Strana 6. Číslo 319

KATOLIC

Dne 20. listopaďu 1900

Povstání v Číně. Z Londýna, 18. listopadu. (T. k.) »Timesům« telegrafuje se z Pekingu ze 14. t. m., že Li-Hung- Čang oznámil, že prine Tuan, chtěje se zachrániti, prchl do Niučvangu. Cizí vyslanci radí se nyní opět o otázce potrestání čínských princů a hodnostů smrtí. Vyslanci žádají nyní místo trestu smrti nej- těžší trest, který čínský zákon zná. Při tom se při- hlíží, že princové nepodléhají obecnému právu. Ze tří jižních provincií docházejí znepokojující zprávy. — Ze Šanghaje telegrafuje se témuž listu ze 16. t. m.: Praví se, že cesta německého generálního konsula dra. Knappé do Nankingu byla podniknuta na telegrafický rozkaz z Pekingu. V Nankingu zamýšlí se zříditi ně- mecký konsulát. Dr. Knappé uvede prý nepochybně na přetřes okolnost, že dovážejí se stále zásoby do Singanfu. Z Londýna, 19. listopadu. (T. k.) Dle zprávy »Daily Telegraph« ze Šanghaje ze 17. t. m. postu- pují tři čínští generálové s 23.000 muži podle hranie provincie čilské opříti se dalšímu postupu spojenců na západ. »Daily News« oznamují z Pekingu ze 16. t m. že kníže Uchtomski sem přibyl. Z Londýna, 19. listopadu. (T. k.) Dle washigtonské depeše »Standardu« dala včera ameri- cká vláda svému vysla nci Congerovi v Pekingu plnou moc, aby sám určil, jaké potrestání čínských úředníků by Spojeným obcím učinilo za dost. Z Petrohradu, 19. listopadu. (T. k.) »No- voje Vremja« ozaamuje z Vladivostoku ze dne 15. t. m.: Na jižní části maudžurské dráhy zničili Čí- ňané trať v délce 3000 verst. Všecky staniční bu- dovy byly spáleny a velký počet lokomotiv zničen. Škoda páčí se na 10 milionů rublů. Oprava tratě bude obnášeti asi 500 rublů za verstu. Z Berlína, 19. listopadu. (T. k.) »Říšský Věstník« uveřejňuje nový omluvný list čínského císaře.

Rakušané v Číně. Z Vídně, 19. listopadu. (T. k.) »Wiener Abend- post« oznamuje: K vyzvání ruského generallieute- nanta Stackelberga účastnil se lodní poručík Šusterčič s 27 muži a jedním námořním kadetem 20. září pří- mého útoku, který podnikl smíšený sbor na Pejcan- ské tvrze, kdežto dva, dohromady 17 mužů čítající oddíly pod velením kadetů Procházky a Trappa ná- sledovaly v urychlených pochodech z Togku. Baři- natým územím, bez ohledu na vybuchující podkopy, často až po břicho ve vodě postupoval oddíl Šuster- čičův s německým vojskem přímo na tvrze. Tam vylezli nejprve poručík Šusterčič s dvěma muži na hradby, kde vztýčili v 10 hod. 15 min. rakouskou vlajku, málo vteřin po vztýčení německé vlajkya ukořistili 3 děla, 1 hmoždýř a několik vlajek, po- zději pak ještě 6 děl. Výše uvedené dva oddíly do- stavily se krátký čas po vztýčení vlajky. Po vzetí první tvrze podnikl Šasterčič obhlídku ku tvrzi druhé a sousední vesnici a zabavil v oné podkopovou sta- nici, nač ž se vrátil do první tvrze, kde se dověděl, že z lodi »Cisařovna a královna Marie Terezie« vy- slaný oddíl výbuchem podkopu utrpěl silnou ztrátu. Šusterčič odebral se ihned s potřebnou pomocí na místo. Na pochodu k Pejeangu vybuchly ve 2 hod. 40 min. krátce po sebě čtyry podkopy pod nohama toho mužstva, čímž kadet Lud. Pap byl zabit, 16 mužů těžce a námořní kadeti Demetr a Lukáš lehce zraněni. Zranění a mrtvola Papova dopraveni do Tongku. Jinak oddíl neměl ztrát. Ranění, s výjimkou Klauziga, jenž zemřel, nalézají se v ruské polní ne- mocnici v Tongu a vede se jim lépe.

