1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 26. února 1913.
Praha
4
masthead
ad, dal žalesdo vlollnsl
6
article
karanní a večerní Haly
předplásí se
v Praze v administrani:
na měsia. . . . .. 2 K —
ns čtvrt lota
s dvojí donšskou:5
za měsíc. . . . . . 2 K š4t
na čtvrt leta . . . . 7 Ke2
ve hliálkáchá
na měale . . . . 2 K Bo
na mžsle.
na čovrt lsta : . . .
s dvojí zásilkou
na měsíc.
na čtvrt leta . . . . 1 Kd
eee
aní
nvt
Praha
8
article
V drobném nrodeji
ránni čislo o sob . za
večerni
bl nnr 4h
Va mišlkách ua venko
ronní čslo . . . . . o
vegerní
. . . . . . 5h
Bneerátv
plati so hotor5 supřed.
Přodplaceni a ingerty
imá
admnistauce v Dlarimtiské nl. : .
Tam nacházejí se to
rodskce. rinkáraa a otpedlice
„Národujch Listů-
Rukoplay se neeracei
lo
tnsn d
Virginie
9
article
Nová válkn no Balkíně
Nová válkn no Balkíně
Výklad rakouského zahraničního ministerstv
o mezinárodní sítuaci.
Z Vídně, 26. února. (K. k.) „Fremdenblat“
konstatuje, že krise balkánská nyní trvá už
déle než od 4 měsíců, praví pak, že posled-
ní dny patrně přinesly jakési u-
snadnění situace mezinárodní,
při čemž poukazuje na výroky ruského
předsedy ministerstva vůči rakou-
skému publicistovi a na včerejší výrok
rakouského předsedy minister-
stva vůči poslancům a zástupcům severoče-
ského průmyslu. „Fremdenblatt“ soudí, že
oba tyto výroky, pronesené na místech tak
autoritativních, samozřejmě nezůstanou
bez dojmu. Doplňuji a posilují náladu, jež
byla vyvolána neochvějnými snahami velmoci
o zachování míru evropského, neúnávnou čin-
ností státníků mocností, protivy vyrovnati a
všecky třenice vyloučiti, pokud je to vůbec
slučitelno s ochranou nejdůležitějších zájmů.
Oba předsedové ministerstva o-
všemnemohliokonkretních spor-
ných otázkách samých podati je-
ště určitého prohlášení a musili
přestati na tom, že projevili nadějia
přání po smírném rozřešení všech
sporných otázek, List konstatuje pak,
že ani v situaci mezi válčícími, ani v bul-
harsko-rumunské sporné otázce
pohříchu dosud nenastalo vyrovnání
protiv a pokračuje pak: K těmto důležitým
problémům, které dosud ještě nejsou rozře-
šeny, přidružuje se ještě otázka albán-
ská: Dohoda o ohraničení samostatného al-
bánského státu nebyla ještě docílena. Spíše
jeví se právě při otázce té ještě značné ráz-
nosti názorů. Překlenutí protiv těch setkává
se s velikými obtížemi už z té příčiny, že ra-
kousko-uherská monarchie jak v této otázce.
Vídeň
10
article
tak i v jiných otázkách, spojených s řešením
problému balkánského, beztoho už podala to-
lik důkazů své ochoty. Třeba míti j a s ně
a střizlivě na mysli tyto skuteč-
nosti, aby se nabylo pravdě o dpo-
vídajícího obrazu nynější situ a-
ce mezinárodní. Při tom nesmí se pře-
hlédnouti vůle k míru, jak se ukazuje. ve
výrocích ruského a rakouského předsedy mi-
nisterstva. Vůle ta je s to vykonávati uklid-
ňující účinek a připouští naději, že krise
nynější mine nás bez dalších vážných kompli-
kací.
Demobilisace rakousko-ruská.
Z. Z Londýna, 26. února. (Zvláštní te-
legrafická zpráva »Nár. Listů«.) Vídeňský
korespondent časopisu »Daily Mail« se do-
vídá prý z bezpečného pramene, že si-
tuace se tak dalece zlepšila, že demobnlisae
lze očekávati v nejbližších dnech.
Možnost shody mezi Rakouskem a Ruskem.
Z Petrohradu, 26. února. V dobře zprave-
ných kruzích se potvrzuje, že Rusko v zá-
ležitosti Skadrujeví určitou po-
volnost. Vyjednávání, vedená mezí Petro-
hradem a Vídní, nasvědčují, že by podmí-
nečně byla možnost, učiniti ně-
které ústupky. Publikace těchto konces
jest však dosud znemožněna, poněvadž závisí
všechno na okolností, zdali Skader padneči
nikoliv. Kdyby Skader padí, přeje si Rusko,
aby byl přivtělen k Černé Hoře. Kdyby však
Londýn
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Vídeň
Černá hoře
Daily Maila
Petrahrad
11
article
nastal ve věci té obrat, má se státi v Petro
hradě rozhodnutí, aby Skader připadl k Al-
bánsku.
