1
masthead
Strana 2. Číslo 163.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 16. června 1900.
4
article
liberální strany, dr. Russ. Odsuzuje pamětní spis
šmahem, třeba že sám doznává, že jej přečetl jen ve-
lice zběžně a povrchně, tak že jako rozumný politik
neměl by vlastně o něm veřejně ani mluviti. Celý
pamětní spis vznikl prý ze strachu, že jazykové po-
měry v Čechách mohly by býti upraveny na základě
pověstného § 14. státních základních zákonů, ale ji-
nak prý neobsahuje prý docela nic jiného. Příti se
s politiky takového rázu, kteří jako dr. Russ tvrdí,
že Körbrovy jazykové osnovy nejenom neznamenají
žádné tendence germanisační, nýbrž že naopak vylu-
čují veliké sbory správní z obvodů platnosti něme-
ckého jazyka na věčné časy, bylo by věru zrovna
tolik, jako příti se s blázny a proto také ponechá-
váme dra. Russa docela klidně stranou.
Výkonný výbor mladočeské strany měl
dnes poradu, jež trvala od 9. hod. ranní do půl 1. hod.
s poledne. Schůze, již předsedal dr. Škarda, byli pří-
tomni poslanci dr. Herold, dr. Kaizl, Heřman JJanda,
dr. Fořt, dr. Kramář, Kaftan, dr. Čelakovský aj.
Protože jednání bylo prohláseno za důvěrné, pro-
proslýchá se pouze tolik, že bylo mluveno o takti-
ckém postupu strany mladočeské, kdyby vláda snad
učinila nějaké mimořádné opatření.
Ministr krajan dr. Rezek přijel dnes do
Prahy. Na nádraží očekával ho býv. ministr dr. Kazl,
jenž s ním odejel do hotelu de Saxe, kde oba spolu
konferovali. Ministr krajan odjede v sobotu opět do
Vídně.
doktor
Russ
Körbrův
Russo
Herold
Kaizl
Heřman JJanda
Fořt
Kramář
Kaftan
Čelakovský
Rezek
Kazl
Sax
Čechy
Praha
Vídeň
5
article
Vyvrácené »odhalení«. »Fremdenblatt« píše
»Jistý zdejší list uveřejňuje odhalení jednoho ministra,
jež vztahuje se k českému klubu a v němž se praví,
že vláda nabídla se Čechům, že zruší Kindingrův
výnos. Jsme vůči tomuto odhalení, jež má patrně z
účel rozšiřovati zedůvěru, zmocněni k prohlášení, že
podobná rozmluva nikdy vůbec konána nebyla,a
že následkem toho jest všecko toto »odhalení« jen
vymyšleno.
Velkovévoda Petr Oldenburský zemřel
předevčírem ve věku 73 let. Panoval ve velkovévod-
ství od 27. února r. 1853. Nástupcem jeho stane se
jeho syn August, jenž narodil se 26. listopadu
r. 1852 a žije od 27. října ve druhém manželství
s vévodkyní Alžbětou Meklenburskou.
Poměry v Číně. Zpráva, již donesla »Ag.
