3
masthead
8. července 1909. Číslo 186.
4
article
Pokl. Hrský a sp. podali dotaz o postavení
pomocných techníků, zaměstnaných při zemské re-
kulační komisi pro království českéa
posl. 1lsý a sp. návrh na zřízení střední školy
v Jilemnici.
Konec schůze ve 144. hod. odp.; příští budo
v pátek dopol
Pokl
Jilemnice
5
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 7. července, (K. k)
Náredohospodářský výbor pokračoval dnes
rozpravě o vládní předloze, která týká se
únravy potrolejátského průmyslu.
Posl. dr. Diamand vytýkal, že reservoiry byly
pronajaty zemskému svazu výrohců surového petro-
leje. Ať stát podrží ve svých rukou skladiště
potrubí.
Ministr financí ryt BIliňski prohlašuje, ze vzdor
loňské akci správy stát. drah nadvýroba petroleje
stoupla tak, že tchdejší svaz výrobců surového pe-
trůleje nebyl by býval lakticky s-lo splniti podmínky.
jež mu smlouva ukláda. V této šituaci obratil se nej-
dříve na rafinerie a když v prvním okamžiku úsilí
nězdařilo se, na Američany. V tom ujala se věei
vláda, je však daleka všeho nepřátelství proti ame-
ričkému kapitálu. Vláda je povinna hájiti zájmy do-
mácí výroby a tyto zájmy jak ralinerií, tak výrobeů
súrového petroleje byly by velmi ohroženy, kdyby se
byla uskutečnila tak zv. americká smlouva. Ministr
působil nejprve na soukromý kapřtál. Po dlouhém vy-
jednávání shledalo se, že žádá na vládě velké zá-
ruky. Vláda odhodlalá se proto ku předloze a za-
bájla opět vyjednávání, aby sblížila rakouské vý-
robce obou kategorií Kdyhy bývala možnost, že by
se obě skupiny výrohců byly chtěly sblížiti na újmu
konsumentů, vláda přírozeně takovou akci podporo-
váti nesměla.
Posl
doktor
Diamand
Američan
Vídeň
6
article
Vyjednávání vedlo konečně k dohodě. Se zřete
lem na ni, zejměna pokud jedná se o státní ústav
pro odbenzihování petroleje, byla vláda s to upraviti
předlohu v tom smýslu, že na jedné stráně pama-
tuje se na stavhu reservoirů na stát. vrub a na druh
straně koncesováním dospivá se k jistému obmezení
výroby, pokud jinou akci nedospěje se k upravení
petrolejní otázky., Vláda chtěla, aby nejen oproli
Američanům, nýbrž také oproti tuzemskému kapi-
tálu, klerý často nechová se ke slahším výrobcům
surového petroléje zrovna hlahovalně, zjednala ji-
stou ochranu předpisy o koncesování. Co se týče
otázky stštních resorvoirů, vláda vyhradila si volhu
mezi vlastním provozováním a pronajmutím, admi-
nistrativy Snad prý to bylo zeela očelné. Ustanove-
ním předlohy o povinné koncesi pro jednollivé živ-
nosti v petrolejářském prámyslu připravuje se
monopol, který vláda studuje. Minist
doporučuje výboru předlohu ke schválení.
Američan
7
article
Posl. dr. Licht spatřuje v nuceném koncesování
rafinerií povážlivý prejudic pro svobodu průmyslové
činnosti. Co dnes zdá se vhodným v průmyslu pe-
trolejážském, může býti zejtra zavedeno v jiném
odboru
Odbí šéf dr! Broseho pokládá závedení nuce-
ného koncespvání, pokud se týče rafinerií, neobyčej-
ně důležitým, protože se zdá, že americký trust mi
úmysl postaviti v Rakousku nové rafinerie, anebo
zakoupiti pracující již soukromé rafinerie, anebo ra-
finerie akciových lspolečností. Ví prvěm případě je
nuceně koncesování vhodným prostředkem, aby ame-
rický trusí, event. nastrčeně jím osoby byly vylou-
čeny a také v případě zam.ýšleného získání soukro-
mě rafinerie může vláda odepřiti novým majitelům
udělení koncese
Zásadu, vyslovenou drem. Lichtem, že totiž vel-
koprůmyslové podniky nemají podléhali nucenému
koncesování, nazývá, povšechně úplně správnou.
avšak v tomto případě jedná se o mimořádné opa-
tření v boji proti zahraniční přemoci. Vládní zá
stupce žádá na kanec výbor, aby projevil svůj sou-
hlas se živnostensko-právními ustanoveními dle
textu vladní předlohy.
Odh. šéf Homann vykládal technické podrobno-
stí o nádržkách, jež mají býti vystaveny státním ná-
kladem.
Po delňí debatě usneseno přijati vládní předlohu
za podklad zevrubné debaty, načež rokování přeru-
šeno a schůze ukončena,
Příští bude zeitra dopoledne.
Posl
doktor
Licht
Homann
Rakousko
8
article
Zemědělský výbor zahájil zevrubnou debatuo
vlhdní předloze ve příčině
zpeněžení dobytka.
§ 1. byl přijat dle teztu ref. Povše, přijatého
vládou (vřadění milionu K ročně na účele zpeně-
žení dobytka a 5 mil. ročně na zvelebení jeho
chovu).
