ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9f1b4d0-7630-11dc-a48d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 51, person 91, org 8
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. listopadu 1908
Praha
3 masthead
ažnnd
4 masthead
Číslo 305.
5 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v alalahstraei a měsíe na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškon na t lta . . . . 7 K 50h ve flislkách sa měsíe . . . .. . 2 K 80 n Poštost .. . . ko na měsíe na čtort lsis ! . . . . s drojí zisilkos so trts . : . K eo na měsí
Praha
6 article Krise a její řešení.
Krise a její řešení. Krátká lhůta pouhých deseti dnů zbývá baronu Beckovi k rozřešení kabinetní i par- lamentní krise, způsobené neslýchaným věro- lomným rušením příměří od roku a dne se strany Němců vůči ná- rodu našemu a jeho dobrému právu ve vlasti naší. Revolta německých soudců proti plat- ným zákonům státním, zaručujícím jazyku našemu rovné právo u soudův a úřadů po- litických v celém království; kruté pronásle- dování našich pokojných rodáků a českých úřadníků v městech převahou německých okázalé buntování se zněmčených měst na sjezdu libereckém za účelem roztržení Čech a zřízení německé provincie »Deutschböhmen« v nich; vlastizrádné ničení sněmu českého sveřepou obstrukcí, vyzývající až i zahulá káním prušácké válečné písně v síni sně movní — a vůči všem těmto krajně nepřá- telským skutkům ani jediné kárné za křiknutí kazimírů se strany vlády nad tož činná ochrana deptanému právua zákonu, nýbrž naopak stálé couván před terorem německých ob- strukčníkův až do kapitulace z 15. října, vyjádřené náhlým odročením sněmu českého: to byly příčiny, které učinily oběma našim ministrům Fiedlerovi a Práškovi další pobyt v kabinetě Beckově se cti nemožným. Koalice, do níž v dobré víře a bohužel bez záruk před rokem byli vstoupili s Němci, byla zpupnou zradoua bezohledností těchto na dobro rozkotána.
Beck Němec Fiedler Prášek Čechy
7 article
»Princip součinnosti, na němž byla vládní koalice zbudována. jest německými ministry a po- slanci prolomen«, konstatovali správně odstupující ministři naši, vyslovujíce přesvěd- čení, že nenajde se Čecha, který by bez pro nikavé nápravy a obratu k lepšímu po nich zasedl prostě v uprázdněná křesla. Všechna veřejnost naše souhlasila s tímto krokem mi- nistrů našich jako s nezbytným příkazem uražené národní cti a neodpustila nepřátelsk láji, která hleděla jej zlehčiti pošklebkem. že prý to nemíníme se svou oposicí do opravdy, ale brzy opět se rádi vrátíme ke vládním jeslím Beckovým . . . Když pak ke všemu ještě zpupní němečtí obstrukčníci do- vršili svou králku schválnými provokačním bumly svých velkoněmecky vybarvených buršů na najčalnější t5idz paoalká. ka došlo proto k velikému bouřnému pohor- šení všeho českého obyvatelstva Prahy proti němuž vláda Beckova vyslala celé regimenty vojska, četnictva i policie, tu věru podobalo se, že každěkoli obnovení koalice českých poslanců s německými ve Vídni je za da- ných poměrů čiro nemožno a že žádné umění Beckovo více tu roztrištěnou nádobu nesdratuje a neslepí, leda že by přes noc stal se zázrak s Němci, jako prý kdysi se Šavlem na cestě do Damasku. Než, na straně německé nebylo a není o podobném zázraku ovšem ani pohádky. Panuje sice mezi nimi rozmíška potud. že radikálové jejich, prohlašující
Čecho Beckův Němec Praha Beckov
8 article
ho porazit oposicí, kdežto němečtí oportu- nisté la Lecher, Chiari, znajíce lé pe pravou jeho povahu, chtějí jej udržet jako křesťanští sociálové. Avšak i tito ně- meckoústaváčtí oportunisté ne- chtějí se navrátit do koaliční většiny jen tak zhola, nýbrž dělají drahotu, i chtějí s dát návrat svůj do vládních slu- žeb zaplatit — rozumí se, na naše útraty! A sice vyjednávají dle »N. Fr. Presse« o tento kompromis: Jsou prý ochotni podporovat vládu v parlamentě a vysíat své příslušníky do nového kabinetu Beckova, pak-li se jim dají záruky, že vláda vyplení vnitřní úřadne češtinu ze soudův a ostatních úřadův státních v celé oblasti české do poslední hlásky — že odstraní všecky české soudce a úřadníky státní z německých krajin do posledního; že rozdělí poštovní a železniční správu dle národních území tak, aby Němci do- sáhli v Čechách pro své území vlastní po- štovní a železniční ředitelstva německá aj.
