1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v ponděli 24. února 1913.
Praha
4
article
Haranní avcěerní liety
předplácí se:
V Praze v administracit
na měsíe
na čtvrt leta . . . 6 2 —h
s dvejí donáškou
na měsie. . . . . . 9 K 5e
na čtvrt leta . . . . 7 K e2k
na měsle . . . . . 2 K 50n
Poštou.
na měste .
na čtvrt jeta . . . . 9 K 50
s dvojí zásilkou-
na měsíe
na čtvrt leta: . . . K e
Pošta
Praha
5
article
Nová váka na Balkáně
Nová váka na Balkáně
Úsili o nové mírové jednání.
Z Cařihradu, 24. února. Včerejší minister-
ská rada jednala o zprávě, kterou za-
slalz Londýna Hakki paša o předmě-
tech, pgojednaných ve velevyslanecké konfe-
renci. Úsnesení ministerské rady bylo odpoled-
ne zasláno Hakkimu do Londýna, jakož i všem
tureckým velevyslancům v cizině. Na Portě
se proslýchá, že v příčině opětného za-
hájení vyjednávání o mír dlužno
vyčkati, až velevyslanecká kon-
ference ustanoví podmínky míru,
kterým by se podrobily obě vál-
čící strany.
Z Caříhradu, 24. února. (K. k.) Oproti pro-
jevům Hakkiho paše a informacím evropských
časopísů tvrdí „Tanin“, že Porta prone-
sla ve své odpovědní notě posled-
ní slovo a že nemůže povoliti ji-
ných ústupků. časopisy sdělují, že mini-
sterská rada zkoumala včera zprávu Hakkiho
paše, jemuž zaslala potom vláda nové in-
strukce. Z autorisovaného místa vyvracejí se
zrávy, že Hakki paša má býti odvolán. Hakki
paša bude pokračovati v rozho-
vorech s velevyslanci v Londýně
a s anglickými státníky.
část Mladoturků pro další vedení války.
Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Prohlášen
Hakkiho paše vůči zástupci Reuterovy kance-
láře neuspokojuje, jak se zdá, jiste
mladoturecké kruhy, které j sou
proti míru. „Terdžumani Hakkikat“ vy-
slovuje politování nad prohlášením Hakkiho
a táže se, proč by nemělo býti Turecku pre-
spěšno ve válce pokračovati, ježto přece ná-
rod je ochoten ke všem obětem. Jestliže tu-
recká armáda opět dobude ztracených území
nebude žádná moc s to Turecko donutili, aby
se jich vzdalo.d le
Turecké vojsko u čataldže nemůže po-
stupovat.
Port
paša
Terdžumani
Balkán
Cařihrad
Londýn
Turecko
Reuterův
6
article
Z. Z Londýna, 24. února, (Zvl. telegr, zpr
„Nár. L.“) Z Cařihradu oznamuje tamější do-
pisovatel čusopisu Daily Mail“, že mimistr
vojenství Izzet paša prohlásil, že není s to.
aby převzal zodpovědnost za to, aby vojsku
na čataldžské linii dán byl rozkaz ke vše-
obocnému postupu a temu, aby se rozkeaz fa-
kový dal, rozhodně se opřel. Původně bylo
plánem nového tureckého kabinetu, aby ture-
cká armáda čataldžská a armáda gallipolská
současně zahájily postup a vyrazily soustřed-
ně ke Drinopoli za účelem vyproštění této
pevnosti. Očitý svědek, který se právě vrátil
z čataldžské linie do Cařihradu, potvrdil zpra-
vodaji, že postup armády prozatím není mož-
ný a sice z důvodu, že údolí před frontou tu-
reckou je řekou následkem prudkých dešti
a sněhových vánic tak zaplaveno, že tak ve-
liká armáda, jako je turecká u čataldže, ne-
může je nikterak přejíti. JJen jedna divise, ns
12.000 mužů silná, zatopené údolí přešla, aby
byla ve styku s ustupujícími Bulhary.
Jak dlouho může ještě vzdorovati Drinopol.
Z. Z Londýna, 24. února. (Zvl. telegr. zpr.
„Nár. L.“) O stavu v Drinopoli dovídá se caří-
hradský dopisovatel časopisu „Daily Mail“
že tam jsou s potravinami u konce a že se tín
také vysvětluje, proč Šukri paša vzpírá se
propustiti v pevnosti dlící cizince. Bojí se to-
tiž, že by tito mohli prozraditi pravý stav
Spor rumunsko-bulharský.