Změna, navržená Wojnarovským, aby obnosy
v § 1. stanovené byly celkem ze 6 mil. zvýšeny na
13 mil., propadla. Ministr orby dr. Bráf prohlási
ji se stanoviska vlády za nepřijafelnou.
§ 2. byl rovněž přijat dle, zpravodajova textu,
Příští schůze bude zejtra
Právní výbor rokoval dnes o usnesení pansk
sněmovny ve příčině výše obnosů, rozhodujících př
trestně právním posuzování skutků
lez-Ofnan.
Všichni jeho členové vyslovili se proti usne-
sení panské sněmovnv.
Posl. dr. Winter dovozoval, že usnesení posla-
necké sněmovny byla kompromisém mezi názory
sněmovny a vlády a vláda byla proto povinna, za-
stupovati osnovu dle textu poslanecké sněmovny.
Jménem vlády hájil min. rada dr. Schober usne
sení panské sněmovny, jež prý jsou mnohem mír-
nějši než ustanovení zahraničního zákonodárství.
Ministr dr. Hochenhurper prohlásil, že usnese-
ním poslanecké sněmovny vznikla by mezi ustano-
veními o proviněních proti majetku a proviněních
politických značná divergence, jež zmírňuje se zně-
ním panské sněmovny. Ostatně je toto znění mno-
hem hližší již hotovů reformě trestního zákona než
znění poslanecké sněmovny, pročež pokládá za po-
vinnost hájiti usnesení panské sněmovny.
K návrhu posl. Löwensteina usneseno jedno
myslně setrvati na textu poslanecké sně-
movny.
Zpravodajem pro sněmovnu zvolen opět posl
dr. Ofneri
Wojnarovský
doktor
Bráf
Posl
Winter
Schober
Hochenhurper
Löwenstein
Ofneri
pansk sněmovna
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
9
article
Odbor, dosazený právní komisí panské sně
movny ku předběžnému projednávání
novely ke všeobecnému občanskému zákonníku
ukončil porady ve 40 schůzích. Osnova jím vypra-
covaná pojala do novely mimo vládní předlohu ještě
další materie občanského práva, tak mezi jiným prá-
vo sousedské, právo retenční, právo stavební (při
kterémž dalo min. spravedlnosti výboru k disposici
výsledky ankety r. 1908), odbytné, ručení, právo na
náhradu škody, smlouvu nájemnou, smlouvu o díle.
Zvláště zpracováním posledního předmětu bylo u-
možněno nejen připojiti nová ustanovení o smlouvě
služebné, obsažená ve vládní předloze, k normám
všeob. občanského zákonníka o mzdní smlouvě, ný-
brž i celé toho se týkající 26. hl. části II. dílu všeoh
zák. dáti žádoucí novou úpravu
Osnova zákona, takto rozmnožená — má asi
o 80 paragrafů víc než vládní předloha — bude na
základě usnesení pravní komise panské sněmovny už
nyní uveřejněna, aby širším kruhům se umožnilo o
ní rokovatia
Hlavní zpravodaj odkoru, zvolený, svob. p
Schey, byl pověřen, vypracovati zevrubnou zprá-
vu, obiasňující a odůvodňující návrhy odboru pro
přávní komist.
Na tomto podkladě mž býti předloha na podzim
v právní komisi projednána. Očekává se, že takto
bude lze rokovati o novele k obě, zák. v plenu pan-
ské sněmovny ještě před koncem roku,
panská sněmovna
10
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. července. (Zatímné roz-
řešení uherské krise.) Dr. Wekerle byl
dnes přijat ve slyšení a panovník přistoupil na
žádost uherského kabinetu, aby ministry nově
jmenoval. Toto formální nové jmenování, jež
bude úřadně vyhlášeno v nejbližší době, má
však pro minnistry nepříjemný následek, žese
dle starého uherského zvyku musejí vzdáti po-
slaneckých mandátů a podrobiti se nové volbě.
Pešťské listy ukazují však na precedens, kterým
se tato nepříjemnost dá obejíti. Když byl dr.
Wekerle roku 1894 po marném pokusu Heder
várově, sestaviti kabinet, znova jmenován mini
sterským předsedou, bylo do vlastnoručního
listu panovníkova vloženo místo: „ ... jmenuju
vás opětně ministerským předsedou, jinými slo-
vy potvrzůju vás v dosavadní hodnosti.“ Týž
passus objevil se také v listech, daných ostatním
členům prvního Wekerlova, kabinetu a passu
ten je zbavil povinnosti podrobiti se nové volbě.
Sbudí se, že podobného opatření se použijei
nyní, aby nebylo treba nových voleb ministrů.
Dr. Wekerle bude tyto dni jmenován
po čtvrté ministenským předsedo u.
