Spnn, e

(9c 187

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 10. července 1900.

Mirman odvolal svou interpelaci a podal návrh, kterým žádá potlačení terminového obchodu ve vlně a česané přízi. Sněmovna italská. Z Říma, 9. července. (T. k.) Král přijal dnes presidenty a poslance sněmovny a senátu, kteří mu podali adresu, jako odpověď na trůnní řeč. Král vyslovil při tom svoje živé uspokojení ohledně obnovení parlamentárního míru. Klidné vykonávání politických svobod, zejména svobody parlamentární tribuny — pravil král — jest a zi- stane na vždy pravou silou našich institucí. Země, jako jest naše, tak bohata na přírodní pokladya historická podání, má právo a povinnost bažiti ne- jenom po blahobytu, ale i po velikosti. Můžeme hleděti s velikými nadějemi a důvěrou do budouc- nosti. Předčítání královy odpovědi přijal jak se- nát, tak i sněmovna poslanců s velikým sou- hlasem. Z Říma, 9. července. (T. k.) Sněmovna od- ročila se na neurčitou dobu. Z Berlína, 9. července. (T. k) Malíř pro fesor Max Koner zemřel v sobotu večer. Z Paříže, 9. července. (T. k.) Trestní soud vynesl dnes rozsudek proti nacionalistickým muni- cipálním radům Barrilierovi a Evainovi, jakož i proti redaktoru listu »Le Drapeau« Fillianovi pro urážku bezpečnostní stráže. Fillian odsouzen byl na 3 měsíce do vězení a Barillier k pokutě 200 fr. Evain byl uznán nevinným. Neudála se žádná výtržnost. Z Cařihradu, 9. července. (T. k.) Ruské vyslanectví zamýšlí zaslati Portě další energickou notu, chtíc upraviti záležitost návratu bezúhonných Arménů z Kavkazka do Turecka. První meritorní sezení smíšené komise pro rusko-tureckou obchodní smlouvu stanoveno bylo na zítřek. Císařské iradé zrušuje differenční celní sazbu pro Černou Horu a zavádí režim 8 proc.

Zprávy hospodářské. Zpráva o schůzi výboru českého od- boru rady zemědělské pro království české. Výbor českého odboru rady zemědělské pro království české konal dne 5. července t. r. za předsednictví předsedy odboru p. Heřmana Jandy letošní svoji řádnou schůzi. Dle referátu č. 1. v. p. Jos. Kováříka uděleno bylo 93 hospo lářským spolkům z dotace zemské a státní podpor na opatření hospodářských strojů a nářadí v celkovém obnosu 7880 korun. — Spolkovým školkám ovocným uděleno bylo z dotace státní podpor 1220 korun. — K návrhu českého od- boru udělilo c. k. ministerstvo orby mlékařskému družstvu ve Štěnci podporu 800 korun. Po té podával předseda českého odboru p. Heřman Janda zprávu I. komitétu o správním a subvenčním roz- počtu českého odboru rady zemědělské na r. 1901. Rozpočet výloh správních činí 66.772 K, r. 1900 61.860 K. Rozpočet subvenční pak 262 016 80 K, (r. 1900 215.000 K), k jehož úhradě vyžaduje se o c. k. ministerstva orby 144.858.40 K a z dotace zemské 115.958 40 K. Z rozpočtu subvenčního vy- tknouti sluší zejména položky: 44.800 K na zalesňo- vání holých strání a ladem ležících pozemků, 135.516.80 K pro akci k zvelebení chovu skotu, 12.000 K pro zvelebení chovu vepřového bravu, 12 500 K ku zvelebení chovu drobného zvířectva atd.

Při debatě o rozpočtu žádá člen výboru p. A. Ště- pánek podporování kočovných přednášek učitelstva středních škol hospodářských, jakož i pořádání kursů o krmení hospodářských zvířat. Čl. v. p. J. Suhrada a tajemník p. dr. K. Viškovský poukazují na obtíže při pořádání kursů takových, čl. v. p. F. König do- poručuje, aby kočovní učitelé otázce té věnovali svou pozornost. Čl. v. J. J. dr. prine B. Schwarzenberg přeje si, by rada zemědělská o to se přičinila, aby od zatímní hosp. stanice výzkumné přešlo se ku zří- zení vlastní zemské hospodářské stanice výzkumné ve smyslu posledního usnesení rozpočtové komise sněmu zemského. Předseda p. H. Janda sděluje, že ve věci té staly se již jisté kroky a že došlo v té příčině k úradě zástupců zemského výboru a zemědělské rady, čímž upravena cesta k řešení této otázky. Čl. v. p.

