Dne 2. března 1900.

KATOLICKÉ LISTY,

Číslo 59. Strana 5.

Na to pan předseda rozebíral dané otázky právnicky i vědecky a upozornil porotu, jak jich má použití. Rozbor otázek vykonal p. ředseda po c lé radě těchže. Žádal porotce, aby zkoumali věci dle původu, svědomí a přesvědčení a danou odpovédí žádá za právoa spravedlnost. V 11 hodin dopol. odešli porotci k poradě. Soudní síň byla obecenstvem přeplněna. Po dlouho trvající poradě sdělil vrchní porotce pan F. Choděra jak následuje: Slavný soudní a porotní dvore! Páni porotci po svém vědomí a svědomí odpověděli na dané jim otázky takto: Na I. hlavní otázku: Jest obžalovaný Václav Ne- beský vinen, že dav si prostřednictvím Winklera neprá- vem v r. 1893 odepsati ze svého dluhu u záložny částku 1042 zl. 20 kr., užil lstivě omylu a nevělomosti ostatních členů řiditelstva hospodářské záložny na Mělníku, jakož i všech těch, kdož na řádném vedení záložny zájmu měli. čímž hospodářká záložna na Mělníku škodu na své majet- nosti 600 korun převyšující utrpěti měla 7 hlasy ano. 5 hlasy ne.

Ma II. hlavní otázku: Jest Václav Nebeský vinen, že dal si prostřednictvím Winklera neprávem v r. 1894 vyplatiti za živení a opatrování koní obnos 467 zl. 50 kr. 3 hlasy ano, 9 hlasy ne. Na III. hlavní otázku: Jest Václav Nebeský vinen, že dal si prostřednictvím Winklera neprávem v r. 1894 vyplatiti za různé cesty obnos 813 zl. 10 hlasy ne, dvěma hlasy ano Na IV. hlavní otázku Jest Karel Nebeský vinen. že společně s Winklerem část výtěžku za usedlost č. 25 ve Vtelně v r 1887 rozprodanou v sumě nejméně 1580 zl., který pro hospodářskou záložnu ua Mělníce jim svěřen byl, si ponechal a sobě přivlastnil, 10 hlasy ano, dvéma hlasy ne. Na V hlavní otázku: Jest obžalovaný Karel Ne- beský vinen, že jako zmocněnec hospodářské záložny v Mělníce rozprodávaje v roce 1887 usedlost číslo 25 ve Vtelně, některé pozemky sám pro sebe pod cenou koupil. čímž hospodářská záložna škodu na své majetnosti sumu 600 koru převyšující utrpěti měla? 11 hlasy ano, jeden hlas ne. Na VI. hlavní otázku: Jest obžalovaný Karel Ne beský vinen, že v roce 1889 jako ustanovený sekvestr usedlosti Řehákových ve Vtelně dal si poukázat odměnu 250 zl. za práce, které nevykonal, čímž Hospodářská zá- ložna neb Josef a Anna Řehákovi škodu 50 korun převy- šující utrpěti měli? 4 hl. ano, 8 hl. ne.

Na VII. hlavní otázku: Jest obžalovaný Josef Ha- nek vinen, že společně s Františkem Winklerem čast vý- téžku za usedlost manželů Vonostranských v Ledcích v roce 1887 a následujícího strženého, který jim pro tyto manžele svěřen byl, v sumě t00 korun převyšující si po- nechal a sobě přivlastnil? — III. Eventuelní otázka pro případ, že páni porotcové odpoví k VII. hlavní otázce záporně: Jest obžalovaný Josef Hanek vinen, že roku 1891 z výtěžku věc zpronevěřile odcizenou která činí přes 100 korun, na sebe převedl? 3 hl. ano, 9 hl. ne. Na VIII. hlavní Vtázku: Jest obžalovaný Jose Hanek vinen, že při rozprodeji usedlosti manželů Vono- stranských č. 8 v Ledcích v roce 1887 přijal s Winkle- rem od kupců na zaplacení kupních cen pro Hospodař- skou záložnu mělnickou knížky vkladní občanské záložny ve Mšeně v plné sumě vkladů, ač knížky ty, jak jim po- vědomo bylo, ceny takové neměly, čímž Hospodářská zá- ložna na Mělníku utrpěti měla škodu na své majetnosti 600 K převyšujtcí? 5 hl. ano, 7 hl. ne.