Po prvé stal se šefem uherské vlády 24. listo-
padu 1892 po pádu kabinetu Szaparyova. Když
na jaře 1894 magnátská sněmovna zamítla vlád-
ní předlohu o občanském sňatku, podal demisi
a utvoření nového ministerstva svěřeno hraběti
Khuenu-Hedervárovi. Ale pokus Hedervárův
ztroskotal, načež 9. června 1894 kabinet We-
kerlůvjmenován znova a udržel se u vesla do
14. ledna 1895. Od té doby vystřídaly se
v Uhrách vlády Banffyova (do února 1899),
Széllova (do června 1903), Štěpána Tiszy (do
června 1905), první a druhá Fejérvárova. (do
dubna 1906), načež dne 8. dubna 1906 dr. We-
kerle povolán po třetí v čelo vlády, tentokrál
koaliční. V jeho kabinetě zasedali hr. Andrássy.
doktor
Wekerle
Hedervárův
Banffyův
Széllův
Štěpán Tisza
Andrássy
Praha
Uhry
KhuenHedervár
11
article
Košut, Darányi, hr. Apponyi, Polónyi, Jekel-
falussi a Josipovič. Kabinet má dosud totéž slo-
žení, až na to, že Geza Polónyi musil v únoru
1907 podati demisi a místo něho ministrem
spravedlnosti je dr. Günther. Ministrem finaneí
byldr. Wekerle od r. 1889 již v kabinetě Kolo-
mana Tiszy a přešel v téže hodnosti také do
kabinetu Szaparyova. Finance spravoval také
jako ministerský předseda, takže bude nyní mi
nistrem financí, po šestě.-
V Praze, 7. července. (Bar. Rauch o po-
slanecké imunitě.) Bán bar. Rauch je
opět v Pešti. Redaktor „Pester Lloydu“ jej vy-
hledal a tázal se, co soudí o porušení imunity
poslance Novo sela. Bar. Rauch ovšem háji
brodské policie. Novosel stál prý v čele zástupu,
volajícího „Abcúg Rauch!“, když bán vjížděl
do Brodu a policie měla právo zatknouti jej, po
něvadž ho zastihla „in ilagranti
Redakce poznamenává k bánovu vysvět
lení! Bar. Rauch nemá poněti o imunitním prá-
vu, sic by nemluvil, co řekl. Policie ovšem
můze zaiknouti poslance, jehož osobně nezná.
Ale posl. Novosel byl nejen zatčen, nýbrž poli-
cií, když již věděla, že zatkla poslance, ještě od-
souzen na dvě neděle do vězení. A brodská
poličie musila přece vědět, že si měla vyžádati
dříve svolení nejen chorvatského, nýbrž i uher-
ského sněmu, jichž je Novosel členem. Ostatně
již to činí prapodivný dojem, že bán pokládá
výkřik „Abcůg Rauch!“ za takový přečin
aby poslanec mohl býti pro něj zatčen „in
flagranti“. Slovem i v této věci ukázal se bar.
Košut
Darányi
Apponyi
Polónyi
Jekel
Josipovič
Geza Polónyi
doktor
Günther
Tisza
Rauch
Pester
Novosel
Abcúg Rauch
Praha
Pešť
Nova
12
article
Rauch ve své nicotnosti, která se neumí zmoni
na nic jiného, než praprostou mstu.
Z Lublaně, 6. července. (Zajíma v
účet.) Terstské ředitelstvo státních drah ob-
drželo od jakéhosi přednosty stanice v obci ryze
slovinské účet, za jehož schválení uctivě žádá.
Přednosta stanice, jenž se sám přiznává ke
smýšlení německo-nacionálnímu, ozna-
muje, že pro dobrou vůli a obyvatelstvem sou-
sední obce musí býti členem různých slovin-
ských národních spolků, navštěvovati spolu s ji-
nými honoracemi slovinské zábavy a slavnosti
atam utráceti peníze. Žádá tedy, aby mu ředi-
telstvo poskytlo mimořádnou podporu na tyto
representační výlohy. V účtu uvádí se dle
„Slov.“ výslovně, kolik pana přednostu stoji
členství v „Sokole“, čtonářském spolku, co ho
stál frak, cylindr, nové boty a rukavice na re-
presentaci, mnoho-li utratil při slovinských zá-
bavách a slavnostech a t. d. Reditelstvo
skutečně jeho žádosti vyhovělo“ a po-
volilo nacionálnímu Němei na representaci při
slovinských slavnostech příspěvek 300 K. Je to
asi důstojný representant německé národní
hrdosti, který neváhá „pro dobrou vůli“ býti
členem slovinského Sokola, když mu členský
lístek zaplatí c. k. ministerstvo železnie.
Rauch
Sokol
Lublaň
Sokol
13
title
Politické zprávy zahraničně.
14
article
V Praze, 7. července.
Praha
15
article
Členové hosudarstvenné dumy a sovětu ná-
vštěvou v Anglii.
V Oxfordě universita dala ruským hostům
banket. Místokaneléř pravil: Rád bych uvidě
cara Mikuláše II. v nejstarší anglické universitě.
jako někdy můj předchůdce uvítal zde cara
Alexandra II. Dále pravil: Oxfordská universita
se pyšní, že má mezi svými členy na věčné
časy muže takového, jakým byl prof. Menděle-
jev, jehož zásluhy přežijou věky. Bylo by si
přáti, aby nastaly živější styky mezi anglickými
a ruskými universitami. Styky tyto mohly by se
udržovatí vzájemnými exkurise m
studentů. Přiští rok vypraví se taková
exkurse do Ruska z oxfordské uni-
ver si ty.
Ruský list o jízdě Čechů do Čenstochova.
»Novoje Vremja« vítá, že Čechové se roz
hodli pro hromadnou návštěvu polské výstavy
v Čenstochově a udusivše v sobě nelibost, kterou
v nich vzbudilo chování polského kola ve Vídni,
dali zvítěziti politice rozumu nad politikou citu.