Lecher Chiari Němec Čechy
9 article
Za tyto koncese, kteréž prý ostatně vláda Beckova již v létě Němcům přislíbila, jsou prý ochotni obsadit v kabinetě Beckově osm křesel ministerských svými lidmi, vstoupit v parlamentě do vládní většiny, odstavit prozatím svůj požadavek po roz- dělení Čech a pardonovat český sněm od další německé obstrukce Tak znějí německé podmínky nového příměří koaličního a není pochyb nosti, že baron Beck bude k nim hledě sklonit vyjednavače české, o nichž tvrdí německé listy, že prý své podmínky obmezují toliko na upravení práva ja- zyka českého v úřadech a soudech, dále na uvolnění činnosti sněmu českého a konečně na přidání nám třetího ministra k dvěma posavadním v kabinetě Beckově. I přibudou prý dne do Prahy ministří Průšek a Fledler, aby jak stranu agrární, tak i stranu mladočeskou přiměli k »zachránění situace«, t. j. ku pod niknutí nového příměří s Němci a další sou činnosti s nimi ve vládní většině.
Němec Beck Průšek Fledler Beckov Čechy Praha
10 article
Nedovedeme si ani pomyslit, že by se pp. Prášek a Fiedler po všem, co se událo, propůjčili bar. Beckovi ku takým služ- bám, nad tož že by se našlo české strany, která by si troufala přijati příměří na zá- e V . k tomu, aby vnitřní úřadní češtiná byla z našich soudů a úřadů proti všemu právu a zákonu vymýtěna, dále aby ve- škeří čeští úřadníci byli, přes všechnu svou způsobilost, jen proto, že jsou Čechy, vypuzování ze zněmčených měst a tak statisíce našeho lidu tamního bylo vydáno na milost a nemilost úřadníkům německ- nacionálním, zatím co by nám tu v Praze na sta německých úřadníků zůstalo pro radost Za takovou cenu si vykoupiti tu trošku »příměří« na sněmu českém a na Přikopě, to pěkně děkujeme. Či by opět, jako před rokem, bar. Beck nalezl v lůně posel stva českého hojně ctižádostivých p o še- tilců, kteří by se dali zlákati palmami ministerského fraku, či po všech zkušenostech krutých vždy ještě mezi námi bylo bláhovců, kteří věří, že za tohoto německo centralistického systému lze našim ministrům v koaliční vládě něčeho proti Němcům dokázati a pro náro náš vymoci. Celý prošlý rok přece dokázal, že všechna snaha ministrů českých nestačila ani odvrátit od nás škody a po- hromy nejbolestnější a svrchovaně nás pokořující.
