2
masthead
V Praze, dne 3. března 1900.
Praha
4
article
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice.
číslo 200 -II.
Nefrankované dopisy se
nepříjímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a pří častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátk
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo z
Telefon redakce č. 1126.
Slunce vychází v 6 hodin 42 minut ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 43 minut odpol.
Praha
Pštrossův ulice
6
article
Sobota:
Sobota:
Sv. Kunhuta, císařovna,
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Jana Nep. na Skalce od 2.—6. března.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
měsíčně. . . ..
2.80
čtvrtletně . .
8.40
celoročně . . ..
38.60
Pro tuzemsko
ostou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . . . K 9.—
celoročně. . .. K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . .
celoročně. . .. K 48.—
Do Ameriky. Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
ie, Anglie a Ruska:
Etvrtletně . . . K 13.20
eloročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Kunhuta
Jan Nepa
Bela
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Anglie
Rusko
Italia
7
title
Poměry v Uhrách.
Uhry
8
article
V Praze, dne 2 března.
Praha
9
article
Maďaři »klasickou« latinou se vychloubají
»Extra Hungariam non est vita; si est vita, non
est ita« — mimo Uhry není života, je-li život,
není takový. Bylo mnoho pochybovačův o pravdě
tohoto výroku, avšak my na základě zkušenosti se
kloníme k přesvědčení, že zásada ta je skutečně
pravdiva. Takového života nenajdeme nikde.
jaký zdomácněl v Uhrách.
Nedávno vyšla brožurka, která jednala o smut-
ném úkaze, že většina novin v Uhrách jest v rukou
židovských, což nám zajisté vysvětluje velmi dobře
všecky poměry v této zemi, která vězí skutečně
již v drápech nenasytného Israele.
Uherský ministerialní tajemník Egan měl
nedávno sensační řeč v Munkači o poměrech v se-
verních Uhrách, kde líčí židovské hospodářství
zvláště v krajinách chudých. Z toho nastal v židov-
ském novinářstvu ovšem veliký poplach; také
v parlamentě byla podána proti antisemitskému
úředníku interpellace; ministr Daranyi však ob-
hájil stanoviska Eganova, ač sám pochází z rodu
židovského. Že nebyl ministerský tajemník za svoji
»prostořekot« potrestán, jest důkazem, že sama
vláda došla k názoru, že poměry v Uhrách násled-
kem židovského soustavného vyssávání jsou neudr-
žitelny. Lžiliberální listy pak utichly, pouze orgán
katolické strany »Alkotmány« uveřejnil delší vy-
ňatky této pozoruhodné řeči, která způsobila
v Uhrách i mimo Uhry tak veliký rozruch. Egan
podle toho své akce dosud neukončil, nýbrž bude
v duchu tom pokračovati dále, aby ozdravěly po-
měry národohospodářské v této zemi tísněné upíry.
Maďar
Egan
Daranyi
Eganův
Alkotmat
Uhry
Izrael
10
article
Ještě větší sensaci vzbudil »Vaterland« svojí
původní zprávou Eganovou, kterou asi před čtyřmi
měsíci podal ministerstvu orby jako výsledek svých
národohospodářských studií, konaných v rusínských
krajinách severních Uher. Hlavní myšlénky z té
pozoruhodné zprávy podáme svým čtenářům; obje-
vujíť očím našim hrozný obraz sociální bídy, ho-
tovou sociální revoluci.
