ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ac740a60-8f29-11dd-a028-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 65, person 83, org 7, work 2
1 masthead
Rečník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 24. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 262.
4 article
Na rannt a večerní listy předpláci se v Praze v administraci: a měsle. na čtvrt leta . . . . s K — a dvojí donáškouo a měste na rieta : . ke ve úllálkáchí na měsle . K n Poštou a měsle. na čivrieta : . . . S k o s dvojí zásilkon a měsle na dvriata : . . k V Praze, 24. září. Hr. Julius Andrássy nemá štěstí se svou novou stranou. Hned při prvém vystoupeni položil jí do vínku prohru ve své nejjistější sto- lici, v Zemplíně, v kraji, který patří takřka k rodinnému panství Andrássych. Hr. András- sy snažil se všemožně získat většinu stoličníh shromáždění pro vystavení nedůvěry Tiszově vládě, ale Zemplínská stoliční representace tentokráte odolala slovům vůdce nové strany a zůstala věrnou vládě. Pro hr. Andrássyho je to nepříjemnou ne- hodou; tak dobře by se mu hodilo zemplinské vítězství v obnoveném dlouholetém politi- ckém boji mezi rodinami Andrássych a Tiszů. Ale vliv vlády byl silnější; Tisza tento- kráte je opatrnější a nespoléhá jen na svo- bodnou vůli občanstva, jak učinil před deseti lety za podobného boje s Andrássovskou ari- stokracií, koalovanou s Apponyovskou a kos- suthovskou demagogií. Tisza je konec konců smělejší zápasník než Andrássy, proto se ne- lekl ani souboje v Zemplíně, na půdě za všech okolností Andrássyům nejpříznivější. Rodina Andrássych již staletí má v této stolici roz- sáhlé statky a rodinné tradice jsou posud v uherské samosprávě nejvlivnějším motivem Ale něco Tisza vyhrál.
Julius Andrássy Andrássy Tisz Tisza Praha Hradec Zemplín
5 article
Hr. Andrássy může se dále trápit problé- mem ústavnosti v Uhrách. Na vlastní kůží se přesvědčuje, jak se zaopatřuje votum důvěry vládě. Hr. Andrássy patří ještě do staré gardy maďarských politiků, kteří jedinou záruku ú- stavnosti vidí ve volném jednacím řádě. Hr. Apponyi jest i v té věci pohyblivější; palla- dium ústavnosti nevidí jen v jednacím řádě. který dnes v Uhrách zná tak energická opa- tření proti obstrukci, mluví ještě o jiných zá- rukách, ale nejvíce se odvolává na „biologi- ckou nutnost“ snahy po neodvislosti národní Jeho jásberéňská řeč projevovala však dalek více politické oportunity, než se na tak výmluv- ného hlasatele osmačtyřicátnických ideí sluší Zastínil dokonce sedmašedesátnického An- drássyho, vždy ochotného k vyrovnání, stane-l se po vůli Maďarům; pro potřebu vídeňské po- litiky zkonstruoval theorii o rozdílu mezi po- litickými požadavky většiny, kterým koruna musí vyhovět, a mezí těmi, o kterých může samostatně rozhodovat. Maďaři ve své taktice nikdy nebývali stoupenci rádíkální nesmiřitelnosti. Vždy do- vedli rozlišovat mezi požadavky, které jsou konečným cílem a požadavky, které jsou mo- žnými etapami na cestě za konečným cílem.
