ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a1832390-6746-11dc-84f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 63, work 5, person 119, org 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 14. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 345.
4 article
Ro ranní a odpol. listy přelplácí sen v Praze v sdeinástrael ss měate . . . . K — za čívrt lela s dvojí don tškot na měsle na čirrt letn ve slislkich: » K sok na něsíe- Poštont na mřske ke nsl čtvrt leis s dvejí zisilke ns měs n čvrt lela . . . . Hi k e
Praha
5 article Bnešní číslo pro Prahu le 8 10 stranách.
Bnešní číslo pro Prahu le 8 10 stranách. „Přízrak“ státního práva če- ského vlastizrádce děsí. Od roku 1883, kdy na sněmu královstv českého pozbylí němečtí odpůrci našeho ná- roda a naší vlasti své bývalé vyšizené většiny, — každé a byť i sebe kratší zase- dání sněmu našeho přivádí je v nejmrzu- tější náladu; jsou jako na trní, nevrlí a po- dráždění až k excessu. Sněm český i v těch centralistických poutech, jimiž je svázán. jest jim stále na překážku jejich úkladných plánův a obmyslů velkoněmeckých proti samostatnosti a svébytnosti tohoto našeho království. Nejraději by jej viděli zrušenýa odklizený na věky. A když to nejde, strojí mu záhubu svým úsilím o jeho rozpoltěnía paralysování kuriemi národními aneb všemožným stlačením a pokořením jeho významu politického na holou mizinu. Vltéto své zlosti vlastizrádné dospěli letos svého vrcholu: nechtěli, aby vůbec sněm český detos byl svolán, nechtěli mu dopřát ani dne.
Praha le 8 10
6 article
by mohl na rychlo z nouze opatřit hospo- dářství zemské, jak to zákon velí. Může prý se to spraviti císařským zmocněním, tedy formou absolutistickou, radili ti výteční »libe- rálové« němečtí in optima forma. Když ale vládě Körbrově přece jen zdálo se to byti trochu divokým, když konečně sněm králov- ství českého na týden před vánocemi svo- lala, tu nestyděli se veškerým svým tiskem ji proto kárati a na ní požadovati, aby všemi prostředky zabránila svobodě slova na sněmu, aby tu nedovolila žádné velké politické debaty, nýbrž ihned kratiknotem moci životní světlo sněmu če- ského zhasila! —etii onlnintevn e ie Ano, do takové kloaky sklesl liberální duch německých centralistův, zvoucích se obhájci ústavnosti a principu representativ ního. A to všechno pro ten — »mlha vý »přízrak« státního práv a če ského« — jež tisíckráte už zakleli a roz stříleli svým výsměchem nejcyničtějším, — které jim ale nicméně pořád nedá spát, které je pronásleduje dnem nocí a ruší jejich hody a kvasy vítězné, jako duch Bankův.
Vánoce svo Bankův
7 article
Tušili a předvídali, že se s ním setkají i na tom letošním nejkratším zasedání sněmu českého a dnes, hned po první schůzi, už strhují korybantský křik: »Vidíte ho ?1e Duch českého práva státního se jim objevil v celé své hrůze již v pouhém tom našem resolučním návrhu, jímž vláda se vyzývá, aby podobně jako sněmu uherskému, také sněmu království českého v známost uvedla, že dne 28. června t. r. na hradě vídeňském následník arcikníže František Ferdinand d'Este zřekl se pro své potomky trůnní po sloupnosti v královstvích a zemích, na radě říšské zastoupených a tudíž přede všemi: v království českém. — Kdyby nebyla mysl Němců zdejších tak chorobně porušena záští proti právu a svo- bodě země české, uznali by s námi za věc samozřejmé státní slušnosti a potřeby, aby událost pro monarchii tak vysoce významná byla vládou povinně oznámena zákonnému zastupitelstvu nejdůležitějšího království této poloviny říše, jakož děje se za podobných případů ve všem světě.
Este Němec duch český práv státní
8 article
Před 180 lety panoval u nás čirý ab- solutism. Sněm český byl stlačen na pouhý stín. Však nicméně uznali ministři císaře Karla VI. za správné a potřebné, předložiti nový řád o posloupnosti trůnní, t. zv. prag matickou sankci, sněmu českémua požádati jej, aby vzal akt ten na vědomí a dal mu své formální schválení. Což když sněm český dne 16. října 1720 s tou vý- hradou učinil, že zůstanou práva a svobody tohoto království pro všechnu budoucnost zajištěna, císař Karel VI. poselstvím svým královským ze dne 3. března 1721 toto usnešení sněmu českého s povděčným uzná- ním akceptoval. Když pak J. V. nynější panovník 20. října 1860 vydal svůj nejvyšší neodvolatelný diplom, jímž za sebe a za všecky své následníky zřekl se absolutismu. prohlásiv výslovně zásadu, »že právo zá- kony dávati, měniti a rušiti bude na dále od mocnáře a následníků jeho konáno jen spolupůsobením zákonně svolávaných sněmů zemských a vzhledem k věcem všem společným spolupůsobením říšské rady, složeně z poslův od sněmů vyslaných; pra- víme: když před 40 lety panující mocnář velkodušně uznal za povinnost svou: šetřiti vzpomínek, právních názorů a právní ch nároků všech svých národů, jakož i práv a zvláštního posta- vení jednotlivých královstvía zemí a měniti v nich jen tolik, kolik nynější poměry časové a skutečné potřeby veške- rého mocnářství nutně vyžadují: nařídil vý- slovně, aby tento základní zákon novodo- bého ústavního práva říše rakouské byl vtělen do archivů všech krá- lovství a zemí. Žádného Němce nena- padlo tehda nad tím se pozastavovat a po horšovat. Všem jevilo se to býti zcela správné a v pořádku, aby takový historicky vývnamný akt byl ve vší formě sdělen oznámen zákonnému zastupitelstvu každé země.
