1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 117. ze dne 27. dubna 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zajímavý vědecký spor. Z Berlína se ozna-
muje: Dr. Bohuslav Brauner, professor české uni-
versity v Praze, domáhá se priority svého objevu,
že thorium lze štěpiti ve dva svítivé prvky. Z kruhů
odborných oznamuje se »Berl. Tagbl.«: Prof. Brauner
již po řadu let jest s krásnými úspěchy činnýv
chemii tak zv. vzácných zemin a vskutku již v le-
tech devadesátých se zabýval štěpením thoria. Co se
týče objevu prof. Barkervilla, není doposud bohužel
náležitě objasněno, jakým způsobem k němu dospěl,
tak že nelze rozpoznat, nebylli k nim veden dřívěj-
šími pokusy prof. Braunera. Uveřejnilť prof. Braunen
r. 1901 v »Proceedings of the Chemica! Society«
svoji methodu štěpení. Přiměřenym zpracováním šťo-
vanu ammonato-thornatého získal zplodiny více
méně zásadité, jež rozložil v thorium Alfa a thorium
Beta, jichž atomová váha se značně líšila. Avšak
prof. Brauner neudává, byly-li jeho zplodiny zbarveny.
což prý se nachází u objevu Barkervillova. Na konci
svého krátkého pojednání prohlásil prof. Brauner, že
již po léta zná fakta, na něž poukázal, ale že se ne-
pouští do dalších závěrků, poněvadž studium velmi
složitých úkazů spektrálných jen velmi zvolna po
kračuje.
doktor
Brauner
Berl
profesor
Barkervill
Braunen
Berlín
Praha
Alfa
letechnický
Proceeding of the Chemica
4
article
= Dary princeznám. Pan Loubet si vyjel do
Říma navštívit královskou rodinu italskou a toť se
rozumí, přijede-li »strýček z Paříže«, nesmí přijeti jen
tak s holýma rukama, když na něho čekají dvě roz-
tomilé maličké princezny, jako jsou slečinky Jolanda
a Mafalda. Ovšem nejsou to hračky koupené tak na-
zdařbůh v některém hračkářském krámě, nýbrž
schválně pro princezny dle návrhů osvědčených
umělců. Je to především znamenitá jídelna pro loutky,
určená pro princeznu Jolandu, podle motivů z Nor-
mandie, jež dosud ve značné míře zachovala pů-
vodní svoje zvyky, kroje a zařízení domácnosti. Vy-
soký krb z vyřezávaného dřeva, jehož plášť zdoben
starobylými majolikami, těžký dubový stůl, jehož
nohy vyřezával dovedný umělec, jsou ve své drob-
nosti skutečná umělecká díla. Úplný stolní příbor jest
z rouenské majoliky a talíře s malovanými květi-
nami, baňaté mísy na polévku, mísy na zeleninu atd.
činí znamenitý dojem. V koutech jídelny rozestaveny
truhly plné stolního prádla z nejjemnějšího damašku,
každý kus opatřen monogramem princezny Jolandy.
Loubet
Jolanda
Mafald
Nora
Řím
Paříž
5
article
Tucet židlí, jaké lze dosud nalézt na venkově, dopl-
ňuje svérázné, starobylé zařízení této jídelny. Dárek
určený pro princeznu Mafaldu, hodí se k jídelně
princezny Jolandy: je to selka z úzen í Caux v Nor-
mandii, ve starém malebném kroji tamějšího kraje
se širokým čepečkem s vlajícími křídly, krátkými
sukynkami, šátkem přes prsa a jemnými střevíčky
Hezká ta selčička se svěžími tvářemi, modrýma oči-
ma a plavým vlasem jede na koníku na trh se zele-
ninou. V koších po obou bocích koně ovšem nen
zelenina, nýbrž různé drobné hračky. Kroj její jest
velmi bohatý: řasnaté sukně z červeného, bíle kvě-
tovaného atlasu, tafitová zástěrka a čepeček, vrou-
bený pravými krajkami. Na hrdle má zlatý křížek a
náušnice, zdobené drahými kameny.