Prášek Fiedler Beck Němec Čechy Praha
11 article
Jak může kdo rozumný tedy ještě doufat, že by po nynějším vítězném roz- machu Němců bylo nám lépe, i kdyby se nám na krásně dostalo třetího českého ministra proti 8 německým? Událostmi dávno překonáno a odbyto je st hledísko, na něž ještě 27. m. m. ve veřejné schůzi na Žižkové postavil se jeden z redaktorů »Dne«, an pravil: »Politiku koaliční jsme však teprve zahájili; a ne- má-li těch výsledků, jež bychom si přáli, tedy prostě proto jich nemá, že naše moc a síla ve vládě zejména však v exekutivě neodpovída počtu a významu našeho národa ve státě. Snad by se tedy mělo ještě pracovat k rozhojnění této moci a síly. Záleží na poslancích, aby rozhodli, zda li toto rozhojnění moci a síly lze snáze a jistěji dosahnout politikou koaliční či oposíění.« Jak pak chcete »pracovat k rozhojnění moci a síly« národa českého v podruží německé vlády která není ochotna ani zakázat německým buršům buml v Praze, ale raději celé Praze brozí stavem výminečným »Jisto jest, praví sám dnešní orgán mi nistra Práška, že nejen naši ministři ale i celý národ naš stojí v je dn frontě proti dnešní mu systé mu vládnímu. A tu se musí nejprvé při kročiti k řešení principřální otázky zda bude moci v budoucnu vůbec česká delegace na říšské radě vstoupit do parla mentní majority. « — Za panování systému vlád ního, který slučuje 230 německých poslan cův v jednu bojovnou ligu proti dobrému právu našeho národa, který nenchraňuje práva a platných zákonův proti německé křivd a zvůli, nedovoluje nám ani prospěch an čest národa sloužiti ve vládní většiněl
Němec Žižek Prášek Praha
12 article Politická stávka českého hor- nictva v Mostě skončena.
Politická stávka českého hor- nictva v Mostě skončena. Z Mostu, 4. listopadu. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Stávka českého hornictva v Mostě byla včera skončena, když se dostalo hornietvu zaru- čení okresního hejtmanství (po předchozí dohodě s mlstodrži- telstvím), že učiněna budou na Mostecku a Duchcovsku taková rozsáhlá opatření bezpečnostní, aby protičeské násilnosti ani
český hora Most
13 article
v nejmenší míře nemohly se opakovati, Hornictvo, které zprávu tu přijalo n ohromné schůzi své, navštívené 7000—10 000 osobami, rozhodlo se nastoupiti práci, ale ihned ji opět zastaviti, jakmile by slib nebyl dodržán a výtržnosti se opakovaly. Proslýchá se, že v případě opakování prot českých demonstrací vyhlášen by byl neprodlen na Mostecku výjimečný stav. Horníctvo ve vzorném po- řádku za zpěvu »Kde domov můj«a »Hej Slované« prošlo v semknutých, impo- santních řadách městem, načež v klidu se rozešlo. Čstnictvo, které sem bylo na rychlo sta ženo, provázelo průvod; ale nepřihodilo se ni čeho, neboť výtržníci němečtí z velikých ma hornictva měli náležitý respekt. Korespondenční kancelár vydala tuto zprávu Z Mostu, 4. listopadu. (Odpoledne K sedmi stávkujícím dolům ze včerejška při- dalo se dnes dalších pět, ježto horníci odešl na schůzi do Mostu. Pracuje se ke skon- cování politické stávky, je žt domněle (l) ohrožená bezpečn os jest nyní zaručena rozsáhlými opa- třeními. Po schůzi rozešli se účastnící do provázeni čelníky. Nestalo se nic zvlášlního.
Slovan Most
14 article Sensační projev Vilémův a útol na Anglli.