Hav . z Pakingn a jež tvrdí, že císařovna Tsu- Tsi
oznámila cizím vyslanectvum. ze činske vojsko ne-
kladlo by žádného odporu, vtrhnutí evropských
ochranných vojsk do hlavního města v Číně, patří
podle všeho do kategorie oněch nepravdivých zpráv,
kterými zpravodajství z nejzazšího východu zahrnuje
veškerou Evropu. Oznámily totiž londýnské časopisy,
ovšem že ze Sangaje, tedy pramene velice kalného,
že čínské vojsko se opevnilo mimo Peking a že na-
mířilo svá děla na budovy anglického, amerického a
japonského vyslanectví, na druhé straně pak došla
zase zpráva z Tientsinu, že cizí vojska zaujala na
poloviční cestě mezi městem tímto a Pekingem posici,
v nichž prozatím zůstanou. Jest více než jisto, že
Čecho
Kindingrův
Petr oldenburský
August
Alžběta meklenburský
Čína
Tsu
Evropa
Peking
Tientsin
6
article
Z piety ku svému předchůdci, blahé paměti ze-
snulému panu kardinálu Schönbornovi, navštívil náš
arcipastýř v den sv. Marka jeho bývalý titulní chrám
sv. Jana a Pavla za Kolosseem. Konalo se v něm
právě triduum k nastávající slavnosti sv. Pavla z Kříže
passionisty. Náležíť tento chrám passionistům spolu
s velikým sousedním klášterem a zahradou, odkud za
večera se skýtá čarokrásný pohled na Kolesseum. Že
u sv. Jana a Pavla bude slavnost, bylo lze poznati
již u vchodu do kostela. Červená širokým zlatým
krajem obroubená draperie vkusně zdobila svými řás-
němi portál. Rovněž nemalý počet žebráků, kteří na
levo i na pravo tvoří dobrovolný špalír, bývá znám-
kou kostelní slavnosti. Zde slyšeli jsme podivnou for-
muli prosební od jednoho žebráka, jež stojí za za-
znamenání.
Schönborn
Marek
svatý . Jan
Pavel
Kolosseum
Kříž
7
article
Vchody kostelů římských místo automaticky s
zavírajících dveří, jsou opatřeny visutou těžkou plen-
tou. Vcházející musí tuto plentu někdy s velikou ná-
mahou ze strany odstrčiti, popozvednouti a pak rychle
vklouznouti do kostela. Zařízení toto má v průvanu
ovšem výhodu velikou. Žebráci nejblíže u vchodu
sedící považují to za svou milou povinnost návštěv-
níkům vchod usnadniti, což obyčejně vykonají pomocí
zahnuté hole, kterou zachytí dole okraj plenty aji
dle potřeby odtahují. Podobnou službu prokázal na-
šemu arcipastýři tento dobrovolný vrátník u passio-
nistů a nastaviv propocený klobouk, žebronil: »Se-
mi dar qualche cosa sara lo stesso« (dáte li mi něco,
bude to jedno, či neuškodí vám to). Náš arcipastýř
byl téhož mínění a vyplnil žádost jeho.
Mezi jiným navštívil arcipastýř chrám sv. Va-
vřince za městem, kde se pomodlil u hrobu papeže
Pia IX., chrám sv. Alfonsa, náležející kongregaci re-
demptoristů a památný svým obrazem P. Marie Usta-
vičné Pomoci, dále chrámy sv. Anežky a Konstancie
za městem, hroby sv. Aloise z Gonzagy, sv. Ignáce
a jiné.
svatý . Virginie
Pius
svatý . Alfonso
svatý
Anežka
Konstancie
Alois
svatý . Ignác
Gonzaga
Marie Usta
8
article
(Pokrač.)
poměry v Pekingu jsou poněkud horší, nežli by sou-
diti dalo se ze zpráv těchto.
Telegram, jenž došel »Tim.« z Tientsinu přes
Šangaj, oznamuje, že v Pekingu strhl se mezi mezi-
národními vojsky a vojskem generála Tungtichsianga
vážný boj. — »R. kanc.« oznamuje z Washingtonu,
že vláda Spojených států rozhodně není pro přistání
vojsk amerických v Číně, ale že za každou křivdu,
kterouž by Spojené státy utrpěly snad zavražděním
státních příslušníků nebo zničením majetku missio-
nářův, ručiti má Čina vysokým odškodněním.
Ve veřejném mínění v Berlíně vrchu nabývá dle
zprávy »Pol. Corr.« bez podceňování svízelné situace
v Číně přesvědčení, že dobře se skončí. Ustupují do
pozadí jmenovitě možné politické důsledky těchto
zmatků. Více německých časopisů varuje před sen-
sačními zprávami jistých amerických a anglických
zpravodajských kanceláří, neboť spojení telegrafické
s Pekingem jest přerušeno a rovněž tak poštovní
doprava na železniční trati tientsinské.
