1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 29. září 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsle
na čtvre leta . . . 8 K —
s dvojí donáškon
a měsl
na čtvrt ieta .. . . 7 K ane
na měsia "e Gliálkách.
2 K s
Pošton.
a měsle
aa tvrtieta . . . S K eo
a dvoji zásilkou
ria: : . .k
Praha
6
article
Vecerní
Vecerní
dání
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . za b
večerní
za d
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . l0
večerni . . . . . . . . 5
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplncení a inserty přijím
administrace v Marianské ul., l
Tam nacházeji se tál
redakce, tiskárna a sxpodie
„Národnich Llstů“
Rukoplay se nevracsn
Národnich Llstus
7
article
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Nový návrh na úpravu severní hranice Al-
banska.
M. Z Kolína nad Rýnem, 29. září. (Zvl. te
legram „N. L.“) Dopisovatel „Köln. Zeitungu
lelegrafuje z Cařihradu: Události v Al
bansku sledují se tu a vůbec v diplomacii
evropské s napiatou pozornosti. Dobří znale
poměrů navrhují na rozřešení severoalbanské
hraniční otázky tuto úpravu: Ryze alban-
ské okresy ďakovský a prizrenský nechť při-
pojí se k Albanii; za to nechť připadnou
nikterak albanská města Skader a Medva
s okolim Černé Hoře a Srbsku. Tím
by byla uspokojivým způsobem rozřešena také
otázka srbského přístavu na
Adrii. Vynikající Albanci s takovouto úpra-
vou souhlasí.
Al
Köln
Adrie
Kolín nad Rýn
Cařihrad
Albánie
Skader
Černá hoře
Srbsko
událost v Al
8
article
Boje srbského vojska s Albanci.
Z Bělehradu, 29. září. Srbské vojsko, vy-
slané do území, kde zuří albanská vzpora.
účinně již zasáhlo. Albanci musili vykliditi
Mavrovo i okolní výšiny. V prudkých bo-
jích ztratili Albanci na mrtvých i raněných
1000 mužů. Ztráty Srbů nejsou velké. Srbové
tvrdí, že Albanci u Mavrova byli také vy-
zbrojeni 6 děly původu bulharského. Sděluje
se, že take Gostivar a Ljuma byly opět srb-
ským vojskem zabrány. Včera mobilisována
první výzva drinské divise.
Z Bělehradu, 29. září. Stále ještě dochá-
zejícími novými posilami sesílené srbské voj-
sko porazilo Albance u obcí Vrutoku a Reča-
nu na hlavu a zahnalo je na útěk. Také od
Kičeva byli Albanci odraženi a prchli do
Dibry. Další vítězství srbská oznamují se od
Ujmista, Bičan, Vrukotu a Mavrova, z nichž
byli Albanci vypuzeni a ustupují. Velkých
úspěchů dobyli Srbové u Kičeva, z jehož okoli
byli Albanci vypuzeni. Srbské vojsko zmoc-
nilo se také děl, Albanci v dřívějších bojích
ukořistěných. K úplnému potření Albanců do
srbského území vniknuvších potřebuje srbské
vojsko další posily, protože Albanců jeu
Dibry asi 35.000 a ve ljumském území 25.000
a protože i jim přicházejí stále posily. Četní
Albanci byli Srby zajati. Zpráva, že Struga
je v rukou Albanců, se nepotvrzuje.
Albanec
Mavrův
Srba
Vrutok
Ujmista
Bičan
Vrukot
Kičev
Struga
Bělehrad
Reč
9
article
Z Bělehradu, 29. září. Po spojení srb-
ského vojska mezi Kičevem a Mavrovem za-
Rájili Srbové pfensívu a porazili a zahnali Al-
bance, čitající asi 6000 mužů. Postup Albanců
na Gostivar je tím zmařen. Mezi Dibrou
Mavrovem byl velký oddíl Albanců Srby za-
skočen a úplně zničen. Také Albanci, postu-
pující k Ochridě, byli poraženi.
Z Bělehradu, 28. září. (K. k.) Dle úřadní
zprávy ztrávila armáda noc před Resanema
dnes dopoledne jej obsadila.
Bulharsko do konfliktu nezasáhne.
Ze Sofije, 29. září. Zprávy srbských novin,
jakoby Bulharsko mobilisovalo.
jsou úplně liché. Vláda setrvá ve svém
mírumilovném chování a jest odhodlána do
konfliktu srbsko-albanského nezasahovatí.
Černá Hora mobilisuje.
Z Cetyně, 29. září. Vzhledem na povážli-
vou situaci usnesla se vláda mobilisovati 10.000
mužů.
Krise v srbském ministerstvu války.
Z Bělehradu, 29. září. Pověsti o krisi v mi-
nisterstvu vojenství kolují dále. V první schůzi
skupštiny, která se bude konati dne 8. října.
učiní oposice pilné dotazy, proč vojenská opa-
tření na srbsko-albanských hranicích byla za-
nedbána.
