ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a4fa7330-710e-11dc-9501-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 55, person 62, org 4, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 24. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 55.
4 article
Na ranní a odpol. Hlsty před,lácí se v Praze v zdminisáracl na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K —k s drojí čonáškon na měsí na čtvat leta . . . . 7 K 50 ve allalkáck na nětic . . . . . . 2 K 90h Teštent za něsie . . . . . na čtvrt lsfa“ . . . . 9 K 80 s drejí zásilkou na měsíe nk čivrt lete
Praha
5 article Válka.
Válka. 1. Z Petrohradu, 23. února. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Z Port Arturu došla telegrafická zpráva tohoto znění: Včera odpoledne objevil se nedaleko Dalného parník, jenž ne- byl nijakým způsobem označena na signály ruského loďstva neod- povídal. Bylo po něm třikráte vy- střeleno, načež teprve vztýčil an- glickou vlajku a odplul směremk Vejhajveji. Dle zprávy z Vejhajveje došlé byl anglický parník zasažen v okoli vodní čáry a značně po- škozen, l. Z Petrohradu, 23. února. (Zvl tel. »N. L.«.) Car přijal dnes v audienei prince Arsena Karaďordě, bra- tra srbského krále Petra I. a jme- noval jej velitelem prvního pluku kozáků zabajkalských, nacházejí- eích se právě na řece Jalu. Prine odebral se neprodleně ke svému pluku. A Z Paříže, 23. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Londýnské zprávyo chvatném zbrojení anglickém způ- sobily zde veliké vzrušení. Dle zpráv z Brestu došlých zejmena francouzské námořní kruhy jsou chováním Anglie znepokojeny. Z Vladivostoku, 23. února. (Zvl telegram »Nár. Listů«.) Dnes klesl teplo- měr na — 36°. Na moři řádí děsné sněhové cyklony, takže veškerá plavba jest nesmírně stíženaa snad znemožněna. Do přístavu vla- divostockého sjelo se z moře přes dvacet parniků, aby se uchránilo před ztroskotáním. Veškery reflek- tory a signální věže opatřeny se- síleným světlem. Na opevňován pevnosti se pokračuje. Tři Čiňané, kteří se vzpírali pracovati v pev- nosti, byli zastřeleni. Tím zjednán mezi nimi klid. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Artur Arsen Petrohrad Jal Paříž Brest Anglie Vladivostok
6 article Páně Körbrův systém.
Páně Körbrův systém. Prostředky a cíle pana dra. Körbra jsau tak jasny! Ode dne ke dni pokračuje ministerský předseda nezakrytěji a otevřeněji. Nejen on sám, ale i jeho kollegové v kabinetu. Zatím cop. dr. Körber odmítá dostáti povinnosti oproti če- ským krajům katastrofou živelní postiženým (prostředky pomocné pro německé byly záhy po ruce) a staví se takto na stanovisko, že vláda. která přísahala dostávati zákonům, není povinna jich šetřiti a dbáti oproti opposičním a nepohodl- ným stranám a národům, zatím co podkopává bezohledně základ každé ústavnosti, víru v zá- kony a právo, postupuje p. dr. Böhm-Bawerk svým způsobem za stejným cílem. Pan ministr financí, který ve svém díle kapitálu, dovedl tak jasně rozpoznávati význam hospodářsky mohutnícího obyvatelstva pro mo- censké postavení státu, který i při jiné příležitost dovedl zdúrazňovati, že rozumná finanční poli- tika státní v prvé řadě musí usilovati o to, aby přispívajíe platně ke zvýšení hospodářské zdat nosti obyvatelstva, kladla takto sobě pevné zá klady dobré a výnosné soustavy zdaňovací a při- jmové, v praxi, pokud jde o české kruhy vý- robní, tohoto poznatku jakoby neznal. Ovšem: i my jsme z těch, kdož nevěří ve všemohouenost státu, kterým zkušenosti posledních dob nejlépe dokázaly, že státu nepřísluší než tvořiti co možno výhodné prostředí pro uplatňováni podnikavosti a hospodářských snah. Účelnou politikou do- pravní, celní, živnostenskou, obchodní atd. nutno o to dbáti, aby v rámci, úzpůsobeném potřebám a povaze toho kterého národa mohly plně uplat- ňovati se jeho síly. Jest věcí těch kterých tříd národa, aby výhod, takto daných, užily pro sebe.
doktor Körber Böhm Bawerk
7 article
Jim připadá takto v soutěži národů uplatniti svou zdatnost a mohoucnost. Ale to je právě systém pana Böhma: neplněním uvedených povinností klásti překážky hospodářskémua speciálně průmyslovému rozvoj našeho národa. Wieserova „statistika“ jest mu patrně nerozbornou pravdou, která má býti i pro budoueno zachována. Zbraně pana Böhma jsou prosty. Takto vypadají — abychom užili příkladu — in praxi: Na českém severovýchodu sílíme průmyslně. Značně a nepopíratelně.
