2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
stiny, však na nátlak spolku proti týrání zvířat
hostiny tyto byly zapovězeny. Jestli časem ostro-
vané tito k psímu masu se dostanou, nelze říci.
Na reservaci je 500 osob, vybraných ze všech
(Dokonč.)
kmenů souostroví filipinského.
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vrozený taki urozených. Není tomu
ani dvacet let, co místodržitel linecký vzbudil
v kruzích občanských všeobeenou nevoli výrokem,
že proto v Rakousku dosazují se na místa poli-
tických úřadníků s velikou zálibou šlechtici, po-
něvadž prý při nich »vrozený takt« k plnění
úřadních povinností ve službě politické zvlášť ne-
zbytný. Potom že jsou nepřístupní a že svou
společenskou jemností a vyvinutějším smyslem
pro čest jsou k úřadním výkonům ve zmíněné
službě zvlášť způsobilí. Kdybychom chtěli roze-
bírati tento výrok, jejž učinil neopatrný chef zem-
ské vlády před léty, kterým ale naznačeno pouze
to, co ode dávna a dnes ještě je střelkou, dle
níž se státní správa při obsazování, zejmena
míst representačních řídí, přesvědčili bychom
se, jak neoprávněné, jak na nejvýš škodlivé
a při tom ovšem nezákonitě je to stanovisko.
Mluví se u nás o rovnosti všech občanů
stavů, však hned při prvním pohledu do úřad-
nického statu se přesvědčím, že zcela jinak po-
stupuje v Rakousku ten, kdo štěstí měl naroditi
se v nějakém zámečku, třeba nebyl už ani šindel
na něm majetkem urozeného pana otce, než
obyčejný smrtelník, který svědomitou prací
talentem dopracovati se musíl po dlouhých le-
tech toho, čeho mladý kavalírek, aniž byl svého
úřadu dbal, domůže se v době nejkratší. Ne-
tvrdíme tím, že není mezi šlechtickými úřadniky
dost mužů nadaných i povinností svých plnou
měrou dbalých, ale upozorňujeme na armádu
těch, kteří enostmi těmi se nijak honositi nemohou,
ale přes to postupují tempem páry a v letech
ještě jinošských dostoupi mnohdy hodnosti, kterouž
kariera občanského úřadníka z pravidla končí.
Rakousko
7
article
Děje se tak proto — řekne se vám, poněvadž
mají tito páni »vrozený takt« a vyvinutější
smysl pro čest. Nu, nechutné bylo by to za-
městnání, kdybychom vykládati chtěli, co událo
se právě v rodinách velice vznešených a co do
veřejnosti jen proto se nedostalo, že kryje to —
takt oběanský, který nemá ve zvyku pásti
se na ostudách pánův a paní rodem privilego-
vaných. Co bychom všechno zvěděli, kdybychom
se chtěli zabořiti ve skandální historie tak zvaných
tříd vznešených a jak by vypadali ti, k nimž
naivní svět občanský i dnes ještě pohliží se
zvláštní úctou, kdyby presentovali se světu
v nedbalkách. Při tom platí zásada, že vypadá
to čím výš, tím hůř. Vždyť o jistě kategorii
této »vznešenosti« existuje v cizině již zvláštní
literatura, vypočtěná sice na pudy nejnižší, ale
žel, že z podkladem jisté oprávněnosti, nebot
není všechno smyšlenkou, čeho se v ní dočteme
U nás ovšem se kniha taková zpravidla zkon-
fiskuje, eož ovšem následek, že s tou větší
horlivosti obecenstvo se po ní shání a při tom
se přesvědčí, jak snadno dá se takový proble-
matický literární plod opatřiti i přes konfiskaci.
Připomínáme si to, čtouce zprávy o útěku prin-
cezny Louisy Koburské, dcery krále belgického.
Nemůže býti nejmenší pochybnosti o tom, že
byl-li právem odsouzen pro padělání směnek
její milenec, byla by musila býti jako spoluvin-
nice odsouzena také ona. Leč Matasič, o jehož
mravní ceně nejen nechceme se rozepisovati,
putoval do žaláře, kdežto milenka jeho, cestou
obvyklou při urozených osobách proti zákonu
se prohřešivších, jako »na rozumu pomatená«
dostala se do »soukromého léčebného ústavu«, kde
ji sice hlídali, ale ani jim nenapadlo ji léčiti.
Louisa koburský
8
article
A co dnes je povyku a hluku proto, že se
jí podařilo oklamati ostražitost žalářníkůa
prchnouti z lázní elsterských, nalezajících se
při hranicích saskočeských. Kdyby šlo o nejdů-
ležitější zájem tisíců, tak zimničně by všechen
státní apparát nepracoval, jako dnes, kdy jde
o polapení paničky, která ostatně je už v létech,
kde z pravidla romantické choutky přestávajía
kdy rozum dostavuje se i u — Švábů. Nejen
policie a četnictvo, ale i diplomacie pracuje,
aby damu, jež ostatně dle svědectví znalců ne-
předpojatých a nestranných, jimž nejde o zisk,
jako panu dru. Piersonu, je úplně normální
polapili. A že by ti, jichž přirozenou vlastnosti
je »takt« a intensivnější smysl pro čest, počínali
si v této afféře zvlášť taktně, říci se nemůže
Co má být v této skandální historce ještě utajeno
co potlačeno ? Snad se bojí panstvo, že Matasič
vydá svých zápisků díl druhý a že snad odhal
co děje se v kruzích »nejpřirozenějšího taktu«
a »nejintensivnějšího smyslu pro čest«, aniž by
spravedlnost opovážiti se směla prstem hnout
k vůli »taktu«, jejž v pachtu mají zejmena
chudší šlechtici a kadeli i ze zámožnějších rodin,
jimž vyhraženy jsou nejvyšší hodnosti ve státě.
najmě ale všechno, co souvisí se zevní repre-
sentací státu. Tážeme se, z jakých důvodů muži
z občanského rodu, i kdyby byl nejzpůsobilejším,
sedmi zámky uzamčena je kariera diplomatická
Snad proto, že se páni v této službě zvláště
osvědčili a vlasti své platné služby prokázali?
Matasič
9
article
Také o tom mohlo by se mnoho vypravovat.
Nechť se poděkuje dnes zejmena Rusko svému
arcišlechtickému representantu za to, jak vý-
borně informoval týž svůj stát o poměrecha
událostech v Japonsku. Spojené státy a ostatní
republiky mají ve všech říších také své zá-
stupce a z těch není ani jediný šlechlic. A za-
stupují tito muži svou vlast v cizině s menší
důstojností a ji na škodu? U nás ale nesmí se
stát nikdo ani attaché, kdo nemá aspoň čtyřicet
předků. Dle toho ale to také vypadá.