Londýnské časopisy uveřejňují dnes z Tientsinu
telegram, podle něhož bylo japanské vysla-
nectví v Pekingu zapáleno a vyho-
řelo. Jeden vyslanec byl prý usmrcen.
»R kanc.« poznamenává k tomu, že poslední zpráva
potvrzena dosud není.
Tim
Tungtichsiang
R kanc
Pol
Corr
Peking
Tientsin
Washington
spojený stát
Čína
Berlín
9
article
Londýnské dnešní ranní časopisy přinášejí ze
Šangaje telegram, že 3500 mužů se 4 děly přitrhlo
před Peking, když byli vykonali namáhavý pochod
od železniční trati na sever. Dále oznamuje »R. k.«,
že vzrůstající žárlivost Rusův a Francouzů, vzniklá
pro úlevy, jichž dle jejich soudu poskytují britští že-
lezniční zřízenci britským úřadům, dosáhla včera svého
vrcholu. Francouzští námořní vojáci usilovali zmocniti
se parostroje. Britský dozrce lokomotiv zdráhal se
vydati jim stroj, načež Francouzové pokusili se pro-
vésti svou bodákem. Oddělení britského vojska zavo-
láno v pohotovost a celá věc nabývala kritické tvář-
nosti. Na štěstí podařilo se anglickým loďstvovýma
konsulárním úřadům utovnati vzniklý spor s podpo
rou amerického konsula po dobrém.
Že zmatky v Číně rozmnožují jenom nebezpeč
pro tamní cizince, vesměs křesťany, leží na bíledni
Bylo by proto již také záhodno, aby evropské moc-
nosti odhodlaly se k ráznému kroku proti Boxerům
i proti čínské, s nimi dle všeho dorozuměné vládě.
Rusův
Francouz
Peking
Čína
10
article
Čínští státníci nebojí se pouhých hrozeb, ale pře
houkajícími děly a puškami mají strach. Podobá se
také přes všecko utěšování z Německa, že na to
dojde. Vídeňská »Reichswehr« oznamuje z Říma, že
v papežských kruzích se proslýchá, že Vatikán
chce přiměti císaře Františka Josefa, aby
jako katolický panovník postavil se v čelo evrop-
ských panovníků a ujal se iniciativy k vydatnému
zakročení proti čínské vládé. Ve vůkolí sv. Otce
chovají prý vůči vývoji událostí v Čině veliké obavy,
zároveň také přání, aby evropské mocnosti zakročily
rázně proti čínské vládě ještě zavčas a předešly tím
novému vraždění křesťanů v Číně. Přáli bychom si
z plna srdce, aby tento hlas došel zasloužené ozvěny,
ale nezbývá, než abychom zodpovědnost za tuto zprávu
ponechali jenom jmenovanému listu, ze kteréhožji
vyjímáme.
V Yokohamě sledují události v Číně se vše-
obecnou a napjatou pozorností. Oposiční časopisy pro-
jevují svou nespokojenost s nečinností vlády. Cisař
povolal k sobě markýza Ito, aby se s ním poradil
o situaci.
František Josef
Ito
Německo
Řím
Vatikán
Čína
Reichswehr
11
article
Listy o světové výstavě.
(Původní dopis »Katol. Listů«.)
Katol
12
article
V Paříži, 12. června.
— Nevím, zda jste obdrželi můj první list o vý-
stavě francouzské a zda jste jej již uveřejnili (stalo se
již. Pozn. red.), avšak spěchám, abych Vám opět po-
dal časové zprávy, které tuto o výstavě kolují a udr-
žel tak mezi Vašimi čtenáři přehled o tomto daleko-
sáhlém podniku.