Prostřednictví velmocí ve sporu rumunsko-
bulharském.
Z. Z Londýna, 26. února. (Zvláštní te-
legrafická zpráva »Národních Listů«. Všichn
velevyslanci dostavili se včera do za-
hraničního úřadu a vyjednávali v přitomnost
sira Edwarda Greye s permanen tním
tajemníkem sirem Arthurem Nicolsonem
Pokud bylo možno zvěděti, radili se státníci
o formě, vjaké se má věsti spro-
středkovací akce velmocí ve
sporurumunsko-bulharském. Obě
země sprostředkování velmocí přijaly, avšak
třeba ještě různé body vyříditi, nežli vel-
moci budou moci počíti se svým sprostřed-
kováním.
Z Bukurešti, 26. února. Považuje se zaji-
sté, že Německo a Rusko jsou splnomocněny
aby jměnem velmoci sprostředkovaly mez
Rumunskem a Bulharskem. Praví se, že po-
rady budou se konati v Petrohradě,
Krutá zima ne bojišti u Čataldže.
Z Cařihradu, 26. února. Na bojišti u ča-
taldže jest úplný klid, poněvadž velká zima
znemožňuje veškeré válečné operace. Zima
klesla až na — 10° R. Vojska strašně jí trpi
a mnoho vojáků pomrzlo. Proto byly na mno-
hých místech vykopány pro vojáky ve sněhu
jeskyně.
Jiskrové telegramy z Drinopole.
Skader
Grey
Nicolson
Petra hradit
Londýn
Bukurešť
Německo
Rusko
Rumunsko
Bulharsko
Petrohrad
Cařihrad
Drinopol
12
article
N. Z Pařiže, 26. února. (Zvl. telegr
zpráva »Nár. Listů«.) »Maline v prvním bez-
drátovém novinářském telegramu, který mu
zaslal 22. února jeho zvláštní zpravodajz
obležené Drinopole, sděluje: »Olle dne 3.
února podnikají Bulhaři zoufalé
útoky na město, které jsou však bez-
výsledny. Střelba na město jest brozná
ale neškodná. Konsulové protestovali u vel-
vyslanců v Cařihradě proti této nehumánn
střelbě a žádali, aby se zřídilo nov
neutrální pásmo pro jejich pří-
slušniky. Město jest potravínami do-
statečně zásobeno, Šukri paša, jeho důstoj
níci a vojíni brání město hrdinsky.« — Zpráva
fato zvláštní důvory nevzbazuje.
Z Cařihradu, 26. února. Velký vezír Mah-
mud šellet paša oznámil rakouskosuherskému
velevyslanci Pallavicinimu, že dle bezdrátové
depeše Šukri paže z Drinopole mají se tam
všichni cízinci dobře. V Drinopoli jest nyní
cizinců 20 Rakušanů a 30 Němců z říše, větši-
nou řemeslníků. Jest jim volno zasílati bez-
drátové depeše, pokud to není na újmu vo-
jenské službě. e še
Turecká zpráva o boji u Šarkeje.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Zde se vy-
vrací tvrzení Bulharů, že v posledním bojí
Šarkeje padlo přes tisic Turků. V šarkeji byly
vyloděny jen dvě setniny, které zahájily ofen-
sivu proti dvěma bulharským praporům, na-
padnuvše je z boku a donutivše je k ústupu
Turkům se podařilo držeti v šáchu 6 bulhar-
ských praporů, které přibyly na posilu. Všecko
se dělo v nejúplnějším pořádku, rovněž opět-
né naložení střeliva a potravín. Bulhaři zane-
chali na bojišti 240 mrtvých a mnoho raně-
ných. Turci měli 35 nrtvých a 56 raněných.
Nové řecké vojsko k Janině,
Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) „Tanin
se dovídá, že Řekové dirigují 40.000 mužů ze
Soluna přes Karaferii a Koricí do Janiny.
Malin
Bulhar
Němec
Turek
Janin
Řek
Drinopol
Cařihrad
Rakušan
13
article
Turecký major Sabri zajatcem.
Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) Listy sdě-
lují, že major Sabri, známý člen výboru, jenž
hrál v červencové revoluci velkou roli, dostal
se do srbského zajetí.
Sabri zajatec
Sabri
Cařihrad
14
article
V Cařihradě.
V Cařihradě.
Provolání proti vládě a další válce.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Ve stam-
bulských mešitách a v některých mohame-
dánských školách theologických byla přede-
včírem v noci nalezena provolání, ve
kterých se odsuzuje kabineta
pokračování ve válce, a v nichž se
prohlašuje za správnou politika kabinetu
dřívějšího. Provolání prohlašuje zvláště, p ro-
tože evropské Turecko nemůže
už býti udrženo, že by blylo zby-
tečno obětovati k vůli němu
syny Anatolie. Tvrdí se, že provolán
byla rozšířena též v armádě. Policie zahá-
jila přísné vyšelřování.
