1
masthead
Ročník XXXXVI.
3
masthead
VPraze, v pondětí 23. listopadu 190e.
7
article
Na ranní a odpol. liat
předrláci zer
v Praze v seastntstraí
za něeic t. . . . . . 2
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí deniškon K 5o k
a ml
avt lta . 7 K to
I vel flšalkách
sa něe . . . . . . 2 K S0
Pešton:
sarojí zšsilken
sa zršsie p . . . .
Etrtta K e
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národnich Listů“,
Vládní hlazo pracovním programu říšské rady.
Z Vídně, 23 listopadu O příštím pra-
eovním programu říšské rad
v krátké kampani předvánoční uveřejňuje » Sonn
u. Montagszig« tuto vládní nótu: »Napře
kude nutno vyříditi rozpočtové provi
sorium, proti čemuž nebudou činěny as
žádné vážné námitky. Zahraniční situace.
která se nepopíratelně přiostřuje, ve kleré
sice naspočivá prozatím žádné nebezpečí, klerá všal
vyžaduje bedlivé pěče, ukládá parlamentu
neodbytnou povinnost vyřiditi zákon o při-
vtělení Bosny a Hercegoviny ry
chle postupem parlamentním. T
jest prostý přikaz státní raisony, která ne s m
býti zkalena úvahami stranni-
ckými. Podiv musí způsobiti, že právě na
slovanské straně pozorovati jest hnut
oposiční, neboť jde přece o trvalý při
rostek dvou zemí s obyvatelstvem
slovanským. Vážný důvod proti takovému
odporu nedá se najiti v mezích interesů, jichž
obvod se shoduje s hranicemi řiše. Proto mo-
žno očekávati, že žádná z rozhoduj
cich stran, která jest si vědoma důležitoet
chvile, neuchýl! se od cesty, jež by
vedla do bludiště.
Praha
Vídeň
23 listopad
Bosna
Hercegovina
8
article
Tím není však pracovní program posla-
necké sněmovny ještě vyčerpán. Ze středu stran
ozývají se důtklivé hlasy, aby nebylo protaho-
váno vyřízení zákona pojišťovacího
zákona postátňovaclho, naopak, aby
dostaly se oba tyto zákony na jednací pořa
ještě před svátky vánočními. Aby se to umož-
nilo, přetřásá se v parlamentních kruzích olázka,
zdali by se nedoporučovalo za příčinou urychle-
ného řízení předkládati obě předlohy b e
prvniho čtení přímo výborům
kleré by neprodleně zahájily rokování věcné
O tom bude rozhodnuto stranami samými. Na
všechen způsob nalézati se budou při sestou
pení říšské rady vůči státním a lidovým ne
zbytnostem prvního rádu. «
Siluace na Balkáně není prý hroziva.
Z Vidně, 23. listopadu. Včerejší společn
ministerské konference nezůčastnil se ani mi
nistr vojenství Schönaich, ani spo
lečný ministr financí Burian, kter
jest zároveň správcem Bosny a Horcegoviny
Stalu se tak úmyslně, aby se dalo na jevo
že konference nezabývá se opatře
ními vojenskými, také však z toho dů
vodu, aby se ukázalo, že situace na Bal
káně není hrozivou. Rozhodnuti, že mi
nistři Schönaich a Burlan do konference ne
půjdou, stala se teprve v poslední chvíl
před zahájením konference samé.
Očekávaný schodek v rakouských financích.
Z Vídně, 23. listopadu. „Montagsrevue
oznamuje: Stav státních [inancí v roee
1908 jest mnohem nepříznivější, než by
v roce 1907 a nepřijdedi neočekávaný nějaký
příliv, skončí letošní rok deficit em
Srbsko-rakouská obohodní smlouva v parla-
mentě.
Burian
Schönaich
Balkán
Bosna
Bala
Vídeň
Srbsko
necký sněmovna
Horcegovina Stal
9
article
Z Vídně, 23. listopadu. Némecko- nacionáln
korospoadence oznamovala v sobotu, že vláda
vezme zpět z parlamentu zákon o smlouvě ra
kousko-srbské. Nezaznamenali jsme zprávu tu
poněvadž podle našich informací postrádá ve
škerě podstaty. Důkazem toho jest výslovn-
usnesení včerejší společné ministerské rady, n
základě kterého obě vlády žádati budo
od obou parlamentů, by obchodn
smlouvu rakousko-srbskou, ktorá jes
skupštinou schválena, přijaly. Oběma parlamen
tům zůstaveno bude ve věci té rozhodnutí. Ne
stane-li se ve smyslu přisvědčivém, stanou s
opatření zatímní.