Rusko
Japonsko
spojený stát
10
article
— Církevni němčina c. k. vrchní evange-
lické rady vídeňské. Před nějakým časem na-
řídila vrchní evangelická rada vídeňská českým
farářům — patrně podle vzoru, daného ediktem
vratislavského Koppa, českým farářům jeho slez-
ských enklav — aby ji dopisovali po německu.
Neslušnou tuto insinuaci energicky odmítly jmé-
nem českých farářů evangelických „Hlasy ze
Siona“ ze dne 1. září, prohlásivše otázku tuto
za věc jich národní cti, která zaslouží při nej-
menším tolik ohledu jako pohodlí e. k. vrchní
eirkevní rady. Dává se ji tu poučení, že kurto-
asie českých farářů nemusí jíti až tam, že když
uměji německy, musí nejen její němčení trpět,
ale také sami němčit. Toť slovo, které se dá za-
jisté slyšet. Germanisační činnost centrálního
c. k. úřadu církve evangelické, jdoucí tak da-
leko, že ukládá českým farářům německou kor-
respondenci, zavádějíc takto vnitřní německou
řeč úřadní, opírá se v tomto případě o fakt, že
čeští faráři německy umějí, neboť všichni stu-
dovali na německých fakultách. Těmto důsled-
kům, vedeným z nutnosti německého studia na
německých, a to říšsko-německých universitách
ježto není české evangelické fakulty, nejdůraz-
něji dalo by se čeliti zřízením vlastní bohoslo-
vecké fakulty evangelické, navrženým v roz-
počtové komisi českého sněmu zemského zesn.
posl. Heřm. Jandou. Návrh tento a sama my-
šlenka vlastní české fakulty zasluhovala by co
nejhorlivější podpory nejen veškeré české
církve evangelické, nýbrž i zejmena se strany
českých farářů, tak těžce uražených ve své ct
národní. O záležitosti zřízení české bohoslove-
eké fakulty v Praze jednalo se ve výboru spolku
Kopp
Janda
Praha
11
article
„Družstva Českobratrského“ dne 21. srpna, kdy
usneseno na nové důtklivé petici ke klubu svo-
bodomyslných poslanců na sněmu království če-
ského, v níž se praví:
„Uskutečněním této fakulty odpomůže se citelné
potřebě starobylé církve evangelické v království
českém, která již po věky postrádá tohoto vysokého
domácího učiliště pro vzdělání svého duchovního
dorostu. Připojujíce souhlas svůj k četným souhla-
sům našich sborů a konventů, prosíme slavný klut
svobodomyslných poslanců, aby nyní, kdy zemský
poslanec pan Heřman Janda neočekávaně zemřel.
ujal se iniciativního návrhu jeho a přivedl jej k tou-
ženému provedení jeho, aby česká bohoslovecká
fakulta evangelická co nejdříve při vysokém učení
pražském zřízena byla.“
Jest ovšem jisto, že nynější politická si-
tunce nijak nevěští blízké uskutečnění přání a
také práva, kteréž jest anebo zajisté by mělo
býti každému českému evangeliku svatým, a to
nejen s národního stanoviska. Čím však vzdále-
nější jeví se dnes jeho dosažení, tím horlivější,
úsilovnější a nadšenější měla by býti práce
o tento cíl, hodný všeho snažení.
če ský
Heřman Janda
český bohoslovecký fakulta
12
article
— Starosta města Znojma — renegálem.
Purkmistrem znojemským zvolen před nedávnem
jakožto vynikající stoupenec německo-nacionálního
směru a oblíbenec všech německých stran ve
Znojmě, jakýsi dr. Homma. Jak lidový denník
brněnský sděluje, stal se znojemským Němcům
nemalý malér; dr. Homma jest českého původu,
narodil se z české rodiny v obci Stanovišti u
Velké Byteše. Dnes Čechy ovšem nenávidí a
nazývá je národem čeledínů a děveček. Snad
právě to je tajemstvím jeho obliby u všech ně-
meckých stran ve Znojmě.
— Professor Ladislav Šourek zemřel. Ze
soboty na neděli v noci zemřel pan L adisl av
Šourek, professor vyšší dívčí školy v Praze
v. v. Zesnulý vynikl ve svém úřadě učitelském
a odchoval řadu dívek českých, které v nynějším
svém postavení vděčně budou vzpomínati obli-
beného tohoto a vysoce zasloužilého učitele.
Zvěčnělý byl také literárně činný. Pohřeb bude
v úterý dne 6. t. m. z kostela u sv. Ludmily
na Král. Vinohradech o 2. hod. odpol.
Homme
Němec
Šourek
svatý . Ludmila
Král
Znojmo
Velká Byteš
Čechy
Praha
13
article
— Osobní. Notár dr. Josef Musi! ve Veselí nad
Lužnicí přeložen byl do Železného Brodu. — Kance-
lářský nadoficiál u vrchního soudu zemského Frant.
Jonáš jmenován byl ředitelem kanceláře u zem-
ského soudu v Praze. — Členy »Umělecké rady-
jmenováni byli na nových pět let z království če-
ského: vrchní rada stavební, člen panské sněmovny
Josef Hlávka; professor na uměl. akademii Vojtěch
Hynais; průmyslník, člen panské sněmovny Vojtěch
rylíř Lanna; professor z uměl. průmyslové školy,
vrchní stavební rada Bedřich Ohmann; professou
na uměl. akademii Max Pirner: professor na české
lechnice, vládní rada Josef Schulz; místopředseda
společnosti vlasteneckých přátel umění hr. Z teněk
Thun-Hohenstein, vesměs v Praze. — Funk-
cionáři pro česká lékařská rigorosa ve škol.
roku 1904/5: zdravotní zemský referent, dvorní rada
dr. Ignác Pelc vládním komisarem; zdrav. inspek-
toři zemští dři. Vincenc Slavík a Frant. Pl zák
jeho zástupci; řádní universitní professoři dři. Gustav
Kabrhel a Karel Kulíner zkušebníky při II.
rigorosu: řádný univ, prof. dr. Viktor Janovský
a mimořádný univ. prof. dr. Emilian Kaufma nn
zkušebníky při III. rigorosu. — Funkcionáři pro české
zkoušky lékárnické ve šk. r. 1904—-05: a)
při zkouškách počálečných zkušebníky: z fysiky řád.
univ. prof. dvorní rada dr. Vincene Strouhal,
z botaniky univ. professoři dři. Josef Velenovský
a Bohumil Němec, ze všeobecné lučby řádný univ.