Jim Böhm Wieserův
8 article
Každého rozvoje průmyslového jest nutným před pokladem účinné spojení a styky s odbytištěm, čili jinými slovy: na výši doby stojící doprava a snojení. Všudy jinde — a podalc toho krásné doklady nejen Německo — umožňuje stát co nejpronikavěji tyto předpoklady, všude jinde činí, seč jest, protože ví a chápe, že sílení prů- myslu jest podmínkou ke zvýšené berní zdat- nosti (taková jest již formulka střízlivého mo- derního fiskalismu), jen pan Böhm voli cesty jiné. Více než 15 českých měst severovýchodu domáhá se marně telefonního spojení, marně usiluje o zlepšení dopravní (věřil-li by kdo v kul- turní zemi cizí, že jsou možna nádraží beze skla- dišť a bez čekáren, plná špíny a prachu, v mě- stech, s mohutnícím průmyslem?), z Vídně zn stereotypní odpověď: bez parlamentně povole- ného rozpočtu není peněz. Ale ta přísná parla- mentní tvář platí jen pro nás: pro Vídeň, pro alpské země a Halič jest jich dosti. Na opravy vídeňského telefonního spojení věnován letos bezmála 1 mill. K, Štyrský Hradee dostává k tomuto účelu 300.000 K, Halič má zbytečné a naprosto nevýnosné druhé spojení s Vídní, za- tím co v Praze vede neupravenost telefonní ku příkrým důsledkům a zatím co český průmysí severovýchodu odsunován se svými potřebami Taktika pana Böhma jest jasna, chce to co pan dr. Körber: odepírati oproti če- skému národu plnění hospodář- ských povinností státu, čili v jargonu vídeňském, „vyhladovovati Čechy hospodářsky“ Jde o vyvolání konfliktu mezl politickými sna hami a hospodářskými potřebami, potřeba chleba má přemoci potřeby kulturní snahy rovnopráv
Böhm Štyrský doktor Körber Čecho Německo Vídeň Halič Praha
9 article
Ale zároveň má se státi něco jiného. Pa ministr Call svým výnosem pražskému poštov- nímu ředitelství vyslovil to hodně jasně — ten dobrý pan Call, který své vědomostní odborne nedostatky kryl sem tam slovy o rovnoprávnosti aby pak pomáhal Němcům v obchodní komoře olomoucké i všude, kde bylo třeba! Jak známo, žádali Podmokelští pana Calla a dra. Körbrao to, aby „očistil“ Podmokly od tamních českých úřadníků telegrafních a poštovních. Oba svorně nařídili pak poštovnímu ředitelství pražskému, aby se Němcům v Podmoklech vyhovělo. Stalo se ovšem ihned vše, co bylo možno. Nějaký Čech však přece jen poštovnímu úřadu podmokel skému zbyl — z toho nová stížnost a pan Cal projevuje pražskému ředitelství svoji „nelibost“ a odmítá jakoukoli omluvu. Do konce roku ne má býti v Podmoklech ani jediný český úřadník Neni pochyby o tom, že „očista podmokelská není a nebude ojedi- něla. Příklad jest jen dokladem toho, co se děje ve všech jiných německých mí- stech království a ve všech ostatních oborech správy a v justici. „Německému území království má se dostati jen německého úřadnictva, čili jinými slovy: pan dr. Kör ber s panem Callem a drem. Böhmem-Bawerkem tvoří via faeti (citujeme zase jen oblíbené výrazy Vídně) Němcům stav, jaký žá- dají svými programy, zodpovědn ministřibezohledu na zákona prá- vo, bez ohledu na potřeby a přán národů, bez ohledů na potřeby stá- tu plní o své újmě politické pro- gramy stran, o nichž vědí a vědět musí, žeby žádný parlamentní sbon k nim sankce nedal. Neboť dosud je prá- vem, že Čech má právo býti úřadníkem v ce- lém obvodu království! Dosud je právem, že jsou národové ve škole i úřadech rovnoprávni!