Plukovník Sadik bej.
Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Není prav
divou pověst, že plukovník Sadik bej se skrý
vá na anglickém velevyslanectví. Plukovní
Sadík uprchl před dvěma týdny prostřed-
nictvím cízího velevyslanectví a dlí nyní v
Egyptě.
Ranění od Gallipol
Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Nemocničn
loď přívezla včera z Gallipole 457 raněných
nemocných vojáků. Z Čataldže bylo sem do-
praveno 36 zraněných dobrovolníků.
Anatolie
Sadík
Cařihrad
Turecko
Egypt
Gallipola
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Propouštění záložníků.
Z Vídně, 26. února. Dnešní zpráva „Ná-
rodních Listů“, že ve dnech nejbližších, snad
již 1. března, počne se s propouštěním
záložníků, jak v Rakousku, tak v Rusku
a že prováděti se bude souměrně a tak vy-
datně, že nastane z toho poleva, jak politická,
tak finanční, potvrzuje se dnes s několika
stran. Dobře informovaný list „Reichspost“
oznámuje stručně v čele listu: „Jednání mez
Petrohradem a Vídní, které nahájeno bylo po-
sláním prince Hohenloba a jehož účelem bylo
přivodití všeobecné zlepšení styků rusko-ra-
kouských, vedlo k úspěchu potěšu-
jícímu. Ruská vláda vyslovila
ochotu odvolati zvláštní vojen-
ská opatření na haličských hrani-
cich. Současně také s rakouské
s trany bude propuštěna část zá-
ložníků, kteřípovolánibyli do Ha-
liče. Úřadní vyhláška stane se současně ve
Vídni a v Petrohradě.“ se
Z Vídně, 26. února. Štyrsko-hradecký
„Tagespost“ uveřejňuje telegram z Vídně o té-
že věci: „Udává se sobota jako den spásy, ve
kterém budou ve Vídni a v Petrohra-
dě uveřeiněny dvě úřadní zprávy
jimiž ohlašují se oboustranné demobi-
lisace. V Rakousku propouštěny budou do-
mů nejdříve nejstarší ročníky záloh
do zbraně povolaných. Ohraničení Al-
banie vyhraženo bylo době po-
zdější.“
Nový arcibiskup vídeňský. n
Z Vídně, 26. února. Do parlamentu dostala se
zpráva, že areibiskupský stolec vídeňský, uprázd-
nčaý smrtí kardinála dra. Nagla, je již obsazen
Hohenlob
Al
Nagl
Vídeň
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Štyrsko
Petrohr
všeobecný zlepšený styk
16
article
že jmenován novým arcibiskupem světící bisku
a kapitulní vikář dr. Josef Píluger.
Námořní dodávky, zadané firmám hambur-
ským.
Z Vídně, 26. února. Předseda 13členného
odboru rozpočtového výboru, jenž byl pově-
řen úkolem, aby vyšetřil zadání dodá-
vek mariny loděnicím a firmán
hamburským, posl. Maštálka by
dnes zpraven, že všechny firmy
které pozvány byly k této anketě, zitra d
jejich schůze vyšlou své zástupee
a to Cautirě navale v Montfalcone ředitel
Kožuliče a člena správní rady Kuffle-
ra, železárny vítkovické generálního ředitele
dra. Schustra, po případě také některého
z jeho zástupců kommércielních, konečně ja
Petrovič v Terstu chefa firmy sama. Ex-
pertům budou položeny otázky, které se na-
lézají v popředí všeobecné rozpravy, minuly
čtvrtek v odboru tom zahájené.
doktor
Píluger
Maštálek
Schustr
Petrovič
Vídeň
Terst
17
article
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 26. února. (K. k.) „Wicner Zeifung
uveřejňuje tento Nejvyšší vlastnoruční listi
„Milý admirále hrabě Montecuccoli
Ačkoli je Mně zas těžko viděti Vás opouštěti správu
Mého válečného námořnietva, musím přece vyho-
věti Vaší prosbě, kterou jste, dosáhnuv 70. roku
věku, podal za převzelí do výslužby. Téměř po 54
lěta bylo Vám přáno použiti nojuspěšněji svých bo-
hatých vědemosti a schopnosti na prospěch Mých
válečných sil. S nejúplnějším uspokojenim můžete
pohlíželi na to, čeho bylo v této dlouhé době do-
saženo, a těšiti se z úctyplné důvěry, se kterou
Moji hední námořnící pohližejí ke svému veliteli
Jako mladý důstojník osvědčíl jste se před nepří-
telem, v pohnutých dnech vedl jate cskadru jistou
rukou v dalekých mořích. Co vynikajícího jste vy-
konal za více nežli osmileté činnosti jako velitel
námeřnictva, zajišťuje jménu Vašemu v annálech
Mého válečného námořnictva trvalé čestné místo
Vzpomínaje vděčně na Vaše služby ve válce i míru
výtečné, ujišťuji Vás Svou trvalou blahovůli a pro-
půjčují Vám velkokříž Svého řádu svatého Štěpána
Ve Vídni, dne 24. února 1913.