V Čenstochově tedy za nedlouho dojde na velkou
slovanskou slavnost, která silně popostrčí prak-
tickou slovanskou vzájemnost. Tam se upevní
ty obchodní styky mezi královstvím polským
českým, které začaly loni, když Polácí vyhlásili
bojkot německým tovarům, aby je zaměnili če-
skými. Avšak kromě obchodní a průmyslové
stránky věc má i stránku politickou. Čechům
bude dána možnost obeznámiti se se skutečným
stavem věcí v království polském a s jich po-
ložením v Rusku, a srovnati je a uimn, čeho
Mikuláš II
profesor
Menděle
Čecho
Polácet
Anglie
Rusko
Čenstochov
Vídeň
Novoj Vremja
16
article
Poláci dosáhli pod vládou rakouskou. Takové
srovnání nemůže nedati silnou ránu idei austro-
slavismu, jestliže snad někomu napadne znovu
ji v Čenstochově ohřát na katolické půdě. Hospo-
dářský blahobyt království polského, dominující
položení jeho průmyslu ve vší ruské říši, kde
je všecko »varšavské« a »loďské« v modě, vy-
soký rozvoj polské literatury a umění, lesk pol-
ské šlechty, zámožnost polského rolnictva dají
Čechům názorné poučení o významu těch žalob
na »ruský režim«, které se k nim donášejí.
Některé nedostatky v užívání úplné občanské
svobody nejsou výhradným údělem království
polského. Poláci sdílejí je se všemi ostatními
ruskými občany následkem společných dějinných
podmínek, a mezi těmi podminkami revoluční
hnutí v království polském za poslední lete
hraje neposlední úlohu. V Haliči pak úplná ob-
čanská svoboda, darované Habsburky Polákům.
dovedla k nemilosrdnému útisku ruských spolu-
obyvatelů a k tomu, že 70% šlechtické půdy
přešlo v židovské ruce a přírodní bohatství
země v ruce cizích kapitalistů, jakož i k po-
stupnému vydědění haličského rolnictva.
Čechové se dále přesvědčí, že mezi Poláky
v království je dosti zdravých živlů, poznavších.
že minulost »od. moře k moři« se nenavráti
že dobrobyt polského národa dlužno postavit na
nové, slovanské principy. Poznají, že mezi Po-
láky v království mobutní ta část, která osu
svého národa nerozryvné svazuje s Ruskem
Slovanstvem. Jestliže Čechové svou přítomností
v Čenstochově povzbudl a posllí tuto část pol-
ského národa, dostoji svo slovanské úloze.
Polák
Čecho
Habsburk
Halič
Rusko
17
article
K vnitřní krisi v Německu.
Ani včera nebyly porady finančnfch mini-
strů německých o stanovisku k nové většině
její usnešením finančním skončeny. Stane se
tak možná ale už dnes. Bývalý ministr Hlo no-
taux v pařížském »Journalu« píše, že Něme
eko dnešním obratem spěje dál než k absolu-
tismu: totiž k plnému rozvratu poměrů svých.
I ostatním státům evropským nemůže prý zů-
stati lhostejno, zvítězi-li reskce v samém středu
Evropy-
K zavraždění Curzona Wyllia.
Vražedný útok na plukovníka Curzona
Wyllia, pobočníka lorda. Morleye, ministra pro
Indii, způsobivšl rozrucb a zděšení ve Velké
Britanii, připomíná slova lady Dufferinové, pro-
nesena roku 1886 při vysvécení kostela, posta-
veného na upomínku vraždění v Carengore
»Někteří se domnívají, že neměli bychom zvěč-
ňovati vzpominku na vzpouru, ale spíše vše-
možně se starati, aby se na ni zapomnělo. Jiní
tvrdí, že máme důvody vzpomínati a dáti Hin-
dům na jevo, že si vzpomínáme.« Slova ženy
indického místokrále nabývají zločinem indi-
ckého sludenta velké aktuality. Mladý muž,
který 2. t. m. na slavnosti indické sekce v el-
sařském ústavu skolil ranou z revolveru plu-
kovníka Curzona Wyllia a smrtelně zranil jeho
průvodce doktora Lalcacu, je hrozným zjevem,
který vzburcoval svědomí anglické. V Indi
ozývá se podzemní rachot bližlcího se so-
pečného výbuchu revolty.
Nout
Curzon Wyllius
Dufferinová
Lalcacu
Německo
Evropa
Indie
Velká Británie
18
article
Vrah Dhingro je členem organisace mla-
dých Iadů, kteží od několika let připravují pro-
pagandu činu a šíří idee anarchistické. Patří ke
klubu »India house«, založenému Schyomaj
Krishnavarmou, bohatým Indem, sídlícím v Pa-
říži a obětujícím své nesmírné jmění revoluční
akci, jejíž orgánem je týdennik »Sociologue
Hindou«. Tato revue prohlašuje, že politická
vražda není zločinem. Lidě nepředpojatí nepo-
hlížejí na politického vraha jako na zločince,
ale jako na matitele lidstva. Tyto názory vžily
se do duše Dhingrovy. Ravoluční hnutí v Indi
posuzujt mnozí dosti povrchně. Nyní však se
objevily tak povážlivé zprávy, že i v Londýně
jsou zaraženi revolučními rejdy indickými. In-
dové, veďoucí hnutí, tvrdí, že jejich doktriny
nejsou nahodilé, ale že odpovídají podstatným
tradicím Indie. Lid vzývá stále nadšeněji Kali,
strašnou bohyni smrti a zkázy. V přístavu
v Kalkuttě se shromážďovali agitatoři. Pařížský
protektor hnutí Krishnavarma napsal ve své
revui, že známý Irčan pravil: »Indové nemohou
ziráceti čas diskutováním o methodách, jichž
nutno užíti pro jejich věc národní. Nebudou
říkati: „Musite užívati vylučně buď dynamitu.