Andrássy Maďar Hradec Uhry
6 article
Hr. Apponyi je dokonce původcem názoru, že politici mohou jeti v jednom strannickém vla- ku, třeba že jeden jede do bližší stanice a druhý do vzdálenější. Proto Apponyí stále mluví o vývoji vyrovnání rakousko-uherské- ho, proto dokazuje, že pásky, spojující obč polovice monarchie, mohou být postupně stá- le slabší. Hr. Apponyi sám asi nebyl by spoko- jen, kdyby se ty pásky docela přetrhly. Ma- ďaři se nevzdávají naděje, že kdysi budou oni pány maďarsko-rakouské monarchie. V zahra- ničním úřadě maďarské dědictví otce nynější- ho méně šťastného Andrássyho je tak veliké. že naše zahraniční politika je ovládána Ma- ďary. V jich prospěch a na naši škodu. Buďme ještě rádi, že rozhárané domácí poměry nedovolují Maďarům více se plést do naší vnitřní politiky. Jejich neblahý vliv jsme zkusili v sedmdesátých letech. Domácí nesváry v Uhrách vyrůstaly z dvou kořenů: ze spole- čenského a národního útlaku. Sociální tlak zdál se tak silným, že byla naděje na sblížen vyděděných stran bez rozdílu národnosti V uherské veřejnosti houževnatě se šířila my- šlenka bloků „Bokánvi — Vázsonyi — Hodža — Vlád“, jinými slovy myšlenka společného postupu sociální demokracie, pokrokového měšťanstva, slovenské a rumunské národnost- ní strany. Myšlenka tato byla zdravá a po- třebná, bylo jen třeba při ní vytrvat přes po-
Apponyi Andrássy Maďar Hodža Hradec Ma Uhry
7 article NAR
NAR čáteční nesnáze, bojovat za ni a neztrácee naděje na konečné vítězství. Maďaři sami se lekli této politické kom- binace. Ve svém boji proti Vídni měli snadné postavení tím, že doma měli krytá záda: ne- maďarské národy a lid byl z politických práv vyděděn. Ale zde právě vyděděnci hlásili se ke slovu a Vídeň začala s ním počítat jako s výhodným trumfem. Dnes tato kombinace se bortí. Je to také hodně vinou politiky Hodžovy, který v po- sledních letech tak zmírnil svůj zápal pro vše- obecné volební právo, jež blok vyděděnců spojovalo, že mezi uherskými demokraty to vzbudilo nevoli. Hodžův ústup od všeobecné- ho volebního práva rozumnými slovenskými důvody objasniti nelze. Ale tato taktická chyba se mstí. Dnes volební reforma na nej- širších základech vynucuje si místo ve pro- gramech politiků, kteří kdysi se jí báli, jako čert svěcené vody. Dnes, k heslu všeobecného volebního práva hlásí se nejen Bokányia Vászonyi, nejen sociální demokracie a měšťan- stvo, ale také Justh, Kossuth, Apponyi a — Andrássy. Dnes i takový liberální politik, jako je známý sociolog Oskar Jászi, píše ve „Világu“ o rostoucím volebním bloku ma- darských stran od Andrássyho přes Váz- sonyiho k Bokányimu
Maďar Hodžův Justh Kossuth Apponyi Andrássy Jászi Nara Vídeň
8 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Nebezpečí třetí války balkánské. Z Paříže, 24. září. Ve zdejších kruzích po- važují situaci na Balkáně opět z velmi vážnou a počitají s možno- sti nových zápletek válečných Jest to především velká vzpoura Al- banců, jež se stále vzmáhá a ze které vznik- nouti mohou povážlivé důsledky. Kromě toho jest obava pro průtah podpisu řecko- turecké smlouvy. Myslí se totiž, že pří- činou toho jsou pikle, jichž sídlem jest Sofija, List „Petit Parisien“, jenž jes blízkým ministru zahraničních záležitostí. Pi- chonovi, tlumočí dnes tyto obavy a ukazuje na mraky, jež opětně nad Balkánem se vzná- Vpády a kruté nájezdy Albanců do srbského území.
Al Sofija Petit Parisien Paříž Balkán
9 article
Z Bělehradu, 24. září. Z albanských hranie docházejí stále zprávy velmi znepoko- jující. Na hranicích svádějí se ne- ustále krvavé boje, z jejichž výsledku je zřejmo, že Albanci jsou tam protie sr b. ským posádkám ve veliké přesile a že jsou yzb ojeni nejnovějším zbraněmi, které byly do Albanska z ciziny podloudně dopraveny. Albanci počinají si zu- řivě a všude vraždí a pálí. K nejtužším bojům došlo v okolí Dibry, které se Al- banci po krvavé řeži zmocnili, vy- plenili ji a povraždili, kamkoli přišli, všude ženy a děti. Kromě Di- bry padla jim do rukou i pohraniční místa Ma- librat a Piškopej, které zmocnili se teprve při čtvrtém útoku. Oddíl Al- banců v síle asi 6000 mužů pokusil se napad- nouti Prizren, ale byl srbským voj- skem poražen. Srbské obyvatelstvo pře Albanci všude prchá, aby ušlo jisté smrti. Dle zpráv sem došlých odhaduje se počet Albanců na srbských hranicích bojujících n a 50.000 mužů. Srbská vlá- da s největším chvatem vysílá na albanské hranice posily. Z Bělehradu, 24. září. („N. W. T.“) Ze Skoplje se sděluje: V Drenici vzbou- řilo se albanské obyvatelstvo. Když ženy a děti Albanců dopraveny byly v bezpečí, přepadli ozbrojení Al- banci obecni dům, zavraždili srb- ského starešinu a všechny srb- šejí.
