Strana 4.

Číslo 10.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 12. ledna 1900.

s našimi slovanskými sousedy opětně upevniti. Těmto cílům bohdá přispéje nejen výstava ruská u nás, pro- jektovaná a zajištěná, ale i chorvatská roku příštího, a dále i výstava výtvarného umění českého (i v re- trospektivě) na Rusi (v Petrohradě) a v Záhřebu. Na jaře roku minulého vykonala Jednota nemalou řadu prací, z nichž vytknouti sluší; výstavu Marol dovu, pořádanou ve prospěch pozůstalého syna jeho, dále vydala výbor jeho děl v nádherných repro- dukcích »Památce L. Marolda«, a podnikla přípravné práce k postavení jeho pomníku, ze sbírek Jednotou zabájených a spravovaných. Jednota u příležitosti vý- stavy rakousko uherského umění v Petrohradě obe- slala české její oddělení 24 pracemi svých členů. Dále pořádala na podzim m. r. prvou členskou vý- stavu v nových místnostech výstavních »u Štajgrů«. Na jaře roku tohoto hodlá uspořádati výstavu če- ského umění výtvarného od Rudolfina neodvislou, kterou míní domácímu umění vydobýti náležitého uplatnění, bude-li všemi jednomyslně podporována.

Spoléhá však při tom na jednomyslnou, jednolitou akci všeho výtvarnictva. Jednota pro leta příští po- mýšlí svým členům poskytnouti premie z originálů uměleckých a umělecko-průmyslových. — Z pokladní zprávy mezi jiným vyjímáme výkaz výtěžku Marol- dovy výstavy na prospěch syna zesnulého L. Ma- rolda pořádané ve výši 6871.56 K. — Seznam členů vykazuje 28 členů zakládajících (19 řádných a 9 přispívajících s příspěvkem ročních 200 K) 65 řádných a 71 přispívajících (s příspěvkem ročních 10 K) a 1 čestného, k němuž po návrhu výboru na valné hromadě učiněném přistupují ještě umělci: Ilja Jefinovič Rěpin, Josef Brandt, Vlaho Bukovac a Arnošt hrahě Šylva-Taroucca. — K závěru valné hromady vykonány volby starosty, pro kteroužto funkci opětně jednohlasně zvolen prof. Josef Mauder a výboru, do něhož zvoleni: prof. V. Hynais, prof. C. Klouček, prof E. K. Liška, prof M. Pirner, V. Amort, K. Rušek, O. Fiala, A. Häusler. Náhrad- níci pp. L. Wurzel a Jos. Kruis za přehlížitele účtů pp. E Kadraba a Jar. Šimáček. * Vyrabítelé deštníků se usnesli, že zdraží deštníky o 20—30 proc., vymlouvajíce se na to, že cena hedvábí a vlněných látek byla zvýšena.

* Letošní zima na horách Orlických na- stoupila mírnou vládu. Kdežto jsme z novin se do- čítali o spoustách sněhu i v samé matičce Praze, leží ho u nás jen tolik, že máme právě dobrou sa- nici. Zdejší lidé říkají, že se snad ten svět otočil, v kraji kruté mrazy a spousty sněhu s bouřemi, a zde, nač nejsme zvyklí, doposud bez bouří a za malých mrazů jest málo sněhu. * Výstraha dělnictvu. Dle zprávy c. a k. rakousko-uherského vyslanectví v Persii, sdělené c. a k. ministerstvem zevnějších záležitostí k nahléd- nutí c. k. ministerstvu vnitra, množí se v poslední době případy, ve kterých rakouští dělníci přicházejí do Persie hledati si zaměstnání při stavbě silnice Rescht-Teherán. Jelikož však silnice se dokončuje, nenacházejí namnoze výdělku hledaného a jsouce zba- veni veškerých prostředků, vidí se pak nuceni dožado- vati se podpory našeho zástupce. Vzhledem k tomu sluší v konkretních případech, po přídadě také vše- obecně pomocí okresních úřadních listů a pod. vážně varovati rakouské dělníky před cestou do Persie, jestliže napřed neuzavřeli pevné úmluvy, jelikož vý- živa v kraji s tak zvláštními podmínkami životními velice jest nesnadna a cizinec při nedostatku peněži- tých prostředků příliš brzy padá za oběť útrapám karavanního cestování a při nedostatečné výživě di- senterii a tyfu. O tom dává se na základě výnosu c. k. místodržitelství pro království české ze dne 29. září 1899 čj. 141.743 všeobecně věděti