Srbská delegace z Paříže.
V—a. Ze Zemuna, 23. listopadu. (Zvl. tei
„Nár. L.“) Z Paříže se navrátivší profesorská
delegace přibyla s dojmem nevalně přiznivým
ačkoli zvěstuje, že byla všude co nejpřátelštěj
uvílána. K tomuto uvítání přispěl prý zvláště
pan Delonele, mistopředseda sněmovní k-
mise pro zahraniční záležitosti, jenž byl za
onoho času jakožto srbský dobrovolník ve válce
s Tureckem u Pirotu poraněn. Jaures řek
prý deputaci, že Srbsko pozbylo ve Francii bý
valých sympatií následkem zavraždění králo
Alexandra a královhy Dragy. Z delegátů tvrd-
jenom staroradikál Nučič, že je Francie od
hodlána Srbsko v jeho sporu s Rakouskem po
porovat.
Delonele
Jaures
Alexandr
Drag
Vídeň
Paříž
Zemuna
Turecko
Pirot
Srbsko
Francie
Rakousko
V — a
10
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Minislerská konference.
Z Vídně, 22. listopadu. (K. k.) Za před
sednictví ministra zahr, záležitosti, svob. pána
Aehrenthala konala se dnes kon
ference, jíž se zúčastnili ministerský pře
seda svob. pán Bienerth, ministerský pře
seda dr. Wekerle, uherský ministr orby. dr
Daranyi, správce ministerstva financí svob
pán Jorkaseh-Koch, správce ministerstv
obehodu dr. Mataja, správce ministerstva
orby Pop, dále uherští státní tajemnici dr
Popovics, Szterenyi a Ottlik, odb.
přednosta dr. ryt. Roessler a dvor. rada
Seidler. Ministr zahr. záležitostí vyložil nej-
prve obchodně politický pomě
mocnářství k Srbsku, Rumunsku,
Bulharsku a Černé Hoře a prohlásil
že je nutno co nejdřive objasniti mnohé dosud
sporné otázky. Jednalo se pak o tom, ja ké
kroky dlužno podniknouti v nej-
bližší době, zejména o tom. že nutno před-
ložiti parlamentům obou států k ústavnímu pro-
jednání dosud prozatímně platnou obehodn
smiouvu se Srbskem a příštím rokem
pokračovati ve vyjednávání o obchodní smlouvu
s Rumunskem. Na konci třihodinně konfe-
rence rokovalo se o bojkotním hnutí
o smanské říši a byly schváleny pokyny
které dal ministr zahr. záležitostí cařihradskému
velvyslancetví.
Aehrenthal
Bienerth
doktor
Wekerle
Daranyi
Jorkaseh
Koch
Mataja
Pop
Popovics
Szterenyi
Ottlik
Roessler
Seidler
Vídeň
Srbsko
Rumunsko
Bulharsko
11
article
Rakousko a Německo o evropské konferenci.
Z Berlína, 22. listopadu. (K. k.) »Nordd
Allg. Zlg « píše ve svě týdenní hlídce navazujíe
na své poznámky o řeči státního tajem
níka Greye: »Minění anglického státníka s
shoduje úplně se stanoviskem, jež Německo o
počátku zaujímalo vůči návrhu, aby vých o dn
problémy do popředí vsto u pivš
byly předloženy k vyřízení kon-
ferenci. Ani Německo nemělo zásadních ná
mitek proti svolání takové konference předpoklá-
dajíc, že příslošným jednáním budou dány zá
ruky, jež by vylučovaly, aby konference vedla
k přiostření místo k vyrovnání protiv.« Vídeň
ský »Fremdenblati« potvrzuje opětné ve svých
námi sdělených vývodech o téže otázce, že iv
tomto bodě se názory Rakousko-Uherska a Ně-
mecka úplně shodují.