Al Bělehrad Albanec Dibry Ma Skoplje
10 title
Vecerní
11 article
ské členy obecního zastupitel- stva, zapálili pak obecní dům a uchýlili se do hor. Srbští obyvatelé, kteří chvátali radnic ku pomoci byli postříle ní. Srbská porážka u Díbry. Z Bělehradu, 24. září. Boju Dibry, kte rý skončil porážkou Srbů, byl vlel- mi rozhořčený. Albanci ztratili na mrtvých přes 100 mužů vedle několika set zra- něných. Také ztráty Srbů jsou obrovské. Srb- ský ministr vojenství nařídil, a by se vysla- 1o 5000—6000 mužů jako posila prot Albancůmánatytohezustáníhna- lo se útokem. V nejbližších dnech očeká- vají se prudké boje. Albanci zapálilí Dibru. Z Bělehradu, 24. září. Srbská tisková kan- celář oznamuje, že Albanci zapálil Dibru. Obyvatelstvu podařilo se za ochrany ustupujícího vojska prchnouti. Albanci měl strojové pušky a horská děla. Srbská mobilisace proti Albancům. Z Bělehradu, 24. září. (K. k.) Královský ukaz nařizuje mobílisací divise moravské, ja- kož i částí záložníků všech dívisí. Srbská okupace Albanska? Z Bělehradu, 24. září. „Deutsches Volks- blatt“. Městem kolují pověsti o blízké oku- paci Albanska Srbskem. Noviny uveřejňuji poplašné zprávy o věcech albanských: Orgán důstojníků „Piemont“ vypravuje, že celý kraj od Prizrenu k Mitrovici na- lézá se ve vzpouře, Dle jiných listů jest krajina mezi Ochridou a Dibrou ohni- skem vzpouriy.
Dibry Srba Albanec Srb Dibra Bělehrad Piemont Prizren Mitrovic Albansko Srbsko Deutsches Volk
12 article
Albanská výprava proti Černé Hoře. Z Vídně, 24. září. „Alban. Corr.“ ozna- muje ze Skadru, že pohlaváři všech čtyř kme- nů se usnesli, zahájiti nepřátelstv protiČerné Hoře, aby zatlačili Čer- nohorce z albanského úzémí úplně. Tatáž korespondence oznamuje z Valony: De- legace albanská odebéře se do Drače, aby tam zahájila vyjednávání s Essadem pašou. Černá Hora sesiluje pohraniční vojsko. Z Cetyně, 24. září. Král Mikuláš vrátil se z Topolice do Cetyně a zúčastnil se mini- sterské rady, věnované vojenským opatřením proti Albancům, jichž povstáni v krají gusiňjsk ém nabý- vá povážlivého rozměru. Černo- horská vláda sesílí pohraničn vojsko. Komise pro jihoalbanské hranice. Ze Soluna, 24. září. (K. k. — Ag. d'Ath. Mezinárodní komise, která má stanoviti jihoalbán- ské hranice, zpěčovala se přijmouti před svým c: jezdem do Bitolie deputaci občanů z Koryce, která přibyla do Soluna, aby předložila komisí memo- randum o příslušnosti Koryce. Naproti tomu ko- míse přijala deputaci mohamedánských Albanců. z nichž někteří ji doprovázejí do Bitolje.