= Bílá vrána. Z Denveru se oznamuje: Dr. Wm.
Nora
Denver
6
article
A. Harroun telegrafoval své sestře paní J. M. Lewi-
sové do Portlandu, Me., že nepřijímá dědictví v ob-
nosu 1,800.000 dollarů, které mu nedávno zemřelý
strýc odkázal. Dědictví to dle jeho přání má rozdě
liti mezi členy své rodiny. Dr. Harroun pravil: »Ne-
chci ani jediného centíku z celé té ohromné sumy a
přenechal jsem ji celou rodině své sestry, poněvadž
jsem schopen sám tolik vydělati, abych živobytí své
kryl. Každý centík, který mám, jsem si vydělal
a každý centík, který kdy budu míti, sám chci vy-
dělati.«
= Poslední účastník výpravy „Jeannetty“. Ze
Štokholmu se oznamuje: Poslední ze zachráněnců ne-
šťastné výpravy „Jeannetty“, švédský námořník Frank
Monsson, těchto dnů zemřel. Úmrtí Monssonovo vzbu-
zuje vzpomínky na nejhroznější tragedii, jaké historie
moderních výzkumných cest pamatuje. Škorem jako
zázrak čte se ještě podnes líčení odvážné záchranné
práce, jež přispěla zbývajícímu ještě mužstvu „Jean-
netty“ ke šťastnému návratu z hrůz „bílé smrti“.
Útrapy a strádání, k němuž polární cestovatelé po
ztrátě své lodi byli vydáni v šanc, zanechaly u všech
účastníků nevyhladitelné stony a také Monsson, jehož
ocelová konstituce Skandinavce nejdéle vzdorovala
všem hrůzám arktické zimy, vrátil se jako člověk
úplně zlomený. Narodil se r. 1852 v jihošvédském
kraji Blekinge. Ve věku 17 let odebral se do Ham-
burku, kdež pobyl 3 léta na lodi, konajíc. službu do
Východní Indie. Při pozdějším kratším pobytu ve vý-
chodní Asii, dal se najmouti na loď „Jeannettu“, chy-
stající se na polární výpravu pod velením Greelyovým.
A Harroun
Lewi
doktor
Harroun
Monsson
Jean
Portland
Ham
Indie
Asie
Greelyův
7
article
Loď vyplula 8. července 1879 ze San Franciska k úžině
Behringově. Další osudy výpravy jsou známy. Již
několik dnů po příjezdu do polárního moře dostala
se „Jeannetta“ do obvodu ledové tříště, kdež vázla
dvě léta jako bezvládná hříčka arktického proudu. Dne
1. června 1881 — asi čtvrnáct měsíců po úspěšném
objevu severovýchodního průplavu A. E. Nordens-
kjoeldem — byla „Jeannetta“ ledovými krami roz-
drcena a posádka se musila pokusiti, zachrániti se ve
třech člunech. Dva čluny prodraly se šťastně až k ústí
Leny, kdež jim ruské obyvatelstvo poskytlo pohostin-
ství. Zatím co většina zachráněných odjela dále do
Petrohradu, vydalo se několik jejích členů, mezi nimi
Monsson se záchrannou výpravou na moře, aby při-
spěli na pomoc pohřešovaným plavcům třetího člunu.
Po nekonečných útrapách a svízelích nalezli tábor po-
hřešovaných, z nichž však již jen nepatrný zbytek
byl ještě na živu, většina jejich soudruhů zahynula
následkem hrozných útrap a strádání. Zbylí nešťast-
níci dopraveni byli v květnu 1882 do Spojených států.
Zásluhy Monssonovy odměnila vláda Unie propůjčením
mu státního úřadu v celní službě. Zbytek života strávil
Mensson tělesně i duševně schvácen, ale se stoickým
klidem, ačkoli nemohl opustiti lůžko.