Rusínský lid v severních Uhrách byl původně
majetným a zdravým, následkem pronajímání used-
lostí a rozkouskování či parcelace půdy však chudl
stále, až se stal skoro bezzemkem. Horské krajiny
tyto jsou neúrodny, proto nestačí polní plodiny
Eganův
severní Uhry
Uhry
11
article
k výživě ani do vánoc, načež třeba je kupovati
dráže o 8—10 procent nežli ve středisku komi-
tátu a o 15—20 procent dráže nežli v hlavním
městě Pešti. Vláda se dosud málo starala o národo-
hospodářské poměry těchto krajin, a rovněž ne
okresní notáři, kteří jsou tam jedinými představi-
teli vládní soustavy. Řecko-katolický ženatý farář
venkovský má asi 800 zl. ročního služného. Vý-
živu tedy jest mu sháněti těžce, poněvadž jest
obyčejně otcem četné rodiny. Visitací tam vůbec
není se strany představených, inspektor přijde do
školy tak asi za tři leta jednou, okresní notář
přijde ke stoličnímu soudci asi jednou za čtvrt
roku, takže není divno, že ve všech těch úřadech
se zahostilo jakési pohodlí, ano libovůle, která
v četných případech přechází i v samovládu a la-
kotu a stává se takto kletbou kraje. Nemalou va-
dou jest, že tam není střední zámožné třídy rol-
nické, která by svým příkladem povzbuzovala
chudší hospodáře. Lid nejí celý rok masa, ani
vajec, leč trochu mléka, žitný nebo pšeničný chléb
pouze o velikých svátcích, jinak požívá pouze
chleba ovesného a brambor, má-li je. Lid jest ná-
sledkem toho v obličeji barvy žluté, nezdravé,
chudokrevný, zmrzačený, beze síly, proto málo
synů těchto krajin jest schopno k vojenské službě;
tělesná i duševní neschopnost, nemravnost a opil-
ství jsou tu na denním pořádku.
Vánoce
Pešť
Vý
Lido
12
article
Mezi tímto lidem vládnou neobmezeně židé,
kteří se tam přistěhovali hlavně v letech sedm-
desátých, poněvadž tam nalezli v chorobném oby-
vatelstvu příznivou půdu ke svým obchodům. Je
to nerovný boj vychytralého kmene obchodnického
s lidem nevzdělaným a důvěřivým. V mnohých
krajinách jest více než 50 procent malorolnické
půdy v jejich rukou. V každé i nejmenší osadě
jest žid jako prostředník obchodní, třeba by ve-
snička čítala 7 domů. Ve Voloczi jest mezi 1115
obyvateli 212 nekřesťanů, tedy 20 procent, v Mun-
kači mezi 11.000 jest jich 6000, tedy skoro 60
procent. V celém solivarském okresu jest v 56
obcích 3833 nekřesťanů, tedy 16 procent.
Mun
13
article
Židé pronajímají všecky panské louky a pa-
stviny a dávají je křesťanským Rusínům v pod-
nájem za drahý peníz. Mají pronajaty
všecky hostince, kde kořalkou otravují lid
a zbavují je usedlostí. Pronajímají všecky dovozy
paliva, dříví, štěrku a kamení od vrchnosti, přejí-
mají práce na cestách v župě, lomy a lámání
štěrku. Zprostředkují veškeren obchod s dobytkem,
potravinami a hospodářskými potřebami a podávají
sami úvěr v celé krajině. V celém obchodě pra-
cují s velikým užitkem a drží ve svých rukou ve-
škeren denní život, celoroční výdělky a celou bu-
doucnost chudého lidu. Rolník je tu v pra-
vém smyslu slova otrokem těch to
vydřiduchů. Jako nejmenší úrok platí se 3 zl.
z 10 zl. za rok, tedy 30 procent, v nouzi však
za 10 zl. týdně i 1 zl., ano, i ještě jednou
tolik. Ministr spravedlnosti nařídil, aby byla
pronásledována lichva přísně, avšak
židé našli si jiný způsob, aby dostali oběť do
svých rukou. Egan píše v té věci doslovně: »Ne-
byli-li spekulující kramáři bezprostředně udáni po-
stiženými, nýbrž kněžími nebo úředníky, bylo
těmto vyhrožováno buď založením
požáru nebo přímo jim ukládáno
o život, tak že se jim ve většině případů poda-
řilo své eventuelní udavače držeti v šachu«.