Valon paša Mikuláš Černo Ath Vídeň Drač Cetyně Topolice Soluna Koryce
13 article
Bulharsko-turecké jednání o mír. Z Cařihradu, 23. září. (K. k.) Subkomitét do- sazený mírovou konferencí zabýval se dnes po celý den zkoumáním otázek dosud nevyřízených, zvlá- ště ve příčině statků vakufu, muftiů atd., nemohl však práce své ulončiti. Za rokování subkomitétu měli delegáti oťomanští sehůzi. Mezi Bulharskem a Srbskem. Ze Sořije, 24. září. (K. k.) článek „Miru“, or- gánu strany Gešovovy, zabývající se příš tími vztahy mezi Bulharskem a Srbakem. odmítá všelikou myšlenku na nový spolek se Srbskem, doporučovaný velmi vy- trvale ruským tiskem, a prohlašuje, že národ bul- harský důvěřuje své neochvějné eíle, nyní obrátí celou pozornost svoji na své rychlé zotavení, aby opět získal hospodářským a kulturním rozvojem první místo na Balká ně, na které má prá- vo vzhledem na skvělou budoucnost, která b
Cařihrad Bulharsko Srbsko Mira
14 article
laní- očekává. Jestliže však chtějí slovanští přátelé ob- noviti mezi oběma zeměmi snesitelné poměry, musí své rady adresovati Srbům, neboť pokud tito nepříznají Bulharům v Macedonii práva zůstat Bulhary, pokud jim neposkytnou svobody ná- boženství jejich a škol jejich, kteréžto svobody byly slibeny i Albancům a Kucovlachům, poku konečně neučiní přítrž pronásledování a vypuzo- vání bulharských kněží, učítelů a biskupů, nebud možno mluviti o přátelství meri Srbskem a Bul- harskem. V Bulharsku je klíd a pořádek. Ze Solije, 23. září. (K. k.) „Ag. tel. bulg.“ pro- hlašuje bělehradské poplašné zprávy o situaci v Bulharsku, kdež prý se chystá revoluce a je ohro- žen dokoncel i život cizích. zástupců, za absurdní výmysly. V celém Bulharsku je stále úplný pořá- dek a žádný z cizích zástupcň není nijak obrožen zejména vyslanec francouzský, který dle zmíněné- ho vylíčení prý odceštoval a jel Bělehradem, aby unikl zavraždění, Soliji vůbec neopustil. Hranice bulharsko-srbské a bulharsko-řecké. Ze Solije, 23. září. (N. W. J.) Srbsko- bulharské hranice je již přesně stanovena protokol bude podepsán. Naproti tomu nelze hranici řecko-buuharskou vytýčiti po tak dlou- ho, dokud budou v západní Thracii nepokoje
Srba Bulhar Makedonie Srbsko Bulharsko Solija Bělehrad Thracie
15 article
Srbské dementí. Z Bělehradu, 23. září. (K. k.) Na úřadním srb- ském místě prohlašují se za naprosto neprav- divé zprávy zahraníčního tiskuo rozladěnostimezi Srbskem a Řeckem. Zprávy ty mají svůj původ v oznámení, daném biskupu vodenskému, ve kterém se mu sděluje, že už nemůže navštěvovati školy, na srbském území ležící, které ode dne připojení těchto území k Srb- sku jsou podřízeny srbským úřadům školním a cír- kevním. Zpráva jistého berlínského listu, že král srbský hodlá dát se vyhlásiti za cara Srbů, prohlašuje se na úřadním místě za tak absurdní, že ani není třeba ji vyvraceti. Mladoturecký sjezd v Cařihradě. Z Caříhradu, 24. září. (K. k.) Mladoturecký sjezd zahájil dnes rokování o osnově nového pro- gramu strany pro jednotu a pokrok. V oboru fi- nancí, správy, politiky a vyučování jevi se snahe výsady koruny posíliti. Černohořská línanční operace v Římě. Z Říma, 24. září. (K. k.) „Agenzia Stefani oznamuje: V sobotu byla definitivně uzavřens smlouva, kterou poskytuje se Černé Hoře zaloha 6 mil. franků proti pokladničním po- ukázkám na mezinárodní půjčku 30 mil. frank která byla Černé Hoře povolena velvyslaneckou konferenci. Podnět k této finanční operaci, která má za účel poskytnouti Černé Hoře prostředky na ukojení nejnaléhavějších potřeb finančních p skončení války, vyšel od milánské východní ob- chodní společnosti, ke které se přidružila Banque de Paris et de Pays-Bas.
Srb Srba Stefan Banque Paris Pays Bělehrad Srbsko Řecko Cařihrad Řím
16 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Kníže Thun ve Vídní. Z Vídně, 24. září. (K. k.) Místodržitel kniž- Thun přijel sem dnes ráno z Prahy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 24. září. (K. k.) „Wiener Zeitung? oznamuje: J. V. císař jmenoval honorovaného do- centa na německé vysoké škole technické v Pra- ze dra. techu. Karla Jaraye, majícího titul mi- mořádného profesora, mimořádným profesorem encyklopedie, pozemních staveb I. a II. (ekonomie topení a větrání) na zmíněné vysoké škole. — Mi- nistr kultu a vyučování jmenoval suplenta na če- ské státní průmyslové škole v Praze, na Novém městě, Jaroslava Vlašímského skutečným učitelem na státním reálném gymna- siu v Kolíně. Stav majora Winterfeldta. Z Grisollesu, 23. září. (K. k.) Odpoledne zhor- žil se stav německého vojenského attachéa major sl. Winterfeldta náhle nastavší komplikací v plí- cích.
