ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b6910410-fd9d-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 23, person 16, work 5, org 3
1 masthead
Číslo 60.
2 masthead
V Praze, dne 3. března 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice. číslo 200 -II. Nefrankované dopisy se nepříjímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátk vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo z Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 6 hodin 42 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 43 minut odpol.
Praha Pštrossův ulice
5 title
ULKt
6 article Sobota:
Sobota: Sv. Kunhuta, císařovna, Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Jana Nep. na Skalce od 2.—6. března. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíčně. . . .. 2.80 čtvrtletně . . 8.40 celoročně . . .. 38.60 Pro tuzemsko ostou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . . . K 9.— celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . celoročně. . .. K 48.— Do Ameriky. Francie. Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: Etvrtletně . . . K 13.20 eloročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Kunhuta Jan Nepa Bela Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Anglie Rusko Italia
7 title
Poměry v Uhrách.
Uhry
8 article
V Praze, dne 2 března.
Praha
9 article
Maďaři »klasickou« latinou se vychloubají »Extra Hungariam non est vita; si est vita, non est ita« — mimo Uhry není života, je-li život, není takový. Bylo mnoho pochybovačův o pravdě tohoto výroku, avšak my na základě zkušenosti se kloníme k přesvědčení, že zásada ta je skutečně pravdiva. Takového života nenajdeme nikde. jaký zdomácněl v Uhrách. Nedávno vyšla brožurka, která jednala o smut- ném úkaze, že většina novin v Uhrách jest v rukou židovských, což nám zajisté vysvětluje velmi dobře všecky poměry v této zemi, která vězí skutečně již v drápech nenasytného Israele. Uherský ministerialní tajemník Egan měl nedávno sensační řeč v Munkači o poměrech v se- verních Uhrách, kde líčí židovské hospodářství zvláště v krajinách chudých. Z toho nastal v židov- ském novinářstvu ovšem veliký poplach; také v parlamentě byla podána proti antisemitskému úředníku interpellace; ministr Daranyi však ob- hájil stanoviska Eganova, ač sám pochází z rodu židovského. Že nebyl ministerský tajemník za svoji »prostořekot« potrestán, jest důkazem, že sama vláda došla k názoru, že poměry v Uhrách násled- kem židovského soustavného vyssávání jsou neudr- žitelny. Lžiliberální listy pak utichly, pouze orgán katolické strany »Alkotmány« uveřejnil delší vy- ňatky této pozoruhodné řeči, která způsobila v Uhrách i mimo Uhry tak veliký rozruch. Egan podle toho své akce dosud neukončil, nýbrž bude v duchu tom pokračovati dále, aby ozdravěly po- měry národohospodářské v této zemi tísněné upíry.
Maďar Egan Daranyi Eganův Alkotmat Uhry Izrael
10 article
Ještě větší sensaci vzbudil »Vaterland« svojí původní zprávou Eganovou, kterou asi před čtyřmi měsíci podal ministerstvu orby jako výsledek svých národohospodářských studií, konaných v rusínských krajinách severních Uher. Hlavní myšlénky z té pozoruhodné zprávy podáme svým čtenářům; obje- vujíť očím našim hrozný obraz sociální bídy, ho- tovou sociální revoluci. Rusínský lid v severních Uhrách byl původně majetným a zdravým, následkem pronajímání used- lostí a rozkouskování či parcelace půdy však chudl stále, až se stal skoro bezzemkem. Horské krajiny tyto jsou neúrodny, proto nestačí polní plodiny
Eganův severní Uhry Uhry
11 article
k výživě ani do vánoc, načež třeba je kupovati dráže o 8—10 procent nežli ve středisku komi- tátu a o 15—20 procent dráže nežli v hlavním městě Pešti. Vláda se dosud málo starala o národo- hospodářské poměry těchto krajin, a rovněž ne okresní notáři, kteří jsou tam jedinými představi- teli vládní soustavy. Řecko-katolický ženatý farář venkovský má asi 800 zl. ročního služného. Vý- živu tedy jest mu sháněti těžce, poněvadž jest obyčejně otcem četné rodiny. Visitací tam vůbec není se strany představených, inspektor přijde do školy tak asi za tři leta jednou, okresní notář přijde ke stoličnímu soudci asi jednou za čtvrt roku, takže není divno, že ve všech těch úřadech se zahostilo jakési pohodlí, ano libovůle, která v četných případech přechází i v samovládu a la- kotu a stává se takto kletbou kraje. Nemalou va- dou jest, že tam není střední zámožné třídy rol- nické, která by svým příkladem povzbuzovala chudší hospodáře. Lid nejí celý rok masa, ani vajec, leč trochu mléka, žitný nebo pšeničný chléb pouze o velikých svátcích, jinak požívá pouze chleba ovesného a brambor, má-li je. Lid jest ná- sledkem toho v obličeji barvy žluté, nezdravé, chudokrevný, zmrzačený, beze síly, proto málo synů těchto krajin jest schopno k vojenské službě; tělesná i duševní neschopnost, nemravnost a opil- ství jsou tu na denním pořádku.