Z Bukurešti, 24. února. V poslední mini-
sterské radě prohlásil ministr orby Fili-
pescu, že nikterak není spokojen s postupem
vlády, Jestliže Filipescu okamžitě neodstoupí.
činí to jen proto, aby mu nemohlo býti vyčí-
táno, že zabránil snaze vyříditi smírně sporn
záležitosti, ale dny jeho úřadování v minister-
stvu jsou sečteny. Schválení mediace považuje
Bulhar
Filipescu
Londýn
Cařihrad
Drinopol
Bukurešť
Daily Maila
Daily Maila
7
title
Filipescu vůbec za orientálskou politiku. Mi
8
article
nistr Didescu tázal se ho, zdali souhlasí s vá-
lečným vyřízením sporné záležitosti. Ministr
Filipescu odvětil, že není pro válku, že však
se mělo v Sofiji energičtěji zakročiti.
Slp. Z Bělehradu, 24. února. (Zvl. telegr
„N. L.“) Z bulharské úřadní strany bylo mi
řečeno, že spor rumunsko-bulharský byl vůbec
zbytečně zvoličován. Bulharsko nemělo pří-
činy spěchati, ale ovšem Rumunsko, jež se
musí obávati brzkého uzavření míru
Obchodní politíka srbská.
Slp. Z Bělehradu, 24. února. (Zvl. telegr.
„N. L.“) Ministerstvo obchodu přikročuje ke
zřízení značného počtu obchodních agentur
evropských zemích. V příčině Rakousko-Uher-
ska není dosud žádných disposic, jisto však
jest, že v případě sblížení bude Srsbko žádati
za svolení ke zřízení konsulátů i agentur.
Cízí válečné lodí u pobřeží syrského.
Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Jak se
„Alemdar“ dovídá, křižuje asi 20 anglických
lodí u jižního pobřeží Syrie. Jedna francouz-
ská válečná lod připlula prý k Bejrutu, druha
křižuje mezi Bejrutem a Port Saidem.
Turecké vojsko do Dardanel
Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Z Galli
pole bylo dopraveno 10.000 mužů do Dardla-
nel a 8000 mužů do Madyta.
Didescu
Filipescu
Bělehrad
Bulharsko
Rumunsko
Rakousko
Uhry
Cařihrad
Sýrie
Bejrút
Port Said
Dardanely
Dardl
Madyta
Galli polo
9
article
V Cařikradě.
V Cařikradě.
Válečné úkony v Turecku.
Z Cekihradu, 24. února. (K. k.) Vláda se
opětně rozhodla, že nerozšíří na Cařihrad zá-
leod oplvole
kon o válečných úkonech.
bovte
Mladofurci a patriarcha.
Z Cařihradu 24. února., (K. k.) Deputae
mladotureckého výboru navštívila ckumeni
ckého partri vchu, aby mu tlumočila blaho-
přáni strany. kodle zpráv časopisů proievi
prý patriarch! ořání, aby byl rychle nzavřer
čestný mír.
Turecko
Cařihrad
10
article
Telefonické a telegratické
zprávy „Narodnich Listii
Telefonické a telegratické
zprávy „Narodnich Listii
Jsdnání o volobní opravu v Haliči.
Ze Lvova. 24. února. U přítomnosti 150
dolepátů konala se chaze lidové stre
ny polské, ve které projednáno bylo sta-
noviako k volebni reformě. Bylo ucneseno vy-
jednávati s provisorním kemitětem neodvi-
slých stran o zastoupcní polské strány lidové
Pokad jde o volební reformu, očekává polsk
strana lidová, že tato podáva bude ještě přet
zejitím říšské rady. Jesíliže se to nestane
ukládá se poslancům straty lidové, aby za-
ujali oposiční stanovieko vůči státnímu rozpo-
čtu, jakož i zemskému rozpočíu, eventnelně
nejenergičtěji jali se bojovati proti oněm čini-
telům, kteři velební reformu znemožnili. Sou-
časně konala se schůze ukrajinských
poslancú a polských konservativ-
ců. Ukrajinci požadují 62, konservativci dá-
vají jim 61 maudá tů.
pe
Z Vídně, 24. února. Velmi čelného politika
polského došel do parlamentu telegram, že
včerejší přípravná schůze k dnešnímu jednání
výboru pro volební reformu trvala dlouho do
neci a že Poláci sami se dohodli.