Na IX. hlavní otázku: Jest obžalovaný osef Ha- nek vinen, že co zástupce záložny při exekuční dražbě kupních a dražebních práv k pozemkům č kat, 171 1. 171-2 a 172 v Chorušicích dne 10. srpna 1889 odbývané vydražil práva ta pod skutečnou cenou pro sebe, čimž Hospodářská záložna na Mělnku utrpěti měla škodu na své majetnosti 50 korun převyšující? 3 hlasy ano, 9 hlasy ne. Na X. hlavní otázku: Jest obžalovaný Josef Ha- nek vinen, že v exekuční zaležitosti Ho spodářské záložny na Mělníku proti manželům Josefu a Alžbětě Vonostran- ským pro pohledávku 630 zl. jako soudem ustanovený se- kvestor exekuční usedlosti manželů těch v Ledcích r. 1882 ve Vtelně výtěžek sekvestra ní v sumě 57 zl. 38 kr, tedy věc, která z přičiny zvláštního příkazu vrchnosten- ského jemu svěřena byla, a který činí přes 200 korun, si ponechal a sobě přivlastnil? 2 hl. ano, 2 hl ne. Na XI. hlavní otázku: Jest obžalovaný Josef Ma- šek vinen, že dal si roku 1887 ve srozumění s Winkle rem vyplatiti tímto na vkladní knížku občanské záložny ve Mšeně obnos větší, než knížka jak povědomo mu bylo, ceny měla, čímž Hospodářská záložna v Mělniku utrpěti měla škodu na své majetnosti a sice v sumě 50 k převyšující? 12 hlasy ne.

Na XII. blavní otázku: Jest obžalovaný Josef Ha- nek vinen, že zlý skutek Josefa Maška v XI. hlavní otázce uvedený poradou nastrojil a ku vykonání jeho po- máhal? 12 hlasy ne. Na XIII. hlavní otázku: Jest obžalovaný Josef Ha nek v nen, že se r. 1898 ucházel u Josefa Vonostránského o křivé svědectví? 7 hlasy ano, 5 hlasy ne. Na XIV. hlavní otázku: Jest obžalovaný Václav Hanek vinen, že se roku 1898 ucházel u Josefa Vono- stranského o křivé svědectví v trestní věci proti Josefu Ha- nekovi? 12 hlasy ne. Na XV. hlavní otázku: Jest obžalovaný Václav Ne- beský vinen, že společně s jinými r. 1896 prostřednictvím Winklera na sebe převedl z majetku záložny větší počet akcii Živnostenské banky za cenu menší skutečné ceny, čímž Hospodářská záložna na Mělníku utrpěti měla na své majet- nosti škodu i 600 korun převyšující? 7 hlasy ano, 5 hlasy ne. Na XVI. hlavní otázku: Jest obžalovaný Karel Ne- beský vinen týmž činem? 7 hlasy ano, 5 hlasy ne.