Vánoce Pešť Vý Lido
12 article
Mezi tímto lidem vládnou neobmezeně židé, kteří se tam přistěhovali hlavně v letech sedm- desátých, poněvadž tam nalezli v chorobném oby- vatelstvu příznivou půdu ke svým obchodům. Je to nerovný boj vychytralého kmene obchodnického s lidem nevzdělaným a důvěřivým. V mnohých krajinách jest více než 50 procent malorolnické půdy v jejich rukou. V každé i nejmenší osadě jest žid jako prostředník obchodní, třeba by ve- snička čítala 7 domů. Ve Voloczi jest mezi 1115 obyvateli 212 nekřesťanů, tedy 20 procent, v Mun- kači mezi 11.000 jest jich 6000, tedy skoro 60 procent. V celém solivarském okresu jest v 56 obcích 3833 nekřesťanů, tedy 16 procent.
Mun
13 article
Židé pronajímají všecky panské louky a pa- stviny a dávají je křesťanským Rusínům v pod- nájem za drahý peníz. Mají pronajaty všecky hostince, kde kořalkou otravují lid a zbavují je usedlostí. Pronajímají všecky dovozy paliva, dříví, štěrku a kamení od vrchnosti, přejí- mají práce na cestách v župě, lomy a lámání štěrku. Zprostředkují veškeren obchod s dobytkem, potravinami a hospodářskými potřebami a podávají sami úvěr v celé krajině. V celém obchodě pra- cují s velikým užitkem a drží ve svých rukou ve- škeren denní život, celoroční výdělky a celou bu- doucnost chudého lidu. Rolník je tu v pra- vém smyslu slova otrokem těch to vydřiduchů. Jako nejmenší úrok platí se 3 zl. z 10 zl. za rok, tedy 30 procent, v nouzi však za 10 zl. týdně i 1 zl., ano, i ještě jednou tolik. Ministr spravedlnosti nařídil, aby byla pronásledována lichva přísně, avšak židé našli si jiný způsob, aby dostali oběť do svých rukou. Egan píše v té věci doslovně: »Ne- byli-li spekulující kramáři bezprostředně udáni po- stiženými, nýbrž kněžími nebo úředníky, bylo těmto vyhrožováno buď založením požáru nebo přímo jim ukládáno o život, tak že se jim ve většině případů poda- řilo své eventuelní udavače držeti v šachu«.
Rusín Egan
14 article
Největší lichva se provádí s dobytkem tak zvaným »chovem na polovic«. Žid koupí dva mladé voly za 70 zl. a dá je sedlákovi za 100 zl. na poloviční chov. V roce je prodají společně za 140 zl. tomu, kterému je žid prodal tajně již za 160 zl. Od 140 zl. odrazí obchodník 100 zl., o 40 zlat. se rozdělí se sedlákem, jen že tento obyčejně ze své polovice nic neuvidí. Tak tedy vydělá žid na 70 zl., celkem 80 zl., tedy 115 proc. Za ne- úrodného roku musí rolník kupovati za drahý pe- níze seno pro onen dobytek,tak že má z toho ve- likou škodu. Jest čestným svědectvím pro faráře oné krajiny, že samojediní se ujímají trápeného lidu, ač nejsou před židovskými vykořisťovateli jisti ani životem, ani majetkem. Poněvadž faráři řecko- katoličtí sami zápasí s nouzí, není divu, že jest jim třeba bráti zřetel na rodinu. Židé jsou napřed vůči pánům poníženými a nepochodí-li dobře, vy- hrožují nejhorším způsobem. Rusínský lid bojí se hrozně svých utlačovatelův a nemukne ani. V letě platí stát sedlákům 60 až 70 kr. denně s kořalkoua paklíkem tabáku, žid však platí pouze 30 kr. bez kořalky a bez tabáku. V zimě platí žid rolníkovi za celý den na př. za řezání sáhu dříví paklík ta- báku, který má cenu 3 kr. A tomu všemu je se- dlák zvyklý a snáší vše trpělivě.
Žid
15 article K pouti římské.