Ze Lvova, 24. února. Včera konali zemšt
poslanci rusínští zde poradu, na které byl
zmocněn dr. Levický, by ve dnešní schůz
trvalého výboru pro volební reformu žádal pro
Rusíny nejméně 62 mandáty (maximální cifra
byla dosud 64) a postavil se rozhodně proti
petrifikaci dosavadního složení výborů okres-
ních.
Ze Lvova, 24. února. Na schůzi 150 dele-
gátů polské strany lidové, konané ve
Lvově, přijata jednomyslně resoluce — po
rokování sedmihodinném — ve které zmocňuje
se předsednictvo polské strany lidové, a by
Ukrajinec
Polák
Rusín
Halič
Lvov
Vídeň
11
article
vystoupilo s celou stranou z ná-
rodníradypolské, Žádá se neprodle-
nésvolánízemskéhosněmu a prove-
dení reformy zemského volebního řádu tak,
aby uzákoněna byla volební reforma před u-
zákoněním finanční reformy. Kdyby se poža-
davku tomu nevyhovělo, jsou poslanci polské
strany lidové pověřeni zahájiti oposici nejen
proti rozpočtu státnímu, nýbrž také proti roz-
počtu zemskému a potírati všechny stranya
osoby, které by mařily volební reformu zem-
skou a to ve všech oborech.
Maršálská rada.
Z Vídně, 24. února. Zítra dopoledne koná
se v Schönbrunně každoroční maršálská rada
za předsednictví císeře.
Audience uberského ministra osvěty.
Z Vídně, 24. února. Uherský ministr kul-
tu a vyučování hr. Jan Zichy byl dnes dopo-
ledne přijat panovníkem v soukromé audienci
aby podal zprávu o resortních záležitostech
Klub vládsi etrany uherské.
Z Peští, 23. února. (K. k. uh.) Zemský klu
strany práce konal výroční valnou hromadu
na kterou se dostavil též předseda minister
stva šl. Lnkács. Dr. Erdelyi byl opětně zvo-
len předsedou klubut.
Oposíce uberské poelanecké sněmovny.
Z Pešti, 24. února. (K. k. uh.) Spojené
strany opo'siční konaly dnes o 10. hod.
depolední v klubovní místnosti lidové strany
schůzi, ve které se usnesly nedostavit
se do dnešní schůze poslanecké
sněmovny. Zároveň byl sepsán
manifest, jcnž bude uveřejně n. Po-
slanci oposiční v něm prohlašují, že se schu-
zí zúčastní teprye tehdy, až bude
předloha volebni reformy pro-
jednávána.
Zich
doktor
Erdelyi
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
12
article
Dánšti královětí manželé v Berlínö.
Z Kodaně, 23. února. (K. k.) Královšt
manželé vydali se večer na cestu do Berlina.
věci v Drinopoli. Mahmud Šefket paša
bezdrátovým telegramem prosil Sakrího pašu.
aby vydržel nejméně aspoň tři neděle, avšak
Sukri paša odpověděl touže cestou, že mů že
vyd ržeti peuzejeden týden a nikoli
déle, prolože poslední sousto chleba je ji
stráveno.
Ecj mozí číňany a Čunguzy.
Z Pelrohradu, 24. února. (K. k.) „Petro-
hrodaká tel. agentura“ oznamuje: U Karbínu
v okresu Peilimtsi došlo ku prudkému boji
mezi čínskýmvojskem a Čunguzy
Tito měli přes 100 mrtvých. 30 mužů bylo z-
jato a ihned popraveno. Silnice do Karbau
ce hemží tlupami Čungusů. čiuské vojsko po-
kračuje v pronásledování.
Po revoluci v Meniku.
Z Mexíka, 23. února. (K. k.) O smrti Ma-
dera a Suareza vyslovil se Huerta takta:
půlnoci napadla tlupa 50 mužů cskortu zaja-
tých, záležející ze sta vojinů. Zajatým bylo
rozkázáno sestoupiti s vozů, načež byli obklí-
čeni stráží 30 mužů, zatím co ostatní vojíní
palbu opčtovali. Boj trval 20 minut. Když byl
boj ukončen, bylo shledáno, že Madero, Sua-
rez, dva vojíni a jeden občan jnou mrtvi. Útoč-
níci prchli.
Mahmud Šefket
Sakrí
Čunguza Tito
Karbau
Menik
Kodaň
Berlín
Petra
Mexík
Ma
Huerta
Madera
sua
Peilimtsi
13
title
Poltická hlídka.