Montecuccoli
svatý Štěpán
Vídeň
18
article
František Josef v. r. “
Z Vídně, 26. února. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař vyhověl žádosti zemského poslance dra. Jo-
sefa Ne umayera za sproštění úřadu ná-
městka zemského maršálka v arcivé-
vodství Rakouském pod Enží v řízení
sněmu zemského. — Jeho Veličensívo císař jme-
noval zemského poslauce dra. Josefa Porzera
náměstkem zemského maršálkav
areivévodství Rakouském pod Enž
v řízení sněmu zemského.
V Uhrách očekávají se velké bouře ve sně-
movně a pád vlády Lukácsovy.
Z Vídně, 26. února. „Neue Freie Presse
telegrafují z Pešti: V táboře oposičním je či-
lo. Všeobecně se čeká, že hr. Zichy s voj
demisi porazí celý kabine t. Poklá-
dá se za věc vyloučenou, že by kabinet Lu-
kácsův po odcbodu hr. Zichya mohl zůstatí je-
ště v úřadě dále, poněvadž demise hr. Zichya
je odůvodněna jeho mravními motivy a pro-
tože nelze nadíti se, že panovník bude svoji
autoritou krýti názor, po stránce morální má-
lo citlivý. V oposičních kruzích tvrdí se, že
dlužno se připraviti, že minister-
ský předse da Lukács na dnešní
audienci učiní seč bude, by v úřa-
dězůstal. Také v krajním případě však po-
važuje se za nemožnost, by setrv a
ještědlouhov čelestátní správy
myslí se, že ne-li dnes, tak v době nejbližší na-
stane změna vlády, poněvadž je obecné pře-
svědčení, že kabinet Lukácsůy v
své vážnosti otřesený nedovedl
by čeliti velkým bouří m, které s
proti němu pro nejbližší týde
ohlašuji. Kdyby kabinet zůstal v úřadě.
dojde v pondělí v parlamentě ke scénám, kte-
dugo onlesuoona
František Josef
Porzer
Lukácsův
Zich
Lukács
Vídeň
Enže
Uhry
Pešť
Neue Frei Presse
19
article
ré přesahovati budou vše, ce se dosud po té
stránce stalo. Také všeobecná stávka,
kterábude současně zahájena, ne-
mine bez násilností. Jsou rozšien
všelijaké poplašné zprávy, jakým způsebem
sociální demokraté chtějí přivoditi svou sláv-
kou největší poruchu živola hospodá
Z Peští, 26. února. (N. F. P.l Vervláseí
straně se vypravuje, že hr. Zicby nnode
formální demisi, nýbrž na panovníka n n-
léhal, aby vláda nespokojila se přeručení
procesu proti Desyovi, ný brž po knsi l
se obžaloby Desyovy veřeině vy-
vrátiti a to způsobem, kterým by se zajisí ia
odpůrcům naprostá svoboda důkazů. Tcnl
požadavek vzneslhr. Zichy včer
také na ministerského pře d sede
Lukácse, který však zastává stanpvisko,
že záležitost je rozsudkem, pokud nabyl plnt-
nosti o předvčerejší řeči jeho ve sněmovně
poslanecké rozhodnuta. Podobá se, že v roz-
mluvě, kterou měl Lukács včera s hr. Zichyem,
uvažováno také, zdali by se nepodařilo žalo
bu poslance Desya vyříditi před dohodným
forem a to způsobem, který by nebyl komprn-
mitujícím ani pro Lukácse ani pro vládu, avšak
ukázalo se, že způsob ten nemůže býti na-
lezen. Následkem toho vládní kruhy věří, že
Zichy v úřadě zůs tati nemůže. Ne-
podal-li předvčerejší svoji demisi ještě for-
málně, ukáže se na dnešní audienci hr. Lu-
kácse, že demise hr. Zichya je nezbytná,
Z Vídně, 26. února. Uherský ministerský
předseda šl. Lukács byl dnes přijat panov-
níkem ve zvláštní audienci. Tato audience
rozhodne nikoliv o demisi ministra vyučování
hr. Zichy, nýbrž o osudu celého ka-
binetu.
Vervláseum
Zich
Lukács
Desya
Pešť
Vídeň
20
article
Také uherský ministr orby odstupuje.
Z Vídně, 26. února. „Reichspostu“ te-
legrafují z Pešti, že také ministr orby hr. Se-
renyi z těchže důvodů jako ministr vyučo-
vání hr. Zichy požádá za propuštěnou.
Hrabě Khuen-Hedervary povzbuzuje vládní
stranu uherskou k vytrvalostí a boji až do
krajnosti.