Karel Karel VI Němec
9 article
Nuž, hle, jaká to za dobu jednoho p - kolení s Němci zdejšími krušná změna Dnes jejich tisk od »Neue Freie Presse« až po tu vídeňskou »Volkszeitung« soptí a zuři proti poslancům českého národa, protože v nejslušnější formě vyzvali vládu, aby dle své povinnosti uvedla snému království českého řádně ve známost dokonanou událost dynastickou, kterouž v dědičné aleji posloupnosti trůnní stala se ne před- vídaná a neobyčejná odchylka, takže sám panující mocnář ve slavnostn řeči své dne 28. června 1900 na hradě vídeň- ském přiznal jí »velikou důležitos nejen pro dynastii, ale i pro mocnářství.« — Návrh posl. Dvořáka ani jediným slovem. ani jediným obratem nekritisuje dokonaného skutku toho, nýbrž obmezuje se jedině na důkaz, že sněm český má právo očekávati od vlády úřadní zprávu o něm. Toť jest věru požadavek se strany za stupitelstva království tak značného, důleži- tého a staroslavného rovně oprávněný jako slušný; jinde by se tomu podivili, že bylo výzvy té vůbec zapotřebí a že vláda sama nepospíšila si přivítati sněm český sdělením o tak neoby- čejné a významné události dynastické. Co bylo správným vůči Uhrám, zajisté bylo také slušným vůči Čechám. Tyto jsou právě tak cennou perlou monarchie jako ony a mají nárok na stejnou pozornost se strany vlády vídeňské, jako Uhry se strany vlády peštské.
Němec Dvořák Uher Uhry Čechy Neue Frei Presse
10 article
Pokládal-li tam ministr Szell za svou povinnost oznámiti událost z 28. června 1900 sněmu uherskému, jaký důvod mohl by zdržovat ministra Körbra, aby totéž oznámil úřadně sněmu českému? Trváme na tom, že jest tím sněmu českému povinen a že sněm český má plné právo na povinnost tu ho zdvořile upomenouti. Proto nemůžeme utajiti svého podivení nad tím, že naše konservativní šlechta nepodepsala návrhu tak slušného jako vlasteneckého? Či snad také ona již by se lekala terroru a křiku těch komilitonů Wolfových, kteří před rokem (30. prosince 1899) na sněmu českém o závod s ním přezdívali českému krá- lovství pouhé »provincie«? Že tisk těchto škůdcův zemských dnes návrh náš zuřivě kaceřuje jako prý svrchovanou drzost a opo- vážlivost, kohož by mohlo překvapovat? Najich očích každý věrný syn této vlasti každý počestný hajitel její práv odvěkých jest zlosynem a teprv před několika dny pro- hlašoval poslanec Prade i toho nejčerve- nějšího Schönererovce a Wolfiána za lepšího prý vlastence rakouského, než prý jest feu dální český korunář. Nuže, bojí-li se naše šlechta snad nemilosti a terroru tě ch to »německých rytířů«, pak nechť zůstane raděj doma Ale národ český troufá si vybojovat svůj poctivý boj sám s touto neurvalou če- ládkou pangermánskou, která se dnes ve Wolfově »Ostdeutsche Rundschau« chytá z šosy pruského vyslance Eulen- burga, aby jí pomohl proti »nebezpečí če skému !« —
Szell Wolfův Ostdeutsche Rundschau
11 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze dvacátá čtvrtá.
12 article
V Praze, 13. prosince.
Praha
13 article
Páni na levici nemohli si včera př prvním čtení vládní předlohy, týkající se zavedení zemské přirážky ke státní daniz kořalky, odepříti malou projížďku na centra listickém koníčku. Nejdřive se vyšinul na něj pan Iro, který otloukal to, co o věcí kolo- valo ve všech německých listech, počínaje od »N. Fr. Presse« až ku »Egerer Ztgu«. po něm pak státnickou partii palčivé otázky rozebral pan dr. Pergelt. Žasli jsme. když vykládal, jak prý se předlohou vládní porušuje princip, přímé daně ponechati ze- mím a nepřímé státu a když dokazoval, to že jedině rozumné rozvržení zdrojů příjmo- vých na tyto dva činitele veřejného života. Bylo ovšem zapotřebí k tomu Pruska, které problém tímto způsobem rozřešilo na pro- spěch státu i jeho částí. Až na tuto velikou reformu daní dojde, potom, jak pevně dou- fáme po prohlášení pana dra. Pergelta, Němei nebudou se vzpírati, jako to činili v roce 1896, aby aspoň reálné daně ponechány byly zemím. Dr. Pergelt ale měl ještě jiné ná- mitky. Jal se popírati kompetenci zemského sněmu v této otázce, a centralistická jeho duše děsila se vzájemného účtování zemí mezi sebou, kterého při vybírání zamýšlené dávky z kořalky a zejmena při restituci dá- vek těch bude zapotřebí.