Sensační projev Vilémův a útol na Anglli. V aféře, jež rozrušila tak značně vlny svě- tové veřejnosti, není dnes mnoho věcné h nového a také hlasy tisku mají týž ráz, jako včera, vyjímaje neobyčejně ostrý projev ru ského »Nov. Vremene«. Ostatně také v Angli jest znepokojení možno-li dnes ješte větší, nežli včera. Anglický tisk soudí toliž. že po nynějším důkladném odbytl císaře same národem anglickým, padne-li Bülow, ná stupce jeho zahájí ihned přímo politiku protianglickou. »Morning Post« předpovídá, že v Něm - cku rozpoutá se teď hnutí pro oka- mžitý útok Německa na Anglii. T k troufalým nebude snad kromě v rečech svýc aní Vilém Bojovný. V Berlíně nyni se tvrdí, že původcem publi- kace v »Daily Telegraphu« jest známý londýnsko krom toho žádá Viléma, aby směl vydati bro žurku »Anglie a německý eísař«, s výroky sařem během let k různým osobnostem angli- ckým učiněnými. Zaznamenali jsme včera již odhaleni »Matinu« o stycích Radolina s Del- cassém. K tomu ale, že na notu Delcasséov o sblížení s Německem nedostalo se vládě fran couzské vůbec odpovědi, dodává »Matin« št plavě sám: »Poučení z toho plynoucí budí zne pokojení pokud se týče přištich sdělení, jež by učiněna byla vládě německé, neboť zdá se, že Bülow, kferýž posílá rukopisy čísařovy k posou zení podřizeným úřadníkům, posílá nepochybně vyslanecké noty k vyřízení výpomocným silám svého kaneléřství . ..«
Vilémův Bülow Vilém bojovný Vilém Angl Německo Anglie Berlín Morning Post Matin
15 article
V drobném proucjši ranní číslo o sobě . . . za 6 h odpol edui . . . . sa 2 Ve slialkich na renkově ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4a Iuserátv platí se hotově nspřel. Předplarení a inserty přijtmá sdmini- strace v Mnrlanské ulici č. 3. Tam nacháznjí se též redakee tiskárna s eapadíce „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracejl.
Národnich Mnrlanský ulice
16 article
Ruské »Novoje VremJat žádá pod dojmem aféry přímý návrh k určitéa jasné protiněmecké politice cara Alexandra. I píše při tom o Vilému I. zeela bez okolků: »Netoliko, že tvrzení cí- saře jsou nepravdivá, zmínky jeho o bur- ské válce musí právě Německu uškoditi. Ně- mecký císař byl nejhorlivějším štvá- čem pro krvavou srážku mezi Bury i AnglIčany. I později ještě dovolil německým důstojníkům vslupovati do burské armády. Zpráv od nich obdržených používal ale potom k vy- pracování plánu pro — rozdrceni Burův, jak doznal teď sám v projevu svém. Ni če ne a plenění farem burských, utvo- ření pověstných koncentračních táborů, do nichž Burové musili vháněli rodiny svoje, všechny hrůzy, prožité zajatci, to vše tedy bylo dílem ducha císařova. Jaký div, že i nš- mecký lisk všech směrů pobouřen jest obo- jetností císařova jednání. Pro nás plyne z toho jedno jen naučení: Cokoli německá diplomacie někdy navrhne, ne: smlme z toho za okolností žádných věřiti ani slova. V Berlíně neostýchají se zrazovati i návrhy nejdůvěrnější, při čemž se ještě nestondně překrncují- Loni sám dokázal, že každý spoje necký i důvěrný poměr k Německu jest zeel nemožný. Proto také Alexandr II obrátil se od Německa ke Francii, ale v po- slední době tato politika protinémecká narazila na odpor vlivných kruhů ruské společnosti. Al vyznání Viléma musí nyní i slepým oči otevříti.
Alexandr Vilém Angličan Burův Burová Alexandr II Al Německo Bura Berlín Francie Novoj Vremjat
17 article
Ruská společnost dovede ny n oceniti moudrost politiky Alex- androvy Zabočí-li politika ruská skutečně v tento výbojný směr protiněmecký, budou veškeří Slo- vané Vilému II. za jeho povídavost někdy ješta blahořečiti. Hlas »Nového Vremene«, eitovaný ostatně také nekonfiskovanými listy berlinskými, zdá se, uvážíme-li veliký vliv ruského listu toho, obsahu tomu skutečně nasvědčovati Jest přirozeno, že po těchto dojmech v ci- zině i »Frankf. Zig« konstatuje, že Vílém uči- nil Německo terčem posměchu všech jeho od- půreův a »nejvyšší místa« fíše sám zkompro- mitoval. Také »Magdeburger Zeitung« při tom volá: »Cheeme věděti příště vždy, jak se vnější politika dělá a nechceme, aby byla ve- dana iar n k. „ - 10-. „k . P- muži důvěry naši.« V říšskěm sněmu německém dnes ještě o aféře rokováno nebude a Vilém neujme prý se dnes v něm vůbec slova. Za to bude kaneléř konferovat dnes s vůdci stran, »aby se aféra vyřídila důstojně a bez dalších nepříjemností.« »K5ln. Volkszeitung«, orgán středu, navrhuje adresu císaři, v níž by se vyjádřily stesky a přání, vyvolané projevem jeho V rlšském sněmu podali svobodomyslní poslanci dotaz po aféře, v němž žádají z ústavní záruku proti náhlým přemetům »chroni- cké politiky německé-
Vilém Nový Vremen Německo Alex Magdeburger Zeitung
18 article
Becka za největšího škůdce Němcův, chtějí
Beck
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. První četnické hlídky na pražskýcl ulicích.