Z Peští, 26. února. (K. k. uh.) „Pester Ll.
uveřejňuje rozmluvu s hr. Khuenem-
Hedervarym, jenž s velkým důrazemn pro-
hlásil, že hlavní snaha musí směřovati k tomu
aby byla zachována strana národní práce
Strana ví, že jest jejímjediným posláním věr-
ným a sílným chráněním vyrovnací politiky
tyto zájmy hájiti před všelikým poškozením.
Luxus, vyhnouti se nepřátelskému útoku z dů-
vodů politické pohodlnosti, jakož i těžkým
vniterně-politickým bojům, tento luzus ne-
může, nesii si dovoliti a nikdy si národní
strana práce nedovolí, neboť jejím ustupová-
ním byloby vyrovnaci dílo vydáno bez účín-
né ochrany rozmarům náhody. Cit povin-
nosti káže jí čeliti všem hrozícím
bouřím, s odhodlaností, jdoucí až
do krajnosti a vítězně podrobit se zkouš-
kám, kterými strana snad nezůstane ušetřena,
neboť její zánik vydal by vyrovnací politilu
opětně rukám, v nichž nelze očekávati an
sílu, ani spolehlivost, že zachovají neporušené
tradice Františka Deáka.
Válečná síla Německa a Francie.
Z Paříže, 25. února. (K. k.) Millerand pro-
hlásil na voličské schůzi, že provedení vo-
jenského programu v Německu po-
rušuje rovnováhu v poměru sil
mezi Francií a Německem. Francie
to nemůže připustiti. Jde o životní otázku.
Zich
Khuen
Hedervara
Pester Ll
Hedervary
Deák
Millerand
Vídeň
Pešť
Německo
Francie
Paříž
21
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „České Kultuře“ (I., č. 10) podává dr
Zd. Nejedlý další opět část své studie „Ke
sporu o smysl českých dějin“. Zabývá se
tu dobou předbělohorskou a příčinami Bílé Hory.
O názoru prof. Masaryka, který dobu Jagailoveů
a prvých Habsburků, dědičně osedlých na trůně če-
ském, považuje za dobu mravního úpadku našeho
národa, úpadku, v němž je hlavní příčina kata-
strofy bělohorské, soudí prof. Nejedlý pochybo-
vačně. Dle něho víme, že moralistní názor Deni-
sův a Masarykův historicky nestačí, ale dále než
k tomuto poznání jsme valně n epostoupili. Šestná-
cté stoleti českých dějin je dosud nevalně zpraco-
váno. Nejsou vykonány práce předběžné, na jichž
základě by bylo možno vysloviti konečný soudo
celé době. Proto jemu „zásluhou mladší školy hi-
storické (Gollovy) jest, že ví, co neví. Ukládá si
zde mnoho práce, třebas ví, že výsledky nevytvoří
celek za několik málo let a snad ani ne desitiletí.,.
A úkoly práce té autor ukazuje: „Musíme pozoro-
vati člověka 16. století a to jeho určitý typ český.
Zikmund Winter vyložil nám aspoň vnější formy
života tohoto člověka. Ale chceme a musíme znáti
více: co se dělo v duši tehdejšího člověka, jaký byl
jeho intelekt, jaký byl jeho mravní a citový zi-
vot. I zde snad to, co se zdálo býti úpadkem 16.
století, jest něco jiného: výslednice zvláštních před-
pokladů tehdejšího života. Musíme poznati vliv
renaissanco na český život. na vytváření se prud-
kých, ale také silných a schopných individnalit.
Zdeněk
profesor
Masaryk
Habsburk
Nejedlá
Masarykův
Gollův
Winter
Bílá Hora
Český kultura
Ditsůva
22
article
Potom nám snad leckterý zjev 16. století bude
bližší. Od člověka postoupíme k jeho kultuře. Jak
prázdné jsou dosud naše vědomosti o vědě a umě-
ní 16. století u násl Čím jsou všechny ty výklady
o literatuře 16. věku? Nikde není tu dosud ideje,
nikde oživující myšlénky. Jak monotonně vystupují
před námi kosmografie i cestopisy 16. stoleti, ač
tato touha po světě, u člověka 16. století tak
příznačná a u nás jevicíse v tak zvláštní podobě
ctihodných kronik a cestopisů,, jest jistě síla, již
ani historik nesmí přehlédnouti. A což krásná lite-
ratura? Mluvíme o zlatém věku, ať již tomu věříme.
nebo se vysmiváme, ale nic necítíme. I rozkvět li-
teratury Bratrské jest nám stále ještě spíše fráse
než vědomí krásného zažitku. To vše jest mrtvo
čeká na svého oživitele. A což teprve ostatní umě-
ní! Kdo vylíčil nám umělecký ruch 16. století u nás?