Call Němec Calla Čo Cal doktor Kör Böhm Bawerk Podmokly Vídeň Čechy
10 article
Musilo přijíti „neutrální“ ministerstvo p. dra. Körbra a pana Böhma, jež učinilo si povinnoste to, co předpisuje program německé minority. A tak je to jasno: zatím co má býti český lid „vyhladovován hospodářsky“, má býti utvo- řen v království stav po přání Němců. Má být utvořeno německé „uzavřené území“ s něme- ekým úřadnictvem, které se postará o to, aby z úřadních síní bylo české slovo vypuzeno, a tím vybudována situace veskrze proti nám. „Hospo- dářsky vyhladověný“ má býti donucen přijmouti tento stav a bojovati o rovnoprávnost — v če- ských krajích tohoto království. Takové jsou výpočty, taková je taktika pana Körbra, takový jeho systém. A takto jest jasnou spojitos prohlášení Němcův, že se vzdají ob- strukce na českém sněmu jen tehdy, budou-li splněny veškory jich politické požadavky (rozdělení království, národnostní kurie, zastou- pení Němců ve všech zemských ústavech atd.), snedávnou odpovědí pana dra. Kör bra na žádost zemského výboru, aby byl svolán sněm český. Pan dr. Körber má provésti — nent pochyby, že se k tomu zavázal — „očistu“ zněm čených krajů Čech, pokud to administrativně lze, zatím co máme býti přinuceni ku povol- nosti i v jiných — směrech. To je taktika vlády která přisahala dodržovati zákony a která se holedbala svou nestranností.
Böhm Němec Körbr Němcův doktor Körber Čechy
12 article
Pan dr. Körber hraje smělou hru. Nejen proti nám, ale i o tuto říši. Jeho ministr pan Böhm, učinil svou konfusní politikou cu- kerní první průlom do hospodářské jednoty s Uherskem, pan Körber až přiliš rád rozplame- ňoval vášně protiuherské, že se nelze diviti, že Uhry cestu k samostatnosti nastupují čím dále tím otevřeněji. Možnost obchodních smluv, vy- rovnání s Uherskem, postup k jednotné do- pravní politice — vše jest ohroženo, zatím ee roste agitace pro obchodni allianei s Ně- meckem, agitace, jejíž cíle jsou po vývoji ně- meckého sjednocování, které zahájeno právě eelním svazem, tak jasny a průhledny! Nechť jen pan Körber uvažuje: jeho hra není je proti náml V této situaci jsou úkoly české politiky dány samy sebou. Páně Körbrův systém není prvým. který se pokoušel o naše zlomení; dřívější byly jen méně podloudny. Ale právě proto jest nut- nější tím vyšší sila a moc odporu. Ne- smíme zapomínati, že jde o tvoření stavu, který má nás vrhnouti na mnoho let zpět. Což pan Körber má za to, že v Čechách tuto hru nikdo neprohlíží a že hospodářské potřeby mu budou výhodným pomocníkem v lámání české oppo- sice? Není mu jasno, že v zemích českých odpor proti systému, který je de facto prováděním ně- meckého programu, musí vyrůsti silou, která vy nutí zvrat jeho? Není-li český tábor tak sjed- nocen, jak by býti měl a není-li v něm také každý na svém místě — ostrý systém protičeský vždy přispíval ke sražení českých řad, které jsou ostatek dnes v odporu proti p. Körbrovi svorny. Kéž chvíle boje a násilí naučí nás více myslit o sobě samýchl
doktor Körber Böhm Uher Uhersko Čechy jednota s Uhersko
13 article Nedělní události v Praze a německý tisk.
Nedělní události v Praze a německý tisk. Nečiní se u nás dobře, když všechno to co přihodí se u nás a v čem milí krajané naši druhého jazyka měli prsty, ztotožňuje se s tím. co v Němeích se děje a když všemu národu německému se to účtuje na vrub. »Bohemia«. jež líčením svým »bojů Na příkopě« opět jed- nou sama sebo překonala a co nejdůkladněji vyvrátila falešný názor, jakoby byla přiliš stará a velchá již k pořádání národnostních štvanic, sama k tomu poukázala, že v tu dobu, kdy Na příkopě buršáci za národ krváceli, berlinšt footbalisté s Čechy vesele banketovali. Mezi pražskými Němci a Němci v říši. Němci skutečnými a ne mezi těmi, jichž ko- lébka stála ve Voticích něbo v Kosově Hoře jsou velké rozdíly. Německo sympatisuje v ny nější válce s Ruskem a rovněž z veliké většiny německý tisk a německá společnost, kdežto »Němci« pražští mohli se radostí zbláznit, když došly první zvěsti o zákeřném přepadení ru- ských lodí evropsky olakovanými Asiaty ja- ponskými. Není to moment národní, který rozhoduje zde o sympatii či anlipatii, nýbrž moment ple- menný, a potom více než srozumitelné heslo »Odveta za Kyšiněv !« A přece by právě oni živlové, jež máme na mysli, především měli se co báti asijské kon kurence. »N. Fr. Presse«, »N. W. Tagblatt«a všechen vídeňský tisk měly by přece doznati že tak, jako japonské úřadní listy lhou o japon ských vítězstvích, nedovedou lháti ani oni, když jde o to, zkompromitovat a zhanobit nás Čechy V Praze udály se v neděli dva případy o sebe se lišicí a jen zdánlivě souvislé.