Týká se XVII. hlavní otázka Josefa Haneka v téže příčině? 7 hlasy ano, 5 hlasy ne. Na XVIII. hlavní otázku: Jest obžalovaný František Košťák vinen, že v r. 1894 Václavem Fraňkem v Jele- nicích pro Hospodářskou záložnu na Mělníce za ovoce jemu odevzdaný obnos 60 zl., tedy věc svěřenou, která činí více 160 korun, si ponecha!? 10 hlasy ne, 2 hlasy ano. Na XIX. hlavní otá ku: Jest obžalovaný František Košťák vinen, že od r. 1889 počínaje, vypůjčoval sobě prostřednictvím Winklera z Hospodářské záložny značné sumy peněz, věda, že je platiti nemůže a nebude, čímž Hos- podářská záložna na Mělníku utrpěti měla na své majetnosti škodu 600 korun převyšující ? 10 hlasy ano, 2 hlasy ne. Na XX. hlavní otázku: Jest obžalovaný Václav Ne- beský vinen, že sprostředkoval r. 1890 s jiným pachatelem prodej nemovitostí v Oujezdci, Hospodářské záložně na Měl- níků, patřivších manželům Kostkovým pod cenou skutečnou, čímž záložna na Mělníku utrpěti měla na své majetnosti škodu 600 korun převyšující? 2 hlasy ano, 10 hlasy ne. Na XXI. hlavní otázku: Jest obviněný František Košťák vinen týmž činem? odpověděla porota 9 hlasy ano, 3 ne. Na XXII. hlavní otázku: Jest obžalovaný Antonín Kostka vinen, že koupiv roku 1889 nemovitostí v Ou- jezdci, Hospodářské záložně na Mělníku patřivší, vědomě pod skutečnou cenou, k vykonání zlého skutku Václava Ne- beského a Františka Košťáka v otázkách hlavních XX. a XXI. uvedeného pomáhal a k bezpečnému jeho vykonání přispěl? 12 hlasy ne. Na XXIII. hlavní otázku: Jest obžalovaný František Košťák vinen, že v roce 1891 sprostředkoval prodej po- zemků v Čečelicích Hospodářské záložně patřivších F. Pokor- nému pod skutečnou cenou, čímž Hospodářská záložna na Mělníku na své majetnosti škodu utrpěti měla, a sice v sumě 50 korun převyšující? 9 hlasy ano, 3 hlasy ne.

Po prohlášení tohoto rozsudku nastalo nápadné ticho v sále: Hned na to podával pan veř. žalobce své návrhy. Soukromý zástupce poškozených navrhl náhradu u K. Nebe- ského na 28 4 zl, u J. Haneka na 3000 zl. a u Frant. Ko- šťáka na 218) zl. Obhájcové odsouzených žádali za všechny polehčující okolnosti. Soudní tribunál vynesl za půl hodiny tento rozsudek: 1. obžalovaní pp. Václav Nebeský, Josef Mašek, Václav Hanek a Antonín Kostka byli ve všech směrech propuštěni z obžaloby, kdežto 2. obžalovaní ostatní bylí uznáni vinnými ve směru výroku porotního a odsouzeni a) pan Karel Nebeský pro zločin účastenství na zpronevěře (SS 181. a 183. trest. zák.) a pro zločin pod- vodu (§§ 197., 200. a 2 3. trest. zak.) do těžkého žaláře na dva roky, zostřeného posty; b) pan Josef Hanek pro zločin podvodu §§ 197.a 200. trest. zákona) do prostého žaláře na tři měsíce bez postů; c) pan Frant. Košták pro zločin podvodu (§§ 197., 200. a 2 3. trest, zsk.) do těžkého žalaře na dva roky zostřeného posty. 3. Všichni tři odsouzení jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou nahrad ti konkursní podstatě záložny měl- nické obnos 902 kor., kdežto s ostatními nároky správa byla odkázána na pořad práva soukromého.