Vrah Kettelerův. Z Berlína, 19. listopadu. (T. k.) »Reics- anzeiger« uveřejňuje Bülowovu zprávu z Pekingu ze dne 25. září zaslanou vyslanci baronu Mummovi o vrahu bar. Kettelera, mandžurském vojáku jménem Euhaj, který 8. a 21. září vyslýchán byl tlumoční- kem Cordesem. Euhaj doznal, že spáchal skutek na vyšší rozkaz. 20. června prý vypálil ránu proti Ket- telerovi, jenž ihned klesl nazpět do nosítek. Euhaj přeje prý si, an již umříti musí, aby se poprava urychlila.

Válka v jižní Afrlce. Z Londýna, 19. listopadu. (T. k.) Dle te- legramů z Durbanu ze 17. t. m. není ještě na dlouho žádná naděje, že by se uitländři mohli navrátiti do Randu. Má se za to, že do jejich návratu uplynou ještě měsíce. Zprávy hospodářské. Kuratorium zemského jubilejního úvěr- ního fondu císaře a krále Františka JJosefa I. ku podpoře malovýrobců zemědělských usneslo se ve schůzi své dne 4. října t. r. povoliti zápůjčky těmto společenstvům: Družstvu obilního skladiště v Kou- řimi 35.000 K, Družstvu hospodářského lihovaru pro Stráž a okolí ve Stráži nad Nežárkou 15.000 K. Spo- řitelnímu a záložnímu spolku pro Starý a Nový Pře- rov 4000 K a německému družstvu obilního skladiště v Počeradcích 40.000 K. Zemská pojišťovna starobní. (Zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I.) V sezení řiditelství odbývaném dne 10. m. m. byly poukázány výplatě čtyry další důchody, jichž se nyní vyplácí v celku 125 v obnosu 49.276 K 26 h. Do svazku pojištěnců při fondě přijato bylo 48 pojištěnců dal- ších; dvě přihlášky byly pro nepříslušnost uchazečů do Čech zamítnuty. Počet pojištěnců je 3889, a ti složili letos 271.309 K vkladů pojistných. Počet vkladů jest 4875. Ústní i písemná poučení podá kancelář fondu v Praze, »u Montágů«, na Malé Straně, a jednatelství u okresních výborů, četných obecních úřadů atdl.

O českých problémech národohospo- dářských přednášel v nedělní schůzi »Českého klubu« pan profesor dr. Albín Bráf. Pan před- nášející zodpovídal především otázku, co rozumíme těmi problémy. Mluví-li se o českém nějakém pro- blému národohospodářském, dojista se tím nemůže rozuměti něco, co se řeší obyčejnými prostředky poli- tiky národohospodářské, pomocí zákonodárství a ve- řejné správy. To jest také naší potřebou, to jest také našim problémem. Takové problémy jsou nám spo- lečny nejenom s německými krajany, jsou nám spo- lečny s jinými zeměmi rakouskými, jsou nám po pří- padě společny i v celém území rakousko uherském — tady nemůže býti řeči o nějakém specifickém pro- blému českém! Mluví-li se o nějakém specificky ná rodohospodářském problému českém, rozumí se tím nějaká potřeba, která vzniká ze zvláštnosti českého vývoje, ze zvláštností českých nedostatků, ze zvlášt- ností českých cílů, po případě jest nám vlastní, jest takového druhu, že není identickou s potřebami ani německými v této zemi ani s potřebami jiných ná- rodností — a proto také svými zvláštními pro- středky musí býti řešena. Jen potud budeme moci mluviti také o zvláštní národohospodářské uvědomě- losti české, pokud tyto specifické problémy české budou v širokých vrstvách českého lidu chápánya pokud chápání jejich bude zároveň pružinou akce zároveň pramenem naučení. Výše uvedenou otázku rozdělil pan přednášející za účelem snažšího zodpoví- dání v následující čtyři otázky: 1. Jaké byly pra- meny vyvinujícího se nyní národohospodářského uvě- domění českého? 2. Jakého druhu jsou naše národo- hospodář ké potřeby? 3. Kterak se dá prováděti úsilí pro specificky české úkoly národohospodářské?4.

