ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 acf2b040-8f29-11dd-a4cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 89, org 14, person 92, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 29. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 267.
4 article
Naranni a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsle na čtvre leta . . . 8 K — s dvojí donáškon a měsl na čtvrt ieta .. . . 7 K ane na měsia "e Gliálkách. 2 K s Pošton. a měsle aa tvrtieta . . . S K eo a dvoji zásilkou ria: : . .k
Praha
5 title
NAR
Nara
6 article Vecerní
Vecerní dání V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za b večerní za d Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l0 večerni . . . . . . . . 5 Inseráty plati se hotově napřed Předplncení a inserty přijím administrace v Marianské ul., l Tam nacházeji se tál redakce, tiskárna a sxpodie „Národnich Llstů“ Rukoplay se nevracsn
Národnich Llstus
7 article Události na poloostrově balkánském. Nebezpečí třetí války balkánské.
Události na poloostrově balkánském. Nebezpečí třetí války balkánské. Nový návrh na úpravu severní hranice Al- banska. M. Z Kolína nad Rýnem, 29. září. (Zvl. te legram „N. L.“) Dopisovatel „Köln. Zeitungu lelegrafuje z Cařihradu: Události v Al bansku sledují se tu a vůbec v diplomacii evropské s napiatou pozornosti. Dobří znale poměrů navrhují na rozřešení severoalbanské hraniční otázky tuto úpravu: Ryze alban- ské okresy ďakovský a prizrenský nechť při- pojí se k Albanii; za to nechť připadnou nikterak albanská města Skader a Medva s okolim Černé Hoře a Srbsku. Tím by byla uspokojivým způsobem rozřešena také otázka srbského přístavu na Adrii. Vynikající Albanci s takovouto úpra- vou souhlasí.
Al Köln Adrie Kolín nad Rýn Cařihrad Albánie Skader Černá hoře Srbsko událost v Al
8 article
Boje srbského vojska s Albanci. Z Bělehradu, 29. září. Srbské vojsko, vy- slané do území, kde zuří albanská vzpora. účinně již zasáhlo. Albanci musili vykliditi Mavrovo i okolní výšiny. V prudkých bo- jích ztratili Albanci na mrtvých i raněných 1000 mužů. Ztráty Srbů nejsou velké. Srbové tvrdí, že Albanci u Mavrova byli také vy- zbrojeni 6 děly původu bulharského. Sděluje se, že take Gostivar a Ljuma byly opět srb- ským vojskem zabrány. Včera mobilisována první výzva drinské divise. Z Bělehradu, 29. září. Stále ještě dochá- zejícími novými posilami sesílené srbské voj- sko porazilo Albance u obcí Vrutoku a Reča- nu na hlavu a zahnalo je na útěk. Také od Kičeva byli Albanci odraženi a prchli do Dibry. Další vítězství srbská oznamují se od Ujmista, Bičan, Vrukotu a Mavrova, z nichž byli Albanci vypuzeni a ustupují. Velkých úspěchů dobyli Srbové u Kičeva, z jehož okoli byli Albanci vypuzeni. Srbské vojsko zmoc- nilo se také děl, Albanci v dřívějších bojích ukořistěných. K úplnému potření Albanců do srbského území vniknuvších potřebuje srbské vojsko další posily, protože Albanců jeu Dibry asi 35.000 a ve ljumském území 25.000 a protože i jim přicházejí stále posily. Četní Albanci byli Srby zajati. Zpráva, že Struga je v rukou Albanců, se nepotvrzuje.