buď dýky, buď pušky nebo parlamentní agi-
tace.“ Ale opravdoví Indové použijí každé
methody, odpovídající okolnostem.« To je ovšem
velmi výmluvné. Není divu, že tyto theorie při-
vedly mladého fanatika indického k hroznému
zločinu. Vláda anglická je odhodlána zakročiti
energieky proti anarchii indické. Ale její přísná
opatření nemohou jí odvrátiit od administrativníe
reforem, deflnovaných lordem Morleyem. Re
formy i persekuce musí se bráti svou cestou
Svoboda a pořádek nejsou možny ve státě, kde
by bylo trpěno řádění indických anarchistů.
Dhingra
Iad
Sociologue Hinda
Dhingrův
Krishnavarma
Irčan
Morley
Indio
Londýn
Indie
Kali
Lido
19
article
Námořní debata ve francouzské sněmovně.
Po mdlých prvních schůzích oživla poněku
námořní debata v paláci Bourbonském.
Admirál Bienaimé, nacionalista, pokračuje
ve své kritické řeči a dovozuje úpadek
francouzského námořnictví, který
prý zavinil ministr Polletan a to okolnosti.
že po odchodu Lanessana neměli více odbor-
níci náležitý vliv na pracích. Přičítá též Cle-
menceauovi část zodpovědnosti, ale pone
chává jiným, aby o tom promluvili ve sně-
movně. Žádá, aby námořní odborníe
nabyli opět rozhodující moci. Konečně praví,
že má důvěru k novému ministru námořnictva
a že očekává od něho obrat k lepšímu. Potom
mluvil zpravodaj Michel, jenž prohlásil, že
je vzdálen jakéhokoli stranictví a osobních
ohledů, že mu jde jen o věc. Jeho řeč obmezovala
se jen na fakta jeho raportu. Jaurie
Thomson, Picard ho občas přerušovali.
ale debata nenabyla prudkého rázu.
Bienaimý
Polletan
Michel
Jaurie Thomson
Picard
20
article
Zoufalá siluace šachova.
V anglických kruzích soudí, že situace ša-
chova jest beznadějna. Bude-li sesazen, bude
buď dosuzeno vladařstvo, aneb bude ša-
chem prine Zill-es-Sultan. Zill-es-
Sullan, jenž vlastně účastníl se rozdmychování
revoluce a jest, jako obyčejně každý následník
nežli došedne na trůn, liberálem, jest nejstarš
strýc čacha Mohameda Aliho. Jest 59 let stár
Ruská diplomacie ujišťuje, že Rusko neche
v Persii nie jiného, nežli chrániti své přísluš-
níky, vyslanestva a spojení mezi Enselim a Te-
heranem. To jest úkolem ruského vojska, kter
jen v krajním případě vytrhne z Kazvinu až
k Teheranu. Šachovo vojsko, vedené bývalým ru-
ským důstojníkem Ljachovem, čítá v Teheranu
jen 800 mužů a to k ochraně vyslanectev ne-
nestačí; neboť Bachtiarové mají 1000 mužů
vedle 800 ozbrojených jiných revolucionářův.
Ruská diplomacie soudí, bude-li šach svržen, že
nástupcem jeho bude prohlášen neplnoletý synek
jeho za vladařství prince Zilla. Rusko zakročilo
by jen tehdy, kdyby byl ohrožen život ša-
chův, jemuž chce nabídnouti po připadě útulek
na ruském vyslanectvu. Některé vlády evropské
poděkovaly Rusku za jeho zakročení.
Zill
Sullan
Mohamed Ali
Šachův
Ljachov
Sultan
Rusko
Persie
21
article
Prvni živnostensko - prümyslový
výstavní trh.
Prvni živnostensko - prümyslový
výstavní trh.
Včerejším dnem ukončen Byl podnik, pro náš
hospodářský život v budoucnosti velice důležitý, kte-
rýž na první počátky své splnil očekávání v ně
kladené tím, že uspokojil vystavovatele a přinesl
cenné zkušenosti pro pokračování v roce příštím.
Můžeme býti vděčni Národohospodářské jednotě, že
uvedla v život výstavní trhy, jichž k našemu ho-
spodářskému životu nevyhnutelně jest potřebí a po
nichž na slovo vzaté veličiny národohospodářské
již dávno volaly. Bohdá, příštím rokem vrátíme se
k trhům těmto zdokonaleným a rozšířeným a ještř
větší nadějí.
22
article
Veřejné díkůvzdání.