K pouti římské. Chcete se vzdělati? Chcete míti základ svého vzdélání něčím určitým, do očí bijícím opodstatněný? Pak ovšem, prosím, nechoďte pouze do divadel, lido- vých knihoven a přednášek, do společenských zábav a koncertů, sle jděte také na cesty a konečně ne- lekněte se toho, jděte také na pouť a poněvadž jest již určitá pouť uchystána, jděte na pouť římskou. Na- budete názorů a zkušeností, kteréž Vám zůstanou pro celý život vzácnými. Když ve středověku nastalo na počátku druhého tisíciletí křesťanského letopočtu ne- bezpečí, že křesťané opět upadnou ve stav surového barbarství, tu byly to výpravy křížové neb obyčejně zvané války křižácké, jež vdechly nového ducha ná- rodům evropským a vzbudily lásku k osvětě a touhu po osvětě právě křesťanské. A co byly tyto výpravy, než pouti, pouti nábo- ženské na štěstí územím nejvzdělanějších národů dří- vějších věků konané, ovšem vedoucí k nejzajímavěj- ším místům pro křesťany, kde totiž žil, narodil se, působil, zemřel, ale také z mrtvých vstal jich Spasitel. Ale Řím — Řím, ten pravda jest krásný, cesta tam pěkná a velmi rozmanitá, avšak ono se tak mnoho povídá o Římu a panství i vládychtivosti pa- pežův a jeho nohsledův. Inu nevím, mám tam jeti nebo zůstati doma. Toho povídání bylo a jest mnoho od protestant- ských a tak zvaných katolických dějepiscův, kteří pro samý strach před světovládou papežskou zapomí- nají dle pravdy vylíčiti onen ohromný kulturní rozvoj, všímati si oněch velikolepých děl stavitelských, umě- leckých, vědeckých, společenských, kteréž způsobilo papežství, způsobila církev katolická. A byly to právě
Řím východ knihovna
16 article
nejvíce papežové Lvové (nebudu jich všech jmenovati, jen prvních a posledních) Lev Veliký I., Lev XII.a nynější sv. Otec XIII, kteří svým působením od- vrátili barbarství a způsobili nesčíslné věci k rozmno- žení osvěty a vzdělání křesťanského a tím i vše- obecně lidského. Jděte do Říma a tam se o tom pře- svědčíte. I o jiných papežích a jich velikolepém působení kulturním se tam dozvíte. Německý, protestanský, na slovo vzatý spisovatel a historický kritik ujal se církve a papežů naproti jich zjevným nepřátelům a falešným přátelům a rozvinul ve svých všeobecných dějinách obraz velikolepý, obraz kulturního, politického a spo- lečenského působení římské Stolice. A byl to také lev (Heinrich Leo »Allgemeine Weltgeschichte«). Proto mám pro osoby téhož jména zvláště příznivý předsudek a přání, aby vždy v pravý čas dovedli býti opravdovými lvy. Ku podivu, že za naší doby všeobecného po- kroku v obchodu, v průmyslu, v rozličných vynále- zech mluví se o rozkladu společnosti v příčině ná- rodní, politické a společenské, jak se toho právě v jednom listě veřejném dočítám a téměř v každo- denních rozmluvách s lidmi nízce i vysoce postave- nými dovídám. Já bych věděl lék proti tomu, ten- týž by to byl, jehožto bylo použito na počátku tohoto tisíciletí, on by také prospěl na konci téhož tisíciletí. A ten by byl: Osvěžení a oživení vědomí nábožen- ského, znovuzřízení jednoty náboženské, ta nám za- jisté usnadní jednotu politickou, národní a spole- čenskou. Nesmějte se! Cit a vědomí náboženské jsou a zůstanou vždy velmi mocnou pružinou k činnosti lidské.
Heinrich Lea Řím Allgemeine Weltgeschichte Veliká I Lev XII svatý . otec
17 article
V něm spočívá jediná naděje, zadržeti rozklad společnosti lidské. Jděte do Říma a přesvědčte se o tom. Když tam uvidíte zástupce nejrozmanitějších národů evropských i jiných, seznáte, jak všickni se hlásí k Otci křesťanstva, k viditelné hlavě církve náměstku Kristovu, který o sobě říci mohl: »Pojďte ke mně všickni, kteříž obtíženi jste a já vás občer- stvím.« Pak se vám snad v hlavě rozbřeskne a pocho- píte, že přece jen možno dokázati jakousi svornosta jednotu v lidstvu, přestanete býti skeptikem (napro- stým pochybovačem) a pessimistou, nabudete nových nadějí v budoucnost lidskou. Ani těch odpustků v Římě se nebojte. Já se nikdy nebojím těch lidí, kteří mi slibují odpuštění, dovedou ze srdce odpustiti, totiž v osvědčeních opra- vdové a upřímné lásky. Členové moderní společnosti nemají pražádné příčiny, by pohrdali odpustky cír- kevními. O nich velmi často platí slovo písma: »že hříchy jako vodu pijou.« Za dob minulých i za dob největší horlivosti náboženské hřešili také lidé, ale měli tolik síly a zdatnosti, že dovedli také prositi za odpuštění, a proto nemuseli se v oné náladě ducha, již nazýváme zoufalstvím a jež vždycky, pravím vždycky, jest jen následkem neurovnaných poměrů ve vnitřním duševním životě, vrhnouti do propasti zkázy a záhuby duševní i tělesně — samovraždou. Pouť do Říma, buďte ubezpečení v tom, vám zajisté neodejme chuti k životu, ale spíše ji dodáa rozmnoží. V duši vaší se ozve hlas: Žíti, žíti chci a budu pro Boha a lidstvo, působiti chci pro ně, po- kud mi síly stačí. A dovedu si při tom zapěti i pí- seň rozradostňující mysl mou a srdce mé, píseň lásky církve, o té si povíme v třetím a posledním feuille- tonu mém o příčině pouti římské. Jan Drozd.
Kristův Jan drozd Řím píseň láska církev