Albanec Mavrův Srba Vrutok Ujmista Bičan Vrukot Kičev Struga Bělehrad Reč
9 article
Z Bělehradu, 29. září. Po spojení srb- ského vojska mezi Kičevem a Mavrovem za- Rájili Srbové pfensívu a porazili a zahnali Al- bance, čitající asi 6000 mužů. Postup Albanců na Gostivar je tím zmařen. Mezi Dibrou Mavrovem byl velký oddíl Albanců Srby za- skočen a úplně zničen. Také Albanci, postu- pující k Ochridě, byli poraženi. Z Bělehradu, 28. září. (K. k.) Dle úřadní zprávy ztrávila armáda noc před Resanema dnes dopoledne jej obsadila. Bulharsko do konfliktu nezasáhne. Ze Sofije, 29. září. Zprávy srbských novin, jakoby Bulharsko mobilisovalo. jsou úplně liché. Vláda setrvá ve svém mírumilovném chování a jest odhodlána do konfliktu srbsko-albanského nezasahovatí. Černá Hora mobilisuje. Z Cetyně, 29. září. Vzhledem na povážli- vou situaci usnesla se vláda mobilisovati 10.000 mužů. Krise v srbském ministerstvu války. Z Bělehradu, 29. září. Pověsti o krisi v mi- nisterstvu vojenství kolují dále. V první schůzi skupštiny, která se bude konati dne 8. října. učiní oposice pilné dotazy, proč vojenská opa- tření na srbsko-albanských hranicích byla za- nedbána. Pašíč v Paříží. Z Paříže, 28. září. (K. k.) Ministerský předsed- Pašič přibyl sem z Biarice. Z Paříže, 28. září. (K. k.) Srbský předseda mi nisterstva Pašič včera večer sem přibyvší bude dhes přijat v Rambouilletu prosidentem Poinca- réem. Před novou válkou řecko-tureckou? Z Paříže, 29. září. „Echo de Paris“ o- znamuje: Dle zprávy ze Soluna napa dli Turci nedaleko Kavaly řecké
Srba Pašič Paris Turek Bělehrad Dibra Mavrov Bulharsko Sofijá Cetyně Paříž Rambouillet Poinca Albanka srbský novina
10 article
hranice. Generální gubernátor Make- donie Dragumis prohlásil zpravodaj „Echa de Paris“, že Řecko učin všechny vojenské přípravy aby bylo na turecké vpády vy zbrojeno. Řecko-turecké jednání o mír. Z Caříhradu, 28. září. (K. k.) V dobře zpravených kruzích Porty se proslýchá, že ustanovení smlouvy turecko-bulharské o stát- ní příslušnosti, mohamedánských obcích a ško- lách a vakufech jsou minimum návrhů, jež bu- dou podány Řecku. Z Cařihradu, 27. září. (K. k.) Na kompe- tentním místě se proslýchá, že zítřejší mini- sterská rada vypracuje definitivně protinávrh týkající se s Řeckem projednávaných otázel státní příslušnosti, vakufů a musulmanských obcí. Turecký mírový delegát Talaat bej od- jede počátkem příštího týdne do Athén. M. Z Kolína nad Rýnem, 29. září. (Zvl. te- legram „Nár. L.“) „Köln. Ztgu.“ telegrafuje s z Cařihradu: Ježto mír s Bulharskem již uza- vřen jest, usnesla se Porta, že bude nyní u si- lovati o uzavření mirové smlou- vy s Řeckem. Rešid bej odjede s přísluš- nými instrukcemi do Athén.
Paris Köln Řecko Cařihrad Atény Kolín nad Rýn Bulharsko
11 article
Mezi Řeckem a Srbskem. Z Athén, 27. září. (K. k.) „Ag. d'Athénes“ oznamuje z Korice: Srbové vyklidili dne dopoledne celé území jižně od jezera Presby a severně od výšky 1537 na druhé straně vsi Kucka, ležící poblíže jezera. Řecké vojsko ob- sadilo ihned toto území. Mír mezí Bulharskem a Tureckem. Z Cařihradu, 29. září. Opouštěje poradní síň po poslední mírové schůzi mírových dele- gátů prohlásil bůlharský zástupce Načevič že mírová jednání jsou definitivně skončena a možno je pokládati již za podepsaná. Jeli- kož poslání naše jest skončeno — pravil Na- čevič — opustíme v nejbližších dnech Caři- hrad. Zároveň také budou obnoveny diploma- tické styky bulharsko-turecké. Z Cařihradu, 29. září. [K. k.) Úřadní t ex mírové smlouvy bude dnes odpoledne uveřejněn. Jistý list uveřejňuje už dnes ze- vrubný přehled jeho obsahu. Mezi protokoly, které jsou připojeny k mírové smlouvě, jest významný zvláště protokol, tý- kající se západní Thrakie. Prohlašuje se v něm toto: Vzhledem na obtíže, s kterými by se mohly setkati bulharské úřady při svém dosazení v západní Thrakii pro rozechvěne obyvatelstva, a aby bylo dosaženo rychlého uklidnění, prohlašuje ottomanská vláda na žá- dost bulharské ochotu dotyčným kruhům oby- vatelstva vyložiti nutnosti, které plynou z no- vého stavu věcí a dáti jim dobré rady, aby se
Aga Athénes Srba Kuck Řecko Srbsko Atény Bulharsko Turecko Cařihrad Načevič
12 article