Egerer doktor Pergelt Prusko
14 article
Posl. dr. Fořt velmi řízně námitky obou pánů vyvrátil. Panu dru. Pergeltov zejmena dokázal, že není dosti obeznámen dotýčnými ustanoveními zemského řádu, který nijak nepřekáží zemím zavésti ne pouze při- rážky k nepřímým daním, nýbrž dovoluje dokonce vybírati i samostatné nepřímě dávky. Poslanec Anýž strhl pánům na levici bez- ohledně s tvaře učitelstvu přátelskou škra- bošku. V novinách, na schůzích, všude kde mohou plaidují s největší horlivostí a nadše- ním pro úpravu platů učitelských, však když nadejde otázka, jak zjednati potřebných pe- něz k tomu, tu se krčí a skrývají. Tu mají plně koše námitek a vytáček. Že nebude možno zvýšiti platy učitelské, nestane-li se zákon, o kterýž jde skutkem, o tom zbytečně bylo by pochybovati. Posl. dr. Zd. S ch ük- ker sice proti slovům posl. Anýže pro- testoval, však tak chabým způsobem, že ve světle příznivějším se německá láska ke škole a k učitelům po jeho řeči neobjevila. Místodržitel hrabě Čoudenhove do- poručil sněmu předlohu vládní k vyřízení co možná nejrychlejšímu, tak aby mohla byti ještě před svátky předložena k sankci, zá- kon aby dne 27. prosince mohl býti publi kován a dne 1. ledna 1901 platným se státi
Posl doktor Fořt Anýž Zdeněk Čoudenhov
15 article
Předloha odkázána po návrhu posl. Mettala komisi rozpočtové. V dalším průběhu schůze vyřízena řada petic, při kteréžto příležitosti ujal se slova posl. Adámek, aby upozornil na nedosta- tečné prostředky, jež doporučovány byly na vyhubení hrabošů. I doporučil úlevy v nej- hojnější míře pro kraje tímto zlým hostem navštívené. Páni agrárnici, spasitelé če- ského rolnictva, však ani jediným svým stou pencem nebyli ve sněmovně zastoupeni. Na to vyřízeny zprávy komisí rozpo čtové a zemědělské o upravení poměrů pro řessorův a učitelů na zemských hospodář ských školách. Příšti schůze konati se bude až v úterý Nejvyšší maršálek kníže Jiří Lobkovic za hajuje schůzi o 1/212. hod. dopol. Za vládním stolem místodržitel hrabě Couden- hove, dvorní rada Novák, místodržitelský rada Vojáček a okresní hejtman Neumann. Gallerie navštívena četně. Petice podali poslanci pp. Dr. Podlipný kuratoria vzorné obch. školy v Praze za subvenci na r. 1900—1, rady král. hlav města Prahy za zvýšení subvence na vydržování vyšší dívčí školy v Praze. — Dr. Dyk starousedlých občanů v Ouněticích v příčině užívání obec. statku tamtéž. — Týž Jana Hornofa, mlynáře v Kozoje- dech, za podporu následkem živelních pohrom. — Dr. Šamánek osady Vrchoviny za subvenci na stavbu vodovodu. — Janoušek městské rady v Semilech za vydání zákona ve příčině osvobození novostaveb od přírážek obecních. — Němec spo- lečnosti vyrabitelů lihovin v Praze za nepřijetí zá- kona o dani z lihu. — Dr. Moravec městské obce v Král. Dvoře za ponechání, po případě zvý- šení subvence obec. vyšš. zymnasia tamtéž, městské rady tamtéž v příčině doplnění zákona ze 24. října 1899 čís. 97 z. z. ve příčině dávky z velocipedů. —
Adámek Lobkovic Couden Novák Vojáček Neumann doktor Podlipná Dyk Hornof Šamánek Janoušek Němec Moravec Král Praha Kozoj Semily
16 article