14
article
Další rozprava o jazykových konžerencích.
Další rozprava o jazykových konžerencích.
Rozprava českého tisku o vládních juzy
kových konferencích, minulý týden provede-
ných, trvá dosud a úroveň její stoupá. To je
Iakt, jejž musí s upřímným potěšením uvítat
každý, komu se jedná o dobrou věc českou
v tomto případě zvláště o to, aby národní
političti nepřátelé českého národa nebyli zby
tečně posilováni rozvratem v lůně české poli-
tiky samé.
Prvním krokem v tomto směru a smyslu
jest další kritický úsudek o operátu,
jejž
amí
15
article
úterý vláda předložila českému jazykovému
komitétu, a o její taktice při tomto vládním
počinu. Včera byly vysloveny dva posudky
tohoto způsobu, oba jasné a rozhodné, třeba
formou klidné.
Dle informací, získaných od účastníka
vídeňských porad z minulého týdne, není če-
ská veřejnost věeně informována o novém
vládním operátu jazykovém, a oba české smě-
ry, jak směr, který šmahem vládní proposice
zamítá, tak směr, který vůči nim jeví oportu-
nitu, přestřelují. Vládní operát jest tak ob-
sažný, že čeští zástupci nemohli se o něm
hned ve všech oborech jeho vysloviti. Posta-
vení českých zástupců bylo stíženo němo-
ckým, věci neprospěvším protestem prot
vládnímu oporátu; avšak dojem všech českých
zástupců — není jasno, zda k nim důvěrníl
„Hlasu Národa“ počítá i oba konservativní
velkostatkáře, hr. Clama- Martiníce a ku.
Bedřicha Schwarzenberga, zdá se však, že je
připočítává — již v konferenci byl ten, že
způsob, jakým chce vláda řešiti jazykovou
otázku při státních úřadech v Čechách, je pro
české strany naprosto nepřijatelný. Kníže
Thun, jemuž tentokráte vláda svým operáten
neprospěla, tedy bude se musit pokusiti o ji.
nou cestu, která by vedla k dchodě, a již pro
v tomto směru zahájil jednání; v brzký klad-
ný výsledek dorozumívacích porad věak ted
rplati
nevěří ani největší optimista.
Schwarzenberg
Thun
Čechy
16
article
Důvěrník „Hlasu Národa“ tedy odmít
nynější vládní operát jazykový jako nepřija-
telný pro Čechy, v čemž se shoduje s proje
vem, který již v úterý v konferenci samé uči-
nil dr. Kramář na základě usnesení všech če-
ských zástupců, o čemž v „Národních Li-
stech“ bylo již referováno.dee-do vo
Jiný český politik uložil svůj úsudek
tomto vládním operátu v „Národní Poliiice“
Tento politik podává veřejnosti kritiku jedno-
tlivých oddílů vládního operátu jazykového,a
timto způscbem nás s nimi seznamuje. Jedním
z nich jest jazyková otázka pražských stát-
ních úřadů I. instance, Dle výkladu nejmeno-
vaného informatera „Národní Politiky“ nen
vláda zásadně proti tomu, aby jazyková otáz
ka pražských státních úřadů I. instance byl
řešena stejně jako pro ostatní stejné úřady —
kdežto Němcí žádají utrakvismus stálníc
úřadů těch — ale vláda žádá, aby se Čechov
o tom dohodli s Němci, kdežto v ostatníe
oborech vnitřního úřadování po stránce jazy
kové zi vléda vyhražuje rozhodnutí sama
čímž jedná na veprospěch českých zástrpcí
Dávěrnik „Národní Polítiky“ mluví dalo
o otážce úřadnické, při niž vláda ve svém
operátě zamítá německý požadavek národ-
nostních statusů úřadnictva. Českému politi-
koví v „Nár. Pol.“hovořícímu nestačí totc
stunovisko vlády, nýbrž žádá záruku, že pře-
stane dosavadní národnostní dosazování úřad-
nicíva, jež vla facti provádí mínistr práv dr
Hochenburger.