Němec N W Čecho Praha Čechy Votice Kosov hoře Německo Rusko Bohemia
14 article
Bohoslužby, pořádané v ruském kostele z vítězství zbraní ruských, a potom srážka jednoho dílu mladšich účastníků bohoslužeb a důstojných projevů slavofilských na Staroměstském náměst s buršáky, již potulovali se, vědouce velmi dobře. co děje se o několik set kroků dále, se všem odznaky svými ve hlavních ulicích pražských. Které velké město má česť míti ve svén středu pány couleurové, tam rvačky jsou na den ním pořádku. Co by si vyprávěti musilo Lipsko, Jena, Halle a Berlin, kdyby všechny pány byly zaznamenaly, kteří tam byli se strany buršáků applikováni a kteří s nimi podstoupili zápas. Ale nikomu nenapadlo k vůli tomu snad dovolávati se soudu Evropy, nikdo nebyl tak nestoudným, činiti z toho otázku polilickoua příčinu ku nehonetnímu útoku národnímu. K ta- kovým mizernostem nesnížil se dosud žádný tisk, všude, kde se cos podobného událo, zů stalo to afférou čistě místní. Je tomu ovšem již řada let, kdy ve Vratislavi v den kajicný strhla se na tak zvané »švědské baště« rvačka mezi evange lickými buršáky Wingolfiany a mezi katolickým Winfriedy, v níž jen z účastníků byl zabit, asi pět jich bylo těžce a mnoho a mnoho jich lehce zraněno. A tehdejší »Breslauer Morgen Zlg. « — list místní — přinesl o tom asi 50, »Schlesiseh Ztg.« asi 20 řádek.
Schlesiseh Ztg Lipsko Jena Halle Berlín Evropa Vratislav Breslauer Morgen Zlgie Wingolfiany
15 article
Porovnejte to s bitevním bulletinem » Bo- hemie« a se žurnalistickými orgiemie židovského tisku vídeňského, který se všech sil se namáhá aby bohoslužbu v ruském chrámu co možno těsně spojil s tím, co potom následovalo a který divokostí hladového vlka ssaje z obou affér upo- kojení ve své protiruské právě tak jako proti- české žhoucí zášti. Vzpomeňte si jen na Chuchel, co podařil se tehdy učiniti z této nejvšednější události, jakých přihodí se v každém velkém mést do roka na tucty! Praobyčejná rvačka student- ská, při níž potrháno několik buršáckých čepie, rozbito asi deset sklenic a při kteréž —a budiž to stále a stále opakováno — z ji ště no bylo soudné jediné jen a to lehke zranění! A ze rvačky té učiněna byla udá- lost politická dosahu evropského. Vzpomeňte si při té příležitosti na válečnou loď, již vyslal na svě illustraci »Illustrated Journal London News« k Chuchli a posuzujte podle toho pravdivost zpráv anglických o událostech u Port Arturu, Čemulpa a v Japonském moři vůbec. A co tehdy, opakuje se dnes zas. Zostudit a zhanobit jméno české a poškodi a zhanobit tím zároveň sympatie našeho ná- roda a všeho Slovanstva k národu ruskému.