Pašíč v Paříží.
Z Paříže, 28. září. (K. k.) Ministerský předsed-
Pašič přibyl sem z Biarice.
Z Paříže, 28. září. (K. k.) Srbský předseda mi
nisterstva Pašič včera večer sem přibyvší bude
dhes přijat v Rambouilletu prosidentem Poinca-
réem.
Před novou válkou řecko-tureckou?
Z Paříže, 29. září. „Echo de Paris“ o-
znamuje: Dle zprávy ze Soluna napa dli
Turci nedaleko Kavaly řecké
Srba
Pašič
Paris
Turek
Bělehrad
Dibra Mavrov
Bulharsko
Sofijá
Cetyně
Paříž
Rambouillet
Poinca
Albanka
srbský novina
10
article
hranice. Generální gubernátor Make-
donie Dragumis prohlásil zpravodaj
„Echa de Paris“, že Řecko učin
všechny vojenské přípravy
aby bylo na turecké vpády vy
zbrojeno.
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Caříhradu, 28. září. (K. k.) V dobře
zpravených kruzích Porty se proslýchá, že
ustanovení smlouvy turecko-bulharské o stát-
ní příslušnosti, mohamedánských obcích a ško-
lách a vakufech jsou minimum návrhů, jež bu-
dou podány Řecku.
Z Cařihradu, 27. září. (K. k.) Na kompe-
tentním místě se proslýchá, že zítřejší mini-
sterská rada vypracuje definitivně protinávrh
týkající se s Řeckem projednávaných otázel
státní příslušnosti, vakufů a musulmanských
obcí. Turecký mírový delegát Talaat bej od-
jede počátkem příštího týdne do Athén.
M. Z Kolína nad Rýnem, 29. září. (Zvl. te-
legram „Nár. L.“) „Köln. Ztgu.“ telegrafuje s
z Cařihradu: Ježto mír s Bulharskem již uza-
vřen jest, usnesla se Porta, že bude nyní u si-
lovati o uzavření mirové smlou-
vy s Řeckem. Rešid bej odjede s přísluš-
nými instrukcemi do Athén.
Paris
Köln
Řecko
Cařihrad
Atény
Kolín nad Rýn
Bulharsko
11
article
Mezi Řeckem a Srbskem.
Z Athén, 27. září. (K. k.) „Ag. d'Athénes“
oznamuje z Korice: Srbové vyklidili dne
dopoledne celé území jižně od jezera Presby
a severně od výšky 1537 na druhé straně vsi
Kucka, ležící poblíže jezera. Řecké vojsko ob-
sadilo ihned toto území.
Mír mezí Bulharskem a Tureckem.
Z Cařihradu, 29. září. Opouštěje poradní
síň po poslední mírové schůzi mírových dele-
gátů prohlásil bůlharský zástupce Načevič
že mírová jednání jsou definitivně skončena
a možno je pokládati již za podepsaná. Jeli-
kož poslání naše jest skončeno — pravil Na-
čevič — opustíme v nejbližších dnech Caři-
hrad. Zároveň také budou obnoveny diploma-
tické styky bulharsko-turecké.
Z Cařihradu, 29. září. [K. k.) Úřadní t ex
mírové smlouvy bude dnes odpoledne
uveřejněn. Jistý list uveřejňuje už dnes ze-
vrubný přehled jeho obsahu. Mezi
protokoly, které jsou připojeny k mírové
smlouvě, jest významný zvláště protokol, tý-
kající se západní Thrakie. Prohlašuje se
v něm toto: Vzhledem na obtíže, s kterými by
se mohly setkati bulharské úřady při svém
dosazení v západní Thrakii pro rozechvěne
obyvatelstva, a aby bylo dosaženo rychlého
uklidnění, prohlašuje ottomanská vláda na žá-
dost bulharské ochotu dotyčným kruhům oby-
vatelstva vyložiti nutnosti, které plynou z no-
vého stavu věcí a dáti jim dobré rady, aby se
Aga
Athénes
Srba
Kuck
Řecko
Srbsko
Atény
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Načevič
12
article
Bulharsku podrobily. Jiný protokol stanoví, že
majetek od zahájení nepřátelství zabavený má
býti majitelům vrácen. Protokol o použí-
vání drah Bulhary stanoví: Protože po-
hraniční čára jde přes Marici a železniční trat
Svilen-Drinopol-Dedeagač, bylo ujednáno, že
dosavadní nařízení o obchodn
dopravě na zmíněné linii má býti
úplně zachováno. Na tom nemá býti nic
měněno bez předchozí dohody mezi státy
smlouvu uzavírajícími a správami zmíněných
železničních tratí. Těchto ustanovení použije
se pro železnice teprve tehdy, až obě strany
smlouvu uzavírající současně provedou stavbu
následujících tratí železničních, a to Bulhar-
sko trať ke spojení moře Egejské-
ho sesvým územím, a Turecko trat.
která vede k moři Egejskému. A
do vybudování zmíněných železničních tratí
které má býti provedeno nejpozději do 10 let.
bude moci Bulharsko bez překáž-
ky dopravovati na zmíněné trat
železniční nováčky vojsko, stře-
livo, potraviny atd. Turecká vláda bude
zmocněna učiniti opatření nutná za účelem do-
zoru.