Formánek Vincence Matouška, říd. učitele v. v. v Přelouči za zvýšení výslužného. — Dr. Zátka Marie Malé, vdovy po řídicím učiteli v Rozpouti, za ponechání vychovacího příspěvku. — Hovorka Lenky Vyšové, industriální učitelky v Žamberku, za vpočitání let služebních, Marie Šlěpánkové, industr. učitelky v Kyšperku, za totéž. — Dr. Heller Aloisie Škardové, vdovy po správci školy v Nové Vsi. za udělení pense z milosti. — Hodys Kateřiny Markgrafové, industriální učitelky v Příbrami, za vpočítání let služebních. — Loula Terézie Ješa- tové, industriální učitelky v Louňovicích za udě- loní definitiva a vpočítání let služebních, Loula Josefy Černé, industr. učitelky v Benešově za vpočítání let služebních. — Anýž sboru učitel- ského ve Vršovicích, v předměstích pražských, místní školní rady obcí Břevnova, Bubenče, Dejvic a Stře šovic a v Praze za upravení služného a povolen zvýšení služného. — Janoušek místní škol. rady v Semilech za upravení poměrů zastupujících ředi- telů na školách, ze kterýcu povoláni učitelé k úřadu okr. školdozorců. — Tyž Hospod. spolku pro okres novopacký za upravení platů učitelských. — Dr Pippich zpěváckého spolku »Hlahol« v Praze za subvenci k účelům uměleckým. — A. Černý okr výboru v Nové Kdyni za změnu § 51. zák. o okres- ních hosp. záložnách ze dne 26. dubna 1900. — Josef Horák okr. výboru v Král. Městci za totež — Dr. J. Dvořák okr. výboru v Polici nad M. za totéž. — Hr. Ferd. Chotek okr. výboru v Sušici za totéž. — Dr. Slavík okr. výboru v Jindř. Hradci za totěž. — Kryí okr. výboru v Kouřimi a v Uhl Janovicích za totéž. — Sembera okr. výboru v Mi
Formánek Matoušek doktor Zátka Malá Hovorka Lenk Vyšová Šlěpánková Heller Škarda Markgraf Loula Ješa Černá Janoušek hospoda Pippich A Černá Horák Král J Dvořák Chotek Slavík Jindřichův Přelouč Žamberk Kyšperk Příbram Louňovice Benešov Vršovice Břevnov Bubeneč Dejvice Praha Semily Nová Kdyně Městec Hradec Sušice Kouřim Uhl Janovice Hlahol Anýž sbor učitelský
17 article
Vožici za totéž. — Novotný okr. výboru v Břez- nici za totéž. — Loula okr. výboru v Benešově z totéž. — K. Adámek okr. výboru v Hlinsku ve příčině prodloužení lhůty při obnovování směnek při okresních hosp. záložnách. — A. Černý okr. vý- boru v Nové Kdyni za totéž. — Dr. J. Dvořák okr. výboru v Polici n. M. za totéž. — Dr. Slavík okr. výboru v Jindř. Hradci za totéž. — Lenoch okr. výboru v Litomyšli za totéž. — Kryí okr. vý- boru v Kouřimi za totéž. — Šembera okr. výboru v Ml. Vožici za totéž. — Niklfeld obecního před- stavenstva ve Spyticích, v Hostovlicích, Sirákovicích Zvěstovicích, Podsnokách, Rímovicích, Stuparovicích a Skryji za vydalnou podporu následkem krupobití — König obce Hodovíze, České Doubravice, Šti- chovice, Vrážna a Korýtka za zřízení želez. stanice su bažantnice« na místní dráze plzeň.-manětínské. — König obcí Hubenova, Dolnobělě, Plání, Rybnice Kazňova, Trnové, Krašovic, Bučí, Lomniček, Lázů.
K Adámek A Černá doktor J Dvořák Slavík Jindřichův Šembera Stuparovice König Vožice Tropez Benešov Hlinsko Kdyně Hradec Litomyšl Kouřim Hostovlice Sirákovice Zvěstovice Podsnoka Rímovice Hodovíz Český Doubravice šť Rybnica Krašovice Buč Lomnička Láz König obec Hubenov Dolnoběl
18 article
Dražně za zřízení železniční stanice su Bažantnice« na místní dráze plzeňsko-manětínské. — Dr. Dy místní školní rady v Blovicích za vydání zákona. dle něhož by náklad na vydržování škol měšťan- ských nesl celý okres. — Janonšek místní školní rady v Semilech za totéž. — Dr. Čelakovský míst. škol. rady ve Skutči za totéž. — Dr. Škard místní školní rady v Nymburce za totéž. — Brdlik místní školní rady v Kamenici za totéž. — Ma- cáček místní školní rady v Kutné Hoře za totéž- — Formánek místní školní rady v Nechanicích za toléž. — Prášek městského úřadu v Horaždo- vicích za toléž. — Kůs místní školní rady v Pře- šticích za totéž. — Dr. Škarda městské rady v Ml Boleslavi v příčině stanovení základního služného učitelů v městech s více než 10.000 obyvateli na 1400 K. — Anýž učitelů v Proseku v příčině zvý- šení drahotního přídavku. — Dr. Sláma purk- mistrovského úřadu v Dobrušce za vydání zákona dle něhož by náklad na vydržování škol měšťan ských nesl celý okres.