Rakousko
Německo
Berlín
Vídeň
RakouskoUhersko
Nordd Allgie
12
article
Rakouský sjezd poštovních zřízenců.
Z Vídně, 22. listopadu. (K. k.) Za čelné
účasti zasedal zde dnes říšský sjezd ra
kouských poštovních zřízeneů
Porady, jichž v zastoupení poštovního a telegr-
ředitelství zúčastnil se vicepresident dvor. rada
Havrda, zabývaly se zavedením personálníeh
komisí, jež vláda již několikráte ohlásila, jakož
i centrálního výboru a měly za účel odstraniti
národnostní překážky, jež drívější ministr ob
chodu dr. Fiedler označil jako příčinu průtah
této akce. Bylo schváleno několik re s -
lucl tlumočicích shodu v národnostních otáz-
kách při sestavení a řizení personálních komisí.
Komise s ústředním výborem budou
se dohodovati německy, stejněje
němčina dohodovací řečí pr
ústřední výbor. Všeobecně žádá se z
přimé volební právo. V Čechách buďtež
komise složeny rovnoprávně z obou ná-
rodností. Český delegát, expedient Fi š e
z Prahy, vystovil se proti tomu, aby
resoluci byla němčina stanoven
výhradně jako jednací řeč cen-
trálního výboru. — Po přečtení čelných
projsvů souhlasu, i z nových zemi tíše, byly
resoluce jednomyslně schváleny az na Fisera
který se zdržel hlasování.
Havrda
doktor
Fiedler
Vídeň
Čechy
Praha
13
article
Volba do istrijského sněmu
Z Terslu, 22. listopadu. (K. k.) O vče
rejší užší volbě do istrijského z em-
ského sněmu ve volebním okresu Mudža
Isola (měslská kurie) obdržel z 353 plalných
hlasů učitel Franušek Zorzenon (soc. dem
182 hlasy, farář Mujesan (křesť. soc.) obdrže
171 hlasů. Zvolen byl tudiž Zorzenon.
Švédský král v Paříži.
Z Paříže, 22. listopadu. (K. k.) Švéds ký
král s královnou příjeli sem odpoledne
a byli na nádraží uvitáni presidentem Fallie-
resem, jeho choti a zástupci úřadů. Cestou
do ministerstva zahran. záležitustí byli královšt
hosté hlučně pozdravování obecenstvem.
Mezinárodní sjezd těloovičných spolků v Paříži.
z Paříže, 22. listopadu. (K. k.) Na počes
účastníků mezinárodního sjezdu tělo
cvičných spolků konal se dnes banket
jemuž v zasloupení ministra vojenství Piequarta
předsedal generál Sarrail. — Dr. Sche
ner z Prahy byl vyznamenán rytlr
ským křižem čestné leg ie.
Z Paříže, 22. listopadu. (K. k) Presiden
Falilěres přijal včera depulace evropských tělo
evičných spolků, které účastní se nyní v Pařiž
mezinárodního sjezdu, mezi nimi též zástupe
z Rakouska.
Mudža
Franušek Zorzenon
Mujesan
Zorzenon
Švéds
ký
Piequart
Sarrail
doktor
Sch
Presiden Falilěres
Zvolen
Paříž
Praha
Rakousko
14
article
Hlas o poměru Německa ke Francii.
Z Paříže, 22 listopadu. (K. k.) »Journale
uveřejňuje v berlínské zprávě rozmluvu s čel
ným politikem, který prý dopo
drobna zná názory Bülowovy. Mez
jiným prohlásil tento polilik: Myslíme, ž e je
vnitřní krise rozřešena, neboť jde
zvláště o to, aby císař dal určitý slib. Ač měo
cisař právo si stěžovati, první nabídl pravici.