do nlryrv žilorn i
Kramář
Čechov
Němec
Pol
Hochenburger
Čechy
národní Poliiice
národní Polítika
17
article
Hlavní a nejdůležitější část úvahy české-
ho politika v „Nár. Pol. jedná o známých ji
státních reservátech ve prospěch němčiny
Tyto reserváty naznačuje čtyři: v oboru vo-
jenském, písemného styku s pokladními úřa-
dy, písemného styku s ústředními úřady a
v oboru poštovním. Jcho úvaha je v podstatě
taková: v oboru vojenském je zbytečno žá-
dati, aby úřady dopisovaly četnictvu jenom
německy, neboť v letech osmndesátých bylo
toto dopisování také české, a to bez nejmenší
závady. Pokud jde o pisemný styk s pokladní-
mi — tedy hlavně berními — úřady, sděluje
důvěrník „Národní Politiky“, že vláda tvrdí
že knihy, žurnály a rejstříky musejí býti ve-
deny německy, protože musejí býti přístupny
kontrolle nejvyšší státní účtárny. Politikv
„Nár. Pol.“ mluvící konstatuje, že tento po-
žadavek vlády je zbytečný, poněvadž Češi
mají nárok také na zastoupení v nejvyšší
účtárně, a protože vždy je možno, by žádanou
kontrolu prováděl úřadník český.omg
O reservátu pro německý jazyk pro ko-
respondenci s ústředními úřady vyslovuje se
důvěrník „Národní Politiky jako o zbyteč
V drobném prodejit
ranní čislo o sobe
za e
vedorní
za si
Vo fliálkách na venko
ranní (islo . . . . . 10ch
večerni . . . . . . . . 5u
trsorát
platí se hotově napřed.
Předpl ceni a insertye přijimá
administrace v Mariaucké ul., 3.
Tam nachazeji so tez
redakce, tiskárna a expedica
„Národních Liatů“.
Rukoplsy so novracoll.
Pol
Čech
Mariaucký ulice
národní Liat
ch
18
article
ném, neboť poukazuje na fakt, že úřady I.
stolice si nedopisují s ústředními úřady při-
mo, nýbrž prostřednictvím II. instancí (které
mají býti vesměs dvojjazyčné — pozní red.).
Stejně posuzuje požadavek státního reservátu
němčiny pro pošiovní manipulaci jako zby-
tečný, neboť v Dalmacii reservát ten neplatí.
Velmi je pozoruhodno, že důvěrník „Ná-
rední Politiky“ při reservátě v oboru vejen-
ském a pokladním poznamonává, že by meze
pojmů těch musily býti přesně vyhrančný a
vytčeny. Z toho zajisté plyne, že určitou přes-
ně vytčenou a vylraněnou míru reservátá,o
něž jde, nepovažuje dáyěrník „Národní Poli-
tiky“ za vyloučenou a nepřijatelnou. Celkově
pak praví, že zástupcí češíí při veškerém
svém postupu řídili se zásadou, nezatarasitis
cestu pro další vývoj; proto však nemohou
spracevali jazykový zákon pouze za cenu
vnitřní státní něměiny v určitých oborech:
positivně si posléze důvěrník „Nár. Politiky“
přeje, aby pro české úřady až do zemských
instancí byla zavedena výhradná vnitřní če-
ština. Také z výkladu důrvěrníka „Nár. Pol.“,
dojista umírněně mluvícího, je tedy patrnc, že
vládní operát jazykový v nynějším jeho ob-
sahu posuzuje jako nepřijatelný pro Čechy.
Pol
Dalmacie
Čechy
19
article
Zaznamenali jsme oba umírněné, kritické
však české projevy o vládním operátě. Z obou
je nesporně patrno, kterak jej zamitají, z obou
tedy je zároveň nesporně zřejmo, že naprosto
nebylo třeba té rozkacenosti, se kterou se ra-
dikální a vůbec domácně oposiční směry če-
ské vrhly na české zástupce, zúčastnivší se
úterní jazykové konference vídeňské.
A tak po funuse s křížkem přišlo na ulici
předsednictvo strany státoprávně pokrokové,
tvrdic ve svém nedělním projevu o „smiřo-
vačkách“, že poslední vládní operát jazykový
nevymyká se z kolejí, na něž čeští poslanci
zavlekli otázku jazykovou. Tvrzení toto je
prostě utrhačné a toliko svědectvím, že činy
státoprávně pokrokových vůdců vedeny jsou
slepým záštím, nikoli snahou o pravdu a sku-
tečnost. Na světě nebylo by spravedlnosti,
kdyby taková nepravost měla úspěch. Z toho
mála, na něž se radikální pokrokáři zmohlí
proti vládě, a z toho velikého náporu, jejž
vyvinuli proti Mladočechům a agrárníkům, je
přece vidět, oč se radikálním pokrokářům
jedná: ne tal o kritiku vlády, jako o domácí
rvačky. A v tomto úsili je jim vše dobré, také
nesmysl, že zástupci čeští jsou vinni tína, co
vláda udělá špatného.