Hlavní příčinou, proč ihned se chápu péra, jest
rozšířená zpráva, že král italský Humbert s korun-
ním princem přijede co nejdříve na výstavu; tato
zpráva nezakládá se nikterak na pra-
vdě, poněvadž dosud v té věci nebylo ničeho ozná-
meno ani u vlády ani u řiditelství výstavy, a také
italské noviny tuto zprávu prohlašují za výmysl. Ně-
které zdejší listy vysvětlují tuto záležitost v ten
smysl, že král dosud se nezotavil z mrtvice, kterou
byl postižen, tak že mu není možno delší cesty vy-
konati. Dojde-li k této návštěvě později, není ještě
dosud rozhodnuto. Dosud alespoň nebylo
nic ustanoveno v královské radě ro-
dinné, jak jeden zdejší list podle úředního orgánu
»Popolo Romano« uvádí. Že by Francouzové si přáli
této pocty již k vůli zevnějšímu lesku výstavy, jest
na bíledni. Mimochodem dodávám, že byla právě
uveřejněna smlouva francouzsko-italská, dle níž bylo
povoleno položiti základy k telefonickému spojení mezi
oběma zeměmi.
Popolo
Francouz
Paříž
13
article
Za to se potvrzuje zvěst, že car Mikuláš II.
najisto zavítá do Paříže již v čer-
venci a proto přípravy se již pomalu konají k jeho
uvítání. K jeho poctě bude pořádána veliká pře-
hlídka námořní v Cherbourgu, které se súčastní
loďstvo severní a středozemní za vrchního velitelství
admirála Gervaise. Toto loďstvo pojede vstříc
vznešenému hosti, který připluje na své yachtě pro-
vázené svojí flotillou. Cara uvítá sám president repu-
bliky Loubet, aby tak dokázal, jak si váží svého mi-
lého spojence. Loďstvo francouzské, ruské i cizí,
které bude přítomno, odebere se pak do přístavu
cherbourgského.
Francouzové jsou nadšeni pro národ ruský, což
dokázali a dokazují při každé příležitosti. V pondělí
přijel pancéřník Mikuláš II. s torpedovdu lodí ze Sy-
rakus a zakotvil v Canal la Manche v přístavu Bi-
serte. Francouzská hudba vojenská hrála ku poctě
jeho marseillaisu. Všecko obyvatelstvo přítomné na
nábřeží vítalo Rusy a volalo nadšeně: »Vive la
Russie!« Námořníci byli tím nemálo dojatia
z upřímného srdce a plných plic děkovali: »Vive la
France!«
Francouzská loď »L' Achéron« pak vystřelila ob-
vyklé salvy, jež pancéřník pak opětoval. Francouzové
si na podobné titěrnosti potrpí. Nejsou jinými nežli
Čechové, kteří rovněž jsou přátelé fangličkářství, ale.
v hospodářských věcech vytrvalosti nemají.
Jestě dříve však budou konány námořské slav-
nosti en miniature k vůli hostům švédským. Podle
vyhlášky ředitelstva výstavy připluje do Havru
švédská korvetta »La Saga« 28. t. m. se 67 kadety
a jich důstojníky, načež 30. odeberou se do Paříže,
kde budou přítomni vojenské parádě a plesu námoř-
ního ministerstva, načež si prohlédnou zajímavosti vý-
stavy, hlavně ty, které náležejí do jich oboru.
