Strana 578.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVII.

právní ochranu v případech, kde odpůr- cem je také člen spolku. Pakli ale člen zjevně byl také členem koupí ošizen, pak může ošizenému po dobrozdání dotyčného představenstva místního svazu usnesením právní komisse povolena býti ošizenému členu právní ochrana. Organisace právní ochrany jest tato: Právní ochrany se dovolávající člen sdělí předmět sporu s představenstvem oné místní skupiny, jejíž členem jest. Předseda pokusí se především urovnati spornou zá- ležitost po dobrém, pakli není naděje, že spor může býti vyhrán, nebo když lze spor zameziti. Je-li odpůrce tvrdošíjnýa nepoddajný, pak vystaví předseda členu tak zvaný lístek na právní ochrann a s tím zajde si člen k právnímu zástupci, spol- kem pro dotyčný okres jmenovanému. „Selský spolek“ má ve svém obvodu 17 právních zástupců, kteří vykonávají funkce jako právní zástupcové spolku. Právní zá- stupcové nestojí se spolkem v žádném smluvním poměru, spolek toliko označí svým členům ony právní zástupce, u nichž mají na účet spolku hledati právní ochranu. Právní zástupce likviduje z pravidla své požadavky a dodá účet dotyčnému členu, spolek účet prozkoumá svou právní ko- missí a hradí útraty dotyčnému členu. Vydaje spolku spojené s právní ochra- nou jsou dosti značné; a vyvíjely se ná- sledovně 1904: 17.728.28 marek, 1907 10.204.93 marek, 1910: 34.254.20 marek Porad bylo udíleno: ústních: písemných: celkem 1904 : 623 1907: 748.

1047 1910 : 1659 2569 Sporů bylo na účet spolkové pokladny vedeno: 1904 391, 1907 549, 1910 942 Ze sporů v r. 1910 vedených bylo vyří- zeno: Před líčením 274, nazpět vzetím žaloby 28, vyrovnáním 203, rozsudkem 301, platebním rozkazem 37 a koncem roku bylo ještě nevyřízených 99 — celkem tedy 942. Spolek měl 1910: 1045 místních skupin s 62.455 členy. A vzdor veliké rozšířeno- sti byl počet sporů poměrně malý; nej- lepší to důkaz, jak nesprávné byly do- měnky, že spolek svou právní ochranou bude vychovávat rolníky na sudiče. Ochrana právní není však pochuti ob- chodníkům a agentům, již rolníky napa- lovali. Spolek svou právní ochranou po- mohl již tak mnohému rolníku ku právu, neboť mnozí by se nebyli pustili do pro- cesování z obavy před velikými útratami Selský Spolek přičiňuje se všemožně, aby se co možná sporu předešlo, a proto šprostředkuje svým členům veškeré hosp. potřeby se zárukou dobré jakosti a za ceny co nejlevnější. Spolek také umožňuje přímou výměnu a obchodování s hosp. výrobky i dobytkem mezi rolníky. Také u nás mohla by se zavésti právn ochrana v každém kraji na účet krajů

PUMPY VODOVODY studniě, močůvkové n j., „ obecní, hospodářské ai. Pekař a Vačkář, Praha-Karlín továrna čerpadel. Karlova 34. A správcem takové právní ochranovny musel by ovšem býti poctivý a vyškolený právník, neboť složení právnických zkou- šek samo o sobě neznamená ještě ovlá- dání práva. Právník takový musel by mít rozum na pravém místě, on musel by míti porozumění pro osobnost a sociálni život právo hledajících, vědomosti, jimiž se právníci mají honositi, bohužel ale z velké části nehonosí, takže mnohý člo- věk ovládá bez právnického přípravného vzdělání vědomosti tyto lépe, než některý vyučený právník, jenž zkoušky s výsled- kem dobrým složil. Zdravý lidský rozum a porozumění pro sociální a osobní po- stavení jednotlivce jest rozhodující, nej- důležitější, ano první, čeho se správci ta- kové ochranovny právní nesmí nedostávati. Na venkově jsou právní poměry zvláště těžké, takže tu šalomounskými úsudkya rozsudky přirozeného lidského rozumu lze velmi málo poříditi. Na venkově jest ne- zbytně zapotřebí právnického bystrozraku, rozhledu a právnických znalostí zákona. Jestliže právník kromě znalosti zákonů, jíž možno se naučiti, je obdařen zdravým lidským rozumem a znalostí duše každého jednotlivce, jakož i massy, pak bude za- jisté také dobrým správcem ochranovny právnické. Takový muž nespokojí se ovšem s málem, ale také tu platí: „Dobrá rada je drahou.“ A i když žádá vyšší plat, pak jest dobrá jeho rada vždy ještě lacinější než laciná rada, ale špatná; ta v právních sporech přijde na konec přece jen nej- dráže.