20 article
(Časová vzpomínka.)
21 article
Četnictvo jest dítkem absolutismu a mini sterstvo Bachovo jest jeho otcem. Původně pouze pro království lombardsko-benátské již před r. 1848 zřízené bylo v letech 50tých mi- nulého století rozšířeno na celé soustátí rakou- ské a absolutistická vláda si od jeho organisace mneho slibovala. Stálo nejen mimo policejní ústrojí, ale stálo i nad ním — sám ředitel praž- ské policie Sacher Masoch byl, aniž by o tom měl ovšem tušení, od června r. 1852 až do svého pádu r. 1854 pod četnickou dohlídkou, která zpravovala věrně svého generálního dozor ce, c. k. skutečného tajného radu, šéfa nejvyš- pol. úřadu, polního podmaršálka, svob. pán Ko mpena z Fichtenstanmu, přemocného muže s obrovským vlivem, o každém politickém hnut v království českém. Četnietvo bylo i nejspole- hlivějším zpravodajem pro seznam politicky kompromitovaných a nespolehlivých osob (Grundbuch der politisch Compromittirten und bedenklichen Personen), který sestavoval ve Vídni vrchní komisař Lazzer, za pomoci dvor koncipisty Bedřicha z Maltzu. „Důvěrnou“ ce stou opatřony z každého pol. obvodu obšírn zprávy o politickém smýšloní jednotliveů a za slány do Prahy ke guberniu, kde z nich učiněny výtahy pro úřadní katastr vídeňský, který s dělil na 4 odděleni, při čemž Čechy zařazeny do 4. departementu mezi „německé provincie“ Statistika tato měla překvapující výsledek: uká zalo se, že v Čechách bylo spokojeno s vládou pouze 131 (na Moravě pouze 40) ošob prot 1535 nespokjencům (pro r. 1853). Ostatne stará zkušenost — v Rakousku.
Bachův Sacher Masoch Bedřich Čecho Fichtenstan Vídeň Praha Čechy Morava Rakousko
22 article
Četnictvo hrálo při tomto šetření důležitou úlohu a dopouštělo se různých přelimatů, no které poukázal dr. Frant. Brauner, také takový úřadně zjišténý nespokojenec, v sezení říšske rady ve Vídni r. 1860. Mělo právo pod rouškou nejmalichernějších záležitostí služebních vnikati ve jménu zákona, bez rozkazu soudního, do sou- kromých domů i příbytků a zatýkati nevinne osoby, pouze na různá denuncinční udání. Před četníky měl strach nejen skutečný zločinec, ale i klidný občan, státní i soukrémý úřadník, dů- stojník ve vojsku i farář na své faře, neboť d- pojmu „střici veřejný pořádek“ se dalo vtěsnati a směstnati vše možné. Četníei neměli tehdy tak náložitého vzdělání; byli vybíráni z pluků pě ších i jízdních, zvláště a hlavně českomorav ských, slovinských, německých a italských. De seliletí 1850—1860 pohlíilo 100,000.000 zl. — avšak zločinů neubylo. Před četníky šel pouze stracb, který nikdy nevychovává ani dobré ob- čany, ani dobré lidi. To poznala konečně i vláda když v letech šedesátých zahájila nový směr v organisaci četnictva, vhodnější a přiměřenějš skutečným poměrům a stanovila jisté vzdělni i pro tyto kruhy jako nezbytný požadavek pro vývoj četnické organisace vůbec. Četnictvo bylo ovšem jakožlo tvor absoluti stické vlády Bachovy přisně německé, což k jeho oblíbenosti v Čechách nijak nepřispívalo. Ale také v jiných zemích nebylo velkého nadšení pro novou instituci, která se r. 1854 skládala z 1í pluků. K zničení předsudků složil tehidy R Hirsch dokonee četnickou hymnu, kterou de če- šliny přeložil Václ. Pok Poděbradský, bývaly nadporučík ve slováckém freikoru a zaslal d Vídně k uctivému uznání; avšak vláda si ne přála překladu, Pokovi poděkovala a uložila vě ad acfa, neboť četníci podle jejího úsudku česk hymny nepotřebovali.
