Ročník XXXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Strana 579.

Chcete-li míti n ejlepší a nejdokonalejš toho časupluhy, brány a řepniplečky dopište si o cenník fě. Jan Červinka, továrna hospod. strojů, Praha II. Ha- vlíčkovo náměstí 26. druhy obilné daří se tam na jihu aneb v čase zimním v zastínění pod palmami. Přes to ale chlebovin našich se tam nepěstuje, proto se mouka dováží. Neobyčejně hojně pěstují se tam černé a černohnědé boby, které jsou stravou národní a nesmí scházeti na stole boháče ani chuďasa. Náš zemák dává tam dvojí úrodu; pěstuje se ale spoře, nejvíc od vystěhovalců, kteří je nedovedou postrá- dat; mnohem více pěstují se batáty či sladké brambory, které jsou tam oblíbenější. Jiná hlíznina je maniok či mandioka, z nichž y-

rábí škrobovitou moučku tak zvaný arrowroot, kterou silně vyváží, přimi- chují ji tam bobům při každé hostině. Ovoce daří se naše i tropické, všecky druhy naší zeleniny daří se tam mno- hem mohutnější a lepší jakosti nežu nás. Chov dobytka nemá v Brasilii toho významu jako u nás. V campos vypá- sají se sice veliká stáda polodivokého skotu a koní, ale vydatnějšímu zužit- kování vadí veliké vzdálenosti a žádné cesty. Cesty pralesy jsou neobyčně sví- zelné a mohou se díti jen se sekerou v ruce. V přímoří se však provádí chov skotu s daleko větším úspěchem po způsobu našem. Hlavně pěstuje se skot, pak koně a vepři; kozy a ovce chovají se více jako zvláštnost. Maso hovězí řežou na ploché, veliké kusy, jež na slunci usuší. Něco vyváží se i masa soleného. Dobytek krmí ty- kvemi, mandiokem, vařenými bobya kukuřicí. Vyváží kůže dobytčí, rohy, moučku kostní a tresť masovou, Koně jsou gauchům a sertanejům životní nezbytností. Stále jsou buď v jízdě neb stojí osedláni a přivázáni, aby jich jejich pán mohl ihned použíti. V ho- rách používají hojně mulů. Vepře cho- vají hlavně v státu Minasu, odkudž vy- váží nejvíc sádla a slaniny Najdem tam střelce z povolání, kteří prochází pralesy a loví tropické pta- ctvo pro ozdobné peří neb celou ko- žešinu, které používají dámy evropské na ozdobu svých klobouků.

Řeky vynikají neobyčejným bohatstvím hobyt rozšířen jest po celé osadě“ ryb, proslulá je v tom směru zejména Ama- Nerostné bohatství je sice hojné, ale vy- zonka. Kajmanů (krokodilů) v řekách je užitkovává se jen měrou pranepatrnou. také dost. Vejce želví sbírají na výrobu vzác- V státě Minas Gerrass a v státě Matto

ného želvího oleje

Nejlepšími osadníky jsou přistěhovalí Slo- vané a Němci. Snadno přizpůsobí se těžko- stem podnebí. Bedlivou a vytrvalou praci rozmnožují svůj majetek a zvyšují cenu jeho. Dr. lherind ve spisu Rio Grande de Sui píše takto o německých vystěhovalcích: „Je to utěšený obraz, jejž můžeme zříti při jízdě starými osadami. Místo pralesů všude šíří se bujná pole, čisté domy zelení hájů o- ranžovníkových a palmových obklopené. Klapající mlýny a stoupy, cihelny, lisy na třtinu cukrovou a valchy svědčí o píli oby- vatelstva. Na silnici potkáváme plné vozy nákladní, mohutné postavy jezdců v širo- kých botách a ponchách a řady rusovlasých dětí mezi růžovými kři neb na cestách do školy. Tu není zimničného chvatu za do- larem ani spekulačního ruchu a přece bla- manty, granáty, topasy, beryly a jiné dra- hokamy, dobývá se i stříbro. Uhlí těží se dosud pranepatrně, zejména na jihu. Země je bo- hata i železem, rudou manganovou, plati- nou, petrolejem, tuhou, monazitem. Průmysl i řemesla jsou v prvopočátku, vláda stará se o chránění svého průmyslu vysokými cly, proto i cizí kapitál stěhuje se do země a zakládá v Brasilii továrny, hlavně na zpra- cování bavlny, vlny, hedvábí, mlýny a pi- vovary. Z peří papoušků a kolibříků vyrá- bějí drahé umělé květiny. Většina tovarů se však dosud z ciziny dováží.

Prostředky dopravní jsou však dosud nedo- konalými. V r. 1906 bylo sice 17.340 km žele- znic, na území však tak rozlehlé jest to délka ne- stačitelná. Hlavní tepnou obchodní je Ama- zonka a řeky ostatní, pokud vodopád tok jich neruší. Dopis od nás do Ri de Janeira, hlavního města republiky, jde plné 3 neděle. Ve vnitrozemí do- prava také jde jen zvolna. Význam řek mimo to, že doprava po nichje len loudavá, ztížen je i tím, že pro vysoké zátopy kraj kol břehů je lidu- prázdný. Dráhy proráží hlavně lidna- tější přímoří. Silnice najdem kol měst jinde všude jdou jen stezky soumarské. jež v době dešťů stávají se často na- prosto neschůdnými. Telegrafů je 28.000 km. Kabel podmořský provází celé po- břeží. Obchodní flota brasilská je ne- patrná 550 lodí o 168.000 tunách; ci- zím parolodím přísluší v zámořském obchodu největší podíl, měsíčně na 50 cizích korábů do Brasilie dojíždí. Obchod má cenu 1813 mil. K, ale ko- lísá dle ceny kávy velice značně. Vývo převyšuje dovoz. Vyváží se hlavně káva v r. 1907 za 690,240.000 , kaučuk v r. 1907 za 547 mil. K. kakao, bavlna, tabák, maté, kůže, rohy a žině, cukr, drogy, ořechy pará, pia- sava, zlato a drahokamy a j. Vývoz má hodnotu 1.300 mil. K, dovoe 1.080 mil. K. Dováží se hlavně tovary řemeslné, průmyslové a potraviny. Nej- více dováží Anglie, pak Unie severo- americká, Německo, Francie, Argen- Stina a Portugalsko: Naše říše v mezi- národním obchodu brasilském stojí až na desátém místě, dodává Brasilii mou- ku, slad, oděvy, prádlo, nábytek, obuv, , knoflíky, chmel, papír, ocel, hřebíky, sklo, porculán, nádobí plechové a j. za12 mil. K ročně, vyváží kávu za 42 mil. K, tabák, kakao, kaučuk, lněné semeno, kůže a p. Dovoz Grosso dobývá se zlato, jehož se v roku brasilsk. výrobků k nám cení se na 42 mil. k.

Obr. 241. Z Brasilie: Černoška při práci v zahradě 1906 vyvezlo 4.550 kg; těží se ale i dé- látky

Moravská agrární a průmyslová banka

Vklady zúročí o e orán 42 až 44 l. Vklady přes K 20,000.000-. Akciový kapitál K 12,000. 000-. Veškeré bankovní obchody filiálka v Chrudimi. ode dne vložení