Jiný protokol stanoví, že ihned po pode-
psání smlouvy nabude obchodní smlou-
va ze dne 19. února 1911 opět platno-
stinarok. Všecky celní úlevy budou, pokud
jsou slučitelny se závazky trvajícími vůči tře-
tím mocnostem, pro výrobky průmyslové
agrární a jiné obou zemí přiznány. Obě vlády
Bulhar
Marik
Bulharsko
Drinopol
Turecko
13
article
se zavazují co možno nejdříve jmenovat
smíšenou komisi pro vypracován
obchodní smlouvy a konsulárn
konvence. Dodatek ke smlouvě praví, že
při různosti názorů mezi Tureckem a Bulhar-
skem dle zvláštního článku smlouvy bude di-
ference nebo předmět sporu před-
ložen haagskému smírčímu soudu
Doplněk upravuje též postup, jenž tu má býti
zachováván.
Vzpoura v západní Thrakií.
Z Cařihradu, 29. září. (K. k.) Jak listy
sdělují, došlo prý v Palasu mezi domorodci
miličním vojskem v Gimildžině a Bulhary k
vážné srážce, při čemž byli Bulhaři donucen
ustoupiti.
Sultán.
Z Caříhradu, 27. září. (K. k.) V úřadní zprávě
se konstatuje, že stav sultánův jest dnes uspoko
jivý. Má se za to, že vveřejňování zpráv bude
zastaveno.
Z Cařihradu. 28. září. (K. k.) Úřadní zpráva
komstatuje, že sultán je ve stavu rekonvalescence
a že jeho churavost přestala.
Bulhar
Turecko
Cařihrad
Palas
Caříhrad
14
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
15
article
Conrad z Hötzendorfu zase ve Vídni.
Conrad z Hötzendorfu zase ve Vídni.
Z Vídně, 29. září. Chef generálního štábu
p. Conrad z Hötzendorfu vrátil se včera večen
ze své dovolené do Vidně.
Z Vídně, 29. září. Večerní „Fremdenblatt“o
znamuje: Chef generálního štábu sv. p. Conrad
Hötzendorfu zůstane ve Vídni v úřadě. Pověsti -
jeho odstoupení odporují skutečnosti.
Od vídeňského dvora.
Z Vídně, 29. září. Dnes o 1. hod. s poledno
konala se dvorní hostina, ke které byl také po
zván ministr orby dr. Zenker. Po 2. hod. odjel
účastníci do Štyrska aa dvorní hony, které po
trvají několik dní. Pozván jest na ně také mi
nistr orby.
Conrad
doktor
Zenker
Hötzendorf
Vídeň
Štyrsko
16
article
Sjezd evangelického svazu ve Zhořelcí.
Sjezd evangelického svazu ve Zhořelcí.
Ze Zhořelce, 28. září. (K. k.) Po dnešním slav
nostním průvodu a imposantní národní slavnosti
za které superintendent Kröber promluvil o svaz
národů před 100 léty, konaly se tři evangelick
schůze s těmito thématy: „Co vyžaduje konfesio-
nální mír?“. „Sjednocení, ne roztřištění prote-
stantismu“ a „Posílení, ne odzbrojení protestan-
tismu“. Ve schůzi, která konala se v „Evropském
dvoře“, byli vítáni zejména souvěrci z Rakouska
Sjezd evangelického svazu učinil k otázce
zákona o jezuitech projev, v němž se praví, ž
evangelický svaz spatřuje obnovení zostřeného
konfesionálního boje ve skutečnosti, že sjezd ka-
tolíků v Metách žádal pro řád jezuitů plnou svo-
bodu pohybu a činnosti v celém Německu. Očekává
s důvěrou, že spolková rada nebude v zájmu kon-
fesionálního míru ani pro zrušení, ani pro změne
zákona o jezuitech.
Pomník prince vladaře Luitpolda v Mní-
chově.
Z Mnichova, 28. září. (K. k.) Dnes v poledne
byl tu odhalen jízdecký pomník prince vladaře
Luitpolda od proí. Hildebrandta. Pomník, který
představuje prince vladaře bez pokrývky hlavy
stojí před národním museem.
Boj o irskou samosprávu.
Z Londýna, 29. září. (K. k.) Vůdce irské stran
Redmond měl v Cahirciveenu (Irsko) řeč. Prohlásil
že jeho strana zvítězila. Stoupenci Car zo
novi vědí, že byli poraženi. Jest ochofe
uzavříti s těmito lidmi smlouvu, odmítá však znovu
projednávatí zásadu hnutí homerule, protože byl
už dvakrát v dolní sněmovně přijata.