doktor Čelakovský Formánek Prášek Anýž Sláma Blovice Semily Skuteč Nymburk Ma Kutná hoře Nechanice Horaždo ml Boleslav Prosek Dobruška
19 article
Tiskem rozdána zpráva výboru zemského krá- lovství českého týkající se zprávy školské komise, ze dne 3. května 1900 č. 443° tisk CXCV., podané v leto šním odročeném zasedání sněmu království českéh o návrzích poslance Josefa Anýže a soudr. a poslaneo Adolfa Siegmunda, dr. Alberta Werunského, Jindřicha Pradeho a soudr. v záležitosti úpravy právních po měrů učitelstva na obecných národních a měšťan kých školách v království českém. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že návrhy poslance Steinera a soudr. v příčině opa- tření proti moru vepřového dobylka a poslance Práška a soudr. v příčině poskylnutí podpor rolni- ctvu živelními pohromami postiženému podané v mi- nulém zasedání zemského sněmu, byly přikázány ben prvního čtení příslušné komisi. Žádosti za povolení k soudnímu stíhání poslaneů Doležala a Šťastného odkazují se legitimač nímu výboru. Poslanec dr. Bedřich Pacák a soudruzi podal tento
Anýž Adolf Siegmund doktor Werunski Prade Steiner Prášek Doležal Šťastný Pacák zemský krá
20 article
dota z V sezení sněmovny poslanecké rady říšské dne 16. prosince 1899 schválen byl jednoblasně zákon kterým erární mýta od 1. ledna 1901 bezvýminečně byla zrušena. Dne 21. prosince téhož roku sněmovnu panská k usnesení tomuto v plném znění přistoupila Zákon tento dosud nejvyšší sankci předložen neby! Poněvadž tato usnesení obou sněmoven mají emi- nentně velký význam hospodářský, plnící hospodář- ský požadavek, po němž rolnictvo nejen královstv českého a markrabství moravského a věvodství slez- ského, ale všech zemí v říšské radě zastoupených p celou řadu let co nejusilovněji volalo. Poněvadž pak vláda, jež prohlásila za program svůj program hospodářský, toto hospodářské důležité usnesení k nejvyšší sankci nepředkládá, ačkoliv ve stejné době učiněné usnesení o zrušení kolku novi- nářského ihned k sankci oředložila, tážeme se:
21 article
1. Z jakých důvodů nebyl dosud zákon dne 16. prosince 1899 a 21. prosince 1899 usnesený radou říšskou zrušující mýta erární k nejvyšší sankc předložen? 2. Jest vláda ochotna vzhledem k nastávající již době 1. ledna 1901 zákon tento k nejvyšší sankci předložiti? 3. V případu záporné odpovědi, jaké jsou příčiny že takovou důležitost hospodářskou plniti vláda odmítá? Omluvili se posl. Jaroš pro dnešní schůzi posl. Fišera churavostí. Na to se přechází k jednacímu pořadu. Nejvyšší maršálek zemský: Prvním bo- dem denního pořádku jest první čtení vládní před- lohy s osnoveu zákona, fýkajícího se zavedeni přirážek k státní dani z kořalky. Mistodržitel hrabě Coudenhove (česky) Slavný sněme! Podání této osnovy zákona che jen provésti několika krátkými poznámkami. Slavný sněm a také zastupitelstva jiných království a zemí žádali opětně, aby se strany vlády byl vzat zřetel na nepříznivé finanční poměry jednotlivých králov- ství a zemí a aby jim byla zákonnými prostředky poskytnuta možnost dostati oněm úkolům, které země podle trvajících zákonů obstarávati mají Mohu se, velectění pánové, na to odvolat, že v po- sledních letech ministerstva této otázce věnovala nejen vždycky svou pozornost, nýbrž že také učinila jednotlivá opatření, aby finanění síle království zemí bylo pomoženo. Prvním krokem v tomto směru bylo přikázání určité částky z výnosu osobní daně z příjmů zemím. Druhý krok pak učinila vláda tím, že podala jednotlivým sněmům stejně znějící osnovu zákona o zavedení zemské přirážky k státní dani z lihu. Přirážka tato má obnášeti 20 haléřů z jednoho litru čistého alkoholu a výnos její má se rozděliti mezi jednotlivé země podle výšky spotřeby.
Jaroš Fišer Coudenhove Moha
22 article
Německy dovozuje pak místodržitel, že přirážka nebude tíživou; zve pak vybírání přirážky té se sta- noviska zemí ideálním, poněvadž celý výnos při- padne zemím, kdežto vybírání obstarávati budou státní orgány. Pro příští leta stanoven jest podíi pro království české asi na 3,800.000 korun. Vláda jest si vědoma, že předlohou tou nesanují se finance zemské, má se jí přispěti jen k zlepšení linancí těch sanování financí zemských možno docíliti jen orga- nickým vytvořením a zásadním rozdělením zdrojův, jež pro země jsou pohotově. Vláda podrží cíl ten i na dále na zřeteli. Místodržitel připomíná dále, že předloha slane se zákonem, jen když obdobná předloha přijata bude ve všech zemích i doufá, že sněm království českého ji schválí, při čemž odvo- lává se na letní konferenci náčelníkův zemských autonomních správ, jež s přirážkou souhlas proje- vila. Poněvadž zákon má 1. ledna nabýti platnosti musil by sněmem vyřízen býti nejdéle 22. t. m. vyžádána býti pak ihned sankce, aby zakon by 27. t. m. publikován, by v čas mohla se státi dalš opatření. Mistodržitel prosí protož sněm, aby vy řídit předlohu tak, jak jest, s největším urychlením. jež jednací řád připouští. Posl. dr. Mettal z Frivaldu navrhuje, aby vládní předloha přikázána byla rozpočtové komisi. Návrh je dostatečně podporován.