Dá-li se sledování těchto zvláštních národohospodář- ských účelů českých srovnati s povšechným cílem národohospodářské politiky a dá se také srovnati s úkolem národnostního míru? Především tedy z ja- kých pramenů povstalo a povstává vyvíjející se ná- rodohospodářské uvědomění české? Dnes dopoledne slavili jsme 50letou památku zřízení obchodní komory a bylo i v pěkné knize Grubrově i v řečích, které se tam pronesly, velmi výmluvně pověděno, jaká to byla doba. Pro nás nade vše jiné jest zajímavo pozo- rovati, jak od té doby v zemích našich vyvíjel se průmysl. Výroba piva a lihovin v Praze v roce 1897. V 27 pivovarech pražských bylo navařeno jmenovaného roku 299.563 hektolitrů piva. Akcionář- ský pivovar na Smíchově měl 402.500 hektolitrů. vinohradský měšťanský 65.600, dva pivovary na Smíchově 27.788 hektolitrů. Bylo tedy v obvodu pražském uvařeno úhrnem 795.451 hektolitrů. Kdyby množství to v Praze bylo spotřebováno, byl by s tím spojený výdej 9,545.412 zl. — Líh vyrábí v Praze tři firmy a sice německá firma Brosche a syn v Ii- bni, která vyrobila 6,023.913 litry líhu, pak židovský lihovar Fischel a Rosenbaum na Zlíchově s výrobou 4,375 670 litrů a lihovar »u Štajgrů« s výrobou 384.825 litrů, Brosche zaplatil jmenovaného roku 1,670.207 zl. daně z líhu.

Vypsání cen technických a průmyslo- vých. Jednotě průmyslové sdělila »Société industri- elle« v alsaských Mulhouzách opětně vypsání kon- kursu na rozřešení značné řady úkolů a otázek z che- mické technologie (hlavně barvířství a spracování tkanin), z mechanické technologie, přírodních a ob- chodních věd, statistiky, veřejných zřízení, kreslířství atd. žádajíc, aby k účastenství při této konkurenci povzbuzováno bylo. Krom velikých cen Emila Dol- fusa, Daniela Dolfusa, Salathéa, Engla Dolfusa i Emila Hubnera po 400—5000 francích poskytuje konkurence množství cen menších, skládajících se z čestných, zlatých, stříbrných i brozových medalií odměn od 125 do 1005 franků. Ku konkurenci jest připuštěn každý cizinec stejně jako Alsasan. Lhůta podání vyprší dne 15. února 1901. Úplný seznam konkurenčních úloh jest vyložen v kanceláři Jednoty průmyslové (Praha, Rytířská ulice č. 31 n., II. pa- tro), kdež v úředních hodinách každému reflektantu ochotně k nahlédnutí a použití předložen bude. Po případě možno si jej vyžádati na krátkou dobu také na venek. Při požádání nebudiž opomenuto podo- tknouti, je-li vítán francouzský originál či snad ně- mecký překlad.