Luitpold
Hildebrandt
Redmond
evangelický svaz
Zhořelc
Zhořelec
Rakousko
Německo
Mní
Mnichov
Londýn
Irsko
dolní sněmovna
evropský dvořit
ž evangelický svaz
národní muzeum
17
article
Francouzský ministerský předseda ve
Francouzský ministerský předseda ve
španělsku.
Ze San Sebestíanu, 28. září. (K. k.) Minister
ský předseda Barthou, který sem v noci přiby
byl dnes přítomen vysvěcení francouzské školy
Za slavnosti hrála hudba marseillaisu a španělsko
hymnu. Za hostiny byly proneseny srdečné pří
pitky.
Kokovcev na Krymu.
Z Petrohradu, 28. září. (K. k.) Ministersk
předseda Kokovoev odjel večer do Livadie
Zmatky v Persii.
Z Teheranu, 28. září. (K. k.) Oddíl četnictva
čitající 250 mužů a 2 strojní pušky, který vrace
Barthou
Kokovoev
Krym
Petrohrad
Persie
Sana Sebestían
18
article
se do Salfanabadu, svedl u Burndžidu prudký bo
s tlupami Lurů. Lurové měli 70 mrtvých, 33 zaja-
tých a ztratili četné zbraně a koně. Četníci měli
4 mrtvé a 3 ráněné. Jest úmysl podniknouti novou
výpravu proti Lurům.
Japonsko a Čína.
Z Nankinu, 28. září. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ sděluje: O 3. hodině odpoledne
táhlo 800 mužů vojska generála Changsuen
s praporem čínské republiky před japon-
ský konsulát. Tam vzdali puška-
mi čest, a jejich velitel saluto v al
zatím co vojsko klidně stálo. Je důvodno sou-
díti, že Anglie svým vlivem u Japonců pro-
sadíla, že budou s tímto zadostučiněním spo-
kojeni, na místě aby trvali na požadavku, aby
generál Changsuen v čele svého vojska prosi
za odpuštění
Reuterův
Changsuen
Japonec
Salfanabad
Japonsko
Čína
Nankin
Anglie
19
article
Z vlastí slovinských.
Z vlastí slovinských.
(Původní zpráva „Nár. Listů.“
Naše pouť do Lublaně nebyla aktem pouho-
pouhé zdvořilosti na pozvání k 25letí „Zavez
avstrijskih jugoslovanskih učiteliskih društev“
měla býti a byla projevem naší solidárnosti s tuž
bami a snahami pokrokového učitelstva slovinské
ho. „Zaveza“ dost dlouho a těžce se rodila a měl
býti ještě něčím více nežli dnes jest. Dnes je t
sdružení jen slovinského pokrokového učitel-
(stva, ale měla sdružovati všecko jihoslovanské
učitelstvo, tedy i hrvatské z Přimoří a srbsko-
hrvatské z Dalmacie. Nescházely však ani pokusy
o společné sdružení i se srbsko-hrvatským učitel
stvem z Bánoviny i z krajin pazasávských: ná-
běhů bylo několik, ale nevedly k cíli. Co nezdařilc
se „Zaveze“, to zajisté podaří se „Svazu slovan-
ského učitelstva v Rakousku“, v němž bude po-
malu sdruženo na 30.000 slovanského učitelstva v Řa-
kousku (Předlitavsku), scházejí ze zemí předlitav
ských jenom učitelé dalmatští, kde rozličné
osobní pohnutky dosud překážejí vytvoření zdatné
zemské organisace, ale někteří vynikající jedno-
tlivci slíbili již předsedovi „Svazu“. M. Hajnému
že v čase nejkratším znovu se o vybudování zem-
ské organisace přičiní a ke „Svazu“ přistoupí. Ji
dnes jest „Svaz slovanského učitelstva v Rakou-
sku“ početně mohutnější organisaci učitelskou, než-
li „Deutsch-österreichischer Lehrerbund“; bylo by
si přáti jen upřímnějšího účastenství všech zem-
ských organisací učitelských, aby tak vytvořen
bylo vskutku těleso morálně i hospodářsky silné —
dnes se k tomu ještě mnoho a mnoho nedostává.