Čemulpa Chuchle Port Artur Illustrated journal London News
16 article
Proto vyslali do zástupů na Staroměstském ná- městí agenty provokatéry, svedené hochy z tá- bora Massarykova, židovské comiss, kteři nyní za nedělního klidu dělají »lid« a pány »sou- druhy«, kteří na povel vídeňských Adlerůa německo-nacionálních zakladatelů Schulvereinu a Pernersdorffrů určují českým sociálním demo- kratům národní směr, aby pískali a nadávali carovi Když ale dostalo se jim odměny za to brevi manu na hubu, vyslali naproti vracejícím se zástupeům myšlenky národní a slavofilské bur šáky v plném »wichsu« a že tém se za da ných okolností v Praze provokace podaři, o tom nemohlo býti ani pochybnosti. A stalo se, co snad nechtěli, co ale jinak ani státi se nemohlo: buršácí byli biti! Ne snad tak, jako se rvou synové velkého kulturního ná- roda každou neděhi v každé vesnické hospodě neboť o nějakém vážnějším zranění nelze tu mluviti, ale jak to »obyčejně bývá«. Jest-li se podaří »Bohemii« a její patronee ve Vídni odvrátiti Němce v říši od sympatií ru ských, nevime, však tolik víme, že jen tvor se spraženým mozkem — a to v jiný adresujeme směr — může události nedělní, spojovati nějak s výsledkem volby na králohradecku. Může-li se kdo téšiti z výsledku volby té, je to ovšem v první řadě český národ, že nestala se mu ostuda, která nad ním se vznášela a potom my, kteří bezvýslednou kandidaturu pana Kolenského ani řádkem nepodporovali, nýbrž všemožně a celou publicistickou energií se o to zasadili, aby ne- prošel — dobrodruh hrabě Sternberg. A on no prošel. Co má porážka Sternbergova činiti s ne- dělní demonstraci a se rvačkou na Příkopech, je nám hádankou. Snad to, že jako na Přikopech dostalo se výprasku německé národnosti, dostalo se na Králohradecku výprasku nestoudnosti prá- zdného šlechtického avanturiera.
Němec Kolenský Sternberg Sternbergův Praha Vídeň Bohemia
17 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 23 února. (C.-B.) Uherská delegace rokovala dál o v jenském rozpočtu. Del. Bolgar pravil, že ministr vojenství nahléd důležitost svého budoucího postavení a pojedna sům upřímně a jasně o hlavních záležitostech. Li tuje, že nestalo se tak již dávno. Ve vojště musí se jednou zavěsti stálé poměry a vyskytlé olázky mus se náležitě řešiti. Ministr dokázal zcela přesvědčivě nutnost společné armády. Lituje jen toho, co slalo se za minulých 30 let. Bývalo by to vzhleden k mnohojazyčnosti říše mnohem důležitější než v jed notném státě národním. Zapomnělo se upevňovai solidaritu mezi vojskem a národy, zvlášť maďarskými Na péči o solidárnosť mezi rakousko-uherským voj skem a zdejšími národy musí se klásti hlavní váha Dosáhne se toho opalrnou, vhodnou vojenskou poli likou, bez níž budou věčná nedorozumění., Odporuje názora hájenému v říšské radě rakouské bona fide že Maďaři vynasnažují se o samostatné uherské vojsko a prohlašuje, že jedná se pouze o provedení vyrovnávacího zákona z r. 1867. Pojednav ještěo 2leté vojenské službě a dělově otázce, prohlásil, že bude hla ovati pro rozpočet. Del. Laszkary byl mile dojat přímostí ministra vojenství a jeho blahovolnými snahami. Vojenské ústupky považuje však za skrovné a proto prohlašuje se proti rozpočtu.
Maďar Vídeň 23 únor Bolgar
18 article
Del. hr. Jan Esterhazy dovozoval, že stav r. 1867 jest ohromným ústupkem uherským v zájmu společné obrany. Po 37 let již trpine, že našim synům veli cizí řečí a že mohou státi se důstojníky naučí li se řeči jiného stálu. Tyto koncese učinil jsme v zájmu míru a dalšího trvání Uher, jež jsou v cestě pangermanským i panslávským aspiracím jež budou dorážeti na jejich brány, až bude p celistvosti Rakouska. Proto je proli zvláštnímu uher- skému vojsku. Ač nynější stav ho neuspokojuje, bude hlasovati pro rozpočet, protože vojenská správa daln se konečně pravou cestou. Slíbené reformy považuje pouze za první krok. V Rakousku zápasí o převahu federalistická tendence. Jedni volají »Pryč od Uher!- druzí »Až sem a ne dál!«. Ostatní chtějí nás prost odpuditi. Tito jsou nebezpečnější, neboť hledajív Vídni »silnou ruku«, jež by za přispění našich ná- rodností zjednala rovnováhu. Jako přátelé pospoli- tosti musíme také my na ty lidi zvolat »Až sem ne dál!«
Del Jan Esterhaz Tito Uhry Rakousko Vídeň
19 article
Del, hr. Apponyl souhlasí s Eszterhazem,že Uhry na vrub své svrchovanosti učinily ve společné obraně velký ústupek. Zodpovědnost za nová děla přísluší výhradně vojenské správě a zůstavuje ji s úplnou důvěrou, avšak proto přec opře se dotyčné položce, třeba i ne z příčin technických. Za nyněj- šího jednání nepřevládaly tak vojenské, jako spíše politické ohledy. Odstrkávání Uher v dvorních úřa dech a diplomatickém zastoupení jednollivec tak tuze nepozoroval, ale odstrkávání ve vojště za obecné branně povinnosti pozorovalo se vůbec a proto jev se teď v rozmanitých formách. Je přítelem a pří- vržencem vyrovnacího zákona a sdílí stanovist Szechenyovo, že v jeho § 11. je složen kompromis mezi národní myšlenkou a společenstvím a jednotným řízením armády, avšak tento kompromis musís také prověst a nesluší vyhýbali se důkladnému řešen této zále ž itosti.