Rusín
Egan
14
article
Největší lichva se provádí s dobytkem tak
zvaným »chovem na polovic«. Žid koupí dva
mladé voly za 70 zl. a dá je sedlákovi za 100 zl.
na poloviční chov. V roce je prodají společně za
140 zl. tomu, kterému je žid prodal tajně již za
160 zl. Od 140 zl. odrazí obchodník 100 zl., o 40
zlat. se rozdělí se sedlákem, jen že tento obyčejně
ze své polovice nic neuvidí. Tak tedy vydělá žid
na 70 zl., celkem 80 zl., tedy 115 proc. Za ne-
úrodného roku musí rolník kupovati za drahý pe-
níze seno pro onen dobytek,tak že má z toho ve-
likou škodu. Jest čestným svědectvím pro faráře oné
krajiny, že samojediní se ujímají trápeného lidu, ač
nejsou před židovskými vykořisťovateli jisti ani
životem, ani majetkem. Poněvadž faráři řecko-
katoličtí sami zápasí s nouzí, není divu, že jest
jim třeba bráti zřetel na rodinu. Židé jsou napřed
vůči pánům poníženými a nepochodí-li dobře, vy-
hrožují nejhorším způsobem.
Rusínský lid bojí se hrozně svých
utlačovatelův a nemukne ani. V letě platí
stát sedlákům 60 až 70 kr. denně s kořalkoua
paklíkem tabáku, žid však platí pouze 30 kr. bez
kořalky a bez tabáku. V zimě platí žid rolníkovi
za celý den na př. za řezání sáhu dříví paklík ta-
báku, který má cenu 3 kr. A tomu všemu je se-
dlák zvyklý a snáší vše trpělivě.
Žid
15
article
K pouti římské.
K pouti římské.
Chcete se vzdělati? Chcete míti základ svého
vzdélání něčím určitým, do očí bijícím opodstatněný?
Pak ovšem, prosím, nechoďte pouze do divadel, lido-
vých knihoven a přednášek, do společenských zábav
a koncertů, sle jděte také na cesty a konečně ne-
lekněte se toho, jděte také na pouť a poněvadž jest
již určitá pouť uchystána, jděte na pouť římskou. Na-
budete názorů a zkušeností, kteréž Vám zůstanou pro
celý život vzácnými. Když ve středověku nastalo na
počátku druhého tisíciletí křesťanského letopočtu ne-
bezpečí, že křesťané opět upadnou ve stav surového
barbarství, tu byly to výpravy křížové neb obyčejně
zvané války křižácké, jež vdechly nového ducha ná-
rodům evropským a vzbudily lásku k osvětě a touhu
po osvětě právě křesťanské.
A co byly tyto výpravy, než pouti, pouti nábo-
ženské na štěstí územím nejvzdělanějších národů dří-
vějších věků konané, ovšem vedoucí k nejzajímavěj-
ším místům pro křesťany, kde totiž žil, narodil se,
působil, zemřel, ale také z mrtvých vstal jich Spasitel.
Ale Řím — Řím, ten pravda jest krásný, cesta
tam pěkná a velmi rozmanitá, avšak ono se tak
mnoho povídá o Římu a panství i vládychtivosti pa-
pežův a jeho nohsledův. Inu nevím, mám tam jeti
nebo zůstati doma.
Toho povídání bylo a jest mnoho od protestant-
ských a tak zvaných katolických dějepiscův, kteří
pro samý strach před světovládou papežskou zapomí-
nají dle pravdy vylíčiti onen ohromný kulturní rozvoj,
všímati si oněch velikolepých děl stavitelských, umě-
leckých, vědeckých, společenských, kteréž způsobilo
papežství, způsobila církev katolická. A byly to právě
Řím
východ knihovna
16
article
nejvíce papežové Lvové (nebudu jich všech jmenovati,
jen prvních a posledních) Lev Veliký I., Lev XII.a
nynější sv. Otec XIII, kteří svým působením od-
vrátili barbarství a způsobili nesčíslné věci k rozmno-
žení osvěty a vzdělání křesťanského a tím i vše-
obecně lidského. Jděte do Říma a tam se o tom pře-
svědčíte.