Obilní ceny v Německu koncem října V Drážďanech platilo se koncem října za jeden metrák seské pšenice 15 a půl až 16 marek, v našich penězích asi 9 zl. 40 k., pšenice dovezená z Kansasu z Ameriky prodávala se zde za 10 8 až 18.6 marek, tedy asi 10 zl. 50 kr. našich peněz. Povážíme-li, že by na příklad chtěl rolník od Plzně prodat metrák pšenice do Dráždau, u platilo li se v Plzni za metrák pšenice nejlepší jakosti 17 K 40 hal., tedy 8 zl. 70 kr, přijde pšenice česká v Německu snad dráže než americká, počnvadž nutno k naší tržní ceně obilí přídati ještě clo a dovozné. Metrák žita platil v Drážďanech 14 až 15 marek, ruské žito sem dovezené platilo 14 40 až 15.40 marek. Za krmný ječmen se platilo 13 50 až 14.50 marek, za oves starý německý 14.50 m., nový 14.20 až 15 m, za oves ruský 13 60 až 14.50 m. Na obilním trhu v Mnichově se platilo za me- trák pšenice 17 70—18.—, žita 14 90—15.20, ječmene 15.20 až 17.20, ovsa 12 60—13.40 m. (marka asi 59 kr). Obilní trh v Plzni, 17. listopadu. Platilo se z metrák nejlepší pšenice korun 17.40, špatnější 16.50, žito nejlepší 17.30, špatnější 16.40, ječmen nejlepší 17.40, špat- nější 16.60, oves 13 10 až 13.50, hrách 18 korun, zemáky 6.55, špatné 5.15, seno 10 korun, špatné 7.60, sláma nejlepří 7 kor, špatná 4.60 metrák.

Pražská plodinová bursa. Dac 19. listop. 1900, Cena za 50 kilogramů, Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 75 81 kv. na 1 hektolitr 8.30-9.00. Žito 72—73 kg. české 830—8 55. Ječmeu výběr 8.75- 9.00, obyčejný 7 80 až 7.95 Oves bílý 6.40—6.40, obyčejný 6.25—6.30. Kuku- řice uherská 7.7)—0.—. Seno lisované 375—4.40, nelisované 4.00—4.50. Sláma cepy mlácená 3.50—4.—, sláma ku stlaní 250—3—. Mouka a mlýnské výrohky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. 0 29 50—30.00, č. 1: 28.50—29.— č. 2. 27 00—27.50, č. 3: 25.00—25.50, č. 4: 23.00—23.50, č. 5: 21.00—21.50, č. 6.: 18 50—20.00, č. 7: 17.50—18 00, č. 8: 13.50—14.00. Žitná uouka za 100 kilo č. L.: 24.00 ai 25.00, č. II.: 23 00—24.00, č. III.: 18.50—19.00, č. : IV. 14.0— 0.00. 'šeničné osruhy 11.20—00.00, žitné otruby 12.00—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 925 —10 50, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření šlutý 10.00 200, k vaření zelaný 12.50—13.50 Čočka 12 75 a 20.00, Zemosta ! jidlu 1.80—200, k páicní líhu 0.00 at 0.00. — Olejnatá semena: Řepka —.— až —.—. Mák 25.00—26 00. Kmín 42 50—43.50. Sužsné ovoce: Švestky 12 00—14 50, hrušky 14.00—28 —, křížaly 8.00 at 9.—. Jetelová semena červená 62.00—68 —, bílá 40.— až 70.—. Sušená čekanka: 8.75—8 90.