Behringův
Jeannett
E Nordens
Monssonův
San Francisko
Petrohrad
spojený stát
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 20. dubna 1904: Eisner Richard, sekretář
pojišťovny, 46 roků, 1919—II. Fischerova Marie, dcera
služky 5 hod., 34—V. Wolfová Marie, soukromnice,
79 roků, 725—VII. Machek Rudolf, syn zřízence drá-
hy, 41/2 dne, 225—VII. Födischová Františka, manžel-
ka sluhy, 52 roky, 232—I. Freiberg Josef, mistr obuv-
nický, 60 roků, 196—III. Mašitova Otylie, švadlena,
19 roků, 34—VI. Müllerová Josefa, manželka vrchního
billetáře Národního divadla, 76 roků, 423—II. Dušek
Jan, kamenotiskař a kavárník, 24 roky, 1198—II. Neu-
berová Gertruda, soukromnice, 65 roků, 1882—II. —
Ve všeobecné nemocnici: Havlík Karel, sou-
stružník kovu, 25 roků. Klamt Jan, oekonom, 53 roky
Marešová Otylie, manželka zřízence dráhy, 23 roky
Panochova Rozalie, služka, 21 rok. Vacovská Marie
Fischerův
Marie
V Wolfová
Machek
Rudolf
Josef
Müllerová
Dušek
Jan
Gertruda
Havlík
Karel
Marešová
Praha
Födischová František
národní divadlo
Neo
Klamt Jan
Eisner Richard
Mašitův Otylie
Otylie
Panochův Rozalie
9
article
hospodyně, 52 roky. Vlasáková Anna, výměnkářka,
69 roků. Růžičková Marie, vdova, — r. — U Milo-
srdnýcn bratří: Chyba Josef, kolovrátkář, 62r.
Rybenský Jan, kamenník, 53 roky. — U Milosrd-
ných sester: Zelený Josef, žebrák, 80 roků. Řezák
Štěpán, drátař, 45 roků Vostárek Jan, dělník, 35 roků.
— U Alžbětinek: Kodetova Anna, služka, 22 roky
— V městském chorobinci: Krilová Antonie,
býv. švadlena, 71 rok
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 27. dubna.
O 3. hod. odpol.
Madame Sans-Gene.
Veselohra o čtyřech dějstvích. Francouzsky napsal
Victorien Sardou. Přeložil Bedřich Frída.
Režisér Jakub Seifert.
Vlasáková
Anna
Marie
Josef
Rybenský
Jan
Štěpán
Vostárek
Král
Victorien Sardou
Frída
Seifert
Praha
národní divadlo
U Mila
U Milosrd
Zelená Josef
U Alžbětinka
Kodetův Anno
Krilová Antonia
SanGenus
10
article
Ve středu 27. dubna.
Ve středu 27. dubna.
168. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
11
article
OLI M.
Výpravná baletní pantomima o čtyřech dějstvícha
devíti obrazech. Napsal Ladislav Novák, hudbou
provází Jindřich z Kaanů. Část choreografická od
Achilla Viscusiho.
Režisér Achille Viscusi. Dirigent Moric Anger.
Po druhém a třetím obraze přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Oli
Novák
Jindřich
Kaan
Achilles Viscusi
Achilles
Anger
12
title
Ve ětvrtek 28. dubna.
13
article
169. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
14
title
Johanna Radimská.
Radimská
15
article
Lidové divadlu „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlu „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Zač. o 3/48. hod.
První vzájemně se podpor. spolek »Letná« Praha—VII.
pořádá ve prospěch svých účelů
Po páté: Mravenci.
Historická veselohra se zpěvy o 3 dějstvích a 7 od-
děleních. Hudba od V. Hřímalého. Režisér B. Lach-
man. Dirigent E. Starý
V Hřímalý
Lach
E Stará
Praha
Letná
lidový divadlo
16
article
Ve středu 27. dubna.
17
article
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky I
Komtessa kuchařkou.