Bulharsku podrobily. Jiný protokol stanoví, že majetek od zahájení nepřátelství zabavený má býti majitelům vrácen. Protokol o použí- vání drah Bulhary stanoví: Protože po- hraniční čára jde přes Marici a železniční trat Svilen-Drinopol-Dedeagač, bylo ujednáno, že dosavadní nařízení o obchodn dopravě na zmíněné linii má býti úplně zachováno. Na tom nemá býti nic měněno bez předchozí dohody mezi státy smlouvu uzavírajícími a správami zmíněných železničních tratí. Těchto ustanovení použije se pro železnice teprve tehdy, až obě strany smlouvu uzavírající současně provedou stavbu následujících tratí železničních, a to Bulhar- sko trať ke spojení moře Egejské- ho sesvým územím, a Turecko trat. která vede k moři Egejskému. A do vybudování zmíněných železničních tratí které má býti provedeno nejpozději do 10 let. bude moci Bulharsko bez překáž- ky dopravovati na zmíněné trat železniční nováčky vojsko, stře- livo, potraviny atd. Turecká vláda bude zmocněna učiniti opatření nutná za účelem do- zoru. Jiný protokol stanoví, že ihned po pode- psání smlouvy nabude obchodní smlou- va ze dne 19. února 1911 opět platno- stinarok. Všecky celní úlevy budou, pokud jsou slučitelny se závazky trvajícími vůči tře- tím mocnostem, pro výrobky průmyslové agrární a jiné obou zemí přiznány. Obě vlády
Bulhar Marik Bulharsko Drinopol Turecko
13 article
se zavazují co možno nejdříve jmenovat smíšenou komisi pro vypracován obchodní smlouvy a konsulárn konvence. Dodatek ke smlouvě praví, že při různosti názorů mezi Tureckem a Bulhar- skem dle zvláštního článku smlouvy bude di- ference nebo předmět sporu před- ložen haagskému smírčímu soudu Doplněk upravuje též postup, jenž tu má býti zachováván. Vzpoura v západní Thrakií. Z Cařihradu, 29. září. (K. k.) Jak listy sdělují, došlo prý v Palasu mezi domorodci miličním vojskem v Gimildžině a Bulhary k vážné srážce, při čemž byli Bulhaři donucen ustoupiti. Sultán. Z Caříhradu, 27. září. (K. k.) V úřadní zprávě se konstatuje, že stav sultánův jest dnes uspoko jivý. Má se za to, že vveřejňování zpráv bude zastaveno. Z Cařihradu. 28. září. (K. k.) Úřadní zpráva komstatuje, že sultán je ve stavu rekonvalescence a že jeho churavost přestala.
Bulhar Turecko Cařihrad Palas Caříhrad
14 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
15 article Conrad z Hötzendorfu zase ve Vídni.
Conrad z Hötzendorfu zase ve Vídni. Z Vídně, 29. září. Chef generálního štábu p. Conrad z Hötzendorfu vrátil se včera večen ze své dovolené do Vidně. Z Vídně, 29. září. Večerní „Fremdenblatt“o znamuje: Chef generálního štábu sv. p. Conrad Hötzendorfu zůstane ve Vídni v úřadě. Pověsti - jeho odstoupení odporují skutečnosti. Od vídeňského dvora. Z Vídně, 29. září. Dnes o 1. hod. s poledno konala se dvorní hostina, ke které byl také po zván ministr orby dr. Zenker. Po 2. hod. odjel účastníci do Štyrska aa dvorní hony, které po trvají několik dní. Pozván jest na ně také mi nistr orby.
Conrad doktor Zenker Hötzendorf Vídeň Štyrsko
16 article Sjezd evangelického svazu ve Zhořelcí.
Sjezd evangelického svazu ve Zhořelcí. Ze Zhořelce, 28. září. (K. k.) Po dnešním slav nostním průvodu a imposantní národní slavnosti za které superintendent Kröber promluvil o svaz národů před 100 léty, konaly se tři evangelick schůze s těmito thématy: „Co vyžaduje konfesio- nální mír?“. „Sjednocení, ne roztřištění prote- stantismu“ a „Posílení, ne odzbrojení protestan- tismu“. Ve schůzi, která konala se v „Evropském dvoře“, byli vítáni zejména souvěrci z Rakouska Sjezd evangelického svazu učinil k otázce zákona o jezuitech projev, v němž se praví, ž evangelický svaz spatřuje obnovení zostřeného konfesionálního boje ve skutečnosti, že sjezd ka- tolíků v Metách žádal pro řád jezuitů plnou svo- bodu pohybu a činnosti v celém Německu. Očekává s důvěrou, že spolková rada nebude v zájmu kon- fesionálního míru ani pro zrušení, ani pro změne zákona o jezuitech. Pomník prince vladaře Luitpolda v Mní- chově. Z Mnichova, 28. září. (K. k.) Dnes v poledne byl tu odhalen jízdecký pomník prince vladaře Luitpolda od proí. Hildebrandta. Pomník, který představuje prince vladaře bez pokrývky hlavy stojí před národním museem. Boj o irskou samosprávu. Z Londýna, 29. září. (K. k.) Vůdce irské stran Redmond měl v Cahirciveenu (Irsko) řeč. Prohlásil že jeho strana zvítězila. Stoupenci Car zo novi vědí, že byli poraženi. Jest ochofe uzavříti s těmito lidmi smlouvu, odmítá však znovu projednávatí zásadu hnutí homerule, protože byl už dvakrát v dolní sněmovně přijata.