Řekl: »Byl jsem v neprávu« a celý svět roz-
uměl významu tohoto projevu. Není to nejlepši
zárukou? Jeho vlastenectví zvítězilo nad oprávně-
nou hidosti. — Zminěný politik mluví dále
o slycích německo francouzských. Francouzsk
tisk vytýká Německu neustálou svárlivosl
»U náe,« praví důvěrník »Journalu«, »vytýká
se nám, že jsme přílis povolnými. Stěžujete
do tíšského kaneléře, že vám Francouzům ne-
přeje. Proč by tak ale činil? Nadarmo byste
hledali pro to důvodu. Zbožňuje vaše písem-
nietví, miluje vaší kulturu a obdivuje vaše při-
rozené nadání, ale nebojí se vás. Proč mělo by
dojiti ke sporu, k válce? A císař? Vime, žeje
jeho nejvroucnějším přáním, aby sbliži
oba národy. Řskl to Waldeck- Rousseauovi
kníželi monackému a stu jiných. O událost
v Casablance psal francouzský tisk nesprávn
i nepříznivě. Německo nikdy nežádalo na Franci
omluv a vzájemné politování není pro nikoho
ponižujleím
Ostatně jsme projevili smířlivost, přijavše
tak rychle a loyálně řešení, které jste uznal
nejlepším. Nevidím na obzoru žád
ných mraků mezi námi; myslím na
opak, že Německo a Francie podporujíce své
spojence přece mají jen společný úkol uklid-
nování a utišování. Světu je nyní potřebí tako
vých snah.
Bülowův
Francouz
Rousseau
Německo
Francie
Paříž
22 listopad
Waldeck
Casablanca
15
article
Za Štyrského Hradce, 22. listopadu. (K
k.) Na dnešní hudební produkci n
náměstí přišel větší počet členů katoli
ckých studentských spolků »Caro-
lina« a »Traungau« v kulérech. Brzo byl
obkličeni převahou německo- na-
cionálních studentů. Jednomu z kato
lických studentů byla sražena čepice
proti čemuž se katoličtí sludenti ohradili.
Strhla se rvačka, která nesmírně
rozhořčila přečetné obecenstvo
Stráž rázně zakročila a v brzku
dav rozptýlila. 14 osob bylo zatčeno
Dvakráte byli policisté nucen
tasiti šavle, aby si proklestili cestu. Do
pravu zatčených provázel dav oblu šují
eim 1omozem. Zatčení byli ihned odsouzen
k peněžním pokutám,
Volební demonstrace Řeků v Gařihradě.
Z Cařihradu, 21. listopadu. (K. k) Řečt
demonstranti stihli před Portu
když se právě konala ministerská
rada. Ministru orby Maurocordatovi, kterýje
rodem Řek, bylo uloženo, aby demonstranty
uklidnil. Velký vezír přijal deputaci manifestantů
a prohlásil, že se mohou obrátiti na par-
lament, neuznávajíli správnos
voleb v Peře; do té doby mohou prý kon-
trolovati volební skrutinium svými důvěrníky
Demonstrujíeí dav začal povyko-
vati a kdosi rozbil okno povozu
v němž jel ministr Maurocordat
do Pery, aby z rozkazu ministerské rady do-
eilil vyrovnání. Řecký biskup, jedo ue
v témž povoze, byl ztýrán. Na konec
rozehnalo vojsko demonstranty
Také ministr vnitra odjel do Pery, aby vy
jednával s volebním komisařem
Demonstranti se zalím vrátili do Pery a k ve
čeru se rozešli. Jinak nebyl klid porušen. Uli
cemi procházejí hlídky.
Řek
Port
Maurocordat
Ut ce
Štyrský Hradec
Cařihrad
spolek » Caralino
Traungau
16
article
Řecký král v Italii.
Z Říma, 22. listopadu. (K. k.) Řeck
král Jiři odjel dopoledne do Nespole. Na
nádraží dostavili se mezi jinými na rozloučenou
ministr Titoni a anglický velvyslanec s chot
Řecké dementi.
Z Athén, 22 listopadu. (K. k.) (A
d'Alhenes.) Naprosto nesprávnou je zpráva jed
noho pařížského listu, že král Jiří z
svého pobytu v Římě žádal za po
poru Ilalie ko zrušení článku berlínsko
smloury, který Rakgusko-Uhersku dává práv
v černohorských vodách vykonávati námorn
policejní dozor. Král Jiří se za svých konfe-
renci v Řimě nezabýval otázkami, které se Řecka
naprosto netýkají
Z ruské říšské dumy.