Uher del
20 article
Pojednávaje o vojenském programu liberální strany, praví, že v něm není arci obsažen celek jeho snah. Jeho stanoviště mělo býti spíš kompro- misem, jehož by se mohl zastávati celý říšský sněm uherský. Ani ve vojenském ohledu neshledává váž- ných důvodů proti maďarskému velení, leč tuto otázku chce zatím pominouti, protože také on přeje ponenáhlému postupu. V otázce odznaků nelibí se mu způsob řešení, o něž zajímá se předseda mini- sterstva. V korrespondenci s uherskými úřady pře- střelil se cíl. Oprava trestního řízení vojenského není řešen a zamýšlená vyučovací reforma nesrovnává se s po vahou pravého maďarského vychování. Zklamal se tedy ve svém očekávání. Ministrovi vojenství gralu luje pouze, jak obratně povedlo se mu uspokojiti obě delegace. Může vykázati se také vážnými úspěchy neboť snažil se upřímněji, než dálo se dosud, hověti maďarským snahám. Ale proto přece bude hlasovati pro i vojenskému rozpočtu z důvodů politických.
21 article
Ministerský předseda hr. Tisza naráží na různě náhledy v Uhrách a Rakousku o vyrovnávacím zá koně, opakuje, co prohlásil na říšském sněmě, že tam kde panuje mezi činiteli navzájem neodvislými spo- lečenství některých poměrů, toto může uplatniti se jen pokud shoduje se obsah ustanovení, jimiž se spole- čenství vymezuje. Nesluší reagovati na smýšlení, jež vyskytla se, želí, na různých stranách a také v Rakou- sku, hlavně za nynější doby, kde vidíme, že vážné a rozvážné živly veřejného života v Rakousku říd- se upřímným a poctivým úmyslem dospěti ke shodě (Souhlas.) Pokud jde o uskutečnění programu liberální strany, řekl již, že otázka odznakův a judikatury musí vyloučiti se, protože průpravy vyžadují delš doby. Vláda provedla pěknou práci, vyřídivši za 31/2 měsíce jiné záležitosti. Je-li toto řešení správné, zá visí — jak se samo sebou rozumí — na individuál ním názoru a proto lituje, zvláště se zřetelem k vy tčenému cíli, že hr. Apponyi je se vším nespokojen. Jeho důvody nejsou správné, neboť elaborát 9člen ného výboru pocházel ze společného vojska a ne uherského. Ministerský předseda konstatuje, že všechny odstavce programu liberální strany o vojen ském školství byly — dle smyslu — loyálně usku tečněny a každý Maďar může se z tohoto výsledku radovat a spokojiti se. Maďarský národ bude moc zaujmouti v armádě své náležité místo a přenésti do ní veškeré své smýšlení, čímž vojsko posílí se a jed- notné smýšlení vojska a národa bude bezpečnou zá- rukou pro budoucnost. Je poctivě přesvědčen, že vláda učinila co mohla, a že také maďarská společ- nost učiní, čeho třeha, aby vyplnila pořízený rámec.