Luitpold Hildebrandt Redmond evangelický svaz Zhořelc Zhořelec Rakousko Německo Mní Mnichov Londýn Irsko dolní sněmovna evropský dvořit ž evangelický svaz národní muzeum
17 article Francouzský ministerský předseda ve
Francouzský ministerský předseda ve španělsku. Ze San Sebestíanu, 28. září. (K. k.) Minister ský předseda Barthou, který sem v noci přiby byl dnes přítomen vysvěcení francouzské školy Za slavnosti hrála hudba marseillaisu a španělsko hymnu. Za hostiny byly proneseny srdečné pří pitky. Kokovcev na Krymu. Z Petrohradu, 28. září. (K. k.) Ministersk předseda Kokovoev odjel večer do Livadie Zmatky v Persii. Z Teheranu, 28. září. (K. k.) Oddíl četnictva čitající 250 mužů a 2 strojní pušky, který vrace
Barthou Kokovoev Krym Petrohrad Persie Sana Sebestían
18 article
se do Salfanabadu, svedl u Burndžidu prudký bo s tlupami Lurů. Lurové měli 70 mrtvých, 33 zaja- tých a ztratili četné zbraně a koně. Četníci měli 4 mrtvé a 3 ráněné. Jest úmysl podniknouti novou výpravu proti Lurům. Japonsko a Čína. Z Nankinu, 28. září. (K. k.) „Reuterova kancelář“ sděluje: O 3. hodině odpoledne táhlo 800 mužů vojska generála Changsuen s praporem čínské republiky před japon- ský konsulát. Tam vzdali puška- mi čest, a jejich velitel saluto v al zatím co vojsko klidně stálo. Je důvodno sou- díti, že Anglie svým vlivem u Japonců pro- sadíla, že budou s tímto zadostučiněním spo- kojeni, na místě aby trvali na požadavku, aby generál Changsuen v čele svého vojska prosi za odpuštění
Reuterův Changsuen Japonec Salfanabad Japonsko Čína Nankin Anglie
19 article Z vlastí slovinských.
Z vlastí slovinských. (Původní zpráva „Nár. Listů.“ Naše pouť do Lublaně nebyla aktem pouho- pouhé zdvořilosti na pozvání k 25letí „Zavez avstrijskih jugoslovanskih učiteliskih društev“ měla býti a byla projevem naší solidárnosti s tuž bami a snahami pokrokového učitelstva slovinské ho. „Zaveza“ dost dlouho a těžce se rodila a měl býti ještě něčím více nežli dnes jest. Dnes je t sdružení jen slovinského pokrokového učitel- (stva, ale měla sdružovati všecko jihoslovanské učitelstvo, tedy i hrvatské z Přimoří a srbsko- hrvatské z Dalmacie. Nescházely však ani pokusy o společné sdružení i se srbsko-hrvatským učitel stvem z Bánoviny i z krajin pazasávských: ná- běhů bylo několik, ale nevedly k cíli. Co nezdařilc se „Zaveze“, to zajisté podaří se „Svazu slovan- ského učitelstva v Rakousku“, v němž bude po- malu sdruženo na 30.000 slovanského učitelstva v Řa- kousku (Předlitavsku), scházejí ze zemí předlitav ských jenom učitelé dalmatští, kde rozličné osobní pohnutky dosud překážejí vytvoření zdatné zemské organisace, ale někteří vynikající jedno- tlivci slíbili již předsedovi „Svazu“. M. Hajnému že v čase nejkratším znovu se o vybudování zem- ské organisace přičiní a ke „Svazu“ přistoupí. Ji dnes jest „Svaz slovanského učitelstva v Rakou- sku“ početně mohutnější organisaci učitelskou, než- li „Deutsch-österreichischer Lehrerbund“; bylo by si přáti jen upřímnějšího účastenství všech zem- ských organisací učitelských, aby tak vytvořen bylo vskutku těleso morálně i hospodářsky silné — dnes se k tomu ještě mnoho a mnoho nedostává.