A. Štěpánek žádá za udělování podpor na pokusné používání hnojiv; čl. v. p. F. Chaloupka vysvětluje, že záležitost tato jest předmětem jednání příslušného komité. Čl. v. p. Frt. Chaloupka podává zprávu o opatře- ních, jež jeví se žádoucí vzhledem ku podpoře vzmá- hajícího se ruchu pro zřízování mlékáren. Ruch tento vyžaduje racionelního a soustavného vedení spolehli- hlivou silou odbornou, kteráž by nejvhodněji u rady zemědělské mohla býti ustanovena. Referent navrhuje proto: 1. Český odbor rady zemědělské pro král. české nechť od výboru zemského a c. k. vlády vy- žádá si zmocnění, aby směl na jedno z obou míst kočujících učitelů dosaditi odborníka mlékařského, který by při zakládání mlékařských družstev spolu- působil a vrchní dozor nad nimi vedl. 2. Budiž do- poručeno vyslati nejméně dva, případně více učitelů zimních hospodářských škol ku studování mlékařské praxe do mlékáren zemí jiných, aby po návratu svém ve shodě s kočujícím učitelem (event. inspek- t rem mlékařství), při zřizování domácích mlékáren spolupůsobili. 3. Budiž vypracováno za pomoci od- borníků poučení pro stávající, jakož i teprvé se zří- zující družstva a zvláštní rozvrh pro podporování mlékařských družstev, dle kterého by se nadále po- stupovalo. 4. Zřízení vzorných školních mlékarníček při rolnické škole ve Vys. Mýtě, jakož i při hospo- dyňské škole ve Stěžerách budiž podporováno.

Kterak máme zříditi obilní sýpku. Aby- chom dobře sklidili a obilí využitkovali jest nutno, nejen obilí náležitě uzralé sklízeti, ale sklizené dobře uchovati, aby se nám ovoce našeho lopocení v po- slední chvíli nezmařilo. K uschování obilí slouží sýpka. Sýpka má býti o samotě, odloučena od jiných stavení, aby se všech stran ovívána byla čerstvým vzduchem. Má býti chráněna od všelikých výparůa škůdců, jako myší. Sýpka má míti po celý den slunce. Postavíme její dlouhá čela na východ a na západ, úzká čela na jih a sever. Kolem sýpky nesázejme žádné stromy. Stěny sýpky natírejme z dola na půl druhého metru do výšky každého podzimku dehtem, abychom zabránili šíření se škodlivého hmyzu do sýpky. Za staveniště sýpky zvolme místo vyvýšené, zdivo pak proložíme vrstvou isolační (isolační dehtové plotny), aby vlhko za země nestoupalo do zdiva. Na jeden hektolitr obilí čítejme čtvrt metru plochy. — Chceme-li tedy nasypati 200 hektolitrů, třeba je k tomu v sýpce místa 50 čtver. metrů. Dle tohosi vyměříme velikost sýpky. Vysypané obilí musí oví- váno býti vždy čerstvým vzduchem, vyjma za dešti- vého a vlhkého počasí. Sýpka musí býti opatřena do- statečným počtem okének, aby proudil sýpkou čerstvý vzduch. Okénka mějme za suchého počasí otevřena, za vlhka je zavřeme, také když jsou parna, nutno okénka zavříti, poněvadž by obilí příliš schlo a na váze mnoho ztratilo. Okénka nesmí se dáti příliš vy- soko nad podlahu, nýbrž nízko. Okénka nutno opa- třiti drátovým sítím, aby do sýpky nevlétalo ptactvo.

Hlavní péčí jest, aby v sýpce nezahnízdili se škůdcové obilní, hmyz, myši a pod. K tomu účelu je třeba, sýpku týdně čistě zametati, a vyvezeme-li obilí, ve- škeré zbytky a obilní trusy ihned důkladně odstra- niti. Půda sýpky budiž pečlivě zcelena, aby nebylo žádných skulin a rýh. Na každém oddělení mějme napsáno na tabulce, mnoho-li zde leží obilí. Na pod- zim před ukládáním obilí nutno sýpku jednou do roka sírou vykouřiti.