prof. dr. Bohuslav Raýman; b) při rigorosu: vlád-
ním komisarem zdrav. zem. referent dv. rada Ignác
Pelc a jeho zástupcem zdrav. inspektor zemský dr.
doktor
Josef Musi
František
Jonáš
Hlávek
Hynais
rylíř
Ohmann
Pirner
Schulz
Hohenstein
Pelc
Slavík
Kabrhel
Kulíner
profesor
Janovský
Kaufma
NN
Strouhal
Velenovský
Bohumil Němec
Raýman
Veselí nad Lužnice
Železný Brod
Praha
panská sněmovna
český lékařský rigorózum
Lanna
Funkcionář
14
article
Vincene Šlavík: zkušebníky ze všeobecné a lekárn.
lučby univ. professoři dři. Bohuslav Brauner a
Bělohoubek August, z farmakognosie řád. nniv.
prof. dr. Karel Chodounský; zkušebníky jako
hosty lékárníci Jan Štěpánek na Král. Vinohra-
dech a Otmar Pohl na Smíchově. — U místodrži-
telstva království českého jmenován byl koncipista
dr. Ant. Mimra okresním komisarem a konceptní
praktikant Emil Engelthaler koncipistou.
— Rodinné zprávy. Slečna Julča Jägrova
dcera pana Antonína Jägra, nadlesního panství bar.
ze Schirndingů ve Mnišku, slaviti bude manželský
sňatek s panem Josefem Lachmannem, úřadní
kem rakovnické šamolky v pondělí dne 12. t. m. o
půl 5. hodině odpolední v chrámu Nejsvětější Trojice
v Praze, Spálená ulice.
— Úmrti. Rodinu pana Gustava Raulicha, c.k.
vrchního technického kontrolora ve Slavkově zastihla
bolestná rána. Zemřelť dne 4. září její jediný nadějný
syn pan Gustav Raulich, úřadník filiálky Živno-
stenské banky v Brně, maje 24 let nadějného života
svého. Pohřeb konán bude v úterý dne 6. zářío
4. hodině odpolední z farního chrámu jve Slavkově
na místní hřbitov. — V Lomnici n. Pop. zemřela
dne 3. t. m. paní Marie Řeháčková, choť hote-
liera, ve věku 53 roky. Pro svou rozšafnost byla
městě i širokém okolí všeobecně vážena a oblíbena.
Brauner
Bělohoubek
August
profesor
doktor
Chodounská
Štěpánek
Král
Pohl
Antonín
Engelthaler
Jägrův
Jägr
Lachmann
Raulich
Pop
Řeháčková
Smíchov
Schirnding
Praha
Spálená ulice
Slavkov
Brno
Lomnice
svatý trojice
Živnostenský banka
15
article
— Dne 2. srpna t. r. zemřel ve Vysokém nad Jiz.u
věku 56 let pan Josef Hrdý, hostinský. Byl výbor-
ným tenoristou, pěvcem nadšeným a obětavým, který
skoro 40let horlivě účinkoval ve zpěváckém spolku
vysockém jako solista i ve sboru. Jeho činnosti
přisluší čestná vzpomínka zvláště proto, že byl první
silou pěvecké jednoty, která má kromě jiných účelů
také důležitou povinnost národní na jazykovém roz
— Zemský výbor král. českého ve schůzi své.
konané dne 31. srpna 1904 za předsednictví přísedí-
cího JUDra. J. Herolda, učinil m. j. tato usnesení
C. k. zemské školní radě vysloven souhlas k ote-
vření měšť. školy chlapecké v Kumžáku, ke zřízení
dvoutřídní obecné školy v Sázeném a k otevření
druhé třídy na chlap. škole měšť. v Jirkově. Komu-
nální zápůjčka obce Bubenče u zemské banky, uza-
vřená na 120.000 K, byla schválena. Okres. výboru
ve Vimperku bylo povoleno uzavření zápůjčky 15.000
korun. Zástupcí zem. výboru byli jmenováni: Fran-
tišek Basche, spolumajitel měšť. pivovaru v Kolíně,
v kuratoriu obchodní školy v Kolíně a Fr. Jeřábek,
materialista v Rakovníku, v kuratoriu kupecké školy
Hrdá
Basch
Jeřábek
Vysoký nad Jizera
Kumžák
Jirkov
Bubeneč
Vimperk
Kolín
Francie
Rakovník
kuratorium obchodní škola
16
article
— Rozpuštčný táhor lidu. V Českých Budějovicích
konal se včera (v neděli) dopoledne na náměstí, císaře
Josefa tábor lidu, svolaný organisací národně-
sociálního dělnictva. Na táboru mluvili občané Klečák
z Prahy a J. Král z Č. Budějovic o politických a ho-
spodářských poměrech, zejmena o zdražování potravin.
Při řeči red. Krále přítomný zástupce polit. úřadu.
okresní komisař dr. Hejda schůzi rozpustil. Dav lidu,
asi 500 hlav čílající, byl pak přivolanou policií roze-
hnán. Bylo by snad na místě, aby v povolaných
kruzích hledělo se nespokojenost lidu vyléčiti jiným
způsobem, než rozpouštěním schůzí
— Zpráva časopizecká. Pro náhlé a těžké one-
mocnění redaktora »Slanského Pokroku« bylo vydá
vání tohoto, časopisu na čas zastaveno.
hraní.
Josef
Klečák
J Král
doktor
Hejda
Český Budějovice
Praha
Č . Budějovice
17
article
tamže.
— Hold památce hraběie Kašpara Slernberga v
Stupně. Geologická výprava posluchačů české univer
sity, vedená prof. drem. J. N. Woldřichemz
účastenství prof. C. ryt. Purkyně navstívila dne
29. m. m. hrobku tohoto vynikajícího zasloužilého
badatele. Nad hrobkou vypíná se na tichém návrší
v parku krásná kaple s jednoduchým, vkusným oltá-
řem. Ředitel Sternberských dolů, pan báňský rada
Horlivý doprovodil výpravu do podzemního prostoru,
kde nad mramorovou deskou vypíná se dlouhý kmen
araucaritu. Shromážděné zde účastníky v počtu třiceti
osob oslovil prof. dr. Woldřich asi takto: Drazí
přátelé! Zde odpočívá hrabě Kašpar Sternberg, kdo
to byl, čim je nám a čím zůstane i potomkům
našim, všichni dobře víte. Hrabě Kašpar Sternberg
náležel k nepřednějším šlechetným kavalírům če-
ským a získal si znamenitých zásluh o království
české i o národ náš. Již to by postačilo, abychom
my, konajíce studia svá na tomto památném území
krásné vlasti naší, hrobku jeho navštívili. Avšak
nás vede sem ještě něco jiného, nás geology vede
sem vděčná povinnost, abychom prokázali úctu a
pietu jednomu z nejstarších, vynikajících, zaslou-
žilých badatelů českých na poli geologickém a palae-
ontologickém, jenž nám podal též základy pro studium
oblasti této. Zejmena na základě jeho vynikajícího
díla geologického, jednajícího o floře předvěké vůbec
a kamennouhelně zvláště (r. 1821—1838), v bádání
pokračovali pak nástupci jeho a pracujeme i my.