Z Berlína, 22. listopadu. (K. k.) »Wolffov
kancelář« sdéluje z Petrohradu: Finančn
komise řlšské dumy navrhla zrušení s vo-
bodného obchodu v asijských prí
stavech, jakožto nezbytné ochranné opatřen
proti činské konkurenci a činskému
přistěhovalectví ve východoasijských državáci
Nespole
Titoni
Jiří
Řím
Atény
22 listopad
Uhersko
Řecko
Berlín
Petrohrad
d ' Stones
18
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Hrozicí srbsko-rakouský konflikt
Sp. Z Bělehradu, 22. listopadu. (Zvl. telgr
»Nár. L.«) Z poloúřadního pramene se sděluje
Ježto Rakousko-Uhorsko neposlechlo
rady velmoci, nýbrž co den shroma
žďuje nové vojsko u srbské hra
nice a nyní ještě začalo stavěti v-
jenské telegrafy a telefonová ve-
dení podél celé hranice Srbska, musil
srbská vláda proti tomu energieky protestovat
u velmocí a žádati, aby rakouskoluher
ské vojsko odstonpilo od srbské hra
nice. Nevyhovi-li se tomuto požadavku Srbska,
vláda nebude zodpovědna za události, jež
z toho mohou vzejiti.
Z Bělehradu, 23. listophdu. Srbska
vláda odevzdala zdejším vyslan-
cům protest, ve kterém se upozorňují vel-
moci, že Rakousko na srbskýeh hr
nicích soustreďuje vojsko. Srbska
vláda prohlašuje, že velmoci žádaly od Srbska
aby odvolalo svoje vojsko od hranic rakou
ských, Rakousko však že trvale k
hranicím srbským posílá nové voj
sko. Srbsko musí odmitnouti všelikou zodpo
vědnost, kdyby došlo ke konfliktu.
Bosonské protesly.
Sp. Z Bělehradu, 22. listopadu. (Zvl. telgr
»Nár. L.«) Zprávy z Bosny zvěstují, že bylo
dosud zasláno do Vídně přes 50 telegrafických
prolestů proti holdovacím deputacím, kterez
prý nejsou oprávněny mluvit
jménem národů, nýbrž jenom jm-
nem úřadů a katolického duchovenstva
v Bosně.
Rusko a rakouská odpověd
Sp. Z Bělahradu, 22. listopadu. (Zvl. telgr
»Nár. L.«) Dle zpráv z Petrohradu přijali tam
lhostejně odpověď z Vidně na ruskou
notu, ve kteréžto odpovědi se prohlašuje,že
Rakousko-Uhersko nepůjde na konferenci vel-
mocí, kdyby se v ní jednati mělo o annex
Bosny. — Nika Pašič zůstane ježtě
v Petrohradě.
Cernohorský časopis nesmí do Bosny.
Ze Sarajeva, 21. listopadu. (K. k.) Zemská
vláda odňala černohorskému listu »Cetyňsk
Věstnik« poštovní dopravu do Bosny a Her
cegoviny.
Nik Pašič
Balkán
Bělehrad
Rakousko
Srbsko
Bosna
Vídeň
Boseň
Rusko
Petrohrad
Uhersko
Sarajevo
Cetyňsk Věstnik
Hrozice srbský
19
article
Buršácký buml s překážkami.
Buršácký buml s překážkami.
Před zraky četných tisíců lidí rozvinul
se včera dopoledne na Příkopě čepičková pro-
menáda a při ní znamenitý obraz dvojího způ
sobu vykonávání úřadní moci. To už dovršuje
meze neslýchaností a pravděnepodobností, co s
v Praze může provozovati pod firmou domněl
ochrany práva! Kdo Čech, ten je sbit nebo
zatčen, ale buršákovi nejdůkladnější bezpečnostní
opatření musí býti zjednáno! Jest až přília
okaté a zřejmé, že bezpečnostní orgánové maj
nějaké tajné přikazy: Němce chránit a Čechu
buď rýpat nebo sebrat. Včera se odehrály ne-
slýchané episody na Přikopě. Řada poslaneů
byla jich svédky a zajisté oni podají o nich
náležité informace na příslušných místech!
Přípravy k nedělnímu bumlu.