Tisza Maďar Uhry Rakousko
22 article
Poukazuje na nebezpečí z nepříznivé kritiky re- forem na smýšlení mládeže a prohtašuje, že je na- lehavě třeba, aby se vrátil klid do velejného žite v Uhrách. Neobává se soudu národa, dokud jde o to, má-li se zachovati základ z r. 1867, nebo má-li se podniknouti boj a základ ten vyvrátit. Valná většina národa prohlásila opětně, že si takého boje nepřeje. Říká-li však někdo, třeba v dobrém úmyslu. že drží se základu z r. 1867, ale zastává se přece různých nebezpečných hesel, ociťuje se na šikmé plože a způsobuje mnohem více škody, než každý jiný zjevný útok na státoprávní bassi. (Hlučný sou- hlas.) Ministerský předseda poukazuje na změny, jež prodělal hr. Apponyi bona fide ve své politické ka- riéře. Nepochopuje, jak mohl učiniti dnes takové prohlášení muž, jenž podporoval Szella, jehož hlav- ním programem bylo provedení vyrovnávacích zákonů. Není tomu ani půl léta, co vynasnažujes o maďarské velení. Muž, jehož stanoviště v tak důležitých otázkách mění se v poměrně krátké době tak často, jenž neví, co chce a v kritických otázkách národního živola prodělal tolik změn, nesmí diviti se, že ho jiní nevolí rádi za vůdce, neboť k vedení národa třeba přidržeti se určitého směru, jejž al sám musí dobře znáti. (Velké pohnutí.) Rečník po v drobném prodejlr raaní čáslo o sebě . . . na . . nazh odpolední Ve slialkách na venkově: ranní čislo, . . . . . . . 10h edpolední . Inseráty platí se hetově napřel. Přečplaeení a inserty přijťná sdmini- strnce v Marinnské ulici č. a. Tam nzcházejí se též redakce, tiskárna a ezpedice „ Národnich Liaistae. Rukopisy se nevracojí.
Národnich Liaistae Uhry Marinnský ulice
23 article
važoval by za velké neštěstí, kdyby národ ocil se na šikmé ploše, na niž dostal se hr. Apponyi, nebo vedlo by to k velké kalastrofé a těžkým otřesům, po jakých v r. 1867 došlo k vyrovnání mezi králema národem. (Velké pohnuti.) Ministerský předseda žádá za schválení rozpočtu. (Hlučný trvalý souhlas.) Del. hr. Apponyl odpovídá, že jeho vývody ne- jsou žalobou na muže, již pořídili vyrovnání. Byla by nesmyslna a v odporu s pietou k oněm osobno- stem. Avšak předseda ministerstva použil příležitosti, nejen aby vyvrátil jeho názor, k čemuž má právo, ale aby řečnil proti němu. Zda zasloužil jsem vý- čitky min. předsedy, o tom pohovoříme si tam, kde podám zprávu o svém veškerém politickém chování. Možná, že vyskytují se odchylky v konkretních po- žadavcích, jež jsem tu a tam, deset let dříve nebo později vyřkl, rád bych však věděl, zda ten, kdo dostal se k moci momentální změnou fronty, zda taký člověk považuje se za schopna uskutečniti ideje jiných a zda ten, kdo tyto ideje nosí jako vypůjčený oblek, schopen je provésti tyto ideje. Že takový člověk tuto chvíli takové výčitky činí, dokazuje, že má ku podivu potřebný a podslatný atíribut polilika, attribut politické smělosti. (Eljen! v levo a na galerii.) Předseda Szell napominá posluchače, aby vy- stříhali se všelikých projevů pochvaly i nelibosti.
Del Eljen
24 article
Min. předseda hr. Tisza pravil, že vývody na říšském sněmu i v delegaci souhlasí úplně s tím, co řekl dříve. Brojil arci, aby vojenská otázka byla předmětem stálé agitace, protože tato agilace může více škodili, než reformy prospěti. Netajil se nikdy, že rozuzlení musí provésti ne on, ale někdo jiný, Býval bych, praví, podporoval každého, kdo by na ten základ byl vstoupil. Když se však poměry utvářily tak, že přesvědčil jsem se, že rozuzlení provede se nejrýchleji a nejsnáze, ujmu-li se ho sám, býval bych se zpronevěřil své povinnosti, kdyby zbabělá bázeň, že mohou mne stihnouti takové výčitky, jež ostatně charakterisují toho, kdo je pronesl, bývala mne zdr- žovala vykonati moji povinnosti. (Hlučný souhlas) Del. Ugron není spokojen s vojenskými ústupky. Přimlouvá se za maďarské velení a prohlašuje, že bude pokračovati v boji za práva maďarčiny, hlavní podmlnku národní existence Uher. Del. hr. Jan Zichy přimlouvá se za koalici všech stran, stojících při vyrovnání z r. 1867 a nalehá na paritu ve vojště až do těch konců, kde by armádní jednota byla ohrožena. Schvaluje vojenský program liberální strany, ale jeu z ohledů vojenských. Bude hlasovati pro rozpočet. Del. hr. Št. Keglevich vítá slíbené reformy jako mnohoslibný krok k zlepšení uherských nárokův a prohlašuje vojenský program liberální strany za do- statečný. Maďarskou jednací řec považuje tak jako hr. Zichy za zbytečnou. Další rokování položeno na z ejtřek.