Válka v jižní Africe. Co platno, že generál Cronje dobyl si herois- mem svým a heroismem své armády úcty všeho světa, ba i úcty svého nepřítele? Čo platno, že po dvanácte dní bránil se udatně s hrstkou svých lidí proti osmeronásobné přesile? V Anglicku ne- znají ani velikomyslnosti, ani mírumilovnosti. Oni chtějí, jak praví níže položený telegram, boerské republiky si úplně podmaniti a jejich obyvatelstvo po případě třebas i vyhubit. Od časů Brennových nezavzněla snad slova »Běda přemoženým!« tak tvrdě, jako dnes ozývají se na březích Temžských. Nešťastný omyl, na jehož základě bez boje propuštěn byl generál French do Kimberleye, jenž měl za následek kapitulaci generála Cronjea, objevuje se v těžkých, snad osudných pro Boery následcích již dnes. Za první následek Cronjeovy kapitulace po- važován byl pád Ladysmithu a dnes jest Ladysmith již osvobozen. Hned když vojsko maršála Robertsa vybavilo Kimberley, byli Boerové, bránící mu v tom na řece Tugele, nuceni, ucouvnouti na levý břeh této řeky. Angličanům podařilo se stanouti na tomto břehu teprvé po ve- likých námahách a se značnými ztrátami svého mužstva. Ujišťuje se, že po vybavení Kimberleye usnesla se válečná rada Boerův, aby vyklizena byla na- talská kolonie, Boerové pak aby couvli do Dra- čích hor a pohraničních hor transvaalských. Ústup ten nedal se však snadně provésti, poněvadž Boe- rové byli nuceni odvézti nejprvé veliký válečný materiál, hlavně pak těžká děla, která seskupili kolem Ladysmithu během tříměsíčního oblehání to- hoto města.

Boerové ustupovali zvolna, nevzdávajíce se ani své jediné posice bez boje. Vzdorovali hlavně o postavení, označeném městy Onderbrock— Grob- laarskloof — Pieters. Bránili se tam po několik dnův a v pátek, dne 23. m. m. odraženy byly tam s ve- likými ztrátami anglické brigády jenerálů Harta a Lyffetona. Dosud bylo zjištěno, že padlo, bylo toho dne raněno, nebo pohřešováno neméně než 99 an- glických důstojníků. Ale také Boerové měli podle všeho těžké ztráty, neboť obě strany uzavřeli pro neděli příměří, aby mohli pochovati své mrtvé. V pondělí nebo spíše jestě v úterý obnovil jenerál Buller své útoky, nahradiv zdecimované pluky bri- gádou Bartonovou a divisí Warrenovou. Vojsko toto zmocnilo se konečně výše označené posice. Boerové obsadili pak ještě horu Isimbulvara, ale od té chvíle, co Angličané zmocnili se výšin u Groblaarskloofu, nedala se udržeti již ani ta. Vzdá- lenost odtud až do Cäsarscampu, jižní to, dvěma redutami korunovaná posice anglického jenerála Whitea, měří sotva sedm kilometrů. Boerové, od- stranivše nejspíše svůj válečný materiál, ustoupili konečně ze své posice dobrovolně a od včerejška zase jsou Angličané pány Ladysmithu. Chyba, že Boerové dlouhým obléháním jednotlivých míst své síly tříštili, vymstila se a mstí se hrozně. Nekle- sají-li Boerové ani dnes ještě na mysli, svědčí jen o jejich zdatnosti a vytrvalosti. Ale zdá se nám, že bylo by již škoda každé další krapky krve. Chceť těžké koleso vítězného anglického vozu roz- drtiti, co postaví se mu v cestu, všecko a zasta- viti se teprvé v hlavním městě Transvaalska, Pre- torii. A »vzdělauá. Evropa pohlíží k barbarství, jež láme a drtí malý, za svou svobodu bojující národ, se založenýma rukama.

Z Londýna, 1. března. (Tel.) Kapitulace Cronjova se líčí v depeších takto: Nejpřednější pluk viděl pojednou, jak Boerové vztyčují bílou vlajku. Angličané uvítali to s jásotem. Hned potom došel list Cronjův Robertsovi, kterým onen ohlašuje svojí kapitulaci. Bylo krásné jitro. O 7. hodině bylo vidět, jak sestupuje malá skupina na rovinu. Roberts přecházel před vozem, v němž spí. Jezdcové se při- blížili Bylo viděti v jejich středu starého muže s vlasy poněkud již prošedivělými. Byl to Cronje. Byl neobyčejně klidným a řekl pouze, že v jeho tá- boře jest 3000 mužů. Posnídal pak a kouři! doutník, který mu jeden důstojník nabídl. Generál Roberts telegrafoval: Nalezl jsem vojenskou nemocnici se 179 nemocnými Boery. Navštívil jsem boerský tábor a žasl jsem nad výborným jeho opevněním proti útokům.