20
article
Politická schůze v Čáslaví.
Politická schůze v Čáslaví.
Místní organisace v Čáslavi svolala na sobotu
večer do místnosti hotelu „U hvězdy“ politickou
schůzi četně navštivenou obecenstvem všech vrstev
občanskýcit
Schůzi předsedal starosta města posl, p. da.
Zimmer, který po zahájení udělil slovo gen, ta-
jemniku p. Fr. Šisovi, aby promluvil o nynějsím
stavu české politiky.
Referent promluvil o sítuaci politické, jak
vytvářila se od srpna minulého roku po odročení
jodnání dohodovacích. Jednáni, ve kterých po po-
litických prázdninách mělo býti pokračováno, ne-
byla zahájena v důsledku zmíněné situace poll-
lické k našemu neprospěchu hlavně nacionálně
nepřátelskými akty ministerstva justice, avšaki
do jiných resorlů vládnich měli jsme dlouhou řadu
těžkých stížností. Do této situace přišly předlo-
hy mobilisační, služební pragmati-
ka a konečně malý finanění plán. Po-
stavení našich poslanců při mobilisační předloze
bylo velmi obtížné, na jedné straně činy vlády
nebyly nikterak toho druhu, aby vzbudíly v dele-
gaci naší ochotu k úsluhám, na druhé straně však
byly tu momenty odůvodněné obavy, že při
rostém negativrím stanovisku stra-
ny mohla by předloha být uskutoč-
něna s veškerými nebezpečnými usta-
noveními, tak, jak ji vláda podala, neboť o tom
nebylo pochyby, že v kritické situaci zahraniční
láda přijelí předlchy provede za všech okolností.
toholo hlediska také naši zástupci řidili svůj
oostup, aby odstranili z předlohy, co v zájmu ob-
čanstva považovali za škodlivé a dík energickému
úsili, které v první řadě vedi dr. Koerner, docí-
leno značných věcnych úspěchů. Avšak ani žádná
iná strana nevedla vážného boje k zmaru před-
hy, neboť nebylo pochyby, kdyby sociální de-
mokraté a radikálové čeští chtěli její provedení
parlamentní zmařiti, že by toho docílili. Při sl u-
Zimmer
doktor
Koerner
jítmokratý
Čáslav
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Roku 2021.
Jedním z produktů krátkého letošního ma-
sopustu je zjevení Maxa Heinrichky, visionáře,
který se přenesl o 150 roků za Sedan napřed
napsal: 100 let německé budoucnosti.
Krátký fantasticko-historický pohled zpět zr
2021.9) Co ten nikoliv chiliasta, nýbrž hakatista
při tom ovšem i hakatista viděl, je v podstatě toto:
Asi padesát let po válce zaháilo Německo stavbu
velkolepého kanálu, jenž měl na německém území
spojiti Rýn v okolí Kolína se Severním mořem.
Holandsko, ohrožené ztrálou ohromné německé
dopravy, se hýbalo, byly tam dvě strany, jedna,
která se s tím smiřovala a navrhovala, aby se Ho-
landsko spojilo s Německem, čímž by se odškodni-
lo, druhá bouřila proti Německu a přimlouvala se
za spolek s Anglil. Holandské vládě bylo těžkose
rozhodnout, konečně však, obávajíc se o svoje k-
lonie, ohrožené Činou, kterou podněcovalo Japon-
sko a snad i Anglie, obrátila se k Německu. To
mělo za následek, že nový kanál nabyl většinou
jenom strategického významu, kdežto doprava šla
starou cestou a holandské přístavy rozkvetly-
V anglické vořejnosti ovšem propukla nespokoje-
nost, poněvadž ve spolku spatřováno porušení
evrepské rovnováhy a konečně dostala holandská
vláda od anglické notu, ve které byla vyzvána.
100 Jahre deutsche Zukunft. Ein kurzer
phantastisch historischer Rückblick aus dem Jahre
2021, dem Jahre der 150. Wiederkehr der Grün-
duné des Deutschen Reiches. Von Max Heinrichk
Leipzié 1913.