František Brauner Četníei Bachův Hirsch Václ Poděbradský Pok Vídeň Čechy
23 article
Hlavní úlobou četnictva bylo tehdy pozoro vání úřadně zjištěných podezřelých osob a vy hledávání takových. Voditkem bylo vždy cho váni jednotlivců v r. 1848. Přitomnost neroz- hedovala; nejlepší státní občan let padesátých byl nespolehlivý, účastnil-li se nějak událost r. 1848 a 1849. Kdo ta léta z Prahy na venko jezdil a tam lid uvědomoval, v hostinci venkov- ském politické časopisy lidu předčital, čtenářsko spolky zakládal, proti Frankfurtu agitoval; kd byl přítelem Havlíčkovým, Fastrovým, Braune- rovým, Strobachovým a j.; kdo v Praze veřejno vystupoval, do politických časopisů psal, třeb ve smyslu uklidňujícím, deputací se účastnil. poslancoval, v Kroměříži volněji mluvil, by podezřelý. I kdo pouze český jazyk šířil, učil jej milovat a ctit, české knihy vydával a o politiku ani nézavadil, byl nespolohlivý, jako na př. dr. Jos. Frant. Smetana, profosor fysiky německého gymnasia v Plzni. A kdo si dovolil události roku 1848 schvalovati a v obětech svatodušních bouř viděl mučedníky, byl již rebellant, jako na př notář sušický Jos. Ambr. Gabriel, sekretář „Slo vonské lípy“ a autor knihy „Jiřinka“, věnované všem nevinným mučedníkům noblahých svate dušních příběhů. Podozřelí nalézali se ve všech vrstvách a stavech, mezi kaplany a zpovědníky v trestnieich, jako na př. P. Václ. Wiesner, takže se v Praze u gubernia konaly dlouhé porady aby světští duchovní byli z trestnic vůbec o straněni a nahraženi mnichy; podezřelí nalézal se i mezi šlechtou, která se připojovala k če- skému praporu; podezřelí byli krátce všichiní ještě někteří jiní.
Voditk Havlíčkův Fastrův Braun Strobachův doktor Jos František Smetan Gabriel Jiřinka P Václ Wiesner Praha Frankfurt Kroměříž Plzeň čtenářský spolek sušický Jos
24 article
Jak daleko strach vlády šel, je nejlépevi děti z toho, že bylo v Praze nebezpečno zazpí vati si v noci národn písničku. Tak si vyšla v dubnu 1853 veselá společnost z hospody „Špetinky“ u Strahovské brány a zpívalaz vůdcovství sochaře Jos. H. různé národní po- pěvky; špatně však pochodila. Policie zpěváky zatkla, prohlédla a nalezla u jednoho z nich do pis kněze odpadlce Jos. Kordiny; větřila ihned tajnou společnost u předula jich pět vojenskénuu soudu na Hradčanech. Ještě hůře pochodi 3 téchnici, ktěří v lednu 1853 ve veřejné vi nárně „v lepší náladě“ připili u přítomnosti dvou dělostřeleckých kaprálů velezrádei, madar- skému Košutovi. Osud jejich byl dekonce zpe- četěn, když nalezeny u jednoho revoluční pisn a dopisy Ondřeje Krásného a Ant. Hlusáka dvou internovaných kněží v Kufsteinu.