Dílo toto zůstane na vždy na prvním místě za-
znamenáno v dějinách literatury království českého.
Slernberg
doktor
Woldřichemz
profesor
Purkyně
Woldřich
Kašpar Sternberg
Stupno
Sternberg
Sternberský dol
18
article
Neobyčejnou píli nastřádal ohromný, skvostný ma-
teriál flory zkamenělé, jejž přesně sestavil a za po-
moci znamenitého K. B. Presla vědecky zpracoval,
sbírka tato činí pod názvem Sternbergeum nejkrás-
nější část musea královstvi českého. Souhlasíte jistě
se mnou, abychom ve jměnu geologického ústav
české university položili jako výraz naší vděčné úcly
na hrobku jeho památkou toto kvítí. (Položena krásná
kytice se stuhami s nápisem „od posluchačů geologi-
ckého ústavu české university 1904.). Spi tu klidně
dále, drahý kollego náš, pro nás jsi nezemřel, mezi
námi žiješ, jméno tvé stkvi se v srdcích naších jako
toto čerstvé kvítí, budeš žíti mezi námi a nástupci
našimi na věky, nikdy tě nezapomenou, duch tvůj
doprovázej nás při našich studiích. A vám, drazí
přátelé, nechť zůstane šlechetně jměno hraběte Ka-
špara Sternberga vzorem neůnavné píle a přesného,
vědockého bádání po celý život váš. Sám cítím se
šťastným, že se mi naskytla příležitost promluviti
k vám stručnými slovy na tomto místě o tak vynika-
jícím badateli našem. — Velice pohnut oslovil na to
báňský rada p. Horlivý shromážděné vřelými slovy
poukazuje na šlechetné vlastnosti rodinné i duševni
tohoto muže, jenž si získal mnoho zásluh i pro hor-
nictví české a děkuje všem přítomným, zejmena
vůdci této geologické výpravy za neobyčejnou úctu
památce zesnulého prokázanou, kteráž hraběcí rodinu
jistě velice polěší. Výprava prohlédla si doly kamenno-
uhelně a velkolepou sklárnu na tabulové sklo. Z řady
dolů a lomů, v dalších dnech navštívených, vynikaly
zejmena vitriolové doly u Hromic, bohužel, již opu-
štěné, pak obrovské překvapující lomy na kaolin
západočeských závodů kaolinových v H. Bříze, jakož
i „zemní pyramidy“ u Malesic a j. Při nejkrásnějším
počasí po celý čas, rozjeli se účastníci dne 1. září
z Plzně.
Presl
Sternberg
Ka
Plzeň
geologický ústav český univerzita
cký ústav český univerzita 1904
Sternbergeum nejkrás
19
article
— Pohřeb košířského starosty pana Alex. Lan-
nera konal se včera dne 4. září t. r. za velké účasti
občanstva, které vzdalo památce svého starosty za-
sloužený hold. Pohřební obřady vykonal kanovník p
Josef Binder, který za assistence veškerého kněžstva
košířského vedl průvod na tamější hřbilov. Průvodu
pohřebního zúčastnili se pp.: náměstek starosty
kr. hl. města Prahy dr. Groš, okr. starosta smíchov
ský dr. Koldinský, starosta Smíchova Elhenickýs
členy městské rady, posl. Kubr, náměstek starosty
Žižkova p. Bursík a Král. Vinohradů p. A. Bureš, c.
k. místodržitelský rada Alf. Pokorný s okr. komisary
drem. Zemanem a Jar. Troníčkem, starosta Nuslí p.
Veselík, tajemník města Nuslí JUC. Kurka, zastupcové
obcf Dejvic, Radlic, zastupitelstvo města Košíř s nám.
Jos. Donátem a radou Lamačem v čele městské
úřadnictve košířské atd. Průvod zahájilo žactvo obec-
ných škol se sbory učitelskými, za nimiž ubírali se
chovanci patronátu opuštěné mládeže (žáci a učňové),
Sokol košířský, Spolek dělníků košířských, Čtenářský
spolek z Košíř, vzdělávací a podpůrný spolek »Ruch“
»Obec baráčníků«, spolek »Kos«, Střelecký sbor
domobranci a vysloužilci, vesměs z Košíř, domo-
branci z Hradčan (s hudbou a praporem), vysloužilci
z Břevnova, Vyšehradu a z Prahy, spolek »Vitavan-
a hasičstvo ze Žižkova, Vinohradů. Nuslí, Radlic, Po
dolí, Vel. Břevnova, Šmíchova a Košíř, továrny bar
Ringhofra ze Smíchova, jakož i zástupci četnýcli
spolků místních a okolních.
— Abiturienti reálky kulnohorské z r. 1884. mají
po 20 letech sjezd v neděli 11. září t. r. o 10. hod.
dopolední (hotel »Moravec«) v Kutné Hoře. Přihlášky
přijímá p. Josef Švejk, statkář ve Sv. Kateříně, pošt
Záboř n. L.
Alex
Binder
doktor
Groš
Koldinská
Kubr
Bursík
Král
A Bureš
Pokorná
Zeman
Troníček
Veselík
Kurek
Donát
Švejk
Lana
Praha
Smíchov
Žižkov
Nusle
Dejvice
Košíře
Hradčany
Břevnov
Vyšehrad
Vela
Kutná hoře
Záboř můj
Alfa
rada Lamač
Sokol košířský
spolek dělník
podpůrný spolek » ruch
spolek » Vitavan
20
article
— Z kruhů železničních úřadníků českých.
Místní odbor »Spolku českých úřadníků železničníche
v Terezině uspořádá přednášku p. Frant Přibila.
adjunkta ředitelství c. k. státních dráh v Plzni,
thematu »Naše stavovská otázka« místo 11.
září, jak ve spolkovém časopíse původně oznámeno
bylo, již ve čtvrtek dne 8. září v Lovosicích o 5.
hod. odpol. Vzhledem k důležitosti přednášky oče-
kává se největší účast.