M Hajný
Deutsch
Lublaň
Dalmacie
Rakousko
Předlitavsko
Raka
20
article
O letošních záříjových dnech lublaňských uči-
něn však i další krůček k vytvoření Slovanské
ústředny pedagogické, jak o ni smluvili se lon
ještě před válkou delegáti „Svazu“ se zástupo
„Učiteliskog Udruženja“ v Bělehradě. Do Lublan
přibyla, jak jsme již oznámili, i pětičlenná depu-
lace srbského učitelstva z Bělehradu (Sokoloviě
Popovič, Stanojevič. Radišič a Sretenovič), a t
nejen pozdravit slovinských pokrokových kolegu
ale i poraditi se o dalším postupu k realisování
resolucí bělehradských, týkajících se zmíněné
Ústředny pedagogické revue slovanské, prvé pe-
dagogické knihovny slovanské a výměny učitel-
stva, zatím alespoň o prázdninách. Byli jsme po-
těšeni, když nám horlivý propadátor Jovan Po-
povič, nyní bělehradský učitel, jenž ve školním
roce 1912/13 studoval zejména hospodyňské školy
v Čechách a na Moravě, oznámil, že srbský mi-
nistr vyučování, u učitelstva oblíbený Ljub
Jovanovič i referent školský dr. Rajičič
morálně i hmotně přispívati chtějí k uskutečněn
resoluci bělehradských. Zdá se, že simě, v Běle-
hradě zaseté, nepadlo na skálu. Proto jsme rád
vyslechli zprávu předsednictva „Zaveze“, že při-
jedou také delegáti z Bělehradu — kdo přijede
toho nevěděli a dověděli jsme se jejich jmén a
od policie na nádraží lublaňském.
Popovič
Stanojevič
Radišič
Sretenovič
Jovanovič
doktor
Rajičič
Bělehrad
Čechy
Morava
Běla
Učiteliskog Udruženja
21
article
Když již těchto styků v Lublani vzpomínám
nemohu neuvésti, že i „Zaveza“ v r. 1906 vyna
snažovala se, aby přivoděny byly styky všeho jiho
slovanského učitelstva. Podnět k tomu dán u pří
ležitosti, kdy v Lublani odhalován Prešernovi
pomník, kteréžto slavnosti zúčastnil se i srbskýu
čitel Jovan P. Jovanovič, redaktor „Prosvete“
v Kragujevci, jenž jest teď již několik roků i sta-
rostou městským. Jovanovié představoval si ovšem
pořádání čas od času společných kongresů a vý-
stav. „Zaveza“ však chtěla dále; ale brzy ukázaly
se potíže se sestavováním stanov, jež došly by
schválení všech vlád, pod nimiž Jihoslované žijí.
zvláště když „Savez hrvatskih učiteljskih društav
u Zagrebu“ ve vytvoření takové organisace nedů-
věřoval. A tak resoluce z 29. srpna 1906, schvále-
ná na prvém jihoslovanském kongresu v Běle-
hradě za účasti delegátů: srbského, hrvatského
slovinského i bulharského učitelstva, zůstala n
papíře a marně pokoušel se předseda přípravnéh
výboru Davorin Trstenjak o svolání kongres
v jiné formě do Záhřebu na r. 1907; Slovine
Luka Jelenc a Srb Jovan P. Jovanovič ode-
přeli proto tehda svých podpisů na svolavací vy-
zvání.
Vraťme se k „Zaveze“. Ta o své 25. letnic
letošní ve 33 okresních spolcích učitelských sdru-
žuje ovšem dosud jen 1570 členů, z nichž jest 50e
v Kraňsku ve 12 jednotách učitelských, v Přímoř
Prešernov
Jovan
Jovanovič
Prosvout
Jovanovié
Jihoslovan
Srb
P Jovanovič
Lublaň
Kragujevac
Zagreb
Běla
Záhřeb
Slovine Luka
Kraňsko
Davorin
spolek učitelský sdr
22
article
380 ve 3 učitelských jednotách, ve Štvrsku 682
16 učitelských jednotách. Školské a učítelské po-
měry v Korutansku jsou toho druhu, že tam dne
učitelského sdružení není, ač vůbec prvé učitel-
ské sdružení slovinské vzniklo právě v Korutansku
ljiž v r. 1866). Toť nejsmutnější doklad o prabíd-
ných školských a učitelských poměrech slovin-
ských v této zemi. Všechny snahy Němců v Koru-
tansku směřují k tomu, aby se již mohlo říci: Ko-
rutansko jest zemí čistě německou. Proto tam
není vlastně čistě slovinských škol; děti slovinské
ubijejí se ve školách „utrakvistických“, ale jen dle
jména utrakvistických, ve skutečnosti německých.
na něž dosazováni jsou učitelé němečti s tak ře-
čenou „kvalifikací“ i pro „slovinské“ školy aneb
slovinští odrodilci — s uvědomělým slovinským
učitelem dovedou již korutanští autonomisté, pod-
porovaní rakouskou byrokracií, tak naložiti, aby
se stali neškodnými — ustanovením anebo přelož-
ním na školu někde v zastrčeném, zapadlém kraji
německém. Korutansko jest velikou otevřenou bo-
lestí národa slovinského a obrana „Družbe sv.