23
article
Od doby Vladislavské až do Rudolfinské stoupá
intensita naší umělecké kultury, sle kdo z našich
historiků ji prožil? Kdo vžil se plně do života moc-
ných českých šlechticů, kdo podal nám ten vír po-
litického, společenského i uměleckého života na
Krumlově za posledních Rožmberků? Kdo vzkřísil
nám život Pernštejnské Litomyšle, ušlechtilý jak
tamější Pernštejnský zámek? A konečně: kdo za-
chytil ozvuk hudby, jež zněla v 16. století u nás.
v palácích i městských pokojích? O tom všem
vlastně nic nevíme neboť v tom všem popis má nám
vybavovati život! Až budeme žíti s tímto člově-
kem 16. století, budeme mu moci říci, že jest člo-
věkem úpadku?. A nebudeme teprve potom cí-
titi úder osudu, jenž dopadl na plný tento život na
počátku 17. století?“ — „Česká Kultura“ dále ob-
sahuje: Ivo Vojnovič, 1912. Čtvrtý zpěv „Smrti ma-
tky Jugovičů.“ — R. Svobodová, zahrada Irémská.
André Suares, Benjamin Constant. —. HI. Hikl,
Český kosmopolitism básnický. — A. Fuchs. Ná-
boženství syntesou. — R. Weiner. Leskl náčiní. —
Ot. Jirani, Nové drama Sofokleovo. — Rozhledy o
poznámky.
Vojnovič
Jugovič
R Svobodová
Irémská
Suares
Benjamin Constanta
Hikl
A Fuchs
R Weiner
Otakar
Jiran
Sofokleův
Krumlov
Rožmberk
Litomyšl
Český kultura
24
article
„Časopise Musea království Če-
ského (LXXXVII., č. 1.) otiskuje P. C. Straka
další „Nově objevoné zlomky spisů Mi-
stra Jana Husi v knihovne Strahov-
ské“. Je to překlad „Dialogu“ Viklifova, jehož ná-
zev vlastně je „Speculum ecelesiae militantis.“ Dia-
log sepsán byl mezi r. 1377—1382 a do Čech při-
nesen teprve po r. 1403. Latinského jeho textu za-
chovalo se u nás osm rukopisů, kdežto v samé
Anglii pouze jediný. Český překlad však je vzác-
ností. Dosud byl znám jediný v kodexu Husových
spisů ve sbírce rukopisů knihovay Musea králov-
ství Českého pod sign. III. E. 11. Vydal jej r. 1909
Milan Svoboda pod titulem „Mistra Jakoubka ze
Stříbra překlad Viklifova Dialogu“. Autorství při-
soudil mistru Jakoubkovi, zjm. na základě svěde-
ctví Chelčického, který ve spise „O trojím lidu
řeč“ praví: „Četl jsem plsmo přeložené mistra Ja-
kuba z knih Wyllifových, ješto sů ,O nadání
kněžském“ a mluví pak o rozdělení církve ve
tři stránky slovy, překladu „Dialogu“ velmi po-
dobnými. Nyní k rukopisu tomu přistupuje stra-
hovský překlad „Dialogu“, přepisovaný patrně ze
stejné předlohy jako rukopis musejní, o čemž svěděl
chyby stejně opsané. Pokud jde o autorství pře-
kladu „Dialogu“, soudí P. C. Straka, že nestačí svě-
dectví Chelčického již proto, že název „O nadání
kněžském“ nebyl nikde u nás užíván pro „Dialog,
za to však mnohém spíše se hodí pro jiný spis Vi-
klifův, pro „Do dotatione ecelesiae“. Pro autor-
ství Husovo však dle domnění Strakova mluví: „Ač
nespouštíme se zřetele, že v rukopisných svazelch
P C
Straka
Jan Hus
Zeus
Husův
Svoboda
Jakoubek
Chelčický
Wyllifový
Strahov
Čechy
Anglie
Český pod signum
Strakov
25
article
díla různých autorů bývaji pomíchána, a že tudíž
z autora jednoho spisu nelze vždy zonditi o tém
autoru spisu anonymně uvedeného, přece nelze
v našem případě jen tak lehce mlčením přejíti ná-
padný úkaz, že překlad strahovský. „Dialogu“ ná-
sleduje bezprostředně na téže stránce a jen po ma-
ličké mezeře zšíří prstu po Husově traktátu „O
svatokupectví“, psán jsa týmž písařem. Spolu sle-
pen byl ještě list z postilly Husovy, za to však žád-
ný zlomek ze spisů Jakoubkových. Jest jisto, že
Hus přeložil „Trialog“ ... Byl by Hus přestal na
tom a pominul by „Dialogu“, když tento spis obsa-
hem svým byl tak blízký traktátu „O svatokupe-
ctví“, ano dokonce snad i pohnutkou k sepsání
jeho? Nebude asi též nahodilé, že v „Dialogu“ slova
kupitoly pátě: „Ex hoc enim symonia forcius est
intrata“ přeložena jsou slovy: „A z toho se sva-
tokupectví rozmohlo“, slovy tedy, kterými začíná
proslulý traktá! Husův „O svatokupectví... Ostat-
ně není možný i dohad, že Hus, příliš zaměstnaný
pracemi literárními, přednáškami, kázáními i ru-
chem politickým, jako společně s Jeronýmem pra-
coval o překladu „Trialogu“, ponukl též kolegu
svého a přítele Jakoubka, aby „Dialog“ Viklifův.
jen zběžně přeložený doplnil a důkladněji přeložil?