— Z českých feriálních esad. Kolonisté nava
rovští vrátí se ve středu dne 7. t. m. o půl 5. hod.
odpol. na nádraží cís. Frant. Josefa. — Dívky fe
riální osady v Cerekvici vrátí se ve středu
7. září v 7 hodin večer do Prahy. Rodiče se žádají.
by je očekávali na severo západním nádraží na
Poříčí.
— Opozděný vlak. Osobní vlak dráhy Františka
Josefa, který měl v sobotu přijeti do Prahy o 7. hod.
večer, opozdil se značně a přibyl do Prahy ve dvou
dílech, z nichž jeden s opozděním o jednu a druhý
o dvě hodiny. Příčinou toho bylo vyšinutí nákladního
vlaku u stanice Suchenthalu.
— Příjemností služby listonoše. Pošt vní zříze-
nec František Erlt příšel předevčírem do domu č.p.
928 v Žižkově, aby adresátům odevzdal dopisy. Solva
že vstoupil do průjezdu, přiskočil k němu řeznický
hafan a pokousal listonoše na pravém slehně. Pora-
něnému byla opatřena lékařská pomoc a kousavý pes
odevzdán pak pohodnému k pozorování, zda není
vzteklý.
Přibil
František
Josef
František Josef
Erlt
Poros
Plzeň
Lovosice
Cerekvice
Praha
Suchenthal
Žižkov
21
article
— Koroptví hony na Zelenohorsku. Prvý den
koroptvích honů v zelenohorském revíru, o nichž
jsme se již zmínili, lovce velice zklamal. Pan Gordon
Benett se svými hosty zastřelil pouze 2600 koroptví.
kterýž nezdar zavinilo deštivé počasl.
— Krádež. Do krámu obchodníka v Terezině ul.
v Olomouci vloupal se dne 1. t. m. o 4. hodině
ranní neznámý zloděj a vypáčiv zásůvku skříně,
odcizil z ní 307 korun 58 hal., los. rak. červeného
kříže ser. 02295 č. 43, los uher. červeného kříže
ser. 7695 čís. 20, los ital. červeného kříže ser. 04726
čís. 43, los basiliky ser. 2720 čís. 017, srbský státní
los ser. 220 č. 82 a los dobrého srdce ser. 7489
čís. 036, kupní smlouvu, berní knížku, velkou peně-
ženku z černě kůže a různé stvrzenky.
— V neuvěřitelném slavu nalezá se, jak se nám
tlumočí steskem z obecenstva, veřejná cesta, pojící
hranice Král. Obory s krajinou pravého pobřeží
Vitavy kolem Troje. Cesta z Kr. Obory, vedoucí pod
nižší viadukt státní dráhy a přes spojovací železniční
most, není ani dost málo upravena, balvany jako
malé hory se válí po stezkách a v noci není tu je
diné svítilny, jež by aspoň jasem záře sebe men-
ším označovala cestu výletním chodcům, kteří tudy
proudí v širokých zástupech zvláště za doby nedělní
Včera večer vracela se z trojské restaurace čelná
čpolečnost Pražanů, jež zdrževší se pro deštivé po-
sasí, jen ke všeobecnému podivu vyvázla při chůz
Benett
Král
Kristus
Pražan
Terezin ulice
Olomouc
Trója
22
article
po báječné cestě životem. Jest to přímo skandálem
poměrů, že zodpovědné kruhy přes veškerá upozor
ňování a tepání nepříslušností těchto nepostaraly se
dosud o kýženou nápravu. O věci podána bude stíž-
nost ve sboru obecních starších.
— Cyklisté a pěšáci. Čalounický pomocník Josel
Rieger z č. 434 v Libni, oznůmil na strážnici, že byl
v sobotu odpoledne na křižovatce Královské třídya
Karlovy ulice v Karlíně neznámým cyklistou povalen
a pádem na dlažbu že mu byly způsobeny odřeniny
na rukou. Kdo nehodu vlastně zavinil, není zjištěno.
— V tutéž dobu a rovněž neznámým cyklistou byl na
Královské třídě v Karlíně povalen 5letý Jaroslav Mě-
šťánek z č. 28 v Karlíně a zraněn na hlavě. Po
lékařském přispění byl hošík ponechán u rodičů. —
Hodinářský pomocník Jan Bláha včera dopoledne při
jízdě na kole v Nerudově ulici ve Vršovicích povalil
5letou Boženu Rödlovu z Vršovic č. 385, která byla
zraněna na rukou a na kolenou.
— Mladistvý střelec. Havlíčkovou třídou v Michl
jel předvčírem odpoledne jízdní policista na obhlídku
a pod vrchem Bohdalcem pojednou zastavil. Přiletě
totiž odkudsí kámen, zasáhl chocholatý klobouk po-
licisty a poškodil ho. Policista pátral po střelci a z
chvíli ho nalezl. Sedmiletý školák Josef H. z Michle
č. 313 bavil se na Bohdalci střílením kamení z praku.
vyvolil si policistu za terč a opravdu ho zasáhl. Tre-
fený střelce zadržel/ a rodičům odhvedl.
Josel Rieger
Jaroslav
Bláha
Rödlův
Michl
Libeň
Karlov ulice
Karlín
Nerudův ulice
Vršovice
Havlíčkův třída
Bohdalec
23
article
— Rozdrcen nárazníky vagonů. Josef Rydlo,
36letý nádražní posunovač ve Václavicích stal se ne-
šťastnou obětí svého povolání. Zaměstnání posuno-
vačů náleží, jak známo, k nejnebezpečnějším. Chu-
dasům běží co chvíli o život, jako na bojišti. Vstou-
piti mezi dva vagony, z nichž jeden, posunovaný
lokomotivou, má býti rázem připoután k jinému, jenž
stojí a to právě v té chvíli, kdy se srazí, k tomu
potřebí jistě obratnosti a duchapřítomnosti nemalé.
Nejmenší nedopatření strojvůdce, zpětný náraz vozů
na sebe narážejících, může míti v zápětí okamžitou
smrt posunovače. Způsobem takovým přišel o život
nešťastný Rydlo. Zasaženému nárazníky vagonů roz-
drceno rámě a několik žeber. Zraněný dopraven do
náchodské nemocnice, kde po třech dnech za krutých
bolestí zemřel. Vdova a šest sirot 2—12letých opla-
kává smrt svého živitele.