Maxa
Heinrichk
Sedan
Německo
Kolín
severní moře
Holandsko
Anglie
Eina
Jahr
Jahr deutsche Zukunft
der Grün
Deutschen Reiches
Leipzié
22
article
aby od nového spolku ustoupila až do té doby, kdy
se evropské velmoci dohodnou, mohou-li ho
schváliti. Po vyhýbavé odpovědi následovalo ulli-
matum se lhůtou tří dnů, ty však ani neminuly
již vypověděla Anglie válku. Německo, nedbaji
ani toho, že se ofensivou připravuje o výhodu své
smlouvy s Japonskem, které se mu zavázalo, že
připadě anglického útoku zahájí blokádu zápudníh
ústí Panamského kanálu a tím zabrání Spojeným
státům přispěti Anglii. Evropská válka byla tu.
Avšak sen pana Heinrichky nodosahuje na bojí-
štích pathosu jeho politické koncepce. Žádný stát
se příliš nehnal do boje. Italie, která podle smlou-
vy v případě anglo-německé smlouvy měla volné
ruce, pospíšila si s prohlášením neutrality: Rusko
zaujalo postavení na rakouských a Francie na ně-
meckých hranicích, přes všecko naléhání Francie
vpadlo však spolu s Jihoslovany toliko do Rakou-
ska, nepřekročilo však německou hranici a bojova-
lo s Němci, toliko v Rakousku, kam přišli na po-
moc, nepřecházejíce vůči Rusku rovněž k ofensi-
vě. Boj na moři vedl se střídavým štěstím, až se
konečně podařilo německému loďstvu obratně
vpraviti do linie, kterou Spojené státy zásobova-
ly Anglii, několik dopravních lodí, nabitých voj-
skem (!), které se šťastně zmocnilo velkého an-
glického přístavu. Mimo to přístály německé sbo-
ry ještě na jiném mistě břehu a tím byla porážk
Heinrichka
Jihoslovan
Němec
Anglie
Německo
Japonsko
spojený stát
Rusko
Francie
Raka
Rakousko
23
article
Anglie spečetěna. V Haagu uzavřen mír, Anglie
zaplatila 12 miliard marek válečné pokuty, o které
se rozdělilo Německo se svými spojenci, odstou-
pila Německu Kanadu a na deset roků příjala oku-
paci dvou německých armádních sborů. Nyní mě-
lo Německo na moři volné ruce, v Evropě poznalo
že nemá vlastně rozporu s Ruskem, a mohlo s
nyní připravovali na svůj nejbližší velký úkol na
pevnině, nauspořádání věcí v Rakousko-Uhersku
lide se ukázalo, že panslavismus, podnicený ví-
tězstvím nad Turky, je přece jen silnější než říš-
ská idea rakouská a uherská. S tím Německo muse-
lo v Rakousku počítati. Na druhé straně vidělo
však také, že nepotřebuje dělati žádnou politiku
čistě protislovanskou, neboť Rusko proti němu nic
napodniklo, stejně vyčkávalo však ve válce i Bul-
harsko. e
Příležitost rychle se naskytla: v sousedství pro-
vedla se změna na trůně a proti novému panovní-
koví, jenž se dovolával dědického práva, stál pre-
tendent, jenž se zase dovolával svého rodu. S tím-
to sli Némci, poněvadž pocházel z princezny ně-
meckého knížecího rodu, s prvním Čechové a Po-
láci: Maďaři vyčkávali, kdo víc nabídne, a Jiho-
slované čekali na příležitost, aby se z říše vůbe
dostali ven. Německý kandidát byl však před slo-
vanským velmi v nevýhodě, protože ten už se
sjal vlády a přijal přísahu armády; musil se tedy
obrátiti na německé panovníky, kteří byli rozhod-
ně pro něho. Jestlíže však se mělo z Německa pro
něho něco učiniti, bylo třeba vzbuditi v massách
otázku Velkého Německa, od Severního moře
k Jzderskému. To se německým panovníkům vý-
borně hodilo, poněvadž právě tenkrát dorážející
demokratisace veřejného života uvedla v Něme-
cku vážně do popředí otázku parlamentární vlády
a současně centralisace, čemuž mohlo se nabytím
Turek
Čecho
Maďar
Anglie
Haag
Německo
Kanada
Evropa
Rusko
RakouskoUhersko
Rakousko
severní moře
24
article
Rakouska výhodně čelit. Pretendent slíbil proza-