Thun císař Jaray Vlašímský Winterfeldt Vídeň Praha Nový město Kolín Grisolles státní průmyslový škola v Praga Wiener Zeitung
17 article
V drobném prodeji ranni číslo o sobě za sb večerni za sb Ve úliálkách na venkově ranní čislo večerni insnráty platí so hotově napřen Předplacení a inserty přijlm sdministrnce v Marianské al.. a Tam nacházejí se táš redakce, tiskárna a sxpednlee Národnieh Listů“ Eukopisy se nevrnos
18 article
Ruští námořnící v Brestu. Z Brestu, 23. září. [K. k.) Na banketu, uspo- řádaném včera na počest ruských námořních dů- stojníků v námořní prefektuře, pronesl admirál Chocheprat přípitek, ve kterém velebil ruské- ho admirála šl. Essena a pozvedl pohár na z dar a vývoj námořnictva ruského, jako na zdraví cara ruského, velikéh přítele Francie. Admirál šl. Essen děkoval za vřelé přijetí a pravil: Srdečnost, se kterou jsme zde dnes byli přijati, znamená více, než přijetí přátel, znamená přijetí spolubojovní- ků. Naše námořnictvo chystá se vybudovati sea zdokonaliti svůj výcvik. Bude brzy hodno velikého francouzského námořnic t ví. Připíjí na zdar Francie.
Brest Essen Francie
19 article
Cízozemské uhli pro Jihovýchodní dráhu ruskou. Z Petrohradu, 24. září. (P. t. a.) Ministr želez- nic předložil ministerské radě otázku bezcelného dovozu 1 mil. pudů cizozemského uhlí pro Jiho- východní dráhu a 300.000 pudů cizozemského uhlí pro livonské místní dráhy. Sazonov ve Francii. Z Vichy, 23. září. (K. k.) Ruský ministr zahra- ničních záležitostí Sazonov sem přibyl. Výnos francouzského ministra námořnictví o Velkém pátku, Z Paříže, 24. září. (K. k.) V rozmluvě se zpra- vodajem „Echa de Paris“ hájí ministr námořnictví Baudin co nejrozhodněji svůj výnos o účasti francouzských válečných lodí na oslavách Velkého pátku v cizích pří- stavech. Jde při tom o obyčej, který nikterak neznamená podrobení se církvi. Jest známo, jakou ochotu projevil německý císař, aby si získal kato- líky palestýnské. Italové jsou v té příčině neméně horlivými. Francie, která učinila tolik pro své křesťanské osady a může býti také hrdou na své východní dějiny. měla by k vůli předsudku a nesmyslnému fanatismu ohroriti své postavení v Orientě? čína a Japonsko. Z Londýna, 24. září. (K. k.) „Morning Post“ oznamuje ze Šanchaje: Generál Šan-Suen vykonal včera ráno oficielní návštěvu u japonského konsu- la v Nankině a omluvil se pro zabití tří japonských občanů v nedávných bojích. Mor v Japonsku. Z Yokohamy, 23. září. (K. k.) Udál se zde pří- pad moru se smrtelným průběhem.
Sazonov Paris Baudin Italos Šan Suen Mor Petrohrad Francie Vichy Paříž Orient Japonsko Londýn Yokohama Morning Post
20 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Vláda připravuje osnovu jazykového zákona? Z pramene dle svého přesvědčení zcela hodnověrného má dnes „Nár. Politika“ zprá- vu, že vláda vídeňská připravuje novou osno- vu jazykového zákona pro státní úřady. Osno- va ta však nespočívá na zásadách, jež hlásají jednotlivé strany, nýbrž je samostatným dílem vlády. Bude pak předložena zástupcům če- ským a německým, a obojí budou vyzváni, by se o ní vyslovili. Dle informace „Nár. Pol.“ je dosud — patrně v lůně vlády — sporna otázka, má-li do její jazykové osnovy býti po- jata soustava jazykových pásem, českého, ně- meckého a smíšeného, nebo má-li její osnova „býti pro celou oblast král. Českého jednot- nou . O celém projektovaném jednání doroz- umívacím sdělil „Nár. Pol.“ čelný zástupce českého tábora, že je nutno, aby i nyní bylo zachováno původní bilancování dorozumíva- cích souborů, a že, nebude-li dodržena rovno- váha původně již rozpočtená, vznikne z toho v táboře českém bez rozdílu stran nejostřejší rozpor. Dle rovnováhy té jeden soubor tvoří změna zřízení zemského a jazyková otázka, soubor druhý pak otázka menšinová a roz- hraničení okresů. Důvěrník „Nár. Pol.“ ohra- dil se potom důrazně proti podnětu, aby otáz- ka 17 menšinových škol — z nichž kn. Thun po mnohém usilování vyřídil teprve dvě, jichž povolení bylo 10 let oddalováno k vůli Něm- cům a k vůli dorozumívací akci — byla či- něna kompensačním objektem pro první etapu dorozumívací akce; Češi musí žádati, aby byly neprodleně české školy menšinové, o nichž je instančně již právoplatně rozhodnuto, ote- vřeny. Jak patrno, informátor „Nár. Politiky“ sdělil tu veřejnosti překvapující, dosud nezná- mou novinku.