— Sebevražda nadějného dělníka. V Jablonci na
Nisou zakončil svůj mladý život těchto dnů truhlářský
dělník Jos. Pecnovský, jinoch to neobyčejně dovedný
a v každém ohledu vzorný. Své sestře psal do Mladé
u Č. Budějovic před svou smrtí dopis: ... Netrap se
má drahá sestřičko, pro mne! Vím, že zde zůstaneš
sama jediná, opuštěná. Odpusť mně můj čin; já jinak
jednati nemohu. Musím odejíti tam, odkud není ná-
vratu. Ty ztratila jsi otce a malku, nyní tě opouští
v květu mládí tvůj jediný, nešťastný bratr. Skrze
jakou příčinu odcházím z toho nešťastného světa, to
jest mé tajemství, které vezmu s sebou do hrobu
Pecnovský byl převezen do Turnova a tam pochován.
Ač nedopřáno mu obyčejného průvodu církevního,
byl na poslední cestě doprovázen nesčetnými přáteli.
Josef rydlo
Chu
Václavice
Jablonec na Nisa
Jos
Mladá
Č . Budějovice
Turnov
24
article
Hrobník Hůbner vedi smutný průvod. Na dolaz kohosi
koho to pochovávají, odvětil: „Eh, není ho škoda, byl
to Čech!“ Zběsilá nenávist našich roztomilých sou-
sedů vede až za hrob. U těch surových způsohem
surovým, u těch „lepších“ jinak se jevi. Veskrze však
zavilá, jedovatá, jak to mají v krvi.
Čo
25
article
— Lupič s revolverem, 18letý krejčovský pomoc-
ník František Kvasnička, který na Vyšehradské třídě
podnikl krádež v bytě obchodníka p. Marka, pobyl
dva dny u bezpečnostního oddělení a tam byly o něm
vyšetřeny pěkné věci. Už byl nejvyšší čas, že se Kvas-
nička dostal za mříže, neboť snad by se byl dodělal
v dovednosti zlodějské dalekosáhlých úspěchů. V So-
kolské třídě č. 21, kde Kvasnička ve dne seděl za krej-
čovským stolem a pilně pracoval, neměl nikdo ani
nejmenšího tušení, že mezi prací spekuluje Kvasnička
na nové zdroje pro zlodějské působení, že v pozdní
noci vychází na lup a vrací se se značným čistým
výtěžkem. Až teprve tehdy byl vypátrán, když v bytě
obchodníka p. Marka pěkně se vyzul a nak chtěl
provozovat sběratelskou činnost. Podezření z účasten-
ství na výpravě zlodějské bylo uvaleno také na 38letou
Rosalii Kvasničkovou, matku zloděje, zdá se však.
že podezření toto není bezpečné, neboť matka to byla,
která v bytě zanechaný klobouk a perka označila jako
majetek svého syna. Protc přece byla i matka se sy-
nem dopravena k trestnímu soudu do vazby. Kvasnička
při vyšetřování se přiznal, že dne 29. června vloudi
se do plzeňské restaurace „u Ježíšků“ ve Spálené ulici
a odcizil tam různé předměty v ceně 26 korun. Take
revolver odcizil a byla to tatáž zbraň, z níž pomocník
vypálil dvě rány, než oknem vyskočil z příbytku Mar-
kova. Dne 13. července vloudil se Kvasnička do ho-
stince p. Václ. Hory na Karlově náměstí a sebral věcí
za 50 korun. A kolik asi krádeží provedl, o nichž se
nepřiznal!
Kvasnička
Marek
Kvasničkův
Protc
Václ
Mar
Karlov náměstí
26
article
— Růzňé místní zprávy. Na kočího Jana Zále-
ského podáno bylo trestní oznámení proto, že svěřené
jemu koně obchodníka s uhlím Svobody z Bredovské
ulice nemilosrdně třískal, když nemohli utáhnouti vůz
s nákladem uhlí na Chotkově silnici na Malé straně. —
Ve Vávrově ulici č. 20 na Král. Vinohradech bydlící
87lelá vdova Anna Skřivánková předevčírem v bytě
upadla a tak vážné poranění na hlavě utrpěla, že mu-
sila být v ambulančním voze záchranné stanice od-
vezena do všeobecné nemocnice. — Řeznický po
mocník Karel Weiner, zaměstnaný u řezníka p. A.
Kumermanna v Karlíně č. 287, utrpěl předevčírem
těžké poranění. Při vyřezávání masa smekl se mu
ostrý nůž a řízl pomocníka do ruky. Po první pomoci
lékařské byl Weiner poslán do všeobecné nemocnice.
— Včera o 2. hod. v noci povstal spor mezi několika
hosty v jistém hostinci v Tyršově ulici II. a při tom
byl na hlavě zraněn 20letý Aloie Slaba. Pachatel před
příchodem hlídky utekl. Zraněnému byla na strážnici
poskytnuta lékařská pomoc.
Jan Zála
Chotkův
Král
Skřivánková
Weiner
A Kumermann
Slaba
Vávrův ulice
Vinohrady
Karlín
Tyršův ulice
všeobecný nemocnice
27
article
— Velká železniční nehoda přihodila se v noci
na sobolu na trati dráhy Vídeň—Cmunt—Praha. Blíže
zastávky Hrdlořezy u Třeboně srazily se totiž dvě
části nákladního vlaku, jedoucího z Cmuniu do Prahy.
při čemž vyšinulo se z kolejí 16 vagonů. K úrazu ne-
přišel nikdo, za to ale trať byla v dělce asi 100 metrů
učiněna nesjízdnou, pokryta jsouc troskami rozbitých
asi 16 vagonů. Spojení s Prahou udržováno přesedá-
ním. Na místo nehody vypraveny byly tři pomocné
vlaky, na odklizení trosek pracováno se zimničnou
rychlostí a vyžadovalo toto dlouhou dobu, zvláště
když také koleje byly vytrhány a zohýbány jako tenk
dráty, takže musily býti položeny nové. Nehoda za-
viněna byla tím, že způsobem dosud nevysvětlitelným
za jízdy oddělilo se od nákladního vlaku 28 vagonů,
které pak volně pohybovaly se za první částí vlaku,
až dostaly se na místo, kde trať má silný sklon, čímž
rychlost jejich se zvýšila velmi značně. Mezitím také
strojvůdce byv vyrozuměn hlídačem trati, první část
vlaku zastavil, čímž — netuše ovšem — srážku vlastně
urychlil. Oddělená garnitura 28 vagonů přihnala se
v zápětí s největší rychlostí, takže srážka byla ne-
obyčejně prudká. Za ohlušujícího rachotu kupily se
vagony na sebe a tříštily se na padrť, koleje mžikem
byly vytrhány, zpřelámány a zkrouceny. Zmatek byl
k nepopsání. Mnoho zboží, jež vlakem tím bylo do-
pravováno, jest úplně zničeno. Nehoda zaviněna byls
nejspíše buď špatným spojením nebo přetržením spoj-
ky, což zjistí se zavedeným vyšetřováním. Následkem
této nehody zpozdily se veškeré vlaky, které během
soboty tímto směrem jely.