Správce musí také býti současně práv- ním zástupcem a zástupcem míru, an ne- smí sudičství živiti a podporovati, nebot právě na venkově jest sudičství mnohem více vyvinuto než ve městech. V samotě a klidu lze se mnohem důvěrněji zabývati svým procesem a do něj se vžíti, takže sudič konečně se do procesu tak zamiluje, že nemůže bez něj ani žíti, ač dává takto v sázku nejen své, nýbrž i štěstí své ro- diny. A tato nemoc nesmí se ještě pod- porovati. Právní ochranovna má sloužiti míru, ne ale snad za každou cenu raditi k vyrovnání k vůli pokoji a shnilému míru. V Rakousku podá se ročně sta a sta- tisíce žalob, mezi nimi jsou snad mnohé odůvodněné a nezbytné, i když se jedná třeba o maličkosti. Ale značná část těchto žalob nestojí věru za mrhání času, sil, rozčilování a mrzutosti. Mnohem méně úředníků by bylo zapotřebí, kdyby se podávaly žaloby jen odůvoděné a ne- zbytné. Správce ochranovny musí tedy v jistém smyslu býti soudcem a smírčím soudcem a proto bylo by záhodno, aby organisovaná právní ochrana byla vřaděna do služeb soudního a právního řádu.

Právní ochrana je také výtečným pro- středkem směřujícím ku povznesení péče o obecné blaho. Kdo již jednou právní ochranu pěstoval a byl v ní činným, kdo strasti a bolesti, radosti a starosti lidu živě viděl před sebou se odehrávati a kdo ihned za každým juristickým případem viděl s ním souvisící veliké hospodářské a sociální problémy, ten zajisté ví, jak ohromnou badatelskou stanicí jest právní ochrana. Kdo tu bystře citi, vidí a slyší, rozpozná hospodářské a sociální přerody a změny mnohem dříve, než kde jinde. A proto má, ano musí správce právní ochranovny býti také sociálním pracovní- kem, on musí býti důvěrníkem a rádcem nejen těm, kteří vedou spor, nýbrž celého okresu, ano celého venkova. Jos. Svozil, redaktor Ser Stráže“ v Chořelicie 3 Litovle. rod našich konkurentů v Brasilii.

Na mýtinách pěstují osadníci hlavně kávu, která jest nejdůležitějším brasilským artiklem. Četně pěstují i kakao, bavlnu, třtinu cukro- vou, tabák, obilí, luštěniny, kukuřici, boby, rýži, na pobřeží i palmu kokosovou, olejo- vou atd. Tropické plodiny všeho druhu se tam daří: banány, ananasy, tara atd. Hlizy tropické okopniny tary tají až 60% škrobu, 3% bílkovin, 2% tuku, něco cukru atd. tedy vysokým obsahem škrobu připomínají spíše naše zrniny, než okopniny. Povážíme- li, že tato okopnina skytá až 800 q hliz z 1 ha, vidíme na prvý ráz, že produkce škrobu v tropech aspoň 16 krát předčí náš zemák na téže ploše pěstovaný. A banán to samé: po 8mi až 15ti měsících — dle polohy kraje v teplejší či studenější zoně, výše nad mořem či niže sklidí se ba- nánů z 1 ha 650—1.850 q ovoce. Výnosy to pro nás, zvyklé našemu rostlinstvu ze skromných jen teplot, sotva chápatelné. Bo- hužel, že právé v nejúrodnějších krajích řádí tam zhoubné zimnice, jež Evropana v brzce z ráje vyžene, případně v hrob jej skláti. Pří- roda nic nedá zadarmo.

Ztřtiny skoro všude vyrábi cukr, líh a různé pálenky. K výrobě cukru budují tam cukro- vary. Šťávu většinou ještě lisují z třtinové řezanky. Hospodáři vytlačený zahuštěný sy- rob pak dodávají do cukrovaru, nejčastěji plaví jej v lodích po řece. Výtlačky polejí vodou, nechají je nějaký čas zakvasit a pak destilují z výtlačků rum a koňaky. Dobré druhy třtiny skytají 16—20—25% cukru na 100% šťávy, některá rostlina váží 5—8 kg, nejcukernatější druhy bývají však lehčí, tři- kilové. Na některých plantážích těží se ně- kdy až 70.000 tun třtiny a i více. Třtina cukrová je rostlina vytrvalá, která z odenku zas žene, nová žeň pak nastává v roce, nej- déle po 15 měsících. K lisování šťávy po- užívají tam lisů, které pomačkají až 600 tun třtiny denně. Kakao daří se nejlépe v úvalu Amazonky, v Bahii a jinde. Dříve česali ovoce jen se stromů rostoucích divoce, nyní těž ovoce v plantážích lepší jakosti a daleko více z jed- noho stromu, než druhdy v pralese. Pěstění kakaových sazenic je velmi namahavé, ježto potřebují k svému vývoji velice mnoho stínu. V Smém roce dosahuje kakaovník teprve své pravé velikosti. Na 1 ha bývá as 600 kakaovníků vysázeno. 3—4 metrový strom dává 2 krát do roka ovoce. 1 kakaovník dá 35 plodů průměrem, 100 kakaovníků dá pak 1 arrobu=14.7 kg plodů. Z Brasilie vyvezlo se r. 1902 přes 20 mil. kg kakaa, v r. 1906 na 31.2 mil. K. Pro výživu pěstuje se hlavně kukuřice,jí se krmí i dobytek, koně, vepři, drůbež. Naše