Stávka horníků pánve ostravsko- karvínské. Hornictvo pánve ostravsko-karvínské má patrně vědomost o veliké nouzi uhlí a proto se opřelo novotám, které si vymyslil inženýr Voves, aby se uhlobaronům zalíbil. Majitelé dolů ostravsko-karvín- ských sešli se na rychlo ve Vídni a usnesli se hor- níkům od 1. února učiniti tyto ústupky: 1. mzdy hornictva budou zvýšeny o pět procent, zároveň se upraví dle toho starobní výplaty. 2. Hornící obdrží od majitelů dolů zdarma světlo, které dosud sami platili. 3. Deputátní uhlí bude se hornictvu dávati zdarma, kdežto dosud se zaň platilo. 4. Noční šichta na neděle a svátky bude trvati 10 hodin. Kapitali- stické židovské listy tvrdí, že majitelé dolů přilepšili hornictvu na mzdě ročně o 700.000 zl., na světlu 150.000 zl. a na uhlí 380 000 zl. Je-li tomu tak, vidíme z toho, že Gutmann, Rotschild, Wilezek, La- risch a jiní majitelé ze stávky měli nehorázný strach. Nápadno je, že listy socialistické varují hornictvo od stávky. Proč? — I zdejší Adlerovská filiálka tak činí. Právě dnes by stávka hornictvu ostravsko- karvínskému přinesla nejlepší úspěchy. Zde vidíme zase, že noviny socialistické tropí s dělnictvem obrov- ský podvod a že hájí vlastně zájmů kapitalistických. V pánvi ostravsko karvínské pracuje na 35.000 hor- níků, jejichž mzda jest ročně na 14,000.000 zlatých.

Roční těžba uhlí jest 60,000.000 metrických centů. — Z Vídně, 11. ledna. (T. k) Zpráva generál- ního ředitelství dolů ostravsko-karvínských praví: Konference majitelů dolů usnesla se vzhledem k ny- nějšímu příznivému stavu povoliti dělníkům 5 proc. přídavek na mzdě, zdarma svítivo, deputátní uhlía zkrácení práce před nedélemi a svátky o hodinu. — Z Opavy, 11. ledna. (T. k.) Včera večer bylo ohlášeno usnesení těžařské konference z celé ostrav- ské uhelné pánve. Následkem toho odvolali horníci ze šachet »Louise« a »Tiefbau« svá dřívější usnesení ohledně stávky, kdežto horníci na šachté »Šalomoun« a »Karolina« setrvávají ve stávce. * Stávka tkalců ve Warnsdorfu. Z Rum- burku, 10. ledna. (T. k.) Dne 8. t. m. o 6. hod. večer zastavilo 97 dělníků a dělnic v mechanické tkalcovně firmy »J. E Schmidt« ve Warnsdorfua dne 9. t. m. ráno 47 dělníků a délnic frmy »Julius Kreibich syn« ve Warnsdorfu a v tutéž dobu 49 děl- níků firmy »Josef Theissig«, apretura ve Warns- dorfu, práci, poněvadá jim nebyla povolena 10hodinná pracovní doba bez zvýšení mzdy. Stávkující měli dne 8. t. m. večer a dne 9. t. m. dopoledne schůze, jež minuly vesměs kidně. Daes 10. t. mn. přidruží se ku stávkářům také dělníci firmy »Antonín Otto a Her- man Niclatsch« ve Warnsdorfu. * Stávka tiskařů. Z Opavy, 10. ledna. (T. k.) Stávka tiskařů u firmy Stvisella jest ukončena.

Pověst o zmrzlých dětech. Z Budějovie oznamuje se děsné neštětí zaviněné vánice mi, jž minulého měsíce postihly Čechy. 13 dětí jdoucích ze školy v Müunichschlagu zastiženo bylo sněhovou bouří, která jim záhy nemožnou učinila další cestu. V úzkosti svoji usedly děti do sněhu těsně se objí- majíce a v tomto stavu nalezeny byly také jako ztuhlé mrtvoly. Jak se stalo, že jim nikdo nešel na- proti, není dosud známo, lze však pochopiti z na- prosté neschůdnosti cest vysoko v horách při tako- vém počasí. Ke zprávě této oznamuje se z Jindři- chova Hradce, že tam o neštěstí tom není nic známo a Münnichschlag že jest ostatně sám školním mí- stem. Zpráva však mluví o Münnichschlagu u Ka- plice, tedy o mnoho mil dále od Jindřichova Hradce. Na proti tomu oznamují »Nár. Listy«, že nedaleko (i- měře u Jindřichova Hradce nalezl cestář na silnici ze závěje vyčnívající dětskou ruku. Když odhrabal sníh, nalezl tři polozmrzlé školní děti, jež dopravil do vsi. Děti tyto jsou nyní těžce nemocny.