Vídeň
Cmunt
Praha
Hrdlořezy
Třeboň
28
article
— Letošní sucho a městské sady pražské. Sucho
a vedro, které skoro po tři měsíce panovalo nejen
v Čechách ale i jinde, zničilo namnoze veškeré rost-
linstvo. Zahrady a sady ovocné i okrasné poskytuj
podivný obraz. Jakoby již podzimek nastal. Zažloutlé
listí ztrativší vládu opadává hromadně a pokrývá vy
práhlou zemi. Stromy, takto předčasně listů zbavené
připomínají nám již hodně podzimní dobu. Tomu, kde
neopustil bran městských, nelze si ani představiti
jak v přírodě letos jest žalostno. Kdo nemohl na letn
pobyt ven, spokojil se v sadech a zahradách měst
ských. Ale jak rozdílné jest vzezření sadů oproti pří-
rodě na venkově! Každého návštěvníka sadů praž-
ských upoutají na prvý pohled trávníky, jež zrovna
překvapují intensivní zelení. Květinové záhony a se-
skupení jsou v nejlepší své kráse, jakoby vzdorovaly
žhavým paprskům slunečním. Stromy a keře v sadech
nemají oné svěží zeleně listové jako jiná léta, poně-
vadž pro velké množství nemožno je kropit a zalévat
Zajisté nejeden tázal se, čím asi bylo docíleno při
velkém suchu tak pěkné smaragdové zeleně na tráv-
nících v sadech. Málo komu je povědomo, jak správa
sadů městských se starala, aby trávníkům zůstala
ona šťavnatá zeleň. Za pozdního večera i v době noční
zřízenci sadů pohazovali trávníky umělým hnojivem
a důkladně je kropili. Ale nestačilo by pouze zalévání.
neboť voda z vodovodu neprináší tolik potřebných látek
jako dešť. Jaký účinek má hnojení a ošetřování tráv
níků, nejlépe je vidět v sadě zohnském, na Karlov
Čechy
Karlov
29
article
náměstí, na Františkově nábřeží, z větší části v s
dech před Františkovým nádražím, kde kromě trár
níků jsou přečetné květiny v plné kráse. Na své sady
Praha může být opravdu hrda.
—Ministraňt okrádal modísignora. Kronika zlodš
ských událostí rozmnožena jest o pěknou kapitolku-
jejíž hrdina jmenuje se Tomáš Koubek, je 16 let str
a v Žižkově bydlící. Koubek býval ministrantem, často
obsluhoval monsignora dra. Jähniga a když pan doktor
odjel do slunné ltalie, ministrant chtěl mu poslouž
v bytě jeho v ústavě hluchoněmých na Karlově ná-
městí. Ministrant Koubek vlezl tedy tajně do bytn
monsignorova. Prohlédl si tam všecko důkladně a
pohodlně a z první vycházky vzal si na pamálku dvoje
hodinky, z nichž jedny zlatě a druhé stříbrné a n
hotovosti 70 korun. Pro první pokus zrovna to stačilo
a pro další návštěvy ještě toho tam bylo dosti. Al
ministrant popletl si nějak jízdní řád, neboť druhou
vycházku do bytu monsignorova provedl už tehdy,
když se italský poutník vrátil do Prahy. Pan dr.
Koubek
doktor
Al ministrant
Františkov
Františkův nádraží
Praha
Žižkov
Karlov ný
30
article
Jahnig po příchodu do bytu poznal ihned, jakou tam
měl návštěvu a skoro byl povděčen, že zloděj byl tak
skromný a že odnesl jen tak málo. O osobě pachalel
neměl do tě chvíle ani tušení. A včera velmi brz
z rána byl monsignore probuzen ze spánku. Někdo
udeřil na okno, buď kamenem nebo holí a zas Byl
ticho. Jakoby se byl někdo chtěl přesvědčit, jestli je
pan doktor doma. Monsignore vytáhl záclonu, rozhližel
se, ale nikde nic. Ráno trochu světla do této záhady
přinesla posluhovačka. Povídala, že v noci byl v domě
zpozorován bývalý ministrant Tomáš Koubek. A ještě
nebyly úvahy o tom ukončeny, když přišla další zprá-
va: že někdo vyhlíží z vikýře na střeše. Teď už ne-
bylo pochybnosti o tom, že v domě je zloděj, který
se octl v nepříjemné situaci, že dobře nemohl utéci
Bylo tedy opatřeno několik pomocníků a dům pro
hledán. Od zdola až nahoru, ale nikde nic. Jen na
záchodku našli rozbité okno a stopy, nasvědčující to
mu, že touto cestou a zvláštním vchodem někdo vy-
lézal. Nikdo nechtěl věřit na čáry a kouzla a poněvadž
zloděj v domě musil být, hledali znova a ajta — mi-
nistrant krčil se na půdě v trámoví a sice v takovém
koutku, že nebylo s podivením, že dříve nebyl nalezen.
Koubek
31
article
Ministrant byl z úkrytu vytažen a na strážnici od-
veden. Přiznal se, že jednou už byl v bytě monsignosa
a různé věci tam odcizil a že podnikl druhou návštěvu
bytu v domnění, že dr. Jähnig dlí ještě v Italii. D
domu vloudil se v sobolu večer, uschoval se na zá-
chodku a v pozdní době noční šel krást — tentokráte
s tak mrzutým výsledkem. Podařený ministrant byl
odveden do bezpečnostního oddělení.
— Rvačky a výtržnosti. Velkým hlukem byli po
půlnoci na včerejšek ze spánku probuzení četní
obyvatelů domů na Poříči. Výtržnosť způsobilo ně-
kolik hostů, kteří se dostali do hádky a rvačky při
taneční zábavě v hostinci »u Bucků«. Poněvadž
v místnosti nemohli náležitě uplatnit pěstní právo,
vyhrnuli se na ulici a tam to začalo do opravdy.