Tisza Del Zich Uhry
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. února. (Rozhovory s pol- skými vůdci.) Petrohradský „Kraj“ otiskuje další rozhovor svého vídeňského zpravodaje s vůdci rakouských Poláků, tentokrát s hr. Vojt. D zieduszyckým. Hr. Dzieduszycki, mluvě o poměru polského kola k ústřední vládě, přiznal se k politice opportunistické. „Nám — pravil — jest lhostejno, kdo stojí v čele kabinetu a každá vláda může se nadíti naší podpory, dbá-li pro- spěchu naší země.“ Jaký „prospěch“ měl při tom na mysli, vysvítá z dalšího odstavce řeči, v němž dodává: „O našem stanovisku politickém rozhoduje především fakt, zdali se vláda opírá v Haliči o živel, historicky povolaný k vůdcovstvi a upřímně svou zemi milující, aneb zdali, řídíe se ne zcela ještě pochovanými tradicemi staré byrokracie josefinské, koketuje s živly anarchi- stickými a snaží se význam země a jeho repre- senlace snížiti, hledíe skrze prsty na nebez- pečné agitace sociální.“ Jinými slovy polské kolo jest hotovo podporovati každou vládu, jen když
Polák Praha Hradec Dzieduszycki Halič
26 article
uzná v Haliči panství strany šlechtické. Dr. Kör- ber prý se v poslední době podrobil této pod- mínce většiny polského kola a tím si zabezpečil jeho podporu. Halič za nynější vlády také značně již získala zákonem o regulaci řek a vodních dráhách. Kolu polskému zá- leží však i na tom, aby parlament byl dělný také v budoucnosti a proto bude podporovati každou snahu vlády neb jednotlivých stran, směřující k uzdravení parlamentu. Dotknuv se olázky vo- jenské, hr. Dzieduszyeki prohlásil, že Polákům musí na tom záležeti, aby měli co možno nejvice svých důstojníků. Za tím účelem budou se do- máhati rozmnožení kadelek v Halíči. Nikoho z nich však ani ve snách nenapadne, aby se do- týkal jednoty jazyka při velení, aneb aby žádal, by důstojníci sloužili jen u pluků „své provin- cie“. Pozbyli by tím prý širšího rozhledu po vo- jenství a zároveň by zmizel cit kamarádstvía sounáležitosti mezi důstojníky celé armády. Vná- šení otázek národnostních do vojska má hr.
doktor Kör Polák Halič
27 article
Dzieduszycki za věc velice povážlivou, ježto by mohla poškoditi nejen vojsko, nýbrž i státa společnost. Sporu česko-německého hr. Dzie- duszycki ve svém rozhovoru se zpravodajem „Kraje“ se nedotknul. V Praze, 20. února. (Poloúř adn uherský list popírá zprávy o mo- bilisaci.) Poloúřadní »Mag. Nemzet« popírá časopisecké zprávy, že se mobilisuje 300.000 m žů rakouského vojska, jež má na jaře vtrh- nouti do Makedonie. »Bliží se sice jaro — píše »M. N.« — v kteroužto dobu vždy se pozoruje hnutí na Balkáně, ale zjevu tomu jsme již při- vykli a jest pravděpodobno, že povstání nena- bude letos nebezpečného rázu. Ostatně make- donský reformový výbor a turecké pluky posta- rají se, aby makedonské hnutí bylo lokalisováno. O vážném zakročení naší říše nemůže tedy býti řeči. Našim zájmům vyhoví úplně, když diplo- macie, jako dosud, bude bedlivě sledovati udá- losti na Balkáně a zvláště si bude všímati, ne- hrozí-li nám nějaké překvapení. Této povinnosti se zajisté svědomitě vyhoví a proto není příčiny k obavám a vznikajícím z nich mobilisačním starostem.« Z Vídně, 20. února. (Zostřený jed- nací řád sněmu dolnorakouské ho.) Panovník schválil změnu zemského řádu, na niž se loni usnesl sněm dolnorakouský, aby mohl býti zostřen jednací řád sněmovní. Dle této změny jest nepřipustný slib nově zvoleného poslance, činěný s výhradou. Takový poslane bude tak dlouho vyloučen z jednání sněmov- ního, dokud nesloží slib bez výhrady. Poslanec, jenž byl marně třikrát volán k pořádku, můze býti vyloučen z jedné až ze tři po sobě násle-
Mag Nemzet M N Praha Makedonie Balkán Vídeň