Mikuláš
Gervaisa
Francouz
Mikuláš II
Rus
L Achéron
Čecho
Paříž
Cherbourg
canal le Manche
Havre
Le Saga
Bi
Creative le Russia
Creative le Franca
14
article
Není divu, že president Loubet a ministři jsou
stále engažováni s výstavou. Každou chvyli je třeba
učiniti neb oplatiti návštěvu, aby tak i jiní národové
byli poctěni. President se usnesl, že zavítá do pavi-
lonu všech národů na »Rue des Nations« a počne
již v pátek s prolídkou paláce srbského, kterýž jest
prvním za »Pont de l'Alma«. Ministr obchodu Mil-
lerand zavítal do ústředního paláce pošt a telegrafů,
když si jej pak prohlédl, blahopřál pořadatelům, jak
obvyklo jest, k jejich zařízení a výsledkům. Generál
André, ministr války, pobyl pak v pondělí večer
v retrospektivním museu francouzské armády, jakož i
v dělostřeleckém oddělení ruském, kde mu podával vy-
světlení vojenský námořní příručí Prašiněv.
Jak Němci všude jsou prvními, kde se jedná
o representaci, jeví se z úkazu, že spolek vídeňských
filharmonistů a vídeňský mužský zpěvácký spolek
budou pořádati na výstavě několik koncertů v druhé
polovici tohoto měsíce. Jak se jeví sympatie Francouzů
k Němcům, budou kliditi asi málo vavřínů za svoje
snahy, poněvadž plnokrevní Pařížané pohlížejí na
umění též se stanoviska národního.
V pondělí bylo pozorovati opět hojně návštěv-
níků, neboť se jich dostavilo 121.882 a do Vincen-
nes 6771, což jest zajisté počet slušný, ač nelze po-
příti, že světová výstava všeobecné pozornosti za-
sluhuje.
Loubet
André
Němec
Francouz
Pařížan
Pont jít l
Vincen
Rue desátník Nation
15
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Církevní slavnost. Dnes konáme památku
sv. biskupa Bennona (Zbyňka), apoštola lužických
Slovanů. Světec, od mládí příkladnou zbožností se
vyznamenávající, vstoupil do řádu sv. Benedikta a
stal se opatem v Hildesheimu. Leč brzy složiv úřad
tento, volil býti prostým mnichem. Později stal se ka-
novníkem v Goslaru, a konečně mišeňským biskupem.
Jako biskup slynul v pravdě apoštolskou horlivostí
v úřadě svém, jejž po 40 let zastával. Ve sporu cí-
saře Jindřicha IV. s papežem Řehořem III. stál ne
ohroženě při straně kurie římské. Bylo mu za to jíti
do vězení. Zemřel 16. června r. 1106. Obyčejně se
zobrazuje v oděvu biskupském s rybou a klíči. Když
totiž cestoval do Říma, nakázal prý kanovníkům mi-
šeňským, aby, zavrouce chrám, klíče do Labe hodili,
jestli císař bude vyobcován z církve, a Mišeňští přes
to ještě se ho přidrží. To se také stalo. Když však
sv. Benno z Říma zpět se vrátil, z Labe vylovena
byla ryba neobyčejné velikosti, na jejíž ploutvi klíče
chrámové visely. Tělo jeho odpočívá v Mnichově.
Zprávy římské. Liberální listy italské stále
přinášejí pobuřující zprávy o zdraví papežově, jakoby
se nemohly dočkati jeho konce. Sv. Otec se však těší,
Bohu díky, dosud pevnému zdraví, ač jeho věk jest
začně pokročilý. V úterý přijal v audienci msgra. Co-
lomera, apoštolského vikáře ze severního Tonkinua
msgra. Collina s ostatními poutníky z Met a jiné při-
cházejí z Malty. »Italia reale« oznamuje, že za pří-
činou posledních únav sv. Otce vyžádali si J. V. císař
rakouský, německý a královna španělská telegraficky
zpráv o zdraví sv. Otce. — Prohlášení katolického
arcibiskupa msgra. Jana Irelanda ze sv. Pavla
v Americe kardináli Rampollovi zaslané ze dne 25
Bennon
Zbyněk
svatý . Benedikt
Jindřich Iva
Řehoř
Benno
bůh
Otka
Ireland
Pavel
Hildesheim
Goslar
Řím
Labe
Mnichov
Met
Malta
lužický Slovan