Pol Thun Čech Německo
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Moderní variété.
22 article
Ve večerním výdání „Národních Listů“ ze 17. července promluvil jsem o všelikých šarlatánských „sensacích“, jimiž se pověst dobrých variétníc podniků a zdatných artistů těžce poškozuje, a na- značil jsem, že stále je poměrná hojnost cenných novinek, které lze právem nazvati atrakcemi mo- derního variété; o některých z nich pojednám v se- rii článků, jimiž chci čtenářům zároveň umožniti jasný pohled do soukromého života těch věčně stě- hovavých lidí a zejména ukázati, že přípravy k va- ričtní dráze nebývají hračkou. Dnes — jaksi úvo- dem ke slíbeným črtám — napiši několik slovo rozvoji moderního variété. Je zcela pochopitelno, že v nervozním dvacá- tém století těší se stoupajíci oblibě ony zábavné podniky, jež ve svých, často střídaných progra- mech podávají směsice krátkých čísel, vzájemně o sebe úplně odlišných jak obsahem, tak i formou.
23 article
Celodenní prací unavený návštěvník nedovede svůj zájem soustředit na dlouhé kusy a touží volnou chvíli ztrávit co nejpestřejším způsobem, a tu va- riété, kinematograf a kabaret vycházejí jeho přá- ním hodně vstříc: každé číslo jejich bohatých pro- gramů je z jiného odvětví, takže o rozmanitost není zde nouze. Poněvadž pak konkurence zábav- ních místností stává se čím dále větší, zvyšuje se úroveň jednotlivých podniků měrou překvapující. Variété dopracovala se v posledních patnácti letech netušeného rozmachu. Dříve existovalo jen několik málo vskutku velkých etablissementů to- hoto druhu: většina variétních divadel neměla vlastních budov a byla umístěna v dosti prostran- ných sice, ale ne vždy způsobilých sálech s je- vištěm staromodně zařízeným. Majitelem takového variété byl zpravidla jednotlivec. Teprve na roz- hraní 19. a 20. století nastaly změny. Neúprosná modení doba, ženoucí všecko do ohromných roz- měrů a vynucující na všem nový dokonalý tvar. nemohla ani na tofo ovzduší zůstati bez vlivua
24 article
tak se vytvořil typ variétních paláců, nebo obrá- ceně vyjádřeno: palácových variétés se všemi po- můckami novodobé techniky. Na takovou přeměnu arciť síly jednotlivcovy nestačily, i zakládaly se za tím účelem komanditní a pod. společnosti se znač- ným kapitálem. Dnes každé velké město má aspoň jeden takový podnik a rozumí se samo sebou, že programy těchto divadel musí býti representační. Zhýčkaný a zmlsaný moderní člověk volá bez u- stání po novinkách a tak i variétés žijí v překot- ném henu za novými a novými atrakcemi. To pak zavádí je i na zcestí, jak ukazují ony četné, po- chybné „sensace“. Je sice pravda, že varičté může se zmocniti všeho, co vzbuzuje zájem veřejnosti. ale nemá zapomínati hranic, jež určuje dobrý vkus.