23
article
Národohospodářská jednota pořádáním výstav-
ních trhů živnostensko-průmyslových podjala se
úkolu stejně užitečného, jako nákladného a mohla
přivésti podnik tento k docílenému výsledku jenom
za obětavého přispění vynikajících korporaci, žurna-
listiky, ba celé české veřejnosti. Sluší na prvním
místě díky vzdáti jak zemskému výboru král. če-
skébo za propůjčení výstaviště, tak městským radám
král. Prahy, Král. Vinohradů a Vršovic za přijelí
protektorátu, zejména děkujeme starostovi p. JUDru
Grošoví za zahajení výstavního trhu. Srdečně vdě-
číme dále J. E. p. Karlu Praškovi, ministru m. s.
a peslanci p. JUDru. Šílenému, presidentovi morav-
ské živnestenské rady, za převzetí čestného před-
sodnictva. Za mravní i hmotnou podporu vděční
jsme sboru obecních starších král. Prahy, městům
Domažlice. Kouřím atd., kteráž subvenoemi nám
přispěla. Neličený dík náš platí však také zejména
české žurnalistice, ktěráž bez rozdílu politického
přesvědčení pocbopila důležitost podniku a od po-
čátku naše snahy hojnými články podporovala, a t
jak denníky české, tak i listy krajinské, tak i zvláště
časopisy odborné a živnostenské. Děkujíce, prosíme.
aby nám přízeň tuto i na dále zachovaly. České obei
sokolské, jakož i Národní jednotě severočeské, kteréž
s námi bratrsky své podniky pořádaly a tím podaly
důkaz pochopení i shody v životě českém tak vzácně.
zvláště srdečně děkujeme.
Plné uznání naše a vděk zasluhují především
také výrobci a vystavovatelé naši, dále živnostenská
společenstva se Zemskou jednotou živnostenských
společenstev v čele, damské kluby české, obecenstvo
a celá česká veřejnost vůbec, kteráž podník svůj
přízní sycu provázela. Všichni přijmětež náš vroue
dík a zachovejte myšlence výslavního trhu přízen
svou i na příště.
Král
Prašk
Praha
Vršovice
Domažlice
24
article
Národohospodážská jednota.
MUDr. Karel Chudoba, předseda, Antonín HIo-
řovský jednatel, Vojtěch Herain, jednatel, Alois
Herberger, pokladník, F. P. Vožický, tajem-
ník, J. Hybš, poslanec, J. Vorlický, JUDr. E
Grégr, Anna Slavíková, Zorka Hovorková
M. Kuklová-Bezděková, Baruše Jandová
J. Liebel, J. Kavalír, architekt, J. Novák
inženýr. Vojtěch Kraus atd., členové výboru.
Procházka výslavou. Stroje cukrářské vy-
stavovala firma Karel Ekart, Praha 1. 641. Na-
vštěvovatelé Národohospodářské jednoty s velikým
zájmem sledují práci Jos. Mánka, tamhoriera
z Tatotit, jenž rychle, dle úsudků odborníků,
skvostně vyšívá na stroji a každému ochotně vy-
světlí, jak stroj se reguluje atd. Pěkná, s uměleckým
vkusem upravená exposice vyšivek, vzácného skla,
porculánu, šperků atd. poutala všeobečnou pozor-
nost. Zásluhou práce a snah našich dam jest exposice
Umělecké tržnice v Praze II.. Tylovo nám. Nsbytek
do výstavní kanceláře zapůjčila s nevšelní ocholou
naše čilá firma J. Jiroušek, zařizování kancelárí
ve Spálené ul. Velmi pěknou byla exposice Josel
Strejce, Praha I., Husova tř. 238, obzvláště ně-
kolik skupin i ženýrských rýsovadel, v nejmoderněj-
ším slchu provedených, dokazuje dozajista zdatnost
firmy. Dámy zajímá vaposice sl. Hanny HOlle-
rovy, umělecký atelier pro kresbu a uměl. vyšl-
vání v Praze II., Školská ul. 18, vystavovala vkusně
vyšívané pckrývky, mapy, kapesníky v národním
slohu. Dále Anna Sedová v Karlíně. Královská
třida 4, vystavovala v témže oboru pěkné ukázky
uměleckých ručních prací. V oboru školských pomů-
cek vynikla známá vydavatelka B. Hácová, Kr
Vinohrady, Divišova ul. č. 12. jejíž školní mapy
nejnovější plány Prahy nalézají hojného odbytu.
MUDr
Chudoba
Hio
Herain
Herberger
vožický
J Hybš
J Vorlický
JUDr
E Grégr
Slavíková
Hovorková
M Kuklová
Bezděková
Baruš
Jandová
J Liebel
J Kavalír
J Novák
Kraus
Ekart
Mánek
Pěkná
Tylův
J Jiroušek
Josel Strejc
Husův
Hanna Holl
Anna
Hácová
Praha 1
Tatotit
Praha II
Praha
školský ulice
Karlín
Divišov ulice
Praha I
Králové Vinohrady
25
article
Stejně hledanou jest znamenitá tuš tekutá i pevná
pí. Anny Žákové, Kr. Vinohrady, Manesova ul
čís. 8, jedině to skutečné české výroby. Pokladny
pro výstavní kancelář s ochotou zapůjčila česká
tirma Karel Kauble, prvni pražská výroba po-
kladen, nemobouc se pro velkou zaměstnanost sama
ukázkou svých výtečných výrobků účastniti. V ex-
posici literatury národohospodářské velmni zdatně se
uplatnila firma F. Šimáček v Praze, Jerusa-
lémská ul., která překvapila veřejnost svým živým
zájmem o spisy národohospodářské, jichž celou řadu
vydala svým nákladem, přispívajíc tak nemálo k bu-
zení smyslu pro tyto otázky. Dále české knihkupe-
ctví a antikvariát fy. Jos. Šprin ger, Praha II.