Posl doktor Mettal Frivald
23 article
Posl. Iro prohlašuje jmenem německo radikáln strany, že nebude sice hlasovati proti přikánání před- lohy výboru, ale nepokládají za správně, že sněm usnast se v přirážkách, ponévadž prý takovéto při- rážky lze stanoviti jen říšským zákonodárstvím. Dnešní předloha jest jen následkem toho, praví řečník, že jsme se zřekli přirážek k osobní dani z přijmů na upozornění vlády, že podíl země z vý- nosu osobní daně příjmové bude větší než výnos z přirážek oněch. Dnes nastupuje vláda nezákonnou cestu, žádajíc od sněmu přirážky k nepřímé dani. Mělo by se sáhnouti tam, kde dnes ješté vybírá s málo daní, k burse a velkostatkům. Posl. Stein: Židé, židé, ti mají více peněn než my! Posl. Iro: Ministr financí zapomíná stále, ž na vídeňské burse investováno jest 14.000 millionů v papírech. Tam, kde se tolik vydělává a mnohem více, než vydělá selský stav, tam mělo by se vždy sáhnouti, nikolí ale cukerní daň o své újmě absolu- tisticky zvyšovati, a k dani kořaleční přirážky vybí- rati. Jsme pro to, aby kořalka zdaněna byla v nej- vyšší míře, poněvadž by se tím vymýtil mor kořa- leční, ale v poslední řadě i pro to, když tě tu kořalka již jesl, aby výroba její se zmonopolisovala. Hlasu jeme tudíž pro přikázání výboru, nikoli proto,že jsme s předlohou tou srozuměni, nýbrž protože pro okamžik nelze nalézti jiných prostředků.
Posl Stein
24 article
Posl. dr. Pergelt mluví také proti předloze, uváděje, že tvoří novum v oboru zákonodárného po- stupu při daních nepřímých. Vláda chtěla následkem neplodnosti rady říšské zjednati si takto prostředek, jímž by odstranila trvalý finančni deficit v českém hospodářství zemském. Předloha ta odporuje vládou prohlášené zásadě, že přímé daně patří zemím daně nepřímé říší. Leč ani tak nepomůže se zubo- ženým zemským fiuancím. I po stránce věcné lze proti předloze mnoho namítati, zejmena že v 17 ra- kouských zemích má býti zavedeno jakési samostatné hospodářství, vzájemné mezi nimi účtování a tudíž potřeba četného úřadnictva a veliký náklad. (Tak jesti v levo.) Provádění předlohy způsobí zejmen při vývozu obrovské výlohy. Úle zřízení zemského nemají země práva k ne přímým daním ukládati přirážky .. Posl. dr. Fořt řečníkovi odporuje a ukazuje mu dotyčný paragraf zemského zřízení, by si jej důklad- něji přečetl. Posl. dr. Pergelt: Prosím, byste mne nevy rušoval. Můžete mluvit po mně. Ostatně není sněn kompetentním usnášeti se o zákoně, který rozhodně spadá do kompetence říšské rady.
Posl doktor Pergelt Fořt
25 article
Předlohou utvrzuje se jen neblahé naše bospo dářství přirážkové. Takové zákony bylo by pak ne- snadno zrušiti, i když byly usneseny jen na říšské radě, natož teprv, když byly vydány v 17 zemích Ale poněvadž každá předloha vládní přikazujes komisi, budeme pro přikázání její komisi i my hla- sovati. (Pochvala na lavicích německých.) Poslanec dr. Fořt: Původně nebylo úmyslem naší strany, abychom zasáhli do debaty při prvním čtení návrhu zákona, který se týká zavedení kořa- leční přirážky v království českém a ostatních ze- mích, majíce za to, že meritorní uvažování o něm odbude se až v lůně dotyčné komise. Proto že ale pánové z druhé strany považovali za vhodné zaujati nepřátelské stanovisko proti předloze a uvedli proti ní celou řadu námitek, musí i nám býti dovolene několika poznámkami předně vyvrátiti to, co s strany řečníků předešlých proti předloze bylo uve- deno a za druhé naznačiti důvody, které nás nabá- dají, abychom odkázání předlohy rozpočtové komisi odhlasovali.