25 article
Na jeviště variétního divadla patří jen to, co je vpravdě hodno podívání, a tu je jisto, že ukazovat zločince v tomto prostředí, tedy ozařovat je do- konce zdáním démonického půvabu, jest zjev svrchovaně nezdravý. Praha je na štěstí ušetřena takových výstřelků, ale Paříž, Berlín, Vídeň ſo amerických městech ani nemluvím) mají je na den- ním pořádku. Případ státního sekretáře Bryana není sice prost nechutnosti, ale ani z dáleka ne- náleží k těm hnusným „sensacím“ Variété je místem pro dobrou artistiku a kro- mě toho pro různé technické a pod. experimenty. jež lze na jeho scéně se zdarém předvádět. Všimně- me si, kolika odrůdami se chlubí svět dnešního variěté! Kdo vystupuje na těchto jevištích? Akro- bati, ekvilibristé, gymnastikové, pěstitelé ikar- ských a olympíjských her. athleti, cyklisté, umělci na drátěném laně, žongléři, dresséři, illusionisté — kouzelníci, střelci, kejklíři, clowni, výstředníci, mi- mikové, herci v proměnách, humoristé, parodisté. instrumentalisté, modeláři, malíři, silhouetisté, u- mělci v piskání, břichomluvci, tanečníci, předsta- vitelé výpravných her, zpěváci a tak dále a tak dále. Jedině tito lidé — neúnavně hledajícr nové triky a usilující předstihovati soupeře i pře- kvapovati obecenstvo — měli by býti příslušníky variétních podniků. Při dnešní velké soutěží bří- dilové brzy se vzdávají nadějí na hrozny, jež jsou pro ně příliš vysoko, a tak (máme-li na mysli jen
Bryan Praha Paříž Berlín Vídeň Akra
26 article
dobrá variétés) lze říci, že skoro už není špatných artistů. Jsou arciť různé stupně jejich doveďnosti. a „třída“ každého z ních jeví se též v uspořáďání programů: na začátek večera se kladou věci po- měrně nejslabší a pak se podávají čísla stále lepší a lepší. Ale to není vždy měřítkem pro zdatnost jednotlivých artistů, neboť i v pořadu představení hrávají leckdy významnou roli tak zvané postranní ohledy, takže někdy začne se večer artistou vý- borným, zatím co nějaká uměle nafouklá atrakce paraduje v příznivé posici druhého oddělení. Soudobí variétní artisté nemají už nic společ- ného s rozličnými potulnými komedianty — dobro- druhy: jsou to většinou lidé tuhé kázně životní pilní a slušní, nestarající se jen o dnešek, nýbrž io budoucnost a o zaopatření ve stáří. — S ra- dostí nutno uvítati, že se již modernisuje také for- ma artistických výkonů: do nedávna mnohá čísla. byť obsahově byla sebe pěknější, zarážela soudné pozorovatele svou nevkusnou, křiklavou výpravou. ohavnými kostýmy a bláznivě pomalovanými re- kvisitami. I v tomto směru vidíme obrat: otázka stylu vynutila si vstup i do variétního světa. Jaroslav Horáček.
Horáček
27 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. Ve „Volných Směrech“ (roč. XVII., čís 12.) v člšnku „Křik po náboženství“ zabývá se K. Čapek poměrem moderního umění k ná- boženství. Ve sludii své, která je spolu příspěvkem k psvchologii nejmladších našich směrů uměle- ckých, jejichž teoriím věnována i jinak značná část čísla, konstatuje tvrzení — u nás vždy nově se vy- skytující — že „výzram a novost moderního umění záloží právě v tom, že přináší v sobě zavinuty reli- giósní hodnoty.“ Proti tomu auter soudí: „JJe zcela nepochybno, že deba má svou orientaci, ale tato orientace není určena nějakým dalekým a vymyšle- ným cílem v budoucnosti, nýbrž dílem, které se děje v přílomnosti: a toto přítomné dílo je typicky nenáboženské, jak ukazuje nám právě umění mo- derní doby. Moderní umění není reakčí proti duchu nenáboženskému, nýbrž proti duchu naturalisti- ckému, který se v umění vytvořil jako slitek zka- lených tradicí; už impressionism dosadil na místo imitace přírody nehmotnost a pohyb světla, součas- né umění pak dovršuje toto osvobození od přírody. které jest pravým a sociálním smyslem uměn vůbec. Opouštějíc nápodobu hmoty a odvislost od přírodního modelu, ocitá se před stěžejním úkolem dobýti si svou autonomii, to je samostatnost a své zákony, jež nejsou přírodní, nýbrž umělé a formální.