Loupežné krádeže v okolí Týnice nad Sázavou. Z Neveklova u Renešova se sděluje: Obyvatelstvo nedaleké obce Týnice nad Sázavou po- lekáno bylo v těchto dnech odvážlivou krádeží, již v tamním dvoře spáchala tlupa cikánů, potulující se v okolních lesích. Krádež provedena byla neobyčejně smělým způsobem, neboť zloději prokopali kus zdi, načež vylomili mříž a povstalým otvorem vnikli do místnosti, domácími lidmi málo kdy navštěvované. Od- tamtuď odnesli několik peřin, mužské i ženské šat- stvo; dále veškery skvosty, jež v uzavřené skříni nalezli. Cena ukradených předmětů páčí se na 200 zl. Z krádeže této podezřelými jsou 4 cikáni Ševčíkové z Lipence u Zbraslavi a 14letý Karel Růžička z No- vého Města nad Metují. Místní i okolní četnictvo za- hájilo po nich úsilovné pátrání. *židé si oddechují. Pražské židovské listy přinesly včera sáhodlouhé telegrafické a telef onické zprávy z Náchoda o nálezu mrtvoly Marie Červen- kovy. Žid Kohn byl prý na udání obchodníka Čejpa zatčen, který nyní sám vzat do vyšetřovací vazby. »Pr. Tagbl.« píše: Tak konečně je strašlivé obviňo- vání z rituelní vraždy za bájku dokázáno a zpravo- dajové antisemitských listů mohou nyní zahanbeni na svou činnost pohlížeti.« Na to odpovídáme: Co je se zavražděnou Anežkou Hrůzovou, co s Marií Klímovou, co s vraždou v Náměstí? Kdy tu se po- daří odčarovati tyto vraždy ze světa?

Zpronevěra ve spolku. K trestnímu soudu dopraven byl obecní strážník nuselský Václav Husník, ponévadž jako pokladník jednoty českých střelců v Nu-lích zpronevěřil 689 K a 4 h. Jakmile se o případu tom dověděl obecní výbor, vypověděl Husníka ze služby obecní, ve které týž byl 8 roků. Husník omlouvá svůj čin tím, že spolkové peníze půjčoval členům a nějakého obnosu že použil také pro sebe, když následkem úmrtí dvou dítek na záškrt ocitnul se v peněžní tísni. * Smrt elektrickým proudem. Dne 4. t. m. večer pracoval ve strojírně akc. lihovaru v Mladé Boleslavi dělník Zvěřina u dynamoelektrického stroje, jenž byl právě v chodu. Pojednou uklouzla mu noha a Zvěřina v pádu zachytiv se v leknutí drátu s proudem velikého napjetí, byl okamžité prou- dem zabit. * Povětrnost. (Zpráva meteorologické vídeň- ské stanice.) Většinou pošmourno, mlhavo, místy sně- žení, lehké mrazy.

Z Chlumce n. C. Zlejší měšťanosta a ře- ditel kanceláře okresního výboru p. Zikmund Ko- zelka, znaje neutěšené poměry hospodářské dnešní doby a chtěje, by rolnictvu v okresu se pomohloa též, by podnik zů tal v rukou našich, založil sám »továrnu na sušení čekanky v Chlumci«, ve které přištím rokem počne se pracovati. Rolnictvo s nej- větším vděkem myšlénku tuto přijalo a již započalo živé upisování čekanky. Pan měšťanosta, známýa obětavý vlastenec, může býti ra svůj podnik hrdým a my přejeme upřímné snaze jeho »Zdař Bůh!«

Z Kolína. (Pův. dopis »Kat. Listů«.) Dne 9. t. m. o 4. hod. odpol. pořádána byla v Kolíně v sále tamní Sokolovny veliká schůze živnostnictva okresu kolínského, na níž se nově jmenovaný in- struktor p. JUDr. Kurel Polák představil. Instruktor doporučoval zejména úsilovné zakládání povinných nemocenských pokladen mistrovských a zakládání od- borných společenstev. Zajímavou byla výtka jeho, že společenstva zemské jednoty řemeslných a živnosten- ských společenstev a jednoty obchodních gremií ve království českém nepo iporují. Na změnu řádu živno- stenského za našich nešťastných národních a politi- ckých poměrů čekati nelze a sluší ihned započíti s prací na základě platného práva. Pak se rozvinula člá debata, jž se zajména súčastnili pánové: Novák, Pražák, Knap, Lipicar, Kopscký, Kadeřábek, Ba- žant, Gotiwal i, Paukner a František Pilz. Patrně jevily se sn hy založiti zemská společenstva mědi- kovců a výroboů hudebních nástrojů. Zajímavým byl též rozhovor o konkurenci, kterou všeobecné školy řemeslnické a jednotliví jejich učitelové živnostnictva způsobují. Pan Gottwald žádal instruktora, aby hleděl zameziti příliv cizích živnostníků na trhy. Instruktor poukázal na planý řád živnostenský ve příčině trhů, otázek slevy průkazu způsobilosti a jiných důležitých věcí. Také práce řemeslné v trestnicíoh, donucovacích pracovnách a polepšovních došly na přetřes. Téměř v 8 hod. več. ukončena byla schůze.