Němec
Korutansko
slovinský “ škola aneb slovinský odrodilec
23
article
Cirila in Metoda“ tam velmi, velmi nesnadná. „Za-
veza“ poslední dobou vší silou snaží se organiso-
vat slovinské učitelstvo v Korutansku, ale pořá
ještě marně; jsouť tam národnostní poměry tak ža-
lostné, že žalostnějšími býti nemohou. Slovinských
chovanců na pedagogiu v Celovci jest pramaloučko
a ještě je po zkoušce dospělosti rozestrkají a roz-
práší do všech koutů v krajích německých, kdež-
to v krajích slovinských ustanovují se učitelé ně-
mečtí slovinštiny neznalí. Slovinští učitelé jsou
dnes adruženi se slovinskými akademiky ve spolku
„Goratan“, kde mají svůj odbor. Ty a podobné
žalostné poměry zarazily nás. sotva jsme do
Lublaně vstoupili a naší bratří stěžovali si, že
slavnostní čislo věstníku Zavezina „Učitelj sk
Korutansko
Celovec
Lublaň
24
article
Tovariš“ bylo pro článeček o poměrech koruta-
ských zkonfiskováno. Když se pak nám podařilo na-
hlédnouti v to, co bylo zkonfiskováno, užasli jame
nad naprostou libovůli, maskující „spravedlnost“
ke Slovincům — — — Avšak i v Kraňsku ne-
mají učitelé a učitelky na růžích ustláno, ti svo-
bodomyslní. Bídně se vede vlastně všem (isouv
pořadí „skvělého“ vznešeného postavení
učitelského v korunních zemích předlitavských na
místě předposledním), ale i ta bída se jim podává
za ztrátu občanské svobody a přesvědčení —
tom ohledu jsou klerikálové kraňští chladní jako
ocel, ať jde o ustanovování na lepší místa neb
drahotní přídavek, jejž rozdělují v „hojnější“ míře
těm, kdož se dají koupit odstoupením od Zaveze
a přistoupením ke klerikální organisaci učitelske
(ke Slomškovi Zveze)
Útoky na učitelstvo a persekuce jsou již toho
druhu, že jich nelze snad již ani stupňovati — vý-
křikem do nebe volajícím jest obranná brožura
Zavezou právě vydaná pod názvem „Dejanja go-
voré“ (činy hovoří) slovinsky a německy. „Svaz
slovanského učitelstva v Rakousku ujímá se vřele
a opravdově svých utiskovaných slovinských bratří
a připravuje se vydati brožuru ještě v jiných
řečech. Projevy v tom smyslu na jubilejní schůzi
zástupci Svazu učiněné byly bouřlivě aklamovány
a velmi srdečně přijaty. I my z brožury uvedeme
věci nejkřiklavější
Zvez
Kraňsko
Rakousko
Dejanja go
25
title
Obecní volby v Třebenicích.
Třebenice
26
article
V Třebenících, 29. září 1913
V Třebenících, 29. září 1913
(Zvláštní telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Dnes dopoledne konaly se volby do obecníh
zastupitelstva ve II. sboru a skončily skvělým vi-
tězstvím českých společných kandidátů, kteří ob-
drželi 42 hlasy proti 21 hlasům, které dostali ka-
didáti němečti. K volbě oprávněných voličů bylo
v celku 71. Češi třebeničtí mají tudíž i ve druhém
nejohroženějším sboru naprostou většinu
Ve II. sboru byli dnes do obecního zastupilel-
stva zvoleni za členy pp.
Jos. Preis, rolnik. Jan Laube, krejčí, V j-
těch Paneš, obchodnik, Adolí Johano v s ký.
hostinský: Antonín Vanický, výrobce likérů.
František Henke, hostinský, Václav J a k š, řídíei
učitel, Václav Tlatla, majitel domu, Josef Kři-
vánek. truhlář, Václav Víden, mistr tesařský
za náhradníky pp. Bohumil Hrdlička, obuvník
Karel Vysoký, sedlár. Václav Bend a st., tesat
Jan Kubíček ml., krejčí a Josef P rotiv ín-
ský, obuvník v Třebenicích.
Volby v I. sboru konají se dnes odpoledne
vítězství Čechů je při nich zajištěno. Český rá
Třebenic, residence Tittovy a německého „Volk
ratu“ pro Čechy je tím zajištěn.
Z Třebenic, 29. září. O X43. hod. odpol.
(Zvláštní telefonická zpráva.) Při dnešní odpo-
lední volbě do obecního zastupitelstva v I.
sboru obdrželi čeští kandidáti po
21 hlasu, němečtizůstalivmenšině
s 11 hlasy.
Vítězství třebenických Č'echi
při volbě do obecního zastupitel-
stvaje tudíž úplné.
Čech
Preis
Laub
krejčí
Vanický
Henke
Tlatl
Josef Kř
Víden
Hrdlička
Vysoká
Václav Bend
Kubíček
Josef
Čecho
Třebenice
Tittův
Čechy
Adolit Johana
obecní zastupitelstvo
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V táboře junáků.