M Hajný Deutsch Lublaň Dalmacie Rakousko Předlitavsko Raka
20 article
O letošních záříjových dnech lublaňských uči- něn však i další krůček k vytvoření Slovanské ústředny pedagogické, jak o ni smluvili se lon ještě před válkou delegáti „Svazu“ se zástupo „Učiteliskog Udruženja“ v Bělehradě. Do Lublan přibyla, jak jsme již oznámili, i pětičlenná depu- lace srbského učitelstva z Bělehradu (Sokoloviě Popovič, Stanojevič. Radišič a Sretenovič), a t nejen pozdravit slovinských pokrokových kolegu ale i poraditi se o dalším postupu k realisování resolucí bělehradských, týkajících se zmíněné Ústředny pedagogické revue slovanské, prvé pe- dagogické knihovny slovanské a výměny učitel- stva, zatím alespoň o prázdninách. Byli jsme po- těšeni, když nám horlivý propadátor Jovan Po- povič, nyní bělehradský učitel, jenž ve školním roce 1912/13 studoval zejména hospodyňské školy v Čechách a na Moravě, oznámil, že srbský mi- nistr vyučování, u učitelstva oblíbený Ljub Jovanovič i referent školský dr. Rajičič morálně i hmotně přispívati chtějí k uskutečněn resoluci bělehradských. Zdá se, že simě, v Běle- hradě zaseté, nepadlo na skálu. Proto jsme rád vyslechli zprávu předsednictva „Zaveze“, že při- jedou také delegáti z Bělehradu — kdo přijede toho nevěděli a dověděli jsme se jejich jmén a od policie na nádraží lublaňském.
Popovič Stanojevič Radišič Sretenovič Jovanovič doktor Rajičič Bělehrad Čechy Morava Běla Učiteliskog Udruženja
21 article
Když již těchto styků v Lublani vzpomínám nemohu neuvésti, že i „Zaveza“ v r. 1906 vyna snažovala se, aby přivoděny byly styky všeho jiho slovanského učitelstva. Podnět k tomu dán u pří ležitosti, kdy v Lublani odhalován Prešernovi pomník, kteréžto slavnosti zúčastnil se i srbskýu čitel Jovan P. Jovanovič, redaktor „Prosvete“ v Kragujevci, jenž jest teď již několik roků i sta- rostou městským. Jovanovié představoval si ovšem pořádání čas od času společných kongresů a vý- stav. „Zaveza“ však chtěla dále; ale brzy ukázaly se potíže se sestavováním stanov, jež došly by schválení všech vlád, pod nimiž Jihoslované žijí. zvláště když „Savez hrvatskih učiteljskih društav u Zagrebu“ ve vytvoření takové organisace nedů- věřoval. A tak resoluce z 29. srpna 1906, schvále- ná na prvém jihoslovanském kongresu v Běle- hradě za účasti delegátů: srbského, hrvatského slovinského i bulharského učitelstva, zůstala n papíře a marně pokoušel se předseda přípravnéh výboru Davorin Trstenjak o svolání kongres v jiné formě do Záhřebu na r. 1907; Slovine Luka Jelenc a Srb Jovan P. Jovanovič ode- přeli proto tehda svých podpisů na svolavací vy- zvání. Vraťme se k „Zaveze“. Ta o své 25. letnic letošní ve 33 okresních spolcích učitelských sdru- žuje ovšem dosud jen 1570 členů, z nichž jest 50e v Kraňsku ve 12 jednotách učitelských, v Přímoř
Prešernov Jovan Jovanovič Prosvout Jovanovié Jihoslovan Srb P Jovanovič Lublaň Kragujevac Zagreb Běla Záhřeb Slovine Luka Kraňsko Davorin spolek učitelský sdr
22 article
380 ve 3 učitelských jednotách, ve Štvrsku 682 16 učitelských jednotách. Školské a učítelské po- měry v Korutansku jsou toho druhu, že tam dne učitelského sdružení není, ač vůbec prvé učitel- ské sdružení slovinské vzniklo právě v Korutansku ljiž v r. 1866). Toť nejsmutnější doklad o prabíd- ných školských a učitelských poměrech slovin- ských v této zemi. Všechny snahy Němců v Koru- tansku směřují k tomu, aby se již mohlo říci: Ko- rutansko jest zemí čistě německou. Proto tam není vlastně čistě slovinských škol; děti slovinské ubijejí se ve školách „utrakvistických“, ale jen dle jména utrakvistických, ve skutečnosti německých. na něž dosazováni jsou učitelé němečti s tak ře- čenou „kvalifikací“ i pro „slovinské“ školy aneb slovinští odrodilci — s uvědomělým slovinským učitelem dovedou již korutanští autonomisté, pod- porovaní rakouskou byrokracií, tak naložiti, aby se stali neškodnými — ustanovením anebo přelož- ním na školu někde v zastrčeném, zapadlém kraji německém. Korutansko jest velikou otevřenou bo- lestí národa slovinského a obrana „Družbe sv.