K Čapek
28 article
Četné -ismy dnes vznikající jsou pokusy o methodu této soustavné umělosti; neboť životní podmínkou moderního umění jest míti v sobě nevyčerpatelný fond tvarových možností, bez něhož nemůže se státi uměním v pravdě autonomním. Odtud je vy- světliti jeho geometričnost, jeho strojové anorgani- cké vzezření, jeho theorie prostoru, mnohorozměr- nosti atd. Neboť to vše jsou zdroje tvarů opravdu nových a neodvislých a formální důslednosti a či- stoty dosud nebývalé. Proto také nynější postupy moderního umění jsou experimentální, pokračujíc ve zkouškách, nálezech a úmyslných novostech Slovem, na rozdíl od umění někdejších je moderní umění svým charakterem pokusné, technické a vy- nalézavé, na venek výbojné a uvnitř se houževnaté konstitvujíeí: je to umění pracovní a ve všech těch- to charabterech zdá se spíše pokračováním a pro- čištěním téhož ducha, který dal minulému stoleti ráz tak činný a intensivný, než odporem a reake proti němu.“ — V ostatním obsahu „Volných Smě- rů“ je v textu: A. Matějček. Poznámky k benát- skému illusionismu osmnáctého století. — Jean Metzinger, Kubistická technika. — J. Čapek. Úkoly uměleckého časopisu. — Poznámky. — Repro dukčemi jsou zastoupeni: Guardi. Crespi. Longhí Canaletto Ant., Canalettova škola. Canaletto (Ber Belotto). Goya. F. Šimon, J. Vondrouš, B. Kubišta a J. Čapek.
A Matějček Metzinger J Čapek Guardi Crespi Antonín Canalettův Canaletto Belotto Goya J Vondrouš Kubišta Longhí Canaletto
29 article
V „České Kultuře“ (I., 23.) Z d. Záho píše o „Somnabulní stránce díla Ota- kara Březiny“. Vysvětluje — dovolávaje se hlavně thesí Du Prelových — básnické dío Březi- novo po mnohé stránce jasnovidstvím a sehopnost- mi, vlastními somnabulům. Za kladu, že člověk má dvojí vědomí: émpirické s fysiologickou měrou časovou a transcendentální s vlastní měrou, usuzuje, že „leckterá z rozsáhlých vísí básníkových ode- hrála se tudíž snad v jediném okamžiku“ a vysvě- tluje to schopností somnabulů, spočívající z velké části v překonání času a prostoru, tedy vlastně v překonání tohoto světa. Obrazy podzemních vod v básních Březinových docela vykládá — obdobou schopností básníkových se schopnostmi hledače vody. Tak pro výklad verše: „Prameny zapomenuté vykřikly z nitra skal“ uvádí: „Od starověku do dob nejnovějších známi jsou lidé, kteří jsou s to vypátrati prameny, skryté pod zemí. Činí tak růz- ným způsobem, pravidelně drží v rukou za oba konce vidlicovitý prut, jenž nad dotyčným místem začne se prudce chvěti. Barret ve své knize uvádí četné případy a vykládá je jasnovidnou schopností dotyčných osob. Snad není zcela vyloučeno, že
Ota Prelový Březi Březinův Barret Český kultura kara Březina
30 article
vjemy obdobné daly Březinovi podnět k obrazům podzemních vod.“ Doklad básníkovy telepathie na- lézá ve verších: „Údery tichem, jak znamení v noci, když přítel umírá v dáli, a jeho přízrak se plížív sírově ozářených snech.“ K nim poznamenává: „Lze arci namítnouti, že zde užito telepathické vise jako obrazu. Avšak u Březiny takováto srovnání bývají z pravidla více než pouhými obrazy. Básník tak vzácné hloubky a opravdovosti podává jen, co prožil anebo — což u něho je totéž — co vskutku viděl'. A myslím — co se tkne posledního citátu — že sírově ozářený sen je obraz tak intensivně pojatý, že jde pravděpodobně o osobní zkuše- nost.“ A stejně pro Březinův verš, jistě pěkně obrazný: „Žár bílý rozkoše mi v nervech nezasvítil“ předpokládá osobní básníkovou zkušenost. skuteč- né zření, pro jehož možnost se dovolává J. Kerne- rovy somnabuly, která viděla své nervy svítit . . „Česká Kultura“ mimo to přináší: R. Švobodová. Zahrada Irémská. — F. Skácelík, Básně. — Zd. Nejedlý. Nietzschova tragedie. — B. Benešová. Světlé vlny. — Rozhledy (Kultura. — Estetika. — Literatura. — Historie.)
Březina Březinův J Kern R Švobodová F Skácelík Zdeněk Nejedlá Nietzschův Benešová Irémský