(V Král. Oboře.)
Král
28
article
Nevěřící Tomášové byli ode dávna, jsou stále
a budou vždy, všude a ve všem, zejména jde-lio
věc novou, třebaže dobrou. Takovou věcí jest
skauting, čili po česku „junáctví“, jež také prodě-
lati musí všecky stupně biblického očistce, než
dospěje k tomu, aby se mu lidé nevysmívali a je
zbytečně nezlehčovali. Nic snazšího a pohotověj-
šího, nežli úšklebek, krčení ramen a nedůvěra! Je
už vrozenou lidské povaze, zejména české, která
jednou podceňdje dobré náměty a ideje jen proto-
že jsou původu domácího a po druhé zas proto
že vznikly — v eizině.
A poněvadž skauting je ve svém propracován
myšlenkou nejen novou, ale i cizí, nalezl pochy-
bovačů dvojnásob. Snad k tomu přispěla i dnešní
pobnutá doba, její knabenhorty a různé ty pro-
tivné „svazky (bundy) mládeže“, organisované
generály na pensi na podkladě a za účelem vojen-
ským. — Kdož vi?
O skautingu se řeklo, že je to čertovo kopýtko,
ba dokonce kukaččino vajíčko, nasazené k nám
z Vídně či odkud. a to stačilo, aby skauting byl —
hotov. Alespoň zevně. Uvnitř se však myšlenka
stále prohlubovala, sílila a získala přátel i pří-
znivců, zejména když přijala i roucho a ducha
českého, až konečně po řadě ojedinělých pokusů
propukla v plné své síle a kráse na veřejnost.
Tomášová
Vídeň
29
article
Junáci čeští, hoši 14- až 17letí, vyhledali si to-
tiž v Král. Oboře nádherně položenou louku, vy-
budovali zde svůj tábor a pozvali sem na sobotu
a neděli „Pražany“ na podívanou
Pěkně si upravili svůj tábor. Kol dokola roz-
ložili asi 12 stanů různých typů, postavili cihlov
sporák s pecí, zařídili celou kuchyň i se sklepem
přenesli sem truhlářskou dilnu, řádně upravil
vnitřní zařízenístanů, stěny obložily drny, nanesl
i navozili si palivo a různé zásoby jiné, upravili s
hřiště pro tělesné cvičení, ba nezapomněli ani na
poštu atd. V čelo táboru postavili pak patrovou
bránu vkusně vyzdobenou červenobílými fábory ..
Vlastně nevím, proč tomu říkají „tábor
jméno svádí k představě vojenského táboru
a přece to, co jsme včera víděli v Král. Oboře, ne-
mělo s ním pranic společného. Byla to spíše pří-
rodní osada či obec altruistů, žijících přírodě
a sloužících celku. Společným jest jim lože, spo-
lečnou kuchyň a společnou i práce. Není tu vojen.
ského škatulkování a důstojnické pedanterie, al
všude vládne přátelská a sousedská družnost a po-
spolitost, ovládaná kázní a mravem.
Přes 60 hochů „usadilo se v této osadě. S pra-
cemi přípravnými začali v pátek odpoledne a už
v sobotu přijímali prvé návštěvníky. Vlastně jen
několik bylo pověřeno tímto čestným úkolem, o-
statní hleděli si klidně svých prací i své zábavy
jako by ani hostů v domě nebylo. Vařili snídan
připravovali obědy, večeře (brambory), přiřezával
dřeva a robili stolice i lavice, opravovali lože, pro-
hlubovali sklep atd.; jedna družína zabývala se
signalisováním. druhá opět dala se do cvičení spo-
lečných, s oštěpem, vrhu kamenem atd. Rušný
nenucený, závidění hodný životl
Král
Pražan
30
article
Dokonce 12 hostů setrvalo zde i přes celou
noc ze soboty na neděli a výborně se — prý —
vyspali.
Tábor těšil se jak v sobotu, tak i po celou ne.
děli velké pozornosti obecenstva, jež se zájmem
prohlíželo si jeho primitivni, ale účelné zařízení
a sledovalo nenucený život v něm. Byl to sice prvý
pokus, snad v mnohém ještě nedokonalý, ale přece
zdařilý, neboť poodhalil roušku, zastírající do-
sud „české“ junáctví a názorně ukázal podstat-
ný [nikoliv jediný) princip jeho. Jistě že mnohý
z návštěvníků byl i získán pro myšlenku tuto, kte-
rá jest zdravou a působivou a která jest zro vna
stvořena k tomu, aby sokolské jedno-
ty v zájmu svého dorostu chopily s
jí v plné svěžesti a celistvostí její, neboť jim
při jejich dosavadní a dosud téměř výhradné páči
o dorost nemůže býti ani — novou, ani — cizi.
Jest vlastně celá jejich.
