá se popříti, že dnešní sociální politika do jisté míry vybudována jest na něm. Protože dnešní zá- kony o pojišťování neodstraní zúplna opatření chu- dinské, zůstane ono oborem, ku kterému nutno obra-