Státní dráhy za rok 1899. Koncem roku 1899 měly státní dráhy v činnosti tratí v délce 10.935 kilometrů. Úhrnných příjmů státních drah za jmenovaný rok bylo 124,150.000 zl. a sice bylo přijato jízdného za osoby 29,624.629, zavazadla 1,417.268, rychlo- zboží 3,670.667, za náklady 76,704.200 zl. Na jeden kilometr připadá 13.554 zl. příjmu. Osobních jízdních lístků bylo vydáno 62,919.000 kusů. Z veškerých příjmů z jízdného osob bylo 66 02 procent vybráno za lístky III. třídy a přece nemají ti, kteří sedí ve III. třídě ani polovinu onoho pohodlí, kterého požívá většinou křivonosé panstvo jezdící ve II. neb první třídě. — Nákladu obyčejného bylo na c. k. rakou- ských státních drahách dopraveno 308,668.350 metráků. státní dráhy měly za rok 1899 výdajů v obnosu 85.042.000 zl. Dopravní koeficient zvětšil se na 60.74 procent, to jest provozování jízdy vyžaduje ze 100 zl. hrubých příjmů 60 zl. 74 kr. výdaje. Tento koe fi- cient jest u státních drah nejvyšší, státní dráhy jezdí tedy nejdráže, což by ovšem nebylo skvělou pobídkou pro budoucí socialistický stát. Investovaný ve stát- ních drahách kapitál v obnosu 1.236,650.958 zl. se zúrokuje pouze na 2.46 procent. To je ovšem smutná bilance. Aby výdaje státních drah byly kryty, musel stát, to jest poplatníci doplatit na státní dráhy roku 1899 pěkný obnos 25,862.540 zl. Deficit stát. drah za r. 1899 je o 4,378,799 zl. větší než roku 1898.

Následkem neutěšené této rozvahy vydá řiditelství státních drah vyšší dopravní sazby pro dopravu ná- kladního zboží. Kdežto jinde sazby snižují, u nás se zvýšují. Tu je opět vidět tu korrupci, která panuje ve státním hospodářství. Jak to, že státní dráhy, ač přijaly 124 mil zl. z dopravy a obdržely 25 a tři čtvrtě mil. státní podpory, nevyjdou? Příčina toho je, že stát koupil tratě od soukromníků příliš draho. Jen ze dráhu západní (Praha—Plzeň) zaplatilo se akcionářům 35 milionů zl., ač dráha ta cenu takovou neměla, rovněž tak příliš draho koupeny ostatní dráhy, které nesolidně jsouce stavěny, n ní neustá- lých oprav potřebuují. Tím způsobem jest investován ve státních drahách uměle zvýšený kapitál, který pravé hodnotě těles dráhy neodpovídá, odtud vysoká nutná suma úroků a z toho rostoucí schodek. Mezinárodní zemědělský sjezd v Paříži, o němž jsme se zmínili již ve včerejším čísle, konán byl od 30. června do 8. července za značného úča- stenství zástupců takřka veškerých pokročilých ná- rodů světa. Vlády různých zemí a veliké odborné společnosti zastoupeny byly ministry, ministerskými rady, profesory vysokých škol atd. Z Čechů byli přítomni: kníže Ferdinand Lobkovic, hrabě L. Kolo- vrat, zemský inspektor dr. F. Sitenský, prof. dr. Jul. Stoklasa, prof. Demel a řid. Kamberský. Kongres zahájil dne 30. června t. r. za účastenství asi 600 členů Jean Dupuy, ministr zemědělství a vřelé oslovení přednesl předseda sjezdu, bývalý předseda ministerstva Julés Méline. Přítomni byli dále Casimir Perier, Ribot, Gomot, markýz de Vogüé atd. Místopředsedou kongresu zvolen byl kníže Ferdinand Lob- kovic, předseda zemědělské rady pro král. české.

Činnost kongresu byla rozdělena v sedm sekcí. Před- nášky v jazyku francouzském byly v jednotlivých sekcích povahy čistě vědecké a obmezovaly se hlavně na applikaci přírodovědeckého bádání v oboru země- dělském. Zajímavým úkazem jest, že z Rakouska a Německa účastenství v přednáškách bylo velice slabé. Tak na př. z celého Rakouska přednášeli pouze dva, ačkoliv jest účastníků sjezdu přes 30 a to prof. dr. J. Stoklasa z Prahy a doc. dr. Schiff z Vídně. Česká deputace těší se v Paříži nemalé pozornosti vysokých hodnostů a profesorů vysokých škol. Vídeňská peněžní bursa. Dne 9. července (Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97.30. Květnová renta 97 20. Rakouská korunová renta 96 95. Stříbrná renta 96 95. Rakouská zlatá renta 115 50 Uherská zlatá renta 115.25. Uherská kor. renta 90.85. Losy z r. 1860 celé 134.--. Losy z r. 1860 pět. 159 —. Losy z roku 1864 194.— Losy kreditní 384.— Losy z roku 1854 170.— Komunalní losv 384 —. Tisské losy 138.50 Turecké losy 107.50. Úvěrní akcie 683.—. Anglobanka 277.25 Unionka 557 —. Banka pro země rak. 416.50. Uherské kreditky 709.—. Bankovní jednota 496 —. Ústav pro úvěr pozem. 859 —. Unionky pražské —.—. Živnostenská banka —.—. Lvov - Cerno- vická 530.—. Státní dráha 664 00. Lombardy 112.50. St. Hr. Köfl. 517.—. Severní dráha ——. Severozáp. dráha —.—. Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 465.—. Česká sev dráha — —. Buštěhradská A) —. Buštéhradská B) 1° 98. Pražsko-duchcovská dráha —.—. Ducho.-Podmokelská — Ústecko-Teplická ——. Vídeň. tramwayky 297.—. Nové víd. tramwayky 290.—. Dunaj. paroplavba 740.—. Tur. tabák. rež. 294.—. Tov. na zbraně 441.—. Alpinky 458.— Rim- Muráňské 523.—. Pražské železářské 1780. Záp. - české uhelné 276.—. Sev. české uhelné ——. Mostecké uh. 918.—.