Na dobytčí trh pražský bylo dne 19. listopadu přihnáno 491 kusů hovězího dobytka; mezi tím bylo 259 kusů českého, 175 kusů polského a 57 kusů uherského a srbského a 00 bůvolů. Krmný dobytek český prodal se 1 kg za 65—80 hal., výminečně za 82 hal. s potravní daní; halič- ský, uherský a srbský 1 kg. 42 až 70 hal., bůvolí 00 až (o hal. bez potravní daně. Neprodaného dobytka bylo ode- hnáno 7 kusů. Prodej byl prostřední. — Příhon do- bytka drobného a dovoz masa: 283 skopoů živých, prodal se pár za kor. 19.00—26.00; 199. skopců zabitých, kilogram za K 0.76 až 0.92; 216 telat za- bitých 1 kg za K 0.88 až 1.15, výminečně za K 1.24 po srážce 7—9 kg. na kuse, 29 prasat zabitých, a to: če- ských 1 kg. za K 0.90—1.12, polských 1 kg za 0.96—1 08 K a bagounů uherských 1 kg. za K 1.08 až 1.12, srbských 1 kg za K 0.00—1.00, — jehňat po K 0.00 a —.—, — kůzlat kus po K 0.00—0.00. — Masa hovězího bylo přivezeno 40.000 kg. prodal se 1 kg předního za 44 až 80 h., prima K 1.04 a 1 kg zad za K 0.52—1.00, prima K 1.28. Vepřového masa přivez. 2800 kg., prodal se 1 kg za K 0.90—1.12 českého a za K 0 96—1.08 polského. Vesměe s potravní daní. — Prodej byl mdlý.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 19. listopadu. (Závě- rečné kursy.) Únorová renta 97 90. Květnová renta 98 10. Rahouská korunová rentu 98 25. Stříbrná renta 97 75. Rakouská zlatá renta 115 35. Uhorská zlatá renta 115.25. Uherská kor. renta 90.35 Losy z r. 1860 celé 134.00. Lony z r. 1860 pět. 164 —. Losy z roku 1864 208 —. Losy kreditní 400.— Losy z roku 1854 172.00 Komnnalní losy 384 00. Tisské losy 140.— Turecké losy 105.25. Úvěrní akcie 658.—. Anglobanka 270.—. Unionka 544.—. Bnnka pro země rak. 410.50. Uherské kreditky 669.—. Bankovní jednota 470.—, Ústav pro úvěr pozem 868.—. Unionky pražské 258.50. Živnostenská banka 266 50. Lvov - Černo- vická —.—. Státní dráha 655.50. Lombardy 114.50 Št. Hr. Köfl. —.—. Sevarní dráha 6220 Severozáp. dráha 459.—. Pardubická dráha 371.— Polabská dráha 469.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradská A) 3155 Buštěhradská B) 1128. Pražsko-duchcovská dráha —.—. Ducho. -Podmokelská —.—. Ústecko-Teplická 3130. Vídeň. tramwayky 251.—. Nové víd. tranwayky 246 —. Dunaj. paroplavba 753 —. Tur. tabák. rež. 285 00. Tov. na zbraně —.—. Alpinky 450.—. Rim- Muráňské 485.—. Pražské železářské 1690. Záp. -české uhelné 274.—. Sev. české uhelné —. Mostecké uh. 858..— Česká montaní spol. 1210. Napoleony 19.20. Paříš 95 90 Londýn 240.70. Německá města 117.72 Ruble papír. 254. 25. Schodnica — Z Vídně, 19. listopadu. (T. k.) Klid v obchodě a mdlé záznamy bezlínské stísnily bursu. — Eskontní sazby 41/2 až 4 3/4.

K uetění památky p. Phil. dra. Karla Cho- dounského, jenž v době prázdnin rád trávíval v Alpách slovanských, věnují na českou chatu pod Grintovcem v Al- pách Saviňských: Akademikové smíchovští 50 kor., po 20 kor.: p. Ad. Černý, spisovatel, slč. Růž. Nekutova, dívky smíchovské, p. prof. PhDr. Jindř. Vančura, p. JUDr. Ant- Schmidt 25 kor., po 15 kor.: p. V. Mácha a prof. dr. Zu- batý s chotí, po 5 kor.: p. MUDr. Iv. Prošek, p. MUDr. Jan Hříva a Ot. Vondráček, p. prof. Jindřich z Kainů 30 korun, po 10 korunách: p. MUDr. Oldřich Pípek, stavitel Josef Vodráček, řiditel Adolf Duchoň, profesor F. Nekut; po 1 kor. pp. MUC. Vilém Prošek, Jaroslav Von- dráček, řiditel Karel Klimánek a p. dr. Stan. Prachenský s chotí 40 kor., úhrnem 313 kor., jež zaslány byly panu dru. Stan. Prachenskému, pokladníku českého odboru slo- vinského alpského družstva v Praze čp. 1947—II. Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. 62 hra (2. čtvrt.) v předpl. V úterý, 20. listop Pád Arkuna. Zpěvohra o předehře: »Helga« a třech dějstvích »Dargun- Slova od Anežky Schulzové. Hudba od Zdeňka Fibicha. Konec o půl 11. hod. Začátek o 7. hod.