I o jiných papežích a jich velikolepém působení
kulturním se tam dozvíte. Německý, protestanský, na
slovo vzatý spisovatel a historický kritik ujal se církve
a papežů naproti jich zjevným nepřátelům a falešným
přátelům a rozvinul ve svých všeobecných dějinách
obraz velikolepý, obraz kulturního, politického a spo-
lečenského působení římské Stolice. A byl to také
lev (Heinrich Leo »Allgemeine Weltgeschichte«).
Proto mám pro osoby téhož jména zvláště příznivý
předsudek a přání, aby vždy v pravý čas dovedli
býti opravdovými lvy.
Ku podivu, že za naší doby všeobecného po-
kroku v obchodu, v průmyslu, v rozličných vynále-
zech mluví se o rozkladu společnosti v příčině ná-
rodní, politické a společenské, jak se toho právě
v jednom listě veřejném dočítám a téměř v každo-
denních rozmluvách s lidmi nízce i vysoce postave-
nými dovídám. Já bych věděl lék proti tomu, ten-
týž by to byl, jehožto bylo použito na počátku tohoto
tisíciletí, on by také prospěl na konci téhož tisíciletí.
A ten by byl: Osvěžení a oživení vědomí nábožen-
ského, znovuzřízení jednoty náboženské, ta nám za-
jisté usnadní jednotu politickou, národní a spole-
čenskou.
Nesmějte se! Cit a vědomí náboženské jsou a
zůstanou vždy velmi mocnou pružinou k činnosti
lidské.
Heinrich Lea
Řím
Allgemeine Weltgeschichte
Veliká I
Lev XII
svatý . otec
17
article
V něm spočívá jediná naděje, zadržeti rozklad
společnosti lidské. Jděte do Říma a přesvědčte se
o tom. Když tam uvidíte zástupce nejrozmanitějších
národů evropských i jiných, seznáte, jak všickni se
hlásí k Otci křesťanstva, k viditelné hlavě církve
náměstku Kristovu, který o sobě říci mohl: »Pojďte
ke mně všickni, kteříž obtíženi jste a já vás občer-
stvím.« Pak se vám snad v hlavě rozbřeskne a pocho-
píte, že přece jen možno dokázati jakousi svornosta
jednotu v lidstvu, přestanete býti skeptikem (napro-
stým pochybovačem) a pessimistou, nabudete nových
nadějí v budoucnost lidskou.
Ani těch odpustků v Římě se nebojte. Já se
nikdy nebojím těch lidí, kteří mi slibují odpuštění,
dovedou ze srdce odpustiti, totiž v osvědčeních opra-
vdové a upřímné lásky. Členové moderní společnosti
nemají pražádné příčiny, by pohrdali odpustky cír-
kevními. O nich velmi často platí slovo písma: »že
hříchy jako vodu pijou.« Za dob minulých i za dob
největší horlivosti náboženské hřešili také lidé, ale
měli tolik síly a zdatnosti, že dovedli také prositi za
odpuštění, a proto nemuseli se v oné náladě ducha,
již nazýváme zoufalstvím a jež vždycky, pravím vždycky,
jest jen následkem neurovnaných poměrů ve vnitřním
duševním životě, vrhnouti do propasti zkázy a záhuby
duševní i tělesně — samovraždou.
Pouť do Říma, buďte ubezpečení v tom, vám
zajisté neodejme chuti k životu, ale spíše ji dodáa
rozmnoží. V duši vaší se ozve hlas: Žíti, žíti chci
a budu pro Boha a lidstvo, působiti chci pro ně, po-
kud mi síly stačí. A dovedu si při tom zapěti i pí-
seň rozradostňující mysl mou a srdce mé, píseň lásky
církve, o té si povíme v třetím a posledním feuille-
tonu mém o příčině pouti římské. Jan Drozd.
Kristův
Jan drozd
Řím
píseň láska církev