Husův
Jakoubkův
Hus
Jeroným
Jakoubek
26
article
Nezapomínejme, že bulla Martina V. r. 1418 přika-
zovala, aby Husovy a Jakoubkovy přellady z knih
Viklifových byly vedle původních jich spisů pá-
leny! — V ostatním obsahu je: K. Adámek, Umě-
lecká výzdoba Musea království Českého. — Dr.
V. Řezníček, Lipský vítěz Karel kn. ze Schwarzen-
berga. — J. Hora, Kurator Matice české Jan br.
Harrach. — Dr. Č. Zíbrt, Rukopisné varianty staro-
českých Poručenství patriarch dvanácti. —. F. Štěr-
ba. Jednota dramatických spisovatelů a hudebních
skladatelů před 40 lety. — Dr. J. Volí. Lament Tč-
šínských z r. 1654. — Ot. Zachar, Rudolí II. a al-
chymisté. — Drobné příspěvky. — Dodatky a epra-
vy k biografiím. — Hlidka Hiterární. — Z letopist
musejních.
Husův
Jakoubkův
Viklifový
K Adámek
doktor
V Řezníček
kn
J Hora
Kurator
Jan
Harrach
Zíbrt
Tč
Otakar
Zachar
Hlidek
Schwardit
bula Martin V
Uma
Rudolit II
27
article
V „Menšínové Revul“ (II., č. 4.) v člán-
ku „Čechové na dolsorakouském ven-
kově“ počíná H. Sýkora kresliti obraz če-
ského zastoupení v Dolních Rakousích, kde dosu
nejvíce a nejčastěji si všímáme české Vídně. Uvádí
Nejen ve Vidni samé, nýbrž i na dolnorakouském
venkově zaznamenala úřadní statistika z posledního
sčítání lidu český úpadek. Kdežto r. 1900 napoči-
táno bylo v celých Dolních Rakousích (i s Vídní
132.968 obyvatelů s českou obcovací řečí, klesl po-
čet ten r. 1910 na 122.329. Na tomto úbytku víc nei
10.000 palicipuje alejným dílem Vadleň město i dol-
norakouský venkov. Ale úpadek českého živlu na
venkově v Dolních Rakousích je větší a staršího
data,než ústup jeho v residenčním městě a než
celkově v celé zemi. Ukazují to autorem připojena
data o sěítání lidu z r. 1880, 1890, 1900 a 1910. Kdež-
to v r. 1890 měla Vídeň velmi značný přírůstek če-
ského živlu, který se udržel na slušné míře i roku
1900, venkov dolnorakouský vykazoval již r. 1890
značný úbytek, desitiletí do r. 1900 značilo stag-
naci a pohyb do r. 1910 dalši, zvýšený úbytek.
Čecho
H Sýkora
Dolní Rakousy
Vídeň
Menšínová Revul
28
article
Čechů v Dolních Rakousích r. 1880 bylo 61.257, v
Vídni 25.186 a na venkově 36.071. Do r. 1890 jieh
přibylo ve Vídni 1532 (vzrostli na 63.834 duše).
na venku však jich ubylo o 18% (pokles na 29.647).
takže celkový vzrůst českého živlu v celé zemi byl
o 347 (na 93.481 dušíl. V dalším desitiletí přibylo
Čechů ve Vídni o 612% (na 102.974 obyvatelů), na
venkově zůstal počel jejich téměř stejný (29.994)
takže zemský jejich přírost byl 2925. Poslední sči-
tací období (do r. 1910) značí však již pokles n
celé čáře: v průměru zemském o 8% (na 122.329).
ve Vídni o 4% fna 98.461) a na venkově o 20
(na 23.868 duši). H. Sýkora ovšem slibuje ukázaii
slabíny úřadních dat sčítacích a doložili tak, že
nejsou pro nás do té míry krgjně nepřiznivy, jak
se zdá při prvém pohledu. — „Revue“ dále přináší:
Dvojjazvčný národ? — J. Bárta-Zahradecký, Brno.
Národnosiní monografie. — JJ. Hořejší, Živé men-
šiny na Jesenicku. — A. M. Jeh. Dosudi české obee
v bývalé župě Vitorazské. — V. Kukaň, Z tajů ná-
rodní a menšinové činnosti. — Literatura. — Škol-
ství. — Národní obrana. — Život spolkový.