Vaudeville o 3 odděl. Napsali Josef Markus a Ber-
nard Buchbinder. Přel. V. Táborský. Hudbu složil
J. Reiman. Režisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
Josef Markus
Buchbinder
V Táborský
J Reiman
Kubík
Urbánek
Praha
Smíchov
národní divadlo
Palacký most
18
article
Aréna na Smíchově
Ve středu 27. dubna.
Aréna na Smíchově
Ve středu 27. dubna.
9306
Smíchov
19
article
Pištěkovo lidové divadlo vhráech
Pištěkovo lidové divadlo vhráech
na Kral
Pištěkův lidový divadlo
20
title
Začátek o 7. hod
21
article
Ve středu 27. dubna.
22
article
Lidové představení za poloviční ceny.
Kněžna Pepička.
9293
Obraz ze života pražského se zpěvy o 5 jednáních.
Slova i hudbu napsal O. Faster
Zejtra ve prospěch pana Hugona Novotného.
Faster
Hugon Novotný
23
title
Po prvé: Studenti a Grisettky.
24
article
Vyčerpal jeden po druhém skorem všechny již pro-
středky, jež mohly ještě prospětil
Má přivolati na poradu ještě některého zvláště vy-
nikajícího soudruha?
Ano, snad, aby si nic nevytýkali přátelé jehoi
vlastní jeho svědomí.
V pravdě ale od rady soudruhovy nečekal nic více
již, nežli od sebe sama.
Potom jal se klásti sám sobě otázky.
Zkoumal svědomí své po stránce odborné.
Zkusil opravdu již všechno?
Neopomenul té neb oné methody?
Nikoli
Svědomí jeho, svědomí lékařovo odpovídalo mu
zcela určitě:
»Vykonal jsi povinnost svou, celou povinnost svou
Věda jest bez všeliké již moci, smrt jest bez milo-
srdenství !«
Učinil posuněk živý, v němž zračil se i jeho hněv
i jeho zoufalství.
Pravil si:
»Jak malomocni jsme! Jak slabí vůči Pánu našich
osudů! Nejlehčí na poprv choroba, nejmenší hnutí usmr-
cuje nás, a my nemůžeme nic, naprosto nic, bychom za-
chránili bytosti drahé, jež milujeme a jež bychomsi
přáli viděti šťastnými.«
Duch jeho pokoušel se vzpříčiti poznání tomu.
Pán osudův! pravda, tvrdil, že nevěří v něj, on,
jenž hlásal rád doktriny materialistické, a ejhle, vůči
malomoci své vlastní, vyzval jej bezděčně, dovolával se
jeho pomoci.
25
article
Doktor Maintrel usednuv u lože Laury de Rive-
rolles, opřel loket o odpočívátko křesla a čelo do dlaní
skloniv, přemítal.
Od pěti dnů dívka žila, aniž nabyla jasného vědomí.
Po otřesu, kterýž byl ji zlomil a kterým skácela se
bez ducha na koberec, upadla ve stav, vůči němuž vše-
chny pokusy léčebné setkávaly se se zmarem.
Nejprve následovala mdloba dlouhá, potom bylo lze
konstatovati opět silnější tep, ale při rychlém oddychování
prsou dostavila se zároveň horečka, za níž teplota těla
nebohé dostoupila výše tak krajní, až se Maintrel toho
hrozil.
Žily na spáncích napjaly se jak struny a Laura,
oči majíc široce otevřeny, ale s pohledem utkvělým a bez
výrazu, pronášela chvíli co chvili, ač zuby její byly se-
vřeny, táhlé stony
Konečně prostředky, jimiž Maintrel hleděl vyvolati
reakci, zvláště led, kladený na hlavu, zastavily stoupání
horečky, jež, jak se obával Maintrel, nebyla by již mohla
zůstati bez účinků zkázonosných na mozkové ústrojí.
Maintrel
Rive
Laura
26
article
Zaprodáni nepřítel.