Česká montaní spol. 1275 Napoleouy 19.29 Paříž 96.12. Londýn 242.30. Německá města 11865. Ruble papír. 255.50. Z Vídně, 9. července. (T. k.) Na uspokojující zprávy z Číny a vysoké záznamy zahraniční živý obchod mezinárodními papíry a jednotlivými hodnotami báňskými. — Eskomptní sazby 41/2—41/2. Pražská plodinová bursa. Dne 9 července 1900. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 76—80 kg. na 1 hektolitr 8.25- 8.80. Žito 70—73 kg. české 7.75—8.—. Ječmen výběr 0.00—0.00, obyčejný 6.75 až 6.95. Oves bílý 6 30—6 35, obyčejný 6.15—6 25 Kuku- řice uherská 0.00—0.—, Seno lisované 3.75—0 00, nelisované 3.20—3.75. Sláma cepy mlácená 2.25—2.50, sláma ku stlaní 1.50—0.—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30.50—00.00, č. 1: 29.50—00.00, č. 2: 28 00—00.00, č. 3: 26.00—00.00, č. 4 24 00—00.00 č. 5: 22 00—00.00, č. 6.: 20.50—00.00, č, 7. 18 50—-00.00, č. 8: 14.00—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. 1.: 24.50 a 00.00, č. I : 23.50—00.00, č. III.: 19 50—00.00, c. IV: 15.00—00.00. Pšeničné otruby 11 00—11 20, žitné otruby 11 20—11 40. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 900—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9.25—10.—, k vaření zelený 10.25—11.25 Čočka 12 00 at 18.00. Zemčata k jídlu 2.50—3 00, k pálení líhu 0.00 a 0.00 — O lejnatá semena: Řepka 13.50 až 13.60. Mák 26.50—27.—. Kmín 34 00—35.—. Sušené o vo ce: Svestky 1850—21.50, hrušky 12.00—24.—, křížaly 9 00 at 10.—. Jetelová semena červená —.00—00.—, bíl 00.— až 00.—. Sužená čekanka: 9 25—0 00.

Káva. V Hamburku, 9. července. Platilo se na na září 43.50, na prosinec 44.—, na březen 45.—, květen 45 50 marků. Cukr. V Praze, 9. července. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 29.15—29.25, na říjen—prosinec 25.15 —25.25. Líh. V Praze, 9. července. Za 1000 litrů stupř. pohot. zboží líhu čistěného K 112.50—113.00. Surového bramborové 41.25—41.75, surového melasového 40.75 —41.25 V malém K 1.— až 1.50 a výše.

(Zaslán o. ) Pisateli lokálky v č. 186 »Nár. Listů« ze dne 8. července pod názvem »Oslava památky Jana Husa na Král. Vyšehradě« sloužiž k vědomosti, že »v hrdlo Ihal«. Není pra- vda, že osvětlen byl chudobinec sv. Bartoloměje, leč toliko chudobinec sv. Vojtěcha na Král. Vyšehradě; není pravda, že jsem chovance z chudobince sv. Vojtěcha povolal na faru; přišli si do sakristie pro almužnu; není pravda, že jsem je oslovil: »Vy jste herky, m . . . y«. Já jsem jim vyložil, k čemu založil zvěčnělý probošt vyšehradský Vojtěch Ruffe dotčený chudobinec, v němž oni nalézají přístřeší zdarma; že ho nezaložil na potupu víry a církve sv., na hanobení kněžsva, jakého se dopustili ti, kdož uposlnchli vyzvání na osvětlení, z kteréhož sršel ji- zlivý hněv a msta proti církvi sv.; skutkem tím že se prohřešili ve víře své; jejich povinností že bylo, položiti odpor proti takovému skutku, jímž se uráží církev.« Není pravda, že jsem zvolal za odcházejícími: »Dnes jste dostali vy a zejtra dostanou ti dole od Bartoloměje!« Do ústavu u sv. Bartoloměje mi pranic není. Avšak v osadě, která tvoří můj farní okršlek a do toho patří také ústav sv. Vojtěcha, mám nejen právo, nýbrž i po-