Před vánočními svátky, kdy ruch obchodní
bývá jindy nejčilejší v závodech na Příkopě.
letos nevýslovně jest ochromen. Jděte kterou-
koli hodinu po této tepně obchodního ruchu
pražského, nahlédněle do obchodních závodů
uzřite, že se v nich hemží nikoli zákazníci,
nýbrž obchodní personál. Žalostné tyto zjevy
pořádání bumlů mělo v zápětí a tyto poměry se
za daných okolností do Vánoc sotva změní
Buršáci konají své provokativní promenády na
Přikopě každého dopoledne a na neděli chystají
vždy buml parádní, t. j. s asistencí ozbrojené
moci a německých poslanců. Toť se rozumi, že
před každou nedělí na tři dny je všechen apa
rát bezpečnostní vzhůru. Na policejním ředi-
telství mají teď nový deparlement; čelnický
A to jsou po tři dny a skoro i v noci stál
porady a úvahy o tom, jak to zařídit, aby bun-
šáci mohli bumlovati.
Čo
Němec
Čech
Praha
20
article
To je všechno jen plané povídání o tom
že slavné úřady v ulici Karoliny Světlé a na
Malé straně jsou proti pořádání bumlů a že
vlastně mají z Vídně rozkazy. To je povídán
jen na uchlácholení českých kruhů ! Jestli pak
ve zněmčeném území mají čeští obyvatelé o svoj
majetkovou a tělesnou bezpečnost tak postaráno
jako Němci v Praze? Na Příkop bylo včera
vysláno 264 četníků, 320 policistů pěších a 3
jizdních! Takové připravy byly na válečných
poradách v poli cejním ředitelství usneseny
také provedeny
Na včerejší buml připravovaly se obě strany
a sice úplně veřejně: české obecenstvo i bur
šáci. A oba lábory dostav ly se v počtu hojném
Na scenerii Příkopu nastaly včera některé změny
Z počátko nahyl viděn policejní ředitel, kter
byl hlášen churavým, dále nebyl na Přikoe
vyslán policejní úřadník Gellner, proti jehož
tendenčnímu způsobu intervence poslanci minu-
lého týdne hlučně protestovali. Včera byli na
jeviště Přikopu posláni čeští úřadníci, z nichž
mnozí činnost Gellnerovu ještě předčili ! ——
Na Příkop došla informace, že veškerá opa-
tření řidi náměstek policejního ředitele, vládn
rada pan Zerboni a proto že postup proti českému
obecenstvu byl včera tak mimořádně řízný
přísný. Ale to byl klam. Pan vládní rada Ze
boní vydává jen zbrojní lístky a v politickýeh
a národnostních záležitostech nepracuje. Co s
na Příkopě délo, bylo z nařízení policejního ř-
ditele, který úporné chorobě na chvili přece
unikl, na Příkop příjel, když dostal poplašné
telefonické zvěsti, díval se, nařizoval a zas
ihned odjel, zajisté proto, aby nemusíl rozmlou
vati s českými poslanci, s nimiž minulé nedělo
měl tak pohnuté rozhovory!
Němec
Příkop
Gellner
Gellnerův
Zerboni
ulice Karolina Světlá
Vídeň
Praha
nařízený policejní ř
21
article
Buml započal
Buml
22
article
tentokráte výminečně již o k11. hod. dopolední
tedy o celé půl hodiny dřive než jindy. Z ně
meckého kásina vyhrnula se řada buršáků v mo
drých čapkách, za nimi řada v čapkách tmavých
a už to šlo do nekonečna. Procházeli se o
hotelu »u modré hvězdy« k Panské ulici. Bez
pečnostní opatrení byla vykonána opět velmi dů
kladně.
Na chodníku novoměstském byl učiněn
špalir po celé dělce Přikopu a síce tak, že stál
vedle četníka policista, tedy špalir smíšený. Po-
hled na nekonečnou řadu šišáků četnických
chocholů policejních byl kromobyčejný. Chodník
staroměstský byl vrouben špalírem pouze jed
notným, t. j. policistů. Tento špalir byl sesllen
třiceti jízdními policisty. Ozbrojeně mužstv
mělo nařízení: nikoho nepouštět do jízdní dráhy
a chránit nositele barevných čapek. Ukázalo s
však, že oba rozkazy nelze najednou vyplnit.
panská ulice
23
article
Prováděním opatření »Všechno na chodníkl
dostali se bumlující buršáci do tak neočekávané
situace, že mnozi z nich ještě dnes budou vy
hledávat odpočinek, aby si pochroumané hrbety
narovnali.