Nejen pěstí, ale i holí a nožů bylo použito na vzá-
jemné pobíjení. Hlídka zakročila a zadržela hlav-
ního strůjce výtržnosti, 22letého dělníka Vojtěcha
Sieberta. A potom se opakovalo, co onehdyv
Žižkově. Zástup obklopil zatčeného a chtěl ho vy-
rvati za ohlušujícího hulákání. Jenom že tentokrát
nebylo použito revolverů. Policisté tasili šavle a do-
rážející zástup snadno rozehnali a k útěku donutili.
doktor
Jähnig
Bucek
Hlídek
Siebert
Žižkov
32
article
Potom byl zatčený Siebert odveden do seperace. —
Dlaždič Matěj Makovský oženil se v mladistvém věku
a nenalezl kýžený manželský ráj. Žena opustila ho
a ubytovala se v Soukenické ulici č. 18 na dolním
Novém městě. V noci na včerejšek zdržel se opu-
štěný muž kdesi v hostinci a v podnapilém stavu
zatoužil setkati se drahou svojí polovičkou. Šel tam,
u bytu klepal na dvéře a když mu neotvírali, bušil
do nich pěstmi a kopal zuřivě, nejprve prosil, pak
ale vyhrožoval zabitím a mnoho jiného povídal, co
mu rozčilená nálada na jazyk přinesla. Když se
nechtěl upokojit, posláno pro hlídku a zbytek noci
ztrávil opuštěný muž na tvrdém lůžku v reparaci. —
V noci na včerejšek několik pozdních chodců pro-
vedlo na nároží Barákovy a Jablonského ulice na
Král. Vinohradech debatu o čarodějnici. Rozprava
přešla ve rvačku, při níž jistý Černý byl nemilosrdně
zbit. Když už se pachatelé rozešli a zraněný šel
zkrvácený domů, byl neznámým pachatelem znovu
napaden a zbit. Útočníci nebyli chyceni, ač hlídka
u Gröbovy villy mohla zakročit. — Na Žižkově v Je-
seniově ulici byl 21letý strojní zámečník Fr. Belee
z čís. 271 napaden neznámým útočníkem, který jej
lahví do obličeje udeřil a nos mu značně poranil. —
Při výtržnosti v hostinci v čís. 586 v Žižkově dostal
litograf Václav Laňka táckem do čela a utrpěl dvě
rány. Útočník nebyl nalezen.
— Saský studující zavražděn u Aše. Ve vzdále-
nosti asi sto kroků od místa, na kterém nalezena
byla mrtvola Arna Seidla ze Saska, nalezen byl
další kus řelízku od jeho hodinek. Četnictvo pátrá
po muži, který viděn byl se zavražděným v lese.
Siebert
Makovský
Barákův
Král
Gröbův
Belee
Laňka
Seidl
soukenický ulice
Žižkov
Francie
Aš
Sasko
33
article
— S opičkou na koleje elektrické dráhy neradno
vstupovati, jak to dosvědčí zámečník Bohumil Pánek
z pálé části Prahy. Týž včera déle a vydatněji pila
když šel po Václavském náměstí k domovu, musil
po jízdní dráze, poněvadž mu chodník nestačil. Sel
po kolejích a nedbal výstražného znamení řidiče mo-
torového vozu čís. 97. Pojednou vůz Bílka zasáhl,
dal mu ránu do zad a odhodil ho z kolejí na dlažbu,
z níž povstal zámečník s poraněným obličejem. Na
strážnici byla mu poskytnuta lékařská pomoc.
— Služka na útěku. Bezpečnostní úřad pátrá po
38leté služce Marii Heinzově z Holic, která hostin-
skému panu Josefu Znojemskému v Karlíně, číslo
309, odcizila tobolku se 300 korunami a různými
listinami.
— Zalýkání žebráků. V pražském policejním
obvodu bylo v minulém týdnu zatčeno 64 osob pro
žebrotu.
— Krádež v zástupu. Neznámý pachatel včera
odpoledne před divadlem »Variété« v Karlíně odcizil
zlaté hodinky Josefé Hrdinově, dceři šafáře.
— Nehoda při ovičení. Člen střešovického So-
kola 16letý Karel Kurcbanch v sobotu večer při
cvičení spadl s hrazdy a těžce se zranil na pravé
noze. Zraněný byl odvezen do všeobecné ne-
mocnice.
— Teplota vody ve Vltavě dnes ráno + 17° C.
vzduchu + 16° C. Podmračno.
— Vystěhovalci. Dnes ráno ubíralo se Prahou do
Ameriky 26 osob z Březnice a 17 z Haliče.
— Z Chrudimi. (Koncert abiturientů
ostravských) dne 1. září pořádaný spolkem aka-
demiků a hud. spolkem »Slavojem«, podal pěknou
ukázku nejen obělavosti mladých koncertistů, ale
také jejich zdatnosti. Houslista p. Pokorný dosáhl
největšího úspěchu svými čísly: Mendelssohnovým
koncertem, druhou větou Bruchova koncertu g-mol
a Riesovým »Perpetueme.
Pánek
Selo
Bílek
Marie Heinzův
Josef znojemský
Hrdinův
Kurcbanch
Pokorná
Mendelssohnův
Bruchův
Riesův
Perpetuout
Praha
Václavský náměstí
Holice
Karlín
Vltava
Amerika
Březnice
Halič
Chrudim
Slavoj
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
K útěku princezny Louisy Koburské.
Ani včerejší neděle nepřinesla záblesk jistotydo
tmy panující situace, jakáž od předešlého týdne udr
žuje svět v napjetí, co se děje s uprchlou princeznou
Většina tisku, až na malé výminky, projevuje otevřeně
s královskou dcerou sympatie a elektrická jiskra snáší
do redakcí tisíce zpráv i depeší, jimiž se sice z »nej-
bezpečnějších pramenů« konstatuje, kde, kdy a s kým
byla uprchlá princezna v osudné noci na automobilu
viděna, ale jedno jest při tom jisto: že nikdo ni
určitého o její nynějším pobytu neví.
Jakoby byla s povrchu zmizela i se svým důvěr-
ným přítelem Matasičem... Včerejší telegrafické zprá-
vy vyznívaly v tom směru, že našli útulek v německém
Švýcarsku. Usadili prý se v městě Winterthuru, hodinu
od Curychu dráhou vzdáleném. Místo voleno prý z
provisorní Bydliště z příčiny, že v blízkosti nalezá
se světoznámý ústav professora Forella, jejž prý
Matasič vyzval, aby o duševním stavu princeznině
podal objektivní posudek. Professor Forell, jenž se
považuje za jednu z nejproslulejších kapacit z oboru
psychiatrie, pokud známo proti dobrozdání dra. Plem
sona, jakoby prý byla princezna duševně chorou, svého
času nejpříkřeji vystoupil...
Potud vypravuje telegralický drát ze včerejška.
Dnes však vyznívají zprávy naprosto opačně a ze
jmena úřadní dementi švýcarské vlády prohlašuje zcel
uršitě, že veškeré povšsti o pobytu Louisině v hlízkosl
Louisa
Matasič
Forell
Louisin
Švýcarsko
Winterthur
Curych
ústav profesor Forell