doktor Fořt
26 article
Co se týče námitky poslance Ira, jenž vůbe nechce dopustiti zavedení nových daní a přirážek a poukazuje na známý již zdroj berní, na bursu, tu nehledě k jiným námitkám, upozorňuji na to, že zdroj tento přispěl by pouze zemským financímv Dolních Rakousích, proto že velké výdělky bursovní jsou právě jen na burse vídeňské. Mnohem vážnější námitky přednesl pan dr. Per- gelt. Obrátil se v první řadě proti předloze z důvod řekl bych finančně theoretických. Pravil, že ode dávna v zákonodárství jest úmysl, aby uvedeno bylo v skutek přiměřené rozdělení mezi zdroji bernímia potřebami, které země obstarávati mají. Princip koin- cidence mezi podstatou potřeby a zdrojem finančním vedl také nedávno v Prusku k tomu, že daně přímé odkázány tam byly správním sborům nižšího řádu, kdežto stát omezil se na daně nepřímé. My jsme tutéž zásadu hájili způsobem co nejenergiétějším V drobném prodejíi raaní čísle o sobě . . . ra s odpoladní . . . n žb alislkách na venkovsn ranní číale. . . . . . . . odpolsdní . . . . . . . . B h Inseráty platí so hetově vapřeš. Předplaceni a lnserty pěijína sdvslnh strace v Marianaké ulici č. a. Tam nacházejí sa též redlakee tskárna a ezpedita „Národních Listá“. Rukopisy se novracaj
Ir Prusek Dolní Rakousy Marianaký ulice národní Listat
27 article
v oné velké řečnické bitvě, která se strhla na říšské radě při příležitosti projednávání nynějších berních zákonů z roku 1896. Tenkráte však pan dr. Pergelt slál nikoliv na straně obhájců myšlenky přiměřeného rozdělení berní na potřeby zemské, nýbrž na straně ministra Plenera. Konstatuji to za tou příčinou, ž ony finančně theoretické důvody, které příměly dra. Pergelta k tomu, že potíral předlohu dnešní, měly býti tenkráte uváženy, když jednalo se o poslední velkou berní reformu v Rakousku. Nikoliv tato ne- patrná předloha, nýbrž ona velká reforma to byla, která na dlouhou dobu zatarasila možnost vhodné úpravy a rozělenění berních zdrojů na potřeby státní a zemské.
doktor Pergelt Plener Rakousko
28 article
Ale tato přejloha není také žádné novum, no- vumje vní pouze onen centralisticky moment, který žádá, aby předloha ve stejném znění ve všech 17 zemských zastupitelstvech byla přijata, nemá li býti přivedena k pádu, ale věc sama jest stará. Při- rážka zemská k nepřímým daním vybírá se již od let asi v pěti zemích rakouských a v Tyrolsku do- konce mají samo tatnou nepřímou zemskou dávku z obili. Nejdůležitější námitka však jest námitka povahy kompetenční. Pan dr. Pergelt upírá na zá- kladě zvláštní interpretace jednak zákona říšského o zastupitelstvu říšském, jednak zřízení zemského sněmu království českého vůbec oprávněností tuto předlohu projednávat. Však druhý odstavec § 22. zemského zřízení dává také sněmu právo usnéšti s na přirážkách k nepřímým daním a jiným dávkám, tak že o nějaké nekompetenci zemského sněmu vzhledem k jasnému znění zákona nemůže býti na- prosto řečí. Rečník doporučuje přijetí návrhu na od- kázání předlohy rozpočtovému výboru již vzhledem k tomu, že neučiní-li tak sněm v dnešním okamžiku, učiní tak co nejdříve stát sám, jak měl v úmyslu před dvěma letý, kdy chtěl vindikovat celou přirážku pro sebe. Pak nedostanou země z toho ničeho, nežli nepatrné bonifikace. (Výborně! Výborně !) Posl. dr. Pergelt v replice své snaží se dovoditi, že náhled jeho nynější neodporuje onomu, jemuž dal výraz při projednávání berní reformy.
doktor Pergelt Posl Tyrolsko
29 article
Zemské zřízení neopravňuje prý k vypisování daní nepřímých. Ostatně zasílání lihu z jedné do druhé země je spojeno s tolika výlohami a obtížemi, že předlohu již z důvodů věcných doporučiti nelze. Poslanec Anýž: Budíž mi dovoleno poukázati k jednomu momentu, který je velice charakteristický a zasluhuje, aby mu již při rokování o této předloze věnována byla pozornost. Žádáme-li, aby země ko- nala jisté povinnosli, pak musíme také sta- rati se o to, aby země k tomu měla při- měřený linanční zdroj. Velmi často a velmi mnoho se mluví o tom, že jest velenutno, aby jedna otázka naší zemské správy byla co možná záhy a příznivě vyřízena. Jest to otázka úpravy platů učitelských. A zejmena pánové z ně- mecké strany často blásají ve svých schůzích i v no- vinách, že rozřešeni této otázky nelze déle odkládati. Víte, pánové, že při naší nej- lepší snaze narazilo vyřizování této záležitosti ne- jednou na nepřekonatelnou překážku. Reklo se nám: není potřebných příjmů, ze kterých zvýšeny náklad na platy učitelské mohl by se uhraditi. Vám je také známo, že vláda nechce označiti své stano- visko v této véci do té chvíle, dokud nebude hotova příslučná osnova zákona a že také zemský výbor nemohl ve věci té zaujati určité stanovisko, doku nebyl zjednán žádoucí zdroj příjmů.