Pořadatelem táboru byl Svaz českých spolků
pro tělesnou výchovu v čele s inspektorem J.
Klenkou a prof. Svojsíkem, jenž zejména
věnoval se úkolu svému s plnou vervou a odda-
ností. Svojsíkovi nápomocni byli vůdcové družir
Eliášek, Drahoš. Beneš. Výborný, Klt-
ka a Pulkrábek, vesměs to činní Sokolové
Mezi junáky byli ponejvíce studenti z reálky žiž-
kovské, staroměstské, malostranské, holešovické
z Ječné ulice, gymnasií v Křemencové a Žitné ulici
žáci z obchodní školy N. O. G. atd
Tábor opakuje se ještě v sebotu 4. řijna od-
poledne a v neděli na to po celý den a čistý výno
je určen pro zbudování vlastní chaty junácké.
Dr. .
J Klenka
profesor
Svojsík
Beneš
Výborná
Klt
Pulkrábek
doktor
Ječná ulice
Křemenec
Žitná ulice
Tábor
svaz český spolek
obchodní škola N
31
article
THEATRALIA.
THEATRALIA.
Divadelní rekord. (Původní zpráva „Nár
Listů“.) Včera v neděli došlo v městském divadle
v Plzni k oznámené již pohostinské hře pi. Marie
Laudové v Sardouově veselohře „Madame Sans-
Géne“, k niž odvezl si ředitel plzeňského divadl
p. Veverka v průvodu svého lyrického tenor
Drvoty pí. Laudovou, která hrála ještě ve vče-
rejším odpoledním představení v Tylově „Strako-
nickém dudáku“ v Národním divadle v Praze, jak
jsme předběžně oznámili — automobilem
Pro defekt pneumatiky, jenž zavinil opozdění
112 hodiny, dojel automobil do Plzně právě v ho-
dinu začátku plzeňského představení, v 8. hodin
večer. Paní Laudové připraveny obecenstvem pře
divadlem srdečné ovace, jež stupňovaly se pal
před vyprodaným domem od aktu k aktu, prová-
zeny spoustou květinových dará.
Lauda
Sardouův
Veverka
Drvota
Laudův
Straka
Plzeň
národní divadlo v Praga
SanGéne
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Konec klubu ženských nepřátel mužského
pohlaví. Asi před čtyřmi lety zřízen byl ve Fila-
delfii, americkém městě bratrské lásky, klub mla-
dých dam, které z programu svého života lásku
naprosto vyškrtly a navždy pannami zůstati se za-
vázaly. Při vstupu do klubu musily členky složiti
na to strašnou přísahu. Tato přísaha, obsahující
nadšenou chválu stavu svobodného, končila slovy
„Nikdy nechci náležeti žádnému muži.“ Několíl
roků dařilo se vše výborně a počet členů rostl
Ale tu stalo se jednoho prý méně krásného dne.
33
article
že předsedkyně klubu nepřítelkyň mužského po-
hlaví, miss Brownová, na velmi živé ulicí automo-
bilem poražena byla a nebýli mladého, odhodla-
ného muže, doktora, který poražené dívce rychle
ku pomoci přiskočil, byl by klub ztratil svoji před-
sedkyni. Miss Brownová, divka dosud tvrdých zá-
sad, nebyla potom s to, zapomenouti na ochrance
svého tak rychle a úplně, jak stanovy jejího klubu
předpisovaly; ona vzpomínala naopak častěji na
něj, uznala záhy, že je hezký a zajímavý a začala
trpce želeti své klubovní přísahy. Na konec pak
stalo se, co státi se musilo: slečna Brownová pře-
houpla se elegantním skokem přes stanovy klubu a
provdala se za svižného doktora Jonathana. Tato
„hanebná zrada“ způsobila v klubu nesmírné roz-
hořčení; bylo tam hlučně mluveno, spíláno a klnuto
a paní Jonathanová mohla bohu děkovati, že ne-
byla už pod pravomocí svého někdejšího klubu
Ale všechen hněv časem ochabuje a takž ochablo
i rozhořčení v klubu; dámy uklidnily se a učinily
poslední klubovní usnesení: „Poněvadž a jelikož
klub po strašné ráně, která jej stihla, z dalšího
trvání už jak náleží těšiti se nemůže, bude nejlépe.
když se opět rozejde. Dosavadním členkám pal
doporučuje se, aby následovaly příkladu někdejš-
slečny Brownové a vyhledaly si také každá něja-
kého muže, arci nikoli pod kolesy automobilu
Této dobré rady bylo pak s takovou horlivosto
uposlechnuto, že bývalý klub nepřítelkyň mužského
pohlaví v pravou sňatkovou agenturu se promění
a že nebylo několik měsíců dosti mužů po ruce
aby poslední zbytky klubu nepřítelkyň mužského
pohlaví v manželském přístavu zmizely.
Brownová
Jonathan
Jonathanová
Brown