V době, kdy předčasný buml započal, ne
bylo na Přikopě ještě příliš mnoho českého
obecenstva přítomno. Ale každou minutou dals
zdálo se, jakoby celé zástupy ze země vyrůstaly
Špalíry ozbrojenců, dřive čelem do jízdní dráhý
stojící, obdržely rozkaz »čelem v zad!« a t l
se zbrojnoši dívali, jak se na chodnících lidé
tisní. Promenáda buršáků trvala už půl hodiny
a když nejevili žádné známky vrátit sedo
kasina, byli k tomu vybízení velkými zástupy
českého obecenstva na protějším chodníku.
»Zpátky do kasina!« voláno na buršáky, alet
jakoby schválně prodlužovali buml. V tom už
začalo působení na plnění policejních separací.
Několik českých jinochů bylo zatčeno jen proto.
že zpívali české písně! Anebo prováděno zatý
kání na základě oznámení buršáků. Na kohokol
buršák ukázal, ten byl bez milosrdenství sebrán
Později se sice z policejního ředitelství tvrdilo
že bylo to nazvíce jen »předvedení a propu
štění«, ale předvádění v takové pohnuté době
jako byla včerejší, způsobuje nesmírné roztrpčen
a jitření ! Některé výievv bvlv netušené kriklavé
25
article
Tak šel po Přikopě učeň s košíkem na ruce.
Z jízdní dráhy musil na chodník a v tlače-
nici se dotkl buršáka, který zavolal stráž a ji
nocha dal zatknout! A bude z toho nejsplš
zločin, že se na jeho veleblahorodého zeleno-
žlutého buršáka košíkem přillačil! Anebo jiný
případ, zrovna neuvěřitelný. U skupiny novinářů
zastavil se jinoch a ze zvědavosti přihližel na
buml. Najednou přiskočil buršák, chytil jinocha
za rameno a dal ho zatknout. A ze zadu, asi
o 10 kroků, přihnali se další dva buršáci
hlásili se za svědky ! K čemu, to bylo vedlejší
policistům, kteři jinocha sebrali a na strážnici
odvedli! Buršáci měli dobře smluvené plány,
chodili si vzájemně svědčit a dali zatýkat na-
prosto nevinné lidí!
Bumlu se nedaři
Systém bezpečnostních orgánů: vše na
chodníky! přivedl buršáky do velmi mrzuté si-
tuace. Po 11. hod. dopol., kdy měl buml vlastně
už být ukončen, naplnil se novoměstský chodník
Přikopu tak přílišně, že procházka na něm byla
úplně nemožná. Jeden proud valil se k Václav-
skému, druhý k Josefskému náměstí a v této
semknuté hromadě byli bumlující buršáci. Za-
čalo volání »Na zdar!« na protějším chodniku
zahlahohla píseň »Hej Slované!« V oknech
prvého patra německého kasina shromáždíli se
němečtí poslanci a z tohoto závětří posuzovali
situaci. Méně příjemnějším bylo postavení če-
ských poslanců, kteří prodlévali v jizdní dráze
Přikopu a byli ve stálém nebezpečí zraněn
koňskými kopyty jízdních policistů
Buml
Václav
Slovan
josefský náměstí
26
article
Poslanci pp. Lisý a Buřival, dále úřadujíe
náměstek starosty měst pražských p. dr. Štych
marně a bezvýsledně žádali vůdce bezpečnost-
ních opatření, polic. radu Plocha, aby dal bur-
šákům nařízení k odtažení do kasina. Neodvážil
se k tomu a tak byla situace stále hrozivějšía
napjatější. Buršáci byli v davu jako v lisu. T
a tam byl četnicko policejní kordon protržen,
ale udatné paže ozbrojenců obecenstvo vpravily
opět na chodník. Při této manipulaci osvědčily
se bodáky na ručnicích četníků jako velice ne-
pohodlná pomůcka, neboť četníci snadno muhli
si navzájem oči vypíchati. A tak se stalo, ž
četníci musili pravici drželi ručnici a levici
udržovati obecenstvo v mezích chodníku, kdežto
policisté mohli používati vydatně obou paží. A
jak jich znamenitě používali na staroměstském
chodníku, kde bylo jen české obecenstvo, » Hej
Slované!« zpívající! Policisté přímo se šileno
zuřivostí bušili pěstmi do předních řad lidí.
kteři ubožáci ze zadu byli tlačeni, z předu tří
skáni a nikam nemohli prchnoutil
Češti poslanci na ochranu obecenstva zakro-
čili a další provádění tohoto zuřivého způsobu
mlácení do nevinných osob zamezili.