Jos Kordina Krásný Antonín Praha Jos Hradčany Kufstein
25 article
Do pojmu „revoluční spisy a revolučn písně“ zahrnovaly se skoro všechny politick brožurky r. 1848 a 1849 a řada politických pisní i lidových popěvků té doby, jakož ii básn mladých i starších básníků, v nichž se Hus Žižka oslavoval a Němec jako cizí host v králov- ství českém líčil. Proto sem zařadila vládat i mla- dické výtvory sextána akademického gymnasin, Vitůzslava Dolinského (psoud. Hálkův), které „tiskl“ v tajném gymnas. časopisen „Varyto lýra“, jenž nesl podle vládního postidků revo- luční motto: Nohou na Slávy půdě — Duchen stroj jí blaho nebes. Básně Hálkovys České va ryto, Polibení, Slza za vlast, Klelba vlasti aj byly považovány přímo za revoluční. Policie a čet nictvo — toť duch svalý, který nad národdem če ským bděl. s lsse Bylo to v únoru r. 1853. Do Prahy stihi 19. února zvěst, že maďarský fanatik Libény se dopustil ohavného atentátu na J. Vol. Dojen byl veliký, zděšoní všeobecné. Radostné roze chvění způsobila teprve zpráva, že atentát se nepodařil a že pornnění panovníkovo není vážné a nebezpečné. Ve všech farních kostelech kaplích všech náboženských vyznání uspořádány veřejné bohoslužby děkovné a lid se modlil vřele za brzké uzdravění panovníkovo. Purkmistr Wanka svolal městskou radu, která ještě 19 února zvolila blahopřejnou deputaci do Vídně zároveň se usnesla, zříditi nadání cís. Františka
Hus Žižek Němec Vitůzslava Dolinský Hálkův Noha Sláva půda Wanek František Praha Vídeň
26 article
Josefa cestou subskripění, z něhož by se udělo- valy úroky vždy 18. února schulým měšťanům s podmínkou, že se budou modliti za blaho J Vel., a město upsalo ihned 1500 zl. a městšt radové 1700 zl. Šlechta se strojila také k dep taci, při čemž se však přihodila malá episodka s deputaeí chtěl jeti také hr. Jindř. Ch., c. k komoří, pán na Nov. Dvoru a Veltrusech, kter prý podle důvěrných zpráv, do Vídně zaslaných byl r. 1848 přívržencem a přítelem českého nadšení, jednou dokonce pozval Havlíčka na bat do svého paláce a který trpěl ve svém okoi ultračpoha, učitele hudby K.; proto jej šlecht- vyloučila a když odpověděl, že dobrovolně ustu puje, není-li jeho psoba příjemná, oznámili m členové vysoké šlechty, že ústup jeho není do brovolný a že by jeho účast prostě nedovolili hruběti to tlumočil jeho švagr, kn. I. V Praze se hrála po ulicích, hostincích putykách všade císařská hymna; plano, housle i kolovrátek tlumočily výraz poddanosti a blaho- přiní lidu, který veřejně po ulicíeh zpíval: Za chovej nám. A bylo to jistě upřímné nadšení když ani nejslídivější oko nemohlo nejvyš, pol šéfovi zaslati než samou chválu o loyálním cho vání pražského obecenstva. A tu se vočer. 20 dnora objevily četnické hlídky na pražských uli cích, dávajíce jim nezvyklý vzhled. Občanstv spatřilo poprvé tento úkaz „střežení veřejnéh pořádku“ a tázalo se ustrašeně po příčině. Nuž co se stalo? n 20. února r. 1853 měla se hráti v českem divadle od 4. hodiny do 61/2 hod. „Vlastaa
Josef Šlechta Jindřichův Havlíček Veltrusy Vídeň Praha J Vela
27 article