Němec Korutansko slovinský “ škola aneb slovinský odrodilec
23 article
Cirila in Metoda“ tam velmi, velmi nesnadná. „Za- veza“ poslední dobou vší silou snaží se organiso- vat slovinské učitelstvo v Korutansku, ale pořá ještě marně; jsouť tam národnostní poměry tak ža- lostné, že žalostnějšími býti nemohou. Slovinských chovanců na pedagogiu v Celovci jest pramaloučko a ještě je po zkoušce dospělosti rozestrkají a roz- práší do všech koutů v krajích německých, kdež- to v krajích slovinských ustanovují se učitelé ně- mečtí slovinštiny neznalí. Slovinští učitelé jsou dnes adruženi se slovinskými akademiky ve spolku „Goratan“, kde mají svůj odbor. Ty a podobné žalostné poměry zarazily nás. sotva jsme do Lublaně vstoupili a naší bratří stěžovali si, že slavnostní čislo věstníku Zavezina „Učitelj sk
Korutansko Celovec Lublaň
24 article
Tovariš“ bylo pro článeček o poměrech koruta- ských zkonfiskováno. Když se pak nám podařilo na- hlédnouti v to, co bylo zkonfiskováno, užasli jame nad naprostou libovůli, maskující „spravedlnost“ ke Slovincům — — — Avšak i v Kraňsku ne- mají učitelé a učitelky na růžích ustláno, ti svo- bodomyslní. Bídně se vede vlastně všem (isouv pořadí „skvělého“ vznešeného postavení učitelského v korunních zemích předlitavských na místě předposledním), ale i ta bída se jim podává za ztrátu občanské svobody a přesvědčení — tom ohledu jsou klerikálové kraňští chladní jako ocel, ať jde o ustanovování na lepší místa neb drahotní přídavek, jejž rozdělují v „hojnější“ míře těm, kdož se dají koupit odstoupením od Zaveze a přistoupením ke klerikální organisaci učitelske (ke Slomškovi Zveze) Útoky na učitelstvo a persekuce jsou již toho druhu, že jich nelze snad již ani stupňovati — vý- křikem do nebe volajícím jest obranná brožura Zavezou právě vydaná pod názvem „Dejanja go- voré“ (činy hovoří) slovinsky a německy. „Svaz slovanského učitelstva v Rakousku ujímá se vřele a opravdově svých utiskovaných slovinských bratří a připravuje se vydati brožuru ještě v jiných řečech. Projevy v tom smyslu na jubilejní schůzi zástupci Svazu učiněné byly bouřlivě aklamovány a velmi srdečně přijaty. I my z brožury uvedeme věci nejkřiklavější
Zvez Kraňsko Rakousko Dejanja go
25 title
Obecní volby v Třebenicích.
Třebenice
26 article V Třebenících, 29. září 1913
V Třebenících, 29. září 1913 (Zvláštní telef. zpráva „Nár. Listů“.) Dnes dopoledne konaly se volby do obecníh zastupitelstva ve II. sboru a skončily skvělým vi- tězstvím českých společných kandidátů, kteří ob- drželi 42 hlasy proti 21 hlasům, které dostali ka- didáti němečti. K volbě oprávněných voličů bylo v celku 71. Češi třebeničtí mají tudíž i ve druhém nejohroženějším sboru naprostou většinu Ve II. sboru byli dnes do obecního zastupilel- stva zvoleni za členy pp. Jos. Preis, rolnik. Jan Laube, krejčí, V j- těch Paneš, obchodnik, Adolí Johano v s ký. hostinský: Antonín Vanický, výrobce likérů. František Henke, hostinský, Václav J a k š, řídíei učitel, Václav Tlatla, majitel domu, Josef Kři- vánek. truhlář, Václav Víden, mistr tesařský za náhradníky pp. Bohumil Hrdlička, obuvník Karel Vysoký, sedlár. Václav Bend a st., tesat Jan Kubíček ml., krejčí a Josef P rotiv ín- ský, obuvník v Třebenicích. Volby v I. sboru konají se dnes odpoledne vítězství Čechů je při nich zajištěno. Český rá Třebenic, residence Tittovy a německého „Volk ratu“ pro Čechy je tím zajištěn. Z Třebenic, 29. září. O X43. hod. odpol. (Zvláštní telefonická zpráva.) Při dnešní odpo- lední volbě do obecního zastupitelstva v I. sboru obdrželi čeští kandidáti po 21 hlasu, němečtizůstalivmenšině s 11 hlasy. Vítězství třebenických Č'echi při volbě do obecního zastupitel- stvaje tudíž úplné.