Jilská ul. 24. vystavovala různé knihy, časopisy
skladby atd. Svaz českých esperantistů
vystavoval svoje různé časopisy, učebnice Čejkovy
slovníky a j. Velmi zajímavá jest exposice pí. Anny
Drůbkové, vdovy po řed. obecné dlvčí školy na
Smíchově, která vystavovala „Kuchařku“, jež ob
sahuje osvědčené předpisy pro přípravu jídel k roz-
ličným přiležitostem dle doby denní a období roč-
ních. Povšimnutí zasluhuje u fy. J. V. Marek, Kr.
Vinohrady. Korunní tř. 16. důmyslné a naprosto bez-
pečné zachycení drátu svodného v hrotu hromosvod-
ném. Dále pro lěkaře znamenité indukční stroje pr
faradisaci a galvanisaci současně zřizené, s reosta-
tem vlastního tvaru téměř nezničitelného, s přepína-
čem. proudovratem a zařaďovačem článků, opatřené
články nejnovějších způsobů. Malé indukční stro-
ky velmi pěkně, trvale a dobře spracované.
Žák
Kristus
Kauble
F Šimáček
Čejkův
Drůbek
Kuchařka
Marek
Manesov ulice
Praha
Smíchov
Praha II
svaz český esperantista
Jerusa
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Imperator et rex ve Vel. Meziříči
Řeč, kterou uvitá starosta města Vel. Meziříčí
německého efsaře Viléma II., až tam o mané-
vrech přijede a hlavně jazyk tohoto uvítání za-
městnává celou spoustu německých novin tu-
i cizozemských, zasypávajících český národa
jeho jazyk ryze německými surovostmi. Jak se
zdá, byla celá tato očekávaná záležitost dána
docela neprakticky na veřejný přetřes, zbytečný
ietím, že ze samozřejmosti učiněna teprve otázka.
Otázkou anebo pochybou mohlo býti, je-li vůbec
nutnosti, aby samosprávná korporace vítala pa-
novníka cizího státu, který jest manévrovým
hostem cisaře a krále a do Vel. Meziřičí při-
chází jenom z té jediné náhody, že není nikde
jinde vhodnějšího a manévrovému bojišti bliž-
šího ubytování pro něj. Žádný státní občan ra-
kouský, tim méně representant obce, není vázán
k nějským homagiálním anebo ofleiálním pro
jevům vůči cizím panovníkům, ponávadž tu
schází — »homagium« i »officium« a jedi-
ným důvodem, který by tu mohl rozhodovat,
jest samovolnost projevu úcty k hostu
císaře a krále, vstupujícímu na půdu obecního
katastru, ovšem hostu, stojícímu, aby se tak
řeklo, na nejvyšším místě hodnostního třídění.
Vilém II
Vela
27
article
Není-li však vyhnutí a rozhodovalo-li snad ještě
něco více, snad nějaký velmi srozumitelný pokyn
s příslušných míst — pak bylo české uvítání
už od samého prapůvodu tak samozřejmým, že
nemělo býti nikdy ani vzato v potaz. Při pro-
jevu úcty, byť i nejmocnějším tohoto světa, ani
v tom případě, je-li povinnou, nesmí nikdo za-
hoditi sama sebe anebo dokonce celek, jejž re-
presentuje. Starosta obce Velkého Meziříčí ne-
musí po případě německy ani uměti a ve ve-
řejném výkonu svého úřadu ani nesmí, nebot
mluví jazykem své obce a ta jest česká, a kdyby
mluvil jazykem jiným, dokázal by, že se za
jazyk svě národnosti a své obce stydl. A již
z předu musí býti vyloučeno, že by mohl být
německý panovník uražen, aneb i jen nemile
dotčen češtinou uvítání starosty města, v němž
přenocuje, neboť to by předpokládalo despekt
tohoto panovníka k jazyku, který je ve státu
jeho návštěvy tak dobře, to jest stejně státním,
jako jazyk kteréhokoliv jiného národa této říše,
neboť všechny jazyky jsou u nás na vlas rovno-
právny a státním — žádný. Císař Vilém ne-
přichází do Vel. Meziříčí snad jako politický
stranník německý a jistě mu ani nenapadne,
aby činil v české korunní zemi jiné nároky, než
sám panovník rakouský a toho vítají všichn
uvědoměli starostové českých obef po česku.
A dosud není říše tato žádným vasalským státem
Velněmecka . . .l
— Bezcitnost, kterou nutno odsouditi, pro-
jevil včerojší katolický denník pražský. V Ondře-
jově, okresu chvalšinského, prodalo se o pouti
1800 »sportek«, což je, jak orgán správně dí,
na vesnici množství povážlivé. Naprosto ne-
správný a také nekatolický a vůbec nekřesťan-
ský, za to však naprosto nelidský jest důsledek,
jejž list páně arcibiskupův z fakta vyvozuje.
Vilém
pán arcibiskupův
Velký Meziříčí
Vela
28
article
»A potom,« píše, »máme zavádět sbírky na
stavbu léčebních ústavů pro tuberkulosní, které
stát svými sportkami připravil o zdravi?
Zdrávi povídalí, kdo chee dátt, at
si dá. Když si stát mladé lidi úmyslně kazí,
ať si je také léčí — je pro nás jiných nešťast-
níků více, které rádi budeme podporovati.«
Jsou snad sportky jediným zřídlem tuberkulosy?