Směs. L 36. K zajetí parníku »Herzog.. »Ag. Hav s« poslá následující zprávu obledně zajetí parníku »Herzog«. (Srovnej přílohu »Katolických Ii- stů« ze dne 6. ledna str. 6. »Z Antverp«.) »V Dur- banu, 6. ledna 1900. Německý parník »Herzog« byl Angličany chycen a anglickým válečným parní- kem do Durbanu přivlečen. Utěšitelná slova: »Žádné přímé nebezpečí pro naše (rozuměj belgické) krajany. — JJakmile toto chycení jednomu z našich literárních spolubratrů bylo oznámeno, poslal svého redaktora k básníku Pol Demontovi (jenž peníze a jiné věci k tomu účeli sbíral) a ře liteli komitétu belgické ambu- lance, jenž mu oznámil, jak následuje: Ode tří dnů byli pp. Jacobsen a Andersen z Hamburku, výpravčí parníku »Herzog«, přesvědčeni, že 2. ledna něco po- divného se s jejich parníkem stalo. Nedostávaliť žád- ných zpráv a víc a více bylo se obávati, že Angli- čané zamezí tuto pomoc raněným a nemecným — parníkem »Herzog« vezenou. Ano polapení jest sku- tečnou událostí — tak vypravoval Pol Demont dále — bude naší první starostí, učiniti potřebné kroky, abychom zakročení mocí obdrželi, jež v této věci jsou zaujaty. Pánové Jacobsen a Effe jsou se mnou téhož názoru, aby ministrům zahraničným v Berlíně a ve Vídni zprávu podali a o diplomatické zakročení je požádali. Já sám obrátím se přímo k ministru de

Smet de Naeyerovi, jenž mi nedávno ještě svoji úpl- nou záštitu přislibil v tomto lidumilném podniku ambulancí. Baron Sugesar z hlavního města, jenž ve- liký podíl na zařizení tohoto podniku má, přišel již do Antverp On a veškeré osobnosti velikého vlivu, jež jsem o této události zpravil, ujišťují, že naši kra- jané se ničeho obávati nepotřebují, ježto prý Angli- čané pouze na to zřetel berou a tak dlouho parník držeti budou, dokud neprozkoumají, nebylo-li na něm zapovězených předmětů. A až budou Britové v té příčině upokojeni, nebudou moci nic jiného učiniti, než naše krajany zpět do jich místa — odkud odce- stovali — poslati. Není tudíž žádného přímého ne- bezpečí pro ně. A proč, medle, vzniklo toto podezření, tato nedůvěra u Angličanů? Má se za to, že je tím vinen jistý aspirant ambulanční, jenž zde svůj kurs učební vykonal (stran ošetřování raněných na bojišti atd.) a několik dní před odplutím nyní chyceného parníku do Londýna odcestoval, kdež nejspíše co nejhoršího mohl o tomto podníku vypravoval. Kdo jest zodpovědným? Především upozorňujeme na utěšující slova páně Pol De Montova. Bude-li potvrzeno, že zatčený parník nic zapovězeného nevezl, budou musiti Angličané parník na svobodu propustiti jako to učinili s po- štovním parníkem »General«. Ambulance, jež »Her- zog« vezl, jsou úplně v pořádku dle mezinárodního práva. Pochybnosti o tom vzbudil bruselský l berální denník »L' Etoile B-lge.« Tento list chtěl, aby kočka mající čtyry nohy, měla jich pět, čili jak zdejší veršované přísloví dí: »Vijf pooten aan een kat, die er nooit meer dan vier had« — a svým ustavičným jásotem nade vším, z čeho se lidumilné srdce rmoutiti musí, podezlení u Angličanů vzbu- zoval. Parník »Herzog« vyplul z Amsterodámu 25. listopadu. Vedle belgické a ameterodámské ambulance