Čech Preis Laub krejčí Vanický Henke Tlatl Josef Kř Víden Hrdlička Vysoká Václav Bend Kubíček Josef Čecho Třebenice Tittův Čechy Adolit Johana obecní zastupitelstvo
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V táboře junáků. (V Král. Oboře.)
Král
28 article
Nevěřící Tomášové byli ode dávna, jsou stále a budou vždy, všude a ve všem, zejména jde-lio věc novou, třebaže dobrou. Takovou věcí jest skauting, čili po česku „junáctví“, jež také prodě- lati musí všecky stupně biblického očistce, než dospěje k tomu, aby se mu lidé nevysmívali a je zbytečně nezlehčovali. Nic snazšího a pohotověj- šího, nežli úšklebek, krčení ramen a nedůvěra! Je už vrozenou lidské povaze, zejména české, která jednou podceňdje dobré náměty a ideje jen proto- že jsou původu domácího a po druhé zas proto že vznikly — v eizině. A poněvadž skauting je ve svém propracován myšlenkou nejen novou, ale i cizí, nalezl pochy- bovačů dvojnásob. Snad k tomu přispěla i dnešní pobnutá doba, její knabenhorty a různé ty pro- tivné „svazky (bundy) mládeže“, organisované generály na pensi na podkladě a za účelem vojen- ským. — Kdož vi? O skautingu se řeklo, že je to čertovo kopýtko, ba dokonce kukaččino vajíčko, nasazené k nám z Vídně či odkud. a to stačilo, aby skauting byl — hotov. Alespoň zevně. Uvnitř se však myšlenka stále prohlubovala, sílila a získala přátel i pří- znivců, zejména když přijala i roucho a ducha českého, až konečně po řadě ojedinělých pokusů propukla v plné své síle a kráse na veřejnost.
Tomášová Vídeň
29 article
Junáci čeští, hoši 14- až 17letí, vyhledali si to- tiž v Král. Oboře nádherně položenou louku, vy- budovali zde svůj tábor a pozvali sem na sobotu a neděli „Pražany“ na podívanou Pěkně si upravili svůj tábor. Kol dokola roz- ložili asi 12 stanů různých typů, postavili cihlov sporák s pecí, zařídili celou kuchyň i se sklepem přenesli sem truhlářskou dilnu, řádně upravil vnitřní zařízenístanů, stěny obložily drny, nanesl i navozili si palivo a různé zásoby jiné, upravili s hřiště pro tělesné cvičení, ba nezapomněli ani na poštu atd. V čelo táboru postavili pak patrovou bránu vkusně vyzdobenou červenobílými fábory .. Vlastně nevím, proč tomu říkají „tábor jméno svádí k představě vojenského táboru a přece to, co jsme včera víděli v Král. Oboře, ne- mělo s ním pranic společného. Byla to spíše pří- rodní osada či obec altruistů, žijících přírodě a sloužících celku. Společným jest jim lože, spo- lečnou kuchyň a společnou i práce. Není tu vojen. ského škatulkování a důstojnické pedanterie, al všude vládne přátelská a sousedská družnost a po- spolitost, ovládaná kázní a mravem. Přes 60 hochů „usadilo se v této osadě. S pra- cemi přípravnými začali v pátek odpoledne a už v sobotu přijímali prvé návštěvníky. Vlastně jen několik bylo pověřeno tímto čestným úkolem, o- statní hleděli si klidně svých prací i své zábavy jako by ani hostů v domě nebylo. Vařili snídan připravovali obědy, večeře (brambory), přiřezával dřeva a robili stolice i lavice, opravovali lože, pro- hlubovali sklep atd.; jedna družína zabývala se signalisováním. druhá opět dala se do cvičení spo- lečných, s oštěpem, vrhu kamenem atd. Rušný nenucený, závidění hodný životl
Král Pražan
30 article
Dokonce 12 hostů setrvalo zde i přes celou noc ze soboty na neděli a výborně se — prý — vyspali. Tábor těšil se jak v sobotu, tak i po celou ne. děli velké pozornosti obecenstva, jež se zájmem prohlíželo si jeho primitivni, ale účelné zařízení a sledovalo nenucený život v něm. Byl to sice prvý pokus, snad v mnohém ještě nedokonalý, ale přece zdařilý, neboť poodhalil roušku, zastírající do- sud „české“ junáctví a názorně ukázal podstat- ný [nikoliv jediný) princip jeho. Jistě že mnohý z návštěvníků byl i získán pro myšlenku tuto, kte- rá jest zdravou a působivou a která jest zro vna stvořena k tomu, aby sokolské jedno- ty v zájmu svého dorostu chopily s jí v plné svěžesti a celistvostí její, neboť jim při jejich dosavadní a dosud téměř výhradné páči o dorost nemůže býti ani — novou, ani — cizi. Jest vlastně celá jejich. Pořadatelem táboru byl Svaz českých spolků pro tělesnou výchovu v čele s inspektorem J. Klenkou a prof. Svojsíkem, jenž zejména věnoval se úkolu svému s plnou vervou a odda- ností. Svojsíkovi nápomocni byli vůdcové družir Eliášek, Drahoš. Beneš. Výborný, Klt- ka a Pulkrábek, vesměs to činní Sokolové Mezi junáky byli ponejvíce studenti z reálky žiž- kovské, staroměstské, malostranské, holešovické z Ječné ulice, gymnasií v Křemencové a Žitné ulici žáci z obchodní školy N. O. G. atd Tábor opakuje se ještě v sebotu 4. řijna od- poledne a v neděli na to po celý den a čistý výno je určen pro zbudování vlastní chaty junácké. Dr. .