— »Times« navrhují, by generál Crouje byl dopraven se zajatými Boery na ostrov Hele n u. Z Londýna, 28. února. (T. K.) »R. k.« oznamuje 27. t. m. z Paardebergu: Maršál Roberts setkal setkal se s generálem Cronjem před jednoduchým vozem, který sloužil Robertsovi za lož- nici. Když o 7. hodině ranní spozováno bylo, kterak malá tlupa jezdců pod vedením generála Pretymana anglickému hlavnímu ležení se blíží, kázal Roberts jednomu oddělení škotských horalů postaviti se do zbraně. Když jezdci se přiblížili, spozorozán na jednom koni po pravici generála Pretymana stařec s plstěným kloboukem se širokou střechou na hlavě, oděný krátkým svrchníkem z hrubé látky a plátěnými spodky. Byl to obávaný Cronje. Výraz tváře jeho jevil veliký klid. Roberts a generální štáb zůstali státi: Gene- rál Pretyman představil Cronje slovy: »Velitel Cronje«. Při těch slovech pozdravil Cronje vojen- sky. Roberts odvětil na pozdrav a všichni jezdci slezli s koní. Na to Roberts předstoupil, podal Cron- jeovi ruku a pravil: »Udatně jste s3 bránil, pane!« Těmi slovy, podobalo se, získal si Roberts úcty Cron- jeovy. Na to pozval Roberts zajatce, by něco pojedli. Počet zajatých obnáší až dosud 3700 mužů. Dále ukořisténa 2 děla Maximova, 2 Kruppova a 1 Creu zotovo. Z Berlína, 1. března. (Tel.) Zdejší trans- vaalské kruhy oznamují, že lord Roberts udal počet zajatých Boerů číslicí 3—4 tisíc, ženy a děti v to počítaje. Protože Cronje měl mužstva 10.000, soudí se, že podařilo se patrně části jeho vojska uniknouti.

Za desetidenního zápasu padlo prý asi dva tisíce Boerů. Dle soukromé zprávy ukořistili Angličané boerských děl jen šest, protože Cronje ostatní zako- pal nebo potopil do řeky Modderu. Z Washingtonu, 28. února. (T. k.) Třicet členů kongresu zaslalo generálu Cronjeovi ná- sledující telegram: »Podepsaní členové domu repre- sentantů Spojených států blahopřejí Vám a Vašim vojákům k heroismu a zmužilosti, již osvědčili jste při udatném boji za lidská práva.« Z Londýna, 28. února. (T. k) Myšlenka pro- jovovaná v četných časopisech na pevnině, že nyní nadešel okamžik pro Anglii, aby nabídla podmínky míru, poněvadž nyní bylo učiněno cti zadost, nedo- chází zde pražádného ohlasu. Naopak převládá zde mínění, že listy, jež líčí věc tak, jakoby Augličané pomocí žoldnéřů bojovali ve prospěch ně- kolika kapitalistů, aby jim byly zlaté doly zajištěny a nové území dobyto, nerozumějí naprosto smýšlenía náladě Angličanů, kteří vidí, jak tisíce krajanů obě- tavě nasazují své životy, aby jednak území britské uhájili a jinak aby pojistili jednou pro vždy přední panství Angličanů v jižní Africe. Nebude-li vojenská moc Boerů zničena, bude Anglie nucena neustále vy- držovati v jižní Africe 100.000 mužů, aby chránila jen hranice svého území před vpády. To by byto ne- snesitelným břemenem. Bylo by tudíž neroz- umné, mluviti v nynějším okamžiku sentimentálně o míru. Z Říma, 1. března. (T. k.) Král Humbert blahopřál královně anglické Viktorii k posledním úspěchům anglických zbraní. Z Londýna, 1. března. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje včera z Rensburgu: Generál Cle- ments vtrhl dnes ráno do Colesbergu a byl nadšeně uvítán od tamního obyvatelstva. Větší počet nejpřednějších obyvatelů byl zatčen.