tím, že dostane-li se mu z Německa pomoci, při-
stoupí k němu aspoň s převážně německými země-
mi rakouskými a Prusku už předem zajistil Slezsko
a kus Čech a Moravy — k zaokrouhlení. Posledn
záminku k válce poskytla konečně „slavisující po-
litika“, zahájená v Rakousku od změny na trůně
Německý kanoléř přečetl v říšském sněmu prohlá-
šení, kterým se ujimal rakouských Němců a sou-
časně sděloval, že vláda nestaví se už proti parla-
mentarisaci kabinelu a konečně že Holandsko se
usneslo, vstoupiti do svazku říše jako spolkový
Také tentokráte všecky státy chystaly se ho-
řečně na světovou válku. Anglie, která sil v fřicet
letech, jež uplynuly od její porážky, zavedla vše-
obecnou brannou povinnoot, stála tu v staré síle,
spojena nejenom s Franeií, nýbrž i se Spojeným
státy, s nimiž navzájem se zavázala, že v případě
nové úpravy evropských poměrů všecky tři státy
vysloupí společně. Také Německo se však při-
pravilo: zaručilo Rusku za neutralitu Halič, Franci
Belgii. Na třech místech vpadlo německé vojak
do Rakouska: Slezskem, Saskem a Bavorskem. „Ra-
kouští Němci postavili se, pokad k tomu byli za-
vázáni, pod rakouské prapory jen z přinucenít jejici
sympatie patřily Německu.“ Rusko obsadilo ihne
Halič, porazivši tam rakouskou armádu. V prva
velké bitvě v Čechách Německo úplně zvítězilo
postupovalo do Vídně, Pešti, a Bosny, tam vpadli
Srbové a Černohorcí; operace německého lodstv
na černohorském pobřeží, které tam vylodilo vojsko.
je však brzy zapudily. Uhry se vzdaly za personál-
ní unii, Italie vpadla do jižních Tyrol a napadl
rakouské přístavy, byla však zatlačena. V něko-
lika týdnech počalo se ve Vídni vyjednávati o mír.
Prusek
Slezsko
Němec
Franek
Srba
Uher
Rakousko
Německo
Čechy
Morava
Holandsko
Anglie
spojený stát
Rusko
Halič
Slezsko
Sasko
Bavorsko
Vídeň
Pešť
Bosna
jižní Tyroly
26
article
Anglie zčastnila se vyjednávání, obrátilaje
Anglie
27
article
však ve směru dohody, kterou uzavřela s Francií a
Spoj. státy: podalá prohlášení, jehož krátký smysl
je asi tento: Německo se chcc s Hollandskem a
Rukouskem ustaviti v jeden stát, udržující armádu
idále na dosavadní výši, která, ačkoliv je Německo
nasyceno, naodpovídá potřebám obrany, nýbrž vý-
boje, a chce ponechati u vlády všechny dosavadní
panovníky: to však znamená ohromný roční náklad,
o který bude německé národní hospodářství musit
levaěji platiti lidskou práci; tím však zhoršuje kon-
kurenční podminky Anglie a jejích spojenců, ohro-
žených také jeho armádou: proto mu deporuču-
jome, oby armádu obmezilo a zavedlo monarchický
nebo republikánský jednolný stát.
Na to nemchlo Německo odpověděti novou
vátkou, neboť k Anzlii by se byla přidala i ltalie
a Rasko. Podrobilo se tedy, přimělo všecky svoje
dynactie k dobrovolné abdilraci, dalo rakouskému
protendentu Uhry, jež zůstaly mimo říři, začež
musil se zříci cisařské koruny, a svolalo nově ná-
rodní shromáždění, které ponechalo v platnosti
dosavadní sněmy, avěak obmezené na zemské zále-
žitosti, a zavedlo systěm jedné komorý s císařem
a zodpovědným ministerstvem. — — — — — —
Příteli Heinrichko, ve vašem vidění je tolik po-
hádkových prvků: trojské koně, které plovou do
Anglie, pytle zlata, ve kterých je 12 milionů an-
glické válečné náhrady, velký los, který Německo
vyhraje knždých třicet nebo pedesát let a konečně
jediný stát chytrých lidí, který všecky svoje sou-
sedy očaroval na idioty: nechtěl byste — bylo by
to i ve shodě s vaším apetitem — dáti mu také
pohádkový litul: „Stolečku, prostři selv“
Heinrichko
Francie
Německo
Anglie
Uhry