J Klenka profesor Svojsík Beneš Výborná Klt Pulkrábek doktor Ječná ulice Křemenec Žitná ulice Tábor svaz český spolek obchodní škola N
31 article THEATRALIA.
THEATRALIA. Divadelní rekord. (Původní zpráva „Nár Listů“.) Včera v neděli došlo v městském divadle v Plzni k oznámené již pohostinské hře pi. Marie Laudové v Sardouově veselohře „Madame Sans- Géne“, k niž odvezl si ředitel plzeňského divadl p. Veverka v průvodu svého lyrického tenor Drvoty pí. Laudovou, která hrála ještě ve vče- rejším odpoledním představení v Tylově „Strako- nickém dudáku“ v Národním divadle v Praze, jak jsme předběžně oznámili — automobilem Pro defekt pneumatiky, jenž zavinil opozdění 112 hodiny, dojel automobil do Plzně právě v ho- dinu začátku plzeňského představení, v 8. hodin večer. Paní Laudové připraveny obecenstvem pře divadlem srdečné ovace, jež stupňovaly se pal před vyprodaným domem od aktu k aktu, prová- zeny spoustou květinových dará.
Lauda Sardouův Veverka Drvota Laudův Straka Plzeň národní divadlo v Praga SanGéne
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Konec klubu ženských nepřátel mužského pohlaví. Asi před čtyřmi lety zřízen byl ve Fila- delfii, americkém městě bratrské lásky, klub mla- dých dam, které z programu svého života lásku naprosto vyškrtly a navždy pannami zůstati se za- vázaly. Při vstupu do klubu musily členky složiti na to strašnou přísahu. Tato přísaha, obsahující nadšenou chválu stavu svobodného, končila slovy „Nikdy nechci náležeti žádnému muži.“ Několíl roků dařilo se vše výborně a počet členů rostl Ale tu stalo se jednoho prý méně krásného dne.
33 article
že předsedkyně klubu nepřítelkyň mužského po- hlaví, miss Brownová, na velmi živé ulicí automo- bilem poražena byla a nebýli mladého, odhodla- ného muže, doktora, který poražené dívce rychle ku pomoci přiskočil, byl by klub ztratil svoji před- sedkyni. Miss Brownová, divka dosud tvrdých zá- sad, nebyla potom s to, zapomenouti na ochrance svého tak rychle a úplně, jak stanovy jejího klubu předpisovaly; ona vzpomínala naopak častěji na něj, uznala záhy, že je hezký a zajímavý a začala trpce želeti své klubovní přísahy. Na konec pak stalo se, co státi se musilo: slečna Brownová pře- houpla se elegantním skokem přes stanovy klubu a provdala se za svižného doktora Jonathana. Tato „hanebná zrada“ způsobila v klubu nesmírné roz- hořčení; bylo tam hlučně mluveno, spíláno a klnuto a paní Jonathanová mohla bohu děkovati, že ne- byla už pod pravomocí svého někdejšího klubu Ale všechen hněv časem ochabuje a takž ochablo i rozhořčení v klubu; dámy uklidnily se a učinily poslední klubovní usnesení: „Poněvadž a jelikož klub po strašné ráně, která jej stihla, z dalšího trvání už jak náleží těšiti se nemůže, bude nejlépe. když se opět rozejde. Dosavadním členkám pal doporučuje se, aby následovaly příkladu někdejš- slečny Brownové a vyhledaly si také každá něja- kého muže, arci nikoli pod kolesy automobilu Této dobré rady bylo pak s takovou horlivosto uposlechnuto, že bývalý klub nepřítelkyň mužského pohlaví v pravou sňatkovou agenturu se promění a že nebylo několik měsíců dosti mužů po ruce aby poslední zbytky klubu nepřítelkyň mužského pohlaví v manželském přístavu zmizely.
Brownová Jonathan Jonathanová Brown