Šárka“. Noviny psaly, že v titulní uloze Šárky vystoupí deera známéhro hostinského Pet Fastra. A to byl kámen úrazu. Mistodržitelstv zapovědělo jí jeji první divadelní pokus a na řídilo divadelní intendanci, aby úlohu jinak ob sadilo. A důvod? Obě dcery Fastrovy hrály pr v r. 1848 při všech příležitostech ve svých slo vanských šafech výnikající úlohu a nastávajíe hgrečka stála prý dokonce v šatu české amazon ky na barikádách; proto prý by její objevenín prknech mohlo vésti k veřejnému skandálu, vzhledem k její minulosti, i vzhledem k úloze ve hře. Fastr zakročil osobně u místodržitele dra. Mecsorya ve prospěch své dcery, ale vše bylo marné. Úlohu Šárky měla 20. února hrát jiná herečka. Odmítnutá dcera Fastrova přemýšlela o po mstě. Přemluvila svého bratra Kašpara, aby ve spolku se svými přáteli z techníky novou he rečku vypískal. Měla to býti malá demonstraee pouze proti herečce a nikoli proti zákazu samé- mu, jak ještě za tepla nějaký příteliček celou věc vojenskému soudu na Hradčanech za dobré uznání vyzradil. Sacher Masoch o chyslané demonstraci také zvěděl, ale nepřičítal jí nija- kého významu, znaje její čistě osobní pozadí. Ustanovil pouze, aby policejní dohled v divadle byl zostřen a dal příslušný rozkaz osvědčenému pol. radoví Webrovi, aby osobně byl v divadle přítomen a o pořádek pečoval. Jinak usoudil velící generál armádního sboru v Praze, hrabě Clam Gallas. Předvídal v prozrazené demonstraci projev proti vládě „hleděl proto zdeptati v rozrušené době každý odpor, třeba olovem“. Učiněna rozsáhlá opatření po poradách s generálním štábem: Generál bar.
Šárek Fastr Fastrův Kašpar Sacher Masoch Weber Gallas Hradčany Praha
28 article
Hcrvath vyslán do divadla, aby byl přítomen celému představení a celou vojenskou operaei řídit. Všechny východy z divadla byly vojensky obsazeny a nikomu neměl býti východ povelen dříve, dokud nebudou všichni demonstranti v ru- kou vojska; k tomu účelu vysláno do divadla i hojně „důvěrníků“, kteří měli demonstranty bedlivě pozorovati a zaznamenati. Nejen kolem divadla kroužily četnické hlídky, ale i po ulicích se procházely odměřeným krokem a budily ne- obyčejný zájem a postrach; celý pluk četnický v Praze měl pohotovost, taktéž i policejní muž- stvo se svým velitelem Prinz-Zieglerem a pra- por vojska. Divadlo bylo přeplněné. Před zahájením za- hrána císařská hymna, která byla neobyčejně vřele přijata s hlučným, dlouhotrvajícím po- tleskem a jednohlasnou výzvou: Opakovat! Pak sohrána „Vlasta a Šárka“ — v klidu a tichu Demonstranti se do divadla buď vůbec nedosta- vili, buď vycitili hrozící nebezpečí nebo konečně byla celá myšlenka vypískání herečky v zárodku potlačena či pouhým úmyslem, přáním nebo tuž- bou, při čemž od skutku daleko. Proto si mnul pol. ředitel Sacher-Masoch spokojeně ruce nad zbytečnou horlivostí hradčanských orgánů, nalé- zaje uspokojení v myšlence, že je lépe informo- ván než velicí generál se svými četníky. A ne- opomenul prý dokonce do Vídně na tuto upřílis- něnou vyzývavost si stěžovati, poněvadž půso- bila rušivě na radostnou náladu pražské ulice. Dnes čelnické hlídky v Praze zdomácněly. pohotovost vojenská bývá často na denním po- řádku a i válečné plány se v generálním štábu často osnují — přes to stojí však za pozname- nání, pro jak malichernou příčinu se poprvé četníci na pražské ulici objevili, která r. 1854 vítala s nadšením panovníka: Praha veliký dnes hd slaví svátek ..
Hcrvath Prinz Ziegler Vlasta Šárek Sacher Masoch Praha Vídeň