Čecho
H Sýkora
J Bárt
Zahradecký
Hořejší
A M Jeh
Dolní Rakousy
Vídeň
Brno
Jesenicko
29
article
„Fotografieký Obzor [XXI., č. 1.) uka
zuje v článku Rob. Šimona „Amatěrům
otázce národnostní“ jak i při sportu a zá-
havě je možno a sluší uplatňovati zájmy národní
Nemáme, bohužel, české továrny na fotografické
potřeby. A továrny cizí, ak německé, ať jiné, vůbee
do nedávna nerespektovely češfinu, ač své návody
vydávaly i v řečech jiných malých národů. A tu
Klub fotografů amatérů na Král. Vinohradech dal
podnět ke společnému zakročení českých fotogra-
fických (amatérských) organisací u čelných cizích
výrobců, aby ve styku s českými odběrateli (v pro-
spektech, návodech a p.) uživali češtiny. Zamitavě
odpověděly jen závody Leonárovy a E. Bühler; če-
ské návody již maji Hrdličzka, Schering, Hauffa
Trapp a Münch: slíbily opatřiti si je Perutz, Unger
a Hofímann. Langer, Gevaert. Agfa a Kura. „A
nyní k bolestivé stránce celé této záležitosti. Vět-
šina továren, které bránily se, že české návody
mají, poslala Klubu od nich po výtisku na důkaz.
Avšak, co jsme shledali? Některé z nich byly staré,
s okraji zažloutlými a jedna továrna poslala do-
konce český návod, který nikdo z nás dosud vůbeo
ani neshlédl. Pídili jsme se po příčině a shledalí
jsme, že v balíčkách papírů oné továrny české ná-
vody přiloženy nejsou a obchodníci, majíce sice
ony české návody po ruce, vydávají je amatérům
pouze na požádanou: leč většina amatérů zvlášt-
ního českého návodu nežádá.“ Již proto je jistě
dobře upozornili i zde na celou akci; neboť mnozí
amatéří nečtou odborné literatury, ba ani přísluš-
ných rubrik v denních listech. Ale mimo to postup
fotografů amatérů může býti příkladem i pro jiné
obory. — Ostatní obsah „Obzoru“: Fr. A. Novák.
Rob
Šimon
Král
E Bühler
če
Schering
Hauff
Trapp
Münch
Perutz
Unger
Hofímann
Langer
Kura
A Novák
Francie
Gevaert
Agfa
Fotografieký obzor [ XXI
30
article
Přímá positivní fotogralie. — K. Dvořák, Špillaro-
vo-Špriňarovo Kompendium praktické folografie
pro amatéry. — R. Strnad. Petrákovo Fotografické
Vademecum. — Začátečník a jeho starosti.
Drobné zprávy. — Zprávy spolkové. — Literatura.
V .Ženských Listech“ (XLL., č. 2.) oti-
skuje A. Čermáková-Sluková „Literár-
ni úvahu z pozůstalého rukopisu Karoliny
Svötlé (as z r. 1882). V úvaze je mimo jiné zaji-
mavo, jak Světlá postihovala vliv — třeba mluví
jen o jazykovém vlivu — bible na život lidu a
jak cenila význam doby josefinské: Postrádala „v
povídkách, kdež lid náš ličen. momontu biblické-
ho. Mluva lidu byla ještě před dvacoti lety aspon
v těch krajinách, jež mi bylo popřáno dokonale se-
znati, prosáklá biblickými obrazy, bible mu byla
voditkem a měřitkem v duševním jeho světě. Nej-
podivnější nám bylo, že fento znoment si nedobyl
dosti práva v spisovateli-knězi — u Pravdy. Jinde
(Z literárního soukromi) jsem se zmínifa, jak dů-
tklivě vyčítal Purkyně tuto věc a jak by si byl
přál, aby bylo přišío to mocné kujturní hnutí z
Josela v lidunašem čtenářstvu k uvědomění. Ale
veliké té doby tak znamenitého rozruchu dotknul
se (dle) mého vědomí ještě málo kdo (t. j. as do
r. 1882). a to jen zběžně, a její mučedníci nám jsou
mnohem měně známi, než z kterékoli jiné doby.““ —
„Ženské Listy“ dále podávaji: E. Špindler, Královna
duchů. — J. Křenek, Na břehu moře. — O. Zuchar,
Historický a myšlenkový podklad spiritismu, —
Máša š., Vzpomínka. — B. M. Eliášová, Nový rok
v Toklu. — C. Straka, O památnícich. — O. M. Vy-
skočil, Lovci rajek. — Z dopisu z Bulharska. —
Literatura. — Divadlo. — Hudba. — Ze spolku, —
Práce. (Příloha.)
K Dvořák
Špillaro
R Strnad
Petrákův
Vademecum
A Čermáková
Sluková
Literár
Karolina Svötlý
Purkyně
E Špindler
Zuchar
Máša
M Eliášová
C Straka
Křenek
Tokla
Bulharsko
divadlo