Anýž Budíž
30 article
Ve zprávě zemského výboru, týkající se úpravy právních poměrů učitelstva, která dnes byla rozdána, praví se výslovně, že vyšší náklad na úpravu platu učitelských bude možno krýti přikázáním podilu z upravené osobní daně z příjmů a výnosem no vě zavedené přirážky zemské ke státní dani z lihu. To znamená jinými slovy, že všichni, kdož vzpírají se tomu, aby tato dávka z lihu skutečně byla uzáko- něna, vzpírají se současně úpravě plalů učitalských. Tak vedou si dnes naši krajané němečti. Aby to byfo známo a aby tento moment nebyl přehlédnut, přivá- dím jej k vědomosti slav. sněmu. Ono se pěkne deklamuje, že smýšlí se s učitelstvem dobře, ale když se jedná o reální řeše- ní této otázky, tu zabočuje se na po- stranní cestičky, aby se nemusilo vy- hověti tak velice nalehavé otázce. (Hlučný souhlas a pochvala.) Posl. Zděnek Schiicker snaží se obrániti stranu svoji proti poslední výčitce posl. Anýže. Jeho strana vždy prý se snažila o zlepšení financí zem- ských, i varovala prý ale také vždy před rozšířením kompetence sněmu. Chceme, praví řečník, aby zemi zjednány byly nové zdroje, ale ne sněmem, jak to již posl. Pergelt naznačil. Němcům připadá prý, jakony vláda chtéla odium přirážky této svaliti na sněmya tomu prý strana jeho hledí zabrániti. Při hlasování přijat byl návrh poslance dra.
Posl Anýž Němec
31 article
Mettala, aby předloha s osnovou zá- kona, týkající se zavedení zemské přirážky ke státní dani z lihu, přikázána byla komisí rozpočtově. Dalším předmětem jednacího pořádu je z prá va komise pro záležitosti zemědělství o pe- ticích za vydání zákona v přičlně odmén za hubení hrabošů. Zpravodaj posl. Kudrnka, zmíniv se o vel- kých pohromách, které hraboši zemědělství způso- bují, a vytknuv neochotu vládních orgánů, klerou projevují naproti snahám rolnictva po vyhubení hrabošů, doporučuje ku přijetí tento návrh zeměděl- ské komise. Slavný sněme račiž se usnésti Zemskému výboru se ukládá I. aby uvažoval o změně zákona ze dne 30. dubna 1870, z. z. č. 38, týkajícího se ochrany země- dělství proti zhoubě housenkami a jiným hmyzem působané, rozšířením působnosti jeho též na hra- boše polní; II. aby vyjednával s c. k. vládou, by tato ná- kladem státním opatřila prostředky k intensivnímu ničení hraboše polního, v případě, že by i opatření sub. I. nedostatečným bylo a o výsledku podal zprávu. Posl. Doležal dovozoval, jakou pohromou pro rolnictvo jest záplava hrabošů, jež se šíří úžasnou měrou od jihozápadu k severu a jest horší nežli ži- velní pohromy, způsobené buď suchem nebo povod- němi. Uvádí, že na př. na ploše 1 ha. zahubili tři hoši hrabošův asi 20 litrů čili 1500 kusů. Pole s nej- bujnější zelení jest jimi ve dvou až třech dnech úplně zničeno. Řečník přimlouvá se na konec za návrhy komise a žádá zemský výbor, aby hleděl k tomu, aby se hubení hrabošů délo systematickya aby také nedbalí hospodáři byli přinuceni k hubení hrabošů. (Výborně!
Mettal Kudrnka Posl Doležal ha
32 article
Posl. Adámek praví, že hubení hrabošů záplava jimi způsobená není více otázkou jednotli- vých rolníků, obcí nebo okresů, nýbrž otázkou obecně důležitou, poněvadž není pochyby, že nepo- daří-li se v krátké době tuto pohromu od našeho rolnictva odvrátiti, jde hlavně na horách, kde dříve hraboši nebývali, o existenci rolnictva. Jest žádoucno, aby nejen sněm, ale také vláda si této věci všimla, ale ne pouhými papírovými rozkazy, neboť papírem se hraboší nevyhubí. Hlavní příčina dosavadních ne- úspěchů v hubení hrabošů jest, že byli namnoze hraboši bacillem vyživování a krmeni, místo hubeni. V otázce hrabošské vidíme opět otčimskou ruku vlády. Záplava hrabošů jest pohromou, která stihne náš nejchudší kraj a následky hospodářské budou nedozírného rozsahu. Proto jest povinností vlády, tuto pohromu odstraniti. Řečník souhlasí s prvním odstavcem návrhu, ale s druhým nikoliv. Kdyby se přijalo navržené znění odstavce druhého, znamenalo by to, že dokud nebude rozšířen zákon z r. 1870 také na hrabošea dokud se neukáže, že se zákon ten osvědčil, nemu-
Posl Adámek