Nikoli, ale zajisté jedním z nejvydatnějšíeh, leč.
proti tomuto původu, či lépe zvýšení dísposice
pro chorobu, nutno pracovati jedině zákonitým
zákazem kouření nedospělých. Ale tím není
smutné stanovisko katolického denníku nikterak
oprávněno. Kdyby je sdíleli všichni moderní po-
hané, mohli by tuberkulosní bližní čekat, až je
lude ošetřovat a léčit — stát! Ovšém, že i názor,
jakoby souchotináři, kteři si nemoc ulovili sport-
kami, měli býti za trest vydáni bez pomoci zá-
hubě, je naprosto zavržitelný nejen ze zásad
pravé, to jest nekatolické lásky k bližnímu, ný-
brž i podle příkazu sociální hygieny, nebot
každý tuberkulosní, umístěný a ošetřovaný
v ústavě, znamená zamezení nákazy pro nezba-
datelný počet lidí, jež mohl nakaziti. A proti
takové nákaze není bezpečen ani po případě
kněz ve zpovědnici anebo u smrtelného lože.
Sám katolický denník uvádí, že se 1800 spor-
tek v řečené vesnici prodalo na poutio
»navštívení panny Marie« — tak což, aby se
zrušily poutě?
— Pan posl. V. Kotlář na místě ohlášené
opravy, kterou na pravou míru uvedena býti má
zpráva sociálně-demokratického denníku, u nás
s výslovným udáním pramene v úterý
otišténá, o tom, že pan poslanec v Klatovech
pronesl se v ten smysl, že čeští agrárníci od
obstrukce upustí za milion na agrární bankua
sedm milionů vývozních premií, zaslal nám tuto
causerii:
Klatovy
navštívený pannus Marie
29
article
Vážená redakce!
Spoléhaje na Vaší laskavost, dovoluji si. Vás
zdvořile prositi, byste v nejbližším čísle »Národních
Listů« popřáli místa následujícím řádkům: »V sobotu
dne 3. t. m. meškal jsem v Mešťanské besedě v Kla-
tovech, byv tam pozván jedním členem jejím. Při tom
podotýkám, že jsem před 16 léty v Klatovech jedno-
roční službu vojenskou odbýval a od těch časů
s mnohými členy jmenovaného spolku ve velmi do-
brých přáteiských stycích žijí. Samozřejmo turdíž
jest, že nacbázel jsem se ve středu společnosti, ve
které skoro napořád o poměrech klatovských a ni-
koliv o politice mluveno bylo. Vybavovány staré
vzpomínky a veselá zábava šla nám všem k dubu.
Pakliže byla přece nějaka zmínka uči-
něna, tož stalo se to tónem žertovným, ná-
ladě rozveselené soukromé společnosti odpo-
vidajícím a rozhodně nenacházel jsem se v žádném
křížovém ohni, určité nemluvil jsem o tom, že zmoc-
ňovací zákon bude nyn a v této podobě v parla-
mentě prosazen a tím méně mohl jsem prohlásiti, že
prodáme nasi obstrukci za jeden milion na agrární
banku atd. O vývozních premiích, jež požadují alpštl
zemědělci, jistě jsem se nezmínil. Slanovisko naší
strany tlumočil jsem druhý den na náměstí klatov-
ském před tisíci účastníky a prohlásil náš boj vý-
slovné a v prvé řadě za politický. Padl-li př
našem rozhovoru v besedě klatovské.
v uzavřené společnosti, nějaký nezávazný
vtip, jest to v pořádku a můžete Vy to schvalovati,
aby žertů před půlnocí mezi přáteli učiněných,
ve zkroucené a nepravdivé podobě zneužíváno bylo
ke strannickému boji ve veřejných žurnálech politi-
ckých?! Zajistě nikoliv a proto doufám od Vaší
žurnalistické slušnosti a honetnosti, že řádkům těmto
v nezkraceném znění ve Vašem ct. listě místa dále.«
Videň, 6. července 1909.
S výrazem dokonalé úcty
Václav Kotlář,
řídský poslanec.
Václav kotlář
Kl
Klatovy
30
article
Pan poslanec nemusil se dovolávati naší honet-
nosti a slušnosti, ta rozumí se u nás sama
sebou bez apelu a sama od sebe mu vyšla
vstřic. K jeho specialnímu dotazu, zda schvalu-
jeme, aby »nezávazných vtipů« bylo zneužíváno
ke strannickému boji, ochotně odpovídáme, že
nikoli i doufáme, že si toto zneužití vyřídí se
sociálně-demokratickým orgánem. Ale upřímně
řečeno, neschvalujeme také ani za
mák, dělá-h ať říšský, ať zemský poslanee
závazné a nezávazné vtipy o záležitostech, na
které celá česká veřejnost pohlíží svrchovaně
vážně a ve kterých, prostě řečeno, žádným
žertům nerozumí. Takové vtipy ať v uzavřené
rozveselené společnosti, ať v poledne, ať o půl-
noci spáchané, náleží ke kategorii vtipů, ne právě
dobrých a právem frivolností zvaný ch!
— Kluby občanské. Staroměstský
oběanský klub pořádá pro své členya
uvedené hosty vycházku ku prohlídce úpravných
kanalisačních prací řeky Vltavy kol ostrova
Štvanice v neděli dne 11. t. m. Schůzka o 4a10.
Vltava