U chodniku »buršáckého«, u německého
kasina, co chvili nastalo velké rozčileni následkem
zatýkání českých lidí. Poslanec Lisý vytýkal
okresnímu inspektoru Adamičkovi, že dal za-
tknouti nevinného muže. Nastala velmi prudká
výměna názorů.
Lisá
Buřival
Štych
Slovan
Adamička
27
article
Buršáci, obklopení tak výdatným počtem
ozbrojenců státní moci, byli nesmirně troufaií
Kopali, rýpali a nadávali. Velmi činným v této
roli byl předseda buršáckého spolku » Pilsner
Landtag« Hans Fleischner z Plzně, který
svévolně vyhledával rozmíšky, až konečně by
předveden a toť se rozumi, že ihned propuštěn.
Veliké roztrpčení způsobilo jednání ztřeštěnc
který se později na zakročení poslanců legitimo-
val jako Ernat Silberstern, cestující firmy Juline
Kussi, obehod s materiálním zbožím v Praze
Ten vytýkal českým poslancům, že jsou aranžer
těchto pouličních výjevů.
Mezi německým poslancem Kiemannem
českým poslancem Buřivalem došlo k velmi
prudké rozpravě k vůli pořádání bumlů. Roz-
mluva jejich byla pojednou přerušena zoufalým
ječením »Wache!«. Nedaleko palács Živnosten-
ské banky byli v zástupu buršáci semknuti t
důkladně, že na tento buml nezapomenou. Když
konečné byli z klubka vyproštění, měli mnont
oči z důlků vypoulené, jiní byli v obličeji
zmodralí, šaly měli roztrhané, některým čapky
scházely. Natízení »všecko na chodník !« způ-
sobilo takovou tlačenici, že bumlující buršáci
odtáhli s důkladnými vzpomínkami. Ale tím
buml ještě nebyl ukončen. Před kasinem shlukli
se buršáci a nechtěli do vnitř. Situace byl
velmi kritickou. S protějšího chodníku rozléhal
se zpěv národních plsní a volání hanby buršá-
kům. Kordon policistů o další zálohy a jizdu
byl sesílen, aby se zabránilo provalení zástupů
ke kasinu. Kdyby to se bylo stalo, byla by s
u kasina rozvinula strašná řež.
Na telefonické zprávy o mimořádně vážné
situaci u kasina přijel tamtéž policejní ředitel
dvorní rada Křikava, ale netrvalo dlouho
zase se vzdálil.
Fleischner
Julin Kuss
Buřival
Plzeň
Praha
Manche
rada Křikava
Pilsner Landtag
28
article
Už bylo půl dvanácté a buršáci stále ještě
nezmizeli v kasině, ač bumlovati počali o celé
půl hodiny dříve! Rozčilovali a provokovali
toužili po nějaké důkladné srážce. Až teprve
tehdy, když dalších několik tuctů buršáků bylo
děsné tlačenici pomačkáno, že jim oe
z důlků vylézaly, zatlačeni byli do vrat kasina.
Hrození pěstmi z protějšího chodníku je tam
doprovázelo.
V policejní exposituře v obecním paláci na
Příkopě bylo mezitím velice živo. Panoval tam
nával předvedených svědků. Mezi předvedenými
byl také redaktor »Bohemie« Weinert, který prý
se hanlivě o českém obecenstvu vyslovil. P
vysvětlení případu byl redaktor propuštěn. Dále
byl pro nadávky Čechům předveden JUC. Ji-
dřich Freund.
V děsné tlačenici na chodníku starší dáma
omdlela. Jen s velkým namaháním byla vy-
proštěna a do lékárny odnesena, kde se
dostalo lékařské pomoci.
Weinert
Čecho
Freund
Bohemia